Včelařská konference

Na problematiku použití slámy ( především ve vztahu k ekologicky
akceptovatelnému stavebnictví ) považuji v současnosti za nejzkušenějšího
znalce Víťu Vydru ( škoda, že se už delší čas neozval ).
Z vlastní zkušenosti mohu sdělit pouze:
na výrobu úlů je vhodná pouze sláma ručně mlácená, nebo nemlácená, ale
především bez klasů. Z kombajnu je nepožitelná. Vodo a vlhkupropustnou
tepelnou izolaci tvoři rohož ze svazků dutých stébel a mezer mezi stébly ve
svazku. Nerozdrcená stébla nejsou hygroskopická, spíš vlhkost odpuzují.
Rohož musí být alespoň 5 cm tlustá.
Ze svazků slámy velikosti hrsti ( střídavě tlustší a tenčí konce ) se v lisu
šily speciální jehlou rohože. Podrobný postup je popsán např. na mých
bohužel a mou vinou dlouho spících ) http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
Nemyslím, že by to někdo hned uchopil jako návod pro výrobu. Je to jen
historie, ale možná by stálo za pokus to trochu inovovat. Možná. Ale
velkovýrobní postupy si moc představit neumím.
Ve Včelařství asi před rokem či dvěma opravdu někdo inzeroval, že vyrábí
slaměné rohože.

Při volném celoročním umístění " pod širákem " údajně vydrží sláma téměř
tolik, jako dřevo. Hmyz ( především mravenci ), ani hlodavci či ptáci si
slámy vůbec nevšímají, pokud v rohoži není zapomenutý byť jen zbytek klasu.
S venkovním umístěním však osobní zkušennost nemám. U nás i v rodině bývalé
manželky se vždy včelařilo ve včelínech. Dobře ušité rohože ze slámy vydrží
v provozu desítky let ( ty které dosud užívám pro své čejkováky si můj děda
šil ve druhé světové válce ). Mám jich ještě asi 30 ks, ale z některých už
přecejen opadává slaměná drť .

A poškozená slaměná rohož se dá slušně zkompostovat - tedy ekologicky
zlividovat.

Víc mne k tomuto tématu momentálně nenapadá.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 4:05 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
> technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
> hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
> nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v
rádiu.
> Staví se to snad někde u Blanska.
> Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
> steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
> Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> > Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle
něho
> > používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
> sklízená
> > ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
> >
> > Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
> kombajnem,
> > prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
> >
> > Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> > Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky
z
> > obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a
jsou
> > částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení
domů.
> > Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
> moc
> > použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
> >
> > Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou
až
> 2
> > metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> > uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> > tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
> >
> > R. Polášek.
> >
> > Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> > ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí
byl
> > na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> > dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> > Subject: Re: Ulova otazka
> >
> >
> > > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
> dal
> > > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> > venku
> > > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> > >
> > > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková
sláma
> > co
> > > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí
a
> > > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
> mlácená
> > > cepem a nikoli mlátičkou.
> > >
> > > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se
dnes
> > > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
> stéblo,
> > > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
> samo
> > o
> > > sobě.
> > > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> > :o)....
> > > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
> cepem
> > > :o)
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Zdravím
Myslím, že můžu jedeno z přání vyřešit. Tady už ho vyřešili jiní přede mnou. Zasítujte si dno úlu po celém půdorysu a pod něj dejte podložku. Mám to takto u poloviny úlů a funguje to dobře. Spad se kontroluje bez otevření úlu. Vytáhnu podložku. Jinak souhlasím s tím, že žádný úl není ideální nebo nejlepší. Každý je jiný. Ale v některých bych nevčelařil ani za nic.

Ať to bzučí (na jaře)

Riči

U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v rádiu.
Staví se to snad někde u Blanska.
Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
> používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
sklízená
> ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
>
> Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
kombajnem,
> prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
>
> Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
> obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
> částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
> Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
moc
> použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
>
> Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až
2
> metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
>
> R. Polášek.
>
> Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
> na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
dal
> > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> venku
> > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> >
> > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
> co
> > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
mlácená
> > cepem a nikoli mlátičkou.
> >
> > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
stéblo,
> > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
samo
> o
> > sobě.
> > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> :o)....
> > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
cepem
> > :o)

Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně sklízená
ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.

Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za kombajnem,
prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.

Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly moc
použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.

Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až 2
metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.

R. Polášek.

Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
> vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
venku
> na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
>
> Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
co
> se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
> cepem a nikoli mlátičkou.
>
> Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
> pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo
o
> sobě.
> Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
:o)....
> Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
> :o)

> A jsou n jaké doporu ené rozm ry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí
> ?

1,5-2 cm

\vov

A jsou nějaké doporučené rozměry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí ? Atd.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

Já tomu stejně neporozuměl.

To se dělá tak, že po kombajnu, vyběhneš na pole Ty. S nůžkama v jedné ruce
a s pytlem v druhé ruce. A obilí, které polehlo tak, že ho už kombajn
nesebral, se tímto náčiním sklidí. Klasy do pytle a slámu na hromadu.

Marně dnes přemýšlím, proč to tak naši kdysi (před více než 1/4stoletím)
dělali. Možná byl problém v množství. Koupit míň než 50-ti kg pytel byl
problém. Možná byl problém v něčem jiném. Kdo si to má pamatovat. Zvláště
když mně to tehdy, coby malého kluka, nezajímalo.
Asi se musím zeptat.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Problém ale je, kde sehnat tu slámu.

TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde venku
na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.

Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma co
se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
cepem a nikoli mlátičkou.

Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo o
sobě.
Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože :o)....
Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
:o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 12:28 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
> ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita
barvou,
> byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
> vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
> rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
> nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
> V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
> včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.
>
> Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky
izolované
> PS jsou u mne silně napadány mravenci .
>
> Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a
minimálně
> zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
> nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora
dolů
> a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky
pro
> intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
> pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
> včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
> zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka

Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita barvou,
byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.

Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky izolované
PS jsou u mne silně napadány mravenci .

Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a minimálně
zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora dolů
a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky pro
intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
> gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. V zimě
neexistovala
> vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
> mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i
poroj) -
>
> Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
> včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
> sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa
podle
> návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen
jedním
> úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Dlouhý rámek-dlouhá horizontalní cesta zimování i rozvoje včelastva.
jedna s podmínek úspěšného šetření s energii.

Zimní a jarní otvor česno v hraně stropu a čelní stěny úlu.

V prúběhu jarního rozvoje,kdy zaplodován je celý nástavek a další průběh by pokračoval vertikalně v dalším nástavku,chovatel:rozdělí plodové rámky do dvou nástavků,zbývanící volný prostor doplní předpokládaným počtem mezistěn a novými soušemi.

Při nasazení medníkového nástavku,je strop i otvor česna mezi plodištěm a stropem ponechán.Cesno je vytvořeno prostřednictvím dvou klínů vložených mezi plodištní a medníkovou přírubu,bočních stěn nástavku.

Zatím co úl ve vnitřním prostoru u přední česnové strany je vertkalně nepřerušen,od zadní strany přerušuje vnitřní prostor vsunutý mezistrop,který vytváří horizontalně orientované boxy.

Při nasazení druhého medníkového nástavku v probíhající snůšce,se vsunutý mezistrop zruší,medníkové rámky se od sebe více rozestaví/ztluštělé/.

V podletí-po snůšce,plodové těleso je vertikalně protažené zasahující mezi medníkové plásty.
Spodní díl nástavkového úlu je obsluhou postupně vyprazdnován pro potřeby vylehajících včel a pro rámky které budou určené k odebrání z úlu.

Nezastupitelná je výhoda možnosti jednotlivého vyjmutí či přístupu rámku do spodní části nástavkového úlu,i za cenu případného provizoria.

Při zazimovávání,protažené plodové těleso je výhodné srovnat do horizontalní roviny,aby ideální tvar zimního sediska nastal později,v době mrazů.
K obdobnému výsledku dospějí včely samy,vložíli se v podletí do úlu opět mezistropy.Boxy vymezující:plod zásoby prostor k vyklizení.

Nehlídaná česna jsou od nejspodnějších rušena.
Nakonec je ponechán jen stropní větrací otvor z česnem do čelní strany úlu.

Sluncem prohřívaná česnová stěny v době zimování néni pro včelstvo přínosem.Dostačujícím kompromisem je,že úly jsou pootočeny a česnová stěna,néni tou stranou která je sluncem prohřívaná nejvíce.

Teplo odešlé stropem v pravý čas je Krásnou ztrátou !

Pro případ nepochopení co autor vlastně chtěl vyjádřit? :
Opak toho co prezentují včelařské kapacity :
...biologicky výhodnýje vertikalně orientovaný a úzký ze stran zužený prostor...

v dobrém franta

Novinový papír je na podložku nejlepší.
Nemusí se pucovat, jen se vyhodí - nejlépe spálí.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy
zůstaly
> přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
> zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.

Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. Byl na
úzkovysokou míru - 10 rámků 25 x 40 ( plodiště ). Na to se stavělo několik
medníčků s rámečky bez mezerníků r.m. 25 x 13 ( mohl sis zvolit, zda jich
tam dáš 10, nebo jen 9 i tak byly vždy plné zralého medu ). Včelí mezera
mezi plodištěm a medníkem byla asi 5cm, mřížka se nepoužívala, přesto matka
do medníků nikdy nenakladla. Byl to úl snad proti všem zásadám, o nichž si
tu vyprávíme. Ale medník se nasazoval často už v půli dubna pro snůšku z
pampelišky a ovocných stromů. Z toho úlu bylo každoročně nejvíc medu a
nejméně práce ( kdo to uměl se mohl dostat i na půl hodiny ročně na
včelstvo, když nebyl roj a běžně bylo 30 kg medu ). V zimě neexistovala
vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i poroj) -
tak bylo možno i jednoduše rozšiřovat včelstva - ono to sebrání roje nebylo
vždy jen trápení - je to vlastně už hotový oddělek i s matkou! Sebrat roj,
usadit a občas nahlédnout jak krásně staví - no prostě paráda - kdo nezažil
neví co je krása včelařiny. A úl sloužil desítky let bez nutnosti opravy. I
případná likvidace úlu by se obešla bez ekologických nejistot.
Dlouho jsem věřil, že modifikace tohoto úlu pro moderní matky plodařky by
byla řešením.
Se současnými matkami bych asi měl starostí s gerstungem víc, než užitku.
Takže přišlo řešení:
dosud mám v uteplených nástavcích 39x24 slušná včelstva ( téměř bez rojů ) s
výkonem nad 30kg ročně ( letos průměr asi 45 kg ). Ale už to nestačí - abych
mohl rozumně včelařit donutily mne okolnosti k tomu, že další včelstva už
půjdou do nízkých nástavků. Uvidím jak to spolu zvládneme. Budu porovnávat.
Dávám si tři roky na to, abych mohl soudit.

Nebo takový moravský univerzál - kdyby ho výrobce nezprznil polystyrénovou
izolací stěn, kdyby nebyl tak těžký medník, kdyby nebyl tak malý pro silná
včelstva, kdyby nebyl tak výrobně složitý. No třeba tenhle úl bych řadil
mezi úly špatné, ale stejně má řadu příznivců, kteří umí jeho několika
dobrých vlastností využít a ty špatné fikaně obelstít........

Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa podle
návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen jedním
úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.

A to mluvíme jen o úlech pro zdravé a mladé lidi. Je pravda, že ubývá těch,
kteří se těší na důchod ( stále se vzdalující ), kdy budou hledat úl pro
krásnou seberealizaci bez hrozby poškození páteře. ( zkouším Čejkův úl )

Kdybych měl vymyslet jakýsi vzorec pro celkovou celoroční spotřebu mé práce
(celkové náklady - protože i na úly, cukr a léčiva si musím vydělat ) na
výnos medu, asi bych jen u vyloženě špatných úlů pro zimování včel, nebo u
vyloženě špatných úlů pro letní práci včelaře došel k výrazně odlišnému
výsledku. Co vyjde líp - 20 včelstev po 40kg, nebo 40 včelstev po 20kg?

Vím - namítnete desítky argumentů proti a já budu souhlasit. Ideální úl je
něco jako hlasité ticho, či instantní voda, nebo největší trpaslík. Dnes by
ani takový gerstung ( můj milovaný :-)) neobstál. Ale nezmínit se o něm by
nebylo fér. Nenapsal jsem to proto, že bych nevěděl. Jen se rád na věci
dívám v širších souvislostech a bez předsudků.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 3:40 PM
Subject: Ulova otazka


> Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
> vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".
>
> Zadnej ul neni optimalni.
>
> Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
> je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.
>
> To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
> optimalni ani v zime a ani v lete.
>
> Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
> treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
> tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
> honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
> se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
> sbirat nektar.
>
> A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
> oteviral ul a rusily vcely.
>
> A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
> zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.
>
> Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
> dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
> vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
> zacit se divat na problematiku ulu.
>
> Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
> namlouvame.
>
> \vov
>
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Souhlasím Ivane. Tvá reakce dobře doplnila a odpověděla můj dotaz. Že na ní
nebyl z konference ohlas je obvykle známkou souhlasného mručení :-) kdybych
napsal nějakou nehoráznost, tak se určitě hodně přátel ozve. To je to, co od
čtení příspěvků i vlastních reakcí a názorů očekávám.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 1:51 PM
Subject: Re: Letní spad roztočů




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Dekuji Ceskemu svazu vcelaru za kladne vyrizeni moji zadosti o prispevek na
skodu zpusobenou vandaly na vceline. Preji vsem vcelarum hodne zdravi do
noveho roku.
At nam to bzuci!
Jarmila

Přes zimu přežívají jednotlivé sršní samičky ztuhlé někde ve škvíře. Ty se
vzbudí někdy v dubnu - květnu, najdou si vhodné místo a začnou stavět
hnízdo. Pokud je podkroví volně přístupné a dá se prohlédnout, dá se vždy co
několik dnů malé hnízdo shodit nějakou delší tyčí. Sršně to za čas přestane
bavit a odstěhují se. Pokud se usidlují v nějaké dutině, je tak do dubna čas
dutinu zaplnit nějakým materiálem. Živí sršni tam teď nebudou, maximálně
bude někde v rohu zalezlá ztuhlá sršní samička.
Velké hnízdo se dá zničit sprejem na hmyz, podrobněji jsem o tom psal někdy
v září. Je to ale škoda, sršni spotřebují pro výchovu plodu dost škodlivého
hmyzu.
Jinak, co já mám zkušenosti se sršni, tak to jsou dost klidní živočichové a
jen tak snadno nezaútočí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantisek" <pittnerfrantisek/=/dol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 5:32 PM
Subject: srsne


> Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne
na
> jar a jesen

Přátelé,
myslel jsem sice svůj předchozí příspěvek soukromě, ale když už jsem
klikl vedle, tak jsem na vaše názory a případně poučení zvědavý stejně
jako Pepa Kala.
S přáním klidného zimování
Ivan

Ahoj Pepo,
nemám k tomu moc co dodat. Sledování denního (u mně spíš 1 až 2
týdenního) spadu považuji dnes za nutnost. Vhodné úly s celoplošně
zasíťovaným dnem to udělají úplně jednoduché. Stav podložky je báječné
okno do úlu. Mám za sebou jednu sezónu zkušeností a zkusím shrnout:

- monitor celkové úrovně varroy. Dobré kritérium pro chov, spolu s
dalšími důležitými (tím myslím, že chcípáci sice mají málo VD, ale jen
proto, že jsou chcípáci a nic z nich není - na chov nebrat). Pokyn k
nasazení léčiva při vyšších úrovních. !Pozor, neřeší to nárazové
napadení při náletu trubců nebo loupeži. Nárůst se na podložce objeví,
až když už je pozdě a mladé (zimní) včely jsou poškozené.

- monitor stavu úlu. Podle měli je dobře vidět, co se dějě - jak a zda
nosí pyl, jestli staví, jestli naopak spotřebovávají zásoby...

- Pokyn k prohlídce úlu při objevení něčeho nestandardního.

- Past na zavíječe. Larvičky si v měli libují, nejsou tam obtěžovány
včelami. Ale pozor, když to nestihnu za čtrnáct dnů vyčistit, mám
místo pasti chovnou stanici.

Podložka se u mých úlů zasouvá asi 2 cm pod síť. Byl jsem překvapen,
že včely ji přesto považují za součást úlu a velmi se snaží tam
uklízet. Mám na tom papundeklu distanční síťku a pak síťku s menšími
oky, ale kdykoliv jsem se podíval, vždy se několik včel natahovalo
skrz oka a snažily se dosáhnout na dno. Jednou mezi síťky vlezla ze
strany vosa a zůstala tam - vykousaly a odnesly ji, kam až dosáhly.
Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy zůstaly
přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.
To je vše, co mě napadá.
Měj se a zdravím
Ivan

Podle mého se věci mají následovně
Včelstvo musíte brát jako jeden organismus!
Pak se vkaždém organismu dá najít tak zvaně podprahové množství
škodlivých činitelů Které není pro daný organismus škodlivé, ba naopak
vybudí tento ke smýšené obraně. Buduje se imunita, Pak jeli toto množství z
důvodů oslabení vyšší dochází k překročení této hranice a začíná propukat
choroba. A i v tomto počátečním stádiu se s touto chorobu může ještě sám
vypořádat, má-li k tomu vhodné podmínky. Tento model je platný pro včely
zvířata rostliny ,nebo i vaši angínu.
Z toho vyplívá poučení. Nejlépe se ubráníme chorobám vytvářením nevhodných
podmínek k jejich vzniku a staneli se tak musíme vytvořit vhodné podmínky k
potlačení nákazy.
Určitě nejsou vhodné přehnané desinfekce .Ty pak vedou k nepřipravenosti
organismu na zákeřný útok škodlivého činitele.
Pepan

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 10:13 AM
Subject: Mor a jeho diagnostika


> Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co
přesně
> vás zajímá.
> Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
> medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
> původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
> klinicky.
>
> K. Čermák
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
> Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku
>
> >Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.
>
>
>

mam na zahrade srsne, ako na nich?

Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne na jar a jesen

To ještě nikde neuvádíte, žemed je sám osobě desinfekční prostředek. Dokáží
vnšm pršžít jen bakterie způsobující choroby včel. Ty jsou zase neškodné pro
člověka .

Pepan


----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 10:14 AM
Subject: Re: Stacirna medu


> >vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
> > ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho,
> mimochodem
>
> Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými
> požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale
slévat
> ho do lahviček (což dokáže v čisté kuchyni spolehlivě každý) jen v
> certifikované stáčírně? Tak si to představte: Odvíčkuji a vytočím plásty
do
> čistých plastových věder s víky a kvůli "hygieně" nebudu moci prodat ten
> "nehygienický" med přímo. Ale budou mě nutit ho slít do nějakých konví a
> prodat pod cenou nějakému podnikateli. Ten nad ním asi udělá čáry máry a
> med bude rázem hygienický, schopen dalšího prodeje. Vždyť je to na první
> pohled nesmysl. Kdyby se to vzalo do důsledku, tak by musel mít každý
> včelař certifikovanu vytáčírnu medu i s medometem, síty a možná i s úly, s
> atesty na mor, nosemu atd.
>
> Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal
> dańové kontrole. S hygienou to nemá co dělat. Nebo mě to někdo vysvětlete.
> Eman
>

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".

Zadnej ul neni optimalni.

Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.

To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
optimalni ani v zime a ani v lete.

Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
sbirat nektar.

A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
oteviral ul a rusily vcely.

A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.

Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
zacit se divat na problematiku ulu.

Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
namlouvame.

\vov

Na základě žádostí některých funkcionářů jsem na www.beekeeping.cz/svaz
do podsekce formuláře umístil formuláře Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva za včelstva uhynulá v zimním období roku
2003 a Návrh na udělení vyznamenání Českého svazu včelařů.

Oba jsou jako šablony pro MS Word a Open Office + k ručnímu vyplnění
jako soubor pro Adobe Acrobat.

S pozdravem

Lněnička

> Po adu let se Mendel toti pot kal s vlhkostí a plísní v úlech po
> vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopat ením ponechal ve
> stébníku po celou zimu úl v ikmé poloze pod úhlem 30 ( esnem k
> zemi). K p ekvapení Mendelov toto v elstvo vyzimovalo na rozdíl od
> ostatních su e a pozd ji se velmi dob e rozvíjelo.

Ja uz jsem tady o tom psal pred lety, ale je mozna na miste to
zopakovat.

Vcely spotrebovavaj cukr a spalujou to na vodu a co2. cili voda v ule
je. je otazkou jak ji dostat pryc.

bylo tady mnoho zastancu pomocnyho vetrani pomoci ocek a nebo pomoci
polopropustnyho stopu.

Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
celni a zadni strane.

TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
padem jsem mel uly prikryty mravenistem.

\vov

Jsou věci, k nimž najdeme poučení jinde anebo i v minulosti. Jako malý příspěvek k diskuzi o významu uteplení zde uvádím příklad z doby před asi 130 lety. Objevitel principů dědičnosti, Johann Gregor Mendel, se ve svém klášterním včelíně v Brně zabýval řadou paktických otázek včelaření. Ze zachovalých zpráv se o tom můžeme dozvědět:
"Mendelovo pojetí chovu silných včelstev obzvláště zajímavým způsobem zasahuje do jeho názorů na zimování včelstev. Mendel vyzkoušel nejrůznější způsoby zimování jak ve včelínu, tak v suchém sklepu s větráním na způsob stébníku. Zvláštního ocenění si zasluhuje Mendelova několikaletá práce na problémech tak zvaného studeného zimování. Po řadu let se Mendel totiž potýkal s vlhkostí a plísní v úlech po vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopatřením ponechal ve stébníku po celou zimu úl v šikmé poloze pod úhlem 30 ° (česnem k zemi). K překvapení Mendelově toto včelstvo vyzimovalo na rozdíl od ostatních suše a později se velmi dobře rozvíjelo. Mendel si tento úkaz správně vyložil zlepšenou ventilací v nakloněném úlu a začal zkoušet zimování se zvýšenou výměnou vzduchu a s menším uteplením. Zjistil, že silná včelstva takto upravená zimovala klidněji, suše a na jaře se dobře rozvíjela. Po několikaletých zkušenostech došel k závěru, že silná včelstva zimují nejlépe ve včelínu bez uteplení a s malou štěrbinou v horním česně... Ve Včele brněnské na str. 66-67 z roku 1876 čteme o Mendelových zkušenostech: 'Po těchto již po 3 léta vždy s dobrým výsledkem opakovaných zkouškách , důst. p. prelát nikdy jinak než 'chladně' včely zimovati nechce, vždy ale o to se postará, aby proti větrům a chladnému vzduchu chráněny byly...' "
Zdroj: Rozman, Veselý, Kühr: Johann Gregor Mendel a včelařství, Praha 1965.

K. Čermák

Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co přesně
vás zajímá.
Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
klinicky.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku

>Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.

>----- Original Message -----
>From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Thursday, December 04, 2003 7:41 AM
>Subject: Re: Film a včely
>
>
>
>Jestli máte obavu z toho , že jste je natáčením nějak "uřknul", sebral
>jim duši, nebo něco jiného, buďte bez obav.
>Masivní slídění a loupeže byly průvodním jevem letošního podletí téměř
>všude. Letošní rok byl zvláštní z pohledu včelaření a takovéto příhody
>se stávají.
>
>Zdraví PP.



Teplé počasí bylo o 14 dní, měsíc déle, zatímco podzimní snůška z květů
proběhla a skončila až o měsíc rychleji než jindy. V druhé polovině září a
začátku října se již vytratilo hodně letních včel, kdo zimuje bez zužování,
u toho včely přestaly obsedat všechny rámky a uvolnily některé i s částí
zásob. Jiné roky již bylo dost zima, včely byly méně pohyblivé, loupež buď
neproběhla, nebo proběhla málo a nepozorovaně nebo loupily jen vosy a tyto
zásoby přispěly k rozvoji včelstva na jaře. Letos tyto uvolněné zásoby
podnítily hromadnou loupež. Zvláště, pokud bylo otevřené očko i hlavní
česno a ve stejné velikosti jako v létě.
Při krmení a snůšce je mnoho včel zaměstnáno v úlu zpracováním sladiny. Tu
zpracovávají ještě týden - 3 týdny po ukončení krmení, respektive snůšky.
Poté jsou všechny létavky, každopádně všechny letní včely a zřejmě i část
zimních včel, připraveny při prvním signálu vyletět ke zdroji sladiny. Jiné
roky, kdy bylo chladněji, u těchto včel převládl instinkt vytváření zimního
chumáče, letos převládl instinkt shánět zásoby.
V době, kdy jsem choval včely v baterii zadováků, se mi párkrát stalo, že
matky sestry, vychované z jedné násady vajíček a hlavně oplodněné ve stejnou
dobu zřejmě trubci ze stejných včelstev měly pravděpodobně podobnou vůni.
Pokud byly tyto včelstva umístěna vedle sebe, docházelo k většímu zalétávání
létavek než u jiných včelstev, snadněji se u těchto včelstev vyvinula loupež
atd. Dokonce docházelo k náznakům posilování jednoho včelstva na úkor
druhého. U nadstavkových úlů jsem zatím nic takového nezpozoroval, ale ty
obvykle nejsou přiraženy úplně k sobě. Pokud ale na stanovišti má většina
včelstev takové matky - sestry, mohlo to loupež podnítit.

Závěr.
Pokud nastanou takové podmínky jako letos, bude asi nutné provádět opatření
proti loupeži. Preventivně aspoň po zpracování zásob do ochlazení omezit
vletové otvory na jeden a ten zůžit asi tak, aby při největším letu včel
vznikla ještě akceptovatelná ( mírná) tlačenice.
Pokud již otevřená loupež probíhá, tak odebrat ze včelstva neobsednuté
rámky, respektive odebrat nadstavky a na pár dnů zúžit česno na průchod 1
včely, bez ohledu na to, jaká je na česnu tlačenice. Nadstavky se mohou po
fumigaci přidat zpátky a ušetří se aspoň na léčivu.
Loupež by mohlo taky omezit přesunutí zpracování části zásob, maximálně 1/3
na období okolo poloviny září. Tady ale oslabujeme zimní včely a pokud se
počasí obrátí opačně, budou včelstva tyto zásoby obtížně zpracovávat.
Nejlepší by bylo, kdyby na stanovišti v tuto dobu byla ještě mírná přirozená
květová snůška.

Kažkopádně podle různých článků se klima mění a takové počasí jako letos v
podletí bude častěji. Je třeba "mít v zásobě" taková opatření, aby k těmto
zbytečným ztrátám loupežemi při takovém teplém počasí nedocházelo.

R. Polášek

V osmdesátých letech jsem se podílel na prohlídkách na okrese Olomouc a Šumperk.V našich podmínkách i v zájmu našeho včelařství nelze než schvalovat náš veterinární zákon a stanovené postupy.Domnívám se,že nyní,po novelizaci zákona,není jasné,kdo zodpovídá,organizuje a provádí prohlídky v ochranném pásmu a od toho se odvíjí vlažný postoj některých OVZ a OV ČSV k novým ohniskům moru.Mám informace,že někde nebyly prohlídky prováděny vůbec.Tam je hlavní problém moru,včasné odhalení ohnisek a jejich neodkladná likvidace.Ostatní věci,chovatelské záležitosti,jsou dávno řečeny a známy a měly by být běžnou praxí.Na závěr chci dodat,že od oněch osmdesátých let byl na Šternbersku zjištěn mor včelího plodu až letos,kdy sem byl zavlečen novým včelařem,který nakoupil včelastva v bývalém ohnisku na opačném okraji okresu Olomouc.

Při mém intenzivním způsobu včelaření, kdy se snažím pomocí všech získaných
vědomostí o co nejlepší výsledky s malým počtem včelstev, si nedokážu
představit, že bych se obešel bez inseminovaných matek.
S poměrně vysokou jistotou jsem se tím zbavil ( postupně, během několika
roků ) občasnému nenadálému propuknutí nosemy u včelstev, stejně jako
zvápenatění. Navíc meziroční nárůst výnosů mne donutil na dvou z mých třech
stanovišť uvažovat i o změně dosavadního úlového systému na nízkonástavkový.
( Dosud 39x24 uteplené nástavky jsou už ve čtyřech či pěti patrech dřina,
ale výnos je asi trojnásobný, proti mým včelařícím předkům na stejných
stanovištích ).
Takže aktuálně a vzhledem k téměř celorepublikově rozšířenému roztoči V.D.
se u svých včelstev hodlám více zabývat i selekcí a vyhledáváním takových
včelstev, která si sama ze své přirozené podstaty umí omezit posnůškové
reprodukční touhy svých parazitů. To patří mezi důvody, které mne vedly k
nákupu několika inseminovaných Vigorek. Srovnávací kritéria mezi
inseminovanými matkami jednotlivých chovatelů jsou neúplná a subjektivní.
Tak jsem volil podle toho, kde včelstva dobře prosperují i při vysoké
intezitě napadení roztočem ( podle údajů, které chovatelé zveřejnili ) a
popis vlastností jarní rozvojové fáze splňoval dlouhodobou znalost mých
stanovišť.

Domnívám se, že to je v dlouhodobé perspektivě mého včelaření nejúčinnější
cesta, jak získávat kvalitní med bez veterinárních a hygienických problémů,
a možná v konečném důsledku i méně pracná.

Abych získal údaje pro rozhodnutí, od kterých matek mám dál na konkrétním
stanovišti odchovávat volně pářené dcery pro produkční včelstva zaujala mne
možnost a vypovídací schopnost sledování letního spadu roztočů. Tomu jsem i
podřídil návrh konstrukce úlového dna. Dno téměř celoplošně zasíťované
včelotěsným pletivem tak, abych spad mohl orientačně porovnávat třeba každý
víkend a to bez kouře a vyrušování včelstva. Takové úlové dno má př. Čermák
účelně i z výrobního hlediska optimálně konstruováno.

Myslím, že to je i námět k zamyšlení pro výrobce úlových sestav ( bude-li o
takovou produkci zájem je však úzce spojeno s propagací uceleně řešených
metodik chovu - nebo dokonce technologií ( to mi hrůzně připomíná
průmyslovou výrobu pomocí živých tvorů, byť pouhého hmyzu )).

Nikomu nic nemám zapotřebí vnucovat, jen sděluji své úvahy proto, že bych
byl rád, kdyby nalezly v prostředí včelařské konference odezvu, z níž se
nejen já budu moci poučit.
Přeji všem hezký ( sice bez mrazu a sněhu ) předmikulášovský večer.
pepa.kala/=/volny.cz





---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Nezůstává mi nic jiného než s Matějem souhlasit. Zúčastnil jsem se přednáškového dne v německém Donaueschingen - před 3 lety a tam angličané a HLAVNĚ američané hovořili stejně. Cesta je ve včelaření, ošetřování, způsobu vytáčení, desinfekci, obměně .... nedá se zkrátka kalkulovat, že úl vydrží 50 let už z hygienických důvodů. Právě dodělávám kalkulace včelařského provozu a závěry jsou velmi zajímavé, nad nimiž jsem byl překvapen i já.

Předem snad jen to, že zatím si troufnu říci, že 99 % včelařů, když poví že vydělává, tak je to založeno na tom, že vydělává sám na sobě, nemá prostě zaplacenu svoji práci a dlouhodobý majetek --- další složitá kapitola. atd...
Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

Je dost pravděpodobné, že ta vyloupená včelstva rychle slábla kvůli
přemnožení varroa roztočů a tak byla snadno vyloupena... Právě v době po
zakrmení se toto stává nejčastěji.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Sreň Zdeněk Ing." <bzuk/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 03, 2003 10:04 PM
Subject: Film a včely


> Včely uletěly na křídlech filmu.
>
> Povím Vám pravdivý příběh, který se stal v roce 2003 ve Vamberku . Od
> zimy jsem začal sbírat jednotlivé záběry o včelách pro rodinný
dokument.
> Děda je totiž zkušený včelař, který převzal tuto činnost od svého táty a o
> včely se stará 50 roků. Má již 71 let a zatím nevychoval následovníka.
> Chtěl jsem vytvořit dokument o průběhu včelařova roku.
>
> Náhoda tomu však chtěla , že jsem v Potštejně potkal starého známého pana
> Jiřího Urbana. Vyprávěl mi o amatérské soutěži Rychnovská 8. Domluvili
> jsme se , že zkusíme štěstí a film připravíme společně pro soutěžní
> promítání. Děda s natáčením souhlasil a výborně spolupracoval. Léto bylo
> teplé a včelky pracovité . Vzhledem k brzké uzávěrce přihlášek jsme
> pozměnili téma a do soutěže jsme vstoupili se snímkem Rojení.
>
> Film byl přijat kladně . K naší velké radosti jsme za Rojení získali Cenu
> města Rychnova n.Kn. a kromě diplomu ještě krásný pohár. To co se stalo za
> další měsíc si dodnes nedokážu rozumně vysvětlit. Po nakrmení včel na zimu
> došlo k napadení včelstev cizími včelami a postupně v průběhu 10 dnů byla
> všechna 4 včelstva útočníky zdecimována a úplně vykradena. A já
nenatočil
> ani záběr , protože jsem byl na cestách.
>
> Ani si nedokážete představit, jak vypadá včelař, kterému uletěly včely.
> Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl,
že
> se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný
> pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil
> úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.
>
> Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely
> na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné
> promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich
> soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?
>
> Předkládám Vám, milovníkům včel snímek Rojení k posouzení. Odborná
> filmová porota doporučila snímek k výchovným účelům. Možná se bude líbit i
> laické či včelařské veřejnosti. Veškerý výtěžek z prodeje videokazet, CD
> a DVD bude předán dědovi - panu Zdeňku Černochovi ve Vamberku na nákup
> nových včel. Doporučená cena 250,- Kč včetně DPH.
>
> Ve Vamberku dne 1.12.2003
> Ing. Zdeněk Sršeň , Vamberk
> bzuk/=/iol.cz
> mobil 608 922 041

To ma podržte chlapi.
Teší ma, že chlapci zo Štosu si spomenuli na mna a hlavne na
Ing,Čermáka a hlavne na liniu VIGOR. Škoda, že Ing. Čermák už matky na
Slovensku nechová, ale z jeho šľachtenia , linie VIGOR túto rozchovávajú
včelári na Slovensku napr. pán
Vladimír Sokola z Raslavíc pri Bardejove a Ing. Igor Dibus z Banova pri
Nových Zámkov.
Po dlhšej prestávke spôsobenou operáciou kolena / Paraglaiding/ som
začal znovu včeláriť a môžem potvrdiť, že moji priatelia potvrdili, že
terajšia linia má lepší čistiaci inšting a to je prevencia proti moru a
zvápenateniu včelieho plodu.
Hlavne, že včely sú kľudné, pokiaľ majú dostatok priestoru tak sa
neroja. Samozrejme, že trochu pichajú, ale nie su útočné. Pokiaľ je dobrá
znáška tak to vidno v medníku.
Gabriel Kominek

> Na toto téma byl již v konferenci příspěvek J.P.Baudyše 26.4.2003 jako
> zápisky z kurzu "Marketing medu" pořídaného v VÚVč v Dole. Zkuste v archivu
> konference zadat dotaz na téma "medárna"


Je to i na:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm#3

Kupříklavu ve Včelařské prodejně a bistru, Křemencova 8, Praha 1 (přímo
proti hospodě U Fleků).

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Tamara [mailto:termo/=/centrum.cz]
> Sent: Thursday, December 04, 2003 2:09 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: včelí vosk
>
>
> Chtěla bych se zepta, kde je možné v Praze koupit pláty
> včelího vosku?Díky Tamar
>

Mezistěny jsem vyráběl asi 8 roků.Mé skušenosti.
1) Lis není potřeba čistit od měděnky.Ta tam bude vždycky.
2) Lis rýžákem,nebo sil.kartáčem umyjeme saponátem,opláchneme a je připraven.
3) Potřebujeme.Hrnec na kamnech,asi 10 l velký s rospuštěným voskem.
4) Stůl vedle kamen s lisem a prostor pro ukládání opláchnutých mezistěn,nejlépe do talíře na odvíčkovávání medu.
5) Kastrol s mlékem,asi 2l, běžné zobchodu,teplé.
6) Nádobu na oplachování čerstvých mezistěn,nejlépe vaničku s vodou.
7)Zběračku na vosk,asi 0,5 l velkou,nůž a pak už snad jen jehlu na čištění lisu,když se nám zašvihne.
Výroba: Do zahřátého lisu kolem 40 stupňů přibližně,nalejeme teplé mléko,lis zavřeme,několikrát pootevřeme a zase zavřeme aby se obě strany řádně namočily mlékem.Ze zavřeného lisu mléko jedním rohem vylejeme spátky do kastrolu.Lis položíme na stůl,otevřeme a zběračkou nalijeme vosk.Měl jsem tokový zvyk,že jsem vosk rozlil do takové podkovy.Lis ihned zavřeme a řádně přitlačíme víko po celé ploše.Nesprávné přitlačení spůsobí,že mezistěna bude zdvojená.Rovný stůl nutností.Přebytečný vosk se vytlačí do postranního prostoru.Lis zvedneme a přebytečný vosk nalijeme jedním rohem spátky do hrnce s voskem.Zbylý vosk v postranních žlábkách hned ztuhne.Lis oklopíme částečně víkem dolů a dno odložíme.Obřízneme hrany víka,sundáme mezistěnu a opláchneme ve vaničce s vodou.Ukládáme do pekáče.Opět vypláchneme mlékem a.t.d.Po výrobě asi 20 mezistěn mezistěny opláchneme ještě jednou v čisté vodě a stavíme na hranu aby odkapaly.
Nebezpečné chyby:
Lis mezi jednotlivými mezistěnami zapomeneme vypláchnout mlékem.Při vylévání vosku do lisu se dnem zběračky dotkneme některé desky lisu.Do zběračky nabereme kousky nerozpuštěných proužků vosku a nalijeme do lisu.Dbát nato aby v mléce neplavaly kousky vosku a nepřilepily se do lisu.Na kamnech se vosk nevaří ale jen rozehřívá.Práce provádíme bez zbytečného zdržování aby lis zbytečně nechladl.Ohříváme jenom vosk vše ostatní si udržuje teplptu samo.Množství vosku odhadneme podle toho aby přebytečný vosk tvořil asi 1/3 prostoru pro odpad 29*24 asi 0,15kg.Málo vosku znamená,že mezistěna nebude celá,nic jiného.Zalepení lisu znemená číštění jehlou delší dobu.Někdo teké pužívá k vyplachování vody s lihem v tom nemám skušenosti.Snad bych jen doporučil změřit velikost buněk a pokud by jich bylo na 27cm více jak 50,tak bych jich velkou zásobu nedělal.

Hodně úspěchů přeje V Banýr.

Dne čt 4. prosinec 2003 13:09 Tamara napsal(a):
> Chtěla bych se zepta, kde je možné v Praze koupit pláty včelího vosku?Díky
> Tamar
Dobry den,
Treba v Kremencove ulici ve vcelarske prodejne, nebo u p. Lofellmana v
Belehradske (nevim cislo, ale je to dole naproti LPG pumpe. u rest. Koliba).

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Chtěla bych se zepta, kde je možné v Praze koupit pláty včelího vosku?Díky Tamar

Vazeni pratele, pred casem jsem od nekoho dostal nacrtek klicky vhodne na zazimovani matek tzv. banka matek. Ted, kdyz jsem se rozhodl, ze si je vyrobim, nakres nemohu najit. Pokud nekdo tento nakres vlastnite prosim o zaslani. Dekuji.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.

Podle mých, ale bohužel neoficiálních informací, nebyly nalezeny ve
vzorcích měli ZO ČSV DOKSY žádné spory moru a všichni jsme obdrželi
osvědčení, které je k dispozici v archivu konference na adrese
http://www.vcely.or.cz/files/Osvedceni-mor2.jpg. Pravěpodobně množství
spor u nás nepřekračují mez, která by rozpoutala hnilobu, ale to jsou
jen dohady. Více informací dostaneme jedině od některého ze zástupců
VÚVč v Dole, kde vzorky měli včelstev naší organizace byly na přítomnost
moru prověřovány.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> Souvisí to s jejich čistícím pudem. ZO ČSV DOKSY (VIZ
> http://pes.eunet.cz/zviretnik/clanky/11381_65_> 0_0.html ) si
> udělalo kontrolu na mor včelího plodu v zimní
> měli. Bohužel však nemůžu nikde najít výsledky rozboru. Viděl
> jsem však osvědčení, že na tomto (konkrétním a jediném)
> stanovišti původce moru nebyl nalezen. Což odporuje mojí

Máme rovnaké niekolkoročné skúsenosti s inseminovanými matkami od ing. Čermáka s jeho líniou Vigor. Pri objavení zvápenatenia plodu , sme vždy zrušili starú matku , ihneď nasadili matku od inseminovanej Vigor a jej včelstvo sa úplne zbavilo zvápenatenia plodu . Áno sú minimálne rojivé , pri včasnom jarnom rozširovaní priestoru včelstva absolutne neroja.
Sú mierne a nerozliezavé , sedia na rámikoch.
Ja osobne neznášam dobre pichnutie viac včelami.
Preto oceňujem takéto matky .
S pozdravom, Marian Vrbovský.

--- Pôvodná správa ---
Odosielateľ: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz>
Dátum a čas: 04.12.2003 09:59
Adresát: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Predmet: Re: Využití inseminovaných matek

Priatelia,
niekedy pred desiatimi rokmi náš priateľ Gabriel Komínek z Košic doniesol 5-6 inseminovaných matiek od Ing.Čermáka k nám do dedinky Štos asi 40 km od Košic. Včelárime v horách s ihličnatými lesmi. Daroval nám 4 matky, zbytok si ponechal.
Matky nám vydržali viac ako dva roky. Jarný rozvoj v druhom roku bol vynikajúci, včelstvo sa nerojilo a výnosy boli zreteľne vyšie ako u domácich matiek.
Môžeme potvrdiť, že z tých inseminovaných matiek sa preniesol genofond na ďaľšie potomstvo. U jedneho starého včelára sa potlačilo aj zváenatenie včelieho plodu. Viete čo je mať v uli mladú matku keď príde poriadna medovicová znáška ? Je to bomba.
S pozdravom Michal Seničan
____________________________________________________________
PC DEXX za 16.990 s DPH! Athlon XP 2200+, CDRW, 80G, 17" monitor. Poslední
levný nákup před Vánoci! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=65991%26url=http://www.dexx.cz/frame_Narsil_16a.htm

V.Hájek napsal(a):

> Přeji všem dobrý den.
>
> Po strýci, dlouholetém včelaři, jsem kromě včelařského zázemí a včelaření,
> zdědil také formu na ruční výrobu mezistěn. Forma je vyrobena z mědi a je
> potažena měděnkou. Máte někdo zkušenosti s výrobou mezistěn tímto způsobem.
> Potřeboval bych poradit s následujícími problémy:
> -je nezbytné formu vyčistit od měděnky a pokud ano, tak jakým způsobem?
Nevim, asi ano

> -je nezbytné formu nějakým způsobem separovat
Ano, pouziva se poleva z lihu a medu a vody.

> -jaké množství vosku je nezbytné na vvárobi 1 dm mezistěny tímto způsobem
> -jaký je výrobní postup, musí bát forma ohřívána?
zpocatku ano, pak spise chlazena.

Doamci vyroba je nezvykly postup uz radu let, nejlepsi bude si precist
nejakou starou encyklopedii, tam to je popsane.


Zdravi PP.


>
> Předem děkuji
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Spory moru včelího plodu - Paenibacillus larvae larvae lze najít téměř
všude. Jak nám minulou neděli zopakovali na přednášce. Záleží jen na jejich
množství, zda nákaza propukne a nebo ne.
A v případě, že propukne, jsou některá včelstva schopna tuto nákazu
zvládnout bez cizí pomoci a některá ne. Souvisí to s jejich čistícím pudem.
ZO ČSV DOKSY (VIZ http://pes.eunet.cz/zviretnik/clanky/11381_65_0_0.html )
si udělalo kontrolu na mor včelího plodu v zimní měli. Bohužel však nemůžu
nikde najít výsledky rozboru. Viděl jsem však osvědčení, že na tomto
(konkrétním a jediném) stanovišti původce moru nebyl nalezen. Což odporuje
mojí první větě. :-)) i Matějovu tvrzení.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> > ... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev
v
> > republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
> > vcelstiev nezostalo.
>
> Matěji, to jsou asi jen tvé spekulace, nebo na to máš nějaký pádný důkaz?
> Fám je v našem tisku síce dost, ale určitě by se tvého příspěvku chytly
> nějaké noviny "Katastrofa!! Většina našich včelstev je napadena
nebezpečným
> morem. Včelaři jsou zoufalí".

Dne čt 4. prosinec 2003 11:43 Jan Cervenka napsal(a):

> sousedit s plnirnou. vsechny 3 mismosti museji splnovat hyg. predpisy -
> hlavne cistota ( ty kachlicky do 2 M) a zamezeni vstupu hlodavcum.

tady mi to ujelo, ve skladu mozna by nemuseji -na to jsem se konkretne neptal.

S pozdravem

                     Jan Cervenka

Dne čt 4. prosinec 2003 09:14 Emanuel Vesely napsal(a):

Dobry den

>
> Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými
> požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale slévat

Toto jsem psal podle jednoho prispevku zde v konferenci, takze to byla
informace typu jedna pani .... Dle sdeleni veterinaru se o nicem takovem
neuvazuje a v EU je to bezna forma prodeje medu.

Na svou otazku si odpovim castecne sam :

Jak jsem se dozvedel na veterine,

Pokud si to budu delat doma, muzu to mit v unimobunce a
dulezite jsou tyto mistnosti :
1. stacirna
2. medarna (plneni sklenic)
3. sklad obalu a naplnenych obalu s medem


bod 1 a 2 je mozno spojit ( rekl jsem , ze ma 14 vcelstev a planuji plnit cca
400 -600 kg medu rocne), sklad musi byt oddeleny, nemusi vsak primo sousedit
s plnirnou. vsechny 3 mismosti museji splnovat hyg. predpisy - hlavne cistota
( ty kachlicky do 2 M) a zamezeni vstupu hlodavcum.

V kazdem pripade zalezi na posouzeni veteriny, takze se nejdrive zeptat a pak
az stavet. Pri tomto vybaveni muzete prodavat pri\imo do obchodu, nebo na
trhu.



--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

> ... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev v
> republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
> vcelstiev nezostalo.

Matěji, to jsou asi jen tvé spekulace, nebo na to máš nějaký pádný důkaz? Fám je v našem tisku síce dost, ale určitě by se tvého příspěvku chytly nějaké noviny "Katastrofa!! Většina našich včelstev je napadena nebezpečným morem. Včelaři jsou zoufalí".

> Tu by sa ziadalo viac osvety pre vcelarov o potrebe dezinfekcie ulov,
> ramikov a ostatneho vcelarskeho naradia. Ak by sme dali vcelarom navod ako
> moru ci hnilobe uspesne predchadzat, ako osetrovat / rozumej zachranit /
> vcelstvo pri prvych priznakoch tak by sme dosiahli ovela lepsie vysledky
> ako ked ich dnes drzime v nevedomosti a tvrdime ze jedine riesenie je ohen.

Tak sem s tou prevencí moru a jak spolehlivě zachránit včelstvo bez antibiotik! Ale raději s nějakými věrohodnými a uznávanými referencemi a spolehlivými zkouškami. Určitě o to bude velký zájem mezi včelaři. Nedrž nás v nevědomosti! /Anebo nám tu neblbni hlavu./
Díky
Eman

Přeji všem dobrý den.

Po strýci, dlouholetém včelaři, jsem kromě včelařského zázemí a včelaření, zdědil také formu na ruční výrobu mezistěn. Forma je vyrobena z mědi a je potažena měděnkou. Máte někdo zkušenosti s výrobou mezistěn tímto způsobem. Potřeboval bych poradit s následujícími problémy:
-je nezbytné formu vyčistit od měděnky a pokud ano, tak jakým způsobem?
-je nezbytné formu nějakým způsobem separovat
-jaké množství vosku je nezbytné na vvárobi 1 dm mezistěny tímto způsobem
-jaký je výrobní postup, musí bát forma ohřívána?

Předem děkuji

>vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
> ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho, mimochodem

Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale slévat ho do lahviček (což dokáže v čisté kuchyni spolehlivě každý) jen v certifikované stáčírně? Tak si to představte: Odvíčkuji a vytočím plásty do čistých plastových věder s víky a kvůli "hygieně" nebudu moci prodat ten "nehygienický" med přímo. Ale budou mě nutit ho slít do nějakých konví a prodat pod cenou nějakému podnikateli. Ten nad ním asi udělá čáry máry a med bude rázem hygienický, schopen dalšího prodeje. Vždyť je to na první pohled nesmysl. Kdyby se to vzalo do důsledku, tak by musel mít každý včelař certifikovanu vytáčírnu medu i s medometem, síty a možná i s úly, s atesty na mor, nosemu atd.

Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal dańové kontrole. S hygienou to nemá co dělat. Nebo mě to někdo vysvětlete.
Eman

Priatelia,
niekedy pred desiatimi rokmi náš priateľ Gabriel Komínek z Košic doniesol 5-6 inseminovaných matiek od Ing.Čermáka k nám do dedinky Štos asi 40 km od Košic. Včelárime v horách s ihličnatými lesmi. Daroval nám 4 matky, zbytok si ponechal.
Matky nám vydržali viac ako dva roky. Jarný rozvoj v druhom roku bol vynikajúci, včelstvo sa nerojilo a výnosy boli zreteľne vyšie ako u domácich matiek.
Môžeme potvrdiť, že z tých inseminovaných matiek sa preniesol genofond na ďaľšie potomstvo. U jedneho starého včelára sa potlačilo aj zváenatenie včelieho plodu. Viete čo je mať v uli mladú matku keď príde poriadna medovicová znáška ? Je to bomba.
S pozdravom Michal Seničan
____________________________________________________________
PC DEXX za 16.990 s DPH! Athlon XP 2200+, CDRW, 80G, 17" monitor. Poslední
levný nákup před Vánoci! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=65991%26url=http://www.dexx.cz/frame_Narsil_16a.htm

Jestli máte obavu z toho , že jste je natáčením nějak "uřknul", sebral
jim duši, nebo něco jiného, buďte bez obav.
Masivní slídění a loupeže byly průvodním jevem letošního podletí téměř
všude. Letošní rok byl zvláštní z pohledu včelaření a takovéto příhody
se stávají.

Zdraví PP.


> Ani si nedokážete představit,       jak vypadá včelař, kterému uletěly včely.
> Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl, že
> se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný
> pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil
> úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.
>
> Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely
> na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné
> promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich
> soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Včely uletěly na křídlech filmu.

Povím Vám pravdivý příběh, který se stal v roce 2003 ve Vamberku . Od zimy jsem začal sbírat jednotlivé záběry o včelách pro rodinný dokument. Děda je totiž zkušený včelař, který převzal tuto činnost od svého táty a o včely se stará 50 roků. Má již 71 let a zatím nevychoval následovníka. Chtěl jsem vytvořit dokument o průběhu včelařova roku.

Náhoda tomu však chtěla , že jsem v Potštejně potkal starého známého pana Jiřího Urbana. Vyprávěl mi o amatérské soutěži Rychnovská 8. Domluvili jsme se , že zkusíme štěstí a film připravíme společně pro soutěžní promítání. Děda s natáčením souhlasil a výborně spolupracoval. Léto bylo teplé a včelky pracovité . Vzhledem k brzké uzávěrce přihlášek jsme pozměnili téma a do soutěže jsme vstoupili se snímkem Rojení.

Film byl přijat kladně . K naší velké radosti jsme za Rojení získali Cenu města Rychnova n.Kn. a kromě diplomu ještě krásný pohár. To co se stalo za další měsíc si dodnes nedokážu rozumně vysvětlit. Po nakrmení včel na zimu došlo k napadení včelstev cizími včelami a postupně v průběhu 10 dnů byla všechna 4 včelstva útočníky zdecimována a úplně vykradena. A já nenatočil ani záběr , protože jsem byl na cestách.

Ani si nedokážete představit, jak vypadá včelař, kterému uletěly včely. Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl, že se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.

Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?

Předkládám Vám, milovníkům včel snímek Rojení k posouzení. Odborná filmová porota doporučila snímek k výchovným účelům. Možná se bude líbit i laické či včelařské veřejnosti. Veškerý výtěžek z prodeje videokazet, CD a DVD bude předán dědovi - panu Zdeňku Černochovi ve Vamberku na nákup nových včel. Doporučená cena 250,- Kč včetně DPH.

Ve Vamberku dne 1.12.2003
Ing. Zdeněk Sršeň , Vamberk
bzuk/=/iol.cz
mobil 608 922 041

Na toto téma byl již v konferenci příspěvek J.P.Baudyše 26.4.2003 jako zápisky z kurzu "Marketing medu" pořídaného v VÚVč v Dole. Zkuste v archivu konference zadat dotaz na téma "medárna"

Přeji dobrý den.
Ne nadarmo se říká, že všechno souvisí se vším.
Myslím, ale že není příliš vhodné porovnávat zájmový či "výnosný" chov včel s jejich přirozeným způsobem života v dutinách stromů. Pochybuji totiž, že přírodní včelstva dosahují takové síly, jako včelsta chovaná včelaři.
Při porovnávání života včel v úlu a v přírodních podmínkách je také třeba brát v úvahu nejen izolaci vnitřního prostoru, ale také s tím souvisí rámková míra. Jak často asi byla v přírodě byla k dispozici dutina stromu umožnující vytvořit 600-700 dm2 plástové plochy a to i přesto, že stromy byly mohutnější než dnes. Pokud prostor nepostačoval, včelstvo se prostě vyrojilo.
Rovněž pochybuji, že se včely mohli usadit v dutině o průměru 39-45 cm. Takže nevím z čeho propagátoři dlouhých rámkových měr usuzují, že ta jejich nejlépe vyhovuje přirozenému životu včel. Rovněž je zajímavé jak se došlo k závěru, že rámková míra 39*xx je vhodná pouze pro "nástavkový" chov středně slabých včelstev.
S trochou nadsázky lze říci že přírodním podmínkám se nejvíce přibližují z rozběrných úlů úly typu "Gerstunek" používané v českoněmeckém pohraničí, tj. úly na úzkovysoké rámky s dřevěným rámem a slaměnými stěnami. Ale tudy asi cesta k modernímu včelaření nevede.

Nabízí se kromě již položeních otázek J.P.Baudiše celá řada dalších otázek:

- lze závěry z pokusu ing. Čermáka s uteplenými a neuteplenými Optimaly zobecnit také pro pro úly s naší nejpoužívanější rámkovou mírou 39*xx?
-lze závěry z téhož uplatnit také pro úly umístěné ve včelíně nebo v kočovném voze, nebo platí pouze pro včelnicové včelaření?
-neměl by se samostaně posuzovat vliv uteplení pro přezimování (v době plodové přestávky) a vliv uteplení v době jarního rozvoje?

Dobry den,

uvazuji o stacirne medu, zajimalo by mne, co vsechno musi tato splnit, aby
byla uznana hygienou, veterinou, ... netusim cim jeste. Zajimaji mne
predevsim rozmery, nutnost propojeni se skladem a dalsi. Doufam, ze se zde
tim uz nekdo zabyval a rad se o zkusenosti podeli. Nejradeji by jsem to
realizoval formou pojizdne stacirny ( neco takoveho jsem vydel ve filmu pr.
Jindry "Navsteva u pr. Kolomeho") kvuli moznosti odectu od dani ( pokud se
nepletu, podle stavajici upravy odpisu dani bych to v pripade nove stavby
odepisoval 30 (ma byt snad 50) let, nehlede na problemy se st. povolenim a
spol).Nevite co pojizdne stacirne rika EU ? Se stacirmou zatim nemam v umyslu
kocovat, stala by doma " na spalkach".Doufam, ze na rozdil od problemu s
polistyrenem to bude , vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho, mimochodem
tam muze byt jak drevo, tak izolace z polistyrenu).Co sem se koukal, tak
valnik na znackach ( podle platneho sil. zakona, pokud bude tazen traktorem,
nemusi mit zem. prives znacku) se da sehnat kolem 10-15 000, bez znacek mozna
i min. A naka unimobunka by se do 20000 urcite sehnala taky.Tekouci vodu
vyresi cisterna na strese, a elektrinu nuze zajistit elektrocentrala, nebo 12
V. No a naklad do 40000 je na svete ( odecita se okamzikem nakupu).


--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

>>> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
>>Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
>>zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
>>toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
>>úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
>>které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
>>úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
>>teplota než venku.
> Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv.
> "odpadní" teplo,

Dovolte otázku - proč tedy rozdíl mezi teplotou v neobsazené uličce
utepleného úlu a venkovní teplotou roste tím více, čím níže klesá
venkovní teplota. Z toho se zdá, že včelstvo má zájem aktivně
ovlivňovat teplotu v úle. Samozřejmě, v zimě nevytápí úl na plodovací
teplotu, ale zdá se, že existuje jakási teplota, která je pro zimování
chumáče včel optimální, a té se snaží včely aktivně dosáhnout - proto
uvolní více či méně tohoto "odpadního tepla".

> jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve
> velkém úle ne (je ho málo na ohřátí několikanás. většího prostoru).

Možná to není otázka ani tak velikosti prostoru, jako jeho tepelné
izolovanosti od vnějšího prostředí.

> Kdyby včelstvo úl v zimě potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i
> v prostorném a neutepleném úlu, ale to nečiní (není proč).

Možná se o to snaží, ale vzhledem k masivnímu úniku tepla očky a
tenkými stěnami nemůže na regulaci teploty stačit to "odpadní teplo" -
resp. to množství tepla, které na to včely chtějí věnovat.

Třeba mají včely své instinkty trochu propracovanější, než si myslíme.
Mají způsob, jak bez velké spotřeby zásob, přihřát prostor, ve kterém
zimují. Pokud kvůli absenci teplené izolace toto přihřívání nepřináší
žádný efekt, tak do přihřívání zimovacího prostoru další zdroje
neinvestují. V podnikatelském prostředí bychom tomu řekli investiční
limit. Kdyby se snažili přihřívat neizolovaný prostor, tak by na to
spotřebovali více zásob než když na přihřívání rezignují. Naopak - v
izolovaném prostředí jim přihřívání přinese efekt menší spotřeby
zásob.

> Je známo,
> že kousek od včel je v úlu v zimě mráz.

V neizolovaném úlu.

Zdravím

J. P. Baudiš

> Takže to prodyšné víko na strůpek je prostě dřevěný rámeček,dno a víko
> rámečku by mohlo být zakryto např. silonovou sítí

Nahoře stačí, ale dole se Vám bude všelijak prohýbat nebo vytrhávat -
chtělo by to něco pevnějšího.

> a prostor je vyplněný PS
> kuličkami?Když projde pára,neuteče mi s ní i teplo?

Myslím, že jen nepatrně. Voda se dostává ven přes prodyšný materiál
hlavně difúzí.

> Jak asi silné by takové
> víko mělo být?

Co jsem tak kde viděl, používá se síla od 5 do 10 cm. Asi spíše těch
10 cm.

J. P. Baudiš

> Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50
> let, ale velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to
> tak 40 let mrtvá záležitost.

Bohužel ne tak docela. Před deseti lety jsem zjistil, že jeden z mých
Budečáků, které jsem vzal od starého včelaře ve vsi, má tuto izolaci.
A ještě koncem 80. let jsem slýchal od včelařů, jak mají tuto izolaci.
Takže mezi používanými úly se tato izolace asi stále ještě vyskytuje.

> Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
> ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
> zlikviduji a pár si jich nechám.

Já taky. Mám baterii osmi Budečáků pod stříškou a zatím si je nechávám
(spíše z romantiky).


> Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
> dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny.

V dobách, kdy se včelám utvářely jejich instinkty, nerostly v lesech
jen taková párátka jako v dnešních průmyslových lesech. A vzhledem k
tomu, že dutiny se vyskytují hlavně u starých - a tudíž i mohutných -
stromů, je předpoklad prostorných dutin s nejméně 30 cm silnou stěnou,
myslím, dosti reálný...

> V přírodní dutině nikdy včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor. Ale
> jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Nikdy jsem netvrdil, že jarní zužování je něco přirozeného. Jen jsem
si dovolil vyslovit úvahu, že dnešní tenkostěnné nástavkové úly nemají
s přirozeným životem včel mnoho společného.

Včely v přírodě nikdo nezužuje, ale také od nich nechce maximální
výnos z jarní snůšky.


> Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

Opět jen podotknu, že jsem netvrdil, že zimování ve starém stromě je
totožné s tím, čemu dnes říkáme "uteplené zimování". Napsal jsem jen:

>> Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
>> přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...



J. P. Baudiš

Mam kupene dosky na ule podla vsetkeho mam ostat pri starich uteplenich uloch.
Mali byt umiestnene v 650m n.m.

Stefan