78554

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51882) (51884) (51895)

Za socíku v 80 letech už se dalo leccos, všelijaká trafa jako náhradní díl, zakoupit. Dříve to bylo horší, hlavní zdroj asi bylo, když někdo "zachránil" z fabrického či jezeďáckého šrotu či pološrotu vyhozený materiál a nějak si z toho vybastlil trafo.
Prodejna s včelařským potřebami skutečně byla v našem okresním městě v železářství na náměstí, byl tam jeden pult a kolem něho takových 35 metrů čtverečních s výrobky pro včelaře. Asi to bylo přikázané nějak shora, protože ty "baby" , co tam prodávaly, včelařskou problematiku téměř neznaly.
Tolik pro ty, co ty časy už nepamatují.
Televize (CRT monitory) s obrazovkou zdroj traf být nemohly, protože byly a dodnes myslím jsou zapojeny přímo na síť, jedině snad současné LED a LCD možná. Kromě myslím jednoho prvního prastarého typu a pár malých typů upravených pro napájení 12 voltů v automobilech.

Na zatavování mám asi šestikilové zděděné trafo, sekundár 11 voltů je vinutý drátem 1,5 mm , trafo má nezvykle tenké plechy, nějak 0,5 milimetru a porcelánovou svorkovnici. Mám pocit, že kdysi to byla tlumivka k sodíkové výbojce, tam se tak tenké plechy používaly běžně, kterou mí předkové dali někde v nějaké malé elektrikářské dílničce převinout na trafo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrO (193.86.67.4) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51896)

A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51889) (51891)

právně důležitý je původ Pak jsou nejlepší matečníky rojové nebo z tiché výměny přelarvování je jen nouzová produkce velkého počtu matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:35:14
> ----------------------------------------
> PetrO napsal:
> >V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> .............
>
> Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že
> včely si ze mě asi dělaly srandu.
> Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
> Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě
> zmátly :)).
> Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří
> rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s
> vajíčky.
> Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího
> plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky
> z plástu s vajíčky přelarvit.
>
> Včely mě zase doběhly.
> Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
> Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
> Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě
> oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.
>
> Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových
> matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
> Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2011
Fwd: Re: P?elarven?

Takto zbabrané včelsvo bych nejspíše spoji s jiným

pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: P?elarven?
# Datum: 27.4.2011 14:33:00
# ----------------------------------------
# "V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."
#
# To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
# Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky       v tuto dobu a přelarvováním
# jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do
# včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už
# do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami.
# Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
# Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a       z
# tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A
# potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
# Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat
# plodem odjinud.
#
#

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51889)

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888)

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51882) (51884)

plkáš ,
za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých televizorů a pod. A za druhé trafo na zatavování mezistěn bylo běžně v prodeji spolu s jinými potřebami pro včelaře v každém okresním městě. To právě dnes jsou včelařské potřeby v obchodech podstatně vzácnější.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zatavovanie MS pomocou
> Datum: 27.4.2011 10:58:30
> ----------------------------------------
> "Rozhodně však nutno varovat použití vařiče či něčeho podobného jako
> srážecí odpor při zatavování mezistěn proudem přímo ze zásuvky 220V. Mohlo
> by se totiž stát, že včeličky zůstanou bez svého hospodáře. A takový návod
> byl v sedmdesátých letech v časopise Včelařství! "
>
> Takový návod byl ospravedlnitelný pouze za komunistů v těch 70 letech. Kdy
> nebyly zdroje od počítačů, nebyly akumulátory pro ruční nářadí, auta byla
> vzácná, samotná vhodná trafa byla vzácná.... Dneska to za to riziko
> absolutně nestojí a to ani profesionálním elektrikářům, co jinak v práci
> pracují na zařízení pod napětím a uměli by při tom zatavování proudem ze
> sítě riziko zminimalizovat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2011
Re: Dubnov? rojen? (51836) (51838) (51840) (51842) (51846) (51872)

Včeyl staví pod sebou proto nástavek s mezistěnami patří dospodu a raděj o jeden víc jak míň
pokud tam máš matzečníky udělej umělý roj . TJ: odeber starou matku s pár plásty a vytvoř oddělek.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dubnov? rojen?
> Datum: 26.4.2011 22:56:11
> ----------------------------------------
> Prosím o radu,
> letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu
> až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee
> při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil
> mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v
> podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky
> donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
> Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset
> zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální,
> nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je
> to v pořádku ?
> Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
> Díky Zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 27. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889)

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
-----------
My z papíren víme, že papír snese všechno. :-)

Časem zjistíš, že u včel je lecos jinak než v knihách.

A spousta polopravd a doměnek.

No a na tu knížku si udělej černý puntík

Já si je dělámna úly a podle černých puntíků měním matky. Ale až když mám náhradu. :-)

Já bych včelstvu strčil plást s vajíčky a nechal to na včelách.
Případně je i posílil, pokud máš nějaké silné včelstvo. Ale záleží na snůšce u vás, na posilovní taky bacha.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51891)

Já mám zkušenosti, že časně na jaře se chovají kolikrát zajímavě, nějaký den třeba nenarážejí matečníky vůbec. Totéž někdy v případě velké snůšky. Potom jsou matečníky automaticky na mladších larvičkách , ale jestli ty larvičky byly zpomaleny krmí pro včely dělnice nebo od začátku měly krmi pro matky, bůh suď.
Potom včely umí vyhodnotit matky, už když jsou hotové v matečnících a nevhodné matce bránit ve vylíhnutí den i možná déle , dokud se nevylíhne ta pro včely lepší...Ale asi nejvhodnější matka pro včelstvo nebude ta s největším medným výnosem , co je nejvhodnější pro včelaře...
Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 27. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889)

PetrO napsal:
>V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
..............

Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že včely si ze mě asi dělaly srandu.
Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě zmátly :)).
Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s vajíčky.
Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky z plástu s vajíčky přelarvit.

Včely mě zase doběhly.
Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.

Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889)

"V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."

To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky v tuto dobu a přelarvováním jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami. Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a z tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat plodem odjinud.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrO (193.86.67.4) --- 27. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888)

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 27. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876)

V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku zamáčkl a přelarvil 8 larev.
------------
A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní, tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.

Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak žádná.
V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A potřebuje "oslabit".

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)

"Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji podsouvání celých nástavků."

