Včelařská konference

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady. J.Chramosta.

Všeobecne sa vie, že ťažba vosku zo starších plástov tradičným parákom je pomerne nízka. Zlepšiť sa do dá rozvarením vyrezaných plástov v kotli vo vriacej vode, "brečku" preložiť do vreca - pytle, preložiť do koša paráka, uzavrieť a nechať poriadne prejsť parou, použiť tzv samotok, až prestáva prirodzene vytekať vosk do sedimentačnej nádoby, začať obsah lisovať. Takto získate maximum obsahu vosku v plástoch. Kým sprcúvate voštiny v paráku, pripravte si ďalšie plásty v počte tak 10-12 ks.

Roztoči měli světle hnědou barvu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 01, 2010 7:41 PM
Subject: Re: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci


> František Hazdra napsal:
>
>>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3
> dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne
> bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich
> nosilo světle žlutý pyl.
>>Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
> ...................
>
> Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to
> bylo po fumigaci do 300 ks.
> To asi kyselina dobře zabrala.
> Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
> Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn.
> svědčící
> o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení
> a je mi to těžko vyhodnotit :) )
>
> Díky za upřesnění.
>
> RK
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5582
> (20101101) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

K tavení díla používám generátor páry, kterou vháním do speciálního parního bubnu se soušemi.
Viz:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457&cat=parove-tavidlo-vosku-s-bubnem

Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:

Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě.

Oficiálně ohlašuji, že opouštím tábor zastánců plastových mezistěn a celoplastových rámků. Letos jsem zkoušel vytáčet panenské dílo bez drátků. Při standardním postupu 3etapového vytáčení nedocházelo k žádnému poškození i u velmi přeplněných plástů. To mě přesvědčilo vydat se cestou dřevo plus přilepená vosková mezistěna.

//\/\\//

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady.
J.Chramosta.

Doplním proč následná kontrola po 1. fumigaci je u mne asi zbytečná.
Fumigace je velmi učinná.
1.Fumigace 17.9 až21.9.22.9.10 ( BEZ PLODU)       
PRVNÍ SLOUPEC 24H PO FUMIGACI ( JEDNOTLIVÁ VČELSTVA)
DRUHÝ SLOUPEC 48H PO FUMIGACI
420 15
435 6       
222 5
227 0              
70                     
500       
165 40
205 5       
270
65
335 4              
87       
80 + 70=150 6       
300 6
400 6       
590+23=613 2              
560+16=576 2       

Pyl v ůle ?
Holub :Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj
Sám o sobě nemám zimní plodování rád.
Zdá se mi jako neumerně nákladné vynaložení energie.
Ze včely rády, často plodují i v unoru je všem praktikům jasné.
a já to včelám rozmlouvat nebudu.
Při slovech "totální obměna díla" mne napadají souvislosti s totalitou jak nacistickou ( konečné řešení)tak komunistickou, .
Myslím si že v přírodě se totálně nechová skoro žádný organismus (vyjma lidí).
J.B.

František Hazdra napsal:

>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl.
>Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf
....................

Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to bylo po fumigaci do 300 ks.
To asi kyselina dobře zabrala.
Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn. svědčící o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení a je mi to těžko vyhodnotit :) )

Díky za upřesnění.

RK

Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.

No já už jedu v daleko větších mnopžstvích pastovaného medu, Takže pastovací kombajn, plnění lahví tlakem apod. Ale princip je v podstatě stejný. Mě se nejlépe osvědčilo pastovat řepkový med, protože to jde samo, pak květový a lesní jde nejhůř, ale ten by pastoval pouze ... že? Med se musí 100% rozppustit a pak až vychladne naočkovat ho nějakým malým množstvím pastovaného medu. Na konev asi tak 3 polévkové vrchovaté lžíce a míchat. Stačí 1 x deně. Med je napastován, až když na jazyku necítíte krystalickou strukturu. Pro chuť a přesvědčení nových zákazníků není špatné do řepky šoupnout asi 1/7 medovice. Pak se jedná o výraznější chuť. V malém se plní nejlépe hotový, ten se nahřeje na 30 stupňů a pak se nalévá jako med střihacím ventilem. Zákazníci si zvyknou a pak odbyt stále stoupá. Tak ať je to tak vždycky. Zdraví R. Stonjek

Tak to je dobré. U mě v maringotce vyjímečně pár, ale doma 3 včelstva desítky a čtvrté stovky.. Světlého jsem nenašel žádného, všechno dospělci. mám pocit, že někde loupily..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci
> Datum: 29.10.2010 19:32:30
> ----------------------------------------
> Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po
> prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné
> počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle
> žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
>
>
>

No No. Rozvoj moru ve včelstvu probíhá několik let a ne okamžitě. Poslední výzkumy ve světě ukazují, že ve stěrech ze stěn úlů se nachází tak málo spor, že to není možné. Za hlavní šiřitele moru jsou podezírání trubci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Praktické potlačování chorob a parazitóz aneb Pojďme konečně k
> jádru věci!
> Datum: 01.11.2010 09:52:16
> ----------------------------------------
> ....
> Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je
> alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami
> diskutovat!!!
>
> Amen
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
> Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je
> mor, je prostě zakázané.
> Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař
> osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se
> mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené
> desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
> Pepa
>
>

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

Páni, myslím si, že to čo píšete nie celkom korenšponduje s tým, v čom spočíva krémovanie či pastovanie medu. Potiaľ je to poriadku, pokiaľ píšeme, že zrýchľujeme pochod kryštalizácie vhodného medu npr. ovocného, aj to je v poriadku, keď krémujeme med, ktorý má do kryštalizácie ďaleko a pritom doňho pridáme "zaočkujeme" krémový med, ktorý to urýchľuje.

K tomu aby došlo k dokonalému premiešaniu medu však musíme použiť vhodné miechadlo, aby začal žiadaný proces, pripraviť jemný krémový med. Keďže nie každý med (možno len repkový) kyštalizuje jemno, niektorý vytvára hrubé kryštaly (npr. medovicový), takýto krémový-pastovaný med nespĺňa tieto parametre.

Používanie najčastejšie drevených obdĺžnikových hranolov z z tvrdého dreva nemá len med miešať, ale hlavne má častým premiešavaním rozbíjať väčšie tvoriace sa kryštalky ovocného a hroznového cukru, aby bol jemným. Dokonca je normou daná aj veľkosť kryštalkov a len takto pripravený med môžeme označiť ako krémový respektívne pastovaný.
Všetko ostatné je len skryštalizovaný med.

Co je mor v "plné" síle?

Ojedinělé napadené buňky - klinický nález v počátečním stadiu
Souvislé napadené plochy - "v plné síle"
Stačí?
Pepa

Ono to očkování zní jednoduše, ale zas tak úplně jednoduché není. Co já jsem očkoval v čtyřlitrovkách, tak zkrystalovaný med se musí rozmělnit v 2 - 4 násobku tekutého medu a potom prolít přes hrubé sítko, aby se tam nedostaly větší kusy zkrystalovaného medu. Teprve potom přijde řada na míchání, aby ten naočkovaný tuhý med byl v tom tekutém rovnoměrně rozložený. Už je pak vcelku jedno, jestli to bude převrácením sklenic nebo přeléváním medu mezi sklenicemi nebo třeba mícháním nějakou tyčkou nebo vařečkou.

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovani medu.
> Datum: 31.10.2010 19:01:19
> ----------------------------------------
> Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy
> zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o
> tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici
> vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med ,
> ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici
> krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez
> nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to
> vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu
> vdecny za kazdou informaci. Josef
>
>
>

Z Včelař:
Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med

---

No právě rojení se bát nemusím, protože v půlce jara včelstva půlím. Včely zůstanou po celou sezónu ve snůškové kondici, na rojení nebudou mít ani pomyšlení, protože propásnou vhodné termíny. Standardním výnosy z řepky okolních včelařů jsou kolem 20 kg.
Chov matek provádím přímo v bezmatečných oddělcích na nastartované misky ze sádky. Sice je to primitivní způsob chovu, ale je to nenáročné, flexibilní a výsledky jsou zcela uspokojivé.

MV

Sroll Josef:
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle.

---

To je relativní tvrzení. Co je mor v „plné“ síle? Vymírající včelstvo, nebo klinický nález pár buněk nakaženého plodu?
Jak tak pozoruji, jak to chodí, spíše to vidím na tu druhou variantu.

Znám dobře, o čem je řeč. Jednak jsem vyškolený prohlížitel včelstev a jednak mám přímé zkušenosti s morem. Byl nalezen ve včelstvech pana Sehnoutky, u kterého jsem začínal včelařit. Měl tehda něco přes 30 včelstev. Po tři roky jsem u něho včelařil. Za tu dobu jsem prolezl skoro každé jeho včelstvo a ani v jednom jsem na nic nenarazil.
V okolí jeho včelstev se objevilo ohnisko a následovala řada plošných vyšetřeních měli. Z nich vyplynuly nálezy i u pana Sehnoutky. Měl tak nízký stupeň moru, že prohlížitel musel pečlivě hodiny prohlížet jeho včelstva, než něco našel. Nakonec přece jenom pár buněk objevil. Kvůli těmto pár buňkám musela všechna jeho vzorně vedená včelstva do ohně.

Tehda byly ve stejné vesnici objeveny celkem 4 ohniska, z nich některá obsahovala včelstva již ve vrcholných fázích moru, takže si asi dovedete představit, jak silnému infekčnímu tlaku musela být včelstva př. Sehnoutky vystavena.

MV

PS
Mimochodem, pokud ty staré úly byly po morových včelstvech, není žádný zázrak, že v nich hned propukl mor. Ale v jaké míře? Typuji, že by ty včelstva vydržela minimálně 3 roky, i kdyby v nich za tu dobu nikdo nevyměnil ani jeden plást.

....
Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je mor, je prostě zakázané.
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
Pepa

"Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef"

Když mluvíte s někým tváří v tvář, automaticky se mu v odpovědích přizpůsobujete. Vidíte, jak je starý, jak je vzhledem k stáří nebo jiným okolnostem oblečený, jestli odpoví na nějakou banální věc lehce a bez přemýšlení nebo i banální odpověď doluje s velkým úsilím a sotva ji dá dohromady... Jinak pak odpovíte člověku na první pohled inteligentnímu a s velkým rozhledem v daném tématu a jinak třeba nějakému prosťáčkovi a ani o tom nepřemýšlíte.
Tady v diskuzi se nic takového poznat nedá. Jen je vidět, jestli to, co napíše, je v pořádku nebo ne, jestli ten člověk dělá hrubky v textu nebo ne, případně trochu se dá poznat z výběru slov, jinak nic. Jestli tedy někdo se v příspěvku v diskuzi dopouští hrubek a všelijakých zhůvěřilostí v textu, bývá mu automaticky odpovídáno jako prosťáčkovi, už proto, že se z jeho textu předjímá, že by něco složitějšího ani nepochopil.
Přirozeně, nějaký překlep, pokud je evidentně náhodný, se nebere v úvahu.

U pastování, podle mně docela stačí čerstvý průhledný med hlídat a v době , kdy průhlednost začíná mizet, med se začínající krystalizací zakaluje, ale stále je tekutý, ho ten kritický týden, dva týdny přelévat z láhve do láhve. Dokud med neztuhne natolik, že už sám od sebe neteče a přelévat nejde. Je to takové "soft" pastování, které sice není úplně rovnocenné s pravým pastováním, ale je nenáročné na zařízení a dostatečně změkčuje ztuhlý med, takže se takový med nabírá podobně dobře jako pastovaný. U čtyřlitrových flašek jako "velkobalení" medu by pak připadalo v úvahu med, až přestane téct, přendat do nějakých kilových a podobných sklenic, které jsou pro spotřebu výhodnější.
Takhle manipulovat s medem by si podle mně měli zvyknout všichni, kdo nakupují od včelařů čerstvý nezkrystalizovaný a nepastovaný med. Je rozdíl mít měkčí med, který se dá nabrat lžičkou a podobně a tvrdý ztuhlý med, který se musí doslova sekat nebo dokonce ztekucovat vyšší teplotou v flašce.
Co se týká pastování šlehačem, mělo by se dát pozor na vmíchávání bublinek vzduchu do medu, ty v tuhém medu zůstávají a mají údajně snižovatdobu skladování medu.

s oddělkama je naprosto zásadní ,aby vyšli až po řepce,tzn. je mít po zimě v určité vychytané síle,aby byly v řepce v tahu,tu se nabízí možnost to po zimě doladit s oddělků a jiné kejkle ,jde o TO umět to odhadnout,nesleduju tím žádnou metodiku,používám oddělky(matky) kde potřebuju ,protože včelařův rok nabízí bezpočet situací,u kterých je oddělek(matka) řešením,navíc málokdy původnímu včelstvu vracím oddělek,už solidní mladé včelstvo schopnýho výkonu...

Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med.Takovéto čachrování se dá dělat možná do 60včelstev,určitě ne u 300včelstev.Včelařením se živín,ale v tomto sistemu nevidím žádnou ekonomickou výhodu.Jenom spoustu zbytečné práce.S tim spojováním a znovu tvoření oddělku je více práce než celoroční ošetřování dvojnásobného počtu včelstev při dvouleté výmněně matek.Na srpen si obědnám třebas 100matek za 100kč za kus i s klíckou a poštovným,v poklidu vymněním matky kde to mám v plánu a není co řešit.

doberá uřimnost;+ děkuji každý med snad krystalizuje-i agátový x let. jinak je přehřátý) v malém omjemu jsemnepastoval nelepší je řepkový tomu se nic nevírovná naini opampeliškový chce to mýchat hnet po vyčeření čistota-jemnost ´=ocenění redonální výrobemk pod cizím jménem

Pavel Holub:
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

____________________________________________________________

Opět to opakuji, já žádný brzký jarní rozvoj nepotřebuji a nechci, takže nepotřebuji a nechci jak zimní plodování, tak ani pyl v zimních zásobách. Příští rok začátkem předjaří posilním včelstva oddělky, respektive "včelstva včelstvy" (letos jsem nedělal klasické oddělky, ale půlil včelstva, takže teď mezi oddělky a produkčními včelstvy nemám rozdíly (kromě stáří matky). Minulé čtyři sezóny jsem spojování prováděl již na podzim v říjnu, ale letos mimo jiné vzhledem k tomu, aby se mi spojování nekřížilo s první fumigací, jsem vše odložil až na příští rok. Vystačím si s pozvolným rozvojem v souladu s fenologickým rozvojem přírody, tady i se snůškovými zdroji.

Brzký nástup intenzivního plodování je u velmi silných včelstev kontraproduktivní a nepotřebný. Rychlý rozvoj přibližuje nástup rojové nálady. Zbytečně urychluje odchod zimních včel, které by jinak díky svým tukobílkovinným zásobám mohly dlouhou dobu plnit funkci létavky. Místo toho se z nich stanou krmičky a z nich krátkověké létavky, které rychle odejdou. Budou se sice po čase líhnout kvanta nových generací, ale ty kvůli tomu, že byly produkovány v překotném rozvoji (méně kvalitní krmná strava) budou krátkověkké (ve funkci létavky vydrží sotva dva týdny), takže ve výsledku sice včelstvo vychová mnohem více plodu, ale nebude silnější, nebude mít více létavek, nepřinese více medu, naopak přinese míň medu a ještě k tomu budou mít větší spotřebu a aby toho nebylo málo, ještě k tomu takováto včelstva zazimovávají slabší. To je stav, kterého se sérií metodik vyhýbám. Výsledkem jsou 60 kg výnosy z řepky.

MV

Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?
Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. J.Matl

Jedna z takýchto rastlín je astra vŕbolistá /Aster salignus/, vysoká až 1,5 m, začínajúca kvinúť začiatkom septembra a kvitne sporadicky ešte i teraz. Dáva mnoho peľu a niečo nektáru, ľahko sa rozmnožuje podzemnými trsmi, meisto výsadmi môže byť aj vlhké, astre to len prospieva.Najlepšie ju presádzať v tomto čase, za 5 rokov vytvorí ž 2 árovú enklávu. Vie sa prispôsobiť , dokáže potlačiť všetky buriny, vytvára bohaté enklávy, šíri sa aj bez prispenia človeka semenami, ktoré vietor hlavne v zime roznáša po snehu do okolia. Niekedy je taká hojná, že je až nepríjemná, ľudia ju trpia len preto, že je to príjemný kvet.

Milan Čáp (e-mailem) --- 31. 10. 2010
Re: Zdroj pylu v říjnu a listopadu. (47835) (47837)

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství.
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jo, na ten jsem koukal, ale na něm už včely nebyly, myslím už dokvetl tak před třemi nedělemi ... Právě vylezlo sluníčko, tak to ještě prověřím ... Možná ale kvete jinde mimo můj dosah ... Za polende na sluníčku ještě kus doletí. I když často k večeru stihnou doletět na leták a tam to (obalené pylem) už dál nezvládnou, chybí jen pár kroků ... smutný pohled, když je tam ráno najdu ...

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
> Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
> mohlo být? Jiří
>
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp

""""""""Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceny přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě. """""
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 10. 2010
Zdroj pylu v říjnu a listopadu.

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Afrikány už mi pomrzly a bylo jen těsně pod nulou. Horčice drží ... Vřesy kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Vřesovce to rozbalí až v únoru. Patologicky kvetou některé květiny, které mají kvést až na jaře. To ale není výjimka bývá to občas a je jich málo. Ještě topinambury ... Nicméně: včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají. Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to mohlo být? Jiří

Já mám pro tuto dobu pro včelky vysazené hvězdnice (astry). Je jich vícero druhů jak barevných, tak i výškových. Lehce se rozmnožují a proto nejsou cenově náročné. Spíše jich lze získat od někoho kdo jich pěstuje, protože se rozmnožují od kořene rozrůstáním.

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo typ na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...

MV:
uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

---------------
Když na to přijde veterinář, tak určitě:-)

Dokonce i včelstva v nových úlech na novém díle - nového včelaře, když se tam najde jedna buňka, a k tomu uhynou i včelstva staršího včelaře na stejné zahradě, i když je to z hlediska registrace jiné stanoviště a nic tam nenajdou.

Za stávající situace v ČR to je teoretická diskuze, na jedné straně legsilativa naprosto nechává naprostou volnost šiřitelům moru - ohniskům, na druhé straně to pak bere po pořadě jak sapér Vodička.

Staré dílo, staré úly, nové úly, nové dílo.

Ale tohle necháme profíkům docela by mě zajímalo s jakýmiu návrhy přichází.

Karel

Zalétávání včel bylo už dávno zkoumáno. Co si z toho pamatuji, dělalo se to takovým způsobem, že jedněm včelám byl podán roztok označeného cukru. Během pár hodin se tento označený cukr objevil ve všech úlech na stanovišti, i když nebyla pozorována žádná loupež. To se bralo jako důkaz, že včely na jednom stanovišti se stále vzájemně "navštěvují" a tudíž mohou si vzájemně vyměňovat i roztoče. Akorát, že co si pamatuji, bylo to zkoumáno na stanovišti, kde včely byly ve včelíně, takže česna těsně u sebe v nějaké rovné stěně včelínu to zalétávání zvyšovalo.
Jinak ve včelíně bylo viditelně vidět, že krajní včely, poslední po převládajícím směru větru byly vždy silnější. Pamatuji si, že jsem jednou ve včelíně i vliv větru pozoroval, závan větru vždy přistávající včelky posunul o jedno nebo dvě česna ve směru větru, některé na cizí leták evidentně sedaly a pokud přinášely zásoby, byly do cizího úlu vpuštěny.
Na stanovišti s nástavkovými úly bude takové zalétávání menší a bude souviset s tím, jak tam ty úly jsou. Jestli jsou ve skupinkách, odděleny třeba nějakým stromem nebo keřem, bude zalétávání menší, pokud jsou v souvislé řadě natlačené vedle sebe, bude zalétávání větší.
Co se týká zalétáváni v poli, zdá se mně to docela pravděpodobné. Jedná se podle mně o cizí úly, které jsou ve směru letu včel nebo hlavně jsou umístěny v koridoru, nad kterým jiné včely létají za snůškou. Zdálky včely vidí stejný tvar jako je jejich úl, bedničky jako bedničky a možná některé sletí dolů cizí úly podrobněji prozkoumat. Pokud jsou příliš obtížené nasbíranými zásobami, mohou se pokusit přistát a vnutit se do cizího úlu. Totéž v případě náhlého zhoršení počasí.

Děkuji Karlovi za dobrou připomínku.

Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceni přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě.

Taky by mě zajímaly zkušenosti se 100 % Rašovskou metodou. Objevují se diskuze o tom, že s tím přechodem to selhává (Tomáš Heřman). Ale těžko se to porovnává, když dotyčný má naprosto jinou rámkovou míru.

Dílčí otázka zůstává stále stejná: uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

//\/\\//

tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde."

Ani toto tvrdenie nemusí byť pravdivé a potom stačia na jeho uvedenie aj obyčajná čierno tlač.
Porozprávam vám o skutočnom prípade, ktorý sa stal v blízkom Maďarsku . Navštívil som včelára, ktorý v r. 1999 postupne zmenil rámikovú mieru na nízkonadstavkovú(42x18 mm), včelstvá boli v treťom roku vývoja, všetky (200 úľových zostáv) dostali do vienka Ms, čiže v podstate boli na panenskom diele. Bolo to vzorové hospodárastvo, včelnica postavená v borovom lese včelár pravidelne kočoval, med vytáčal doma.Práve v ten rok mal skutočný priemer 120 kg na včelstvo.

Tri roky po mojej návšteve, včelnicu musel zlikvidovať práve moru včelieho plodu a začať znovu. Vplyvom neobjasnených činiteľov, včelstvá začali kolabovať.
Môže mi to vysvetliť p. Linhart?
Asi pre tromi rokmi bol jeho traktát uverejnený na stránkch vcely.sk. Tieto jeho state som pravidelne komentoval a vyvracal, škoda, že na ne nereagoval. Páve aj mojími argumentami boli jeho "1oo%-né" pravdy, ktoré si niekde náhodou našiel a dedukoval z nich svoje závery. Nuž tak.

MV:
aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody).

----------------
Proti obměně díla nic nemám a považuji za nomrální že včely(stvo) dostanou 0,5-1kg mezistěn a ještě pár rámků na volnou stavbu - ať už půlených mezistěn, nebo celé.

Ale Rašovská metoda je snad o tom jak vyměnit celé plodiště a zimovat na panenském díle, které nechám na zimu "plné zásob nad tmavším plodištěm".

Pokud je to tak, pak bych používal pojem Rašovská metoda pro toto.
Není mi úplně jasné, jak ji realizovat ve vícenástavkovém systému.
Pokud mluvíme o radikální obměně díla, tak to tak nazývejme.

Ale skutečně by mě zajímaly praktické zkušenosti se 100% Rašovskou metodou. A pokud je zde někod, kdo to může popsat, budu velmi vděčný, když se podělí.

Karel

Tenhle víkend jsem si vyhradil na relaxaci, tedy na včelaření. Konečně si na chvíli oddychnu od úmorné jaderňácké matiky. Včera jsem se hrabal v plemenáčích se záložními matkami a dělal poslední definitivní úpravy před zimou. Dnes budu tavit plásty.

Večer jsem se dozvěděl o jedné velmi zajímavé diskuzi:
„Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz“
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prakticke-vyuziti-prirozene-dynamiky-vceliho-dila-pri-potlacovani-chorob-a-parazitoz?page=3
Zatím jsem si to jen letmo projel, ale o to víc se těším, až si to celý pročtu.

Název diskusního vlákna zde na Konferenci jsem úmyslně zkrátil a přeformuloval, protože tak vystihuje přesně to, co chci řešit. Nejde mi o praktické využití přirozené dynamiky včelího díla potlačování chorob a parazitóz, ale o PRAKTICKÉ POTLAČOVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH CHOROB. Zcela teď pomíjím to, zda Rašovská metoda má či nemá vliv na tlumení varroázy (nepotvrdilo se mi, že včelstva na panenském díle mají pozdější nástup plodování, ale věřím, že někomu to může v některých lokalitách a v některých úlech při konkrétní metodice fungovat… ale upřímně řečeno, je mi to v celku ukradené)

Př. Linhart je mistr na vytváření sporných a scestných teorií, kterými až přespříliš kazí lesk jeho brilantním včelařským metodikám. Ani sebevětší zástup sebevětších odborníků s ním spolupracujících na tom nic nezmění.

Měl by už konečně přiznat, že si tu jeho „přirozenou“ dynamiku vymyslel. Nebo by ji aspoň měl přestat obhajovat v diskuzi, zvláště pokud jde o diskuzi s dlouholetými praktiky, kteří mají mnohonásobně více zkušeností s divoce žijícími včelstvy, zvláště pak kraňskými (!!!), má-li vůbec př. Linhart nějaké. Pokud se mýlím, tak ho žádám, ať veřejně doloží, jak k těm „poznáním“ došel. Pak se mu za tyto silná slova hluboce omluvím. Chci konkrétní odkazy, konkrétní výsledky výzkumu, nikoliv sporné či náhodné úkazy, vytržené věty z kontextu, rysi jiných včelích plemen, výmluvy a výkruty.

Opravdu př. Linhartovi vřele doporučuji, aby konečně už přestal si zbytečně komplikovat život těmi svými hypotézami a více se soustředil na propagaci jeho metod (jak Rašovské metody, tak LBV). Bude to mnohem produktivnější a prospěje tak včelařům daleko více. Zviditelnil se už dost, takže nemusí na sebe nadále upozorňovat svými kontroverzními teoriemi.

Nepochybně umí vést diskuzi i na praktické úrovni. Viz zde:

(tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde.“

Ano, ano, přesně tak!!! Vše ostatní je jen hašteřeni, spekulace, teorie, … NAPROSTO MARGINÁLNÍ OTÁZKY, KTERÉ PRAKTICKY SMÝŠLEJÍCÍ VČELAŘE NEZAJÍMAJÍ!!!

Sám na to upozorňuju v podstatě už od začátku.

Prostě dostáváme se k jádru věci:

Nechť máme množinu včelstev vedených tak, aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody). Vyvraťte mi, že TAKOVÁTO VČELSTVA NEMOHOU UHYNOUT NA MOR.

JE MI UKRADENÉ TO, ŽE JSOU VE VČELSTVECH SPORY, JE MI UKRADENÉ, ŽE OJEDINĚLE SE OBJEVÍ KLINICKÉ PŘÍZNAKY.

Proč by to mělo vadit? Když objevíte ve včelstvu roztoče, hned včelstvo spálíte (a pro jistotu vypálíte rovnou celé stanoviště) jenom kvůli tomu, že jsou tam přítomni, přitom včelstva jsou v naprosto standardní kondici a bez známek jakékoliv ujmy, tedy zdravá?

Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

To Jan Burgel:
Ještě bych to rozvedl - pokud Vám v tom dešti půjde o život - i schůze komunistů Vám bude dobrá. ((((-:
Ať se daří, Libor.

Ahoj Karle,
ještě jsi opomněl loupež....vyloupí Ti někde nějaký roj v lípě a vrátí se Ti zavšivený jak z obecný školy. ((-:
To Jan Burgel:
S tou schůzí komunistů - nevím sice, jak moc to bylo trefný, ale každopádně jsem se moc zasmál. ((-:
------------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.
-----------
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích
----
1 vylučuji,
4 vzhledem k akčnímu radiusu trubců a rozdílu zamoření doma a na kočování a taktéž že trubce nezajímá svazenka ale něco jiného :-) - taktéž málo pravděpodobné
2a - jak často přijdou včely spolu do kontaktu na květech?
2b - někde dělali rozbor DNA létavek ve včelstvu a myslím, že značná část neměla nic společného s matkou.
Já zalétávání včel v době snůšky považuji za možné.

Stejně jako to že někdo skončí na schůzi komunistů místo včelařů - nemusí pršet, stačí se trochu zamyslet a člověk ani neví kam vlastně šel. A ani nemusí pršet:-) Hospoda jako hospoda.

Karel

Přijeďte v lednu do Brna, tam to vysvětlím. Je to o imigraci roztočů, trvale a dočasně foretických, o plodných a neplodných roztočích, o plodování a neplodování včelstva, plodovém rytmu včelstva, populačních vlnách roztoče, o spadu po hubení roztoče. To vše je potřeba vysvětlit v souvislostech na konkrétních případech.

Já se počítáním na včelnici nezdržuji, smetu spad do skleniček, doma vzorky nechám vyschnout a pak jeden večer obětuji na vyhodnocení. Separuji roztoče flotací v jedlém oleji. Tak získám i ty velmi světlé.

Já nereaguji přímo na ty bouřky (já to ale nevylučuji, nevím to), ale na zalétávání jako takové. Včelstva v koridorech se zdají být více napadena převážně foretickými roztoči. Pak je disproporce mezi reprodukcí, spadem a absolutním počtem roztočů ve včelstvu. Právě v tom lze udělat jasněji viz výše.

Karel : časté bouřky - mohlo způsobit, že létavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů.
Holub: ... asi budes blízko pravdě tato indicie se
množí....

P. Holub asi reagujete, odpovídáte na něco jiného než já???

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.

Osobně druhou kontrolu po (1)fumigaci nedělám je jen procentuelním obrazem první, a to jak jsou rámečky pod sebou nebo jak se včely v ůle pohybují.

Chtěl bych poprosit př. Pavla Holuba aby se vyjádřil k bílým roztočům.

Mám problémy sledovat bílé roztoče !
Jednak mám poměrně málo hnědých roztočů, a když jsem se o to hledání pokusil bylo jich asi 10 x méně.

potom vidět bílého roztoče je asi tak 5x težší než vidět hnědého.
A v neposlední řadě mi uniká důležitost, vývojové vztahy roztořů v jednotlivých obdobích .
Udělejte nán školeni.
Děkuji
J.B.

Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf

Hm, do toho zas tak moc nevidím. U nás v poslední době hodně příkopů mimo obec asi udržují nezaměstnaní, hluboko do lesa jsou pečlivě prohloubené jakoby ručně na šířku rýče a křoví je vyčištěné, dokonce jsem nějaké lidi s bezdomoveckou vizáží a ručním nářadím okolo těch příkopů viděl. Skoro mi bylo líto těch křovin a trní, některé pamatuji před 40 lety jako kluk prakticky na stejném místě a ve stejném tvaru jako nyní a oni je vysekali...jinde zas jsem kdysi v rámci zlepšení pastvy osazoval příkopy potajnu malinami, ty se pěkně rozrůstaly a oni je taky vysekávají...

Tady nejde o to co spadne na pole ale o údržbu kterou sice stejně nikdo nedělá Vysázením stromů k sousedovi ho nutím k zodpovědnosti za ně. Věc se má tak, že za údržbu svahu vodoteče, což je i příkop u silnice, zodpovidá majitel pozemku nad ním, a patří mu i případný užitek z něj. To samé platí i pro různé meze v terasách polí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 29.10.2010 12:43:17
> ----------------------------------------
> "Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému.
> Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."
>
> V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových
> stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
> Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se
> stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak
> vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě
> definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z
> takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je
> rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a
> přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí
> více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem
> orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol,
> trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech
> suché listí drží dokonce celou zimu.
>
>
>

"Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."

V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol, trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech suché listí drží dokonce celou zimu.

TRI VYZVY predsedy CSV- PROFESIONALNIM VCELARUM 2009/9/249
2.8.2009 Seminar CECHU na vceli farme P.Vydry ve Svojanove.
Prvni vyzva: Profesionalni vcelari by se meli podilet na vzniku prirucky,ktera by obsahovala mapy,kde bude zaznamenano,kde ktery peofesional pracuje, cim se konkretne zabyva,co muze vcelarum prinest prospesneho a kontaktni udaje. Tato publikace by byla dana k dispozici vsem clenum CSV. Jste predvojem znalosti a dovednosti ktere byste meli predavat dal-vyzvedl pritel Sojka.

Druha vyzva se tyka prezentace CSV na kongresu Apimondie.Mam predstavu, jeden z posteru by mel patrit profesilnalnim vcelarum. Do tydne predlozte prostrednictvim CECHU konkretni namet.

Treti vyzva se tyka vnitrniho zivota svazu.Meli byste se vyraznym zpusobem zviditelnit navrhem zmen stanov a podilet se na zmenach organisacni struktury.Vize tu je.Pred casem ji prezentoval Petr Taborsky a da se z ni vyjit. Mate spoustu napadu,ktere prispeji,ze se svaz nekam posune.Jde o slozitou zalezitost,Generace petasedesatniku bude ve funkcich koncit a proto je zapotrebi hledat jejich mlade nastupce.Premyslejte ! Jste lide napaditi,mate spoustu myslenek,urcite je dejte na papir a predejte prislusne komisi.-SVAZ nemuze jit cestami,kterymi se potaci dvacet let a ridit se takovymi uzkoprsymi stanovami,ktere nedavaji sanci cinitelum udelat neco o vlastni vuli a o kazde hloupůstce se musi radit.Jsou to chyby,ktere se museji odstranit- podtrhl pritel Sojka.

CECH Valna hromada ..nyni ma cech 52 clenu,hlavnim tematem byl sjezd,prizvali vzacne hosty:Predsedu CSV Sojku,predsedu UKRK Sciskalu, predsedu priprav stanov Balika.
Navrh zmen sekretar P.Taborsky www.apiscech.cz :
1.Mandat radovych delegatu UV omezit na 3roky.Na tuto dobu i sjezdove obdobi.
2.Volitelnost funkcionaru omezit na 2obdobi.Vek voleneho nesmi prekrocit na konci obdobi 65 let.
3.UV vybavit rozhodovacimi pravomocemi.UV volit z krajskych nominaci sjezdem.
4.UV umoznit volbu presidenta a dozor nad dodrzovanim prijatych zasad v cinnosti svazu
5.predsednictvo UV zrusit.
6.Na krajskych vyborech vytvorit post placene funkce-krajskeho zastupce svazu. Krajske vybory vytvorit ze zastupcu okresu.Ty volit ZO.

(Vcelarstvi: redakcne upraveno a zkraceno )

Prosíme o tichou vzpomínku či modlitbu za ing. Řeháčka (velkého propagátora a zakladatele DADANTKLUBU), který 26.10.2010 zemřel. Pohřeb 1.11.2010 od 14.00 hod v Plané u Mariánských Lázní.

PROSÍM bez komentářů. J.Tlapa Vodňany

Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 12:04:00
> ----------------------------------------
> Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně
> stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení
> nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.
>
>
>

Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.

No, vysoké stromy, zvláště stromořadí na vyvýšených místech přispívají k samočisticí schopnosti krajiny.
Zvláště tady na Ostravsku se zdá, že schopnost krajiny zachytávat prach je už vyčerpaná. Pokud se nemá zvýšit rozšiřováním takových porostů, jak že na to to zatím nevypadá, nejspíš se bude znečišťování ovzduší tady řešit tvrdě na úkor někoho nebo něčeho jiného . Buď firem, což se odrazí v pracovních místech, nebo lidí, což se odrazí na zdražení lokálního vytápění nebo dopravy, což se odrazí ve firmách i na lidech....
Co se týká konkrétního stromořadí, je třeba znát konkrétní podmínky. O takové stromořadí je třeba se starat celá desetiletí průběžně, průběžně odstraňovat špatné stromy a místo nich dosazovat nové, to se unás obvykle v posledních desetiletích nedělo a stromořadí tak proto bývají přestárlá.

Zřejmě pozemky ktterá jsou ve směru budoucího rozšíření patří někomu vlivnému a ten chce výhodně prodat.
Pokud však ten obrázek bala opravdu ta alej, tak její životnost pomalu končí. Na frekventovaných místech stárnoucí stromy nemají co dělat. Předejde se tak mnoha neštěstím. Ti aktivisté si pak zodpovědnost za ně nevezmou na sebe. Viz: Kauza Zlín.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 07:23:02
> ----------------------------------------
> ve švédsku udělají cestu vedle, a stávající cestu upraví jako
> cyklostezku,ale mi ve východním bloku EU na tohle nemáme....ne v
> peněženkách,ale v hlavách máme nasraný....
>
>
>

ve švédsku udělají cestu vedle, a stávající cestu upraví jako cyklostezku,ale mi ve východním bloku EU na tohle nemáme....ne v peněženkách,ale v hlavách máme nasraný....

""Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt. ""

Asi budeš blízko pravdě, tyto indicie se množí. Na problém je ale třeba hledět i z jiného úhlu. Počet roztočů spadlých po ošetření nemusí vždy být údajem vypovídajícím o podstatě, o ohrožení včelstva. Roztoči na létavkách pravděpodobně nejsou aktivní, neúčastní se reprodukce, jinak by se ani na létavce neobjevili. Problém se odehrává rotací přes mladé včely. Proto stále a donekonečna budu tvrdit - významné je též sledování spadu světlých roztočů. To je pravdivý ukazatel reprodukce aktivní části populace roztočů.

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Videa-s-vcelarskou-tematikou?pid=700#pid700

může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným
---------
Před lety (asi pěti - tedy 2 roky předy 2007) jsem s kolegou kočoval na svazenku. CCa 7km. Skupina úlů co tam byla vykazovala o řád(y) vyšší spad po první fumigaci. Některá z nich byla ta rekordní s tisícovým spadem, doma desítky.
Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt.
S kolegou jsme asi dva km od sebe a oba jsme zaregistrovali vyšší spad u včelstev z kočování.
Tedy 2km X 7km. Zamoření může být asi velmi lokální záležitostí.

Karel

"Letos jsem dělal 4 oddělky pro sebe a 2 pro tátu do Hořic, které tamtéž odcestovaly v půli června.
Mé oddělky (Trutnov 500mnm) v červnu až srpnu až září vykazovaly přirozený spad roztoče nulaceláněcomálo a pár dní po první fumigaci spadlo průměrně 10 až 20 roztočů ze včelstva.
U tátových oddělků v témže čase po 1. fumigaci spadlo 50 roztočů z jednoho a 170 roztočů z druhého včelstva.
Zavčelení okolo mých včel je cirka 10x menší, než u táty....
Jsou to všechno počty zanedbatelné, jen jsem chtěl poukázat na přímou úměrnost, která je zde viditelná - 10x menší zavčelení, 10x nižší zavšivení.
Ať se daří, Libor. "
------------------------------------------
může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným.
V loňském roce jsem přecházel na jinou rámkovou míru metodou př. Zeleného - zaklíckování matky a následné přemetení bezplodého včelstva na mezistěny. Přemetl jsem 4 včelstva, přeléčil a v srpnu 1 z nich vykazovalo nejvyšší spad z celé včelnice(vyšší než další 4 v původních úlech), zbylá 3 přemetená byla bez roztočů.
V letošním roce se na mé včelnici projevila jiná anomálie, nejvyšší spad první den po fumigaci mělo včelstvo nejblíže živému plotu (stovky), druhé mělo zhruba 100-200, další do sta rozročů a zbylých 7 v řadě do 20.

Petici jsem si precetl a podepsal.
Petr

Fumigoval jsem v neděli, odpočet jsem provedl v úterý, tedy asi po 48 hod.
Podložky byly před fumigací očištěny. Po odečtu jsem opět podložky vyčistil.
Nemám varoa dna ale nyní
se na dnech už nic neděje co by mohlo odečet zkreslovat, tak bych mohl
provést opakovanou
kontrolu spadu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 27, 2010 1:40 PM
Subject: Re: Léčení KM


> František Hazdra napsal:
>
>>Provedl jsem diagnostiku spadu roztočů po letním léčemí KM. Kyselinu jsem
> alikoval počátkem srpna a počátkem září odpařovačem nassenheider v
> množství
> 140 ml. Gabony jsem dal do skříně. Včely zimuji ve dvou K-39 ve včelíně,
> umístěny jsou na východ a západ.
>>Letos byl spad o řád vyšší než v předchozích dvou létech, kdy jsem je
> doslova hledal. Ze 34 včelstev bylo ve skupině 20 až 100 roztočů 22
> včelstev, ve skupině 101 až 300 roztočů 12 včelstev. Vyšší spad vykazovala
> včelstva směrovaná k západu.
> Haf
> ..........
>
> Jen pro jistotu - to je spad nasčítaný při a po aplikaci kyseliny v období
> cca 1 měsíce?
> Nebo je to spad po kontrolní fumigaci?
>
> Jaký je současný přirozený spad?
>
> Díky za upřesnění.
>
> Radek Krušina
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5567
> (20101027) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>