Včelařská konference

Lukáš Matela napsal:

Tu houbičku vzhledem ke krátkému působení a velkému nárazu vidím jako zbytečný nápor na včely. Možná bych se místo houbičky osobně přiklonil raději k Formidolu, ale zkušenosti s ní nemám...
..............

To je zřejmě na polemiku.
V houbičce 50ml je zřejmě stejně účinné látky jako ve formidolu.
Jen je ve formidolu koncentrovanější, což může možná být větší problém pro matku, když se nachází blízko místa aplikace, zase naopak to možná může zvětšovat šanci kyseliny dostat se pod víčka při dostatečné koncentraci.
Pokud při vícenástavkovém úle je potřeba, aby se denně odpařilo 20 ml KM (viz metodika mite gone), potom to při formidolu nedosáhneme a zase je tu otázka účinnosti, takže někdo to řeší rychlejším uvolněním, nebo přímo částečným vytažením z druhého obalu.
Houbička je asi pecka, ale pokud si s tím včely poradí a zabije roztoče, potom je to velice levné a jednoduché.

RK

Libor V. : "Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami? "

R. Polášek: "Fyzikální zákony říkají, že první hodiny odpařování se odpaří většina kyseliny z houbičky a koncentrace par kyseliny v úlu prudce stoupne. Potom začne koncentrace par kyseliny prudce klesat dolů na zlomek původní hodnoty.....
Právě proto se vymyslely všelijaké ty odpařovače, kde je relativně malý knot, do kterého kyselina vzlíná z nějakého zásobníku."


V jedněch starších OVP (odborné včelařské překlady - výborný zdroj informací) jsem narazil na článek, kde se polemizovalo nad "týráním včel kyselinou mravenčí". Závěr vyzněl nějak tak, že šetrnější ke včelám a přitom účinné na V.d. jsou právě dlouhodobé odpařovače. Takže bych také doporučil něco dlouhodobějšího:
- Nassenheider (nutno vlést do plodiště v tuto dobu)
- Liebigův - bez rozebírání včelstev
no a na jaře (časném) je možná vhodnější MiteGone.

Tu houbičku vzhledem ke krátkému působení a velkému nárazu vidím jako zbytečný nápor na včely. Možná bych se místo houbičky osobně přiklonil raději k Formidolu, ale zkušenosti s ní nemám...

Zkusím najít konkrétní vydání OVP. Jinak nejšetrnější ke včelám je samozřejmě šlechtění na varroatoleranci ;-).

PS: Už nějaký pátek se uvažuje o tom, že informace o zajívých článcích (i s nějakou stručnou anotací) z OVP budou vycházet v e-Věstnících.

Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom, zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
JK

Ale nedá se uzavírat. Já potřebuji vědra co do nich namíchám , uzavřu , odvezu na včelnici , když mají spapáno -vyměním , když ne tak nechám v boudě do dalšího dne. Prázdný kbelík opět víkem uzavřu , aby vosy a zlodějky neotravovaly. tj. Žádně přelévání- přečerpávání.Maximálně ze starého kbelíku odeberu slámu a přesypu cukr ze dna a rozmíchám laťkou.

"To já vím jen upozorňuji ty co si myslí jak jsou ekolgičtí ,že to tak zrovna být nemusí. A je naprosto správě tvá poslední věta.
Oni ti ekologové dokázali také napáchad v přírodě škod, až to pěkné není."

No, nejekologičtější je vůbec neléčit, to by ale znamenalo nechat poklesnout stavy včelstev, odhaduji na několik procent po dobu 5 - 20 let a potom hodně pomalý vzestup....

To já vím jen upozorňuji ty co si myslí jak jsou ekolgičtí ,že to tak zrovna být nemusí. A je naprosto správě tvá poslední věta.
Oni ti ekologové dokázali také napáchad v přírodě škod, až to pěkné není.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klietik v?el? ekologicky pod kontrolou.
> Datum: 28.8.2010 11:07:37
> ----------------------------------------
> "Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato
> kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do
> životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou.
> Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a
> přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy."
>
> Kyselina mravenčí je v podstatě poslední mezistupeň, konec řetězce rozkladu
> - oxidace organických látek. Další oxidací kyseliny mravenčí už vznikne jen
> voda a oxid uhličitý. Z tohoto titulu je kyselina mravenčí poslední
> mezistupeň přeměny spousty různých organických látek v metabolismu včetně
> těch běžných, takže organismus je na přítomnost kyseliny mravenčí v
> podstatě připraven a kyselina tak v organismu nedělá žádné větší problémy.
> Včetně léčení KM, kdy se ta kyselina dostává do organismu ve zvýšeném
> množství.
> Jiná léčiva, amitraz, fluvalinat, cypermetrin a podobně jsou na začátku
> řetězce, v organismu se rozkládají na oxid uhličitý a vodu přes množství
> mezipoduktů 10 ? 50 ? možná i víc , přitom každý z těch meziproduktů
> dosahuje určité koncentrace a má svou konkrétní toxicitu odlišnou od
> toxicity původní látky nebo jiného meziproduktu rozkladu. Případně u
> člověka jsou některé meziprodukty ukládány do organismu natrvalo nebo na
> roky a desetiletí....
> Z tohoto důvodu je kyselina mravenčí podstatně ekologičtější, i když
> intenzívně smrdí a leptá.
>
>
>

"Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou. Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy."

Kyselina mravenčí je v podstatě poslední mezistupeň, konec řetězce rozkladu - oxidace organických látek. Další oxidací kyseliny mravenčí už vznikne jen voda a oxid uhličitý. Z tohoto titulu je kyselina mravenčí poslední mezistupeň přeměny spousty různých organických látek v metabolismu včetně těch běžných, takže organismus je na přítomnost kyseliny mravenčí v podstatě připraven a kyselina tak v organismu nedělá žádné větší problémy. Včetně léčení KM, kdy se ta kyselina dostává do organismu ve zvýšeném množství.
Jiná léčiva, amitraz, fluvalinat, cypermetrin a podobně jsou na začátku řetězce, v organismu se rozkládají na oxid uhličitý a vodu přes množství mezipoduktů 10 ? 50 ? možná i víc , přitom každý z těch meziproduktů dosahuje určité koncentrace a má svou konkrétní toxicitu odlišnou od toxicity původní látky nebo jiného meziproduktu rozkladu. Případně u člověka jsou některé meziprodukty ukládány do organismu natrvalo nebo na roky a desetiletí....
Z tohoto důvodu je kyselina mravenčí podstatně ekologičtější, i když intenzívně smrdí a leptá.

"Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami? "

Fyzikální zákony říkají, že první hodiny odpařování se odpaří většina kyseliny z houbičky a koncentrace par kyseliny v úlu prudce stoupne. Potom začne koncentrace par kyseliny prudce klesat dolů na zlomek původní hodnoty. Intenzita odpařování, pokud se nemění teplota ani vlhkost, klesá totiž zhruba s druhou mocninou koncentrace kyseliny. A fyzikální zákony se ošidit ani okecat nedají. Právě proto se vymyslely všelijaké ty odpařovače, kde je relativně malý knot, do kterého kyselina vzlíná z nějakého zásobníku. Anebo taky formidol. U obyčejné houbičky bude třeba buď minimálně použít ten fígl s teplotou, kdy se kyselina dává pozdě večer a díky nízké noční teplote se ze začátku odpařuje pomalu nebo pravidelně co pár hodiny kyselinu obnovovat.

Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou. Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy.

pepan

R.Krušina napsal:
.........
Mě letos padají v některých včelstvech docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)
........
Dobrý postřeh. Je nutné si poznatky ověřovat a konfrontovat, to nás posouvá od hypotéz k realitě.
Díky.

Odpoved Radka Krušinu je kompletná, len by som ešte doplnil, že ja podávam dávku KM pred večerom a pri nižšej nočnej teplote sa počiatočná intezita odparovania zmierni a matka aj včelstvo si na zmenu prostredia zvykne aj bez zadymenia. Pri jesenom liečení v oktobri /10/pri teplote 10-15°C som použil 85% KM. V priebehu 24 hod sa z utierky podla môjho úsudku odparí asi 70% KM, takže další deň je už len postupné privykanie včelstva na čerstvý vzduch. KM sa odparuje v úli, ktorý ma takmer stabilnú teplotu a teplota vonkajšieho vzduchu len obmedzuje prirodzenú difúziu úľových plynov, takže odparovanie by malo byť rovnomerné. Väčší vplyv by na odparovanie mohlo mať priame slnečné žiarenie, ak mu je tenkostený úľ celodenne vystavený.

Tomáš Heřman: http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html

Tomáši díky za informaci, ten "sosáček" beru zpět. Nedovedu říct, kde jsem k němu přišel.

Teď ale trvá dotaz, zda při daném zdůvodnění je možná taková mutace V.d., aby vznikla rezistence. Příroda dovede někdy dost překvapit...

fungovat to bude když to tu houbičku nestráví,mám otestovaný 100 ml ne jeden nástavek 10 r.10x24 vcely si to daly

Libor V.napsal:
Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami?
Děkuji, Libor V
...........

Ne že bych měl nějaké velké zkušenosti s houbičkami (zatím letos poprvé), ale z toho co jsem vyčetl není asi až tak důležité pro poškození včelstva, jak dlouho se dávka odpařuje, ale spíš použitá koncentrace (houbička je vymyšlena na 65% KM ne na 85%) a jaká je velikost dávky - určí se podle velikosti prostoru (někde tuším udávali 2ml na jeden obsednutý rámek). Potom je dávka dána maximálním množstvím, které se do houbičky vsákne.
(takže nad 30 rámků vždy už plná houbička)
MVDr Klíma uvádí 60 ml, já jsem dával 50ml (potom se mi už zdálo, že může kyselina z houbičky někde vykapávat, že je už nasycená).
Taky někde uváděli, že je potřeba před aplikací kyseliny shora do otevřeného včelstva silně zadýmit, aby se matka nenacházela blízko pod kyselinou a mohla se stáhnout do bezpečí.

něco o houbičkách je na PSNV něco i tady:
http://www.pv.sk/vcely/index.asp
v článku Klieštik včelí ekologicky pod kontrolou.

RK

P. Holub napsal:
Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.
..............
Mě letos padají v některých včelstvek docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)

RK

Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami?
Děkuji, Libor V.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Metodu jak sledovat trubce k tomuto účelu v kritickém období se mi podařilo vytvořit, ale roztoče tam nemám. Ve včelstvu spadlo zatím 5 roztočů, ale trubcům se nějak vyhýbají, asi trubčí metoda někdy pokulhává.
http://leteckaposta.cz/145888713
http://www.youtube.com/watch?v=gMs2YyihUXc
B.V.

Vyšlechtil jsem "nezničitelné včely", tvrdí Angličan
Devětasedmdesátiletý britský včelař Ron Hoskins ztratil v roce 1992 desetitisíce včel. Stejně jako u ostatních včelařů, i v jeho úlech udeřil roztoč kleštík včelí. Tento parazit představuje obrovskou hrozbu pro celé lidstvo. Po celém světě zabíjí miliardy včel.
Ron Hoskins se celých 18 zabýval výzkumem svých včelích kolonií. Tvrdí, že se mu podařilo izolovat skupinu včel, které si navzájem pomáhají a parazita se zbavují. Včelař nyní odebírá těmto včelám sperma a uměle oplodňuje královny z ostatních úlů. Doufá, že se mu podaří vychovat nový druh včel, který se postupně rozšíří po celé Velké Británii.
Britská včelařská asociace, která zastupuje 18 000 včelařů, označila v tomto týdnu Hoskinsovu práci jako vzrušující.
Hoskins popsal situaci včelařů jako "vážnou" a varoval: "Pokud zemřou včely, zemřeme i my. Snažím se obnovit britské včelstvo takovým způsobem, aby se dokázalo proti těm parazitům samo bránit. Kdyby zemřely všechny včely na světě, vymřeli bychom. Opravdu je to tak vážné."
"Lidé jsou na včelách zcela závislí. Kdyby totiž včely neopilovávaly rostliny a plodiny, tak by nebylo co jíst, stejně tak jako dýchat. Rostlinná produkce kyslíku je pro člověka zcela nenahraditelná. Můj projekt není jednoduchý a rychlý, zabere ještě hodně práce. Může být však naší jedinou nadějí pro záchranu světových včelstev," dodal Hoskins.

Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí. P.H.

No k tejto hypotéze sa prikláňam i ja, ak by to bolo inak, potom by nebolo treba pristupovať následne k ďalším zásahom, Veď po KM robíte ešte fumigácie a nakoniec keď by včely mali mať pokoj, tak ich kropíte aerosolom. A mne niektorí vytýkajú, že robím "len" tri fumigácie a včelstvá mi nepadajú, ani v kritickom roku 2007 moje včelstvá neboli ohrozené!

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Tuším, že zde nebo na FV to komentoval myslím Ing. Dvorský s tím, že se mu poškodí nebo jen podráždí přísavky na nožičkách. To patrně způsobí to že je vypuzen ze svého bezpečí pod sternitem a je vydán v šanc včelám. Možná má i potíže s přilnavostí podobně jako u cukru. To je můj pohled na věc. Kdyby tomu bylo jinak, tak ustane vývoj v bunkách, kam kyselina také pronikne. Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí.

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu
s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první
> prisel s
> > ideou ramku.

A nesmíme zapomínat na Janiše!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Co zacalo Langstrothem ?
Datum: 2.7.2010 - 9:39:23

> >>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
> Také hlopost
> Otcem byl nejen amerického moderního včelařství
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> > Datum: 02.7.2010 08:00:34
> > ----------------------------------------
> > Jeste par kritickych vet k avizu clanku
> > Moderniho vcelare 1/2010:
> > >
> > „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing.
> > Ivan Černý]
> > > V prosinci letošního roku uplyne 200 let od
> > narození Lorenzo Lorraine
> > > Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s
> > rozebíratelným dílem a otce
> > > moderního amerického včelařství.“
> >
> > Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere
> > jako o vynalezu. Vynalezce
> > > byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem
> > byla jeho zarovka. Vceli
> > > mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena,
> > ale je to objev.
> > > Discovery = objev, vynalez = invention
> >
> > Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli
> > mezera sporna, kdyz si
> > > precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> > Langstroth was popularly credited with
> > discovering the "bee space," though
> > > this discovery had already been implemented in
> > European hives.
> > > In Europe, both Jan Dzierżon and August von
> > Berlepsch had been focused on
> > > side-opened hives. Land resources in Europe had
> > been limited, and
> > > traditionally bees were kept in beehouses. The
> > presently so-called “bee
> > > space” had been incorporated by Berlepsch
> > following Dzierzon’s discoveries,
> > > from the years 1845-1848, into his frame
> > arrangement (Bienen-Zeitung, May
> > > 1852).       
> >
> > Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade
> > nebyl vynalezcem ulu s
> > > rozebiratelnym dilem.
> > Jak znamo tato zasluha patri baronu von
> > Berlepsch, který první prisel s
> > > ideou ramku.
> >
> > Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich
> > tolik nesmyslu, radeji si
> > > to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal
> > ani cent.
> > >
> > A co vlastne zacalo Langstrothem ?
> >
> >
> >

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html


Přestože kyselina mravenčí je vysoce cy­totoxická, polární složky
nepronikají snad­no skrz lipoproteinový krunýř včel, vyztu­žený
polysacharidovým chitinem. Proto ani mravenci, ani včely, které mají
chitinový exoskeleton po celém těle, nehynou v pro­středí, obsahujícím páry
kyseliny mraven­čí. Ale plod, nebo čerstvě vylíhlé včely s měkkou a světlou
pokožkou jsou citlivěj­ší. Vysoká úmrtnost v prostředí par kyseliny mravenčí
však byla pozorována u včel na­padených roztočíkem, které měly od para­zita
poraněné tracheální trubice.

Roztoči jsou také členovci, jako mra­venci nebo včely. Mají tedy také
exoske­leton, který by je měl obdobně chránit před působením kyseliny.
Přesto páry kyseliny roztoče ničí. Jaký je mechanismus tohoto účinku
kyseliny na roztoče přesně nevíme. Jedno vysvětlení bylo spíše mechanické,
kdy porovnáním velikostí včely i roztoče by­lo vydedukováno, že tito malí
členovci ma­jí i slabší kutikulu. Tak jednoduché to však asi nebude. Určitý
rozdíl se však mezi vče­lou a roztočem rýsuje v úpravě vodního re­žimu těla
během dýchání. Včela se vodou zásobuje sama, donáší si ji zvenčí. Roztoč
tuto možnost nemá. V dýchacím systému roztoče jsou ihned za průduchy na
pokraji dýchacích trubic pozorovány řasy, které vystýlají vnitřek těchto
trubic. Zdá se, tyto řasy jsou hygroskopické, nasávají z ovzduší vodu a tím
upravují ztráty vody vzniklé při dýchání roztoče. Ve vzdušném prostředí,
které obsahuje mimo vodních par i páry kyseliny dojde ke zvýšenému nasávání
par kyseliny do těchto řas. Ve vodném prostředí dochází k disociaci
kyseliny, přičemž jsou uvolňovány vodíkové ionty. Účinek těchto iontů může
souviset s průnikem kyseliny buněčnou membránou a s reakcí kyseliny s jejími
složkami, což už je vlastně cytotoxické působení kyseliny na tkáň parazita.
Podobný účinek, tj. poškození membrán mají vodíkové ionty disociované
kyseliny pravděpodobně i na spory Nosema apis. Stejně tak i antimikrobní
účinnost kyseliny mravenči se přisuzuje reakcím se složkami buněčné blány
mikrobů a konkurenční inhibici endoenzymů.

2010/8/27 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Lukáš Matela napsal:
> Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře
> pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček".
> Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
> ------------------------------------------------------------
> "Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak
> patrně nebude.
> JK
>

>Lukáš Matela napsal:
Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
------------------------------------------------------------
"Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak patrně nebude.
JK

Ahoj,

nevim jakou pouzivate ramkovou miru, me nejlepe pasuje stavebni vedro 12 l. ( 9 kg cukru) ma na vysku 220-225 mm , vyska vcten ousek je 245 mm, krasne vleze do prazdneho nastavku 39x24. Cena je za kus 24 CZK, daji se dat do sebe a nezabiraji pak misto, popr. behem roku pouzivat na cokoliv.

P.

A. Turčány napsal:
"Tomáš, ale som napísal aj to, že to je dobrým a správnym záverom odľahčovacej či diagnostickej fumigácii, ktorá mi ukáže, ako som to ktoré včelstvo pripravil do zimy. Neviem prečo vám vŕta v hlave chrobák, že padá tak málo klieštikov. Veď o tom je boj proti Vd, aby ho bolo vo včelstve čím menej a to všetko len z troch fumigácií (bez KM, bez aerosolovania!
Pýtam sa, prečo Vás to tak dráždi? Veď čím menej zásahov do života včelstva, tým preň je lepšie....

Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje...."

Proč nás to dráždí?
Třeba proto že pokud spadne po "odlehčující" fumigaci málo roztočů, pak byla zbytečná a působí nelogicky.
Třeba proto, že fumigant neproniká skrz víčka, tudíž je lepší použít v tuto dobu jiné prostředky.
Třeba proto, že na Vašem stanovišti nejspíš není velký tlak z venčí a ani dobré podmínky pro množení kleštíka, zatímco jinde je to jinak.
Po zkušenostech z roku 2007 jsem již zavrhl spoléhání se pouze na zimní ošetření. V tento rok byste u nás s "odlehčující" fumigací neuspěl - bylo na ní příliš pozdě. Sázím spíše na celoroční přehled o stavu napadení, s případným adekvátním zásahem v případě problému.

Pod slovem prevence si nepředstavuji valení léčiva do organismu. V tomto případě za prevenci považuji sledování stavu a podnikání kroků pro přirozené omezení množení kleštíka.

Milan Čáp

Takže jen transport. Samozřejmě to je pro mne kyblíkového již jen přidaná manipulace. Jen musím sehnat další 7,5l kbelíčky.

Tak proč se bavíme o vznikající rezistenci
Není to závislé na létech ale na počtu generací které jsou novému prostředí (přípravku) vystaveny U virú jsou to hodiny , u bakterií dny u hmyzu již roky a u savců ty miliony let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 26.8.2010 20:53:12
> ----------------------------------------
> to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony
> let
>
>
>

Já si myslím, že odpověď je velmi jednoduchá. Stačí si představit jednoduchý příklad. Co by se stalo, kdyby celá ČR v roce 2007 léčila a začala až odlehčovací fumigací někdy ke konci srpna a všem doporučuji, aby si tuto modelovou situaci prohnali mozkem. Udělají li to poctivě, mají okamžitě jasno o významu tohoto "revolučního způsobu léčení". Pak už jsou různé výpady, chvála a překrucování zcela zbytečné. Ono u včel se nejlépe problém řeší, když přijde p..... . Např letos bylo ideálně na seriozní zhodnocení protirojových metod. V r. 2007 nás naučil dívat se na roztoče s větším respektem. R. 2002 nás poučil, že si většina neumí poradit s melecitozní snůškou a tak bych mohl pokračovat. Prostě každá metoda, která funguje je výborná, ale základ zhodnocení je ten, že jí musí prověřit silbně průšvihové roky. Občas by teoratikům prospělo na to nezapomínat. Zdraví R. Stonjek

koukam že v poslední dobe se tu zabíva jen kravinama.

> Pavel ... Neomylný A. Turčány." ... Diskusi na toto téma končím.

Pozoruji diskusi na toto téma delší dobu, přesvědčen nepsat, podle zásady:
když huba mlčí, má celé tělo pokoj.
Nevydržel jsem, pokusím se napsat co jsem postřehl a svůj názor.
1. Mnoho z diskutujících píše a nechce číst. Jako by mluvili každý úplně
jiným jazykem (nemyslím tím češtinu a slovenštinu).
2. Pokud p. Turčány první fumigaci řeší jako pomoc včelstvu v době po
ukončením sezony, co udělá? Nedodrží předpis o 1.10. (pokud na Slovensku
platí také). Amitraz z první fumigace se mu odbourává o cca 2 měsíce déle,
tedy do medu v příští sezoně se mu dostane prokazatelně o trochu méně.
3. Pokud mě paměť neklame, léčilo se 2x varidol a stačilo to.
4. Já jsem "odlehčovací fumigaci" dělal jednou (1998, formidol jsem neměl,
silné zamoření) a nebyl problém s vyzimováním.
5. Nejhorší situaci jsem zažil 2002 / 2003, aerosol acetonem, úhyn 50%, v
25% přezimovala hrst včel.
6. Gabon a aceton do mojich včel jen na příkaz veterináře (všiměte si, že
nepíšu "jen přes moji mrtvolu").
7. Často se přetřásají "přestárlí pavčelaři". Ano ptají se každý rok, kolik
těch kapek, a kolikrát, jo a po kolika týdnech? Ale odléčí zodpovědně.
8. Vrcholný zážitek jsem měl z "rady" od jednoho profesionálního včelaře:
"Léčit musíš pořád, na jaře, v létě i na podzim." Na můj dotaz a co med, se
mě dostalo odpovědi: "Těch pár kapek!".
9. Většina včelařů chce svá včelstva zdravá a přitom do nich nehnat chemii
pod tlakem. Ona i ta KM není pro včely žádná pochoutka. Co se dá dělat, jako
ve staré Spartě, staré a neduživé shodit ze skály.
10. Jak chceš aby se ostatní chovali k Tobě, chovej se i Ty k nim. Platí k
včelám i lidem.

Hodné včely a hodně medu všem přeje Vašek.

Pavel (85.162.108.193) --- 26. 8. 2010

------------------------------------------
>Ano, lidé jsou omylní, ale v tomto případě se mýlíte vy. Určitě vás nepřesvědčím, jen vám chci doporučit reklamu na váš med, určitě bude mít u zákazníků úspěch.
"Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. Při chovu jsou dodržovány jen moje myšlenky. Neomylný A. Turčány." <
------------------------------------------------------------

To je učebnicový příklad černobílého vidění. Závidím to mládí a neomylnost. To jenom my dříve narození již víme, že nic není takové jaké se zdá a snažíme se přijít problému na kloub. Jo a o ten med př. Turčániho se nebojte. Není to tak horké.

>Diskusi na toto téma končím. Já si zústanu u svého, že v létě je potřebné používat méně drastické a účinné metody a amitraz si nechám až na podzim a budu postupovat podle schváleného předpisu od omylných lidí.<
------------------------------------------------------------
To Vás šlechtí Pavle. Zákon je zákon. To v Anglii platí ještě zákon z roku 1687 a týká se námořnictví. I když jej již pro nevěcnost nepoužívají. Ale v precedentním zákonodárství má své nezastupitelné místo.

> Jen si přeji, aby předpisy dodržovalo co nejvíce včelařů.<
------------------------------------------------------------
I Vy jeden idealisto. Také si to přeji, ale já jsem již na rozdíl od Vás vyléčen ;o).
JK

ono je to trochu jinak ale ty si stejně povedeš svou tak nemá cenu ti již odpovídat. pepan

Pepan, prekvapuješ ma. Ty vytrvalý bojovník sa vzdávaš bez boja. Predsa by si mi mal vysvetliť prečo sú tvoje vývody správne a moje nesprávne. Sú to dve pravdy a ktorá je správna rozhodne budúcnosť. Teraz by sme potrebovali toho múdreho arbitra, aby nás "rozsúdil". Tvoje včely žijú, moje včely žijú, Ty predávaš med, ja predávam med, dokonca i do zahraničia a doteraz som nemal reklamáciu (čo už nemusí byť pravda, môj tohoročný med je ešte doma), veď Pavel by ho nechcel ani zadarmo. Vidíš, čo ten "mrňous" spôsobil v živote včiel a nielen včiel, dokonca ľudia- vraj priatelia by sa medzi sebou aj pobili ak by boli na dosah rúk. Hovorí sa, že pravda bolí, v tomto prípade sú postihnuté pravdou obidve strany. Hlavy hore a "jede se dál".

to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony let

Litrovky Petky se dají použít do lahvového (balónového krmítka tuším, doma jsme je používali běžně i jsme je vyráběli, ale nikdy jsme doma nepoužívali balóny, vždy jen flašky) krmítka. Ideální od stolního oleje, protože ty mají vyztužné prolisy a tlakem se zmáčknou jen minimálně. Velká, třeba klasická dvoulitrovka Petka s hladkými stěnami by se při převrácení smrštila pod podtlakem roztoku a tak by část roztoku vytekla.
Petkami, hranatými od stolního oleje, vysokými cca 23 cm, litrovkami a dvoulitrovkami jinak krmím v zadovácích, převracím je do korýtkového krmítka.
Jinak v Petkách taky jen přenáším roztok na stanoviště. Co se týká jejich stability při vylévání cukru, je vhodnější vybírat ty s prolisem uprostřed, hlavně u dvoulitrovek. Taky se plné i lépe drží.

Pavel:
Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. ......
--------------
Ano, takto by měla znít reklama na skoro každý ČESKÝ MED.
:-)
KOlego, ty léčíš čím? Nějak jsme to v diskuzi nepostřehl.


Karel

Takže je nepoužíváš přímo jako krmítko - jako u kbelíků ?

Turčány napsal: Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel dodržiavať.

------------------------------------------
Ano, lidé jsou omylní, ale v tomto případě se mýlíte vy. Určitě vás nepřesvědčím, jen vám chci doporučit reklamu na váš med, určitě bude mít u zákazníků úspěch.
"Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. Při chovu jsou dodržovány jen moje myšlenky. Neomylný A. Turčány."

Diskusi na toto téma končím. Já si zústanu u svého, že v létě je potřebné používat méně drastické a účinné metody a amitraz si nechám až na podzim a budu postupovat podle schváleného předpisu od omylných lidí. Jen si přeji, aby předpisy dodržovalo co nejvíce včelařů.

ono je to trochu jinak ale ty si stejně povedeš svou tak nemá cenu ti již odpovídat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 26.8.2010 14:20:17
> ----------------------------------------
> Tu zprávu znám, ale vy si ji musíte přočíst několikrát.
> Například si dovoluji odcitovat jednu větu z druhé strany... nepředstavují
> při dodržení metodiky žádné higienické riziko.... Vy nedodržujete metodiku.
> Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.
>
> Jedna věc je metodika a druhou věcí je překračování množství použité látky.
> Mluvím z vlastní zkušenosti. Při komisionální fumigaci aerosolem pomocí
> vyvíječe (výborná věc) toho amitrazu a acetonu "pro jistotu" vždy foukli
> trochu více.
> _____________________
> Poznámka pod čarou. Dol je distributorem léčiv a má z distribuce nemalý
> zisk. Ve zprávě chybějí věci, které se mu nehodí do krámu. Tuto studii za
> státní peníze by měl dělat někdo nezávislý (veterina nebo vysoká škola).
> Ještě loni se gabon po dohodě s veterinou dodával i do oblastí, kde v
> minulých letech byla zaznamenána rezistence a dokonce se povolovalo delší
> ponechání pásků i když dlouhodobé použití vede k rezistenci. Kšeft je
> kšeft.
>
>
>

Nedavno jste psal, ze po prvni fumigaci odlehcovaci padlo par desitek
roztocu na vcelstvo. Je to tlak na vcelstvo??? Nevim, nejspis by dosly v
poklidu do rijnove fumigace... Odlehcovaci by sla prejmenovat
na diagnosticka :-)

Tomáš, ale som napísal aj to, že to je dobrým a správnym záverom odľahčovacej či diagnostickej fumigácii, ktorá mi ukáže, ako som to ktoré včelstvo pripravil do zimy. Neviem prečo vám vŕta v hlave chrobák, že padá tak málo klieštikov. Veď o tom je boj proti Vd, aby ho bolo vo včelstve čím menej a to všetko len z troch fumigácií (bez KM, bez aerosolovania!
Pýtam sa, prečo Vás to tak dráždi? Veď čím menej zásahov do života včelstva, tým preň je lepšie. Výskumná práca potvrdila, že ak sa fumigant správne robí, aj med a vosk, dokonca aj propolis sú bez zbytkov amitrazu. To, že pôsobenie vo včelstve len 10-max. 15 minút si z Vás ani jeden nevšimne. Možno aj to je jeden z prvkov, ktoré robia fumigant úspešným.

Dodatek
Láhve používám bezbarvé, abych sledoval průběh plnění, je to docela fofr.
Láhve umísťuji po skupinách do kbelíků aby se nepřevrhly. Na dno kbelíků
dávám trochu vody a potom je opláchnu. Satkto připravenými lahvemi probíhá
plnění krmítek na stanovišti v naprosté čistotě.
----- Original Message -----
From: "František Hazdra" <f.hazdra/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 26, 2010 1:51 PM
Subject: Re: krmenie sirupom


> Používám běžné PET lahve po stolní vodě o obsahu 1,5 l od sousedky. 1,5 l
> je právě obsah
> mého rámkového krmítka. Jsou ale pevnější než dvoulitrové, ty se v ruce
> lámou.
> Zdraví Haf
> ----- Original Message -----
> From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 26, 2010 9:00 AM
> Subject: Re: krmenie sirupom
>
>
>> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
>>
>>
>> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5397
>> (20100825) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5398
> (20100826) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
--------------
Na nějakém britském webu - myslím že jsem tam zabloudil od Fasc.včelaře - byl chlápek, co dával PETky naležato do prázdného NN nad a měl je naříznuté nahoře a strčil do toho molitan.
Celkem jsem nad tím nekoumal, když už tam musím dát nástavek, tak není problém do něčeho v něm to vylít. Když jsme u těch recyklovaných odpoadů, dá se naspořit halda kartonu od mléka a džusů, dají se slušně skládat aa pak se dají narovnat do nástavku - Dá to dohromady obdivuhodný objem. Taky jsem je v nouzi používal jako rámková krmítka, postavil 3, 4 vedle sebe místo dvou, třech rámků.


Ale od té doby co jsou plastová rámková krmítka na langa, tak to vše pomalu uklízím do kontejneru.

Jinak mám pak taky plast. krabičky - široké cca 7cm., 3,5litru. Pokud někdo z okolí nemá Langa a má zájem.


Karel

Nedavno jste psal, ze po prvni fumigaci odlehcovaci padlo par desitek
roztocu na vcelstvo. Je to tlak na vcelstvo??? Nevim, nejspis by dosly v
poklidu do rijnove fumigace... Odlehcovaci by sla prejmenovat
na diagnosticka :-)

Mam takovy pocit, ze jsou mista kde by Vase metoda padla....

Zkuste mrknout do poznamek na nejaky extrem po odlehcovaci fumigaci z
minulych let, docela by me to zajimalo, diky

T.H.

2010/8/26 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.
>
> To je len podľa Vás, moje výsledky mi potvrdzujú opak, ing. Čermák si to
> nemyslí a je to iná kapacita ako Vy. Ja sa nedomnievam, ja to viem, že
> odľachčovacia fumigácia preruší tlak na včelstvo a konečný spád je
> mimoriadne nízky.
>
> Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel
> dodržiavať.
>

Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.

To je len podľa Vás, moje výsledky mi potvrdzujú opak, ing. Čermák si to nemyslí a je to iná kapacita ako Vy. Ja sa nedomnievam, ja to viem, že odľachčovacia fumigácia preruší tlak na včelstvo a konečný spád je mimoriadne nízky.

Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel dodržiavať.

Tu zprávu znám, ale vy si ji musíte přočíst několikrát.
Například si dovoluji odcitovat jednu větu z druhé strany... nepředstavují při dodržení metodiky žádné higienické riziko.... Vy nedodržujete metodiku. Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.

Jedna věc je metodika a druhou věcí je překračování množství použité látky.
Mluvím z vlastní zkušenosti. Při komisionální fumigaci aerosolem pomocí vyvíječe (výborná věc) toho amitrazu a acetonu "pro jistotu" vždy foukli trochu více.
_____________________
Poznámka pod čarou. Dol je distributorem léčiv a má z distribuce nemalý zisk. Ve zprávě chybějí věci, které se mu nehodí do krámu. Tuto studii za státní peníze by měl dělat někdo nezávislý (veterina nebo vysoká škola). Ještě loni se gabon po dohodě s veterinou dodával i do oblastí, kde v minulých letech byla zaznamenána rezistence a dokonce se povolovalo delší ponechání pásků i když dlouhodobé použití vede k rezistenci. Kšeft je kšeft.

Používám běžné PET lahve po stolní vodě o obsahu 1,5 l od sousedky. 1,5 l je
právě obsah
mého rámkového krmítka. Jsou ale pevnější než dvoulitrové, ty se v ruce
lámou.
Zdraví Haf
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 26, 2010 9:00 AM
Subject: Re: krmenie sirupom


> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5397
> (20100825) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

jak používáš ke krmení ty pet láhve ?

a kolik toho spadlo po fumigaci,
J.B.

Budeme li používat jakýkoliv přípravek stále a stále, vytvoříme tím nové životní prostředí pro jakéhokoliv škůdce a on se mu pak přizpůsobí, proto je nutné je střídat. Právě níže popisovaný průběh léčby to urychluje. Tento proces již popsal Darwin v pojednání o vývoji druhů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 23:31:15
> ----------------------------------------
> >I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude
> více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje
> tomu nezabrání.<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost
> nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo
> koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých
> předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv.
> Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od
> předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení
> a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých
> teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina
> mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně,
> že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže.
> Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
> JK
>
>
>
>

Pavel, možno poznáte túto správu, ale skúste si ju pozorne prečítať ešte raz:

/eagri.cz/public/eagri/pub/fa/a3/9b/3717_4_Zpravaresidua_1_.pdf

Zahradníci mají problém se zákonem o ochraně veřejné zeleně. Naše domácí a původní dřeviny které dosahují velkých rozměrů poměrně brzy, není pak snadné je vykácet. Také tyto rozměrné dřeviny se do sídel sázeli účelově. Jako prevence proti šíření požárů. Tahle potřeba díky novým krytinám již zanikla. Náspy silnic a ulice jsou pro naše původní dřeviny zase nevhodným prostředím a brzy hynou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 25.8.2010 18:43:28
> ----------------------------------------
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
> a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
> i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
> pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
> že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
> stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
> buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
> složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.
>
>
>
> Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
> (náhradní výsadby atd.)
> (Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
> vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
> dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
> A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
> včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
> misce vah.
> Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 - 7:34:57
>
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> > jak přivést města a
> > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> > kostelů ale třeba i na
> > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> > původních dřevin, pokud
> > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> > v první řadě tím, že
> > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk.
> > Protože staré původní historické porosty původních
> > lip a dalších stromů v
> > intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> > spolehlivé snůšky, mizí buď
> > vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> > výsadby jsou složením silně
> > pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> > menší.
>
>
>
>

To jsem samozřejmě ihned udělal.
M.Č.

Dne 26.8.2010 0:14, Pavel Holub napsal(a):
> """přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!"""
> Milane, měl bys jim odlehčit:-)
>
>

"""přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!"""
Milane, měl bys jim odlehčit:-)

Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...ing. K. Čermák, 23.8

Toto napísal pán K. Čermák, prečo Ste mu neoponoval?,trepete-tláchátě dve na tri. Mne môj spôsob potierania Vd vyhovuje (svedčia o tom každoročné nízke spady) a čudujem sa, že česká metodika to "nedovoľuje"! Veď to mi pripadá, akoby sme v humánnej liečbe používali lieky z pred sto rokov a ignorovali nové smery.

>I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání.<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv. Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně, že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže. Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
JK

Ano, naprostý souhlas. Samozřejmě, že monitorování všech včelstev se vyplatí. To je ideál.
Ale přítel Turčány má desítky a desítky včelstev a člověk musí dělat i jiné věci než monitorovat ty roztoče. U velkého počtu včelstev, tam se to musí dělat na určitém reprezentativním vzorku včelstev a pokud po několik dní není nebo je minimální spad, tak podložky dát jinam.
U malovčelařů máte naprostou pravdu.
Pavel

Dne 25.8.2010 18:46, Pavel napsal(a):
> 1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí
> jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
>
>
Nespoléhal bych na monitorování pouze některých včelstev. Takto můžete
bez problému přijít o nemonitorované včelstvo. V zamoření jednotlivých
včelstev kleštíkem jsou velké rozdíly! Mohu uvést dva příklady z loňska
a letoška:

Vloni jsem nemonitoroval všechna včelstva, nejvíce zamořené bylo při
fumigaci samozřejmě to nemonitorované, přičemž hned vedle bylo
monitorované. Obě sousední včelstva měla po fumigacích minimální spad
(desítky roztočů), zatímco toto mělo po první fumigaci spad 2500 roztočů!

Letos jsem si začátkem srpna vyrobil dvojitě zasíťované podložky do
včelstev, kde nemám zasíťovaná dna. Včelstva se zasíťovaným dnem jsem
monitoroval již od začátku července a až na pár případů s vyšším spadem
měla všechna žádný, nebo minimální spad. Domníval jsem se, že i ostatní
jsou v pohodě. Ale po vložení dvojitě zasíťovaných podložek a jejich
vyjmutí hned následující den jsem se u dvou včelstev zhrozil - jedno
mělo přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!

Monitorování všech včelstev se vyplatí. Nemusím přesně počítat všechny
spadané roztoče, ale bližším pohledem na podložku dokážu podle množství
za chvilku určit, zda je vše v pořádku, nebo zda je nachystáno na
problém. Kdykoliv mohu, budu-li na vážkách, spočítat přesný počet
spadaných samiček.

Milan Čáp

myslím,že je to nereálné

> I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat.

Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.

No a V.d. je přece jen již složitější organismus a pokud má být ke KM rezistentní, musel by zmutovat ve formu s odolnějším sosáčkem. Jelikož nemám jasno zda je to vůbec v řádu desítek let možné, prosím o názory těch, kdo vědí více...

Platí-li totiž co jsem psal na začátku, pak ta resistence na KM nemusí být reálná.


Nejlepší by ale byla rezistence včel na V.d. :-)

Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O
zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.


No no!
Však ono to není tak horké.Tu "drahocennou EU"přeci vůbec
nepotřebujeme,abychom mohli vysadit včelí pastvu.
Včelaři v Rakousku nebo v Německu k tomu tu EU nepotřebujou.Dohodnou
se sedlákama
(vlastníkama pozemků),vysadí a je po hehe!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 14:39:39

> Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami
> zakládání a´údržby zeleně.
> Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně
> píšete? Protože v
> těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo,
> ikdyž to tak zvenku
> vypadá. Např. organizování občanských výsadeb.
> Někdo vždy musí i ty
> sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v
> Lednici to vidím tak, že
> se místo toho postavily lázně na pozemcích školek
> a druhá množárna na
> opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy
> často na stanoviště a
> prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola
> na třetím výjezdu z
> Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety
> když jsem zakládal
> nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a
> znalců kam co do městkých
> a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako
> lukrativní práce
> budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v
> krachu, protože
> semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a
> školáků (státních a
> polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co
> otom vůbec kdo víte?
> Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím
> stěžejní. O zrezivělých
> a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a
> skleníky nemusím moc
> psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a
> panuj. Takové je nyní
> ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší
> drahocenou EU.
>
> _gp_
>
> 2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o
> > tom, jak přivést města a
> > > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí,
> > kolem kostelů ale třeba i na
> > > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali
> > víc původních dřevin, pokud
> > > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se
> > vyznačují v první řadě tím, že
> > > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk...
> > >

Turčány napsal:
Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem ...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Někdo tady napsal, že kdo nesleduje spad roztočů, tak nechová včely, ale roztoče.
Dovolím si vám vytknout dvě zásadní chyby:
1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
2) Naslepo používat nejsilnější léčivo (Amitraz) je jako střílet kanónem na vrabce, aniž bych věděl kolik vrabců vlastně je.
Je rozdíl mezi prevencí a používáním nejsilnějšího léčiva. Kdyby byl rok 2007, tak bych to pochopil, ale letos je obecně kleštíků méně. Léčivo je potřeba užívat s rozumem a ne to tam dávat naslepo. Vymlouvat se na to, že chytám pyl a nemohu sledovat spad je dětinské a hloupé.
Pavel