Včelařská konference

"Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_ "

___________________________________________________________

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel

Převěšování je metoda pro dvoj prostorové úly její aplikace v nástavcích nemá smysl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 13:40:13
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903) (51922) (51930)
> Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení.
> ........
> Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je
> nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí
> převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z
> toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy
> jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_
>
>
>

Převěšování tak jak jsem je popsal je metoda stará 100 let a používal jsem ji úspěšně 30 let tak jak jsem ji popsal
Dělá se to tak od počátku snůšky až do konce. poslední 3 budečáky jsem zrušil před 3 roky taK SI TO ASI PAMATUJI.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:55:02
> ----------------------------------------
> "Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené
> rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."
>
> Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký
> plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
> Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je
> předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi
> je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami
> nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku
> vybrat nelze.
>
>
>

P.Krátký (46.13.52.69) --- 28. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939)
Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel
............

S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?
..........

Prostě se mýlíte. Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_


_gp_

Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel

Tak uvidíme co udělá cena u nás. :-)

http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru-nadol/

http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel
..........
No tak funguje třebas startér, ale to je smetenec. Jak by se mohl při vychycení matky naráz zredukovat plod? Není to logické si myslet, že jde ihned o nějakou obrovskou změnu v krmění plodu. Změna nastává při chovu a produkci mateří kašičky vždy při nedostatku nebo při velmi silném přebytku v přínosu. Připomíná, že potrava do třech dnů larvičky je velmi podobná mateří kašičce. Tz. že osiřelé silné včelstvo při velmi silné snůšce nemá moc chuť ani zakládat náhradní matečníky na otevřeném plodu. To se stává běžně._gp_

Těch 1,5 metru drátku v rámku má za ohřátého stavu odpor střelím asi 4 ohmy. Za takových podmínek jím z nabitého akumulátoru jde proud asi 3,5 Ampér a celý drátek zatavuje mezistěnu výkonem zhruba 3,5 x 14 = 49 wattů. Na přívodním káblíku je při takovém proudu napěťová ztráta asi 0,7 voltů a ztrátový výkon 0,7 x 3,5 = watt. Na vnitřním odporu akumulátoru bude za odběru 3,5 ampér ztráta napětí a vznikající teplo nula celá nula nic.
.........
Teď jsem to měřil. Při nerez drátku 0,4, 21,5 voltech měřeno na koncích vodiče v zátěži, (při zatavování) je odběr 2,05A. Tz. že to tak zhruba při 12 V baterii a na pocínovaném (má menší odpor)vychází podobně. Pro zatavení mezistěny při 4x svislém nerez drátkování rm 39x24 cm je potřeba cca 43W. _gp_

Podle mne je celý problém v poznání a pochopení vývoje matky.

včely sice nasazují matečníky na starších larvíčkách ------- ale není jim to nic platné, vývoj neurychlí.
Vývoj matky 16 dní
vývoj dělnice 21 dní to je 5 dní, v životě červa včely nebo matky zcela zásadní čas.

TADY SI VYMYSLÍM ale nemůže to být jinak, nikde jsem to nečetl.
vývoj matky na
2 denním červíč. 17dní,
na 3 denním 18 dní,
4 denní 19 dní a
5ti denní 20 dní.
Kdo dřív vyleze ten bere vše u včel a lepší matka z 5ti denního červa než žádná matka.
Můj celkový pohled na přelarvování nebo jen chov matek dodržet co nejmenší červíčky pří chovu a tím i při přelarvení a dobré tepelné a bohaté krmení= převčelené.

loni se mi povedlo prvně po 50 ti letech udělat asi 10 matek od inseminované matky a tiché, jsem velice zvědav. nikdy jsem se do tohoto extrému nedostal.
Inseminovana matka ... přinesta 2x roky více než 100 kg a poslední rok méně Protože se jednaslo o heterozní efekt její dcery nosily jen asi polovinu.

Napsali jste že nejlepší jsou jen rojové a tiché z hlediska fyzického stavu.
To je pravda!
ale ! Kvalita matky se setává z 2 komponentů, fyzického, počet rourek a genetického = zda nosí med nebo se rojí a rojové matečníky se rojily rojí a budou rojit.
Jinak to nejde než že genetické vlastnosti se dědí!!!
Tichématky jsou poměrně málo časté předpokládají 3leté matky v produkčních včelstvech a to není ekonomické.

TAK ŽE JAKO HODNOTNÉ ZBÝVAJÍ JEN CHOVANÉ, Z VĚTŠÍ ČÁSTI PŘELARVOVANÉ MATKY.
ZNOVU NA NEJMLADŠÍM PLODU ( ALE KDO TO VIDÍ |!!!!!!!!)


J. Burgel

"Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách? "

Někdy se stane, že feromony matky včelstvo těch několik dnů nepostrádá. Potom zakládají matečníky až tehdy, když tu ztrátu pocítí. Bývá to třeba hodně brzo z jara nebo při hodně silné časné snůšce, třeba řepkové.
Ale stane se to velice málokdy.

"Pepan-Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několik dní a pak matečník z nouze založily. jediný důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař."

___________________________________

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903) (51922) (51930)
Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení.
.........
Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_

Já mám ve včelíně12 V startovací baterii dobíjenou slunečním panelem o
výkonu 20 W, takže mám stále k dispozici připravenou 12 V napěťovou
soustavu.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2011 10:21 AM
Subject: Re: Zatavování MS


> Já bych šel asi do varianty baterií typu složení lithiumželezofosfát, něco
> se sem dováží z Číny a prodává se to i s příslušnými nabíječi např.
> http://www.i4wifi.cz/baterie-a-nabijeni-prumyslove-lfp-baterie_c590.html
>
> Také je řešení např pro případný bez převodovky hub motor elektrokola,
> které může sloužit po úpravě jako třeba celek, kdy dojedu, zatavím, sednu,
> a dobijim doma. Samozřejmě je nutné mít na vodičích (drátech kterými
> zatavuji) u kontaktu baterie bajonet s pojistkou, používá se při jištění
> autorádií, protože kvůli takové malé kravině už hodně aut vyhořelo.
>
> http://www.goldenmotor.cz
>
> Také existuje pro Tebe Anton dobré řešení, kdy můžeš mít elektrokolečko
> nebo elektrotrakař.
>
> http://www.teichmanovi.cz/elektricke-naradi/zahradni-technika/motucko-traka
> rova-nastavba.html
>
> Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp_
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6076
> (20110427) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."

Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku vybrat nelze.

Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou..


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:04:18
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903)
> mezistěny podsouváme - do spodu
> Ne vsouváme - do prostřed
>
> pepan
>
> .........
> To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a
> vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny -
> do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v
> počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.
>
> Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát
> pro podnítění rojovky.
> _gp_
>
>
>

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903)
mezistěny podsouváme - do spodu
Ne vsouváme - do prostřed

pepan

..........
To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny - do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.

Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát pro podnítění rojovky.
_gp_

Já bych šel asi do varianty baterií typu složení lithiumželezofosfát, něco se sem dováží z Číny a prodává se to i s příslušnými nabíječi např.
http://www.i4wifi.cz/baterie-a-nabijeni-prumyslove-lfp-baterie_c590.html

Také je řešení např pro případný bez převodovky hub motor elektrokola, které může sloužit po úpravě jako třeba celek, kdy dojedu, zatavím, sednu, a dobijim doma. Samozřejmě je nutné mít na vodičích (drátech kterými zatavuji) u kontaktu baterie bajonet s pojistkou, používá se při jištění autorádií, protože kvůli takové malé kravině už hodně aut vyhořelo.

http://www.goldenmotor.cz

Také existuje pro Tebe Anton dobré řešení, kdy můžeš mít elektrokolečko nebo elektrotrakař.
http://www.teichmanovi.cz/elektricke-naradi/zahradni-technika/motucko-trakarova-nastavba.html

Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp_

Jedině by trafo nemělo přeáhnout na pětí 24V důležitý je proud. Já mám z telky nabíječku baterií, i zatavovač mezistěn. Dobrý kutil by to vytvořil i ze spáleného 3fázového motoru. Dělávali jsme různé věci. Ať už to stojí za to. :-))

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Zatavovanie MS pomocou
> Datum: 28.4.2011 07:40:11
> ----------------------------------------
>
>
> plkáš ,
> za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých
> televizorů ......
>
> Z televizoru trafo na zatavování mezistěn určitě nikdo neměl, protože v nich
> žádné vhodné trafo nebylo. Sice první televizory, u nás TESLA 4001, ruský Rubín
> měly síťová trafa, ale ta poskytovala žhavící napětí 6,3V, což je dost málo a
> anodové napětí řádu stovek voltů, což je zase moc. Později byly pro televizory
> vyvinuty speciální elektronky s různými žkavícími napětími ale stejným proudem
> 0,3A, které se zapojovaly do série a přes termistor napájely přímo ze sítě. Byly
> to ty elektronky, jejich označení začínalo písmenem P. Jako anodové napětí se
> používalo přímo napětí síťové usměrněné selenovým usměrňovačem, později
> nahrazeném křemíkovou diodou. Takže žádné (drahé a těžké) síťové trafo nebylo
> potřeba. Je pravda, že se v televizoru nacházela další trafa s jádrem z plechů -
> výstupní trafo zvuku a snímkového rozkladu - jenže ta byla malá a nehodila se
> ani k převinutí.
> Ale koumák si uměl poradit , na
> http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
> je moje trafo přinesené ze smetiště, opravené a fungující.
>
> Jo, to jsem si zavzpomínal na doby, kdy jsem chodil známým opravovat
> elektronkové televize :-)
>
> Pepa
>
>
>

"Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?

Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu. "

Třeba proto, že pro prodejce je nevýhodné po celý rok průběžně měnit vosk za mezistěny, musí po celý rok udržovat plný sortiment mezistěn a musí po celý rok skladovat a udržovat vykoupený vosk a organizovat jeho dopravu. Tak přímou výměnu znevýhodní. Počítá s tím, že včelaři si toho všimnou a když většina z nich taví vosk po sezóně v podletí a na podzim, tak většinu vosku mu dovezou k vykoupení přes zimu. A většinu mezistěn nakoupí zas od dubna po červenec.... ostatně v zimě je s mezistěnami problém, jsou křehké a už docela malý náraz může balík vymražených mezistěn zničit.
Zachytil jsem v jedné prodejně, že dokonce mezistěny za vosk přímo mění jen v létě, v zimě pouze vykupují vosk za peníze.

Antone
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 20:47:49
> ----------------------------------------
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky
> prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak
> máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU
> (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj
> jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže
> riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
> Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality
> na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z
> každého včelstva.
>
> jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej
> váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet
> vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
> Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach
> konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko.
> Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18
> miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je
> práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M
> kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa
> dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot
> a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to
> čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
> Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100
> vaj.
>
> Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek,
> prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to
> zvládnuť.
>
>
>

plkáš ,
za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých televizorů ......

Z televizoru trafo na zatavování mezistěn určitě nikdo neměl, protože v nich žádné vhodné trafo nebylo. Sice první televizory, u nás TESLA 4001, ruský Rubín měly síťová trafa, ale ta poskytovala žhavící napětí 6,3V, což je dost málo a anodové napětí řádu stovek voltů, což je zase moc. Později byly pro televizory vyvinuty speciální elektronky s různými žkavícími napětími ale stejným proudem 0,3A, které se zapojovaly do série a přes termistor napájely přímo ze sítě. Byly to ty elektronky, jejich označení začínalo písmenem P. Jako anodové napětí se používalo přímo napětí síťové usměrněné selenovým usměrňovačem, později nahrazeném křemíkovou diodou. Takže žádné (drahé a těžké) síťové trafo nebylo potřeba. Je pravda, že se v televizoru nacházela další trafa s jádrem z plechů - výstupní trafo zvuku a snímkového rozkladu - jenže ta byla malá a nehodila se ani k převinutí.
Ale koumák si uměl poradit , na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
je moje trafo přinesené ze smetiště, opravené a fungující.

Jo, to jsem si zavzpomínal na doby, kdy jsem chodil známým opravovat elektronkové televize :-)

Pepa

Tady jsme neřešily genetickou kvalitu matky , ale kvalitu matek, nouzový matečník versus matka z prelarvovaného matečníku. Dále pak co je lepší pro osiřelé včelstvo a jeho rozvoj.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 19:02:52
> ----------------------------------------
> No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
> věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
> tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
> dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
> Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
> neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
> genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
> jejími dcerami.
> A pozdravem
> petr
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 13:52:42
> > ----------------------------------------
> > V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> > zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> > ------------
> > A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> > nekvalitní,
> > tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
> >
> > Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> > žádná.
> > V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> > potřebuje "oslabit".
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

U takového včelstva co popisuješ se to dělá jinak. 1) je nutné si připravit oddělek nebo i třeba roj kde je již nový plod. 2) Pak se nástavky odnesou o pár metrů vedle. na místě se ponechá jen ten o kterém víme, že je bez matky. tam se vrátí právě ty bodající včely. 3) další den začneme hledat matku kterou zrušíme. 4) Po 2 až 3dnech zrušíme matečníky. amúže všechno složi zpět včetně rozkladeného oddělku. Takové včelstvo obvykle zruší samo i přidanou matku ale nový matečník již založí z jejího potomstva protože jný vhodný plod již mít nebude.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:38:20
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> > A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> > a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?
>
> tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
> Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
> pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.
>
> Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
> svoje.
>
> Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
> Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
> rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
> matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.
>
> Ale moznosti je u vcel vzdy dost.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

mezistěny podsouváme - do spodu
Ne vsouváme - do prostřed

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 27.4.2011 18:32:55
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 27 of April 2011 11:26:34 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při
> > hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji
> > podsouvání celých nástavků.
> >
> > pepan
>
> Dobry den,
>
> moje zkusenost je naprosto opacna, pokud nevkladam sous x stavebni ramek,
> tak to skonci spatne. Pokud mam 2 NN a mezi ne vlozim nastavek mezisten tak
> mam na 70% rojovku.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Vidět jak jste podlehly reklamamám a nepřesně napsaným textům.
Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několk dní a pak matečník z nouze založily. jediý důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař. To je pak již jinou věcí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:18:13
> ----------------------------------------
> Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
> trochu jinak...
> Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
> larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
> postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
> to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
> jako první.
> Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
> navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
> jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
> Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
> vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
> důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
> nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
> larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
> včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> 3patně jsi četl
> Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
> larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 14:03:25
> > ----------------------------------------
> > V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> >
> >
> >
>
>
>

gp:
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku
----------
No tady u nás jsem zatím žádnou touhu po stavbě neregistroval, včera jsem u jedněch rozšiřoval a nějaké nedodělané MS, stavebí atď jen po okraji, aby až dorostou měli kde začít stavět.
Zatím včely dělají maso a o nic jiného nemají zájem.

Karel

Je to jednoduché . Jsou to smluvní podmínky obchodu, nemusíš na ně přistoupit jestli ti někdo nabídne
lepší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dejf <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cenotvorba mezisten?
> Datum: 28.4.2011 00:17:59
> ----------------------------------------
> Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg
> mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani
> suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?
>
> Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp
> 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu.
>
> Ocekaval bych ale, ze
> Cena mezisten vymena = cena mezisten - cena vykupu vosku resp vosti
>
> Potom by cena mezisten z vykoupeneho vosku mela byt 166-95=71Kc/kg
> Cena mezisten je ale 26 resp 37 Kc/kg.
>
> Nekde prodejci mezisten uvadeji koeficienty pro prepocet na cisty vosk v
> radu procent.
>
> Pokud se cena mezisten pro smenny obchod zda o 45Kc vyhodnejsi nez
> kalkulace z rozdilu cen mezisten a vosku, tak me napadaji jen moznosti:
> - DPH (20% z 26/37,- oproti 20% z 166,-)
> - vosk je nedostatkove zbozi a poptavka prevysuje nabidku
> - mezisteny nejsou z vykoupeneho vosku
>
> V cem je zakopany pes cen mezisten?
> Dekuji.
>
>
>

V cem je zakopany pes cen mezisten?
Dekuji.
-----------
A co třeba DPH.

Při výměně se účtuje jen za výměnu.

:-)
Karel

Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?

Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu.

Ocekaval bych ale, ze
Cena mezisten vymena = cena mezisten - cena vykupu vosku resp vosti

Potom by cena mezisten z vykoupeneho vosku mela byt 166-95=71Kc/kg
Cena mezisten je ale 26 resp 37 Kc/kg.

Nekde prodejci mezisten uvadeji koeficienty pro prepocet na cisty vosk v radu procent.

Pokud se cena mezisten pro smenny obchod zda o 45Kc vyhodnejsi nez kalkulace z rozdilu cen mezisten a vosku, tak me napadaji jen moznosti:
- DPH (20% z 26/37,- oproti 20% z 166,-)
- vosk je nedostatkove zbozi a poptavka prevysuje nabidku
- mezisteny nejsou z vykoupeneho vosku

V cem je zakopany pes cen mezisten?
Dekuji.

Kdysi jsem to dělal na radu kolegy, ale už to nedělám.
Teď jen dám nástavek se 3 soušema a s 6 mezistěnama a s 2 rámkama na
trubčinu.
Mám včely už ve 3 nástavcích po 11 rámcích 39*24 a tenhle byl čtvrtý vložen
jako třetí odspoda od česna.
Týdnem před tím, jsem dělal "kolotoč" (prohození nástavku č.1 a č.3) a za
týden se jim podařilo horní nástavek zaplnit (více či méně). Bylo hezky a
včelky jsou v síle. A tak jsem jim rozšířil prostor. Teď se počasí na pár
dní zkazilo a tak uvidíme jak bude.

Pavel

----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 27, 2011 1:02 AM
Subject: [SPAM]Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení


Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846)
(51872)
Pokud chceš vsadit nástevek MZ tak musíš mezi ně do nástavku vrazit alespoň
pár rámků s plodem. Samotné MZ JEN OMEZUJÍ PLOCHU PRO KLADENÍ a podněcují
včely do vyrojení. Já osobně mezi 6 MZ dal 5 vystavěných rámků. Mám tedy 4
nástavky 39*24 s 11 rámkama a z toho ten jeden s MZ.

Pavel


.......
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku a
teplotu a výživu. Takže takové řešení v zaměstnávání je v určitém okamžiku
na časové vývojové ose RN, jen pro relativně velmi malý počet dělnic. Navíc
pokud vrazíš do mezistěn plod, měl by jsi myslet i matku, která je vábena
feromonem otevřeného plodu, produkuje vajíčka a na dělnice, která ty
neuplatněné vajíčka než do pár hodin vytáhnou stěny mezistěn, konzumují.
Takže zase jde v zásahu o čísla o určitý počet něčeho aby to bylo v souladu
s narůstající dělbou práce a ne s vyleháváním a pasivitou dělnic, kterým
bují v hlavě RN, místo zavěšení v řetízku na té mezistěně. _gp_

No vona mrcha vylíhnutá si dovolí je zabít propíchnutím kladélkem, než se vylíhne konkurence... A vykousané jsou proto, že to včelky vzápětí uklidí...

Tedy, když jsou dost daleko od sebe na jiném plástu, tak to někdy nezvládne..

Pavel

a.. Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se
vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

Zdravím brtníky a přeji mnoho úspěchů :o)).
JK

Je neuvěřitelné, co někteří "vynálezci" dokáží vymyslet za hovadiny. Proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě, že?
zdenek
-----------------
Sancta simplicitas.
Když mi napsali do vojenské knížky způsobilost pro funkci - schopen těžké fyzické práce, tak ve mně to nastartovalo vymýšlet hovadiny, které odstraňovaly těžkou práci, ale i šetřily miliony. Dnes se naopak vyhazují miliardy na arbitrážích atd… Jako syn živnostníka jsem to neměl jednoduché. Rozmazlencům, kteří využili všechny výhody socializmu, dnes jsou velicí antikomunisté, se divím.
Do důchodu jsem si včelaření přizpůsobil, abych mohl včelařit co nejdéle, jednoduše bez námahy a nemusel do včel zbytečně zasahovat . Nakupovat a kopírovat umí každý ….Když vnuk potřeboval před pěti lety vytáčet a neměl medomet, tak jsem mu udělal z materiálu za 950 Kč. Když jsem se ho nyní ptal, kdy si pořídí pořádný s dotací, tak řekl: „Dědo nic lepšího jsi už nemohl vymyslet. To mi stačí.“ Vyrábím si pokud možno zařízení podle toho co mi vyhovuje. Výrobce potřebuje co největší zisk, ale ani "socialistické" dotace neuznávám. Maximálně si snižuji náklady na včelaření. První med vytáčím před řepkou s panenského díla. Když počasí vydrží, tak to mám nejlepší med pro rodinu. Mám na to metodu. Musí se ve vhodnou dobu /ještě za mrazu, aby včelky plodovaly/ namazat včelám krajíc s medem/nebýt lakomec/ a ony za to nanosí kýble medu. Navíc je to eko. Zadarmo ani kuře nehrabe. Pokud někdo říká, že úl medu nepotí, ale špatně řešený úl a složitý systém včelaření, potí včelaře. Moc jsem toho neřekl, chytrému…Poslední moje vymyšlená hovadina pane Zdeňku, je na obrázcích. Nejsou to včely, ale kousek zajímavé přírody. Byla tam jen bažina 2 metry hluboká, ale podařilo se mi chytit pramen. Nějaký pan tam seděl a říkal mi, že takové hovadiny léčí, ale mne zatím z toho bolí záda. Snad někdo pochopí, co jsem s tím dílem chtěl říci..Manželka se mě ptá, kdy přestanu rozdávat, že celý život jen rozdávám. Dobře je pokud máme co rozdávat, a nehonit se jen za ziskem...http://leteckaposta.cz/986223129 ..
B.V.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 4. 2011
Re: Zatavování MS (51905)
Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

To ja viem, len musím postaviť veternú elektráreň a na tú nemám.

.......
Na zatavování mezistěn přeci vlastní větrnou elektrárnu nepotřebuji. _gp_

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51896) (51906)
Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.
........

Ale jde. Pokud by tomu tak nebylo, tak by se ani nevčelařilo. Mnoho vyzimovaných kvalitních matek (můj odha je víc než polovina) v mnoha včelstvech je z nouzových matečníků a normálně a kvalitně prosperují. Doba brtníků ještě nepominula, protože to prostě funguje i jinak než podle nějaké lidsky nastavené etikety, která určuje co je a co není "správné" u chovu matek._gp_

Děkuji všem za rady,
v pátek včelky prohlídnu, zkouknu jestli pokračují v matečníkách.
Jestli matečníky nebudou, tak si stím pohraju a srovnám plod do středu a mezistěny rozdělím , pokud M budou , udělám radši mezioddělek s následujícím spojením.
Díky !! Zdenek

Kdysi, cca 1975 - 1978 v době svých začátků a neomylnosti, jsem se také snažil provádět výměny matek u produkčních včelstev tím způsobem, že po prvém medobraní jsem vyhledal ve včelstvu matku a tu jsem zamáčkl a radoval se jak jsem je doběhl. Radoval jsem se, že jsem odstranil rojovku a včelstva si odchovají matku samy z vlastního materiálu. Tyto "výměny matek" jsem dělal u 1/3 včelstev. Výsledkem bylo oslabení včelstev do druhé snůšky a mnohé matky byly v následujícím roce včelstvem měněny. Samozřejmě, že v síle a kvalitě včelstev byly velké rozdíly. To se odrazilo i na medném výnosu. Po-té jsem na radu zkušenějšího včelaře počal matky chovavat sám. A ejhle, problémy s kvalitou matek a tím pádem i včelstev se v mnoha ohledech zlepšily, ale nebyly odstraněny úplně. To proto, že v počátcích jsem nedokázal posoudit kvalitu matky. Pokud začínající včelař nemá dobrého učitele a postupuje metodou pokus omyl tak to ani jinak dopadnout nemůže. Ono se mnohdy nepodaří určit kvalitu odchované matky na 100% ani zkušenému chovateli. Po této zkušenosti nevěřím na kvalitu matek z nouzových matečníků. Jinou možností jsou matky z tiché výměny. Tam je kvalita nových matek, pomineme-li příliš pozdní výměnu, téměř zaručena. Vyprovokovat včelstvo k tiché výměně může včelař např. tzv metodou LBV. Ale to již je poněkud jiná písnička. Pokud chce včelař a to i začínající mít včelstva na úrovni, musí se začít zabývat chovem matek a chov zařadit do běžné rutiny ošetřování včelstev. Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z každého včelstva.

jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko. Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18 miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100 vaj.

Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek, prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to zvládnuť.

Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

To ja viem, len musím postaviť veternú elektráreň a na tú nemám.

No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
jejími dcerami.
A pozdravem
petr

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.

Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
svoje.

Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.

Ale moznosti je u vcel vzdy dost.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 27 of April 2011 11:26:34 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při
> hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji
> podsouvání celých nástavků.
>
> pepan

Dobry den,

moje zkusenost je naprosto opacna, pokud nevkladam sous x stavebni ramek,
tak to skonci spatne. Pokud mam 2 NN a mezi ne vlozim nastavek mezisten tak
mam na 70% rojovku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
trochu jinak...
Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
jako první.
Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Za socíku v 80 letech už se dalo leccos, všelijaká trafa jako náhradní díl, zakoupit. Dříve to bylo horší, hlavní zdroj asi bylo, když někdo "zachránil" z fabrického či jezeďáckého šrotu či pološrotu vyhozený materiál a nějak si z toho vybastlil trafo.
Prodejna s včelařským potřebami skutečně byla v našem okresním městě v železářství na náměstí, byl tam jeden pult a kolem něho takových 35 metrů čtverečních s výrobky pro včelaře. Asi to bylo přikázané nějak shora, protože ty "baby" , co tam prodávaly, včelařskou problematiku téměř neznaly.
Tolik pro ty, co ty časy už nepamatují.
Televize (CRT monitory) s obrazovkou zdroj traf být nemohly, protože byly a dodnes myslím jsou zapojeny přímo na síť, jedině snad současné LED a LCD možná. Kromě myslím jednoho prvního prastarého typu a pár malých typů upravených pro napájení 12 voltů v automobilech.

Na zatavování mám asi šestikilové zděděné trafo, sekundár 11 voltů je vinutý drátem 1,5 mm , trafo má nezvykle tenké plechy, nějak 0,5 milimetru a porcelánovou svorkovnici. Mám pocit, že kdysi to byla tlumivka k sodíkové výbojce, tam se tak tenké plechy používaly běžně, kterou mí předkové dali někde v nějaké malé elektrikářské dílničce převinout na trafo.

A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

právně důležitý je původ Pak jsou nejlepší matečníky rojové nebo z tiché výměny přelarvování je jen nouzová produkce velkého počtu matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:35:14
> ----------------------------------------
> PetrO napsal:
> >V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> .............
>
> Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že
> včely si ze mě asi dělaly srandu.
> Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
> Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě
> zmátly :)).
> Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří
> rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s
> vajíčky.
> Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího
> plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky
> z plástu s vajíčky přelarvit.
>
> Včely mě zase doběhly.
> Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
> Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
> Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě
> oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.
>
> Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových
> matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
> Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Takto zbabrané včelsvo bych nejspíše spoji s jiným

pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: P?elarven?
# Datum: 27.4.2011 14:33:00
# ----------------------------------------
# "V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."
#
# To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
# Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky       v tuto dobu a přelarvováním
# jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do
# včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už
# do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami.
# Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
# Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a       z
# tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A
# potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
# Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat
# plodem odjinud.
#
#

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

plkáš ,
za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých televizorů a pod. A za druhé trafo na zatavování mezistěn bylo běžně v prodeji spolu s jinými potřebami pro včelaře v každém okresním městě. To právě dnes jsou včelařské potřeby v obchodech podstatně vzácnější.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zatavovanie MS pomocou
> Datum: 27.4.2011 10:58:30
> ----------------------------------------
> "Rozhodně však nutno varovat použití vařiče či něčeho podobného jako
> srážecí odpor při zatavování mezistěn proudem přímo ze zásuvky 220V. Mohlo
> by se totiž stát, že včeličky zůstanou bez svého hospodáře. A takový návod
> byl v sedmdesátých letech v časopise Včelařství! "
>
> Takový návod byl ospravedlnitelný pouze za komunistů v těch 70 letech. Kdy
> nebyly zdroje od počítačů, nebyly akumulátory pro ruční nářadí, auta byla
> vzácná, samotná vhodná trafa byla vzácná.... Dneska to za to riziko
> absolutně nestojí a to ani profesionálním elektrikářům, co jinak v práci
> pracují na zařízení pod napětím a uměli by při tom zatavování proudem ze
> sítě riziko zminimalizovat.
>
>
>

Včeyl staví pod sebou proto nástavek s mezistěnami patří dospodu a raděj o jeden víc jak míň
pokud tam máš matzečníky udělej umělý roj . TJ: odeber starou matku s pár plásty a vytvoř oddělek.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dubnov? rojen?
> Datum: 26.4.2011 22:56:11
> ----------------------------------------
> Prosím o radu,
> letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu
> až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee
> při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil
> mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v
> podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky
> donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
> Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset
> zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální,
> nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je
> to v pořádku ?
> Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
> Díky Zdenek
>
>
>

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
-----------
My z papíren víme, že papír snese všechno. :-)

Časem zjistíš, že u včel je lecos jinak než v knihách.

A spousta polopravd a doměnek.

No a na tu knížku si udělej černý puntík

Já si je dělámna úly a podle černých puntíků měním matky. Ale až když mám náhradu. :-)

Já bych včelstvu strčil plást s vajíčky a nechal to na včelách.
Případně je i posílil, pokud máš nějaké silné včelstvo. Ale záleží na snůšce u vás, na posilovní taky bacha.

Karel

Já mám zkušenosti, že časně na jaře se chovají kolikrát zajímavě, nějaký den třeba nenarážejí matečníky vůbec. Totéž někdy v případě velké snůšky. Potom jsou matečníky automaticky na mladších larvičkách , ale jestli ty larvičky byly zpomaleny krmí pro včely dělnice nebo od začátku měly krmi pro matky, bůh suď.
Potom včely umí vyhodnotit matky, už když jsou hotové v matečnících a nevhodné matce bránit ve vylíhnutí den i možná déle , dokud se nevylíhne ta pro včely lepší...Ale asi nejvhodnější matka pro včelstvo nebude ta s největším medným výnosem , co je nejvhodnější pro včelaře...
Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

PetrO napsal:
>V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
..............

Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že včely si ze mě asi dělaly srandu.
Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě zmátly :)).
Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s vajíčky.
Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky z plástu s vajíčky přelarvit.

Včely mě zase doběhly.
Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.

Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.

Radek Krušina

"V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."

To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky v tuto dobu a přelarvováním jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami. Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a z tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat plodem odjinud.

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.

V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku zamáčkl a přelarvil 8 larev.
------------
A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní, tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.

Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak žádná.
V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A potřebuje "oslabit".

Karel

"Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji podsouvání celých nástavků."

Jestli je podsouvání nástavků myšleno jako podsouvání úplně dolů do plodiště, tak to je ještě pracnější než převěšování, protože se musí posunout mateří mřížka a otřepáním všech rámků v nástavku zajistit, aby matka zůstala pod mřížkou.
Jestliže je tím je myšleno pokládání přidaných nástavků na mateří mřížku, tak potom je podmínka silné včelstvo a silná snůška.
Přirozeně nízké rámky, kde mateří mřížka není třeba, jsou něco jiného.

Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji podsouvání celých nástavků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 27.4.2011 11:20:09
> ----------------------------------------
> "Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je
> lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo
> převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti
> mezistěny.
> Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly
> včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu
> posílit sílu včelstva."
>
> Rozhodně to podstatně zvyšuje pracnost, takže se nehodí včelařům, co chtějí
> vydobýt co nejvíc včelstev a medu z toho volného času, co si na včely
> vyhradí. Či u profíků z toho pracovního času, co si na včely vyhradí.
> Jinak bych to v některých případech nezval ani tak převěšování
> zavíčkovaného plodu do medníku, ale převěšování zásob do medníku, pod
> kterými bývá většinou plod.
>
> V krajním případě se dá použít jednoduchá technologie, kdy prostě nástavek
> s prázdnými zavíčkovanými plásty plus nějakými mezistěnami se podstaví
> úplně dole a nahoře se o ten nástavek mateří mřížka prostě taky posune
> dolů. Přirozeně pokud se náhodou nezahlédne matka, pracnost je velká, je
> třeba všechny plásty z nástavku otřepat pod mřížku.
>
> Jinak, pokud se přehazují jednotlivé plásty a v medníku střídají s
> prázdnými nebo s mezistěnami, jakožto obdoba technologie v starých
> zadovácích, je převěšování zavíčkovaného plodu spíš chybné. Správně se má
> převěšovat co nejmladší plod, aby v medníku byl dlouho, protože plod v
> medníku tahá za sebou i včely i teplo i med med. A naopak zavíčkovaný plod
> pod mřížkou brzy vyběhne a matka má tak k dispozici už za krátkou dobu
> volné místo ke kladení, takže je to protirojové opatření.
>
> Obecně u silných včelstev a v silné snůšce převěšování není třeba. U
> slabších včelstev a v slabších snůškách pomáhá, ale musí se víc rozumět
> včelám než když se plásty nepřehazují.       Nevhodným převěšením se dá snůšková
> aktivita včelstva aopak pozastavit a tím část snůšky ztratit.
>
>
>

"Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti mezistěny.
Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu posílit sílu včelstva."

Rozhodně to podstatně zvyšuje pracnost, takže se nehodí včelařům, co chtějí vydobýt co nejvíc včelstev a medu z toho volného času, co si na včely vyhradí. Či u profíků z toho pracovního času, co si na včely vyhradí.
Jinak bych to v některých případech nezval ani tak převěšování zavíčkovaného plodu do medníku, ale převěšování zásob do medníku, pod kterými bývá většinou plod.

V krajním případě se dá použít jednoduchá technologie, kdy prostě nástavek s prázdnými zavíčkovanými plásty plus nějakými mezistěnami se podstaví úplně dole a nahoře se o ten nástavek mateří mřížka prostě taky posune dolů. Přirozeně pokud se náhodou nezahlédne matka, pracnost je velká, je třeba všechny plásty z nástavku otřepat pod mřížku.

Jinak, pokud se přehazují jednotlivé plásty a v medníku střídají s prázdnými nebo s mezistěnami, jakožto obdoba technologie v starých zadovácích, je převěšování zavíčkovaného plodu spíš chybné. Správně se má převěšovat co nejmladší plod, aby v medníku byl dlouho, protože plod v medníku tahá za sebou i včely i teplo i med med. A naopak zavíčkovaný plod pod mřížkou brzy vyběhne a matka má tak k dispozici už za krátkou dobu volné místo ke kladení, takže je to protirojové opatření.

Obecně u silných včelstev a v silné snůšce převěšování není třeba. U slabších včelstev a v slabších snůškách pomáhá, ale musí se víc rozumět včelám než když se plásty nepřehazují. Nevhodným převěšením se dá snůšková aktivita včelstva aopak pozastavit a tím část snůšky ztratit.