78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Čermák K. (213.155.41.14) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777)
Není to tak docela, poznatky o kleštíkovi jsou už i novější. Sám jsem si udělal odhad podílu foretických samiček a vyšel mi v červenci a srpnu v průměru 60% (od cca 40 do 70%). Nechci ale zobecňovat - platí pro moji včelnici a moji populaci včel, které jsou málo plodné (čím více plodu, tím více je samiček na něm = reprodukčních). Také na jaře může být toto číslo nižší. Ale ukazuje to, že podíl foretických kl. může velmi kolísat a může být mnohem vyšší než se dosud uvádělo! Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...
Zkracování foretické doby nesouvisí s fitness roztočů, ale výhradně s šancí dostat se na plod, tedy s počtem denně víčkovaných buněk plodu. To je další novější poznatek...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46788
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaro (217.119.115.1) --- 23. 8. 2010
Klieštik-likvidovanie
Pavel (81.19.47.93) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744)
Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.
Mať za suseda p. Turčániho by mi vôbec nevadilo skôr naopak. Vidno, že p. Turčáni sa príkladne stará o včely, nestará sa o susedov, max. keď im treba pomôcť. Lieči až po vytočení medu, takže niektorí tu píšu dristy. Natieranie amitrazom na jar viečka plodu je oveľa nebezpečnejšie, lebo amitraz sa môže kumulovať vo vosku, pri fumigácii to nehrozí. Ošetruje svoje včely včas, nečaká na nejaké nariadenia ako neznalý veci a tiež nečaká na komisiu, ktorá sa bude naňho dívať ako robí a otravovať a zdržiavať.
Ale naopak takého suseda ako je Pavel by som nechcel, lebo by boli okamžite narušené susedské vzťahy z jeho strany, lebo on by ma chodil dirigovať čím mám liečiť, ako a kedy. Tak taký nech chodí k úplným blbcom a nie ku mne. Na Slovensku nebolo toľko úhynov u včelstiev ako v iných krajinách, ani rezistencia taktiež nebola zistená na žiaden z prípravkov...........
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46787
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781)
Pavel napsal:
>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
>Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána).
>Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.
................
Možná čtu nějak hodně špatně, ale moc tomu nerozumím.
Jaké větší riziko čeho má Př. Turčány oproti naší metodice?
Aplikuje 3x varidol a to pouze fumigací (necpe do včelstev ceton, což je v naší metodice doporučeno) a pak už nic.
Naše metodika nařizuje totéž (3x varidol) plus další plošné zásahy podle "luštění z koule" (zimního vyšetření měli).
Jinak řečeno, naše metodika nařizuje víc léčení, než to, co dělá už roky př. Turčáni.
Takže při takovém vypjatém přístupu je tu spíš otázka, jestli by raději neměli zákazníci kupovat med od př. Turčániho, než od těch včealřů, kteří v ČR léčí podle metodiky. :)
Dokud nebudou umět včelaři léčit jen tehdy, kdy roztoči ohrožují včelstvo (což je zřejmě velice obtížné a diskutabilní určení stavu včelstva), a veterina tomu nepřizpůsobí vyhlášky, vždy se do včelstev bude dávat víc léčiva, než je nezbytně nutné, a budeme tím všichni, kdo léčení dávají preventivně (což obsahuje nařízení stávajících vyhlášek), přispívat k možnému vzniku rezistence a stresování včelstev.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46786
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaro (217.119.115.1) --- 23. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46739) (46740) (46743) (46759) (46761) (46769) (46771) (46773)
Každý by si mal byť zodpovedný za svoje včelstvá. Nie nejaká komisia alebo veterinár. Každý by mal poznať zdr. stav svojich včelstiev. Takže nejaké nariadenia typu, "vtedy musia všetci a komisia tam musí byť", si len zhoršujete susedské vzťahy ako to tu aj čítam. Ja som nikdy nenadával na susedov, čo sa týka liečenia včiel. Ja musím počítať aj so zalietavaním včiel aj s reinváziou klieštika a nie chodiť buzerovať suseda. Ja so susedmi vychádzam dobre a nikdo sa nestarie do toho druhého v tom zmysle, že by som mu nariaďoval kedy má ošetrovať včely a čím. Na jednom stanovišti sme štyria a na druhom stanovišti traja. Nie každý sa dokáže prispôsobiť danému termínu a nie každý je "otrokom včiel". Lebo sú aj takí, ktorí stále plačú, nadávajú.......Aj veľkovčelárenie má byť aj hobby, lebo ináč je to totálna drina-otročina a môže nám o tom rozprávať a písať a žiadať vyššie dotácie. Je k tomu jednoduchá odpoveď-ty radšej nevčelár a nájdi si niečo inšie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46785
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781)
Ahoj Pavle,
jsi trochu mimo, pokud nemas sve vcely vedene v rezimu EKO, musis povinne minimalne 3x za rok vcely lecit nekterymi z rady leku pyrethroidu. To ze pouzijes kys. mravenci je chvalihodne ( mame cast vcelstev v Eko rezimu).
Nicmeme mit za souseda vcelare typu p. turcani, tak se vubec niceho neobavam. Kdyz si prectes jeho prispevek. Tak zjistis, ze leci stejnym mnozstvim acrynathrinu jako predepisuje nase veterinarni sprava, jen predsouva prvni fumigaci na drivejsi datum ( vysvetleni proto uvedl).
Prvni fumigaci dela az po vytoceni medu, takze nejake zamichani do medu, absolutne nehrozi. Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46784
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781)
>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal. Co mne k tomu vede?<
------------------------------------------------------------
Nezkušenost mládí Pavle. Ta nezkušenost a horká hlava Vás vede k odsuzování nepoznaného. Zkuste navštívit včelárské stránky sk a pročíst příspěvky př. Turčániho. Pokud to neuděláte, je Vaše ruka na klávesnici a to myslím bez urážky, rychlejší než Vaše myšlení.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46783
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (81.19.47.93) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744)
Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána). Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.
Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46781
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 23. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777)
Ovšek když se zlikvidují ve foretické fázi nedojde k jejich generační. vznikne tak mezera v jejich dalších generacích.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev > Datum: 23.8.2010 08:32:40 > ---------------------------------------- > Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval, > protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není. > Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí > nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc > je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže > odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani > neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. > Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46780
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 23. 8. 2010
Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778)
Nečetl jsem všechno kolem časné fumigace, ale samozřejmě, že se u nás dělat nesmí. Takže pokud někde není předepsán Gabon, lze velmi výhodně použít kyselinu mravenčí, ale prosím všechny, aby všichni u nás respektovali rozhodnutí Veterinární správy stran léčení, jinak dopadneme jak jinde po světě, kde si každý dělá co chce a kdy chce a výsledek je dle statistik jasný - stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás. Pokud jde o letošní rok, roztoči zatím u nás nepadají! Dělali jsme jarní ošetření, vyskytl se u nás mor, jeden včelař kvůli němu skončil - mimochodem nikdy neléčil včas, čekal s hladovými včelami na pozdní snůšku.... Jsem spokojený, včelky nakrmené, zdravé, překypující silou, už se těším na konec dubna na rozkvetlé třešně. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz> > Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev > Datum: 23.8.2010 08:41:30 > ---------------------------------------- > Stonjek napsal: > >Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný > risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví > R. Stonjek > ............ > > On tomu logický základ právě nechybí. > Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak > zřejmě dělat, dokud to bude fungovat. > Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny > JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce. > Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to > spadem. > > Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám. > Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to > budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu. > > Radek Krušina > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46779
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777)
Stonjek napsal:
>Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek
.............
On tomu logický základ právě nechybí.
Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to spadem.
Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46778
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776)
Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval, protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není. Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46777
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751)
R. POlášek napsal:
>No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
.................
Ani u nás se nepředpokládá vznik rezistence při fumigaci se zavíčkovaným plodem, ale pouze neúčinnost.
Jinak by bylo snad nařízeno, že zavíčkovaný plod nesmí být při žádné fumigaci, ne až u těch pozdních. :)
Nešiřme padniku.
Viz citace z nařízení veteriny JMK:
"V období od 10. října do 31. prosince, provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Pokud je ve včelstvech v době 3. ošetření (např. při teplém počasí) zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46776
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 22. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737)
Zdravim vespolek,
nechci se zde zastavat pana Turcani, opravdu je takovy lidovy vyzkumnik,ktery si dela peclive zaznamy, ktere nutne podotknou peclive analyzuje, takze kdyz ho tady nekdo osocuje, ze nepouziva zasitovana dna atd, tak mu bohuzel nesaha ani po paty. I ja osobne pouzivam, nektere jeho metody a zpusoby a jsem mu za to zavazan, tak to jen na okraj.
Rezistence na amitraz a Varidol. Fumigace amitrazu- jako leceni vcel proti varroaze se jevi jako nejmensi mozne riziko pro vznik rezistentnich roztocu. Skutecnym problemem jsou leciva s dlouhodobym ucinkem ( Gabon), ktery s postupem casu snizuje mnozstvi lecive latky, tehdy opravdu vznikaji velka nebezpeci pro rezistenci na danou ucinnou latku. Zvlast kdyz nekdo experimentuje a nebo z nedbalosti nedodrzuje predepsane postupy pouziti.
Otazkou je opravdu, zda-li ta fumigace ,, odlehcovaci,, neni zbytecna. Osobne se domnivam, tam kde neni vcelstvo silne zasazeno, pozbyva smyslu, tam kde by bylo silne zasazeni, nebo velky prinos roztocu z napadanych okolnich vcelstev a spad by byl v radu stovek, tak snad. Na druhou stranu, asi by bylo pod vicky takove mnozstvi roztocu, ze by mohla byt narusena dlouhovekost zimich vcel. Tezko rict.
Jestli si dobre vzpominam, tak pan Turcani psal,ze na varoazu mu vcelstvo neodeslo peknych par let- mozna snad vubec. To nam muze prozradit jedine on.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46774
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763) (46767) (46768)
"Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC)
Aceton nikdy nebyl vyloučen z používání. Ani nemá vliv, pokud vím, na ozónovou vrstvu. Emise VOC jsou emise, které zatěžují přímé okolí vzniků těch emisí, v podstatě všechny organická rozpouštědla, která vyprchají z barvy, zůstanou potom v přízemní vrstvě ovzduší, nebo jsou spláchnuta na zem, a tam se přes všelijaké meziprodukty rozpadu postupně rozloží. Zrovna aceton je poměrně dobře a snadno rozložitelný, třeba v porovnání s lakovými benzíny nebo toluenem.
Ozón má s tím společného pouze to, že v kombinaci s oxidy dusíku a kouřem obvykle z aut a UV zářením z slunce vzniká takzvaný přízemní ozón neboli fotosmog. A když se do toho zamíchají ještě další škodliviny, jako třeba ty výpary z ředidel, vznikne působením reaktivních oxidů dusíku a ozónu všelijakými podivnými reakcemi spousta všelijakých často silně toxických látek, takže výsledná škodlivost takového ovzduší se zmnohonásobí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46770
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 22. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46739) (46740) (46743) (46759) (46761)
"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).
-------------------
Příteli Kapoune, přečti si vyhlášku. Ta u nás říklá že ne v některých odůvodněných případech, ale ve všech a u všech. Tedy případně Gabon, a pak 3x na podzim.
Opravdu mi není jasné jak by se takové nařízení opravdu dodržovalo.
Jen aerosolování znamená u nás pro důvěrníka najet desítky kilometrů. A to v podstatě nezáleží na počasí. Jak by to stihl 2x předtím u fumigace je šílená představa. A to i kdyby všichni důvěrníci i včelaři byli nezaměstnaní důchodci kteří nevědí co s časem.
Občas má ale někdo včely při zaměstnání a že by čekal na pořadí u důvěrníka, když se zrovna v listopadu či prosinci udělá na pár dní teplo. :-)
Takové vyhlášky, které vydává SVS ve spolupráci s ČSV jsou na nic, protože když ji očuráváme v bodě 4.4, není důvod to nedělat ani v dalších. Právě je očůrávána v "povinnosti sledovat celoročně zdravotní stav včelstev, hlásit jeho zhoršení, evidovat a ověřovat tato hlášení".
Navidím důvodu proč ji neočůrávat i v jiných bodech, jak rozlišit ty rozumnéí od buzerativních - to je vždy individuální pohled. A osud všech nařízení, co prostě nejdou do 100% dodržovat. Jsou to kusy papírů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46769
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763) (46767)
Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC). Jsem zvědav, kdy to začne zajímat ekology, až zjistí, že se s ním ve velkém aerosolují včely :-) Proto mám schovaný pravý acetonový spray s barvou pro modeláře pro lepení (nastříknu do kalíšku a po mírném zhoustnutí použiji sirku), jinak značím značící tužkou.
Před dvěma roky jsem zkusil fluorescentní spray s nevím jakým ředidlem a spolehlivě matku zabil. Proto je lepší to zkusit nejprve na trubci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46768
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763)
"P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky."
Já proti vodouředitelné barvě nijak nejsem. Akorát že název vodouředitelná barva je tak trochu podvod. Ta barva totiž není rozpustná ve vodě, ale je to víceméně klasická barva, akorát dispergovatelná ve vodě. To je rozdíl. Z tohoto principu každá vodouředitelná barva taky obsahuje určité množství rozpouštědel, takových 3 - 5 - 10 %. Kromě toho obsahuje další látky, které běžná barva neobsahuje, třeba povrchově aktivní látky, které udržují stabilitu disperze. Pokud se počítá se skladováním třeba v kovovém obalu, tak disperzní barva musí obsahovat i inhibitory koroze, to jsou další chemické látky....
Zkrátka to s tou "ekologičností" proti rozpouštědlovým barvám není tak žhavé, vodouředitelné barvy tolik nesmrdí, ale v některých případech dokonce je rozpouštědlová barva ekologičtější než vodouředitelná.
Podstatné je ovšem to, že to funguje a že dlouhobě statisticky ta barva nijak zápornou reakci včel na matku nevyvolává. Ale to, že se ta barvička jmenuje AQUA, ještě neznamená , že se z toho odpařuje jen aqua a nic jiného.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46767
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 22. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46762)
Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?
Svojich niečo cez 70 včelstiev ošetrím za dva dni a vždy večer (a nehovorím, že by som ich neprefumigoval v jednom dni (zber robím po 18 hod.), predsa len posledné dni u nás boli chladnejšie a včely let ukončili oveľa skôr (končil som 19,30. To za prvé, za druhé je ničím len forézne samičky schopné rozmnožovania, ktorých býva na včelách v jednej chvíli tak od 15 do 25%, čím značne preruším kontinuitu ich rozvoja. Znovu zdôrazňujem, robím 1é rokov a konečné priemerné množstvo výskytu Vd je nízke, čo ma povzbudzuje.
Na samotnú fumigáciu sa dobre pripravím (úle mám prístupné zozadu čo značne zjednodušuje prípravu na FUM. letáče (a mám ich stále otvorené 20x380mm) v čase keď už prilietajú včely len sporadicky (tie čo sú na letáči zaženiem dymom do úľa) a letáče uzavriem molitanom, pretože molitan vyberám po 10 až 15 min. niekoľko včiel vlezie do prostredia, ked ešte je v úli fumigant, ale naozaj to nie je podstatné, ak nejaký Vd nebol zasiahnutý, budú nasledovať ešte dve FUM a posledný zahynie v 11 mes. pri poslednej FUM.
Ja už či je to správne alebo nie so sebou nediskutujem, pretože som vnútorne presvedčený, že svoje včelstvá pred Vd ochránim a o to predsa ide p.Zpěvák.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46766
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 8. 2010
Re: Lepen? opalitov?ch zna?ek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763)
Taky mne udivuje jak se tady hovoří o acetonu v jedné kapce barvy a následně se do včelstva valí ve velkém v aerosolu.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Lepen? opalitov?ch zna?ek > Datum: 22.8.2010 13:53:58 > ---------------------------------------- > Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se > poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně > organický jako třeba kyselina mravenčí. > > P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, > že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých > príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom > netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje > včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46765
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46739) (46740) (46743) (46759) (46761)
1) Tak ten nespolehlivý včelař o včely přijde a je klid 2) Léčivo si prostě objednám u ZO 3) Nejde ani tak o neslušnost. Ale přečtěte si metodiku k léčení varoázy. najdete v ní všechny již dávno opuštěné způsoby boje, od likvidace včelstev přes klíckování, fumigace až po jarní nátěr plodu. To vše komisionálně. Co je to za komisi v počtu jednoho člena? Nikdo dosud nenašel odvahu celou tuto metodiku zodpovědně přepracovat tak aby se opírala o nejnovější poznatky. To se jednoduše veme stará metodika z PC a připíší se dva řádky. a ty včelaři se v tom vyznej a plácej se v tom jak umíš. 4) Jestli jsi dobře četl, tak u nás to dělá včelař na své včelnici sám.Výhodou tady je , že on může vybrat ten nejvhodnější čas pro aplikaci léčiva. Toto postup za účasti komise prostě neumožňuje protože v říjnu se již nedá nastavit čas ošetření s vhodným počasím a dopředu dohodnout. Jde totiž o rozmezí teplot asi tak 1 - 2°C a s největší pravděpodobností o sobotách a nedělích. Zdravotní referent se stará o dostatečný počet léčiva pro všechny. Důvěrník nováčky náležitě poučí a postup mu řádně předvede. Přesto žádné nadlimitní úhyny u nás nejsou.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev > Datum: 22.8.2010 12:40:01 > ---------------------------------------- > "...v té nejvhodnější době odcestovat..." > Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho > zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví. > Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční > náhrady) to je vrchol neslušnosti. > "A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA." > Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet > včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za > celou ZO?). > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46764
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756)
Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí.
P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46763
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747)
Pane Turčáni,vy jste si ten můj příspěvek vyložil jako útok na společné soužití našich dvou samostatných národů,což z mé strany o to rozhodně nešlo.Myslím si,že jste to musel poznat.To,že tyto dva naše národy se tak rozdělily a nadále spolu celkem ukázkově spolupracují je nanejvýš chválihodné a ukázkové pro zbytek světa a určitě nás to povyšuje do zcela jiné roviny,než např.rozdělování slovanských národů na jihu Evropy.Já osobně nejsem žádný antisemita,rasista či nevím co.S každým člověkem umím vyjít a to i samozřejmě z několika přáteli ze sousedního Slovenska,které je vzdáleno jen několik kilometrů.Pro šíření roztoče je ta vzdálenost opravdu zanedbatelná.Padlo tam z mé strany i něco o stáří,ale tím rozhodně nešlo o urážku či že bych vás obvinil z nemohoucnosti.Jste určitě skvělý včelař s dobrou fyzickou kondicí.Roky koneckonců přibývají každému a tomu neutečeme.To,co jsem chtěl říct jsem vyjádřil ve svém příspěvku a za tím si stojím.Opravdu si myslím,že provádět fumigaci v době,kdy se ve včelstvech nachází značné množství zavíčkovaného plodu (na včelách parazituje tím pádem malé množství v.d.) již zimní generace je zbytečné a snad i ohrožující pro účinek našeho (i vašeho) léčiva zvaý varidol.
Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?
S úctou a pozdravem
P.Zpěvák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46762
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kapoun (212.96.187.90) --- 22. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46739) (46740) (46743) (46759)
"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46761
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 22. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603) (46608) (46612) (46629) (46689) (46733)
Tak musím říci, že mě diskutér Pavel opět pobavil.
Co v diskuzi vysloveně nenávidím je hrubá desinterpretace příspěvků, více či méně účelové podsouvání cizích výroků a názorů, se kterými oponent nemá co dočinění. Proto mi dovolte uvést věci na pravou míru.
Za prvé: Chápu, že onen kontroverzní postup má za cíl likvidaci plně nebo částečně rezistentních roztočů a varroasensitivních (nikoliv varroatolerantních :-) včelstev. Sám jsem psal (cituji):
„Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).“
Za druhé: Nikde jsem nepsal, že je třeba měnit matky již v březnu či dubnu. Pokud se ta případná „varroasensitivní“ včelstva dožijí předjaří, nevidím důvod, proč by se neměla dožít začátku léta, kdy je mladých matek pro účely výměny dostatek. Co se týče otázky vlivu trubců s geny pro sklon k varroasensitivitě, to mi nepřipadá jako natolik významné negativum, abych matky měnil již v předjaří.
Kdo odchovává od kvalitní matky, má záruku alespoň průměrných včelstev (nevím jak ostatní, já si s průměrem bohatě vystačím). Taky lze vyřezávat trubčinu a nahrazovat ji jinou z lepších včelstev. Je sice pracné, ale je to zároveň opatření proti varroáze (varroóze chcete-li :-)
Za třetí: Rezistence (ani významněji zvýšená odolnost) roztočů na amitráz u nás dosud nebyla zaznamenána, tak proč už teď dělat kolem toho takový humbuk? Jediné co selhává, jsou Gabony. Ale ty se dají bez problému plně nahradit dlouhodobými odpařovači (Nassenheider, Mitegone). Za tu práci to stojí. Je to mnohem lepší, než bezhlavá likvidace včelstva na jaře.
Za čtvrté: Máme univerzální léčivo účinné při všech dosud zaznamenaných typů rezistence roztoče: HCOOH (kyselina mravenčí)
Prostě stále nevidím významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.
Na závěr chci pochválit Pavla za to, že se zdržel hrubších osobních výlevů. Proto si ho jako diskutéra vážím a nepřistupuji k němu s despektem, byť to tak mohlo vypadat. Škoda, že se to netýká všech návštěvníků konference. Rázem by byla diskuze věcnější a smysluplnější.
Přeji hezký den.
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46739) (46740) (46743)
To chce po tom důvěrníkovi požadovat strktní dodržení teplot a všech podmínek pro fumigaci a právě v té nejvhodnější době odcestovat aby to nemohl provést když by to udělali všichni bude raz dva po nesmyslném komisionélním léčení. V naší ZO, která má více jak 100 členů, to již 20 let dělá každý sám a žádné vážnější problémy s varoázou nejsou. Úhyny po zimě se pohybují jen pod hranicí 10 % což je stále považováno za přirozené. A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA. Sám jsem loni dělal 3 stanoviště po jednom zemřelém včelaři celkem 40 včelstev a strávil jsem u toho celý půlden Jen dohodnout termín s vdovou byl problém.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev > Datum: 21.8.2010 21:51:12 > ---------------------------------------- > JB:... zodpovídá za konání léčení svých včel. > > ------------------- > Sice s tím souhlasím, ale u nás ne, u nás musím s léčením čekat na > důvěrníka, bez něj je naprosto zakázáno léčit. Ani kapku do včel bez > důvěrníka ČSV. :-) > > DOufám že letos dostanou služební křídla, ale zase jsou ty úspory, asi si > kluci ušoupou nohy. Nebo budou muset podvádět. Děsivá představa. :-) > > Ina, jak psal klasik, bez dispciplíny by jsme lezli jak vopice po stromech. > Děsivá představa. Předstacte si Karlovo náměstí ...... > > Dobrou:-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46759
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (217.115.243.182) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46752)
Fixkou,tužkou značím několik let v ruce.Jde mi ale o lepení značek. Třeba za loňský rok mám hodně zelených teček,jenže nevím která je F1, které jsem si sám vychoval,které jsem dostal, kterou jsem našel při prohlížení kde proběhla tichá výměna a jen ji označil aby se lépe hledala,atd. Samozřejmě že si značím úly a mám je očíslované,ale znáteto,tam se prohodí nástavky,tam zas dna při čistění,tam uletí papírek,tam se smaže křída,tam zas ve spěchu zapomenu,atd.Proto chci lepit číslované značky,abych se při nejistotě jen koukl do bločku a věděl co a jak.
Zdraví Pepíno
-------------------------------------------------------
Vojtěch (89.203.176.19) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750)
Jedna s radostí začínajícího včelaře je možnost označit si svoji první vychovanou matku. Chytit do ruky si netroufají.Tak jsme to vyřešili takhle:
http://www.youtube.com/watch?v=A2_ZLLuek4s
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46757
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755)
Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí. Čistě teoreticky jsou pro včely mnohem horší další látky, které bývají jako příměs v ředidlech, protože na rozdíl od acetonu se v přírodě vyskytují mnohem méně. Třeba toluen, lakové benzíny či dokonce solventní nafta, všelijaké výševroucí složky ředidel určené pro dražší barvy.....
Problém by asi byl, kdyby se do barvy na značení matek dostaly látky, které včely vylučují při rozzuření, jako jsou třeba, jestli si dobře pamatuji pentylalkoholy (vůně rozzuřeného včelstva jakoby po banánu)
Kdo ročně neznačí stovky a tisíce matek, pro toho je v první řadě významné, aby barva v lahvičce vydržela roky beze změny. Když už ne kvůli finančním úsporám, které jsou vzhledem k ceně matek zanedbatelné, tak kvůli tomu, že je člověk zvyklý na jedny lahvičky a jednu stále stejně se chovající barvu, i když různých odstínů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46756
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753)
Acetonová barva? Nahradil jsem ji lakem na nehty. I opalitové značky na něm drží dobře. Navíc má kouzlo jemného štětečku, dobře se dávkuje množství barvy. Jen nevím, zda bude i pro žlutý rok. Zatím jsem ho ve žluté neviděl.
JK
Josef, ale i lak na nechty je vyrobený na báze acetónu?! Acetón pokiaľ nevyvetrá, ohrozuje stále značenú M a zdržovať sa jej vkladaním do IZO je meškanie sa v práci.
Preto stále tvrdím, že najlepšia farba na značenie matiek je stále korektor pod značkou AQVA (je to Český výrobok) bielej farby, ktorá sa dá prifarbiť podľa roku značenia a nalepené opalitové značky sa M z hrude nestrácali. už ich nepožívam, lebo AQVA farba sa z hrudi nestráca (prifarbená) a je dobre viditeľná. AQVA korektor je zároveň lacný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46755
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747)
No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
Na druhé straně, co si pamatuji z loňské diskuze, př Turčáni na říjnovou fumigaci klíckuje matky, takže pokud jednou až třikrát provedl odlehčovací fumigaci, pravděpodobně to na vytvoření nějaké větší rezistence nestačí a začínající rezistentní roztoči jsou v včelstvu bez plodu se zaklíckovanou matkou spolehlivě zničeni.
To klíckování se mně jinak jeví rozhodně lepší než se spoléhat na prosincový aerosol, protože moje zkušenosti jsou takové, že za teplého podzimu můžou včelky mít decimetr čtvereční zavíčkovaného plodu třeba i o vánocích. A odstranění uteplivek sice možnost plodování v zimě sníží, ale nevyloučí ji.
Dokonce bych hádal, že krizové roky s přemnožením varoa nejsou tehdy, kdy je teplá zima, ale spíš tehdy, kdy je teplý podzim. Teplá zima pak ještě k tomu přidá všelijaké neplánované prolety a tím vynesení měli i roztočů, ale hlavní zřejmě bude teplý podzim a plod při aerosolání v prosinci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46751
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748)
"Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte"
Když jsem lepil opalitové značky, dělal jsem to skoro přesně tak. Akorát já mám na matku poklopku, takže matku nedržím v ruce, ale přitlačuji k podložce. A zápalky nijak nepřistříhávám, jejich konce nechávám tak, jak jsou. Barvu míchám pozinkovaným drátkem nebo tenkým šroubovákem, z tohoto "nářadí" ji teprve nanáším na zápalku, takže na zápalce mám přesně správné množství pro označení matky. Zápalky používám vždy tytéž, nespotřebovanou barvu z konců otírám.
Hlavní je natrénovat, jak moc nabrat barvu na sirku a jak moc ji nechat zavadnout, aby byla správně hustá a přesto lepila a jak moc naslinit druhou sirku pro přenášení značky. Dále pak je podstatné zavést nějaký stálý systém, na co a kde na stole odložit jednu sirku, druhou, kde bude poklopka s matkou, kde barva.... Mělo by to být vždy podobné, aby na to člověk nemusel myslet a aby se soustředil vždy jen na vlastní kvalitu toho značkování....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46750
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (217.115.243.182) --- 21. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748)
Díky za Váš postup. S tou nasliněnou zápalkou to vyskouším
Pepíno
(93.91.145.206) --- 21. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742)
Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46749
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (93.91.145.206) --- 21. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742)
Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46748
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736)
Neposlouchejte tyto staré pány a ještě k tomu navíc odněkud z ciziny.
Omlouvám se za tento snad kontroverzní příspěvek, Petr
Milý pán Petr, máte sa čo "omlouvat", nevedel som, že niekomu (tej správnej krajiny?)môže vadiť názor z "poněkud z ciziny". To znamená, že názor z ciziny (západnej) Vám neprekáža, ale z blízkej ciziny áno. Ďakujem.
Ešte šťastie, že npr. (hádam mi prepáči) taký L.Dvorský (pre mňa je to pojem), si môj príspevok prečítal a našil v ňom niečo čo by ho vo svojich úvahách mohol obohatiť a požiadal ma osobne o doplnenie istých údajov. Tých priateľov mám viac s "ciziny" mám viac a naviac, s tej ciziny som mal v rodine druhého starého otca z Moravy, sestra mala muža (bol to šikovný a pracovitý muž)z Česka (obaja sú už mŕtvi) a brat má dokonca pražáčku, s ktorou dobre vychádzame.
Pýtam sa, prečo by dva rôzne národy nemohli spolupracovať aj cez otvorenú hranicu, keď majú toľko spoločného?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46747
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 21. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603) (46608) (46612) (46629) (46689) (46733)
Tak za 1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána. 2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd) 3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber > Datum: 21.8.2010 16:52:21 > ---------------------------------------- > To Václavek: Nejdříve si přečti diskusi a zbrklé odpovědi si nech. Na tvé > připomínky je odpovězeno dříve. > Pokud neumíš číst, tak ti to shrnu: Nejde o likvidaci roztočů, ale > likvidaci rezistentních (částečně) roztočů a variotolerantních včelstev. > Jde o to, aby se tito odolní roztoči nerozšířily. V březnu/dubnu nikdo > náhradní matku nemá. Pokud jseš v oblasti, kde rezistence není, tak buď > rád, nepoučuj a čekej. > > Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly > roztoči a nebylo léčivo/metodika. Dnes již máme (především za hranicemi, > ale i u nás) rezistentní roztoče. Máme léčivo na normální roztoče, na > rezistentní ne. > Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv. > Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ... > Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46746
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (93.91.145.206) --- 21. 8. 2010
Re: kladení inseminované matky (46683) (46702)
Podněcovat, klidně přidat i jeden rámek z hodně zavíčkovaným plodem i souš těsně za plod.Matka musí dostat impulz a pok se ukáže jestli se povedla.Pokud bude problém tak se jí včely budou snažit vyměnit tichou výměnou Problémem je že insiminované matky chodí poměrně pozdě.18.8. je sakra pozdě.Zřejmě ste si jí pořídil hlavně k odchovu matek.Letos už z ní nic neodchováte takže nebudete moc porovnat jak dobré jsou její dcery v jarním rozvoji a ztratíte jeden rok.Objednávám insiminované matky i s ročním předstihem a zárukou že dojdou nejpozději v prvním červencovém týdnu abych stihl udělat aspoň jednu sériji.Než se zjistí jaké dává ins. matka potomstvo je poměrně zdlouhavá práce a čím dříve se začne tím lépe.Beru nejméně dvě,né každá insiminovaná matka je takříkajíc supr, ale většinou každou se snaží včely pokud jim k tomu dám příležitost vyměnit.Dobrou ins.matku držím i 5 let třeba jen na 5-6 rámcích vynahradí mi to na potomstvu.Než vkládat investice do jedné ins.matky s nejistým výsledkem tak je jistě lepší požádat v okolí včelaře který se zabývá chovem o chovný matriál samozřejmě pokud tam nějaký je.Pokud chcete chovat na své matce přeji mnoho úspěchů a s chutí dotoho.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46745
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737)
Druhý vážnější problém je že 75% roztočů pod víčky je vystaveno léčivu v nízké koncentraci a může vznikat jejich
rezistence. J.B.
Už záver tejto hovorí, že "môže vznikať rezistencia na amitraz". To znamená, že môže ale i nemusí! Potom toto tvrdenie nemá výpovednú hodnotu. Toto tvrdenie sa používa ako strašiak už pri vyslovení slova "fumigácia" a nik ju zatiaľ nepotvrdil! Tak isto sa hovorí o rezistencii pri používaní Gabonu, ale málokto si prizná, že ho nesprávne používa pri likvidácii Vd. Jednoduchšie svoj neúspech skryť za slovo "rezistnecia" na niečo tajomné.
Vy máte svoj odskúšaný technologický postup (TP), ja mám svoj a obaja sme spokojný a to je cieľom proti expanzii klieštika vo včelstve, vedúcej k jeho zrúteniu.
Ja používam ten najlacnejší a najjednoduchší TP, založený na troch fumigáciách, bez Gabonu, KM a aerosolovaní. Zatiaľ mi to vychádza. Aj oficiálny postup na udržanie rovnováhy vo včelstve nariadením veterinármi je báze skúseností z praxe, ja tak isto vychádzam z praxe, tak prečo by som mal dodržiavať nariadený spôsob boja s Vd zhora, keď ja som úplne spokojný s mojím spôsobom.Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46744
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46739) (46740)
JB:... zodpovídá za konání léčení svých včel.
-------------------
Sice s tím souhlasím, ale u nás ne, u nás musím s léčením čekat na důvěrníka, bez něj je naprosto zakázáno léčit. Ani kapku do včel bez důvěrníka ČSV. :-)
DOufám že letos dostanou služební křídla, ale zase jsou ty úspory, asi si kluci ušoupou nohy. Nebo budou muset podvádět. Děsivá představa. :-)
Ina, jak psal klasik, bez dispciplíny by jsme lezli jak vopice po stromech. Děsivá představa. Předstacte si Karlovo náměstí ......
Dobrou:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46743
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepíno (217.115.243.182) --- 21. 8. 2010
Lepení opalitových značek
Dobrý večer
Nevíte někdo o nějakém videu kde je zachyceno lepení opalitových značek na matky? Jde mi o to že teorie je jedna věc, ale radši bych viděl jak se lepí malá značka aniž by se zapiplala půlka včely a přitom se nesloupla několik let.Taky by mě zajímalo čím značku přikládáte (prsty, pinzetou, nebo máte jiný fígl?)když se matka v druhé ruce vrtí a značka je tak malá.
Díky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46742
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737)
JB:
Já u první fumigace koncem září začátkem října 1.10prohlídku nedělám. ale počítám spad.Je to pro mne fumigace zjištující počet roztočů.
.......
Když vám řekne doktor že penicilin máte brát 2x denně taky ho neberete 1x nebo 3x.
..........
¨
Příteli, nevím jak ve vašem kraji, ale v našem by jste na tom byl vloni jako s tím penicilínem 1x denně. :-)
1.října fumigovat? To se u nás v kraji vloni ještě nesmělo.
To platilo toto:
.... U všech včelstev chovaných v katastrálních
územích Královéhradeckého kraje provedou
chovatelé včel komisionelním způsobem
každoročně počínaje datem 15. 10. léčebné
ošetření svých včelstvech podle oddílu I, článku 4,
bodu 4.
---------------
Ovšem letos s sebou musíme hodit, nejlíp jak Anton na SLovensku, neboť je přísně nařízeno:
... se nařizuje provést komisionelním způsobem, počínaje datem nejpozději 15. 10. 2010, ...
http://www.svscr.cz/download.php?idx=4155
A pak berte předpisy, vyhlášky a zákony vážně:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46741
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737)
Děkuji za vaše vysvětlení ale mám jisté připomínky.
-----
No, myslím, že by jsme neměli zapomínat že Anton je ze Slovenska a tam vyhlášky a metodiky naší SVS a DOLu asi neplatí.
Možná by nám nějaký slovenský přítel mohl naznačit co slovenský včelař může a co musí.
Četl jsem zde, že tam je možné koupit Amitráz deci za 80Kč. Volně ve veterinární lékárně a bez dotací. Takže tam se asi od toho odvíjí možnosti, jak může každý včelař léčit.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46739
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732)
Děkuji za vaše vysvětlení ale mám jisté připomínky.
Existuje metodika na fumigaci zde jsou pozdější termíny a byly v textu už u prvé fumigace návody, na vyřezávání plodu.
Je to již starý návod ( asi 20 let, dělal jsem tehdy duvěrníka a fumigaci a u některých členů kteří by pravděpodobně vyřezání neudělali jsem u nich vyřezání dělal, je to řezničina)U sebe jsem vyřezávání také začal dělat ale přešel jsem na praktiku že jsem prohlédl včely vyjmul 0 až2 plodové plásty bez včel a dal jsem je do nejslabších včelstev kde sa plod vylíhl a já za asi 10 dní jsem udělal 1 fumigaci i zde.
myslím si že metodika by se měla dodržovat.
Když vám řekne doktor že penicilin máte brát 2x denně taky ho neberete 1x nebo 3x.
Když už jsem začal o vyřezávání, myslím že vyžezávání je zbytečné, stačí plod odvíčkovat, včely kukly do druhého dne vyhází a plaste zůstane neporušen, při vyřezání je v plástech celou zimu díra, fumigace se udělá další den.
Jestli jsem vás dobře pochopil máte obavy že forezní roztoči se v období mezi 20.8 a 1.10 ještě rozmnoží a touto brzkou= odlehčující fumigací jim v tom zabráníte.
To je sice pravda .... ale jestliže pak celkově máte vy i já stejny průměrný spad já asi 15, vy 100 roztočů na včelstvo zachráníte tak asi 25 až 50 zimních včel, nebudou vysávány.to je zanedbatelné.
Druhý vážnější problém je že 75% roztočů pod víčky je vystaveno léčivu v nízké koncentraci a může vznikat jejich
nce.
fumigace zjištující:Já u první fumigace koncem září začátkem října 1.10prohlídku nedělám. ale počítám spad.Je to pro mne fumigace zjištující počet roztočů.
Fumigace léčící
Za deset dní 10.10.delám další fumigaci s předcházející prohlídkou na plod. ( u nových oddělků nevyřezávám ani nestehuji plod protože letošní matky ještě plodují a je ho ještě hodně a počkám až plod vyběhne pak prohlídnu a zafumiguji)
3. ošetření 15.11 až 10.12 je aerosol co nejpozději asi 14 dni před vanoci.
I když zimní měl považuji u optimalů za nic neříkající, měl jsem loni ve vzorku 25ti včel 1 roztoče a letos při monitorování spadu 15ti včelstev jsem viděl asi 5 roztočů
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46737
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (94.125.216.34) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732)
Po delší pauze jsem se opět dostal sem na konferenci a opět mě děsí hrůza a děs.Můžu jen doufat a myslet si,že je to tu určené jen pro úzký okruh stálých dopisovatelů a že většina a hlavně začínající včelaři o této v.k. nemají ani ponětí.
Takže pro tyto začátečníky a nejen pro ně.Jste vlastníky již úlových sestav s možností monitorování přirozeného spadu roztočů.Kontrolujte důsledně tento spad a dle toho postupujte a provádějte léčbu,kterou stanovuje metodika léčby veterinární správ (včelařství 7-2010).Tímto nesmyslným "odlehčováním" si získáváme jen rezistentní roztoče na jedinou již spolehlivě fungující látku v přípravku varidol.Neposlouchejte tyto staré pány a ještě k tomu navíc odněkud z ciziny.Vidím,jaká je situace zde v mém okolí včelnice a je mě z toho úzko(Uh.Hradiště).Je to hodně zoufalé a ty výnosy,co mají okolní včelaři jsou snad na úrovni dvacátých let minulého století,jak se dozvídám z tehdejší literatury.A to možná ani ne.Omlouvám se za tento
snad kontroverzní příspěvek ,ale záleží mě,aby nás včelařství stále tak těšilo jak doposud a měli jsme z toho i nějaký ten užitek spojený se ziskem.
P.Z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46736
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 21. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603) (46608) (46612) (46629) (46689) (46733)
>V březnu/dubnu nikdo náhradní matku nemá. Pavel<
------------------------------------------------------------
Pokud je to včelař, tak má 10 - 30% z kmenového počtu včelstev. Přezimované v záložních včelstvech.
>Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly roztoči a nebylo léčivo/metodika. Pavel<
------------------------------------------------------------
A to jsou mi novinky. S takovým tvrzením bych na trh nelez.
>Máme léčivo na normální roztoče, na rezistentní ne. Pavel<
------------------------------------------------------------
Skutečně žádné léčivo nemáme?? Jestliže je roztoč rezistentní k jednomu druhu léčiva, musí být nutně rezistentní i k ostatním používaným léčivům?? Mimochodem, k léčivu používanému před třiceti roky nebyla dosud rezistence roztoče zjištěna. Taktic (Varidol) je stále v kurzu.
>Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ... Pavel<
------------------------------------------------------------
Je to opravdu tak nesrovnatelné??? Možná jsme jen dospěli k poznání, že žádné novější poznání nemáme a jsme tam kde před třiceti lety a jsme všichni stále stjně "...", jak uvádíte.
>Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí. Pavel<
------------------------------------------------------------
Ano, znalosti a věcnost přítele MV jsou neoddiskutovatelné. To mu přeci nemůžete odpustit, mladý příteli.
Již dlouho jsem se tak dobře nepobavil. Zdraví Vás JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46735
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 21. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603) (46608) (46612) (46629) (46689) (46733)
Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
-------------
Včelařství není možné jen tak koupit, tak jen pro pořádak pro nečleny ČSV.
O Gabonu se to povídá, ještě jiná léčiva mají sníženou účinnost? Varidol taky?
Díky za konkrétní informace.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46734
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (85.161.210.231) --- 21. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603) (46608) (46612) (46629) (46689)
To Václavek: Nejdříve si přečti diskusi a zbrklé odpovědi si nech. Na tvé připomínky je odpovězeno dříve.
Pokud neumíš číst, tak ti to shrnu: Nejde o likvidaci roztočů, ale likvidaci rezistentních (částečně) roztočů a variotolerantních včelstev. Jde o to, aby se tito odolní roztoči nerozšířily. V březnu/dubnu nikdo náhradní matku nemá. Pokud jseš v oblasti, kde rezistence není, tak buď rád, nepoučuj a čekej.
Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly roztoči a nebylo léčivo/metodika. Dnes již máme (především za hranicemi, ale i u nás) rezistentní roztoče. Máme léčivo na normální roztoče, na rezistentní ne.
Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ...
Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46733
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730)
Proč fumigaci děláte ted v takto časném termínu při velkém množství zavíčkovaného plodu?
Proř ji neděláte později dejme tomu koncem září?
Proč ji říkáte, nazyvate odlehčující?
Děkuji
J. Burgel
Preto odľachčujúca, lebo viem tak ako aj Vy, že klieštik je v tomto čase pod viečkami plodu, ALE! na včelách sú tzv. forézne-voľné klieštiky, ktoré čakajú na vhodný okamih, aby obsadili bunku s larvou pred jej zaviečkocvaním a to v množstve cca 25% všetkých klieštikov vo včelstve.
A ja touto odľachčujúcou fimigáciou forézne klieštiky odstránim. Týmto zásahom 20.8 , 1.10 robím druhú odľahčujúcu fum.) a v novembri-listopadu poslednú FUM, dosiahnem nízku zamorenosť včelstvva, obyčajne pod 100 Vd v priemere na včelstvo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46732
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730)
"Proč fumigaci děláte ted v takto časném termínu při velkém množství zavíčkovaného plodu?
Proř ji neděláte později dejme tomu koncem září?
Proč ji říkáte, nazyvate odlehčující?"
To by mě taky zajímalo. Protože pokud to je obyčejná fumigace bez nějakého zmenšování množství plodu ve včelstvu, tak zlikviduje jen menší část roztočů, tu na včelách a tu zbylou v buňkách průduchy víčka na léčivo otuží.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46731
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 20. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46728)
Až teraz som sa dostal k počítaču, vrátil som z včelnici, kde som urobil fumigáciu v druhej časti včelstiev a strávil som hodinku pri káve a debate s manželkou
Som Vám k dispozícii odpovedať na Vaše otázky, niekedy je lepšie si pohovoriť bez širšej včelárskej verejnosti, lebo diskusie na Konferenci nie vždy dôjdu do záveru, ktorý by priniesol konkrétne riešenie.Anton
Pán ing.Dvorský, tento e-mail sa mi okamžite vrátil ako nedoručený. anton.turcani/=/gmail.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46729
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 46728 do č. 46788)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu