Včelařská konference

Dobrý den chtěl bych vědět jak se žádá o dotaci na včelky ,děkuji Dragušinec .

..ten vzduch vhanany fenom unika kade?Za aku dobu stekutite kanvu?..ja na reg.pouzivam termostat,zasuvkovy,strci sa do el.zasuvky a sam ma v sebe zabudovanu dalsiu,do ktorej mozete zastrcit snuru od spotrebica..je z neho vyvedeny kablik 2m s cidlom na konci ktore mozete umiestnit do kvapaliny prip.vzduchu..digi nastavenie po 0,1C,moze riadit chladenie al.zohrievanie,podla toho ako nastavite zap a vyp teplotu..cez google ho najdete pod ozn. termostat ut 200 ..

Nejde ani tak o N.m.v., ale o to jak ta ktrá linie využívá různé typi snůšek. Praděd velmi dobře umí viužít i slabší lesní luční snůšky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Linie Prad?d
> Datum: 05.2.2011 19:25:29
> ----------------------------------------
> ja vcelarim v 160 m.n.m. nemam skusenost ako sa mozu chovat u mna matky z
> vyssich nadm.vysok..
>
>
>

Právě dnes jsem před chvílí přijel z Globusu a koukal tam na ceny medu
nejlevnější od fa. JSG pekařský 56Kč/kg Také tam byli 200g/65Kč nebo kanadský řepkový 300g/ 130Kč nejdražší kilové balení v patentní sklenici 189Kč

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? cena medu
> Datum: 05.2.2011 15:54:22
> ----------------------------------------
> Když chcete odvíjet cenu od ceny v zahraničí, tak ale nesmíte koukat na
> prodejní cenu, ale na poměr ceny k průměrnému platu. Berte v potaz, že v
> Německu je průměrný plat 4x vyšší než u nás, v Rakousku cca 3x, Francie a
> Švícarsko je na tom podobně jako Německo, takže pokud tam mají med za
> 10EUR, u nás by měl stát +- 3EURa, což je ale nereálné. Proč je v Třeba v
> Polsku levněji? Protože tam je průměrný plat cca 0,7x prům. plat český...
> Musíte brát v potaz koupěschopnost obyvatelstva a ne jen koukat na
> zahraniční ceny. Zajímavé, že si neberete příklad třeba zrovna z těch
> Poláků, ale z Němců, což je výhodnější... a co si budem povídat, zisk je na
> včelách, ikdyž dáte med do výkupu. Ale pro mě za mě, si prádevjte třeba za
> 200kč/kg, je to jen voda na mlýn těch rozumnějších, co hledí i na lidi, ne
> jen na svojí kapsu. Jak rozumnou cenu vydím od 110 do 130, ale záleží
> samozřejmě na roce/výnosu. Když vytočím 100kg půjdu klidně s cenou dolu,
> když vytočím 15kg, cena půjde nahoru.
>
>
>

V prvé řadě než napíšeš něco tak si to nastuduj.
Med je pochutina i když velmi prospěšná, je zdrojem cukrů a některých jiných látek .
Maso je základní potravina, je zdrojem bílkovin a tělo jich potřebuje mnohem více.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? cena medu
> Datum: 05.2.2011 19:53:30
> ----------------------------------------
> Musím taky reagovat na diskuzi o ceně medu, ale začnu otázkou: Kolik kg
> medu spotřebuje průměrně rodina v ČR za rok ? Nevím to přesně, ale určitě
> to nejsou dvě kila. A dám další otázku, kolik kg masa (dosti drahého,
> průměr za kg asi 100,- Kč) spotřebuje rodina v ČR za měsíc - za rok ?
> Určitě to bude víc jak ty dvě kila jako u medu. Téměř žádné rodině (kromě
> vegetariánů) není líto utratit spoustu peněz za maso a další masné výrobky,
> ale mělo by jim být líto zaplatit 100-150,- Kč za kg medu ? Podle zvyšující
> se poptávky po medu věřím tomu, že si lidé budou med kupovat častěji s
> vědomím, že dělají něco pro svoje zdraví.
> ---------------
> Musíte vzít v úvahu tři poměrně důležité faktory:
>
> ČR byla zemí exportující med, kde nebyl zájem prodávat na vnitřním trhu.
> Tedy nebyla propagace medu a většina populace měla minimální šanci med od
> včelaře (či v český med v obchodní síti)koupit i kdyby chtěla.
> Tedy zde nebyl marketing a med nebyl běžnou potravinou a byla poměrně nízká
> spotřeba, i úroveň prodeje a cena nikoho nebolela, protože to byla taková z
> nouze cnost a spíše společenská nutnost prodávat přímo lidem.
> Nepředstavovalo to hlavní zdroj příjmu včelaře, takže cena na truhu v ČR
> nikoho nebolela.
> Za soc. byl navíc nulový rozdíl mezi výkupní a prodejní cenou v obch. síti
> a tak se dost těžko propracováváme k normálnímu cenovému modelu.
>
> A druhý faktor je odvaha k prognoze - můj tip - staneme se dovozní zemí -
> spotřeba medu bude převyšovat jeho produkci.
>
> 1/2mil včelstev x 40 kilo průměr (a celostátně asi vyšší nebude) = 20mil.kg
> = 2kg na obyvatele nebo o dost míň.
>
> Třetí faktor je ten, jak rychle bude stávající generace nahrazována novou
> - ekonomicky gramotnou. A jak se bude měnit chování většiny včelařů. To je
> limitující faktor současného vývoje, kromě toho, jaký bude příští rok.
> Kolik včelařů investovalo do skladovacího zázemí, nádoby atd pro případ že
> by byla dobrá snůška?
>
>
> Karel
>
> P.S.
>
> Nedávno jsem byl pochválen za svůj článek o prodeji medu v Moderním včelaři
> 2010/1. Udělalo mi to velmi dobře :-) a protože jsem už nevěděl co to bylo,
> tak jsem si jej přečetl a zjistil, že vyjímečně po roce nemusím něnit
> názor. Což dělám, pokud se mění okolnosti, nebo fakta, či mé znalosti. :-)
>
>
>

Musím taky reagovat na diskuzi o ceně medu, ale začnu otázkou: Kolik kg medu spotřebuje průměrně rodina v ČR za rok ? Nevím to přesně, ale určitě to nejsou dvě kila. A dám další otázku, kolik kg masa (dosti drahého, průměr za kg asi 100,- Kč) spotřebuje rodina v ČR za měsíc - za rok ? Určitě to bude víc jak ty dvě kila jako u medu. Téměř žádné rodině (kromě vegetariánů) není líto utratit spoustu peněz za maso a další masné výrobky, ale mělo by jim být líto zaplatit 100-150,- Kč za kg medu ? Podle zvyšující se poptávky po medu věřím tomu, že si lidé budou med kupovat častěji s vědomím, že dělají něco pro svoje zdraví.
---------------
Musíte vzít v úvahu tři poměrně důležité faktory:

ČR byla zemí exportující med, kde nebyl zájem prodávat na vnitřním trhu.
Tedy nebyla propagace medu a většina populace měla minimální šanci med od včelaře (či v český med v obchodní síti)koupit i kdyby chtěla.
Tedy zde nebyl marketing a med nebyl běžnou potravinou a byla poměrně nízká spotřeba, i úroveň prodeje a cena nikoho nebolela, protože to byla taková z nouze cnost a spíše společenská nutnost prodávat přímo lidem. Nepředstavovalo to hlavní zdroj příjmu včelaře, takže cena na truhu v ČR nikoho nebolela.
Za soc. byl navíc nulový rozdíl mezi výkupní a prodejní cenou v obch. síti a tak se dost těžko propracováváme k normálnímu cenovému modelu.

A druhý faktor je odvaha k prognoze - můj tip - staneme se dovozní zemí - spotřeba medu bude převyšovat jeho produkci.

1/2mil včelstev x 40 kilo průměr (a celostátně asi vyšší nebude) = 20mil.kg = 2kg na obyvatele nebo o dost míň.

Třetí faktor je ten, jak rychle bude stávající generace nahrazována novou - ekonomicky gramotnou. A jak se bude měnit chování většiny včelařů. To je limitující faktor současného vývoje, kromě toho, jaký bude příští rok. Kolik včelařů investovalo do skladovacího zázemí, nádoby atd pro případ že by byla dobrá snůška?


Karel

P.S.

Nedávno jsem byl pochválen za svůj článek o prodeji medu v Moderním včelaři 2010/1. Udělalo mi to velmi dobře :-) a protože jsem už nevěděl co to bylo, tak jsem si jej přečetl a zjistil, že vyjímečně po roce nemusím něnit názor. Což dělám, pokud se mění okolnosti, nebo fakta, či mé znalosti. :-)

ja vcelarim v 160 m.n.m. nemam skusenost ako sa mozu chovat u mna matky z vyssich nadm.vysok..

ja vcelarim v 160 m.n.m. nemam skusenost ako sa mozu chovat u mna matky z vyssich nadm.vysok..

Srovnávat spotřebu medu se spotřebou masa je hodně zavádějící.Med je doplněk,takže spíše se spotřebou cukru nebo sladkostí.

Zapomněl jsem se podepsat - JiříM

Musím taky reagovat na diskuzi o ceně medu, ale začnu otázkou: Kolik kg medu spotřebuje průměrně rodina v ČR za rok ? Nevím to přesně, ale určitě to nejsou dvě kila. A dám další otázku, kolik kg masa (dosti drahého, průměr za kg asi 100,- Kč) spotřebuje rodina v ČR za měsíc - za rok ? Určitě to bude víc jak ty dvě kila jako u medu. Téměř žádné rodině (kromě vegetariánů) není líto utratit spoustu peněz za maso a další masné výrobky, ale mělo by jim být líto zaplatit 100-150,- Kč za kg medu ? Podle zvyšující se poptávky po medu věřím tomu, že si lidé budou med kupovat častěji s vědomím, že dělají něco pro svoje zdraví.

----- Original Message -----
From: František Hazdra
To: Hana Hazdrová
Sent: Saturday, February 05, 2011 1:22 AM
Subject: můj termobox


http://pictureup.cz/picture/verejny/131/13171317termobox1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/924/924924termobox2.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/828/828828termobox3.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/828/828828termobox3.jpg

Asi před dvěmi roky jsem na této konferenci umístil výše uvedené obrázky mého rešení termoboxu s krátkým popisem. Diskuse kolem toho celkem žádná nebyla, nebo šla mimo. Přesto pro ty včelaře, které by to zajímalo, uvádím obrázky znovu. Problémem pro včelaře může být pouze precizní elktronická regulace teploty vzduchu uvnitř termoboxu. Jinak výrobu samotného termoboxu podle obrázků zvládne většina včelařů. Termobox je vytápěn teplým vzduchem, jehož zdrojem je běžný fén,odpadají různá topná tělesa napájená síťovým napětím uvnitř termoboxu.
Teplý vzduch je vháněn do podstavce s roštem pro konev. V protilehlých rozích podstavce jsou na tyčkách umístěny dva ventilátory na promíchávání vzduchu uvnitř termoboxu. Jsou použity běžné ventilatory pro chlazení různých elektronických zařízení. Ventilátory mají rozměry 90x90 mm, napájecí napětí 24Vdc, příkon 2,6W.
Jsou napájeny z regulátoru. Na třetí tyčce je umístěno precizní justované elektronické čidlo teploty.
Je zdrojem informace regulátoru o teplotě v termoboxu. Termobox je zakryt snímatelným krytem zhotoveným z polystyrenu tloušťky 4 cm. Vnitřek je natřen propolisovou tinkturou. Teplota uvnitř termoboxu je rovnoměrná a nízká, takže nedochází k žádným chemickým reakcím krytu. Kryt je zakryt polystyrenovou deskou, zatíženou kovovým předmětem, například závažím. Konev je tak přístupná zvrchu, lze med zamíchat, odstranit nečitoty. Manipulace s konví je po sejmutí krytu rovněž velice jednoduchá. Termobox je velice lehký a skladný, není problém s jeho přemístěním.
Úkolem elektronického regulátoru je udržovat teplotu v termoboxu nastavenou zadávacím potenciometrem. Teplotu lze zadat v rozsahu 20°C až 60°C. Regulátor je koncipován jako dvoupolohový s hysterezí, to znamená že zapína a vypíná zdroj teplého vzduchu takovým způsobem, aby byla teplota vzduchu udržována na požadované teplotě. takže je-li například zadána teplota 45°C, po dosažení této teploty zdroj teplého vzduchu vypne, při následném poklesu teploty např. o 5°C (hysterezi) opět zapne a tak se to stále opakuje. Fén je trvale přepnut na snížený výkon.Izolační rozhraní mezi regulátorem a zdrojem teplého vzduch tvoří relé. Toto je dostatečný popis, aby si osoba se zkušenostmi s elektronikou, byla schopná podobný regulátor navrhnou a vytvořit. Takový profesionální regulátor v digitální verzi je na např. na odvlhčovači vzduchu, který jsem si pořídíl kvůli vlkosti medu. Na displeji se nastaví požadovaná relativní vlhkost, dále je zobrazována relativní skutečná vlhkost a regulátor zapíná a vypíná kompresor tak, aby udržoval vlhkost na požadované hodnotě.
Třeba by se našel nějaký vhodný regulátor na mechanickém principu (termostat), který by mohl elektronický regulátor jistým způsobem nahradit. To co je vidět na obrázku lze nazvat funkčním modelem regulátoru pro ověření jeho funkce a je zdrojem podkladu dokumentace pro konstrukční zpracováni regulátoru. Nabízím možnost, že bych mohl dokumetaci regulátoru poskytnou kolegovi kontruktérovi-zhotoviteli, a ten by mohl při projevení určitého zájmu o tuto věc regulátor zrealizovat.
Muselo by se jednat o menší výrobní serii, aby se vůbec "vyplatila" konstrukční práce a finanční prostředky do ní vložené. Já bych ani cenu žádnou cenu regulátoru nestanovoval, to je věc realizátora. Jen pro informaci odhaduji materiálové náklady na regulátor asi na 600Kč, což může dát určitou představu o jeho ceně.
Jinak rozehřátí moji potravinářské konve trvá v temoboxu při nastavené teplotě 45°C 24 až 36 hod, jak již tady bylo zmíněno. Závisí na okolnostech. V chladu to trvá déle než za vyšších teplot. Nižší nastavenou teplotu používám pro udržení medu v tekutém stavu, než s ním začnu něco dělat. Rozehřívaní medu ve vodní lázni je složitá a časově náročná záležitost. Většinou se to přežene, aby to dlouho netrvalo a tím trpí kvalita medu. Tady po 24 hod mám ztekucený med, seberu pěnu a můžu plnit nebo pastovat.
Haf

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5847 (20110204) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

A proc by mel? Si myslim, ze vetsine vetsich vcelaru to dela kvuli penezum,
ne kvuli dobremu pocitu.

2011/2/5 Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>

> Prumerny plat je zrovna takova blbost jako prumerny vynos.Podle prumerneho
> platu muzem akorat tak sledovat jak nase spolecnost ztraci kontakt s
> realitou a ne stanovovat cenu medu.Med se taky musi dostat do obycejnych
> "neprumerovych"rodin casto s malymi detmi,takze Vy 150 korunovy:vratte se
> do reality.
>

Samozřejmě,ve městě kde jsou fabriky a turisti můžu jít s cenou výš.Na vesnici nikoli,to je selký rozum.Nedílnou částí ceny medu je i balení a etiketa.A zase,dobře zabalený a dražší mi lidi zaplatí snáz než v oblemcané sklenici s mizernou nebo žádnou etiketou.Já nabízím i další servis,při vetším množství tašku a letáčky-samozřejmost.Med z Borovničky

Prumerny plat je zrovna takova blbost jako prumerny vynos.Podle prumerneho platu muzem akorat tak sledovat jak nase spolecnost ztraci kontakt s realitou a ne stanovovat cenu medu.Med se taky musi dostat do obycejnych "neprumerovych"rodin casto s malymi detmi,takze Vy 150 korunovy:vratte se do reality.

Honzo. Podival jsem se prave na ceny medu v Polsku a nestacil jsem se divit.

Firma Lyson nabizi velkoobchodni cenu/ paleta asi 300kg/ medu kvetoveho smiseneho 1 kg. zhruba za 102 kc.Lipovy za 118 kc.

Podivat-li se na stranky www.cenamiodu.pszczelipark.pl
Zjistite ze tam jsou medy dle prepoctu od 120 kc do 200 kc.
Josef

Honzo. Podival jsem se prave na ceny medu v Polsku a nestacil jsem se divit.

Firma Lyson nabizi velkoobchodni cenu/ paleta asi 300kg/ medu kvetoveho smiseneho 1 kg. zhruba za 102 kc.Lipovy za 118 kc.

Podivat-li se na stranky www.cenamiodu.pszczelipark.pl
Zjistite ze tam jsou medy dle prepoctu od 120 kc do 200 kc.
Josef

http://apikabu.ru/img/d36d73.jpg

Když chcete odvíjet cenu od ceny v zahraničí, tak ale nesmíte koukat na prodejní cenu, ale na poměr ceny k průměrnému platu. Berte v potaz, že v Německu je průměrný plat 4x vyšší než u nás, v Rakousku cca 3x, Francie a Švícarsko je na tom podobně jako Německo, takže pokud tam mají med za 10EUR, u nás by měl stát +- 3EURa, což je ale nereálné. Proč je v Třeba v Polsku levněji? Protože tam je průměrný plat cca 0,7x prům. plat český... Musíte brát v potaz koupěschopnost obyvatelstva a ne jen koukat na zahraniční ceny. Zajímavé, že si neberete příklad třeba zrovna z těch Poláků, ale z Němců, což je výhodnější... a co si budem povídat, zisk je na včelách, ikdyž dáte med do výkupu. Ale pro mě za mě, si prádevjte třeba za 200kč/kg, je to jen voda na mlýn těch rozumnějších, co hledí i na lidi, ne jen na svojí kapsu. Jak rozumnou cenu vydím od 110 do 130, ale záleží samozřejmě na roce/výnosu. Když vytočím 100kg půjdu klidně s cenou dolu, když vytočím 15kg, cena půjde nahoru.

Jsem asi v 350 m.n.m kousek od soutoku Moravy s Bečvou. Na okraji lužního lesa. Na jaře v podrostu dost bylin, hlavně medvědí česnek všude okolo na jarní rozjezd, potom stromy, občas nějaké to kilo z javoru i pro mě, pole jsou v doletu takže samozřejmě řepka, někdy medovice z dubu a na konec lípa. Potom už jen nějaké bylinky pro včely na přilepšenou a na podzim hlavně Topinambury a ty byly vždy Pradětkou, i v docela chladných dnech, dost navštěvovany. Měl jsem je dvě celé sezóny.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef P. <ozef/=/email.cz>
> Předmět: Re: Linie Prad?d
> Datum: 05.2.2011 09:55:01
> ----------------------------------------
> Zdarvím pane Molčík. V jaké nadmořské výšce včelaříte a z jakých plodinách
> vaše včelky mají snůšku?
>
>
>

Zdravím pane Molčík. V jaké nadmořské výšce včelaříte a z jakých plodinách vaše včelky mají snůšku?

Zdarvím pane Molčík. V jaké nadmořské výšce včelaříte a z jakých plodinách vaše včelky mají snůšku?

Odvíjet ceny od kurzu to nejde. Představ si , že ve Vídni v bufetu u turků přijde oběd 10 - 15 €
Dal by jsi u nás v fufáči u rákosníků ty peníze? Asi ne.
. A med ve sklenici 680 ml Tam stojí 10€. To by podle těch obědů u nás měl stát něco kolem 50 Kč. To bys ho zase nechtěl tak prodávat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: leton? cena medu
> Datum: 05.2.2011 05:59:56
> ----------------------------------------
> Pánové vaše názory mě trochu znervozňují. Pokud mám správné informace tak
> jsme jediná oáza ve strední evropě s tak nízkou cenou medu. Všude kolem nás
> stojí med přes 200,-. Snad je to dané tím, že je u nás moc včelařů a
> vzájemně si konkurují s cenou. Výkupce může med prodat za 90,- pouze tehdy
> pokud med doveze s Argentiny, nebo s Číny a udělá pěknou směsku. Když
> vykoupí med za 67,- stuhlý v konvích, nebo sudech, musí vše rozehřát,
> přefiltrovat,nalahvovat,zajistit odbyt a to vše na nějakém zařízení co se
> mu musí taky zaplatit, plus režijní náklady. Nákupní cena v supermarketu
> nebude taky asi žádné terno. Předpokládám, že v Česku yykoupený med jde na
> vývoz, protože za domácí ceny se ho nehodí prodávat. Je možné, že pokud
> člověk zvyklý na cenu do 100,- zjistí, že mám letos za 130,- pujde se
> podívát jinam, ale pokud bude mít soused a vedle něj další, stejnou, nebo
> podobnou cenu,nebude 150,-navíc za 5kg medu řešit. Navíc dnes jsou lidi
> poměrně dobře informovaní o kvalitě dovozových levných medů. Samozdřejmě
> budou vždy tací kteří si je bez problémů nakoupí, ale tací si ho od vás
> nekoupí ani za 80,- pokud jim ho nedonesete domů. A toto by mohl být pro
> některé dobrý námět k zamyšlení.
> Marcel
>
>
>

V jaké nadmořské výšce včelaříte příteli Gusto?

oživil jsem starej harddisk a mám teď pár starších fotek léčení kys. mravenčí ,kdy si jsem to sliboval,zájemcům pošlu na email

divejte se ,jako s vínem,někdo dělá průměrný víno za průmernou cenu pro průměrnýho zákazníka ,někdo kvalitu ,někdo shit,někdo si koupí sem tam flašku a chce kvalitu je mu jedno že to je sedmička za dvě kila(nebo právě i ta cena zákazníka utvrzuje že to je echt),kdo chce kvalitu a opravdu nakopí pár kartonů ,cena jde snad dolů,kdo se chce jen ožrat nebo mu stačí sklenice s nápisem med a jed -no co je uvnitř, může zajít do supermarketu za super cenu


150 je v s pohledu eu velice slušná cena a u medovicového samozřejmost, dalo by se říct nejnižší reálná , a bavil bych se o ní jako o jisté ,s tím že kdo na ni nemá tak jeho 120 ho potáhne nahoru a stím náš byznys, stím že med za 80 se bude jevit jako podvrh ,ikdyž za tím je velice často špatnej byznysmen, 100 respektive 4 eura to je už směšný,za 100 jsem prodával v roce 2004 a hned šli s cenou další a to že stačí že kape to jsem slyšel už tehdá,to jste byly schopni med prodat za 60 a to už byla cena v snad kazachstánu

lonské ceny medu u kolomýho za kilovku:

http://apis-kolomy.cz/med.php?ID_Podmenu=1




Med lesní medovicový 150,- Kč
Med lesní květový 130,- Kč
Med malinový /
Med javorový /
Med akátový /
Med květový jarní 120,- Kč
Med lipový 130,- Kč
Med pohankový 130,- Kč

samozřejmě větší balení tam má nižší ceny ale to ví snad každý kdo chodí nakupovat

přemýšlel jsem ,že když bude nadprůměr tak 130,pruměr a pod pruměr(jako letos) 150....ale nejspíš asi určitě 150
,něco v eu za 10 ,nelze nejlepší med prodávat pod cenou...

Pánové vaše názory mě trochu znervozňují. Pokud mám správné informace tak jsme jediná oáza ve strední evropě s tak nízkou cenou medu. Všude kolem nás stojí med přes 200,-. Snad je to dané tím, že je u nás moc včelařů a vzájemně si konkurují s cenou. Výkupce může med prodat za 90,- pouze tehdy pokud med doveze s Argentiny, nebo s Číny a udělá pěknou směsku. Když vykoupí med za 67,- stuhlý v konvích, nebo sudech, musí vše rozehřát, přefiltrovat,nalahvovat,zajistit odbyt a to vše na nějakém zařízení co se mu musí taky zaplatit, plus režijní náklady. Nákupní cena v supermarketu nebude taky asi žádné terno. Předpokládám, že v Česku yykoupený med jde na vývoz, protože za domácí ceny se ho nehodí prodávat. Je možné, že pokud člověk zvyklý na cenu do 100,- zjistí, že mám letos za 130,- pujde se podívát jinam, ale pokud bude mít soused a vedle něj další, stejnou, nebo podobnou cenu,nebude 150,-navíc za 5kg medu řešit. Navíc dnes jsou lidi poměrně dobře informovaní o kvalitě dovozových levných medů. Samozdřejmě budou vždy tací kteří si je bez problémů nakoupí, ale tací si ho od vás nekoupí ani za 80,- pokud jim ho nedonesete domů. A toto by mohl být pro některé dobrý námět k zamyšlení.
Marcel

Je to nějaká doba, kdy se filmový německý archiv, zde citoval jako server obsahující dokument jak např. v Německu přemetají včely, výroba a chov včel v košnicích atp. Archiv je v likvidaci, server už nefunguje. Škoda. _gp_

také bych to tak řekl. I když loňská sezona byla víc než dobrá, zdražil jsem ze 100 na 130 Kč a to byla pěkná blbost, prodej přes plot klesl na 30% a kdoví jestli ne víc. A to bydlím kousek od Prahy se všemi pozitivy jako vysoké platy, nulová nezaměstnanost apod a hodně stálé klientely. Takže radím zvyšujte opatrně a s mírou. Takže většina jde přes obchodní síť, ale tím vlastně trochu prodělávám. Navíc určovat cenu teď, když nevíme úspěšnost letošní sezony mě připadá úsměvné. Může být super, ve světě se urodí a výkupci začnou vykupovat za 30 Kč jak už to několikrát předvedli. V řetězcích spadne cena na minimum a jsme všichni v ..... . Takže pravidlo č. 1 nesrat stálé odběratele. Zdraví R. Stonjek

Ahoj Petře,
jelikož jsem 3 roky dělal zástupce hlavního hygienika armády a zřejmě budu dělat brzy hlavního, nedá mně, abych se Tě nezeptal. Otevřel jsem ten odkaz a hned v úvodu tam píší o očkování proti žluté zimnici, kdy očkováním rozšířili žloutenku. Přemýšlel jsi nad tím, co na tom serveru publikují? Nejsem ochoten o tom rozvíjet diskuzi, protože v dobách, kdy se 100 lidí očkovalo stejnou jehlou se opravdu mohlo nadělat dost škod. Dnešní medicína je trochu jinde. Bohužel autoři vebu zřejmě žijí ještě pomalu ve středověku, nechtěl bych se jim dostat do rukou jako pacient.
Proč na druhou starnu neřekneš, že díky očkování byly eradikovány pravé neštovice, že díky němu neznáš žloutenku snad jen u feťáků, dětskou obrnu atd... a tuberkulózu, že znáš jen od přistěhovalců z východu... epidemie cholery u těch, kteří nemaj na očkování...
Lidí, kteří si myslí, že se nic nemůže stát, když se nebude očkovat je pár, ale mezi lékaři hodně málo, už jsme si to vyzkoušeli třeba s tou tuberou v pár krajích a výsledky jsou takové, že jsme se pokorně k očkování vrátili.
Na té naší demokracii mě vadí, že každý kdo má do prdele díru přichází s tvrzeními, které mohou mnoha jiným uškodit a nikdo je za to nepotrestá.
Bohužel je tedy třeba přemýšlet před tím než se člověk pro něco rozhodne a od těch, kteří jen oblbují lidi se odborníci liší tím, že se snaží dalšího vývoje a bohužel nejsou tak aktivní vzhedem k uživatelům...
S pozdravem
Radek
--------------------------

Zdravím Radku, zrovna u tohoto odkazu jsem měl na mysli hlavně to, co se říká v tom videu.
Jinak já sice lékař nejsem, ale mé vlastní zdravotní problémy mě donutily se trochu vzdělávat a po osobních zkušenostech s tím co naše oficiální medicína dokáže, nebo nebo ne, přístup spousty lékařů k pacientům atd. jsem došel k názoru, že smysl v dnešní době má pouze akutní medicína a chirurgie. a ten zbytek je jen a pouze biznis farmakologických firem. Já jsem stoupencem celostní medicíny - detoxikační medicíny MUDr. Jonáše, homeopatie a prostě přírodního léčitelství vůbec v kombinaci s tím, že zodpovědnost za své zdraví má každý sám. Stačí se jen zamyslet nad tím, že v naší společnosti jsou lékaři placeni za to, kolik mají nemocných pacientů. Jak mají mít potom zájem na tom, aby se někdo uzdravil? Ve staré číně ručil lékař za zdraví svých pacientů životem - to byla jiná motivace!
Kamarádovi se podařilo s takřka nadlidským úsilím své děti uchránit veškerého očkování a jsou naprosto zdravé a jejich celková imunita je mnohem vyšší než u ostatních dětí a tuto zkušenost nemá jen jeho rodina, ale takřka všichni, kterým se to podařilo.
Omlouvám se, že to je úplně mimo včelařské téma, ale třeba to trošku přispěje k vyšší vzdělanosti a zodpovědnosti za vlastní zdraví nejen u včelařské veřejnosti
přidám pro zájemce ještě pár odkazů.
Najděte si něco od p. prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc.
nebo http://homeopat.mypage.cz/
http://www.joalis.cz/
http://www.celostnimedicina.cz/ockovani-recenze-knihy-co-mozna-nevite-o-ockovani-neil-z-miller.htm
http://www.dedekkorenar.cz/
To stačí, zájemci si najdou další info sami
Pěkný den všem
Petr Kovář

..ked uz sme pri matkach,chcel by som tento rok skusit sklenar od p.Bretislava Pravdu,mate niekto skusenost?Prakticky pouzivam vacsinou svoje matky,vsetky parametre v pohode ale z roka na rok stupa ich agresivita a r.2010 bol uz dost neunosny..

Karel: Co má EU spoelčného s naším folklorem - tedy se zimním sběrem měli.
...........
Nejde jen o stav varoázy. Zcela určitě vyžaduje celkovou zprávu o stavu situace ve včelařství, protože vkládá nějaké finance do programů včelařství._gp_

Měl jsem linii Praděd, deset kusů, a nic co by stalo nějak zvlášť za kritiku nemám. Při porovnání se Sklenárkou, u které jsem zůstal, má Pradědka trošku horší výnos, ale jinak vcelku mírná, na jaře dobře ploduje a je otužilejší, při 6 st.C létaly pro pyl. Někde v 600 m by mohly uspět.

Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar.A.M.

Aleš jediný trafil klinec po hlavičke, takto sa robia slamené koše na chov včiel, ale posledných 50 rokov už len na zberanie rojov, ja ešte stále mám koše na včelnice, i keď na zberanie rojov používam ultraľahké rojnice.

Niečo k tomu dodám:
- slama sa používala ražná-žitná, po ručnej kosbe poľa tradičnou kosou, sa steblá s klasmi zbierali do snopov.

- zo snopov sa vyberala len nepolámané dlhé steblá, sa museli očistiť od zaschnutých listov a nechala sa vyschnúť.
Pri veľmi suchej slame sa snop polial vodou, pri práci sa nelámala.

- na formovanie "povriesla" z ktorého sa formovala stena koša pomocou tzv. tulca (u Aleša drevený krúžok), ktorým sa vložené steblá mierne točili, na jednotnú hrúbku. Tulec bol ušitý z hrubšej kože (asi 3mm) tak, že ústie bolo širšieho priemeru a odkiaľ vychádzalo povrieslo, mierne zúžené. Technologický postup výroby popísal Aleš.

- svokor-tchán, ktorý koše zo slamy vyrábal si pred 35 rokmi, na zošívanie si pripravoval luby z liesky bez konárov, aby sa ľahko párala, lieskové prúty hrubé asi 2-2,5 cm postupne prehýnal na obidve strany a až potom páral luby. Ten najskôr upravil na rovnakú šírku a hrúbku asi 1,5 mm a jeden koniec zahrotil, aby ľahko prepichoval slamené povriesla.

Najťažšie bolo dať budúcemu dielu ten správny tvar, to sa dá naučiť, ale sú dobré aj tvar budúceho koša zo silnejšieho drôtu, na ktorom si majster môže kontrolovať budúci tvar.

U nás na lazoch, kde pália domácu ražňovicu-žitnú pálenku, vysievajú políčka, kde sa dá získať dobrá ražná slama na vyhotovenie koša-košnice. Podľa mňa je už minulosť a náročne vyrábať lisované slamenné rohože je rozumnejšie nahradiť vyradenými kobercami z bytov,hlavne dobré sú plyšové.

y

Ano, stojí to nemálo peněz jak i včelaře mého typu (rozpočet je jen na sběr a přípravu vzorků kolem 8 tisíc), ale jak se zpívá: Teď už máme, co jsme chtěly. EU je politickoekonomickou obdobou RVHP. Akorát že má uvolněný trh a člověk se cítí v tom informačním bordelu asi svobodněji. Obdobné podmínky má určitě i Holanďan, i Francouz.
---------------------------------
Vyšetření zimní měli tady bylo ještě dřív jak jsme vůbe mohli pomyslet, že skončíme v tom EHS. :-)
Co má EU spoelčného s naším folklorem - tedy se zimním sběrem měli.
On je folklor asi jediný argument, dřív se chodilo na přástky, teď s mělí do hospody:-)

Karel

Ano, stojí to nemálo peněz jak i včelaře mého typu (rozpočet je jen na sběr a přípravu vzorků kolem 8 tisíc), ale jak se zpívá: Teď už máme, co jsme chtěly. EU je politickoekonomickou obdobou RVHP. Akorát že má uvolněný trh a člověk se cítí v tom informačním bordelu asi svobodněji. Obdobné podmínky má určitě i Holanďan, i Francouz.


Vyšetření moru včelího plodu je momentálně velký finanční obchod. Jde u ceny o postupy o metody a typ a spolehlivost analýzy. Když chtěla Jihlava být preferenční laboratoří, Dol to nakonec uhájil.(podle Titěry) Nevím jaké změny v nákladech by se změnily kdyby to Jihlavě spadlo pod palec, ale myslím si, že ceny jsou vyhnané moc vysoko a obchodníci s rozbory moc dobře ví, že včelař, kdyby to měl platit ze svého, jim to nedá. Takže jde o momentální kšeft a boj na trhu o vzorky. Mnoho rozumných lidí se raději namáhá s kroucením krční obratlů zleva doprava a zprava do leva a je jim to raději zatím když to neplatí přímo, jedno. _gp_

.........
(85.70.20.53) --- 4. 2. 2011
Re: Mlátenie prázdnej slámy. (50312) (50327) (50329) (50331) (50335) (50339) (50340)
Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá.


-------------
Takže vyšetření zimní měli nás bude pronásledovat až na věky, i když ani tady při bohaté fantazii nezazněl jediný rozumný argument, proč se vlastně dělá a co z toho lze určit.

Zatím je to finančně jedno - jdou na to dotace jedné firmě, ale za pár let se to zase bude platit. Takže to už nebude jen zbytečná práce a pár kelímků, ale ještě další peníze od včelařů.
Tedy na vyšetření, které pokud by nějaká ZO potřebovala by si pořídila za cenu jednoho litru oleje, pokud je tam někdo, koho to zajímá. :-)
Zatímco vyšetření měli na mor si už tak doma na koleně neuděláš:-( A na to se pak obtížně shání prachy po všech možných grantech.
Místo toho se platí dotace na úly začátečníkům, jen aby byly pod kontrolou a vstoupili do ČSV - častá podmínka krajských dotací.
Přitom mnohdy vyjasněná nákazová situace by prospěla včelaření v kraji lépe.

Takže tohle není o nákazové situaci (VD,MVP) ale o politickém vlivu a penězovodech na správná místa.

:-(

Karel

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo nějaké Zkušenosti s matkami od přítele Cimala, linie Praděd.
Včelařím v podobných klimatických podmínkách (600 m.n.m - jenom lesy a pastviny) a dost mně tyto matky zaujaly. Pokud máte někdo zkušenosti tak bych byl vděčný za každý příspěvek.

Chce to nejspíš počkat na nějakou akci. Vyděl jsem je vždy u Poláků jako doplněk prodeje. Děda mě, kdysi hodně dávno, učil vyrábět košatky. Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar. Ovšem raději bych si to koupil.

Nevidím důvod pro takovou cenu. Jakmile půjdete nad 120, možná 130 začnete mít problém prodat.

************************************************************************************************************
Jenda má moje sympatie,ať si říká kdo chce co chce,lidé nejsou tak debilní,jaké by je mnozí chtěli mít. Takže chce to cenu rozumnou s ohledem na kupní sílu našich obyvatel a to ví ti,co mají své stálé odběratele a nechtějí o ně přijít. Na medu se nedá zbohatnout,možná jen si trochu přilepšit. Tak ať nám ty naše včely dobře přezimují a v letošním roce nám bohatou snůšku přinesou,budeme jim za to moc rádi...

Nevidím důvod pro takovou cenu. Jakmile půjdete nad 120, možná 130 začnete mít problém prodat. Výkup je 63-67Kč/kg tudíž překupník může v klidu prodávat za 90kč/kg včetně klenice a už bude ve "slušném" zisku. Berte v potaz, že takovou cenou (150) naučíte lidi spíše med nekupovat, či si pořídit nekvalitní v obchode, v nejlepším případě jen od jiného včelaře. Ale je to vaše rozhodnutí. Já bych viděl budoucnost v tom, nechat cenu na 120 a sehnat sklenice na 900g medu. V posledních letech pozoruji trend natahovat cenu o 10kč/kg/rok, jaká je cena medu je diskutabilní a vyšší ceny se samozřejmě včelařům libí. Já rozhodně nepůjdu přes 120kč/kg, tohle je průměrná cena v kraji, jsou zde lidé kteří prodávají za 140 a nadávají jak se medu nemohou zbavit a jsou zde tací, kteří nabízejí med za 90, dokonce i 80 - ale bez obalu a ti jsou bez medu měsíc po vytočení. Pro mne je lepší prodat, než med x-krát rozpouštět a tím si neúměrně navýšit náklady, než prodat rychle za příznivou cenu pro mne i zákazníka.

Na takovou výrobu se používá sláma, Zralá, žitná. Mlácená cepy nebo na speciální mlátičce. Před zpracováním se rosí aby změkla. stáčí se na speciálním stroji které se používaly na výrobu povřísel. Pak se stáčí do komolého kužele a sešívá po vrstvách vrbovými loubky. Jednoduché. :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: konice
> Datum: 04.2.2011 11:13:27
> ----------------------------------------
> "no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
> Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
> Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi."
>
> Je třeba mít speciální slámu, sklízenou nějak ručně či šetrně, protože
> mlátičky ji rozsekají a sklízenou z nezralého obilí , protže sláma ze
> zralého obilí je křehká.
> Ostatní, lis na košnici či na uteplivku, by už neměl být větší prodlém.
>
>
>

Ahoj,
samozřejmě jsem očkovaný a hl. hygienik obvykle šel i s ministrem příkladem, ale vloni to fakt teatrálně nestihl. Akorát ne že by to oddaloval, aby se nemusel nechat očkovat. Věděl velmi brzi, že vakcína je bezpečná, k tomu neměl důvod. Spíš jde o to, že asi moc neměl kdy. Já už se v republice taky v podstatě nevyskytuji, nechal jsem se očkovat od kolegů v Maďarsku...
Radek
----------------------------------------------
Ahoj,
moc to sem nepatří, ale zajímá mě to, také se zeptám.
Poměrně dost lidí teatrálně nestíhalo, nebo přímo očkování odmítalo. Nebyli to jen odpůrci očkování obecně, ale třeba i lékaři. Média podporovala hysterii, jiní nabádali ke klidu, další přinášeli zprávy o různých spiknutích, letos po prasochřipce neštěkne ani pes, jen proběhne zprávami, že ji mají vlastně všichni.
Co byla prasečí chřipka, když tím už dnes není? Byl to mediální trhák, reklamí kampaň (jakési šrotovné) pro farmaceutický průmysl, nebo ještě něco jiného?
Myslím si, že celá ta hysterie způsobila snížení důvěry k systému moderního zdravotnictví a těžko to dávat za vinu nějakým neodborníkům - kde v tu dobu byli odborníci, kterých se máme držet, jak jsi správně psal? Měli zkreslené informace, nebo je nechtěli/nemohli předat dál? Jak poznám odborníka? (dřív než bude pozdě)

nevím, zda to zajímá také ostatní, možná je to spíš na mailovou diskusi (pavel-navratil(zavináč)email.cz), samozřejmě pokud o tom vůbec diskutovat chceš ;-)

"no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi."

Je třeba mít speciální slámu, sklízenou nějak ručně či šetrně, protože mlátičky ji rozsekají a sklízenou z nezralého obilí , protže sláma ze zralého obilí je křehká.
Ostatní, lis na košnici či na uteplivku, by už neměl být větší prodlém.

150 Kč by byla pěkná cena. Ale nebudu říkat, že med tuhle hodnotu nemá, nikdy jsem si to nepočítal, ovšem pro běžného zákazníka je to moc. Řešení pro lepší cenu by bylo asi právě to zmenšení balení na 500 g, zákazníka to levněji nepřijde, spíš naopak, ale pocitově bude asi spokojenější. A také znám jedno takové přísloví, že nemusí téct, stačí když kape.

U všelijakých topných těles si dej pozor na to, že ty jsou obvykle konstruována na volný prostor, kdy kolem nich může proudit vzduch. V uzavřeném prostoru se pak mohou přehřívat a jejich povrchová teplota potom může být příliš vysoká. Je vhodné je přepnout na nižší výkon nebo rovnou na nižší výkon upravit.
Druhá věc je potom ta, že levná topidla často v uzavřeném prostoru za horka vytvářejí intenzívní smradíky z výparů nejčastěji levných plastů. Ventilátory taky. V místnosti se takové smradíky ztratí, ale v malé termokomoře vyniknou. Med je minimálně třeba mít bezpodmínečně uzavřený, v plastu můžou dokonce teoreticky ty smradíky projít přes stěnu do medu.
Jestli přidat ventilátor nebo ne, záleží na povrchové teplotě topidel, výkonu topidel a rovnoměrnosti jejich rozložení pod nádobami. Správně izolovanou termokomoru vyhřeje i malý topný výkon, 50 - 100 watt na vnitřní teplotu takových cca 60 st C, která už na rozehřátí medu v konvích na 45 - 50 st C stačí. Jen to trvá den, dva dny, než těch 50 - 100 - 200 watt dodá tolik tepla, že ohřeje ten vložený med v nádobách a termostat přitom nemá moc práce. Na rovnoměrné rozdělení tepla potom může stačit přirozené proudění bez ventilátoru.
Topný výkon třeba 500 a víc watt bude v uzavřeném protoru vyžadovat bezpodmínečně kvalitní termostat a pravděpodobně i ventilátor. Ohřátí medu bude rychlejší. Bude třeba dávat pozor na místní přehřátí, ventilátor může do termokomory uvolňovat smradíky. Ve vyšší teplotě termokomory může mít znatelně nižší životnost, protože běžný ventilátor je stavěný na pokojovou teplotu 20 st C +- něco, ne na teplotu 40 - 60 st C.

Ahoj,
samozřejmě jsem očkovaný a hl. hygienik obvykle šel i s ministrem příkladem, ale vloni to fakt teatrálně nestihl. Akorát ne že by to oddaloval, aby se nemusel nechat očkovat. Věděl velmi brzi, že vakcína je bezpečná, k tomu neměl důvod. Spíš jde o to, že asi moc neměl kdy. Já už se v republice taky v podstatě nevyskytuji, nechal jsem se očkovat od kolegů v Maďarsku...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: O?kov?n?
> Datum: 03.2.2011 21:51:52
> ----------------------------------------
> A nechal jste se Radku ockovat proti praseci chripce ?
>
> Me celkem pobavil nas hlavni hygiennik p. Vit, ktery nabadal, at se vsichni
> ockuji. Misto toho, aby sel prikladem a nechal se ockovat jako prvni, tak
> to tak dlouho oddaloval, az nakonec praseci chripku chudak dostal a uz se
> tim padem ockovat nemusel nechat, protoze by to bylo zbytecne.
>
> Bylo to tehdy celkem usmevne.
>
> PZ
>
>
>

Dne Thursday 03 of February 2011 21:02:21 L.Plachý napsal(a):
> Dobrý den, sháním kontakt na nějakého výrobce košnic.
> Pěkné výrobky jsem viděl na fotografiích z brněnské výstavy v roce 2004.
> Nevím ale, kdo je tam tenkrát vystavoval...

no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Používám starý vyřazený pultový mrazák - po stěnách mám daný topný kabel zapojený řes termostat. Má to tu výhodu, že je dobře vyřešena konstrukce a izolace, vejdou se mi tam přesně dvě konve což stačí, stekucení trvá podle druhu medu a stavu krystalizace 12-36 hodin. Žádný ventilátor tam nemám, na tak malou výšku to nemá smysl. Jen to chce med v konvi občas promíchnout, jinak trvá rozehřívání o dost dýl.

604 939 464

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza

Nemáte prosím někdo kontakt na př. Janouška? - prodej inseminovaných matek
linie Singer.

Prosim vas,ako mate riesene stekucovanie medu?Ja som doteraz stekucoval vo vodnom kupeli,vana na 4 kanvy,vyhrievana el.Chcem prejst na komoru so vzduchovym ohrevom,korpus z polystyrenu 10cm,kanvy na roste vysokom cca30cm,vyhrievacie teleso na spodu..vnutorny rozmer 100x80cm,vyska 80cm.Mate to niekto takto vyriesene?je treba pridat aj ventilator?Ziarovkami nechcem kurit,cez google som nasiel prumyslova kaminka typ 4369,su na 250w,500w atd.Boli by vhodne na tento ucel?Privitam akekolvek vase skusenosti,vdaka.

Nemáte prosím někdo kontakt na př. Janouška? - prodej inseminovaných matek linie Singer. Nedaří se mi nikde najít. Díky

No já se chystám nabízet sklenici za 60 - 70 Kč. Cenu stanovím až po vytáčení. Ovšem jedna se o sklenici na 500 g medu. Prodávat to ve větším balení mi příjde barbarské..přece jen je to svým způsobem vyjímečný produkt.

No já souhlasím příteli, a to myslíš 150,- pro německo, zahraničí, nebo i pro domácí? Libor V.
------------
P.K. napsal:
jak to tak vidím PHM,elektřina,voda,potraviny,nájmy .....myslím když budu chtít 150 za kvalitní lokální med tak se není čemu divit....přidejte se, kdo nespolupracuje jde proti nám....

jak to tak vidím PHM,elektřina,voda,potraviny,nájmy .....myslím když budu chtít 150 za kvalitní lokální med tak se není čemu divit....

přidejte se ,kdo nespolupracuje jde proti nám....

Já to vidím takhle.

Kdo už doma sám šlechtí nějak své včely na odolnost na varaózu, v rámci možností daných současným stavem léčení, nemá potřebu tady o tom nějak výrazněji, řeknu doslova žvanit.

Kdo chce do toho šlechtění zapojit nějaké své širší okolí, ovlivňuje svo sousedy včelaře a tlačí na funkcionáře své ZO, aby všichni v jeho okolí získali v rámci současného léčení nějaký prostor, tak dělá toto a nemá důvod tady v konferenci taky nějak zvlášť moc , zase řeknu doslova žvanit. A pokud ano, píše jinak než se tady v těch příapěvcích objevuje.

A kdo by to chtěl změnit celostátně, snaží se tlačit na okresní, krajské funkcionáře, na vedení ČSV, na celý ten skanzen a pokud by tady psal, psal by asi taky úplně jiné příapěvky, než se tady objevují....

Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá. _gp_
-------------
Takže vyšetření zimní měli nás bude pronásledovat až na věky, i když ani tady při bohaté fantazii nezazněl jediný rozumný argument, proč se vlastně dělá a co z toho lze určit.

Zatím je to finančně jedno - jdou na to dotace jedné firmě, ale za pár let se to zase bude platit. Takže to už nebude jen zbytečná práce a pár kelímků, ale ještě další peníze od včelařů.
Tedy na vyšetření, které pokud by nějaká ZO potřebovala by si pořídila za cenu jednoho litru oleje, pokud je tam někdo, koho to zajímá. :-)
Zatímco vyšetření měli na mor si už tak doma na koleně neuděláš:-( A na to se pak obtížně shání prachy po všech možných grantech.
Místo toho se platí dotace na úly začátečníkům, jen aby byly pod kontrolou a vstoupili do ČSV - častá podmínka krajských dotací.
Přitom mnohdy vyjasněná nákazová situace by prospěla včelaření v kraji lépe.

Takže tohle není o nákazové situaci (VD,MVP) ale o politickém vlivu a penězovodech na správná místa.

:-(

Karel

Radek Krušina:
Snažil jsem se teoretizovat o vyhlášce.
Je to o filosofování, o tom, co do včelařské praxe zavést, aby včelaření mělo perspektivu, a jaké by pro to byly vhodné podmínky.
Jiří Mátl tu zmínil Holanďany. Aniž bych o tom cokoli podrobnějšího věděl, už ten název trvale udržitelné včelaření stojí za zamyšlení v tomto kontextu.
Myslel jsem, že by se mohla rozvinout teoretická diskuse podpořená argumenty, s domýšlením důsledků případných změn.
..........
Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá. _gp_

_gp_ napsal:
>Ty chceš šlechtit a s tím nemá co dočinění povinnost léčit nebo léčit místo nařízení doporučením.
..................

Gustave, já se v této diskusi nesnažím o předávání svých zkušeností.
Ani si nestěžuji, že mi někdo brání šlechtit. Jako by stál v cestě mých osobních cílů.

Snažil jsem se teoretizovat o vyhlášce.
Je to o filosofování, o tom, co do včelařské praxe zavést, aby včelaření mělo perspektivu, a jaké by pro to byly vhodné podmínky.
Jiří Mátl tu zmínil Holanďany. Aniž bych o tom cokoli podrobnějšího věděl, už ten název trvale udržitelné včelaření stojí za zamyšlení v tomto kontextu.
Myslel jsem, že by se mohla rozvinout teoretická diskuse podpořená argumenty, s domýšlením důsledků případných změn.

Třeba někdy příště. :)

Co se týká šlechtění, v těchto podmínkách mi přijde, že při mých cca 10 včelstvech na stanovišti by nějaké cílené vlastní zaměření na "šlechtění" bylo mrháním času. Vždyť kolem je na katastru cca 1000 včelstev ostatních cca 50 včelařů.
Takže na rozdíl od některých ostatních nevidím perspektivu v individuálním přístupu, ale v možnosti využití toho co nám tu pedci zanechali - organizovanosti ČSV pro jednotný postup na územích jednotlivých ZO. Ale je potřeba se domluvit, nechat maximální svobodu včelařům, aby se rozhodli na základě argumentů, jak ponesou svou zodpovědnost za své včely.

I když to tak možná v průběhu diskuse nevyznělo, docela chápu neochotu ke změně, třeba i v případě vyhlášky o léčení. Jsem také spíš konzervativního zaměření jako většina včelařů. A snažím se řídit heslem, co není nutné změnit, je nutné neměnit.

Ta diskuse, kterou jsem se tu pokoušel rozpoutat, byla o tom, jestli chceme přemýšlet nad tím, zda není potřeba právě přístup k roztoči změnit. Osobně jsem přesvědčenzý o tom, že je. :)

Pokud chceš diskutovat o tom, co konkrétně já osobně zamýšlím, napiš mi na e-mail. Tady to nechme na obecnější rovině.
Nebo to už raději uzavřeme. :)

RK