Jestli je podsouvání nástavků myšleno jako podsouvání úplně dolů do plodiště, tak to je ještě pracnější než převěšování, protože se musí posunout mateří mřížka a otřepáním všech rámků v nástavku zajistit, aby matka zůstala pod mřížkou.
Jestliže je tím je myšleno pokládání přidaných nástavků na mateří mřížku, tak potom je podmínka silné včelstvo a silná snůška.
Přirozeně nízké rámky, kde mateří mřížka není třeba, jsou něco jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885)

Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji podsouvání celých nástavků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 27.4.2011 11:20:09
> ----------------------------------------
> "Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je
> lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo
> převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti
> mezistěny.
> Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly
> včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu
> posílit sílu včelstva."
>
> Rozhodně to podstatně zvyšuje pracnost, takže se nehodí včelařům, co chtějí
> vydobýt co nejvíc včelstev a medu z toho volného času, co si na včely
> vyhradí. Či u profíků z toho pracovního času, co si na včely vyhradí.
> Jinak bych to v některých případech nezval ani tak převěšování
> zavíčkovaného plodu do medníku, ale převěšování zásob do medníku, pod
> kterými bývá většinou plod.
>
> V krajním případě se dá použít jednoduchá technologie, kdy prostě nástavek
> s prázdnými zavíčkovanými plásty plus nějakými mezistěnami se podstaví
> úplně dole a nahoře se o ten nástavek mateří mřížka prostě taky posune
> dolů. Přirozeně pokud se náhodou nezahlédne matka, pracnost je velká, je
> třeba všechny plásty z nástavku otřepat pod mřížku.
>
> Jinak, pokud se přehazují jednotlivé plásty a v medníku střídají s
> prázdnými nebo s mezistěnami, jakožto obdoba technologie v starých
> zadovácích, je převěšování zavíčkovaného plodu spíš chybné. Správně se má
> převěšovat co nejmladší plod, aby v medníku byl dlouho, protože plod v
> medníku tahá za sebou i včely i teplo i med med. A naopak zavíčkovaný plod
> pod mřížkou brzy vyběhne a matka má tak k dispozici už za krátkou dobu
> volné místo ke kladení, takže je to protirojové opatření.
>
> Obecně u silných včelstev a v silné snůšce převěšování není třeba. U
> slabších včelstev a v slabších snůškách pomáhá, ale musí se víc rozumět
> včelám než když se plásty nepřehazují.       Nevhodným převěšením se dá snůšková
> aktivita včelstva aopak pozastavit a tím část snůšky ztratit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Převěšování zavíčkovaného plodu do medníku (51883)

"Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti mezistěny.
Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu posílit sílu včelstva."

Rozhodně to podstatně zvyšuje pracnost, takže se nehodí včelařům, co chtějí vydobýt co nejvíc včelstev a medu z toho volného času, co si na včely vyhradí. Či u profíků z toho pracovního času, co si na včely vyhradí.
Jinak bych to v některých případech nezval ani tak převěšování zavíčkovaného plodu do medníku, ale převěšování zásob do medníku, pod kterými bývá většinou plod.

V krajním případě se dá použít jednoduchá technologie, kdy prostě nástavek s prázdnými zavíčkovanými plásty plus nějakými mezistěnami se podstaví úplně dole a nahoře se o ten nástavek mateří mřížka prostě taky posune dolů. Přirozeně pokud se náhodou nezahlédne matka, pracnost je velká, je třeba všechny plásty z nástavku otřepat pod mřížku.

Jinak, pokud se přehazují jednotlivé plásty a v medníku střídají s prázdnými nebo s mezistěnami, jakožto obdoba technologie v starých zadovácích, je převěšování zavíčkovaného plodu spíš chybné. Správně se má převěšovat co nejmladší plod, aby v medníku byl dlouho, protože plod v medníku tahá za sebou i včely i teplo i med med. A naopak zavíčkovaný plod pod mřížkou brzy vyběhne a matka má tak k dispozici už za krátkou dobu volné místo ke kladení, takže je to protirojové opatření.

Obecně u silných včelstev a v silné snůšce převěšování není třeba. U slabších včelstev a v slabších snůškách pomáhá, ale musí se víc rozumět včelám než když se plásty nepřehazují. Nevhodným převěšením se dá snůšková aktivita včelstva aopak pozastavit a tím část snůšky ztratit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51882)

"Rozhodně však nutno varovat použití vařiče či něčeho podobného jako srážecí odpor při zatavování mezistěn proudem přímo ze zásuvky 220V. Mohlo by se totiž stát, že včeličky zůstanou bez svého hospodáře. A takový návod byl v sedmdesátých letech v časopise Včelařství! "

Takový návod byl ospravedlnitelný pouze za komunistů v těch 70 letech. Kdy nebyly zdroje od počítačů, nebyly akumulátory pro ruční nářadí, auta byla vzácná, samotná vhodná trafa byla vzácná.... Dneska to za to riziko absolutně nestojí a to ani profesionálním elektrikářům, co jinak v práci pracují na zařízení pod napětím a uměli by při tom zatavování proudem ze sítě riziko zminimalizovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brook (217.112.173.164) --- 27. 4. 2011
Převěšování zavíčkovaného plodu do medníku

Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti mezistěny.
Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu posílit sílu včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 27. 4. 2011
RE: Zatavovanie MS pomocou (51861)

Elektřinou zatavuji desítky let, je to jediný rozumný způsob. Jako kluk jsem také používal zatavovací kolečko, ale kdo jednou zkusil elektřinu, už se k němu nevrátí. Vlastní zatavování trvá několik vteřin, takže ani po celodenní práci se plně nabitý akumulátor nestačí vybít. Jiná situace je s elektrickým pohonem medometu, který má sice menší odběr, ale dlouhodobý, takže se může stát, že večer auto nenastartuje. Rozhodně však nutno varovat použití vařiče či něčeho podobného jako srážecí odpor při zatavování mezistěn proudem přímo ze zásuvky 220V. Mohlo by se totiž stát, že včeličky zůstanou bez svého hospodáře. A takový návod byl v sedmdesátých letech v časopise Včelařství!
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of a.turčáni
Sent: Tuesday, April 26, 2011 8:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zatavovanie MS pomocou

Prosil by som najlepšie p. Polášeka, aby sa vyjadril k tomuto postupu, pretože jedna reakcia na www.vcely.sk bola negatívna. Je možné, aby sa cez naštartované auto pri elektrickom zatavovaní Ms mohlo dojsť k takému skratu, aby dokonca auto zhorelo, ako to tvrdil autor komentáru.
Zatavil som vyše 200 Ms týmto spôsobom a auto je v úplnom poriadku. P.
Polášek, za krátku a jasnú odpoveď ďakujem.
----------------------------------------------------------

Príprava medzistienok (Ms) do nastávajúcej sezóny, som roky pripravoval v zime v teple a zatavoval som ich elektricky. Po presťahovanie na nové vzdialenejšie miesto som bol nútený upustiť , keďže na včelnici elektriku nemám, robil som to tradične nahrievaným želiezkom. Upozorňujem začiatočníkov, že výstuha nesmie byť skrížená (el. skrat) ani prerušená a konce kábla musíme mať kde napojiť.

Teraz pod tlakom a zlepšenie kvality zatavovaných Ms som prešiel na zatavovanie elektricky, ale pomocou elektr. zdroja 12 V autobatérie. Auto zaparkujem pri maringotke a káblom prevediem zdroj k pracovnému stolu. El.
prúd odoberám s naštartovaným motorom, nemám skúsenosť koľko autobatéria vydrží, preto nechcem riskovať vybitie autobatérii.

Vyskúšal som niekoľko spôsobov a najlepším sa mi javí tento, nahriatu a vyrovnanú Ms položím na napnutú výstuhu a žhavím cca 8-10 sek. Človek musí získať toľko citu, aby v pravý čas prestal a nedostatky na zatavovanej MS jemne prstami pritlačím. Ide to rýchlo a kvalita je výborná. Dôležitá je teplota v uzavretom priestore kde sa robí zatavovanie (ešte je nízka teplota).

Spôsob výstuhy musí byť správne zvolený, aby sme s Ms nemali pri založení do včelstva starosti, plocha rámika musí byť dobre pokrytá, aby Ms po vložení teplom do úľa sa nevlnila, aby ju včely prichytili na hornú latku, dobre je ju dávať do zárezu asi 3-4 mm hlbokom, ak nie, tak ju prichytiť horúcim voskom. Trochu viac práce nás často ochráni pre zbytočným poškodením.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 4. 2011
Téma "rojenie"

Znovu ma zaujali názory na rojenie, ktoré viacmenej všetci pripisujete nejakým vplyvom a svojim chybám a budí to dojem, akoby sa včely len preto rojili, že človek niečo neurobí alebo urobí zle a pozde, potom suchu a tých príčin je nespočetne mnoho. Stále sa zabúda na fakt, že včelstvo v prírode, či doma v záhrade, rok čo rok žije len pre jeden cieľ rozmnožiť sa a keď na to má podmienky tak rozmnoží-vyrojí. Ak včelstvo nemá na tento akt podmienky tak sa nerojí a včelár môže ich chcieť aby sa mu včelstvá rozmnožili a nejde to. Preto to robí odložencami-oddělkami alebo zmetancami čiže umelými rokmi.
Ja také roky poznám, keď som za prvých 20 rokov včelárenia mal iba tri roje a tešil som sa im.

V čase keď máme rojov cez hlavu, tak robíme všetko možné aj nemožné, aby sme mu zabránili, ale väčšinou nám to zlyháva. len malý príklad ak, rada hovorí "daj včelstvu stavať, zabrániš rojeniu", včelár im dá celý nadstavok Ms a čuduje sa prečo včely sú radšej v podmete ako na Ms. Samozrejme ak je včelstvo už v stave rojovej nálade (RN), včely nedonútime stavať. Niekedy aj začnú a v polovici prestanú a postavia materský misky a RN sa zo skrytej formy zviditeľní položením prvých vajíčok do nich a vtedy už nespravíme s včelstvom nič, iba ak včelstvu odoberieme všetky plásty a urobíme odložence, teda pôvodné včelstvo "zničíme"

Moja skúsenosť s RN je takáto: včelstvo po zime ak má na to podmienky (a tie posledné desaťročie boli) sa rozvíja, stavia Ms ale už v prvom jarnom mesiaci (III. a IV.) včelstvo začína ošetrovať trúdí plod, čo ešte neznamená vyrojenie, ale pripraviť sa musí. Potom prebieha tzv. skrytá RN (nevidíme ju, ale postupne ju vnímame, npr.prestáva niektoré úkony robiť,npr. stavba plástov.
Potom príde fáza prestavby meter. misiek sú širšie ako hlboké, ktoré nadstavbou upraví na vyššie a ako širšie (hĺbka 9-12 a šírka ústia 5 mm) získajú tvar hruška alebo džbánu.

Objaví sa prvé vajíčko v takto upravenej bunke a RN zo skrytej formy sa mení na zjavnú-viditeľnú a vtedy ju už len ťažko zvládneme. Aj keď ju zničením MB prerušíme, ona pokračuje ďalej a znovu sa rozvinie do zjavnej formy. Potom už nič nezbýva len sa na rojenie pripraviť.
Ja v takomto prípade neč nerobím a radšej si počkám na skorý roj, z ktorého v mojich podmienkach získam ešte med ak je príroda štedrá.
Tento môj výklad je v hrubých rysoch a nie každý cho pochopí. Chcel som ním vyjadriť len svoj nesúhlas s tým, ako sa obviňujeme, že rojenie zapríčiňujeme my. Takže žiadne náhody, "že prečo", ale prirodzený pud včiel ich k tomu núti ako aj iný hmyz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846) (51872) (51879)

"Včelám se na mezistěny nechce, protože je musí ohřát na teplotu blízkou teplotě úlu , to je nyní v noci až o 30 st C a ve dne až o 15 st C. Proto se raději tísní na vystavených plástech, bez ohledu na to, že mají stavební náladu a že jsou hodně silné a mají nadbytek včel. V tuto dobu by přidaný nástavek mezistěn musel být masívně uteplen, aby tam šly, to znamená stěny nástavku několika centimetry polystyrenu a dno nástavku asi taky. Zlomí se to až za cca 14 dní - měsíc, kdy denní a noční teploty se stanou podstatně vyšší. Tehdy budou stavět i v nástavku čistě z mezistěn, přirozeně za předpokladu, že stále budou mít stavební náladu."

Koukám, že čtu moc rychle, nástavek mezistěn vražený mezi dva nástavky včel nemá nic společného s dnem, jinak to ale platí. Navíc se tím úl rozdělí na dvě části s plodem,dvě menší části potřebují víc tepla, tudíž víc včel musí dělat teplo a nemůže dělat nic jiného.
Pokud se v současné době má přidat nástavek jen s mezistěnami, je ideální, ale časově náročný postup přerovnat plásty s plodem a se zásobami utvořit přes ty tři nástavky kompaktkní plodové hnízdo, kde jsou mezistěny na krajích dvou spodních nástavků nebo i všech tří nástavků.
Pokud tam jsou matečníky, je třeba to řešit ještě jinak , pravděpodobně odběrem podstatnější části plodu s matečníky a včelami do oddělků a ve včelstvu tak zarazit rojovou náladu. Nebo naopak urychlením vývoje, kdy se naopak do oddělku s podstatnou částí plodu a včel odebere stará matka. Místo rojové nálady potom včely z rojových matečníků pouze vychovají jednu náhradní matku, díky výběru z více kvalitních rojových matečníků obvykle matku hodně kvalitní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846) (51872)

"Prosím o radu,
letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální, nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je to v pořádku ?
Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
Díky Zdenek"

Včelám se na mezistěny nechce, protože je musí ohřát na teplotu blízkou teplotě úlu , to je nyní v noci až o 30 st C a ve dne až o 15 st C. Proto se raději tísní na vystavených plástech, bez ohledu na to, že mají stavební náladu a že jsou hodně silné a mají nadbytek včel. V tuto dobu by přidaný nástavek mezistěn musel být masívně uteplen, aby tam šly, to znamená stěny nástavku několika centimetry polystyrenu a dno nástavku asi taky. Zlomí se to až za cca 14 dní - měsíc, kdy denní a noční teploty se stanou podstatně vyšší. Tehdy budou stavět i v nástavku čistě z mezistěn, přirozeně za předpokladu, že stále budou mít stavební náladu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.103.219.174) --- 27. 4. 2011
Včely v podmetu

Zdenku, máš-li obrovské množství včel v podmetu, který nechtějí opustit, je to tím, že ho zastavěly trubčinou, zaplodovaly a proto ho nemůžou opustit. Včel není tolik, jak se zdá, většinu objemu zabere trubčina. Takže doporučuji trubčinu z podmetu vyřezat. Pokud by tam trubčina náhodou nebyla, tak bych přidal další nástavek pod včelstvo, aby seděly na jeho rámkách a pustily se do práce.
Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51863) (51867) (51869)

"Včelařský drátek na svorkovém malém napětí se chová jako odporová zátěž. Jde tedy o spotřebič o určitém výkonu. Nebezpečí tu je, pokud se zvolí špatný průměr vodiče. Tvrdý zkrat na koncích vodičů totiž reálně hrozí a stačí podle mého názoru takové trvalejší škrtnutí při nastartovaném autě. (kde alternátor dotuje síť malého automobilu od 40 - až 120A plus dalších okolo 200A může běžně poskytnout baterie) To může být otočka pro další mezistěnu nebo rámek. A hoříme. _gp_"

je to tak. Každý elektrický spotřebič i zdroj elektřiny má jednu elektrickou vlastnost a sice ohmický odpor. U nabitého olověného startovacího akumulátoru v dobrém stavu je tento vnitřní odpor nějak 0,02 ohmu plus minus. Je to dáno odporem olověných vodičů uvnitř akumulátoru a odporem elektrolytu. Když dojde, nedej bože, k přímému zkratu akumulátoru na svorkách, třeba něčím prakticky bez odporu, třeba masívní měděnou tyčkou, ( stačí i položený větší klíč na matky) tak veškerý odpor v elektrickém obvodu je jen vnitřní odpor akumulátoru. Nabitý má cca 14 voltů, takže při takovém zkratu a odporu 0,02 ohmu uvnitř akumulátoru obíhá proud 700 ampér a hřeje výkon 700 x 14 = 9,8 kilowatt. Něco se roztaví nebo celý akumulátor se stihne ohřát až uvařit, než se vybije. 2 - 3 metry běžného izolovaného káblíku mají ohmický odpor střelím 0,2 ohmy, takže když se na akumulátor připojí káblík a zkratne se na konci káblíku, jde při 14 voltech obvodem proud cca 70 ampér. Káblík za cca 10 sekund začne hořet, protože je na něm tepelný výkon 70 na druhou x 0,2 = asi 1 kilowatt (napětí nějak 13,5 volt) akumulátor uvnitř hřeje výkonem 70 na druhou x 0,002 = 98 watty, napětí na jeho vnitřním odporu je cca 1,5 volt a skoro nic se mu za těch cca 10 sekund nestane.
Těch 1,5 metru drátku v rámku má za ohřátého stavu odpor střelím asi 4 ohmy. Za takových podmínek jím z nabitého akumulátoru jde proud asi 3,5 Ampér a celý drátek zatavuje mezistěnu výkonem zhruba 3,5 x 14 = 49 wattů. Na přívodním káblíku je při takovém proudu napěťová ztráta asi 0,7 voltů a ztrátový výkon 0,7 x 3,5 = watt. Na vnitřním odporu akumulátoru bude za odběru 3,5 ampér ztráta napětí a vznikající teplo nula celá nula nic.

Z toho vychází taky, že zatavování mezistěn zatěžuje akumulátor podobně jako rozsvícení jednoho reflektoru.
Nebo, pokud se jedná o akumulátor pro nářadí, jako třeba hodně zatížená silnější akuvrtačka....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrO (193.86.67.4) --- 27. 4. 2011
Přelarvení

V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku zamáčkl a přelarvil 8 larev. Druhý den jsem chtěl provést 2přelarvení, ale byly naražené jen dva matečníky, tak jsem mateří kašičku z nich rozdělil do těch osmi misek a znovu přelarvil do všech osmi. Při včerejší kontrole jsem zjistil, že jsou opět naražené jen dva. Je možné, že něco dělam špatně, nebo prostě včely "třeba" víc nenarazí? Dělal jsem to poprvé!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 27. 4. 2011
Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846) (51872) (51873)

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846) (51872)
Pokud chceš vsadit nástevek MZ tak musíš mezi ně do nástavku vrazit alespoň
pár rámků s plodem. Samotné MZ JEN OMEZUJÍ PLOCHU PRO KLADENÍ a podněcují
včely do vyrojení. Já osobně mezi 6 MZ dal 5 vystavěných rámků. Mám tedy 4
nástavky 39*24 s 11 rámkama a z toho ten jeden s MZ.

Pavel


........
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku a teplotu a výživu. Takže takové řešení v zaměstnávání je v určitém okamžiku na časové vývojové ose RN, jen pro relativně velmi malý počet dělnic. Navíc pokud vrazíš do mezistěn plod, měl by jsi myslet i matku, která je vábena feromonem otevřeného plodu, produkuje vajíčka a na dělnice, která ty neuplatněné vajíčka než do pár hodin vytáhnou stěny mezistěn, konzumují. Takže zase jde v zásahu o čísla o určitý počet něčeho aby to bylo v souladu s narůstající dělbou práce a ne s vyleháváním a pasivitou dělnic, kterým bují v hlavě RN, místo zavěšení v řetízku na té mezistěně. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 27. 4. 2011
Re: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851) (51853) (51859) (51871)

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851) (51853) (51859)
Pro : ._gp_

Neradil jsem ti hledat googlem "mat. vzorec" ale soubor .pdf kde jsou
obšírně uvedené biologické důvody pro rojení.
pavel
......
Ty znám, díky. Šlo spíše o čísla a jakýsi vývoj podle něčeho. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846) (51872)

Pokud chceš vsadit nástevek MZ tak musíš mezi ně do nástavku vrazit alespoň
pár rámků s plodem. Samotné MZ JEN OMEZUJÍ PLOCHU PRO KLADENÍ a podněcují
včely do vyrojení. Já osobně mezi 6 MZ dal 5 vystavěných rámků. Mám tedy 4
nástavky 39*24 s 11 rámkama a z toho ten jeden s MZ.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2011 10:55 PM
Subject: [SPAM]Re: Dubnové rojení


Prosím o radu,
letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu
až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee
při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil
mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v
podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky
donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset
zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální,
nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je
to v pořádku ?
Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
Díky Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (89.190.52.88) --- 26. 4. 2011
Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846)

Prosím o radu,
letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální, nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je to v pořádku ?
Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
Díky Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851) (51853) (51859)

Pro : ._gp_

Neradil jsem ti hledat googlem "mat. vzorec" ale soubor .pdf kde jsou
obšírně uvedené biologické důvody pro rojení.
pavel


----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2011 6:45 PM
Subject: Re: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni


Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851)
Matematický vzorec ještě nebyl publikován. Možná existuje, možná ne. Možná
někde existuje simulátor chování včel.

Co ale veřejně existuje, je seznam možných důvodů proč jdou včely do
rojení.
Odkazy na příslušné pdf jsem dával tady v konferenci asi před týdnem. Tož
projdi si archiv konference.
Pavel

PS.: použij "Google" a najdeš si to sám. Vygůgluj si to... :-)
.....
To je jen pár základních bodů, z tohoto by se jen těžko bez následujících
praktických poznatků někdo odvodil nějakou číselnou představu.

Google využívá poznatky ve sběru dat včelou, proto je sice dobrý
vyhledávač, ale nastrčí ti nejprve to, co se dá prodat nebo co právě
prodává, aniž by to na první pohled tak vypadalo._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 4. 2011
Re: Rojení kvůli suchu. (51854) (51858) (51868)

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 26. 4. 2011
Re: Rojení kvůli suchu. (51854) (51858)
Mam po vyboru ZO a moje letosni poznatky o rojeni nejsou nicim vyjimecne.Snad jen paradoxne jsou v klidu budecaky.U vcelaru pozorovani slideni vcel,coz ja uz vecer nemam sanci pozorovat,letity vcelar rikal:neco je letos spatne,vsechno kvete a vcely slidi.

........
Jo to jsem také slyšel, ale často se zapomíná nato, že včelaři jsou takoví, že dávají (doslova vystavují souše a víčka) vylízávat medné zbytky nebo to mohou být ještě neřešené zimní úhyny po VD - medné zásoby v úlech. Také se často takové opuštěné úlové medné zdroje zpravidla stanou cílem prvních rojů - lákáním nejen slídilek ale i pátraček._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51863) (51867)

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51863)
Gusti ďakujem, moje auto to prežilo, bolo to len východisko z núdze, samozrejme som auto nemuselo byť naštartované, ale mal som slabú batériu, tak som nechcel riskovať, nakoniec ste ma presvedčili, že som riskoval oveľa viac. Vedel som, že uzatvorenie okruhu je vlastne skrat, ale dumal som mojím sedliackym rozumom a dal som si odpoveď,"veď aj svetlo napojené na autobatériu je vlastne skrat. a tak som zatavoval. No aspoň by som bol mal nové auto??? Spotreba nebola nejak vysoká a potreboval som rýchlo Ms do včelstiev, domov sa mi to nechcelo prevážať, no bolo to riskantné riešenie, ale vyšlo.
......

Včelařský drátek na svorkovém malém napětí se chová jako odporová zátěž. Jde tedy o spotřebič o určitém výkonu. Nebezpečí tu je, pokud se zvolí špatný průměr vodiče. Tvrdý zkrat na koncích vodičů totiž reálně hrozí a stačí podle mého názoru takové trvalejší škrtnutí při nastartovaném autě. (kde alternátor dotuje síť malého automobilu od 40 - až 120A plus dalších okolo 200A může běžně poskytnout baterie) To může být otočka pro další mezistěnu nebo rámek. A hoříme. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 26. 4. 2011
Re: Rojení kvůli suchu. (51854) (51858)

Mam po vyboru ZO a moje letosni poznatky o rojeni nejsou nicim vyjimecne.Snad jen paradoxne jsou v klidu budecaky.U vcelaru pozorovani slideni vcel,coz ja uz vecer nemam sanci pozorovat,letity vcelar rikal:neco je letos spatne,vsechno kvete a vcely slidi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51863)

Gusti ďakujem, moje auto to prežilo, bolo to len východisko z núdze, samozrejme som auto nemuselo byť naštartované, ale mal som slabú batériu, tak som nechcel riskovať, nakoniec ste ma presvedčili, že som riskoval oveľa viac. Vedel som, že uzatvorenie okruhu je vlastne skrat, ale dumal som mojím sedliackym rozumom a dal som si odpoveď,"veď aj svetlo napojené na autobatériu je vlastne skrat. a tak som zatavoval. No aspoň by som bol mal nové auto??? Spotreba nebola nejak vysoká a potreboval som rýchlo Ms do včelstiev, domov sa mi to nechcelo prevážať, no bolo to riskantné riešenie, ale vyšlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèí råmky (51839) (51844) (51848) (51849) (51856)

JČ:
Mate tedy s tema 2 VN nejake zkusenosti , o ktere by jste byl ochoten se
podelit?

Diky

--------------
No moc ne. Spíš jsem měl zkušenosti s 24cmN které jsem provozoval jako NN bez mřížky. Tam jsem "objevil" toto:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68
a při pátrání po tomto linku jsem objevil tento link:
http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/metody-a-zajimavosti/¨
(pěkná práce Jiří - doufám že už jsi doma u včel:-) )

No a po přečtení Wrighta to začínám dělat jednušeji - dělám včelám "binec" jen v horním nástavku nad hlavou.

Zkušenosti s VN30cm jsem měl zpočátku jen jak jsem nechával stavět mezi 24cmN.

A masívně - asi na skoro 20 včelstvech - jsem použil dva VN30 až vloni. A byl jsem spokojen.

Teď jsem právě jen rotoval některé dvojité VN, protože mám dost díla, tak nemusím převěšovat. A zkouším ochotu včel přejít do vyššího nástavku na tmavší dílo. Pokud by to fungovalo, bylo to podstatné ulehčení, dával bych normálně nahoru jen N s 5plásty uprostřed a 5MS či stavebními. ALe ty bych spíše dával až do spodního, pokud bych asi tak za 14 kontroloval "přejití" a dole bych bral zavíčkovaný plod pro oddělky. Tak bych do té dvojité díry narval 2 stavební.

No ale tohle je jen teorie, za měsíc uvidím víc. :-)

A na zbytku kde mám 24cmN tam se asi nakonec dopracuji k tomu co někde provozuje M.Zeleny. 3x24cm a pak nad tím NN na med.
Mít dole jen 2x24 se mi zdá pracné právě z důvodu obměny díla. Pokud ho člověk chce dělat nějak masívně. Tak je lepší tam pak šoupnout jeden čistě vystrojený N.

Ale protože taky prvně zkouším čistě NN (s Langy), tak je možné že nakonec zvítězí jen NN s plastovými rámky. :-)

No a samozřejmě musíme vzít v úvahu, že se nám to počasí tak nějak pořád mění, že těžko z pár současných let soudit, že to bude vyhovovat za pár pětiletek.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 4. 2011
Re: Otázky (51832)

Dobrý den,
prosím Vás nemohli byste mi odpovědět na tuto otázku?
> Pomocí čeho dává včela vědět, kde je louka rostlin? <

Děkuji Zdeněk

Je to trochu zložité vysvetli len tak z voleja. Lúka rastlín pre včelstvu nič neznamená, aby ju včela navštívila musia na nej kvitnúť kvety dávajúce peľ a kveta dávajúce nektár, inak tam včela len preletí.

Ešte pretým ako to táto včela oznámi družkám v úli, mala ba predchádzať otázka, ako zdroj potravy objaví včela, ktorá to potom včelím tancom oznámi ostatným včelám, aby ich naverbovala na túto lúku.
Peľ na a nektár v kvetoch vydáva vôňu, ktorá včelu prieskumníčku naviguje, kde má hľadať zdroj potravy. Vôňa je tá, ktorá je pre získanie informácie o mieste zdroja potravy, takže vôňa dôležitá pre život včiel.

Až po návrate do úľa, aby prieskumníčka verbovala a urýchlila výlet ďalších včiel na pláste začne predvádzať tzv. kruhové a osmičkové tance, čím oznámi údaje o tomto zdroji, dokonca vraj udá aj smer a vzdialenosť zdroja.

Ja viac verím (tančeky nepodceňujem, určite majú význam pre včely), na vôňu ako informačný zdroj, kde sa nachádza a dokonca sa hovorí i o tom, že včela odlietajúca z poľa zanecháva na trase orientačný feromón, ale to je je už vo sfére scifi.

Profesor Frisch toho popísal o včelích tančekoch neúrekom veľa, tak si to treba vyhľadať a zoznámiť sa s tým. Priateľ, treba študovať včelársku literatúru, v nej je hádam všetko, čo človek potrebuje, aby sa mohol stať dobrým včelárom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 4. 2011
Re: Otázky (51832)

Dobrý den,
prosím Vás nemohli byste mi odpovědět na tuto otázku?
> Pomocí čeho dává včela vědět, kde je louka rostlin? <

Děkuji Zdeněk

Je to trochu zložité vysvetli len tak z voleja. Lúka rastlín pre včelstvu nič neznamená, aby ju včela navštívila musia na nej kvitnúť kvety dávajúce peľ a kveta dávajúce nektár, inak tam včela len preletí.

Ešte pretým ako to táto včela oznámi družkám v úli, mala ba predchádzať otázka, ako zdroj potravy objaví včela, ktorá to potom včelím tancom oznámi ostatným včelám, aby ich naverbovala na túto lúku.
Peľ na a nektár v kvetoch vydáva vôňu, ktorá včelu prieskumníčku naviguje, kde má hľadať zdroj potravy. Vôňa je tá, ktorá je pre získanie informácie o mieste zdroja potravy, takže vôňa dôležitá pre život včiel.

Až po návrate do úľa, aby prieskumníčka verbovala a urýchlila výlet ďalších včiel na pláste začne predvádzať tzv. kruhové a osmičkové tance, čím oznámi údaje o tomto zdroji, dokonca vraj udá aj smer a vzdialenosť zdroja.

Ja viac verím (tančeky nepodceňujem, určite majú význam pre včely), na vôňu ako informačný zdroj, kde sa nachádza a dokonca sa hovorí i o tom, že včela odlietajúca z poľa zanecháva na trase orientačný feromón, ale to je je už vo sfére scifi.

Profesor Frisch toho popísal o včelích tančekoch neúrekom veľa, tak si to treba vyhľadať a zoznámiť sa s tým. Priateľ, treba študovať včelársku literatúru, v nej je hádam všetko, čo človek potrebuje, aby sa mohol stať dobrým včelárom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861)

a.turčáni: Je možné, aby sa cez naštartované auto pri elektrickom zatavovaní Ms mohlo dojsť k takému skratu, aby dokonca auto zhorelo, ...
......
Kolem baterií se právě motám kvůli problematice odpařování šťaveky proti VD.

Nabité baterie skrývají mnoho energie a některé baterie jsou opravdu životu nebezpečné, pokud není zohledněna bezpečnost.

Za požárem automobilu stojí zpravidla zkrat nebo výboj eletrického napětí. To není nic neobvyklého. Startovací baterie skrývá dost reálné nebezpečí požáru. Disponuje velkými zkratovými proudy a tak požár může nastat během pár sekund. Zatavovat s nastartovaným autem je navíc neekonomické, protože kapacita malého akumulátoru pro auto je dostatečná i bez dobíjení na několik hodin. Zatavování mezistěn napětím 12 voltů je tak pro železné pocínované drátky, a 24V (dvě 12 v serii) pro nerez drátek. Případně 12V nerez drátek po půl výpletu. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 4. 2011
Re: Otázky (51832) (51834)

Včela tancuje na pláste. Jaro

Musí jej byť veselo!?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 4. 2011
Zatavovanie MS pomocou

Prosil by som najlepšie p. Polášeka, aby sa vyjadril k tomuto postupu, pretože jedna reakcia na www.vcely.sk bola negatívna. Je možné, aby sa cez naštartované auto pri elektrickom zatavovaní Ms mohlo dojsť k takému skratu, aby dokonca auto zhorelo, ako to tvrdil autor komentáru.
Zatavil som vyše 200 Ms týmto spôsobom a auto je v úplnom poriadku. P. Polášek, za krátku a jasnú odpoveď ďakujem.
----------------------------------------------------------

Príprava medzistienok (Ms) do nastávajúcej sezóny, som roky pripravoval v zime v teple a zatavoval som ich elektricky. Po presťahovanie na nové vzdialenejšie miesto som bol nútený upustiť , keďže na včelnici elektriku nemám, robil som to tradične nahrievaným želiezkom. Upozorňujem začiatočníkov, že výstuha nesmie byť skrížená (el. skrat) ani prerušená a konce kábla musíme mať kde napojiť.

Teraz pod tlakom a zlepšenie kvality zatavovaných Ms som prešiel na zatavovanie elektricky, ale pomocou elektr. zdroja 12 V autobatérie. Auto zaparkujem pri maringotke a káblom prevediem zdroj k pracovnému stolu. El. prúd odoberám s naštartovaným motorom, nemám skúsenosť koľko autobatéria vydrží, preto nechcem riskovať vybitie autobatérii.

Vyskúšal som niekoľko spôsobov a najlepším sa mi javí tento, nahriatu a vyrovnanú Ms položím na napnutú výstuhu a žhavím cca 8-10 sek. Človek musí získať toľko citu, aby v pravý čas prestal a nedostatky na zatavovanej MS jemne prstami pritlačím. Ide to rýchlo a kvalita je výborná. Dôležitá je teplota v uzavretom priestore kde sa robí zatavovanie (ešte je nízka teplota).

Spôsob výstuhy musí byť správne zvolený, aby sme s Ms nemali pri založení do včelstva starosti, plocha rámika musí byť dobre pokrytá, aby Ms po vložení teplom do úľa sa nevlnila, aby ju včely prichytili na hornú latku, dobre je ju dávať do zárezu asi 3-4 mm hlbokom, ak nie, tak ju prichytiť horúcim voskom. Trochu viac práce nás často ochráni pre zbytočným poškodením.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 26. 4. 2011
Re: Trubci ramky (51839) (51844) (51848)

No prostě je těma dírama v plodišti narušena celková harmonie, která je "třeba" potřebná k odstartování rojové nálady, jakožto jedna z podmínek. To by znělo logicky.

Jinak musím konstatovat, že se zde rozjela pěkná diskuse, mám radost. Konečně do toho stohu vymlácené prázdné slámy z mého pohledu dorazila nějaká změna. (-:
Ať se daří, Libor V.
---------------------------------------------------------
R. Stonjek napsal:
.....A najednou tam jsou 3 brutální díry mezi plodem a taková situace v přírodě neexistuje........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 4. 2011
Re: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851) (51853)

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851)
Matematický vzorec ještě nebyl publikován. Možná existuje, možná ne. Možná
někde existuje simulátor chování včel.

Co ale veřejně existuje, je seznam možných důvodů proč jdou včely do rojení.
Odkazy na příslušné pdf jsem dával tady v konferenci asi před týdnem. Tož
projdi si archiv konference.
Pavel

PS.: použij "Google" a najdeš si to sám. Vygůgluj si to... :-)
......
To je jen pár základních bodů, z tohoto by se jen těžko bez následujících praktických poznatků někdo odvodil nějakou číselnou představu.

Google využívá poznatky ve sběru dat včelou, proto je sice dobrý vyhledávač, ale nastrčí ti nejprve to, co se dá prodat nebo co právě prodává, aniž by to na první pohled tak vypadalo._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 4. 2011
Re: Rojení kvůli suchu. (51854)

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 4. 2011
Rojení kvůli suchu.
Domnívám se, že rojení teď na jaře dělá sucho. Když je sucho, sladina v květech vyschne a včely přednostně sbírají pyl. Zatímco sladinu několikrát přendávají a zahušťují, pyl prostě jen udusají do buňky. Takže když sbírají přednostně pyl, mají uvnitř úlu méně práce a o to víc času připravovat rojovou náladu. Když potom následující týdny je naopak déšť, včelky sedí nahuštěné uvnitř úlu a rojová nálada se o to víc rozjede.
............
Přínos a orientace na sběr úlu je nějak včelstvem řízen. Když by měla tato logická úvaha nějak platit, potom by se z každé dělnice co bude mít podíl na účasti jako létavka, měla stát nejprve bezpodmínečně pátračkou určitého zdroje proto, aby se nějak sociálně zařadila a nosila do úlu to či ono. Takže vlastně jde oto, že včelstvo v RJ je plno latentních pátraček? A jde tedy o sociální nepokoj? _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Nemoc (51833)

Dobrý den,
pokud Vám ještě nikdo neodpověděl, pošlete mi fotku na drh/=/seznam.cz
S pozdravem
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eva <baninka/=/centrum.cz>
> Předmět: Nemoc
> Datum: 25.4.2011 17:04:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřebovala bych poradit, vyfotila jsem plastev, něčím napadenou, vypadá to
> jako popálené, kam bych vám mohla fotku poslat, abyste mi poradili? Děkuji,
> Eva
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèí råmky (51839) (51844) (51848) (51849)

Dne Tuesday 26 of April 2011 09:29:05 KaJi napsal(a):

> Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to
> řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno.
> Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
> A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
> Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.
>
> Karel

Zdravim,

loni jsem udelal dobrou zkusenost - dokud vcelstva byla na cca jednom nastavku
NN lang. s plodem, vse pod nima jsem rozhazel tak, ze bylo 5 stavebnich
ramku a 5 sousi. Cerne a divne (plesnive vicemene nemam) do paraku.

Pokud presly do nizsiho a zacaly stavet, bylo vyhrano , ted zkousim Dadant,
ponevac kamarad v nich ma primo neuveritelne vysledky, no a ty 2 plodiste mi
take napadly - normalne je pro mne plodiste na 4 NN (159mm) no a ty 2x velky
ramky me taky napadly.

Mate tedy s tema 2 VN nejake zkusenosti , o ktere by jste byl ochoten se
podelit?

Diky



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 26. 4. 2011
Re: Trub???? r??mky (51839) (51844) (51848) (51849) (51850)

Htít bojovat s rojením je boj proti přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .

Pepan

------------
Proč bych bojoval s přírodním zákonem. Stačí jej jen využít. A to si myslím, že zebrování dělá velmi dobře.

Plus další věci - matky, atd.

Já jsme spokojen a doufám, že i letos budu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 4. 2011
Rojení kvůli suchu.

Domnívám se, že rojení teď na jaře dělá sucho. Když je sucho, sladina v květech vyschne a včely přednostně sbírají pyl. Zatímco sladinu několikrát přendávají a zahušťují, pyl prostě jen udusají do buňky. Takže když sbírají přednostně pyl, mají uvnitř úlu méně práce a o to víc času připravovat rojovou náladu. Když potom následující týdny je naopak déšť, včelky sedí nahuštěné uvnitř úlu a rojová nálada se o to víc rozjede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851)

Matematický vzorec ještě nebyl publikován. Možná existuje, možná ne. Možná
někde existuje simulátor chování včel.

Co ale veřejně existuje, je seznam možných důvodů proč jdou včely do rojení.
Odkazy na příslušné pdf jsem dával tady v konferenci asi před týdnem. Tož
projdi si archiv konference.
Pavel

PS.: použij "Google" a najdeš si to sám. Vygůgluj si to... :-)

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gp
Sent: Tuesday, April 26, 2011 9:55 AM
To: Vèelaøský mailing list
Subject: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni

Existuje něco takového? Jestli ho někdo používá, jak zní? _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Trub???? r??mky (51839) (51844) (51848) (51849) (51850)

Rojení je přirozený pud včel a nazývat protirojové preventivní akce "bojem"
je přinejmenším "nepřesné".
Ty vhodně volená protirojová preventivní opatření je způsob jak "optimálně"
včelařit.

Tedy není to boj, ale je to METODIKA moderního včelaření.

Pavel

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, April 26, 2011 9:41 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Trub???? r??mky

Proč se rojí v prvé řadě si polož otázku ne co je příčinou ale co umožňuje
rozmnožování všeho živého. Je pro to jediná odpověď je to dostatek potravy.
Hmyz cyklus množení pak právě začíná. Vyšší tvorové zase to mají načasované
tak aby mládata přivedli na svět v období hojnosti. V našem případě je
prostor úlu jen druhařdou žáležitostí. Htít bojovat s rojením je boj proti
přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub???? r??mky
> Datum: 26.4.2011 09:30:06
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet
> Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W.
> Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ...
>
> ------------
> Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného.
> Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm
> nástavky.
>
> Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v
> plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s
> dílem) NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad
> VN30 dal další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi
> mezistěny a pár souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou
> prsotor k zaplodování a
> zaplnění)
>
> Naprosto v pohodě, minimum rojů.
>
> Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a
> budu to řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to
na stejno.
> Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
> A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
> Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 4. 2011
Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni

Existuje něco takového? Jestli ho někdo používá, jak zní? _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Trub???? r??mky (51839) (51844) (51848) (51849)

Proč se rojí v prvé řadě si polož otázku ne co je příčinou ale co umožňuje rozmnožování všeho živého. Je pro to jediná odpověď je to dostatek potravy. Hmyz cyklus množení pak právě začíná. Vyšší tvorové zase to mají načasované tak aby mládata přivedli na svět v období hojnosti. V našem případě je prostor úlu jen druhařdou žáležitostí. Htít bojovat s rojením je boj proti přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub???? r??mky
> Datum: 26.4.2011 09:30:06
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet
> Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W.
> Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ...
>
> ------------
> Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného.
> Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm
> nástavky.
>
> Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v
> plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s dílem)
> NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad VN30 dal
> další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi mezistěny a pár
> souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou prsotor k zaplodování a
> zaplnění)
>
> Naprosto v pohodě, minimum rojů.
>
> Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to
> řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno.
> Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
> A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
> Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèí rámky (51839) (51844) (51848)

Stonjek:
.... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ...

------------
Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného. Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm nástavky.

Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s dílem) NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad VN30 dal další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi mezistěny a pár souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou prsotor k zaplodování a zaplnění)

Naprosto v pohodě, minimum rojů.

Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno. Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèí rámky (51839) (51844)

Souhlas, 3 jsou naprosto spolehlivé, 2 jak kdy. Žel v Dadantech s 1 plodištěm je to na úkor postavených mezistěn a špičkových výnosů, ale to bych se opakoval. Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji. Neumím si totiž vysvětlit, proč když stejné množství trubců odchováme někde mimo plodiště například pod nebo 1 nástavek nad, proč se včely rojí. To už jsem zjistil poměrně spolehlivě. Zřejmě to tedy nebude v trubcích a sobeckém genu, ale v tom, že funguje ten bordýlek v plodišti, který tam vložením stavebních plástů vytvoříme. Mezistěny tak dobře nefungují. Pak má tedy pravdu W. W.který tvrdí, že včely se rojí pouze tehdy je li to pro ně výhodné a to sem přesně pasuje. Ony jsou totiž naprogramovány vývojem množit se rojením, když mám plodiště nacpané zavíčkovaným plodem a nad je hodně zásob. A najednou tam jsou 3 brutální díry mezi plodem a taková situace v přírodě neexistuje........ Takže víme prdlajs a možná čas a pár jednoduchých pokusů ukáže víc. Zdraví R. Stonjek,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (198.36.87.81) --- 26. 4. 2011

Pozdravujem kolegovia,

pri včerajšej kontrole som našiel natiahnutý matečník. Je to normálne, nie je to ešte zavčasu?, alebo aká je príčina že včielky natiahli matečník?

Co by ste mi doporučili urobiť z týmto matečníkom?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.46) --- 26. 4. 2011
Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842)

Jeste to doplnim.Vyrojene matky mam jeste dve sestry,rojovku maji taky.Z teto linie dve vcelstva drzela pres zimu trubce.Puvodem jsou tyto matky z budecaku,kde se chovaji standartne pri budecakovem osetrovani(stazeni na zimu,mensi mnozstvi zasob a jarni vyrovnavani sily).Na rozdil od mych ostatnich matek bude tato "rychla" linie vyzadovat drobet jine postupy.V roce s min vydatnym jarnim prinosem pylu se tato vlastnost mozna ani neukaze.No clovek se od vcel musi porad ucit,dostatek sousi pro jarni rozvoj jiste dokaze u teto linie udelat prednost.To uvidim pristi rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Ali - spal to... (51814) (51818) (51820) (51821) (51830)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Ali - spal to...
> Datum: 25.4.2011 14:36:04
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> Myslím si, že včelaření v univerzálech je dnes již přežitek. Pokud vněkdo
> začíná včelařit, měl by začít v novém. Práce s N úly je daleko lehčí,
> rychlejší a méně namáhavější, jak u univerzálu. Pokud již v nich včelařit
> nechcete, to nejlepší, co můžete pro začínající včelaře a celou včelařskou
> obec učinit je hodit je na hromadu a spálit. Prokážete tak svému
> včelařskému okolí medvědí službu. A neberte to prosím ve zlém.
>
> Já mám 43 včelstev. 20 v nových N úlech a V maringotce mám rm 42/27,5 ve 41
> let starých úlech. Tu jsem nabyl letos. Příští rok jdou všechny pryč,
> spálit a nikomu je nedám ani zadarmo. Všechny spolkne oheň.Letos všechny
> roje přemetu na mzs a příští rok půjdou do nových úlů.
>
> At se vám daří v nastávající sezoně. Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Trubèí rámky (51839)

Zdravim,

Já osobně dávám 2 s 11 rámky na nástavek.

Ale klidně by snesli i tři.

Pavel


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Libor V.
Sent: Monday, April 25, 2011 9:06 PM
To: Vèelaøský mailing list
Subject: Trubèà rámky

Zdravím, mám otázečku pro R.Stonjeka. Kolik prosím necháváte v plodišti
matce trubčiny k zakladení? Jeden rámek na nástavek? Dva rámky/nástavek?
Nebo víc?
Díky, Libor V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 26. 4. 2011
Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840)

"Tak proč se tedy vyrojily? Jaký je závěr? Co bylo uděláno podle chovatele silných včelstev špatně?_gp_"

-------------------------------------------

Mám z letoška podobnou zkušenost,jenom s tím rozdílem,že k vyrojení(zatím)nedošlo.
Na stanovišti s výborným vyzimováním a vynikajícím jarním rozvojem dostalo rojovou náladu NEJSLABŠÍ(!?)včelstvo,které se od zimy tísnilo v jednom VN a jednom NN a nejdřív nevypadalo na to,že by v dohledné době mohlo obsadit další nástavky.Při nedělním přidávání nástavků ostatním už tam bylo několik otevřených matečníků-narozdíl od ostatních,které už obsedají nástavků výrazně více.
Důvodem bylo nejspíš podcenění růstu včelstva,které na to nevypadalo,ale už dopředu počítalo s tím,že mu daný prostor nebude stačit...
Samozřejmě nelze podcenit ani genetické dispozice,ale množství zavíčkovaného plodu bylo výmluvné dost.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 26. 4. 2011
Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840)

Co spatne?Nedokazal jsem vyuzit potencial mlade matky v kldeni do hotoveho dila(to jsem nemel) a podcenni sily plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.115.210) --- 26. 4. 2011
Re: Prodej moravsk?ch univerz?l? (51789) (51791) (51803) (51810)

V mém přépadě to byla právě diagnostika,co mne přivedla od Univerzálu (českého) k nástavkům.
A pak mi vadila ta váha.
A než se vrtat v plodišti zadem, to jsem vždy radši i ten medník sundal.
Ale včelařit se v nich dá celkem slušně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78554 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 51841 do č. 51901)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu