78503
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- J.Chramosta (78.156.147.86) --- 15. 12. 2010
Re: Výrobci mezistěn v ČR (3722) (3738) (3745) (3746) (3775) (49031)
Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
Připadají mi poněkud silnější,než mezistěny např. od pana Kováče.
Beru rozměr 43 na 15.
Z 1 kg jich mám asi 13 ks.
Panu Školovi se daří celkem přesně dodržet i požadovaný rozměr, takže nemusím nic přiřezávat.
Mohu doporučit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49032)
Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ?
----------------
No mám jen jedny rámky zatím. Nakupuji je stlučené a vydrátkované a se všemi zacházím stejně. A až se bude kutálet z rámků melecitoza, tak to nemusím rozlišovat. Prostě přidám na otáčkách a nebudu studovat co mám zrovna v koši.
Až mi někdo ukáže jak vytáčí plný panenský stavební rámek zavíčkovaný až dolů a i kdyby jen Langa18cm, tak se nechám poučit. Tedy společně v koši s normálními rámky.
ˇUspora pár korun na drátkjování mi nevyváží problémy při vytáčení - stačí když musím vybírat k sobě podle váhy. Ještě dávat na stranu stavební atd. Notabene jak to rozlišovat. To by taky zdržovalo.
Teprve teď po deseti letech jsem koupil přířezy - právě proto, že je chci v kombinovaném provozu - tedy 2xLang24cm + nízké vyřezávat ala Broněk. V tomhle provozu je nebudu vytáčet a tak mi chybějící drátky nebudou vadit.
No a taky do nich zkusím plast. mezistěny.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.176.70.3) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019)
jeden ti poradí to a druhý zase něco jiného . Nejvíce mne pobaví , když ti někdo poradí zrovna ten svůj způsob a důvod proč ano , je , že to tak dělá od mala. Za tyto příspěvky jsem obvzlášť vděčný . V TV není žádná komedie , tak proč nepobavit i ostatní . Já radím zase vodorovně. Tenká dolní loučka je jedno , mezistěny nesjíždí je druhá. Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ? Vyzkoušej to co ti nejvíc vyhovuje !!!! Největší blbost je to kombinovat . Řeči , že se to svisle kroutí , hm , záleží v jakých rozmezích máš první drátky od kraje a taky jak hustě , no a pak práce a délka drátu . Při vodorovném to máš tři délky .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49032
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49020) (49022) (49023) (49026)
Také jsem se zabýval tou myšlenkou pásku ke spodní loučce u stv. rámků Po prvním roce použití jsem s tím skončil jako se zytečností. Nevidím důvod proč si stím hrá.t Stejně dílo v podletí proženu slun. tavidlem nebo do zimy jinak zlikviduji.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: NitraM <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk? > Datum: 15.12.2010 10:41:50 > ---------------------------------------- > "Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?" > ______________________ > > Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. > Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé > drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také > setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak > hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke > spodní loučce. > Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí. > Přeji hodně úspěchů. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 15. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019)
Ahoj, dokud jsem nepřešel na nízké nástavky, které není třeba drátkovat, užíval jsem si podobně... Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz> > Předmět: dr?tkov?n? r?mk? > Datum: 14.12.2010 16:11:59 > ---------------------------------------- > Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. > Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne > (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v > zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. > Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše > zkušenosti? Děkuji. > Marcel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 12. 2010
RE: drátkování rámků (49019)
Používám svislé drátkování, protože jsem tak začal jako malý kluk. Krajní svisle, prostřední se trochu sbíhají, aby mezistěna nemohla sjíždět (pokud ji rychle vystaví a v silné snůšce panenské dílo rychle zanesou). Důležité je dodržení symetrie toho sbíhání, aby rámek držel pravoúhlost. Drátky napínám jen tak, aby se při zahřátí proudem nepronesly. Viz obrázek: http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/3.html
Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Marcel Sent: Tuesday, December 14, 2010 4:12 PM To: Včelařský mailing list Subject: drátkování rámků
Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji. Marcel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49028
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 15. 12. 2010
Re: dratkovani ramku (49019) (49020) (49022) (49023) (49026)
NitraM (62.245.68.31) --- 15. 12. 2010
Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Také vidím jako dobrý kompromis šikmé drátkování. Nebo kombinaci: svisle blízko u bočních louček a pak šikmo.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49027
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (62.245.68.31) --- 15. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49020) (49022) (49023)
"Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?"
______________________
Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke spodní loučce.
Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí.
Přeji hodně úspěchů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49026
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49021) (49024)
Zkoušel jsme oboje, vodorovné považuji u rámků na šíř za výhodnější. Míň protahů.
Deformace rámků ja taky menší.
Má to ovšem úskalí u vyšších rámků atd. Občas se MS zvarhánkovatí. Zřejmě se jedná o případy, kdy byl velký rozdíl teplot - nízká při tavení a včely v úle se na MS hned nevrhly a ta se prověsí. I když se mi to občas stane, tak preferuji vodorovné.
A čelím tomu tím, že šetřím a poměr zatavovaných MS je následující po 1/3 - plná, trojůhelníková a čistě stavební.
Jak a kám které vkládám je věcí citu, u slabších včelstev a větší plochy MS, u dalších je nechávám pracovat.
U celých nástavků je jádro plnější MS kolem jedné - dvou souší.
Pokud někdo má větší plodiště nebo včelaří bez mřížky, tak může tímto způsobem ušetřit spoustu vosku a hlavně práce.
Ale che to přecházet na volnou stavbu postupně, včely musí mít v době stavby dostatek trubců - tedy mohly si stavět rok předtím trubčiny do sytosti a není třeba s ebát ji jim tam přes zimu nechat několik rámků - ale s citem . ne mít uprostřed horního nástavku 6 rámků trubčiny.
Dobré je to tam, kde je dlouhá snůška, hlavně v létě pak staví pěknou dělničinu.
A staví ji i přes ponechané drátky. Z hlediska manipulace je pak jedno jaký rámek strčím do medometu. Málo zakladená divočina je křehká.
I když jsem měl malé rámky 30*15 tak jsem je drátkoval - zatavování el. prodem je čistší a mohl jsme je dělat v kuchyni atd. a máme tady dost "husté" medy. Na druhé straně rámky bez drátků se pak daly snadno vylomit či vyříznout a dát včelám snadno stavět - bylo to na jaře jednoduché.
Tmavé se vyřízlo a dalo zpět. Třeba jen střed. Bohužel se k takovým plástům nemohl dostal včelař klasik, neboť se oprávněně zhrozil hrbolatého plástu :-) Leckdo mi doporučoval výměnu matek, protože mám hrboplod:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49025
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.121) --- 14. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49021)
Já používám drátkování vodorovně, a mám za to, že se drátkují rámky kvůli zpevnění díla pro vytáčení v medometu, tak na směru odkud kam to může být jedno. Spíš je důležité aby při drátkování byl rámek přiměřeně v pravém úhlu. Někteří včelaři s nízkými rámky nedrátkují vůbec a při vytáčení jim to žádné větší problémy nedělá, je to spíš o přesvědčení jak to kdo chce.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49024
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (62.245.68.31) --- 14. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49020)
Pepan: "Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce."
___________________________
Souhlas, úplně to stačí. Hlavně nepřepínat, je to zbytečné. Aby byla plástev vystavěna pěkně až k spodní loučce, je Marceli výhodné dorážet ji právě k této loučce, nikoliv k horní. To platí především pro stavební rámky, když se rozhodnete natavit jen pruh mezistěny. Vodorovné drátkování bych nedoporučoval.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49022
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019)
"Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji."
Já plásty nadrátkuji a potom, pokud nezatavuji, drátky nechávám volné, nenapnuté. Před zatavováním drátek mírně napnu, uchytnu a potom hlazením drátku drátek opatrně povoluji co nejvíc, aby byl co nejvolnější a přitom ještě rovný, aby se mezistěna zatavila dobře. Po zatavení je potom drátek v mezistěně rovně, v tom cca centimetru mezi mezistěnou a loučkou je prohnutý, jak se drátek při ohřátí při zatavení prodloužil. Loučky rámku tak zůstávají stejně rovné jako před drátkováním. Pokud loučky, spodní i horní rámku je z dřívějška příliš prohnutá, protože používám staré rámky, normálně v rámci možností horní i spodní loučku prostě vytáhnu, otočím, , aby vyhnutí bylo směrem ven plástu a ne dovnitř a zase původními hřebíčky sbiji. Případně předělám mezerníky. Obvykle se to podaří, pokud se nejedná o starý příliš "light" rámek, kde jsou loučky jen cca 6 milimetrů silné.
Pára a vyšší teplota jinak způsobuje plasticitu dřeva, kdysi se jen nahříváním v páře dřevo ohýbalo. Jak je prostě ve vyvařování v pařáku Dřevo pod třeba napnutým drátkem, prostě se v tom pařáku ty loučky za drátkem prohnou a po vychladnutí už tak zůstanou. Napravit bez rozebírání rámku by to šlo jedině opačným postupem, v nějakém přípravku loučky předepnout opačným směrem a vypařit v páře.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49021
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019)
Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz> > Předmět: dr?tkov?n? r?mk? > Datum: 14.12.2010 16:11:59 > ---------------------------------------- > Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. > Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne > (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v > zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. > Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše > zkušenosti? Děkuji. > Marcel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49020
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Marcel (212.111.31.107) --- 14. 12. 2010
drátkování rámků
Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji.
Marcel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: Moje skuenost s polyuretanovou vlokou (48918) (48941)
Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý (neviem či ešte včelári), mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a dosahoval 100 kg? výnosy a to prosím v Prahe.
Ing.Smělému těch jeho sto kilo,nedělá ten jeho úl sám o sobě,ale především způsob jak se jeho včely s jeho bohatou pomocí na jaře bleskurychle rozvíjejí.Úly má u domu a má jich + - 10,takže pro něho není problém se jim věnovat velmi intenzivně.A navíc nemá tam "převčelíno",takže včelky mají dostatek pastvy. Rozhodně se nedá jeho způsob chovu použít ve větším poctu včelstev!(tipuju tak max.30) Standa
P.S. A stále včelaří.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Re: Moje skuenost s polyuretanovou vlokou Datum: 10.12.2010 - 8:34:19
> ..ale největší přednost poskytují tyto úly v létě > proto je snůška tak > neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na > mikroklima v úlu a stálé > nekolísající teplotě v úlu. karl > > Nedá mi, aby som nenapísal niekoľko postrehov > uvedených karlom. > Dôvodí dobrými výnosmi, čo spája s vnútornými > polyuretánovými uľovými > stenami a dokonalou mikroklímou v úli. Tak to môže > byť dobrý argument pre > ovplyvnenie včelárskej verejnosti, hlavne > začiatočníkov, ktorí si všimnú > hlavne to, že tento úľ doslova doslova produkuje > med. > No posledné desaťročia to dosahujú včelári v > hociktorom úli, ak je v ňom > silné včelstvo a v okolí stanovišťa je dlhodobo > dobrý zdroj znášky, > zdôrazňujem DOBRÝ! A k tomu stále počasie, ktoré > dovoľuje vyletovať včelám > za zdrojom každý deň!, čo vždy nebýva. > > Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý > (neviem či ešte včelári), > mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a > dosahoval 100 kg? výnosy > a to prosím v Prahe. Poznám včelára z Maďarska a > ten dosahuje priemer na > včelstvo 120 kg, pritom má obyčajné drevené úle s > jednoduchými stenami 22 > mm hrubými. Ja osobne včelárim s úľmi so > sololitovými stenami 26 mm len so > vzduchovými stenami a tiež dosahujem dobré > výsledky, takže ako? Vždy to > bude aj o úľovom systéme, každoročnej sily > včelstva, viac dobrých znášok v > okolí včelnice a hlavne dlhodobo dobré počasie. V > podstate nie som proti > rôznym zlepšením úľovej zostavy, preto ani PUF > včelám istotne neublíži, ale > k dobrým výsledkom ešte nemusí viesť, vždy budú > závisieť aj od hore > uvedených činiteľov. > > Ak to takto nie je, ani ten najlepší úľ > "nevyprodukuje" ani > kg medu.Nakoniec nektár do úľa prinášajú včely a > príslovie hovorí "kde nič > nie je, ani čert neberie". Karl, prajem veľa > úspechov. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911)
A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud je komisionální léčení ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je někdo ve svazu, či není.
No přeci by nedostal tu dotaci=prachy za to,že si nechal umřít včely.A to by se mu nevyplatilo.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net> Komu: vcely/=/v.or.cz Předmět: Re: varroatolerance Datum: 9.12.2010 - 12:53:16
> > > Dne 9.12.2010 10:45, Ales Molcik napsal(a): > > ... A pokud bych k takovému měl chodit > > pravidelně, tak ho nechám > > > vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se > > nebude tak jak se nestaral do > > > teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o > > to bych se taky postaral a > > > byl by od něj za chvíly klid. > A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud > je komisionální léčení > ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je > někdo ve svazu, či > není. Další věc je, že za zdravotní stav včel > odpovídá chovatel, a opět > zde svaz nefiguruje. Neboli přestaňme si hrát ve > svazu na něco, k čemu > není určen. > Milan Čáp >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: Re: Varroatolerance (48872) (48880) (48889) (48895)
Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na > >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se > >> množí > >> > >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto > >> > >> množení. > >> > >> > >> Zbývajících > >> > >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva > >> > >> umí > >> > >> > >> tento úbytek > >> > >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze > >> > >> dosáhnout > >> > >> > >> stavu, kdy > >> > >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka > >> > >> bude > >> > >> > >> vyrovnaná. > >> > >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance > >> umožňuje omezit > >> > >> tlumení akaricidy.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Re: Re: Varroatolerance Datum: 9.12.2010 - 10:43:49
> Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku > života letních včel = rozdílná potřeba plodování. > A to je podle mne ten nejdůležitější faktor který > by se měl sledovat. > > Pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net> > > Předmět: Re: Re: Varroatolerance > > Datum: 09.12.2010 09:59:10 > > ---------------------------------------- > > Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. > > Gruna napsal: " V období > > > plodování se množí kleštíci na plodu a některá > > včelstva umí omezit toto > > > množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků > > přirozeně ubývá a některá > > > včelstva umí tento úbytek zvýšit." > > V tom je ta podstata. Prodlužování plodových > > přestávek (hlavně v > > > kritickém období) je jen jedna z možností. > > Dále existuje několik známých principů jak > > dochází k potlačení kleštíka > > > a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě > > ještě řada dalších > > > mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení. > > Jsou to tedy např.: > > - již zmíněná přestávka v plodování > > - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami > > - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče > > - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel > > - přirozené rojení, které nemusí být vždy > > nežádoucí - to záleží na > > > přístupu a cílech > > > > Zaujal mne též článek z posledních včelařských > > překladů - tuším strana > > > 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do > > včelstva, která omezuje > > > kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je > > tam zmínka, že to > > > praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. > > Jsou tam i vysvětlení > > > některých principů této metody, i když jen ve > > zkratce. > > > > > Milan Čáp > > > > > > Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz > > napsal(a): > > > > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy > > > včelstvo omezuje plodování" > > > > > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí > > > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí > > > 3) nedostatek potravy = nežádoucí > > > Který z těchto bodů ještě chceme využít k > > > boji? Ten první již využíváme. > > > > > > > > Pepan > > > > > >> ------------ Původní zpráva ------------ > > >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan> > > >> Předmět: > > >> Datum: 09.12.2010 00:19:07 > > >> ---------------------------------------- > > >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva > > >> bránit přemnožení kleštíků na > > >> > >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V > > >> období plodování se množí > > >> > >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí > > >> omezit toto množení. Zbývajících > > >> > >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a > > >> některá včelstva umí tento úbytek > > >> > >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných > > >> včelstev lze dosáhnout stavu, kdy > > >> > >> celková roční bilance přírůstku a úbytku > > >> populace kleštíka bude vyrovnaná. > > >> > >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná > > >> varroatolerance umožňuje omezit > > >> > >> tlumení akaricidy. > > >> -------------------- > > >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, > > >> myslíte si, že Vd naučíme žiť > > >> > >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská > > >> voš - Pediculus capitis, ktorá v > > >> > >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. > > >> S detskou všou ľudstvo bojuje > > >> > >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola > > >> voči deťom tolerantná. Škoda, že > > >> > >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata > > >> je iná, lebo štádium vývoja > > >> > >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy > > >> prežije. > > >> > >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, > > >> keď život Vd vo včelstve je > > >> > >> preň vždy nebezpečím. > > >> > > >> > > >> > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (49014)
no, silentbloky slouží k tomu, že vibrovanému předmětu více méně nekladou odpor. Tudíž sílu z vibrací nepřenášejí dál, oddělí ji a omezí pouze na vibrovaný předmět. Podobně jako ta péra, na kterých je zavěšen buben v automatické pračce.
Stejně se chovají nohy medometu, pokud jsou tenké, pružící a nespojené.
Vibrace medometu se potom omezí, když se nohy medometu spojí dole v jeden celek, případně vyztuží, aby nevibrovaly, síla těch vibrací se potom "uzavře" přes odpor, jaký takový podstavec medometu vytváří třením a naklápěním medometu na podlaze. Pokud ale síla vibrací medometu překročí tu sílu, jaká vzniká tím třením a naklápěním na podlaze, je zle. A ta se zase zvýší, pokud se spodek medometu zatíží. Třeba 50 kilovým závažím nebo stojícím člověkem.
Jinak přirozeně vibrace znamenají nějakou sílu. Ta někde vzniká, tady konkrétně v nevyvážených rámcích, někde je distribuována, tady konkrétně třeba materiály koše medometu, hřídele a ložisek medometu, nohama medometu a zaniká potom třením podstavce medometu o podlahu nebo v závaží na spodku podsttavce medometu. Ta síla znamená napínání a námahu toho materiálu, který na tu sílu vibrací musí být dimenzován.
V praxi u medometu to je potom asi otázka případných špatně provedených svarů či poddimenzovaných ložisek koše medometu...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49015
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.176.70.3) --- 14. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992)
No vibrace jsem také řešil . Nejlevnější a nejjednodušší se mi osvědčilo přišroubování na dřevotřískovou desku . Na té při vytáčení stojím. Silentbloky to musela být sranda , na těch se to muselo strašně houpat . Ještě by pomohlo dát tužší nohy z jeklu namísto ty lisované , ale to možná příště .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49014
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (49003) (49007)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb > Datum: 13.12.2010 23:50:13 > ---------------------------------------- > Jsou věci, co mne hlava prostě nebere. Hodnota věci není to samé jako cena > za věc. Pokud pro někoho ano, tak cena za moji realizaci Czech Sugar > Challenge je pevná. 400x650x25 nebo s 15letou zárukou 500x650x25. Chce-li > někdo Czech Sugar Challenge za českou cenu a přitom hodí do banku vlastně > prezent jako chovný materiál určený pro chovatelskou špičku, tak je to to > samé, jakoby auto za 5 miliónů vyhrál bezdomovec na ulici. Je to prostě > výherci taková výhra k ničemu, pokud to neprodá, protože neumí správně užít > té hodnoty. Takže tu akci zprominutím nechápu. _gp_ > > ....... > Lukáš Matela: PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za > přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na > krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky > je. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49013
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.121) --- 14. 12. 2010
Re: Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-). (49006) (49011)
Karl, moje manželka pracuje jako archeoložka, dělá výzkum. A když něco najdou a mají nějakou představu teorie jak to asi bylo, tak tu teorii vystaví kritice, najprve kritice vlastní a když si umí odpovědět, tak to vystaví kritice od kolegů. Ta kritika funguje jako prostředek, jak se dostat k výsledku. Neslouží k tomu aby kohokoliv snižovala. To je běžná a základní práce ve výzkumu. Jestli něčemu nevěřím , ať už částečně nebo zcela je jedno, tak se ptám, třebaže to vyzní jako kritika, ale až když je mi odpovězeno, tak potom si dělám názor. Dělat si názor dřív by byla zaujatost ne názor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 14. 12. 2010
Re: Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-). (49006)
Karl:
Souhlasím Vy všichni co jste nic nového nevymyslely a nikky na nic převratného nepřišli Vy se zabýváte jen krytykami ne ty co přijdou s něčím novým a nedej bože když se hrábne do Vašeho písečku který ohrožuje Váš byznys,Mám několikaletou skušenost s propagací nových forem včelaření a věřte že jsem to zkoušel publikovat ve všech Vám známých časopisech i na Slovensku bez šance několik let.
-------------------
Na rozdíl od papéru, který se platí je internet skoro zadarmo.
Což to takhle dát na net. Třeba vcelarskeforum.cz má dost rubrik, kam by izolované úly pasovaly.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 14. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (49003)
Ještě jednou a snad už dám v tomto tématu pokoj. Pokud by p. Kefuss místo matek dal do banku pro výhru ten půlmilion v hotovosti, neřeknu ani ťuk a klidně bych ho i kontaktoval. Takto nestojím o soutěž jako takovou z toho důvodu, že bych nakonec výhru nevyužil a asi daroval do opravdu těch pravých odborných rukou a na druhou stranu daroval nápad prakticky zanic. Dojít o něco co mohu lehce postrádat nebo získat něco hodnotného má mnoho podob. Pro mne ty matky nemají tu cenu jakou mají, protože je za tu cenu nepotřebuji._gp_
.......
Lukáš Matela:
Myslím, že p. Kefuss by opravdu dobrý nápad uměl ocenit i jinak než matkami. Jeho mail není tajemství, takže určitě využijte jeho poptávky. Je to otázka vzájemně výhodnéhé dvoustranné domluvy.
PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky je.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 13. 12. 2010
Re: Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-). (49006)
Klid Karl. Což takhle začít postupně a pomalu a umět přijat a zamyslet se nad kritikou střízlivou formou diskuze a následného možná i přehodnocení sama sebe? Snad je prostor na internetu jak na českém webu, tak i na slovenském k publikaci. Takže asi tak._gp_
........
Karl:TAKTO MI ODPOVĚDĚLI VŠICHNI TAK MI PRAĎTE JAK SE TO V TÉTO REPUBLICE DĚLÁ DĚKUJI Karl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlasta (89.24.140.105) --- 13. 12. 2010
nachlazení
Časté nachlazení, pocity únavy, oslabení?
Pomohly mi české 100% přírodní produkty, s vysokým obsahem bylinek. Osobně jsem trpěla častými nachlazeními a záněty a byla jsem velmi mile překvapena, když jsem po 3. měsících užívání už tyto časté problémy neměla. V případě zájmu o více informací si pročtěte webové stránky. Zkušeností mám s produkty mnohem více, ráda poradím.
Nezávislý obch. partner Vlasta Fučíková - 03-000334, skype: vlastafu, případně e-mail: Vlasta.Fucikova/=/seznam.cz http://zdravipokapkach.webnode.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49008
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 13. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (49003)
Jsou věci, co mne hlava prostě nebere. Hodnota věci není to samé jako cena za věc. Pokud pro někoho ano, tak cena za moji realizaci Czech Sugar Challenge je pevná. 400x650x25 nebo s 15letou zárukou 500x650x25. Chce-li někdo Czech Sugar Challenge za českou cenu a přitom hodí do banku vlastně prezent jako chovný materiál určený pro chovatelskou špičku, tak je to to samé, jakoby auto za 5 miliónů vyhrál bezdomovec na ulici. Je to prostě výherci taková výhra k ničemu, pokud to neprodá, protože neumí správně užít té hodnoty. Takže tu akci zprominutím nechápu. _gp_
........
Lukáš Matela: PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky je.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49007
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- karl (94.125.216.7) --- 13. 12. 2010
Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-).
Souhlasím Vy všichni co jste nic nového nevymyslely a nikky na nic převratného nepřišli Vy se zabýváte jen krytykami ne ty co přijdou s něčím novým a nedej bože když se hrábne do Vašeho písečku který ohrožuje Váš byznys,Mám několikaletou skušenost s propagací nových forem včelaření a věřte že jsem to zkoušel publikovat ve všech Vám známých časopisech i na Slovensku bez šance několik let.
Ale skrytyzovat a pošpinit něco nového co nikdy ani ten jakoby krytik odborník NEVIDĚL na to jsou povolaní mistři svého oboru.
Např. odpověď na můj příspěvek do Slov. Včelára.
Ďakujem za zaslaný materiál, mohol by som Vám ho uverejniť len ako
platenú inzercu /čo je u nás smiešna suma - 0,99 EURO/cm2, pretože Vaše
riešenie úľa nie je v súlade s požiadavkami, ktoré na moderný úľ
kladie racionalizačná komisia pri SZV. /Možnosť dezinfekcia úľa
horúcim lúhom sodným, event. parafínom...vrátane odolnosti voči
mechanickému poškodeniu pri kočovaní./
Averzia voči spojeniu včela a plast(pozn.v mém úle plast není)je aj vo verejnosti, iste aj preto
polystyrénové úle na Slovensku nemáme/neviem o tom, hoci ich
dovozcovia ponúkajú na rôznych výstavách, a aj plastové obaly na med
sa vyskytujú len lokálne.
Zvážte a rozhodnite sa.
TAKTO MI ODPOVĚDĚLI VŠICHNI TAK MI PRAĎTE JAK SE TO V TÉTO REPUBLICE DĚLÁ DĚKUJI Karl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 12. 2010
Re: Plastov? r?mek (49001)
Zkuste www.vcelarstvizak.ic.cz. Mikuláš
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Honza <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Plastov? r?mek > Datum: 13.12.2010 18:37:42 > ---------------------------------------- > Dobrý den, nevíte zda je v Čr nějaký prodejce celoplastových rámků pro úl > Langstoth, včetně mezistěny nebo popřípadě v jiných zemích. Děkuji > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 13. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990)
gp: Nezlobte se na mne, ale opravdu naše nápady v českém včelařství nestojí za víc než 30 matek?
Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-).
Myslím, že p. Kefuss by opravdu dobrý nápad uměl ocenit i jinak než matkami. Jeho mail není tajemství, takže určitě využijte jeho poptávky. Je to otázka vzájemně výhodnéhé dvoustranné domluvy.
PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky je.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49003
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 12. 2010
Re: Vyv?en? medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (48993) (48998)
To by ten rotor nesměl mít na obvodu síta ale pevnou stěnu
pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com> > Předmět: Re: Vyv?en? medometu > Datum: 13.12.2010 13:02:49 > ---------------------------------------- > Jinak mám takový pocit, že dnes výrobci jako vyvážení preferují med, který > se v počtu několik kilo hromadí na spodku medometu. > > Ak vytvoríme priestor /žľab/, ktorý zadrží určité množstvo medu na > rotujúcej časti medometu, tak nám táto masa nahradí kompenzátoor vytvorený > z guličiek? Potom stačí oplechovať do tvaru zatvoreného L spodný obvod > rotora medometu a vibrácie sú fuč. Je to také jednoduché ??? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.121) --- 13. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (48993) (48998)
Zatížení rotoru jak popisuje Albert vibrace snížit může, ale myslím si, že u tohoto způsobu je třeba mít silnější motor na rozběh a vybavit medomet brzdou kvůli delší setrvačnosti. Já jsem snížení vibrací vyřešil přišroubováním pevně k podlaze. A vyděl jsem i řešení druhé nádoby pod medometem připevněné k nohám a naplněné vodou. Motor byl samozřejmě nahoře.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Albert Gross (178.40.57.106) --- 13. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (48993)
Jinak mám takový pocit, že dnes výrobci jako vyvážení preferují med, který se v počtu několik kilo hromadí na spodku medometu.
Ak vytvoríme priestor /žľab/, ktorý zadrží určité množstvo medu na rotujúcej časti medometu, tak nám táto masa nahradí kompenzátoor vytvorený z guličiek? Potom stačí oplechovať do tvaru zatvoreného L spodný obvod rotora medometu a vibrácie sú fuč. Je to také jednoduché ???
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 13. 12. 2010
Re: Vyváení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48985)
> Jako učiteli mechaniky mi to Rudo nedá abych tě neopravil (co učitel to > exhibicionista). > Coriolisova síla se vysvětluje na otáčející se zeměkouli.
Nejznámější je asi roztočení vody při vypouštění vany, umyvadla - rozdílné síly na severní a jižní straně.
Údajně také ovlivňuje přesnost chodu hodin - pendlovek. Nejpřesněji údajně jdou při zavěšení na zdi orientované východ západ.
Vašek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 13. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (48991) (48995)
Co se týká výše investice, tak jestli má vyzyvatel představy o ceně svého materiálu takové jak se píše, tak za cenu jeho 400-ti matek (co je podle mne levné a adekvádní)by se to dalo i u mne do 2 měsíců zbodnout. Kdyby přidal na ruku ještě cenu za tak 100 matek navíc, tak místo 8mi let by mu ten vydrželo 15.
Takže Karle tam je někde ta cena za provedení výzvy a je určená podle hodnot pana Kefusse. Doufám, že se tu bavíme při tisícové sérii ve statisících Kč a ne o nějakých 30 matkách a jakési přednášce, u které by byly také nějaké náklady.(minimálně můj čas)_gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 13. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (48991)
Karle nedovedeš si představit, kolik investic, práce a materiálů s takovou věcí se u oddělkáře může omezit a ušetřit. Ani za diplom.
Vlastnosti řešení:
Kapacita začíná u 1 - 8litrů, končí někde kolem až 20 - 25.
Plnění nezávislé na elektřině, stačí oslí dvouruční pohon.
Včely se v tom umí bezproblému pohybovat bez nějakých blbostí navíc.
Samočistitelnost je zvrhlý požadavek, protože čistit podle nějakého standardu je otázkou včelaře a ne samoprasáctvím. (jestli tedy nechce někdo zase hnilobu plodu že?)
A to místo je tím překvapujícím bodem.
_gp
........
Nebo to řešní taky můžeš přihlásit na výstavu zlepšovatelů a dostaneš místo matek diplom. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48985) (48987)
"Kdysi jsem viděl ve šrotu automatickou pračku s vyvažovacím závažím na bubnu. Tehdy mne to nenapadlo a již si nepamatuji jak to bylo porychtováno. Škoda. Dnešní automatky používají olejové tlumiče a závaží a to je pro naše účely nevhodné. Ještě dnes, když rozbíhém medomet tak slyším ten rachot, ten rachot, ... "
Automatická pračka má volně na pérech uložený otočný buben. Počítá se s tím, že odstřeďované prádlo je ve více drobnějších kusech a tak se při začátku odstřeďování samo víceméně vyváží. Tlumiče mají jen omezit rozkmit toho bubnu na počátku, kdy to prádlo ještě není vycentrováno. Nebo když nějaký ňouma si usmyslí prát v pračce jednu přikrývku nebo dva velké kabáty vaťáky a podobně, které samy o sobě zaplní celou pračku a nevypne odstřeďování....Aby otočný buben v takovém případě nebouchal do úchytů a všeho možného v dosahu a neurval se nebo aspoň neporušil korozní ochranu těch úchytů či gumová těsnění...
Závaží nahoře na vaně pračky vyrovnávají nerovnoměrnost tlumení, kdy proti zemi je pohyb zatížen váhou celé pračky položenou na zemi, proti hořejšku je jen to závaží a pár kilo váhy horní poloviny pračky. Třeba staré socialistické tatramatky už v 70 letech měly tlumiče, ale neměly to závaží nahoře, to byl možná důvod, proč při odtřeďování tehdy "pobíhaly" po místnosti. Staré socialistické Romovky byly stabilizovány, co vím, těžkým, snad 100 kilovým litinovým odlévaným rámem...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992)
No, kdysi ve Včelařství nějaký včelař si to vyvážení kuličkami udělal a práci s takovým medometem popsal. Pokud vím, velice si to pochvaloval. O tom hluku psal taky, tam asi bude hodně dělat způsob, jakým byl ten kruh vyroben. V návodu ve Včelařství , co si pamatuji, se tehdy mluvilo o plastové trubce, ne kovové. Kruh se totiž tehdy musel udělat samodomo a to šlo s nějakou PVC plastovou trubkou ohýbanou možná jen horkou vodou nebo párou mnohem snadněji než s kovovou trubkou. Navíc tehdy sehnat kovovu nerezou trubku patřičného průměru bylo pro běžného člověka utopie, maximálně tak šlo sehnat běžnou černou ocelovou nebo možná měděnou. A v plastové trubce ten hluk zase musel být podstatně menší. Taky záleželo na materiálu kuliček. Ocelové kuličky byly určitě hodně hlučné, olověné už málo. Olovo zase je měkké a je otázka, za jak dlouho by se olověné kuličky v tom kruhu obrousily. Dneska by v úvahu mohla připadat ještě levná pájka cín - olovo, čisté olovo je už hůř k sehnání, nebo i zinek nebo zinkové slitiny, v každém pneuservisu jich z použitých vyvažovacích závaží bude plno. Kuličky by se ale musely z toho odlít, což na nějakém propanbutanovém hořáku nebo letlampě by neměl být větší problém.
Jinak mám takový pocit, že dnes výrobci jako vyvážení preferují med, který se v počtu několik kilo hromadí na spodku medometu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 13. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988)
Dík Honzo za podrobné vysvětlení, já si tu trochu pomatuji ze zkoušek na piloťák, kde o ní byla jedna otázka v meteorologii. Její vliv na praktický chod medometu je asi tak velký jako teorie relativity na škrábání brambor. Když jsem dodělal svůj radiál, chtěl jsem ho mít jako švýcarské hodinky. První blbost, kterou jsem provedl bylo, že jsem nohy natvrdo připevnil na větší silentbloky. Naprostá katastrofa, hodně vibroval i když byl prázdný. Kruh s kuličkami mi nějaký větší výrobce rozmluvil jako naprostou pitomost. /Jméno jsem za ta léta zapoměl, možná, že to byl i př. Havrlík/každopádně ho zkoušel. No a já se vydal cestou vše co nejpevnější a velká váha dole no a tak mě to vyhovuje a nic na tom není třeba měnit. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 13. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990)
Nezlobte se na mne, ale opravdu naše nápady v českém včelařství nestojí za víc než 30 matek? Já řešení co chce znám a mám, dokonce by dostal z něho více než by očekával, ale takto blbě si o něj říct, to raději nic. ..._gp_
http://n-vcelari.cz/mv/mv2010_06.htm
------------------------
Spíš by bylo zajímavé, jak vítěz vysvětluje orgánům co udělal s těmi matkami. :-)
Nebo to řešní taky můžeš přihlásit na výstavu zlepšovatelů a dostaneš místo matek diplom. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 12. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu-voľnobežka (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988)
Páni, ja už roky (asi 18) využívam na zmiernenie kolísania nerovnomerného množstva medu v odviečkovaných plástov, svoj doma vyrobený odviečkovač, ktorým dokážem rýchlo a dokonale zrezať viečka na hrúbku šírky hornej a dolnej šírky rámikovej latky. Tie mi zaručia, že odviečkovací pílonôž musí sledovať práve hornú a dolnú latku. U mňa je to dôležité i preto (aby približne rovnako hmotné), že k vytáčaniu používam obyčajný trojrámikový medomet na voľnobeh. Jednu stranu pri tangencionálnom medomete vytočím na jedenkrát a druhú taktiež na jedenkrát, len voľnobeh musí dostať vyšší impulz.
V prípade keď mi ostanú poloprázdne rámiky nerovnomerne naplnené, vložím k tomu najľahšiemu pri vytáčaní prvej strany prázdny plást, čím sa dočasne váha tohoto plástu zvýši (ale môže to byť i kovové závažie od 20 do 500 g na upevnenie z vnútornej strany koša). Je to bezproblémové a rýchle.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48989
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 12. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984)
Pokud bych zvolil toto řešení vyvážení rotujícího koše v mým medometu, zcela určitě se hluk i přesnost vyvážení dá řešit shodnou výškou paralelního bubnu pro kuličky (místo jedné nebo víc trubek) vedle koše na rámky, ten by měl po vniřním obvodě nalepenou filcovou (jekor) vložku. A pro přesnost bych takto váhu (menších) kuliček rozložil do více oddělených pater. .. Takový námět na obsáhlý patent. Nebo spíše užitný vzor. Zmíněná firma si to už opatentovala. Pro komerční nebo individuální řešení vyvažování koše ve včelařství podle mne dost dobrý. Dosud mám nepřipevněný k zemi medomet ale tak těžký a hřídel takového průměru, že mne vibrace do 2 mm nějak netrápí. _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48985)
Dovolte mi také malou poznámku. Vyšlo to někdy v osmdesátých letech v OVP. Zhotovil jsem toto zařízení podle "lavorového" popisu. (Uvnitř lavoru s horkou vodou se skružovala plastová trubka). Ta se zčásti naplnila ocelovými koulemi z velkých ložisek (byly z ložisek používaných na šachetních bagrech) celé se to "cípanty" instalovalo na spodek koše a ??? Je pravdou, že to fungovalo asi dvě hodiny. Pak jsem ten rachot koulí a klení manželky při rozběhu a při doběhu nervově nevydržel a šlo to do kopřiv. Pak jsem nohy medometu vyztužil a upevnil dle Rudova popisu a snažím se dále proti sobě vlkádat plásty o přibližně stejné váze. Kdysi jsem viděl ve šrotu automatickou pračku s vyvažovacím závažím na bubnu. Tehdy mne to nenapadlo a již si nepamatuji jak to bylo porychtováno. Škoda. Dnešní automatky používají olejové tlumiče a závaží a to je pro naše účely nevhodné. Ještě dnes, když rozbíhém medomet tak slyším ten rachot, ten rachot, ...
Nechal jsem si zhotovit 12-ti rámkový radiální koš, ale i ten má své mouchy. Manželka se na něm vzpírá vytáčet. Ten není na vyvážení tak choulostivý, ale plásty se musí do drážek řádně zaklesnout. Holt, všchno má své...
Zimo, buď již hodná.... JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 12. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48985)
Vznik měsíce, prstence kolem planet, samotný profil sluneční soustavy. Tato síla prostě srovná při rotaci do nuly (pozice relativního rovníku) pokud to jde vše a přitom se stále hmotně vyvažuje. Můžeme mít těchto sil v soustavě miliony, k prvotnímu pulzu stačí jen vzájemný kontakt těles,(třeba srážka) .. potom vzájemná (třeba i umělá) gravitace a ihned se navzájem ovlivňují tělesa v prostoru a čase. Může to připomínat i pohled jako na letící včely v roji které si vyměňují za letu feromony kolem kterých krouží v otevřeném prostoru. Fascinující spojitost se včelařstvím a to jen kvůli tomu pohybu. Nejsem fyzik, jen dělám jen do včel, ale nejde si takové podobnosti a síly nevšimnout._gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (78.156.36.242) --- 12. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984)
Jako učiteli mechaniky mi to Rudo nedá abych tě neopravil (co učitel to exhibicionista).
Coriolisova síla se vysvětluje na otáčející se zeměkouli. Ale nejedná se o odstředivou sílu, ale o sílu setrvačnou. Projevuje se v jakékoliv rotující soustavě, v které dochází zároveň k radiálnímu pohybu = pohybu kolmému k ose otáčení. Při vzdalování od osy otáčení se zároveň zvyšuje obvodová rychlost (na ose je rychlost nulová a lineárně stoupá se vzdáleností). Pokud ale se má hmota urychlit, musí být ke zrychlení postrkována (setrvačná síla) a to je právě Coriolisova síla. Působí v tečném směru k rotaci - postrkuje při rozkmitání systému koule tou kruhovou trubkou až se zastaví v okamžiku ustálené rotace. Sám se divím, že to tak může fungovat, ale je to tak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48985
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982)
Corialisova síla je odstředivá síla, která vzniká otáčením zeměkoule. Ovlivňuje průběh počasí, ale že by medometu?? Já jsem o vyvážení s někým diskutoval, ale všichni výrobci od nesmělých pokusů rychle utekli. Kuličky musí být velké kvůli váze a při dovažování, tedy neustále, dělají silný rachot. K výraznému zklidnění medometu stačí udělat i dost málo. Nohy asi 5- 10 cm nad zemí propojit např. vingly do osazení vložit trojúhelník ze stavební překližky a na ní naskládat dlaždice pod. Většinou je po problému. Není li, je to v hlavě a rukách. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48984
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976)
"Kdysi jsem zaslechl něco o pokusech vyvažovat medomet - snad obručí s kuličkami, nebo něčím podobným.
V jiné souvislosti by mě zajímalo, o co šlo, na jakém principu to pracovalo a jaké s tím byly zkušenosti. "
Princip byl takový, že po obvodu koše medometu byl kruh ohnutý z trubky a v něm volně běhaly olověné kuličky. Když se do koše medometu dal třeba jen jeden plást k vytočení, olověné kuličky se potom při vytáčení automaticky soustředily na druhé straně koše proti plástu a vyvážily ho. Výsledek tedy měl být takový, že do takového medometu vůbec nebylo třeba nějak vybírat plásty podle váhy, mělo jít vytáčet bez "poskakování" medometu a bez problémů plásty v takovém pořadí, v jakém jsou v bedně i třeba jen v třírámkovém medometu.
Praktické zkušenosti s tím nemám, když jsem točil v šestirámkovém, tam stačilo vybírat plásty podle váhy jen trošku a když jsem používal čtyř a třírámkový medomet, zas bylo plástů tak málo, že úspora času nestačila na podnět k tomu to udělat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 11. 12. 2010
Globalizace (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48928) (48942) (48943) (48945) (48948) (48961) (48962) (48964) (48971)
To Puppino:
http://www.imkertechnikwagner.de/itraehmchen.html
------
Ceny jsou jak u nás.
Nástavky mě zaujaly tím, že stejně jako já považují 3/4" za málo a 1" za zbytečně moc. Já zvolil 23 oni 22mm tlouštku. :-)
Stejně tak se mi líbilo, že mají tzv Dadant na Langstrotím rámečku, plodiště 12r. Takže jsem se s chutí podíval.
Zajímavě řešená drážka pro rámky - je tam plech jako hřeben, ale bez drážek.Takže rámky jezdí po plechu a asi se to nebude tolik zanášet propolisem.
Všechna dna co jsem viděl, měla varoa zásuvku.
Ten starší včelař co mě tam přivezl měl doma polystyrénové nástavky, ale přechází na dřevěné.
Pokud viděl rozdíl, tak v pomalejším jarním rozvoji, v létě pak stejně silné.
Ve včelách měl podložky, koukali jsme na spad. Asi tak stovka roztočů za měsíc. Léčil v srpnu, září (nestačili jsme se domluvit čím:-) a od té doby ne. Podle všeho léčí jen jednou.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78503 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48974 do č. 49034)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu