Včelařská konference

e

>jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 9. 2010
sršni
pane Krapka ja doufal že si tu zpravu ode me prečte celou a ne jen opulku.kecat tady že sou užítečny je jen kec.přečtete si pečlive co tam píšu kde sem je mel a že jinde mi nevadí.tak nevím proč me tady hodnotí nejste normalni takovejch jako ste vy nam to tady dokažou akorat zhnusit.mejte se Pane Křapka přište čtete a nekrytizujte<
------------------------------------------------------------
Vážený příteli Jirko,
čtení vašich myšlenek mi opravdu činí velké potěšení. Leč přiznám se bez mučení, že v některých případech jsem jaksi nechápavý. Zkuste si po sobě také přečíst co jste napsal.
Určitě se pobavíte.
Hezký den JK

Co se týká spojováni včelstev kvůli síle v zimě, tak včelky mají nějakou svou přirozenou hranici. Když se zakrmí už v červenci, tak ony dosáhnou té hranice a potom už víceméně stojí, udržují stav. Stejně tak, když se zakrmí v srpnu, dosáhnou třeba na konci srpna hranice a pak jen udržují stav. Když se třeba v září spojí dvě včelstva a síla výsledného včelstva potom tu hranici přesáhne, tak včelky jakoby "stojí" a nechávají ten počet volně padat, dokud zase nedosáhnou té přirozené hranice síly včelstva.
Takže posilování včelstev v tuto dobu je prakticky zbytečné, pokud se při něm přesáhnou ty hranice. Pokud se jedná o posilování slabých včelstev,likvidaci třeba slabých oddělků a nepřekročí se ta hranice, má posilování smysl a není zbytečné.
Otázka je potom jedině, jak dlouho do podzimu a zimy včelám toto chování vydrží. Kdy už potom včely tu sílu nenechávají padat a přes zimu potom přežívají na touto hranicí v nadprůměrné síly a díky tomu mají nadprůměrný jarní rozvoj.

Me se zda, ze mi to funguje a 1 + 1 jsou 2 nebo skoro 2. Ale berte v
uvahu, ze si nehraju moc s kg vcel natoz aby se hadal kolik kg jich mam v
ule :-) Kazdy mame jinak velky voci....

Minule 2 roky jsem takto ze 2 oddelku na 2NN udelal koncem rijna
produkcni vcelstva, ktere pristi rok daly vynos podobny nebo i lepsi nez
ostatni produkcni. Spojoval jsem koncem rijna mozna i v listopadu.

Zajimave je, ze z kvetnoveho oddelku o jednom dvou ramcich plodu udelam ve
VN vcelstvo do zimy temer bez prace. A v NN se to tak nedari, ale nutno
rict ze na NN oddelek neodebiram cely NN a v tom to asi je... A nebo ve
vysce ramku :-) Ale nejak momentalne uz neni mozne zvysovat stav tak me to
netrapi, zacinam si vice hrat se zimovani mensich vcelstev v plemenacich.
Proste ty matky bavi a to je pak problem a lito to rusit :-))

Pripojoval jsem loni tri oddelky i ve VN 39x24 a ty vcelstva letos na jare
byla uplne nekde jinde to by si vsimnul snad kazdy, takze to pozdni
spojovani myslim fakt chodi.

Jenze cela sranda kolem tech kg vcel co tu resime je smesna v tom, ze
priroda nam pak da stejne za usi :-) K cemu letos byly na jare silne
vcelstva??? U me jen k problemum a nebyla to uplne trivka je udrzet v ule a
v kondici do snusky, o ktere jsem ani nedoufal, ze prijde. Paradoxne pak
chcipacek oddelek na 2NN, ktery dokazal prezit i blbeho vcelare ktery ho
krmil az v lednu medem, misto aby mu v srpnu dal poradne cukru (no byl
puvodne na spojeni ale pak mi ho bylo lito a tak jsem riskoval). Prinesl
tolik medu, ze bych tomu neveril, kdybych to nevidel. A krom zimniho
krmeni jsem pak uz na neho skoro nesahl, kdezto rozvolnovani plodist u
silnych vcel stalo vice namahy. A jeste vice zajimave bylo, ze paradoxne
jsem nemel v NN problem s rojenim, coz byl pravy opak minulych let.

A tak ted nevim zda uz si to u me sedlo nebo to byla jen klika. A matne
vzpominam jak jsem to na jare vlastne udelal :-))

T.H.

Pak jak je zřejmé, už někdo dříve nevydržel s nervama :-)
-----------
... a dokonce se stejnou průpovídkou ... nepomohlo

Takže M.Václavek, ačkoli udělal to co se nedělá, P.Krejčovi, který tady každou chvíli dělá to, co se nedělá, mu nic nezpůsobil, protože nebyl první. ;-)

Byť mi vadí zveřejňování os. údajů na netu, M.Václavkovi pravděpodobně dlužím alespoň částečnou omluvu.

Cau Karle

njn, to uz tak byva, prave ted je asi videt kdo ma jeste energii nevybitou
a potreboval by navysit stavy. Kdyz mas roupy porid si o par vcel vic a ono
te to prejde - docela to funguje :-))

Jsem na sluzebce coz beru jak dovolenou :-) Ale uz aby byl patek, abych
doma zas konecne po case vlitnul do truhlarny na naky ty nastavky a
ramky :-))

T.H.

2010/9/9 KaJi <e-mail/=/nezadan>

>
> vy jelimane, než zveřejníte na internetu něčí telefon, napřed se ho
> zeptejte, jestli se mu to líbí
>
> --------------------
> P.K. jej zveřejnil předtím sám.
>
> Pak jak je zřejmé, už někdo dříve nevydržel s nervama :-)
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=775+603+413&go=Vyhledat
>
>
> Karel
>

vy jelimane, než zveřejníte na internetu něčí telefon, napřed se ho zeptejte, jestli se mu to líbí

--------------------
P.K. jej zveřejnil předtím sám.

Pak jak je zřejmé, už někdo dříve nevydržel s nervama :-)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=775+603+413&go=Vyhledat


Karel

Vážený příteli.Tobě by také neškodilo víc číst napsané,případně se nad tím zamyslet.Názor s př.Křapkou máte více méně stejný.Rozdíl je jen v tom,že u tebe začíná příroda za vlastním pozemken,případně ještě kousek dál a podle toho jednáš.Pro př.Křapku o něco dál než za dveřmi a také se s tím dokáže srovnat.

:-D :-D

To máte ze Saturnina ne?
Teta Kateřina:
„Ovšem, kdo chce kam, pomozme mu tam! Ale komu není rady, tomu není pomoci. A pak už je pozdě bycha honit… A kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá...“

Ještě bych doplnil, že jsem tu zrůdnost (zveřejnění jména i čísla) neudělal jenom kvůli předchozí reakci, to teda v žádném případě! Udělal jsem to, protože p. k. tu působí už dost dlouho a za tu dobu tu napáchal mnoho zlého, opravdu mnoho zlého (pro neznalé doporučuji si projít konferenci), takže si myslím, že mi bůh odpustí tu moji neuváženost. Osobní útoky od anonymů přímo bytostně nenávidím, je to zbabělé a nedůstojné, tak se prosím nedivte, že to prostě ve mě vybuchlo a udělal jsem to, co jsem udělal! Plně si za svým rozhodnutím stojím, byť je to dětinské (sotva pubertální!).

//\/\\//

pane Krapka ja doufal že si tu zpravu ode me prečte celou a ne jen opulku.kecat tady že sou užítečny je jen kec.přečtete si pečlive co tam píšu kde sem je mel a že jinde mi nevadí.tak nevím proč me tady hodnotí nejste normalni takovejch jako ste vy nam to tady dokažou akorat zhnusit.mejte se Pane Křapka přište čtete a nekrytizujte

Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá!
Na hrubý pytel, hrubá záplata!!
Zlo plodí zlo!!!
Mimo to: Účel světí prostředky (byť se mi to protiví, ale v tomhle případě jsem prostě neodolal)

vy jelimane, než zveřejníte na internetu něčí telefon, napřed se ho zeptejte, jestli se mu to líbí. To že se vám nelíbí jeho reakce, neznamená, že to můžete udělat. Chováte se jako puberťák, vlasne ne jen jako.

Pane Křapko,
včelstva vždy zásadně spojuji až v říjnu, tedy v době, když už je zimní generace definitivně vydiferencovaná (mimochodem tou dobou nejsou zkoušky, akademický rok je teprve na začátku, takže tehdy bude určitě času dost… mnohem horší to s časem bude v květnu při medobraní, toho se docela i bojím :-(

Včely opravdu nemají potřebu vytvářet nějaká extra silná včelstva. To dělají jen, když k tomu mají dobré podmínky... dostatek zásob, dostatek prostoru (nestačí jen jejich přítomnost v úle, musí je včely vnímat v celém rozsahu… k tomu jsou předpoklady především v NN, kde včely nemají tendenci se upnout na jeden prostor), dlouhověké včely, tedy nikoliv včely upracované překotným rozvojem, jak se to děje u standardních slabých včelstev (stejný efekt má i vyrojení a určitě i dělení včelstev, jak jej provádím já). Pokud jste spojoval včely už třeba v srpnu, nedej bože v červenci, výsledek to mělo takový, že jste včely vývojově posunul do zadu (přiblížil jste je vrcholu), ale včely zase najeli dolů... takže proto ve výsledku nebylo žádné posílení (standardní zimní generace).

Děkuji za přání a doufám, že budou podmínky k tomu, abych nemusel na včelaření zanevřít.

Ať se Vám daří.

S pozdravem M. Václavek

Asi vůbec nemá cenu reagovat na výlevy p. k. (Pavel Krejča, 775 603 413), ale očividně vůbec nepochopil význam mého počínání, tak se ohradím.

Tím, že včelstva spojím na podzim a na jaře zas rozdělím (po letošku skoro úplně rozpůlím) na první pohled dělám zbytečnosti, ale ve skutečnosti jde o velmi důmyslný nástroj, jak podstatně zvýšit výnos z jarní snůšky a zcela efektivně zabránit rojení. Část s matkou je sice výrazně oslabena, ale vzhledem k době (kolem začátku kvetení řepky… to už je dost teplo) a vzhledem k síle včelstev a vzhledem k armádě létavek, kterou mateřák stále disponuje, nijak se to neprojeví na omezení výkonu kladení vajíček, jako jiné metody (např. odběr matky). Efekt to má takový, že se protáhne vývojová fáze až za období rojení, takže se ho pak už nemusím obávat (odběr pár rámků s plodem zdaleka napřinese takový efekt a další přidružené užitky). Mimo to tvorba oddělků celými nástavky je u NN-úlů zcela ideální. Chovám matky poměrně dost primitivním způsobem (nastartované misky ze sádky vložím rovnou do oddělků), takže jde o časově nenáročnou činnost. Letos jsem si vyzkoušel, že v jednom oddělku rozděleném pouze mateří mřížkou se bez problému oplodní i dvě matky, takže ani nemusím dělat nějaké rezervní oddělky.

Samozřejmě, že se rozdělení podepíše na výnosu produkčního včelstva. Určitě bude nižší, než kdybych ho nerozdělil a nedostalo se do rojové nálady (mám hodně rojivé včely, takže na tohle nemohu spoléhat). Ale to co nepřinese produkční včelstvo, to přinese oddělek… naopak obě včelstva přinesou v součtu mnohem více, protože v období vrcholu snůšky na rojení nemají ani pomyšlení! Oddělek má kvanta včel, které se ze začátku nemusí starat o kvanta mladého plodu, a tak se naplno věnují snůšce. Trvá cca 3 týdny, než se matky v oddělcích rozkladou (připomínám, že je tvořím s nastartovanou miskou, nikoliv se zavíčkovaným matečníkem!), a to už je řepka většino na konci kvetení a blíží se medobraní. Není problém z těchto oddělků ve 4 NN získat horní dva NN plné medu. Kdo nevěří, ať vyzkouší. Mě to tak vyšlo. Takže v absolutním součtu vytočím znatelně více medu (v porovnání s LBV určitě). Jsem malovčelař a dlouho jím ještě budu, takže se orientuju hlavně na velikost medného výnosu a produktivitu práce si mohu dovolit v rámci přijatelnosti utlumit. Neznám efektivnější způsob, jak docílit co největšího výnosu.

A mimochodem to, že píšu jako z encyklopedie je kvůli tomu, že toho mám hodně přečteného, umím kultivovaně vystupovat a zcela zásadně nepíšu jako hulvát!!!

//\/\\//

>Samozřejmě, že takováto včelstva budou zimovat v 6 NN. Vzniknou složením dvou 3 NN včelstev (1,5-2 kg), která v současnosti jsou v 6 NN. Je jasné, že v současnosti na černo obsedají tak 3-4 NN, zbytek je řídce obsazen. Do října síla určitě ještě poklesne. MV<
------------------------------------------------------------
Promiňte mi příteli, že se možná nedůvtipně zeptám? S tím spojováním již máte zkušenost, nebo to letos budete provádět poprvé? Nebudu brát v potaz některé práce před zazimováním navíc, ale podle mých zkušeností tím silnější včelstva na jaře nezískáte. Také jsem byl v mládí nadšený. Ale přesvědčil jsem se, že zde neplatí, že 1 + 1 = 2. Možná, že jsem to špatně prováděl (pokusy), avšak tak jak to popisujete si to pamatuji také. Když jsem zjistil, že vyzimované spojené včelstvo se zjara od "sólovčelstva" nikterak v síle a rychlosti rozvoje neliší, nechal jsem toho. Ale kdo ví? Zcela jistě to však funguje za určitých podmínek v období jarního rozvoje - viz chov dvoumatečných včelstev. Píšete však, že na včelstva nebudete mít v následujících (nejméně pěti letech, možná i déle) čas. A takové spojené včelstvo nějaký ten čas potřebuje, zvláště tehdy, když se to právě nám hodí nejméně. Přeji mnoho úspěchů ve studiu i v rekreačním chovu včel.
JK

Víte příteli,
ona sršeň je nám lidem také užitečná. Například tím, že nás zbavuje velkého množství obtížného hmyzu. Je však potřeba abychom si uvědomili, že i sršeň do přírody patří a jsme to my lidé, kteří svojí činností i sršňům omezili životní prostor. Pokud se mi tedy neuhnízdí přímo před "dveřmi" a neohrožují mne přímo, zastávám názor: "žít a nechat žít". Tomu jsem se naučil za roky kdy se zabývám chovem včel. Chci věřit, že i Vy časem pochopíte.
JK

brzděte ,šak je stím práce navíc(ten co nejvíc racionalizuje sám nejvíc nepoužívá rozum),na co to skládáte na sebe,když to budete muset hned zjara rozdělit?pokud teď spojím opravdu dvě silná včelstva tak na jaře je z toho 1 a čtvrt,a to jsou opravdu dětinské nápady sprostého teoretika,pane václavek vy jste včelařskej babral,ale řeči máte jak encyklopedie

http://www.blisty.cz/2010/9/9/art54421.html

čauky a co jako planuješ s tema sršnema?hele sršen je takova svine že rozkouše nebo z dutiny vytlačí uplně všechno od dřeva až po plastove lahve i montažní penu rozkouše.meli sme je v dutine baraku a včechno rozežerou nebo vytlači z letoveho otvoru ven.kamo jestli tak ti radim zbav se jich at sou nekde v lese v přirode ale ne u baraku ve stodolach a na včelnici to fakt ne.docela dobry je kdyš smichaš všelijake jedy na travu, plisne a tak randap gramokson aspon 4 naky jedovaty sračky daš do vetšího posřikovače a narveš jím to tam neředení tak sem se jich zbavil ja.jo vim je to drastarna ale co se da delat.venku vlese minevadí at si chodej v tehle dobe na včely do včelnic je to holt přiroda a tak to je bylo a bude.

Díky za účast a rady. Situace je vyřešena a sršni jsou přestěhováni bez ztráty kytičky. Nalezl jsem dokonce průhlednou zátku akorát pasující do díry v budce. V podvečer se citelně ochladilo a sršní prolety, před novým umístěním budky v leže, ustaly. Zapálil jsem kuřák, přidal ledek a vyrazil jen v klobouku bez rukavic abych měl cit. Při zkoumavém pohledu zpoza třešňového kmene jsem neviděl kolem otvoru žádný sršní pohyb. Tak šup a otvor jsem ucpal zátkou. Jen ten kuřák smrděl u té třešně nepoužitý. Průhlednou zátkou na mne cenili zuby tři sršni, více se jich tam zevnitř nevešlo. Budku jsem zavěsil asi jeden a půl metru od původního místa a jak jsem byl v ráži, zátku jsem vytáhl jako špunt z lahve. Okamžitě jich několik vyrazilo ven, to jsem byl již opět za třešní, když mne neviděli začali se zaletovat na novém místě a po chvíli se spořádaně vrátili zpět do budky. Jen několik sršňů, kteří byli v inkriminované době kdesi na záletech, možná v Interšpáru a před úly chytali včely, bylo poněkud zmateno touto novou situací a ve stále rozšiřujících kruzích hledali své obydlí. Uvidím zítra jak se s přestěhováním srovnají. Dám vědět.
JK

Ano Karel to napsal přesně,když si vzpomenu na minulý sjezd a jeho průběh? No jen krátce šok,zděšení co jsou lidé schopni odhlasovat je pro mě dodnes nepochpitelné.Okresní konference letos?Tak o tom by mohl psát spíš jeden z našich delegátů.

Dvorský L:
Nechci radit, ale pane Václavek, pokud máte v tuto dobu včelstva v 6NN (což není nenormální) a je jedno zda je obsedají na černo nebo jen z 60%( to by mohlo znamenat, že máte kvalitně a včas zazimováno a včely se mmj. stahují hezky do chomáče)a chcete, aby v polovině března takováto včelstva obsedala na černo 3-4NN (tj. 3-4 kg), pak vás chraň ruka páně v říjnu toto včelstvo zužovat na 3NN.Větší hloupost by jste nemohl udělat.

___________________________________________________________

Samozřejmě, že takováto včelstva budou zimovat v 6 NN. Vzniknou složením dvou 3 NN včelstev (1,5-2 kg), která v současnosti jsou v 6 NN. Je jasné, že v současnosti na černo obsedají tak 3-4 NN, zbytek je řídce obsazen. Do října síla určitě ještě poklesne.

//\/\\//

Asi tě nepotěšim když Ti řeknu, že si myslim, že je něco s matkou.
Pavel

----- Original Message -----
From: "PetrM" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 08, 2010 12:05 PM
Subject: sezení na letáku


Zdravim, usadil jsem letos jeden roj, který se začal v celku dobře
rozvíjet, ale teď poslední týdny sleduji, že včely sedí oproti ostatním
včelstvům hodně na letátu a jem málo odletují a přiletují, prostě jen tak
tam sedí. Zdá se mi že jsou také dost agresivní. Může to být spojené s
krmením, loupeží, atd.? Popř. co to může znamenat? Hlavní rozdíl je, ale že
když ostatní včelstva létají a nosí a na letáku se nezdržují, tyhle
nelétají a jen ve skupině sedí. Předem díky za radu P.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5432 (20100907) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz





__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5432 (20100907) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

PZ:
protoze mame doma male deti, srsne nekompromisne likviduji,

-----
No my máme doma 4 malé děti a máme se sršni dohodu. Oni se nemontují do nás, my do nich. Vloni to s pokrývačem nedodrželi a pak já taky. Jinak to už takových 25 let dodržujeme bez problému.

Co bych měl dělat se včelama, když mi poštípají děti? Jednou byl nejmenší tak oteklý, že jsme zvažovali odvoz.

To je prostě příroda. V Praze taky nehubíme auta. Osobně si myslím, že žihadlo sršně není tak nebezpečné jako nějaké mrňavé klíště. Daleko vyšší pravděpodobnost, že se něco stane a s trvalými následky.


Karel
Kare

regisracni cislo

"Nezřídka se dováží z Číny a obsahuje nežádoucí příměsi."
----

No jo, než ty nekvalitní medy v obchodech a supermarketech co jsou plné svinstev, falšované a kdoví co ještě.

Neřeže si někdo tady pod sebou větev?

:-)

Karel

Vyrobte si domácí med

A ještě chybí informace, že jej lze nalít do svazové sklenice :-) a prodávat ze dvora.

protoze mame doma male deti, srsne nekompromisne likviduji, nad ranem plamenem a je klid, ale pozor, at nezhori neco dalsiho, co nebylo v planu zapalit.

PZ

http://dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP

Nechci se do vaší dobaty vůbec vměšovat. Jen si, prosím, u dotyčné fotografie přečtěte celý text a pak zjistíte, že hodnotit podle běžných kriterií takovéto včelstvo skutečně nejde (odléčeno po 24. měsících MG, to znamená, že bylo léčeno 1.4. 2010, tedy pouze 1x za 2 roky, hodnocení Vt=3). Nechci radit, ale pane Václavek, pokud máte v tuto dobu včelstva v 6NN (což není nenormální) a je jedno zda je obsedají na černo nebo jen z 60%( to by mohlo znamenat, že máte kvalitně a včas zazimováno a včely se mmj. stahují hezky do chomáče)a chcete, aby v polovině března takováto včelstva obsedala na černo 3-4NN (tj. 3-4 kg), pak vás chraň ruka páně v říjnu toto včelstvo zužovat na 3NN.Větší hloupost by jste nemohl udělat. Je také naprosto irelevantní porovnávat např. obsazenost prostoru nyní a např. po 1. proletu nebo 14 dní po něm. Jsou to naprosto odlišné situace, diametrálně odlišné vývojové fáze včelstev s jinými potřebami. Nyní včelstvo teplo nepotřebuje tolik na jaře ano. Je to jako s autem. Normální včelstva v tuto dobu jednou jen na volnoběh a po proletu začínají přidávat plyn. Ti, kteří v tuto dobu ještě krmní, chovají matky, testují je v oddělcích a pod, budou mít pochopitelně jiný náhled na celou situci a budou mít také svojí pravdu.

Před minulým sjezdem jsem tady na konferenci navrhoval maximální možné zkrácení doby mezi volbou kandidátů v ZO a vlastním sjezdem, na dobu tuším do tří měsíců.
Navrhoval jsem to tady, protože tehdy byla pro mně v ZO taková situace, že čemukoliv, co bych navrhnul v ZO , by se tehdejší výboři na členské schůzi veřejně vysmáli.
Teď už taková situace není, aspoň doufám, no neozval jsem se v ZO.
Takže možná až před dalším sjezdem.....

Sjezd už nic nezmění jen potrvdí navržené.
-------------

Už se mě to netýká, ale pokud si pamatuji na minulý sjezd, tak to byl stejný scénář. Podle něj nemají členové nejmenší šanci, protože delegáti se volí na jaře a to je to všem jedno. Navíc se těžko členům podaří ovlivnit jejich výběr, i kdyby někdo měl nějaký návrh.
Teď už je podle všeho pozdě, dá se to jen sledovat. Členové mohou jen koukat stejně jako my nečlenové, pokud nejsou těmi co jedou na sjezd. A tam to stejně proběhne jako minule. Většina odkýve vše co se jí předloží, pokud se to dobře zabalí. Třeba potřebou jednoty atd. a gulášek a chlebíčky a tanečky ...

Hodně štěstí.

Karel

Dobrá "zbraň" je i obyčejný vysavač - pokud je potřeba dostat vosy
např. z nějaké dutiny u obydlí... Ale na tohle asi bude potřeba
vysavač na listí.;)

K sršňům mám ovšem zatím úctu. A smíšené pocity, když sršeň pozoruji,
jak je šikovně zavěšený na listu jen za zadní pár nohou a zbylé 2 páry
používá k přidržování okusované včely, pro kterou si byl před chvílí
na česnu...

Přátelé tady už se dostáváme úplně jinam a snad i trochu za "čáru".
Já jsem chtěl upozornit né na Český med a podobné banality,ale na faktický obsah stanov a jejich význam.
Proč třeba odříznout cestu do vedení svazu šikovný a chytrým mladým lidem? Nebo myslíte,že takové nemáme,ale máme!Viz mladý "haraksim"jak se mu říká. Neznáte ho bodejď jo on ještě studuje VŠ .Proč by si předseda měl vybírat odborné spolupracovníky i mimo volené členy do ÚV ČSV a jeli takový odborník na něco potřeba může se najmout na úkol třeba právník,ekonom a podobně.Nesvěřujeme tak trochu vedení svazu úplně jiným lidem?
To jsou důležité otázky a né jednoduché a plané diskutování o Českém medu.Tady se tvoří norma pro další fungování svazu. Sjezd už nic nezmění jen potrvdí navržené.Mám obavy aby nám nakonec nějaký pták nevyzobal třešnicky.Teď se nemohu upamatovat nebyl tady už podobný případ?!

PetrM (193.86.67.4) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109) (47115) (47116) (47117) (47118) (47120)

Děkuji za poznatky, hrozně mě zajímají projevy na česnu co, co znamená. Bohužel s tím nemám ještě takové zkušenosti, tak zjišťuju kde se dá.

Jeden zajímavý odkaz ...
http://dvorsky.leos.sweb.cz/AKTUALITY/jak%20se%20lepe%20divat.htm
Jiří

a.turčáni:
Včelstvo je už v plnom rozvoji. Ak to dám do súvisu s teplou zimou, tak sa ani nečudujem. Dvorský to aj zdôvodnil a tieto výpočty som robil aj na základe plusových denných teplôt, prezimované včelstvo neraz bolo silnejšie až o 0,8 kg včiel, takže to by aj svedčilo o tom prečo je také silné.

___________________________________________________________

Jak koukám, zjišťuji, že blbější příklad jsem si asi opravdu vybrat nemohl (ta fotka, kterou jsem myslel, je z 28.4., takže to je už opravdu plný rozvoj... mělo mě to napadnout...listy na stromech, tráva).
Vypadá to, že co si člověk neudělá sám, to nebude mít. Takže se asi začátkem března vrhnu do focení. Avizoval jsem to už vloni, ale s výjimkou jednoho člověka se nikdo neozval, takže jsem se na to z trucu vykašlal. Vnucovat se nebudu.

//\/\\//

Má někdo nějakou zkušenost nebo jiný využitelný nápad? JK

Npr. takúto, Josef:

V polovici augusta, sa častejšie objavovali na včelnici sršne. Dosť ma to znervózňovalo, lebo odchytávali pred letáčmi priletujúce včely.
Syn , ktorý bol na včelnici ma upozornil na miesto, odkiaľ vyletovali a prilietali sršne s pomerne častou frekvenciou. Vybrali sme miesto v strešnej konštrukcii s otvoru 6x8 cm.

24.8 som zaznamenal frekvenciu výletov z hniezda, za 1 min. vyletelo 8 sršňov x 60 min.=480 sršňov, za 8 hod. = 3840 výletov, za 10 dní = 38 400 tisíc:73 včelstiev = 526 sršňov na jedno včelstvo. Aj keď nie každý sršeň lovil na včelnici včely, predsa len včely boli ohrozené a škody by narastali.

Napriek ich chránenia som sa rozhodol ich zlikvidovať, navyše som objavil v kočovnom voze jeden menšie hniezdo, upchaním výletového otvoru prvého včelstva a strhnutím do vreca druhého hniezda.

Niekoľko sršňov pri prvom hniezde obletovali asi týždeň a druhé v plastickom uzatvorenom vreci žili až doteraz, plod- larvy bez potravy ešte stále žijú. Ak sa dotknem plásta, larva okamžite na malý otras reagujú.

Viem, že je to nehumánne, ale ako to vyriešim, veď včely sú taktiež užitočné, niekto v tomto prípade musel ustúpiť.

"zátku. Po zkoušce těsnosti pozorováním ze zálohy by budka měla jít přenést. Otázka je, zda nehrozí vznik nového otvoru při manipulaci s budkou - to by byl prů... ."

Počítal bych tak s maximálně půlhodinou, než sršni kusadly molitan či měkké ztrouchnivělé místo na budce zdolají.

Nechat být za měsíc již bude budka prázdná sršně zszimují v různých štěrbinách a pak to dokončíš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Srni, aneb v?il babo ra???
> Datum: 08.9.2010 14:44:56
> ----------------------------------------
> Řekl jsem před chvílí manželce po "decentním" ústupu ze zahrady, kde jsem
> se setkal s velkým zájmem sršňů o moji osobu. A proč se o mne zajímali?
> Zkrátka převrátil jsem jim domeček a jim se to ani trochu nezamlouvalo.
> Manželka již měsíc hovoří o poražení staré napůl suché lísky, že si na její
> místo dá kytičky. Již jsem nevydržel to "plánování budoucnosti", uchopil
> jsem Boženku - řeťězovou pilu a šel na to. Když kmen lehl, sršni byly jak u
> vytržení. Zapoměl jsem se přesvědčit jestli ptačí budka, kterou jsem před
> lety uvázal do koruny té lísky není něčím obydlena. Je! Právě těmi sršni.
> Nyní jsem v situaci, že líska leží dobře střežena sršni a nemohu kmen
> odstranit. Nechci hned použít benzín ani jiné prostředky na jejich
> likvidaci. Napadá mne použití ledku pro uspání včel při plnění oplodňáčků.
> Budka vypadá neporušená, má jeden vstupní otvor. Bohužel, pytel na ni
> nenavléknu. Pokud by se mi je podařilo kuřákem uspat, mohl bych je v té
> budce převěsit na nové místo. Má někdo nějakou zkušenost nebo jiný
> využitelný nápad?
> JK
>
>
>

Můžu se zeptat, jak poznáte na česně, že včelstvo pozbylo matku? PetrM

Príliš veľa informácií chcete odrazu vedieť. Ak by sa tak náhodne v tomto čase stalo, určite by sa to prvé dni po jej strate prejavilo na letáčovej doske. Včely bez M by iste tak spokojne nesedeli na letáči, ak by sa im M stratila.
Takéto včely vychádzajú pre úľ a bezcieľne niečo hľadajú, vyletí pred letáč a hneď sa vracia, druhá pobehuje po prednej stene úľa, po letáčovej doske a znovu sa vracia do úľa. ak by Ste takéto včelstvo odpočuli hadičkou, istotne by ste začuli nezvyčajný hluk až plač včiel (mohli ba ste si to porovnať v inom včelstve a porovnať), po otvorení úľa sa potvrdí to čo som napísal vyššie. Postupne ako dni bežia, včely sa uspokoja a typické prejavy bezmatkovosti sa viac menej vytratia, pretože ak má takéto včelstvo otvorený plod, včely na druhý-tretí deň začne ošetrovať postupne niekoľko trojdenných lariav, z ktorých si vychová náhradnú-nouzovú M a včelstvo sa stabilizuje. Anton

Jinak před nějakými lety se mně sršni usídlili na zemi metr od vstupních dveří do baráku. Vcelku to s nimi šlo, dokud se vícekrát nestalo, že na ně spadlo nářadí a začali bodat. Likvidoval jsem je časně ráno biolitem sprejem stříkaným přímo otvorem do hnízda. Sprej taky trochu ochlazuje, takže dává taky nějakou vteřinku na ústup, protože trvá nějakou dobu, než jed na ně začne působit.

pokud má budka jen kruhový vstupní otvor, meměl by být problém do něho někdy v noci nebo brzy ráno nacpat kus molitanu, nebo jinou vhodnou zátku. Po zkoušce těsnosti pozorováním ze zálohy by budka měla jít přenést. Otázka je, zda nehrozí vznik nového otvoru při manipulaci s budkou - to by byl prů... . Přiznám se ale, že v takovém případě bych s nimi přátelství nepěstoval a ukončil je. Po přenesení se stejně nejspíš budou vracet na původní místo, slídit a otravovat. Další možností je ponechat pokácenou lísku i s budkou a jejími obyvateli na místě až do zimy, a vše pak v klidu zlikvidovat. To Vám ale asi doma neprojde ;-)

Děkuji za poznatky, hrozně mě zajímají projevy na česnu co, co znamená. Bohužel s tím nemám ještě takové zkušenosti, tak zjišťuju kde se dá.

Nedá se to nechat tak cca měsíc? Sršni by už měli končit, oplozené samičky se rozlétnout hledat škvíry pro zimování a v budce by do měsíce až dvou měsíců měly zbýt jen končící sršní dělnice.
Jinak mě napadá jedině budku opatrně postupně oddělit od kmene, vždycky časně ráno, kdy je nejvíc zima a sršňům trvá, než vyletí.

Můžu jen posloužit statistikou pro případ nejhorší. Mě vloni štípla u včel jedna do hlavy, jde to, ale radši jsme si lehl, pokrejvačovi co u nás dělal, dali žihadel 8 a padal do závratí. Podle zavolané doktorky prý v takových případech hrozí srdeční arytmie.

Podobně jsem byl překvapen na jaře u oplodňáčku, ale to tam byla jen jedna samička a oplodňáček těsnil. Přenesl sjem je do lesa na pařez a bylo to.
Protože je mám nastěhované do baráku, tak vím že i skoro za tmy létají. Takže jako dobu pro lstivý přepad bych volil ráno.

Když jsem je kvůli opravě střechy vloni museli likvidovat, zahájili jsme útok CO2 hasičákem, myslím, že je to "schladilo". My jsme je přenášet nemohli, pokrývačů je větší nedostatek než sršňů, ale myslím, že by se tím pár vteřin na navlečení pytle dalo získat.

Karel

Obojí zní logicky. Už jste se s něčím podobným setkali? Proč se to neděje u jiných rojů, které jsem letos usadil. PetrM

Ani my ľudia nie sme rovnaký, prečo ba nemohli byť aj včelstvá odlišné. Možno bolo len toto ohrozované, ve)dsom to zdôvodnil. Anton

"Můžu se zeptat, jak poznáte na česně, že včelstvo pozbylo matku?"

Včely se kolem česna chaoticky rozbíhají a jakoby hledají matku, taky jejich zvukový projev je jiný, jakoby "brečí" v různých tóninách. Tak cca půlhodinu až hodinu, pak ustávají a narážejí na plodu nouzové matečníky.
Když tam je matka, tak buď se chovají normálně nebo všechny včely jedna jako druhá větrají.

Někdy ale, pokud jsou včely rozdělané dlouho, se včely chovají částečně jako při ztrátě matky, i když matka tam je, obvykle když byla matka s menší částí včel dlouho někde v nástavku odložená mimo úl.

Jinak je pozorování česna po ukončení práce ve včelstvu taková dodatečná kontrola, jak včely snášejí ten zásah a jestli všechno proběhlo správně, jak mělo.

Řekl jsem před chvílí manželce po "decentním" ústupu ze zahrady, kde jsem se setkal s velkým zájmem sršňů o moji osobu. A proč se o mne zajímali? Zkrátka převrátil jsem jim domeček a jim se to ani trochu nezamlouvalo. Manželka již měsíc hovoří o poražení staré napůl suché lísky, že si na její místo dá kytičky. Již jsem nevydržel to "plánování budoucnosti", uchopil jsem Boženku - řeťězovou pilu a šel na to. Když kmen lehl, sršni byly jak u vytržení. Zapoměl jsem se přesvědčit jestli ptačí budka, kterou jsem před lety uvázal do koruny té lísky není něčím obydlena. Je! Právě těmi sršni. Nyní jsem v situaci, že líska leží dobře střežena sršni a nemohu kmen odstranit. Nechci hned použít benzín ani jiné prostředky na jejich likvidaci. Napadá mne použití ledku pro uspání včel při plnění oplodňáčků. Budka vypadá neporušená, má jeden vstupní otvor. Bohužel, pytel na ni nenavléknu. Pokud by se mi je podařilo kuřákem uspat, mohl bych je v té budce převěsit na nové místo. Má někdo nějakou zkušenost nebo jiný využitelný nápad?
JK

Můžu se zeptat, jak poznáte na česně, že včelstvo pozbylo matku?

No, stovka včel na letáku už vypadá jako velký počet včel, přitom to je vzhledem k počtu včel ve včelstvu úplně zanedbatelný počet. V tom roji možná ta stovka včel nadbývá nad počet těch starých včel, co se vejde do úlu, v jiných rojích se možná všechny včely vejdou dovnitř.
Po pravdě řečeno, mě taková stovka včel lelkujících na letáku moc nezajímá. Zajímá mě hlavně, kolik včel odlétá a přilétá a jestli nesou sladinu nebo pyl. Potom sleduji nějakou minutku, jestli tam nejsou zlodějky a neperou se se strážkyněmi, jestli dvojice včel nepadají z česna dolů na zem. A jinak , pokud z česna nevisí brady brady včel a i v noci, tak se o to moc nezajímám.
Jedině hned po ukončení nějaké delší práce v úlu se dívám na česno, kolik je na něm včel a jak se chovají, je to měřítko jak moc ta práce rozvrtala včelstvo, případně jestli nešťastnou náhodou při práci včelstvo nepozbylo matku. Taky za jak dlouho po uzavření se včely, co se vyhrnuly z úlu, vrátily zpět, signalizuje, za jak dlouho po zásahu do včel se vnitřní život včelstva dostal do normálu.
A za ta desetiletí jsem zjistil že i v počtu včel vegetujících venku na česnu jsou mezi včelstvy rozdíly. Některé včelstvo má venku na letáku trvale 2 - 4 včely, jiné velikostí a dalším stejné včelstvo má tam třeba 10 - 20 včel.

Obojí zní logicky. Už jste se s něčím podobným setkali? Proč se to neděje u jiných rojů, které jsem letos usadil.

Podle mně jsou včely na letáku nadbytečné končící letní včely.
Zatímco v normálním včelstvu matka stále ploduje a včely průběžně stárnou a průběžně jsou nahrazovány, je roj v podstatě výběr stejně starých včel. Ty včely vystaví mezistěny, odchovají plod , donesou a zpracují zásoby a potom za střelím dva měsíce od usazení roje už nově odchované včely dělají všechnu práci ve včelstvu a rojové včely, co přežily, jsou najednou všechny v poměrně velkém množství navíc. Tak dožívají buď uvnitř úlu na okraji včelstva na neobsazených plástech v spodním nástavku a pokud v úlu není místo, tak dožívají přes den i na česnu.
A jako nečinné staré včely jsou taky divočejší.
Mohly by se aspoň částečně zaměstnat krmením, kdy by zpracovávaly cukr nebo podněcováním, kdy by venku více létaly pro pyl a sladinu z květů, potom by taky byly méně divoké.

Vtip: jestli pak víte kdy naposled byl Láda špaček na návštěvě u včelařů na jihu moravivy?
Odpověd:
od té döby co na Jižní moravě povolili odstřel špačků tam nebyl?????????????????? Chchachacha. ze by se bal????????????????????????????????????????


Mirek

dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP

Martin, ale ak sa pozorne podívaš na ten les a trávu, tak je už dávno po zime. Včelstvo je už v plnom rozvoji. Ak to dám do súvisu s teplou zimou, tak sa ani nečudujem. Dvorský to aj zdôvodnil a tieto výpočty som robil aj na základe plusových denných teplôt, prezimované včelstvo neraz bolo silnejšie až o 0,8 kg včiel, takže to by aj svedčilo o tom prečo je také silné. Nuž ale mladý včelár s päťročnou praxou dokazuje, že z neho môže byť dobrý včelársky expert v prípade, že to utvrdíš príslušným štúdiom. Anton

Zdravim, usadil jsem letos jeden roj, který se začal v celku dobře rozvíjet, ale teď poslední týdny sleduji, že včely sedí oproti ostatním včelstvům hodně na letátu a jem málo odletují a přiletují, prostě jen tak tam sedí. Zdá se mi že jsou také dost agresivní. Může to být spojené s krmením, loupeží, atd.? PetrM

Nechcem byť za každú cenu múdry, no myslím si, že Ste správne vystihol správnu podstatu tohoto javu. Je čas kŕmenia a sliedenie včiel (aj vlastných a môžu to byť aj osy) a včelstvo sa jednoducho bráni tým, že poučené náletmi cudzích včiel čo ôs na letáč, sa snaží letáč kontrolovať jeho obsadením.Svedčí o tom aj jeho agresivita.

To že menej lietajú nie je ničím zvláštnym úkazom, veď ak neošetrujú plod, tak nemajú prečo lietať (vodu a peľ nenosia)! Včelstvo s M a dostatkom včiel sa vie ochrániť pred narušiteľmi svojho územia. Takže kľudne spávajte. Anton

Pane Turčáni, včelařím už 5 let (vlastně 2 roky předtím taky, ale to nebyly moje včely a nevčelařil jsem podle sebe), ale na tom to nesejde, protože v porovnání s Vaší praxí a s Vaším počtem včelstev se mohu jít zahrabat. Navíc teď kvůli VŠ budu rád, když se o těch pár svých včelstev, které budu mít přes 100 km vzdušnou čarou od koleje, vůbec budu stíhat starat. Takže v dohledné době se ze mě nějaký větší včelař, tedy skutečnější praktik, rozhodně nestane. Ale co vidím, to prostě vidím a za to si stojím!

Jde mi jen o to, aby se konečně už přestalo tupě souhlasně přikyvovat na ty zpropadené německé výzkumy. Znám včelaře (ale je jich opravdu jen málo), kteří mají v zimě určitě mnohem silnější včelstva, než oněch pověstných 1 +/-0,3 kg. A to mají kraňská včelstva, a to včelaří v různých oblastech! Zajímavé je, že jde jen o včelaře s NN-úly, takže to o něčem svědčí! Např. u dadantistů jsem o těch 2 až 3 kg dokonce nikdy ani nečetl! Ale co je psáno, to nemusí být dáno, takže si nemyslete, že na to spoléhám. Spíše důvěřuji vlastním očím. A to co vidím mimo jiné u vlastních včelstev je zaručeně mnohem silnější než ta německá „Standartkraft“.

Podívejte se třeba na tohle:
http://dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP
Tohle jsou včelstva síly cca 1 kg??? To sotva! Mýlím se snad?
Takže mi prosím vysvětlete, jak je u kraňských včelstev něco takového možné? A nesvádějte to jen na prostředí a jinou formu kraňky. Děkuji.

K př. Křapkovi:
Samozřejmě, že ten způsobem, jakým jsem vylíčil současnou sílu svých včelstev, je trochu demagogický. Co jsou to obsazené nástavky? Jaká bude finální síla?
Řeknu to asi takto: Až budu tyto včelstva v říjnu před spojením zužovat na 3 NN, u některých možná budu rád, jestli se do nich vůbec budou vejít bez toho, aby včely nevysely v podmetu, což nechci (nemám rád, když se včely tísní, má to špatný vliv na jejich sílu). Jelikož budu včelstva posilovat oddělky (vlastně po letošní radikální změně metodiky teď u mých včelstev není rozdíl mezi oddělky a produkčními včelstvy... všechna jsou na 6 NN!), výsledná síla bude ještě větší, než je to na fotkách v uvedeném odkaze. Začátkem předjaří budou včelstva krásně obsedat 4 NN a z části ještě další 2 NN.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

A to jsem si myslel, že mám poměrně silná včelstva ;o).
-------------------------
Včera jsme byl chystat krmení na stanovišti, kde jsem nestíhal v červenci vytáčet, včely měly a stále mají dostatečný prostor - většinou metr a víc výšky - taky měly dostatek zásob - letos rekordní medovice.

Většina hustě obsednutého prostoru byla tak kolem půlmetru.

Co se týče zimní síly, tak jsem se tím kdysi zabýval - když jsem považoval sílu za modlu. Počítal jsem to podle Brennera - hustota včel na cm3 atd. A když jsem si hodil do tabulky, jak moc to ovlivní odhad průměru (kubická funkce) a hustoty včel - protože koule co se roztáhne na 8 uliček a visí přes 24cm má určitě menší hustotu než když se chomáček na 5 uličkách tísní k sobě, tak po tomhle a hlavně zjištění, že u nás prostě z jarní snůšky nedostanu nic, pokud se počasí nezblázní a není celý květen vedro - atd.

Tak jsem toho nechal.
Hlavně když jsem zjistil, že zimní síla a stav někdy kolem poloviny května není zas tak moc jednoznačný vztah, jsou velmi často milá i nemilá překvapení. A ještě větší ve výnosu medu.

Takže od té doby jsem v klidu a moc to neřeším.

Ale přeci jen, včely co visí na podzim, přes dva nástavky 24cm, nástavky nejdou uzvednout od zásob, tak to je stav co mě nechává přeci jen přes zimu lépe spát.

A přiměřeně roztočů na podložkách po léčení.
:-)
Karel

Zdravim, usadil jsem letos jeden roj, který se začal v celku dobře rozvíjet, ale teď poslední týdny sleduji, že včely sedí oproti ostatním včelstvům hodně na letátu a jem málo odletují a přiletují, prostě jen tak tam sedí. Zdá se mi že jsou také dost agresivní. Může to být spojené s krmením, loupeží, atd.? Popř. co to může znamenat? Hlavní rozdíl je, ale že když ostatní včelstva létají a nosí a na letáku se nezdržují, tyhle nelétají a jen ve skupině sedí. Předem díky za radu P.

Pokud by se měly plásty dávat k vyčištění do úlů teď v září, dá se vznik loupeže ovlivnit vhodnou dobou. Rámky se přidají poslední nedeštivý den před delším deštivým obdobím, během deště včelky plásty vyčistí a po deštivém období se pak plásty zase vyberou.
Taky je možné za určitých podmínek plásty od medu klidně skladovat.
Plásty uložit co nejvíc v suchu, ne třeba v přízemí, kde táhne vlhkost odspodu, ale třeba na půdu.
Včelám dát vybrat podstavením nebo přidáním nástavku s plásty nad sezení včel někdy v říjnu nebo listopadu, kdy už letní včely jsou pryč a zimní nejsou, i díky počasí k vyvolání loupeže tak náchylné.
Na hodně suchém místě a třeba v nástavcích uložených v komínu a dole i nahoře jen zasíťovaných, aby proudil vzduch, by mohly plásty od medu v nejhorším případě vydržet i do předjaří, nemám s tím ale velké zkušenosti. Po prvním proletu na rozdíl od podzimu není problém v předjaří u včel volně rozložit nějaké zásoby, v té době to nevadí. Naopak to simuluje snůšku.
Nebo počkat s plásty od medu až do cca května na rozšiřování, plásty od medu, i když přes zimu částečně zkvašeného, včely urychleně vyčistí a matka zaklade rychleji než čisté plásty.

4Částečně ano
Kraňka: má velmi rychlý nástup do plodování. je to horská včela která dobře využívá kratší vegetaci a zimní včely dosahují většího věku Velmi dobře využívá nejranější snůšky U letních a pozdních snůšek je na tom hůře jako následující.
Vlaška: je středomořská včela s pomalým nástupem do síly a velmi dobře využívá pozdní snůšky. Nepřerušuje úplně plodování přes zimu.
Černá: obývá západní část Evropy Nástup do síly je pomalejší jako u Kraňky a velmi dobře využívá letmí a pozdní snůšky
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-)
> Datum: 08.9.2010 10:45:36
> ----------------------------------------
> Každá má svoje specifika pro chov a nemalý vliv má též prostředí ve kterém
> se chovají. Pepan
>
> Ja by som zdôraznil, že prostredie a bohatosť zdrojov (nektár, peľ) hrá pre
> každú včelu prostredie kde žije. To, že jedna šedá, druhá čierna a tretia
> svetlejšia podľa mňa až takú rolu v prejave, nie je. Veď si uvedomme len
> jedno, že včely v prírode nepotrebuje byť silné,pre včelu je dôležité aby
> prežila a na prežitie nemusí byť silná, preto ani nezhromažďuje veľké
> zásoby.
>
> Už štvrtú sezónu mám umiestnené včelstvo v kláte, (na ich živote sa
> zúčastňujem len ich prozorovaním a preventívne fumigujem proti Vd, dokonca
> im podám cez povalu 2-4 kg zásob. To aj napriek tomu, že by si mohli
> priniesť aj päťkrát viac, ako v tomto prípade.
> Ich jedinou starosťou je po zime zosilnieť a vyrojiť (aj trikrát), každý
> rok majú mladú matku a prírodu posilnia tromi včelstvami, možno sa jedno
> uchytí a možno ani to nie.
> a znovu sa to opakuje. V kláte je pre jeho rozvoj dostatočný, ale za 4 roky
> dokázali postupne vystavať dielo asi na 50%. Potom človek je zásadný
> činiteľ na prekročenie tohoto stereotypu, ktorý im svojimi úľmi a zásahmi
> do ich života dáva šancu na mohutný rozvoj a zisk medu pre seba.
>
> Takže súhlasím s Pepanom s tým, že sila včelstva je závislá od prostredia a
> klíma kde žijú, pridávam aj starostlivosť včelára o ne a či je čierna, šedá
> a svetlá -žltá, nie je až tak podstatné. Alebo sa mýlim?
>
>
>

Ponechání byť jediného plástu se zásobami u včelínu v této době je bláznivé riziko. Způsobů čištění je několik:
a) místo strůpku dát jen slabá prkénka, folii či tak něco s jedním průlezem pro včely, na to nástavek s plásty k očištění a přikrýt sítem (dokonale, aby se tam včely z jiných úlů nedostaly!). V noci - jsou chladné - včely přenesou zbytky zásob dolů a druhý den to můžeme zase dát do pořádku.
b) Nástavek dáme včelstvu až na dno. Včely přenesou zbytky k hnízdu a spodní nástavek opustí. Pokud to necháme tak do jara, některé plásty chytí plíseň. Zvedání nástavků po nakrmení je dřina.
b) Plásty vyvařit na vosk, k tomu ty zbytky zásob nevadí. Je zbytečné si nechávat větší množství souší přes zimu.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ludan
Sent: Tuesday, September 07, 2010 10:55 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Úschova plástů

Zdravím,
Dnes jsem zazimovával včelky (sundával z nástavků), a kupodivu se v každém úlu našly 2-4 krásně zanešené plástve.
Jednak jsem to už nečekal, a také v prvních včelách byl jen jeden zanešený plást, takže jsem je všechny sundal a nasadil krmítka s tím že plásty uchovám do jara.
Pak mi to přišlo líto, že by cca 30kg medu zbytečně přišlo na jarní krmení a vytáhl jsem medomet a vytočil.
No jo co ale teď s těmi vytočenými plástvemi. Vždycky je vracím, aby je včelky vučistily a opravily, ale teď už nebyly kam vrátit.
Takže teď nevím co s nimi.
Jsou v zásadě dvě možnosti:
1) Zítra jim to v bednách přistrčím k úlu aby to vyžraly (ale bojím se že o to začnou včelstva mezi sebou bojovat a přijde o život spousta včelek.
2) Uklidím to tak jak to je do skříně, jenže se bojím, že se do zbytků medu dostane sajrajt ze sirného knotu (až budu sířit proti zavíječi) a že na jaře až to dám včelkám do nástavků , že je to bude nějak otravovat nebo oslabovat.

Tak nevím .. poraďte prosím.....předem díky.