Včelařská konference

Já mám pro tuto dobu pro včelky vysazené hvězdnice (astry). Je jich vícero druhů jak barevných, tak i výškových. Lehce se rozmnožují a proto nejsou cenově náročné. Spíše jich lze získat od někoho kdo jich pěstuje, protože se rozmnožují od kořene rozrůstáním.

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo typ na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...

MV:
uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

---------------
Když na to přijde veterinář, tak určitě:-)

Dokonce i včelstva v nových úlech na novém díle - nového včelaře, když se tam najde jedna buňka, a k tomu uhynou i včelstva staršího včelaře na stejné zahradě, i když je to z hlediska registrace jiné stanoviště a nic tam nenajdou.

Za stávající situace v ČR to je teoretická diskuze, na jedné straně legsilativa naprosto nechává naprostou volnost šiřitelům moru - ohniskům, na druhé straně to pak bere po pořadě jak sapér Vodička.

Staré dílo, staré úly, nové úly, nové dílo.

Ale tohle necháme profíkům docela by mě zajímalo s jakýmiu návrhy přichází.

Karel

Zalétávání včel bylo už dávno zkoumáno. Co si z toho pamatuji, dělalo se to takovým způsobem, že jedněm včelám byl podán roztok označeného cukru. Během pár hodin se tento označený cukr objevil ve všech úlech na stanovišti, i když nebyla pozorována žádná loupež. To se bralo jako důkaz, že včely na jednom stanovišti se stále vzájemně "navštěvují" a tudíž mohou si vzájemně vyměňovat i roztoče. Akorát, že co si pamatuji, bylo to zkoumáno na stanovišti, kde včely byly ve včelíně, takže česna těsně u sebe v nějaké rovné stěně včelínu to zalétávání zvyšovalo.
Jinak ve včelíně bylo viditelně vidět, že krajní včely, poslední po převládajícím směru větru byly vždy silnější. Pamatuji si, že jsem jednou ve včelíně i vliv větru pozoroval, závan větru vždy přistávající včelky posunul o jedno nebo dvě česna ve směru větru, některé na cizí leták evidentně sedaly a pokud přinášely zásoby, byly do cizího úlu vpuštěny.
Na stanovišti s nástavkovými úly bude takové zalétávání menší a bude souviset s tím, jak tam ty úly jsou. Jestli jsou ve skupinkách, odděleny třeba nějakým stromem nebo keřem, bude zalétávání menší, pokud jsou v souvislé řadě natlačené vedle sebe, bude zalétávání větší.
Co se týká zalétáváni v poli, zdá se mně to docela pravděpodobné. Jedná se podle mně o cizí úly, které jsou ve směru letu včel nebo hlavně jsou umístěny v koridoru, nad kterým jiné včely létají za snůškou. Zdálky včely vidí stejný tvar jako je jejich úl, bedničky jako bedničky a možná některé sletí dolů cizí úly podrobněji prozkoumat. Pokud jsou příliš obtížené nasbíranými zásobami, mohou se pokusit přistát a vnutit se do cizího úlu. Totéž v případě náhlého zhoršení počasí.

Děkuji Karlovi za dobrou připomínku.

Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceni přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě.

Taky by mě zajímaly zkušenosti se 100 % Rašovskou metodou. Objevují se diskuze o tom, že s tím přechodem to selhává (Tomáš Heřman). Ale těžko se to porovnává, když dotyčný má naprosto jinou rámkovou míru.

Dílčí otázka zůstává stále stejná: uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

//\/\\//

tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde."

Ani toto tvrdenie nemusí byť pravdivé a potom stačia na jeho uvedenie aj obyčajná čierno tlač.
Porozprávam vám o skutočnom prípade, ktorý sa stal v blízkom Maďarsku . Navštívil som včelára, ktorý v r. 1999 postupne zmenil rámikovú mieru na nízkonadstavkovú(42x18 mm), včelstvá boli v treťom roku vývoja, všetky (200 úľových zostáv) dostali do vienka Ms, čiže v podstate boli na panenskom diele. Bolo to vzorové hospodárastvo, včelnica postavená v borovom lese včelár pravidelne kočoval, med vytáčal doma.Práve v ten rok mal skutočný priemer 120 kg na včelstvo.

Tri roky po mojej návšteve, včelnicu musel zlikvidovať práve moru včelieho plodu a začať znovu. Vplyvom neobjasnených činiteľov, včelstvá začali kolabovať.
Môže mi to vysvetliť p. Linhart?
Asi pre tromi rokmi bol jeho traktát uverejnený na stránkch vcely.sk. Tieto jeho state som pravidelne komentoval a vyvracal, škoda, že na ne nereagoval. Páve aj mojími argumentami boli jeho "1oo%-né" pravdy, ktoré si niekde náhodou našiel a dedukoval z nich svoje závery. Nuž tak.

MV:
aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody).

----------------
Proti obměně díla nic nemám a považuji za nomrální že včely(stvo) dostanou 0,5-1kg mezistěn a ještě pár rámků na volnou stavbu - ať už půlených mezistěn, nebo celé.

Ale Rašovská metoda je snad o tom jak vyměnit celé plodiště a zimovat na panenském díle, které nechám na zimu "plné zásob nad tmavším plodištěm".

Pokud je to tak, pak bych používal pojem Rašovská metoda pro toto.
Není mi úplně jasné, jak ji realizovat ve vícenástavkovém systému.
Pokud mluvíme o radikální obměně díla, tak to tak nazývejme.

Ale skutečně by mě zajímaly praktické zkušenosti se 100% Rašovskou metodou. A pokud je zde někod, kdo to může popsat, budu velmi vděčný, když se podělí.

Karel

Tenhle víkend jsem si vyhradil na relaxaci, tedy na včelaření. Konečně si na chvíli oddychnu od úmorné jaderňácké matiky. Včera jsem se hrabal v plemenáčích se záložními matkami a dělal poslední definitivní úpravy před zimou. Dnes budu tavit plásty.

Večer jsem se dozvěděl o jedné velmi zajímavé diskuzi:
„Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz“
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prakticke-vyuziti-prirozene-dynamiky-vceliho-dila-pri-potlacovani-chorob-a-parazitoz?page=3
Zatím jsem si to jen letmo projel, ale o to víc se těším, až si to celý pročtu.

Název diskusního vlákna zde na Konferenci jsem úmyslně zkrátil a přeformuloval, protože tak vystihuje přesně to, co chci řešit. Nejde mi o praktické využití přirozené dynamiky včelího díla potlačování chorob a parazitóz, ale o PRAKTICKÉ POTLAČOVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH CHOROB. Zcela teď pomíjím to, zda Rašovská metoda má či nemá vliv na tlumení varroázy (nepotvrdilo se mi, že včelstva na panenském díle mají pozdější nástup plodování, ale věřím, že někomu to může v některých lokalitách a v některých úlech při konkrétní metodice fungovat… ale upřímně řečeno, je mi to v celku ukradené)

Př. Linhart je mistr na vytváření sporných a scestných teorií, kterými až přespříliš kazí lesk jeho brilantním včelařským metodikám. Ani sebevětší zástup sebevětších odborníků s ním spolupracujících na tom nic nezmění.

Měl by už konečně přiznat, že si tu jeho „přirozenou“ dynamiku vymyslel. Nebo by ji aspoň měl přestat obhajovat v diskuzi, zvláště pokud jde o diskuzi s dlouholetými praktiky, kteří mají mnohonásobně více zkušeností s divoce žijícími včelstvy, zvláště pak kraňskými (!!!), má-li vůbec př. Linhart nějaké. Pokud se mýlím, tak ho žádám, ať veřejně doloží, jak k těm „poznáním“ došel. Pak se mu za tyto silná slova hluboce omluvím. Chci konkrétní odkazy, konkrétní výsledky výzkumu, nikoliv sporné či náhodné úkazy, vytržené věty z kontextu, rysi jiných včelích plemen, výmluvy a výkruty.

Opravdu př. Linhartovi vřele doporučuji, aby konečně už přestal si zbytečně komplikovat život těmi svými hypotézami a více se soustředil na propagaci jeho metod (jak Rašovské metody, tak LBV). Bude to mnohem produktivnější a prospěje tak včelařům daleko více. Zviditelnil se už dost, takže nemusí na sebe nadále upozorňovat svými kontroverzními teoriemi.

Nepochybně umí vést diskuzi i na praktické úrovni. Viz zde:

(tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde.“

Ano, ano, přesně tak!!! Vše ostatní je jen hašteřeni, spekulace, teorie, … NAPROSTO MARGINÁLNÍ OTÁZKY, KTERÉ PRAKTICKY SMÝŠLEJÍCÍ VČELAŘE NEZAJÍMAJÍ!!!

Sám na to upozorňuju v podstatě už od začátku.

Prostě dostáváme se k jádru věci:

Nechť máme množinu včelstev vedených tak, aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody). Vyvraťte mi, že TAKOVÁTO VČELSTVA NEMOHOU UHYNOUT NA MOR.

JE MI UKRADENÉ TO, ŽE JSOU VE VČELSTVECH SPORY, JE MI UKRADENÉ, ŽE OJEDINĚLE SE OBJEVÍ KLINICKÉ PŘÍZNAKY.

Proč by to mělo vadit? Když objevíte ve včelstvu roztoče, hned včelstvo spálíte (a pro jistotu vypálíte rovnou celé stanoviště) jenom kvůli tomu, že jsou tam přítomni, přitom včelstva jsou v naprosto standardní kondici a bez známek jakékoliv ujmy, tedy zdravá?

Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

To Jan Burgel:
Ještě bych to rozvedl - pokud Vám v tom dešti půjde o život - i schůze komunistů Vám bude dobrá. ((((-:
Ať se daří, Libor.

Ahoj Karle,
ještě jsi opomněl loupež....vyloupí Ti někde nějaký roj v lípě a vrátí se Ti zavšivený jak z obecný školy. ((-:
To Jan Burgel:
S tou schůzí komunistů - nevím sice, jak moc to bylo trefný, ale každopádně jsem se moc zasmál. ((-:
------------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.
-----------
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích
----
1 vylučuji,
4 vzhledem k akčnímu radiusu trubců a rozdílu zamoření doma a na kočování a taktéž že trubce nezajímá svazenka ale něco jiného :-) - taktéž málo pravděpodobné
2a - jak často přijdou včely spolu do kontaktu na květech?
2b - někde dělali rozbor DNA létavek ve včelstvu a myslím, že značná část neměla nic společného s matkou.
Já zalétávání včel v době snůšky považuji za možné.

Stejně jako to že někdo skončí na schůzi komunistů místo včelařů - nemusí pršet, stačí se trochu zamyslet a člověk ani neví kam vlastně šel. A ani nemusí pršet:-) Hospoda jako hospoda.

Karel

Přijeďte v lednu do Brna, tam to vysvětlím. Je to o imigraci roztočů, trvale a dočasně foretických, o plodných a neplodných roztočích, o plodování a neplodování včelstva, plodovém rytmu včelstva, populačních vlnách roztoče, o spadu po hubení roztoče. To vše je potřeba vysvětlit v souvislostech na konkrétních případech.

Já se počítáním na včelnici nezdržuji, smetu spad do skleniček, doma vzorky nechám vyschnout a pak jeden večer obětuji na vyhodnocení. Separuji roztoče flotací v jedlém oleji. Tak získám i ty velmi světlé.

Já nereaguji přímo na ty bouřky (já to ale nevylučuji, nevím to), ale na zalétávání jako takové. Včelstva v koridorech se zdají být více napadena převážně foretickými roztoči. Pak je disproporce mezi reprodukcí, spadem a absolutním počtem roztočů ve včelstvu. Právě v tom lze udělat jasněji viz výše.

Karel : časté bouřky - mohlo způsobit, že létavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů.
Holub: ... asi budes blízko pravdě tato indicie se
množí....

P. Holub asi reagujete, odpovídáte na něco jiného než já???

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.

Osobně druhou kontrolu po (1)fumigaci nedělám je jen procentuelním obrazem první, a to jak jsou rámečky pod sebou nebo jak se včely v ůle pohybují.

Chtěl bych poprosit př. Pavla Holuba aby se vyjádřil k bílým roztočům.

Mám problémy sledovat bílé roztoče !
Jednak mám poměrně málo hnědých roztočů, a když jsem se o to hledání pokusil bylo jich asi 10 x méně.

potom vidět bílého roztoče je asi tak 5x težší než vidět hnědého.
A v neposlední řadě mi uniká důležitost, vývojové vztahy roztořů v jednotlivých obdobích .
Udělejte nán školeni.
Děkuji
J.B.

Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf

Hm, do toho zas tak moc nevidím. U nás v poslední době hodně příkopů mimo obec asi udržují nezaměstnaní, hluboko do lesa jsou pečlivě prohloubené jakoby ručně na šířku rýče a křoví je vyčištěné, dokonce jsem nějaké lidi s bezdomoveckou vizáží a ručním nářadím okolo těch příkopů viděl. Skoro mi bylo líto těch křovin a trní, některé pamatuji před 40 lety jako kluk prakticky na stejném místě a ve stejném tvaru jako nyní a oni je vysekali...jinde zas jsem kdysi v rámci zlepšení pastvy osazoval příkopy potajnu malinami, ty se pěkně rozrůstaly a oni je taky vysekávají...

Tady nejde o to co spadne na pole ale o údržbu kterou sice stejně nikdo nedělá Vysázením stromů k sousedovi ho nutím k zodpovědnosti za ně. Věc se má tak, že za údržbu svahu vodoteče, což je i příkop u silnice, zodpovidá majitel pozemku nad ním, a patří mu i případný užitek z něj. To samé platí i pro různé meze v terasách polí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 29.10.2010 12:43:17
> ----------------------------------------
> "Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému.
> Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."
>
> V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových
> stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
> Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se
> stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak
> vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě
> definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z
> takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je
> rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a
> přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí
> více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem
> orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol,
> trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech
> suché listí drží dokonce celou zimu.
>
>
>

"Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."

V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol, trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech suché listí drží dokonce celou zimu.

TRI VYZVY predsedy CSV- PROFESIONALNIM VCELARUM 2009/9/249
2.8.2009 Seminar CECHU na vceli farme P.Vydry ve Svojanove.
Prvni vyzva: Profesionalni vcelari by se meli podilet na vzniku prirucky,ktera by obsahovala mapy,kde bude zaznamenano,kde ktery peofesional pracuje, cim se konkretne zabyva,co muze vcelarum prinest prospesneho a kontaktni udaje. Tato publikace by byla dana k dispozici vsem clenum CSV. Jste predvojem znalosti a dovednosti ktere byste meli predavat dal-vyzvedl pritel Sojka.

Druha vyzva se tyka prezentace CSV na kongresu Apimondie.Mam predstavu, jeden z posteru by mel patrit profesilnalnim vcelarum. Do tydne predlozte prostrednictvim CECHU konkretni namet.

Treti vyzva se tyka vnitrniho zivota svazu.Meli byste se vyraznym zpusobem zviditelnit navrhem zmen stanov a podilet se na zmenach organisacni struktury.Vize tu je.Pred casem ji prezentoval Petr Taborsky a da se z ni vyjit. Mate spoustu napadu,ktere prispeji,ze se svaz nekam posune.Jde o slozitou zalezitost,Generace petasedesatniku bude ve funkcich koncit a proto je zapotrebi hledat jejich mlade nastupce.Premyslejte ! Jste lide napaditi,mate spoustu myslenek,urcite je dejte na papir a predejte prislusne komisi.-SVAZ nemuze jit cestami,kterymi se potaci dvacet let a ridit se takovymi uzkoprsymi stanovami,ktere nedavaji sanci cinitelum udelat neco o vlastni vuli a o kazde hloupůstce se musi radit.Jsou to chyby,ktere se museji odstranit- podtrhl pritel Sojka.

CECH Valna hromada ..nyni ma cech 52 clenu,hlavnim tematem byl sjezd,prizvali vzacne hosty:Predsedu CSV Sojku,predsedu UKRK Sciskalu, predsedu priprav stanov Balika.
Navrh zmen sekretar P.Taborsky www.apiscech.cz :
1.Mandat radovych delegatu UV omezit na 3roky.Na tuto dobu i sjezdove obdobi.
2.Volitelnost funkcionaru omezit na 2obdobi.Vek voleneho nesmi prekrocit na konci obdobi 65 let.
3.UV vybavit rozhodovacimi pravomocemi.UV volit z krajskych nominaci sjezdem.
4.UV umoznit volbu presidenta a dozor nad dodrzovanim prijatych zasad v cinnosti svazu
5.predsednictvo UV zrusit.
6.Na krajskych vyborech vytvorit post placene funkce-krajskeho zastupce svazu. Krajske vybory vytvorit ze zastupcu okresu.Ty volit ZO.

(Vcelarstvi: redakcne upraveno a zkraceno )

Prosíme o tichou vzpomínku či modlitbu za ing. Řeháčka (velkého propagátora a zakladatele DADANTKLUBU), který 26.10.2010 zemřel. Pohřeb 1.11.2010 od 14.00 hod v Plané u Mariánských Lázní.

PROSÍM bez komentářů. J.Tlapa Vodňany

Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 12:04:00
> ----------------------------------------
> Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně
> stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení
> nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.
>
>
>

Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.

No, vysoké stromy, zvláště stromořadí na vyvýšených místech přispívají k samočisticí schopnosti krajiny.
Zvláště tady na Ostravsku se zdá, že schopnost krajiny zachytávat prach je už vyčerpaná. Pokud se nemá zvýšit rozšiřováním takových porostů, jak že na to to zatím nevypadá, nejspíš se bude znečišťování ovzduší tady řešit tvrdě na úkor někoho nebo něčeho jiného . Buď firem, což se odrazí v pracovních místech, nebo lidí, což se odrazí na zdražení lokálního vytápění nebo dopravy, což se odrazí ve firmách i na lidech....
Co se týká konkrétního stromořadí, je třeba znát konkrétní podmínky. O takové stromořadí je třeba se starat celá desetiletí průběžně, průběžně odstraňovat špatné stromy a místo nich dosazovat nové, to se unás obvykle v posledních desetiletích nedělo a stromořadí tak proto bývají přestárlá.

Zřejmě pozemky ktterá jsou ve směru budoucího rozšíření patří někomu vlivnému a ten chce výhodně prodat.
Pokud však ten obrázek bala opravdu ta alej, tak její životnost pomalu končí. Na frekventovaných místech stárnoucí stromy nemají co dělat. Předejde se tak mnoha neštěstím. Ti aktivisté si pak zodpovědnost za ně nevezmou na sebe. Viz: Kauza Zlín.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 07:23:02
> ----------------------------------------
> ve švédsku udělají cestu vedle, a stávající cestu upraví jako
> cyklostezku,ale mi ve východním bloku EU na tohle nemáme....ne v
> peněženkách,ale v hlavách máme nasraný....
>
>
>

ve švédsku udělají cestu vedle, a stávající cestu upraví jako cyklostezku,ale mi ve východním bloku EU na tohle nemáme....ne v peněženkách,ale v hlavách máme nasraný....

""Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt. ""

Asi budeš blízko pravdě, tyto indicie se množí. Na problém je ale třeba hledět i z jiného úhlu. Počet roztočů spadlých po ošetření nemusí vždy být údajem vypovídajícím o podstatě, o ohrožení včelstva. Roztoči na létavkách pravděpodobně nejsou aktivní, neúčastní se reprodukce, jinak by se ani na létavce neobjevili. Problém se odehrává rotací přes mladé včely. Proto stále a donekonečna budu tvrdit - významné je též sledování spadu světlých roztočů. To je pravdivý ukazatel reprodukce aktivní části populace roztočů.

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Videa-s-vcelarskou-tematikou?pid=700#pid700

může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným
---------
Před lety (asi pěti - tedy 2 roky předy 2007) jsem s kolegou kočoval na svazenku. CCa 7km. Skupina úlů co tam byla vykazovala o řád(y) vyšší spad po první fumigaci. Některá z nich byla ta rekordní s tisícovým spadem, doma desítky.
Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt.
S kolegou jsme asi dva km od sebe a oba jsme zaregistrovali vyšší spad u včelstev z kočování.
Tedy 2km X 7km. Zamoření může být asi velmi lokální záležitostí.

Karel

"Letos jsem dělal 4 oddělky pro sebe a 2 pro tátu do Hořic, které tamtéž odcestovaly v půli června.
Mé oddělky (Trutnov 500mnm) v červnu až srpnu až září vykazovaly přirozený spad roztoče nulaceláněcomálo a pár dní po první fumigaci spadlo průměrně 10 až 20 roztočů ze včelstva.
U tátových oddělků v témže čase po 1. fumigaci spadlo 50 roztočů z jednoho a 170 roztočů z druhého včelstva.
Zavčelení okolo mých včel je cirka 10x menší, než u táty....
Jsou to všechno počty zanedbatelné, jen jsem chtěl poukázat na přímou úměrnost, která je zde viditelná - 10x menší zavčelení, 10x nižší zavšivení.
Ať se daří, Libor. "
------------------------------------------
může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným.
V loňském roce jsem přecházel na jinou rámkovou míru metodou př. Zeleného - zaklíckování matky a následné přemetení bezplodého včelstva na mezistěny. Přemetl jsem 4 včelstva, přeléčil a v srpnu 1 z nich vykazovalo nejvyšší spad z celé včelnice(vyšší než další 4 v původních úlech), zbylá 3 přemetená byla bez roztočů.
V letošním roce se na mé včelnici projevila jiná anomálie, nejvyšší spad první den po fumigaci mělo včelstvo nejblíže živému plotu (stovky), druhé mělo zhruba 100-200, další do sta rozročů a zbylých 7 v řadě do 20.

Petici jsem si precetl a podepsal.
Petr

Fumigoval jsem v neděli, odpočet jsem provedl v úterý, tedy asi po 48 hod.
Podložky byly před fumigací očištěny. Po odečtu jsem opět podložky vyčistil.
Nemám varoa dna ale nyní
se na dnech už nic neděje co by mohlo odečet zkreslovat, tak bych mohl
provést opakovanou
kontrolu spadu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 27, 2010 1:40 PM
Subject: Re: Léčení KM


> František Hazdra napsal:
>
>>Provedl jsem diagnostiku spadu roztočů po letním léčemí KM. Kyselinu jsem
> alikoval počátkem srpna a počátkem září odpařovačem nassenheider v
> množství
> 140 ml. Gabony jsem dal do skříně. Včely zimuji ve dvou K-39 ve včelíně,
> umístěny jsou na východ a západ.
>>Letos byl spad o řád vyšší než v předchozích dvou létech, kdy jsem je
> doslova hledal. Ze 34 včelstev bylo ve skupině 20 až 100 roztočů 22
> včelstev, ve skupině 101 až 300 roztočů 12 včelstev. Vyšší spad vykazovala
> včelstva směrovaná k západu.
> Haf
> ..........
>
> Jen pro jistotu - to je spad nasčítaný při a po aplikaci kyseliny v období
> cca 1 měsíce?
> Nebo je to spad po kontrolní fumigaci?
>
> Jaký je současný přirozený spad?
>
> Díky za upřesnění.
>
> Radek Krušina
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5567
> (20101027) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Letos jsem dělal 4 oddělky pro sebe a 2 pro tátu do Hořic, které tamtéž odcestovaly v půli června.
Mé oddělky (Trutnov 500mnm) v červnu až srpnu až září vykazovaly přirozený spad roztoče nulaceláněcomálo a pár dní po první fumigaci spadlo průměrně 10 až 20 roztočů ze včelstva.
U tátových oddělků v témže čase po 1. fumigaci spadlo 50 roztočů z jednoho a 170 roztočů z druhého včelstva.
Zavčelení okolo mých včel je cirka 10x menší, než u táty....
Jsou to všechno počty zanedbatelné, jen jsem chtěl poukázat na přímou úměrnost, která je zde viditelná - 10x menší zavčelení, 10x nižší zavšivení.
Ať se daří, Libor.

Na fotce na přiloženém odkazu jsou javory a pokud si ten vyfocený úsek pamatuji, tak tam jsou hlavně kleny...

Jezdil jsem tamtudy hrozně rád, vždy raději než po po paralelní 11-ce. Právě kvůli rázu krajiny s alejí stromů. Nevím, jestli je rozšíření cesty mezi poměrně malými obcemi opravdu nutné... Navíc se může ukázat, že po vykácení aleje nebude na pokračování ve stavbě silnic dost peněz (tak jsou mezi Opavou a Ostravou oholené kopce a teď se tam nic neděje).

Ale zima je tady a třeba potřebuje někdo dřevo na topení...

František Hazdra napsal:

>Provedl jsem diagnostiku spadu roztočů po letním léčemí KM. Kyselinu jsem alikoval počátkem srpna a počátkem září odpařovačem nassenheider v množství 140 ml. Gabony jsem dal do skříně. Včely zimuji ve dvou K-39 ve včelíně, umístěny jsou na východ a západ.
>Letos byl spad o řád vyšší než v předchozích dvou létech, kdy jsem je doslova hledal. Ze 34 včelstev bylo ve skupině 20 až 100 roztočů 22 včelstev, ve skupině 101 až 300 roztočů 12 včelstev. Vyšší spad vykazovala včelstva směrovaná k západu.
Haf
...........

Jen pro jistotu - to je spad nasčítaný při a po aplikaci kyseliny v období cca 1 měsíce?
Nebo je to spad po kontrolní fumigaci?

Jaký je současný přirozený spad?

Díky za upřesnění.

Radek Krušina

Kdyz ceskemu cloveku svitne sance dostat penize tak proda i vlastni kuzi s ledvinami.
Na Orlickuustecku se ma kvuli penezum z EU kacet 160 obrovskych lip. Pry vadi na silnici.
Situace, ktera jiste neni v ceske kotline ojedinela.
Proti kaceni je nyni petice na internetu.

Clanek o problemu zde:

http://zpravy.idnes.cz/za-stromy-u-pastvin-bojuje-caslavska-ci-hutka-byli-tu-vubec-divi-se-starosta-17h-/domaci.asp?c=A101026_120016_pardubice-zpravy_meb

Petici lze podepsat zde:
http://www.petice.nazory.cz/petice/petice-detail.php?id=320

Provedl jsem diagnostiku spadu roztočů po letním léčemí KM. Kyselinu jsem alikoval počátkem srpna a počátkem září odpařovačem nassenheider v množství 140 ml. Gabony jsem dal do skříně. Včely zimuji ve dvou K-39 ve včelíně, umístěny jsou na východ a západ. Letos byl spad o řád vyšší než v předchozích dvou létech, kdy jsem je doslova hledal. Ze 34 včelstev bylo ve skupině 20 až 100 roztočů 22 včelstev, ve skupině 101 až 300 roztočů 12 včelstev. Vyšší spad vykazovala včelstva směrovaná k západu.
Haf

"O tom tady nemá cenu diskutovat protože každé stanoviště nebo oblast jsou jiné. "

No, cenu o tom diskutovat má, ale musí se v tom příspěvku uvést příslušné doplňující informace.
Napsat dvě jednoduché holé věty jako řešení něčeho se snadno napíše, rychle přečte, nemusí se nic chápat a nad ničím přemýšlet, ale kolikrát je to úplně k ničemu, chybí ty doplňující informace.....

O tom tady nemá cenu diskutovat protože každé stanoviště nebo oblast jsou jiné. Jde nejen o přezimování, ale i časnost nástupu hlavní snůšky po začátku plodování. Na přezimování jim stačí těch 7 kg a 7 rámků, ale aby přinesly z řepky metrák musím již v červenci zkrmit 25, a zimovat ve 3 nástavcích. Když v okolí tak ranné snůšky nejsou je zbytečné tolik zkrmovat. Holt, každý musí dobře znát úživnost na svém stanovišti a tomu se přispůsobit. Hledá li pak radu musí ji hledat u souseda a ne na netu. Tady mu nic nebudou platné informace z Ameriky, i když je to dnes IN.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Uteplenie v?elstiev, f?liov
> Datum: 27.10.2010 10:52:46
> ----------------------------------------
> >Tak, a teď mudrujte, jestli včelám stačí 13 kilo nebo musí mít 30
> kilo.....<
> ------------------------------------------------------------
> To, co předchází této poslední větě je velice správná úvaha.
> K tomu nelze nic dodat.
> JK
>
>
>

>Tak, a teď mudrujte, jestli včelám stačí 13 kilo nebo musí mít 30 kilo.....<
------------------------------------------------------------
To, co předchází této poslední větě je velice správná úvaha.
K tomu nelze nic dodat.
JK

No, já ztekucuji ve flaškách od okurek a to cca 24 hodin na stav, kdy med začíná být tekutý , případně kdy nějakou vařečkou stačí teplý med trochu pošťouchat a on začíná být tekutý a z flašky vyteče. To je ještě daleko předtím, než je med čirý, průhledný a všechny krystaly jsou v něm rozpuštěny.
Z takové flašky seberu vrch, kde bývá pěna i trochu nečistot, a potom med za tepla přeleju párkrát z jedné flašky do druhé. Med se tím zhomogenizuje a celistvější hrudky zmizí. Potom ho naliji do sklenic a mám hotovo. Drobné krystaly, co zbudou nerozpuštěné v medu a dělají jeho zakalení a jeho přelévání mezi sklenicemi udělá takový polopastovaný stav medu .
Pokud to je v zimě a je to v místnosti s nízkou teplotou, tak pokud je med řidší, několikanásobným přeléváním teplého medu dojde i k určitému menšímu od paření vody a k zahuštění.

Med pastuji ze zcela ztekuceného stavu. Med skladuji v potravinářkých konvích, ve kterých je přecezen hustým válcovým cedníkem. Před ztekucováním seškrábnu bílou vrstvu na povrchu medu a ztekucuji v termoboxu vlastní konstrukce. Kromě práce mě stál 100 Kč. Teplotu vzduch lze nastavit regulátorem plynule od 10 do 60°C. Ztekucuji při 45 °C. Během ztekucování sbírám ještě pěnu z povrchu konve. Občas obsah konve promíchám pro urychlení ztekucení. Ztekucení trvá v průměru 36 hod. Med nechám vychladit a opět seberu pěnu. Poté začnu s pastováním. Je zapotřebí pastovat med při teplotě alespoň 15°C, aby měl vhodnou viskositu pro promíchávání. Pastuji i v létě za vyšších teplot ale proces trvá déle. K pastování používám plochou dřevěnou tyč z tvrdého dřeva o rozměrech 4x1 cm. Pastování spočívá v promíchání obsahu konve několikrát za den. Po několika
dnech se začne med kalit a zvyšovat viskositu a začíná proces vzniku mikroskopických krystalů.
S pastováním pokračuji do stavu, aby se dal med dobře plnit do sklenic. Ve sklenicích dále probíhá nastartovaný proces řízené krystalizace medu, což se projevuje zesvětlováním obsahu sklenic. Po
delší době se na povrchu sklenic vytvoří slabá bíla vrstvička, snad je to vosk. Po několika letech prodeje jsem přesvědčil zákazníky o přednostech pastového medu a tekutý ani nepožadují. Je vhodný k dlohodobému uskladnění a často si ho kupují větší množství. Ohlasy na pastováný med od zákazníků mám pozitivní. Ať se daří.
Haf
http://pictureup.cz/picture/verejny/10061006ter1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/402402ter2.jpg

Denní spotřeba včelstva s plným množstvím plodu je takových 0,75, někdo uvádí až 1 kg zásob.
Včelstvi plně ploduje do cca 15 srpna. Částečně denně ploduje do poloviny , konce září. Nárazově ploduje říjem¨, listopad, prosinec do mrazů.
Pokud někdo zakrmí na zimu do třeba 15 července, - 10 července navalí 10 - 15 litrů roztoku, 15 července dalších 10 - 15 litrů roztoku, spotřebují včely do 15 září 22.5 kilo zásob. Od 15 srpna do 30 září spotřebují v průměru řekněme 0.3 kg zásob denně, to je celkem 13.5 kilo zásob. Říjen, listopad, prosinec plodují včely odhadem ve dvou plodových vlnách po 14 dnech krmení plodu, kdy spotřebují denně na krmení a teplo řekněme 0,2 kg zásob, to je 1.4 kg zásob. Na přežití zimních mrazů v prosinci, lednu únoru až březnu spotřebuje včelstvo 3 - 4 kila zásob, pokud je masívnější oteplení a ony plodují, spotřebuje dalších 1 - 3 kilo zásob.
Na jarní rozvoj v březnu a dubnu potřebují včely 5 - 10 kilo zásob. To je celkem mezi 47 - 55 kily zásob.
A teď se podívejte, co všechno kvete v červenci, srpnu a září, později snad jen hořčice na zelené hnojení a potom co kvete v březnu a dubnu kolem stanoviště. Pokud by tam nemedovalo vůbec nic, potřebujete v červenci na zimování jednoho včelstva cca 40 - 50 kilo zásob. Jinak řečeno, krmení na zimu je obvykle jen malý díl z všech zásob, co včely na zimu nasbírají.
Záleží už potom jen na stanovišti, jestli včely v červenci srpnu a září nasbírají těch 30 - 40 kilo zásob, z toho jim ke konci září zbude takových 15 - 20 kilo a potom v březnu a dubnu nasbírají ještě nějaká kilíčka z nějakých medujících jehněd a předjarních květů nebo jestli jim včelař med v plástech, který nestihly spotřebovat, sebere a nahradí cukrem nebo na úplně nejchudších stanovištích by musel včelař dát včelám celou dávku 40 - 50 kilo zásob. A taky pyl, přirozeně, protože bez odhadem aspoň několik kilogramů pylu by včelstvo zkolabovalo.
Úplně jednoduché počty......

Tak, a teď mudrujte, jestli včelám stačí 13 kilo nebo musí mít 30 kilo.....

Takže jde o digitální mincíř.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uteplenie v?elstiev, f?liov
> Datum: 27.10.2010 09:05:48
> ----------------------------------------
> Šlo by to na této adrese:
>
> http://www.almvizovice.cz/vahy/
>
> Ta váha je za 1291,- Kč. Používám ji zavěšenou na manipulačním zařízení
> (zvedáku).
> JK
>
>
>

Šlo by to na této adrese:

http://www.almvizovice.cz/vahy/

Ta váha je za 1291,- Kč. Používám ji zavěšenou na manipulačním zařízení (zvedáku).
JK

Mám stejnou zkušenost, že 18 kg paušálně podaných v červenci nemusí stačit, protože jde obvykle o silná včelstva, která zvláště pokud jsi je důkladně vytočil, nebo nebyla v létě snůška, dokážou z těch 18 kg proplodovat v podletí a na podzim. Druhá část problému je, že část včelstev zvláště v sizuaci, kdy dojde např,. v únoru-březnu k oteplení, založí velké plochy plodu a do konce dubna je daleko a tak začátkem dubna klidně hladoví. Včelař, který nezkontroluje stav zásob je pak nemile překvapen, pokud kontroluje včely podle česen jednou za 2 týdny, přijde až na uhynulé včelstvo - obvykle silné.
Je to k pláči...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Uteplenie v?elstiev, f?liov
> Datum: 26.10.2010 21:42:58
> ----------------------------------------
> mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
> vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost
> zavádějící. J.B
>
> Otázka nestojí takto, ja v začiatkoch včelárenia som dával na zimu
> včelstvám len skutočných 7 kg a nestalo sa mi, aby mi uhynulo čo i len
> jedno včelstvo.
>
> Preto pokračujem otázkou, tých 18 kg podaných zásob mali včelstvá naozaj k
> dispozícii? Nestala sa z vašej strany technologická chyba ich uloženia
> prípadne neboli vyrabované alebo neuhynuli pre niečo iné, npr. nesprávne
> ošetrené proti Vd a následne vyrabované? To som zažil na svojej včelnici aj
> ja. Prísť na koreň veci je ťažké, hlavne vtedy, keď si poškodený neuvedomí
> prípadné svoje chyby, ktorých sa mohol nevedomky dopustiť?
> Ja i teraz nedávam včelstvá na zimu viac zásob ako 15 kg a glycidové zásoby
> si včelstvo prenáša do znášky z agátu.
>
>
>

JK:
....
Mám novou digitální hračku (váhu) za 1 200 Kč.....

--------------
Dobré ráno,
šlo by to trochu rozvést, za chvíli budeme psát Ježíškovi o dárky, tak trocha inspirace neškodí.
:-)
Děkuji


Karel

Krmil jsem od první třetiny srpna do druhé třetiny září. V červenci byla
ještě slabší snůška ze slunečnice. Zimuji ve dvou nástavcích.
Haf
----- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 26, 2010 8:10 PM
Subject: Re: Uteplen? v?elstev, f?lie


> Já vám věřím
> 10 kg do 8x 39x24 ( nenapsal jste kdy jim to dáte)
>
> já mám 3x11, respektive 2x11x42x17. a krmím 22kg v červenci až řijnu.
>
> Záleží na tom dalším jak silné včely budeme mít každý jeden v červnu a
> kolik přinesou.
> ( Příspěvek na opyleni snad dostaneme stejny. )
> J.B.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5565
> (20101026) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

>mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost zavádějící. J.B<
------------------------------------------------------------
Pro zajímavost: Včelstva dokrmuji tak aby v polovině září měla 23 až 25 kg zásob. Mám novou digitální hračku (váhu) za 1 200 Kč. Potřebu dodávaných zásob jsem proto zjistil vážením každého včelstva. (Dodáno od 5 kg do 17 kg na včelstvo). Letošní rok jsem prvně prováděl převažování včelstev 23.10. při odnímání podstavených medníků. Zjistil jsem úbytek zásob o 4 - 5 kg. Do výpočtu zásob jsem zahrnul i úbytek letních včel (cca 2 kg) které se zimování nezúčastní. Předpokládal jsem, že včelstva ještě nějaké zásoby donesou. Bohužel se tak nestalo u všech včelstev - zemědělci počali na místo hořčice (hnojení na zeleno)k odplevelení pozemků používat chemii. Jinak v přírodě žádný jiný zdroj, který by stál za řeč, nebyl. Tudíž, včelstva mají k datu vážení od 17,1 do 25,5 kg/včelstvo zimních zásob. Již nepředpokládám na zásobách žádný dramatický úbytek. Jsem zvědav, zda spotřebované zásoby v březnu budou korespondovat s údaji v literatuře. Spotřebu předpokládám tak 6 kg. Jaká bude skutečnost to uvidíme. Kdo si hraje nezlobí.
JK

mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost zavádějící. J.B

Otázka nestojí takto, ja v začiatkoch včelárenia som dával na zimu včelstvám len skutočných 7 kg a nestalo sa mi, aby mi uhynulo čo i len jedno včelstvo.

Preto pokračujem otázkou, tých 18 kg podaných zásob mali včelstvá naozaj k dispozícii? Nestala sa z vašej strany technologická chyba ich uloženia prípadne neboli vyrabované alebo neuhynuli pre niečo iné, npr. nesprávne ošetrené proti Vd a následne vyrabované? To som zažil na svojej včelnici aj ja. Prísť na koreň veci je ťažké, hlavne vtedy, keď si poškodený neuvedomí prípadné svoje chyby, ktorých sa mohol nevedomky dopustiť?
Ja i teraz nedávam včelstvá na zimu viac zásob ako 15 kg a glycidové zásoby si včelstvo prenáša do znášky z agátu.

Také je možné poslední konev pastovaného medu rozdělit na poloviny, dolít rozpuštěným medem a důkladně promíchat. Tato směs de dá ihned stáčet, nebo ponechat "dozrát" v nádobě. Za asi 2 týdny, kdy pastovaný med dozraje, je možné tento postup zopakovat. Je třeba se smířit s tím, že medu již rozpuštěného nelze dosáhnout tak jemného krému jako u pastování po vytočení.
Broněk

Ahoj,

k očkování použij na konev alespoň 1 kilo medu a důkladně zamíchej. Dobře sleduj druhý až 3 den by se měl po zamíchání dát do flašek když ještě teče.
Já ale upřednostňuji (nerad rozpouštím med z důvodů kvality, tvrdím lidem, že předností pastovaného medu je , že nikdy nebyl rozpuštěný teplem, že obsahuje i tu smetanu, která jinak zbyd včelařovi doma) v Tvojí situaci jinou metodu a to, že spirálou částečně rozpustím med, který jsem předtím nechal cca 2 dny v teplém pokoji apak do něj vlítnu s nerezovou vrtulí a po zamíchání šup do sklenic. Výsledek je pastovaný med mírně hrubší konzistence, zákazníky po objasnění bez protestů opakovaně kupovaný. Barva není úplně bílá. Dělal jsem vždy hodně pastovaného medu, letos jsem udělal jen trochu medovicového pastovaného, kvěťák jsem neměl.

Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Pastovan? kv?tov? med
> Datum: 26.10.2010 19:19:44
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před       ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>
>
>

Já vám věřím
10 kg do 8x 39x24 ( nenapsal jste kdy jim to dáte)

já mám 3x11, respektive 2x11x42x17. a krmím 22kg v červenci až řijnu.

Záleží na tom dalším jak silné včely budeme mít každý jeden v červnu a kolik přinesou.
( Příspěvek na opyleni snad dostaneme stejny. )
J.B.

Já zkrmuji maximálně do 10 kg cukru po celou dobu co se zabývám včelami a
žádné úhyny z tohoto důvodu jsem neměl. Krmím pomalu po delší dobu malými
dávkami, takže včely mají dostatek času, aby si zásoby postupně ukládaly
do prostoru, kde vytváří zimní chomáč.
Ani není možné aby se do osmi nebo devíti rámků 39x 24 vešly zásoby z 20 kg
cukru. Jarní podněcovací snůšku mám ale brzo, včelařím v teplé oblasti.
Haf
----- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 26, 2010 7:13 PM
Subject: Re: Uteplen? v?elstev, f?lie


> Josef. Menšík :Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře
> vypořádat se všemi našimi skvělými nápady. Hlavně aby mely nejméně 7 kg
> zásob a jara se dožijí téměř spolehlivě. Naše dobré nápady bývají tou
> největší pohromou. Na druhém místě jsou lumpi kteří si je bez dovolení
> odvezou. Na třetím je to závist a zloba. Teprv pak nemoci.
>
> Josef.Menčík :Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto
> spojením
> úctu k nim,
> 2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
> V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření
> spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k
> závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila
> která
> se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat
> a
> přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se
> dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve
> 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část
> proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se
> zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.
>
> J.B.:Kdyby jste to napsal takto tak bych se neozval.
> 7 kg je ....
> Včely si taky nemusí k těm zásobám sednout i když jich je 18 kg.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5565
> (20101026) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy , chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji přes jemný uhelon.
Díky za zkušenosti.
Jakub

Josef. Menšík :Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady. Hlavně aby mely nejméně 7 kg zásob a jara se dožijí téměř spolehlivě. Naše dobré nápady bývají tou největší pohromou. Na druhém místě jsou lumpi kteří si je bez dovolení odvezou. Na třetím je to závist a zloba. Teprv pak nemoci.

Josef.Menčík :Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto spojením úctu k nim,
2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila která se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat a přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.

J.B.:Kdyby jste to napsal takto tak bych se neozval.
7 kg je ....
Včely si taky nemusí k těm zásobám sednout i když jich je 18 kg.

Josef. Menšík :Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady. Hlavně aby mely nejméně 7 kg zásob a jara se dožijí téměř spolehlivě. Naše dobré nápady bývají tou největší pohromou. Na druhém místě jsou lumpi kteří si je bez dovolení odvezou. Na třetím je to závist a zloba. Teprv pak nemoci.

Josef.Menčík :Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto spojením úctu k nim,
2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila která se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat a přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.

J.B.:Kdyby jste to napsal takto tak bych se neozval.
7 kg je ....
Včely si taky nemusí k těm zásobám sednout i když jich je 18 kg.

Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto spojením úctu k nim,
2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila která se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat a přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Uteplen? v?elstev, f?lie
> Datum: 26.10.2010 18:03:56
> ----------------------------------------
> mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
> vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost
> zavádějící.
> J.B.
>
>
>

mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost zavádějící.
J.B.

taky se mi radeji zamlouva konzervovat cukrem nez chemii.

dalsi cukr - otazka je kolik?


Nasycený rostok vznikne,přestane-li se přidávaný cukr
rozpouštět. Výhoda je,že v případě potřeby se jen zředí
a je použitelný.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nespotrebovany roztok-uskladneni
Datum: 20.10.2010 - 15:12:19

> taky se mi radeji zamlouva konzervovat cukrem nez
> chemii.
>
> dalsi cukr - otazka je kolik ?
> V 10 l. roztoku je 8,3 kg cukru a 5,5 litru vody.
> Zkusim zahrat roztok a na
> 10 l. pridat dalsi 4 kg cukru , pak bude 12,3 kg
> versus 5 l. vody. Necham v
> chladu ve sklepe uzavrene a snad to da jara
> vydrzi. Snad se to podari za
> tepla rozmichat.
>
> Pokud by nekdo nasel info o min pomeru cukr/voda
> aby se to pri teplote 10
> st. neskazilo, tak bych byl vdecny.
>
> P.
>
> P.

Mám také jeden poznatek: Celoročně mám otevřená hlavní česna a nad nimi ještě ve třech NN očka. (Mateří mřížky jsou uloženy někde ve skladu). Včely využívají převážně otevřených oček. Když počnou vyletovat i z hlavního česna vím, že musím včelstvo rozšířit o další nástavek. Co je ale zajímavé, po podzimním vytáčení podkládám medníkové nástavky pod včelstva a u těch jsou očka zavřena. Nástavky s otevřenými očky jsou tak přeloženy o dva až tři nástavky výše nad úlové dno. Včely svá očka bez problémů naleznou a používají je nadále. I když zpočátku naletují v letové hladině na místa původních oček cca do dvou hodin v převážné míře využívají opět ta svá, nyní na vyšší pozici. Když však již medníkové nástavky odebírám a nástavky s otevřenými očky jsou opět přeloženy na původní místo, včely již nebloudí v prázdném prostoru a neomylně naleznou svá očka. Zde je možné vysvětlení tohoto jevu takové, že vletové otvory (očka) jsou pachovými žlázami včel označeny a proto je včely bez problémů naleznou. Při tom se jedná o vertikální pohyb o 34 - 51 cm. Jak píše níže Pepan: "Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady".
JK

No hezky se takové odpovědi čtou ale nejednalo se o pokus s jedním úlem, ale s 10. Včelstva se chovala úplně stejně ve všech 10. Takže teorie o náhodných matkách by byla asi hodně naivní. Dále jsem to nijak nehrotil, včelstva v masivu nedávala výnosy jak měla, a tak šly úly do světa.Proto také nikomu neradím, jaké úly jsou nejlepší apod. Pouze vím, že u mě to bylo takto a je mi jasné, že o 100 m. vedle to může být přesně naoopak. a o univerzálních moudrech si tedy myslím svoje! Zdraví R. Stonjek