Včelařská konference

neoslepneš s toho

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 14.6.2011 10:05:30
> ----------------------------------------
> Nikdy jsem se o vinařství nezajímal a nejsem odborník na víno.
> K Bagu jsem přišel tak, že jsem koupil chalupu, kde je štít hospodářské
> budovy celý porostlý Bagem.
> Původní majitel mi řekl, že z toho dělal víno, dal k tomu i návod (obrat
> kuličky, pomačkat, dát do 1/2 demižonu, zalét převařenou vodu s cukrem)
> Tak jsem to vloni tak udělal, protože úroda byla velká.
> Mám toho jestě cca 50 l.
> Když jsem dal chutnat návštěvě, tak si víno pochvalovali, ale jen do té
> doby, než jsem jim řekl, že víno je z Baga.
> Osobně jsem toho již vypil 35 l a zatím vidím.
> Víno mi chutná, a tak proto mě zajímá, jak zjistit metanol ve víně.
> Nechce se mi to víno vylét.
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> Gustimilián Pazderka
> Sent: Tuesday, June 14, 2011 9:06 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> Kvalitou je bagoš nanic, je to nedokonalá odrůda, blbě dozrává, má
> mnoho dřeva k údržbě-má moc bujný růst,střapec malý, bobule padá,
> nevzledný hrozen, má větší pecku, jsou velké rozdíly v konečné chuti
> podle polohy výsadby, jediné plus je to, že je odolnější vůči houbě a
> umí krásně dobarvit červené. Nehodí se už ani jako podložka(zakládal
> jsem nani kdys svou malou vinici), sice asimilace řezu je dobrá ale má
> velký vliv na roubovanec. V odborné literatuře kterou mám ke všem
> známým odrůdám okolo r. 1980 má 5 bodů z 10 což dělá tuto odrůdu právě
> jen okrajovou a spíše nežádoucí k výsadbě._gp_
>
> 2011/6/13 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> > Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
> > Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo
> > biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem
> > dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských
> > chemikálií.
> >
>
>
>
> --
>   ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>
>
>
>

není, ale už je prodaný a pořád mi volají zájemci :-)

Nabízím k prodeji větší množství květového medu . Baleno v sudech nebo plastových nádobách. Cena dohodou.Tel.605175435

Čím víc se do takového vína dodá dalšího cukru, tím víc bude ten metanol naředěný. Jestli ale ti hosté nebyli vinaři a neošívali se spíš nad tím řepným cukrem než nad bacem? Jestli se nepletu, je u pravověrných vinařů dnes dělat víno převážně z řepného cukru dost out.

Nikdy jsem se o vinařství nezajímal a nejsem odborník na víno.
K Bagu jsem přišel tak, že jsem koupil chalupu, kde je štít hospodářské
budovy celý porostlý Bagem.
Původní majitel mi řekl, že z toho dělal víno, dal k tomu i návod (obrat
kuličky, pomačkat, dát do 1/2 demižonu, zalét převařenou vodu s cukrem)
Tak jsem to vloni tak udělal, protože úroda byla velká.
Mám toho jestě cca 50 l.
Když jsem dal chutnat návštěvě, tak si víno pochvalovali, ale jen do té
doby, než jsem jim řekl, že víno je z Baga.
Osobně jsem toho již vypil 35 l a zatím vidím.
Víno mi chutná, a tak proto mě zajímá, jak zjistit metanol ve víně.
Nechce se mi to víno vylét.



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Gustimilián Pazderka
Sent: Tuesday, June 14, 2011 9:06 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: metylakohol


Kvalitou je bagoš nanic, je to nedokonalá odrůda, blbě dozrává, má
mnoho dřeva k údržbě-má moc bujný růst,střapec malý, bobule padá,
nevzledný hrozen, má větší pecku, jsou velké rozdíly v konečné chuti
podle polohy výsadby, jediné plus je to, že je odolnější vůči houbě a
umí krásně dobarvit červené. Nehodí se už ani jako podložka(zakládal
jsem nani kdys svou malou vinici), sice asimilace řezu je dobrá ale má
velký vliv na roubovanec. V odborné literatuře kterou mám ke všem
známým odrůdám okolo r. 1980 má 5 bodů z 10 což dělá tuto odrůdu právě
jen okrajovou a spíše nežádoucí k výsadbě._gp_

2011/6/13 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
> Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo
> biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem
> dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských
> chemikálií.
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Já mám baco doma, pokud soused, od kterého jsme ji sehnali, už pár let. Ale hrozny jsme zatím neměli, protože jsme s ní všelijak šibovali . Můžu potvrdit, že to je odrůda odolná, že kde se zasadí, tam roste a že roste docela dost. Je asi vhodná skoro do všech oblastí republiky kromě těch hodně studených a drsných. k takovému účelu, jako třeba zakrytí nějaké staré neudržované hospodářské budovy či starého plotu a podobně, i třeba na severní straně jako takové lepší psí víno. Přiorozeně jako réva vyžaduje oporu. Jednou za čas bude akorát třeba vyšmiknout příliš starý kmínek a potom jen v době zrání hroznů předejít ptáky.
Jestli ty hrozny jsou málo kvalitní, potom budou současné hybridy do okrajových oblastí stejně odolné a pro konzum hroznů neb občasnou výrobu trošky vína lepší.

Kvalitou je bagoš nanic, je to nedokonalá odrůda, blbě dozrává, má
mnoho dřeva k údržbě-má moc bujný růst,střapec malý, bobule padá,
nevzledný hrozen, má větší pecku, jsou velké rozdíly v konečné chuti
podle polohy výsadby, jediné plus je to, že je odolnější vůči houbě a
umí krásně dobarvit červené. Nehodí se už ani jako podložka(zakládal
jsem nani kdys svou malou vinici), sice asimilace řezu je dobrá ale má
velký vliv na roubovanec. V odborné literatuře kterou mám ke všem
známým odrůdám okolo r. 1980 má 5 bodů z 10 což dělá tuto odrůdu právě
jen okrajovou a spíše nežádoucí k výsadbě._gp_

2011/6/13 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
> Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo
> biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem
> dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských
> chemikálií.
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

O tom o výrobě jsem musel číst v učebnici zemědělství, v knihách to hledat nebudu, ale na wiki jsem našel něco podobného smyslu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bago_%28vinn%C3%A1_r%C3%A9va%29 (výňatek: Na rozdíl od Nového světa, není prakticky v celé Evropě výroba vín z přímoplodných hybridů povolena.)


------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: metylakohol
Datum: 13.6.2011 16:40:39
----------------------------------------
Tak z toho metanolu ve víně bych strach neměl. Pektin obsahují bobuloviny
normálně. U bag je problém u kardiaků, protože jsou to odrůdy spíš pro
kořeněná vína, mají hodně tříslovin, doporučuje se proto vytlačit a
odpeckovat a potom zpětně přidat do moštu odpeckovanou a odstopkovanou
bobuli a teprve potom nechat prokvášet dohromady s moštem. Používá se
hlavně k dobarvení červených vín ... Co vím, Bago jako odrůda je uznaná,
ale je to spíše okrajová záležitost právě kvůli své specifické peckové
(tříselné) chuti. Ostatně většinou stejný problém je i u rezistentních
odrůd.

Jsou odrůdy Bago I, II, ... Nevím kdo by ji zakazoval, snad jen není
doporučená jako hlavní výsadba. Do tmavých medovin ke zcelení se hodí dobře
.._gp_



.........
Ing. Alois Pindak (e-mailem) --- 13. 6. 2011
RE: metylakohol (52714) (52731) (52733) (52734)
Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.

jojo, takhle to jde skoro samo, to spojeni je dobré dělat klasicky přes
noviny, starou matku předem odstranit...


petr j.


Dne 11.6.2011 16:24, Pavel Zajicek napsal(a):
> Neoplozene matky se bez problemu pridavaji, musis ale nejprve udelat
> oddelek, kde nechas odletet vsechny letavky,zustanou jen mladusky, pak uz
> klicka testo a na druhy den beha matka mezi vcelami. Za 10-14 dnu podle
> pocasi kontrola vajicek- oznaceni matky a pak cely oddelek spojis s
> puvodnim vcelstvem, kde predem pro jistotu starou matku odstranis.
> P.
>

to se obvykle používá na dobarvování, jjinak je chuťově nic moc, oficiálně již asi ani není v sortimentu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 15:02:13
> ----------------------------------------
> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"
>
>
>
>

Ahoj Radku, návody čtu dost podrobně, byl to můj první pokus o výrobu medoviny a proto jsem se chtěl vyvarovat zbytečných chyb, a nepovedlo se. Dneska jsem si koupil v drogerii sušené hlubokoprokvášející kvasinky vínka, založil jsem kolem 17:°° kodin zákvas a teď kolem 21:°° hodin, tedy po třech hodinách se nestačím divit co v nádobě vyvádějí. Zákvas je kalný a na povrchu je pětimilimetrová vrstva husté pěny. Teď jsem si jistý, že to muselo být kvasinkami. Dolské už nechci, jsem jimi zklamán.
Jinak kvasinky Power od firmy schimansky, jsem si už objednal taky, ty vyzkouším jindy, později. Jinak Tě děkuji za ochotu podělit se o Tvé zkušenosti a poznatky, a připojuji svůj E-mail: radek.gerberg/=/quick.cz
Díky Radek

Ahoj Radku, je třeba číst návod. Oni píšou 26 st. teplotu a v tom bývá problém. Porot jsem hledal a našel kvasinky Power... Prodává je firma www.schimansky.cz. Pokjud chceš bližší info ozvi se, pošlu Ti nějaké články, které jsem napsal.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <radek.gerberg/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 11.6.2011 08:43:39
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, můžete mě poradit?
> Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské
> hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes
> ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se
> vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??
>
>
>

Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských chemikálií.

Tak z toho metanolu ve víně bych strach neměl. Pektin obsahují bobuloviny normálně. U bag je problém u kardiaků, protože jsou to odrůdy spíš pro kořeněná vína, mají hodně tříslovin, doporučuje se proto vytlačit a odpeckovat a potom zpětně přidat do moštu odpeckovanou a odstopkovanou bobuli a teprve potom nechat prokvášet dohromady s moštem. Používá se hlavně k dobarvení červených vín ... Co vím, Bago jako odrůda je uznaná, ale je to spíše okrajová záležitost právě kvůli své specifické peckové (tříselné) chuti. Ostatně většinou stejný problém je i u rezistentních odrůd.

Jsou odrůdy Bago I, II, ... Nevím kdo by ji zakazoval, snad jen není doporučená jako hlavní výsadba. Do tmavých medovin ke zcelení se hodí dobře ..._gp_



..........
Ing. Alois Pindak (e-mailem) --- 13. 6. 2011
RE: metylakohol (52714) (52731) (52733) (52734)
Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.

dobrý den,

jen pro připomenutí, pár věcí, které ale asi víte :)

"Nutno konstatovat, že methylalkohol (CH3OH) nevzniká jako vedlejší produkt
lihového kvašení (fermentace), ale tvoří se rozpadem pektinu, pocházejícího
z ovoce, ze kterého byl vlastní kvas připraven."
...
"Methylalkohol (CH3OH) je jed, zasahující centrální nervovou soustavu,
způsobuje slepotu a smrt."
...
"Metylalkohol je záludný hlavně proto, že se chuťově nedá rozeznat od
etanolu." (takže dobrou chuť a bílou hůl vždy při ruce :)


(Dovoluji si všem doporučit vynikající knihu na dané téma: Jan Jílek -
Příprava kvasu na výrobu slivovice (a ostatních pálenek).)


petr j.



2011/6/13 Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>

> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"
>
>

Nebyla náhodou výroba vína z této odrůdy zakázána? Myslím si na 99% že ano a nejspíš k tomu byl také důvod...

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
Předmět: RE: metylakohol
Datum: 13.6.2011 15:02:12
----------------------------------------
Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
R. Poláek
Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: metylakohol


"Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "

K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.

Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"

Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
R. Poláek
Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: metylakohol


"Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "

K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.

Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"

"Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?"

Z destilační křívky při destilaci - závislosti množství kondenzátu na teplotě destilovaného kvasu (vína) . Pokud se dělá dostatečně pomalu a solidně, zjistí se koncentrace od cca 10 % výš.
jednoduše potom nasátím do příslušné stříkačky v předepsaném množství a jejím vstříknutím třeba do odpařovací komory plynového chromatografu, tam se zjistí i zlomky procenta, podle cislivosti chromatografu.

"Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "

K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.

Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"

Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova.

Samozřejmě je potřeba destilace a někdo takovou zkouškou dělí předek od hlavního toku. Je potřeba ale nebouchnout a dělat tu zkoušku opodál, občas to kvůli tomuto aby se nevypálila hůlkovka buchne a ví to přes ty dneska pošahané média co neví co psát celá republika. _gp_

prosím tě proč?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 08:33:26
> ----------------------------------------
> Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
> Alois
>
>
>
>
>

Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
Alois

Ses asi zbláznil,je aspoň nerezový?

Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
Alois

Zdravím, nejlevnější co jsem zjišťoval je Vast-oil z Karviné, ale to je prodejna.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mPol <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Apiinvert
> Datum: 12.6.2011 22:07:49
> ----------------------------------------
> Před časem jsem zde dával inzerát na prodej včelstev. Nakonec všechno
> dopadlo jinak a včelky si nechám. Tímto se předem omlouvám všem, kteří
> uvidí inzerát v Moderním včelaři.
>
> Mám malou otázku. Má někdo aktuální kontakt na dodavatele Apiinvertu na
> severní Moravě? Myslím tím někoho, kdo má nižší ceny než včelařské
> prodejny. A nejlépe i dovoz.
>
> mp
>
>
>

nestačím se divit když čtu ty nesmysly_gp_

..........
Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52696) (52698) (52701) (52707)

Mám na to naprosto stejný názor a nestačím se divit když čtu ty nesmysly. Kolega má naprostou pravdu v tom, že základ je rozkvas a množství. Když ho uděláte neslaný nemastný výsledek vypadá obdobně. Žel nevím jak je na tom Dol s kvasinkami teď, ale po mých zkušenostech doporučuji se jim vyhnout! Jablečný mošt je velmi lehce a kvalitně zkvasitelný je z něj dobré ovocné víno, ale většinou se musí hodně dosladit, protože nemá požadovanou cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Před časem jsem zde dával inzerát na prodej včelstev. Nakonec všechno dopadlo jinak a včelky si nechám. Tímto se předem omlouvám všem, kteří uvidí inzerát v Moderním včelaři.

Mám malou otázku. Má někdo aktuální kontakt na dodavatele Apiinvertu na severní Moravě? Myslím tím někoho, kdo má nižší ceny než včelařské prodejny. A nejlépe i dovoz.

mp

Dne Sunday 12 of June 2011 17:32:39 Stonjek napsal(a):

> cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi
> dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete
> intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně
> rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Dobry den,

kolik to je asi procentuelne ? 10, 20, 50 % ?

Dekuji.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mám na to naprosto stejný názor a nestačím se divit když čtu ty nesmysly. Kolega má naprostou pravdu v tom, že základ je rozkvas a množství. Když ho uděláte neslaný nemastný výsledek vypadá obdobně. Žel nevím jak je na tom Dol s kvasinkami teď, ale po mých zkušenostech doporučuji se jim vyhnout! Jablečný mošt je velmi lehce a kvalitně zkvasitelný je z něj dobré ovocné víno, ale většinou se musí hodně dosladit, protože nemá požadovanou cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Prodám čtyřrámkový medomet, pohon na kliku, cena 3.000 Kč, Antošovice u Ostravy, tel. 606 132 834

Neoplozene matky se bez problemu pridavaji, musis ale nejprve udelat oddelek, kde nechas odletet vsechny letavky,zustanou jen mladusky, pak uz klicka testo a na druhy den beha matka mezi vcelami. Za 10-14 dnu podle pocasi kontrola vajicek- oznaceni matky a pak cely oddelek spojis s puvodnim vcelstvem, kde predem pro jistotu starou matku odstranis.
P.

Tak to zahoď a začni znovu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <radek.gerberg/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 11.6.2011 08:43:40
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, můžete mě poradit?
> Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské
> hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes
> ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se
> vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??
>
>
>

Už mlčím.. ._gp_
.......
(e-mailem) --- 11. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52708) (52710) (52713) (52716)

Prosím tě co sem pleteš ty učenosti z netu kde přispívá kde kdo.
Chlapíkovi byla dána jednoduchá odpověď a vůbec není potřeba mu zaplavovat hlavu učennostmi kterým stejně bez nějakého základní vzdělání v tomto oboru neporozumí. Zapoj do svého uvažování a hlavně rad obyčejný SELSKÝ ROZUM.

PEPAN

dakujem za radu ale v mojom pripade sa jedna este o neoplodnenu matku-najviac mi prijali matku v umelom matecniku ale ten cas bez matky trva 8 dni ake mate skusenosti?dakujem Stano

Prosím Vás, můžete mě poradit?
Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??

Prosím tě co sem pleteš ty učenosti z netu kde přispívá kde kdo.
Chlapíkovi byla dána jednoduchá odpověď a vůbec není potřeba mu zaplavovat hlavu učennostmi kterým stejně bez nějakého základní vzdělání v tomto oboru neporozumí. Zapoj do svého uvažování a hlavně rad obyčejný SELSKÝ ROZUM.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 21:50:11
> ----------------------------------------
> Při fermentaci jde o složitý proces, podle jednoho webu
> http://www.ekovin.cz/sekce-ekologicke-produkce/mikrobialni-kontaminace
>
> se píše, že fermentaci vlastně začínají kvasinky jiné, než ji dokončují.
>
> K octovým kvasinkám je tam fakt, že potřebují vzdušný kyslík, jenže ten je
> zase potřeba u něterých vín, které jsou dezertní - malaga a madeira. Ty
> zrají po zcelení za přístupu vzduchu a k tomuto je asi tato poznámka na
> wikipedii, že existuje kvasný proces, kdy z acetaldehydu nevzniká ethanol,
> ale ocet. Druhý typ octových bakterií ethanol - ocet to zvládne. Taková
> kontaminace je možná.
>
> Další informace o vínech jsou zase v dokumentu na:
> http://eso.vscht.cz/cache_data/1169/www.vscht.cz/kch/kestazeni/sylaby/vinar
> stvi.pdf
>
> Tam u té madeiry a malaga vín asi acetaldehyd je opravdu problém, jestli
> místo ethanolu přechází vlivem kontaminací moštu na ocet._gp_
>
> ..........
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
> (52708) (52710)
>
> taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 17:38:20
> > ----------------------------------------
> > Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> > ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> > naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> > nemusím to nějak ani hledat._gp_
> > ......
> > (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> > Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
> >
> > Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak
> 8%.
> > To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek
> > > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > > ----------------------------------------
> > > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace
> alkoholu
> > > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které
> přeměňují
> > > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> > alkoholu
> > > dostaneme vysoce procentní ocet."
> > >
> > > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu,
> tak
> > > zhruba do těch 8 %.
> > > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného
> kyslíku
> > ,
> > > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Při fermentaci jde o složitý proces, podle jednoho webu
http://www.ekovin.cz/sekce-ekologicke-produkce/mikrobialni-kontaminace

se píše, že fermentaci vlastně začínají kvasinky jiné, než ji dokončují.

K octovým kvasinkám je tam fakt, že potřebují vzdušný kyslík, jenže ten je zase potřeba u něterých vín, které jsou dezertní - malaga a madeira. Ty zrají po zcelení za přístupu vzduchu a k tomuto je asi tato poznámka na wikipedii, že existuje kvasný proces, kdy z acetaldehydu nevzniká ethanol, ale ocet. Druhý typ octových bakterií ethanol - ocet to zvládne. Taková kontaminace je možná.

Další informace o vínech jsou zase v dokumentu na:
http://eso.vscht.cz/cache_data/1169/www.vscht.cz/kch/kestazeni/sylaby/vinarstvi.pdf

Tam u té madeiry a malaga vín asi acetaldehyd je opravdu problém, jestli místo ethanolu přechází vlivem kontaminací moštu na ocet._gp_

...........
(e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52708) (52710)

taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 17:38:20
> ----------------------------------------
> Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> nemusím to nějak ani hledat._gp_
> ......
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
>
> Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%.
> To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > ----------------------------------------
> > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> alkoholu
> > dostaneme vysoce procentní ocet."
> >
> > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> > zhruba do těch 8 %.
> > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku
> ,
> > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> >
> >
>
>
>

To jsi za dva dny rozebíral plodiště a kontroloval, zda matku včelstvo přijalo? To je dost hazard, často se včely naštvou a matku zabijí prvávě kvůli kontrole. Já to dělám tak, že novou matku dám v klícce do úlu, za den či dva, dle počasí, otevřu klícku, aby se mohly včely k matce dostat krze těsto. To jim cca den trvá. Kontroluju nejdřív 5 dní až týden po otevření klícky a s naprostým minimem kouře (většinou stačí kouknout, zda jsou tam vajíčka - přijatá nebo naopak matečníky - nepřijatá). V umisťování staré matky do klícky nevidím nic, co by mělo procento přijmutí zvýšit, jen to komplikuje život a rozčiluje včely.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <e-mail/=/nezadan>
Předmět: RE: matky
Datum: 10.6.2011 20:03:11
----------------------------------------
matku staru som odchytil a dal do klietky 24 hod pred pridanim mladej o den
som staru zlikvidoval a dal k nej mladu na cesto a o dva dni som nasiel
mladu zlikvidovanu - kde som urobil chybu? dakujem Stano

matku staru som odchytil a dal do klietky 24 hod pred pridanim mladej o den som staru zlikvidoval a dal k nej mladu na cesto a o dva dni som nasiel mladu zlikvidovanu - kde som urobil chybu? dakujem Stano

taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 17:38:20
> ----------------------------------------
> Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> nemusím to nějak ani hledat._gp_
> ......
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
>
> Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%.
> To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > ----------------------------------------
> > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> alkoholu
> > dostaneme vysoce procentní ocet."
> >
> > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> > zhruba do těch 8 %.
> > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku
> ,
> > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> >
> >
>
>
>

med dává čerstvě rozpuštěný, neb v té době je samozřejmě již dávno jako beton. Termokomoru na rozpuštění má nastavenou na 45°C - stejně jako já, proto si to pomatuju.
.........

A možná jsme u jádra pudla.

Jablka a květový med jsou v jiných časech ročního období.

Kvasinky co jsou v nějakém pasivním stadiu jsou stále citlivým mikroorganismem a ztekucený med na teplotu medu do 45°C je opravdu často pro ně smrtelný. Mnoho jich může třeba vyklíčit a prasknout vlivem osmotického tlaku. Mnoho jich prostě ztratí klíčivost. Zárodky spor hub co jsou také častěji v medech lesních také. Prostě asi toto bude ono a z podstaty věci jde vlastně o jakousi sterilizaci medu před kvasem. _gp_

Do zákvasu z jablek přidává vodu, to vím určitě. Také vím, že to nechává lisovat ve standardní moštárně.
Med a vodu samozřejmě nemíchá zastudena, voda je pramenitá, ale odstátá a "pokojové" teploty, med dává čerstvě rozpuštěný, neb v té době je samozřejmě již dávno jako beton. Termokomoru na rozpuštění má nastavenou na 45°C - stejně jako já, proto si to pomatuju. Takže z logiky usuzuju, že míchá med kolem 40°C a vodu kolem 20°C. Myslím, že kdysi říkal něco o přidání staré medoviny do zákvasu, ale tohle už fakt nevím a možná jsem si to jen z něčeho blbě odvodil, ale kvasinky nekupuje, to vím určitě. Bouřlivé kvašení probíhá při konstantních 20°C (pokojovka), ne jak je u mnohých vidět, že to v létě narvou do skleníku, kde je 30-40°C, to je zhovadilost. Jak to míchá netuším, skoro bych řekl, že čerpadlem jako když rozpouští cukr na krmení, ale tipuju, tohle fakt ani trošku netuším.
Pokud rozehřeju med, co to má společného s medovinou? Pokud se nejde nad 50°C, raději 45°C, na med a látky v něm by to nemělo mít žádný vliv. Zítra pojedu na chatu, tak jestli tam bude, poptám se, ale moc sdílenj k tomuto tématu nikdy nebyl, prý už si to předávají několik generací, ale je mu 65let a následovníka nemá, tak možná :-)
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdravím.
Já jsem jabčák dělal a prostě tuna jablek se musela nějak pomlet, nějak
vylísovat a nějak nechat kvasit. Mlely to ježkové válce, lisovalo se to v
pytlu protože to jen přes koš vystřeluje. Výsledkem byl jakkolineupravená
šťáva co přešla v kvas, který kvasil při normální sklepní teplotě malého
vinného sklepa dva roky. Po nekalikerém stáčení se to prostě nechtělo
vyčistit samo a bentonity a jiné čiřidla jsme s tátou nikdy nepoužívaly.
Takže nakonec pomohlo, když se to obnovilo - vylilo na matoliny a znovu
lisovalo a znovu nechalo čistit. Byla to odrůda pannenské a vedle
zavařených šťáv a různých kompotů jsme zkoušely i toto. S nevalným
výsledkem. Řešení je asi někde jinde než jsme dělaly my.

Otázkou je jak jablka pomlet, jak je vylísovat. Odšťavňovače třídy na tuny
jablek jsou docela drahé.

Dále je otázkou jak ten květový med rozpustit v té pramenité vodě, voda
opramenitá je opravdu studená a med se opravdu blbě v takové vodě
rozpouští. Sám si dělám medovou šťávu místo patoků z hypersuper. A pokaždé
hustší část sedne ke dnu. Pokud by toto udělalo v nádobě kde se zkvašuje,
hromada medu by zůstala kvasinkama nezpracována.

Otázkou kolem medu pro studenou medovinu je také to, že kvěťový med
krystalizuje. Jak se tedy ztekutit? Opět ohřátím? Jde v tom případě tedy o
studený způsob?

Tak se na mne nezlobte, ale zkuste to z toho kolegy nějak přes ty otázky
dostat jak to přesně dělá, protože se mi zdá, že to je takový způsob dělání
medoviny za studena takovou včelařskou chimérou a nakonec to je všecko
jinak._gp_
..........

Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a nemusím to nějak ani hledat._gp_
.......
(e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)

Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%. To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:43:25
> ----------------------------------------
> speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
> dostaneme vysoce procentní ocet."
>
> Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> zhruba do těch 8 %.
> Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku ,
> takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
>
>

Zdravím.
Já jsem jabčák dělal a prostě tuna jablek se musela nějak pomlet, nějak vylísovat a nějak nechat kvasit. Mlely to ježkové válce, lisovalo se to v pytlu protože to jen přes koš vystřeluje. Výsledkem byl jakkolineupravená šťáva co přešla v kvas, který kvasil při normální sklepní teplotě malého vinného sklepa dva roky. Po nekalikerém stáčení se to prostě nechtělo vyčistit samo a bentonity a jiné čiřidla jsme s tátou nikdy nepoužívaly. Takže nakonec pomohlo, když se to obnovilo - vylilo na matoliny a znovu lisovalo a znovu nechalo čistit. Byla to odrůda pannenské a vedle zavařených šťáv a různých kompotů jsme zkoušely i toto. S nevalným výsledkem. Řešení je asi někde jinde než jsme dělaly my.

Otázkou je jak jablka pomlet, jak je vylísovat. Odšťavňovače třídy na tuny jablek jsou docela drahé.

Dále je otázkou jak ten květový med rozpustit v té pramenité vodě, voda opramenitá je opravdu studená a med se opravdu blbě v takové vodě rozpouští. Sám si dělám medovou šťávu místo patoků z hypersuper. A pokaždé hustší část sedne ke dnu. Pokud by toto udělalo v nádobě kde se zkvašuje, hromada medu by zůstala kvasinkama nezpracována.

Otázkou kolem medu pro studenou medovinu je také to, že kvěťový med krystalizuje. Jak se tedy ztekutit? Opět ohřátím? Jde v tom případě tedy o studený způsob?

Tak se na mne nezlobte, ale zkuste to z toho kolegy nějak přes ty otázky dostat jak to přesně dělá, protože se mi zdá, že to je takový způsob dělání medoviny za studena takovou včelařskou chimérou a nakonec to je všecko jinak._gp_
...........
Honza Zátka (e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52704)

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák
velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.
_gp_
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A já vůl piju jablečné víno a kalvados s tím, že to pochází z jablek a ono asi ne... :-) No jo no, člověk se holt učí celý život, tak snad to vyrábí aspoň z jiného ovoce a ne třeba z brambor. Nevím jak u vás, ale nám jablka nebo spíše mošt, kvasil vždy lépe naž třeba švestky. Nejlépe pak kvasily asi třešně.

Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%. To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:43:25
> ----------------------------------------
> speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
> dostaneme vysoce procentní ocet."
>
> Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> zhruba do těch 8 %.
> Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku ,
> takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
>
>
>

Pozoruji ty vaše bludy o kvašení a nestačím se divit co různí radilové píší. Vůbec nezáleží při přípravě moštu ke kvašení na jeho sterilitě ale na připraveném zákvasu a jeho rychlém nástupu. Čím rychleji začne bouřlivě kvasit tím bude lepší. Ideál je teplota kolem 25°C. Při výrobě medoviny se to vaří kvůli odstranění pylu. Bílkoviny při pomalém kvašení by mohly zapříčinit nepříjemnou pachuť Při způsobu bez vaření je nutné krychle stočení z kalů právě kvůli těm bílkovinám. Medoviny se dělají s mnoha příchutěmi a to hlavě kvůli kyselinám v ovoci. Lze použít cokoliv co je kyselé. a i různé směsi koření.Ovšem ta kyselina je naprosto nutná. Já třebas používám 2l rybízové šťávy na 10 l. ZVÝŠENÍ MNOŽSTVÍ MEDU způsobí následně pomalejší kvašení. Pozor na to. Medovina se doslazuje podle chuti až nakonec a také dolihovává na nejméně 16%, aby nedošlo k druhotnému kvašení . Kvalitní je mírně nahořklá,. nedoslazovaná není třeba dolihovávat. Do 8% alkoholu hrozí zoctovatění. Ale není to žádné neštěstí bude kvalitní ocet. Taky se mi to stalo! Když jsem měl tehdy malé děti tak syn se po normálním octu vždy osypal. Medový mu nevadil.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:38:36
> ----------------------------------------
> Medovina zastudena znamená, že cokoliv je za mikroorganismy v surovinách,
> zůstane to živé a může ovlivňovat kvašení. Proto se medovina zastudena musí
> dělat z čistějšího medu a dávat ho tam víc. A obecně dbát víc na veškerou
> čistotu. Zákvasu musí být více a musí v něm být více kvasinek, protože po
> rozmíchání musí kvasinky všechno ostatní, co tam může být, přečíslit.
> Takže převařování je jistější z hlediska kvašení, na druhé straně zeslabuje
> chuť a vůni medu a přidaného koření.
>
> Co se týká kvašení, kvasinky se normálně množí do obsahu etanolu zhruba 8
> %. To je období rychlého počátečního kvašení. Mezi obsahem etanolu zhruba 8
> - 12 % se přestávají množit a jen zpracovávají cukr na etanol.
> V rozmezí od 12 % etanolu do cca 16 % etanolu kvasinky odumírají, podle
> toho, jestli to jsou nějaké hlubokoprokvášející nebo ne. To je období
> dokvašování.
> Víc než 16 procent lihu by kvašením nemělo být dosažitelné.
> Na 18 - 20 - 22 % etanolu se medovina doplňuje uměle, pokud má medovina
> dlouho vydržet a nezačít znova kvasit třeba v déle otevřené láhvi.
> Na 20 - 30 a víc procent lihu se medovina doplňuje uměle, pokud to má být
> nápoj se zvýšeným obsahem lihu.
>
>
>

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák
velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.
_gp_
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A já vůl piju jablečné víno a kalvados s tím, že to pochází z jablek a ono asi ne... :-) No jo no, člověk se holt učí celý život, tak snad to vyrábí aspoň z jiného ovoce a ne třeba z brambor. Nevím jak u vás, ale nám jablka nebo spíše mošt, kvasil vždy lépe naž třeba švestky. Nejlépe pak kvasily asi třešně.

Dokonce ani vínoměrem to nejde, pokud se jedná o těžkou medovinu, který už na začátku obsahuje snad 2x víc cukru než víno. Lihoměr = hustoměr a tabulka, musí se znát počáteční hustota. Jinak s hranicí souhlasím, ale ne až tak kriticky. Já mám medovinu v 5l demižonech ve sklepě, kde je cca 8-10°C celoročně a neustále se na dně usazuje "kal" (a to je na pohled i proti světlu naprosto čistá) a to i po 2.letech, starší medovinu tam nemám, takže některé kvasinky žijí a řekl bych, že se stále vyvýjejí. Dle mého je ta hranice právě někde kolem těch 18%.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Michal <Michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 14:04:52
----------------------------------------
Obsah alkoholu v medovině se neměří lihoměrem, ale vínoměrem.
Pokud stoupne obsal alkoholu v medovině nad určitou mez, tak kvasinky,
které jej vytvářejí přeměnou z cukrů v něm zahynou. Tato mez je okolo 15 ti
procent.

Výroba octu je kapitola sama pro sebe. U výroby medoviny to znamená, že nesmí mít při fermentacích a hlavněi po ní přístup i ke zbytkům po octových bakterií. Nesmí se tedy v kvasném prostoru nalézat nic po octovém kvašení a to ani jako nádoba ani jako láhev s octem a i nádoba kde probíhá kvašení nesmí být nemocná.

Stupeň alkoholu je docela zvládnutá věda. Nejde jen o kmen kvasinek, ale i o technologii. Např. jde docílit maximálního prokvašení cukrů za metody vakuové a tím se docílí dokonalejšího anaerobního kvašení. Používá se to hlavně v určitých lihovarech a hlavně i v pivovarech.

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.

_gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700)

speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet."

Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak zhruba do těch 8 %.
Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku , takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.

Obsah alkoholu v medovině se neměří lihoměrem, ale vínoměrem.
Pokud stoupne obsal alkoholu v medovině nad určitou mez, tak kvasinky, které jej vytvářejí přeměnou z cukrů v něm zahynou. Tato mez je okolo 15 ti procent.

speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet."

Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak zhruba do těch 8 %.
Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku , takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.

Medovina zastudena znamená, že cokoliv je za mikroorganismy v surovinách, zůstane to živé a může ovlivňovat kvašení. Proto se medovina zastudena musí dělat z čistějšího medu a dávat ho tam víc. A obecně dbát víc na veškerou čistotu. Zákvasu musí být více a musí v něm být více kvasinek, protože po rozmíchání musí kvasinky všechno ostatní, co tam může být, přečíslit.
Takže převařování je jistější z hlediska kvašení, na druhé straně zeslabuje chuť a vůni medu a přidaného koření.

Co se týká kvašení, kvasinky se normálně množí do obsahu etanolu zhruba 8 %. To je období rychlého počátečního kvašení. Mezi obsahem etanolu zhruba 8 - 12 % se přestávají množit a jen zpracovávají cukr na etanol.
V rozmezí od 12 % etanolu do cca 16 % etanolu kvasinky odumírají, podle toho, jestli to jsou nějaké hlubokoprokvášející nebo ne. To je období dokvašování.
Víc než 16 procent lihu by kvašením nemělo být dosažitelné.
Na 18 - 20 - 22 % etanolu se medovina doplňuje uměle, pokud má medovina dlouho vydržet a nezačít znova kvasit třeba v déle otevřené láhvi.
Na 20 - 30 a víc procent lihu se medovina doplňuje uměle, pokud to má být nápoj se zvýšeným obsahem lihu.

Při těch 15-16% to dává do dřevěného sudu od těžkého vína (3. stáčení), má myslím 550l, fakt nevím, ale lihoměr ukazuje co ukazuje :-), možná se nějaká voda odpaří, ale mám za to, že nedolihovává. Ten zbytek z původních cca 800l je odpad co končí u prasat :-) (za 1000l se omlouvám, nechává to kvasit v nádrži 1m^3). Až ho uvidím poptám se blíže, snad bude vstřícný. Mě vyhovuje vaření a nemám velké sklepy, tak jsem se o tom moc nezajímal. A ještě jedna věc, nikdy nemá kvas při vyšší teplotě než 20°C a to ještě jen do prvního stáčení, pak to jde to teplého sklepa a pak do studeného.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 11:47:53
----------------------------------------
Po těch 5. letech má mezi 18-20% lihu.?????

wikipedie - Alkoholové kvašení však nemůže probíhat do nekonečna. Maximální
koncentrace alkoholu v roztoku sacharidu může být 13–14 %, u některých
speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet.
Ethanol je navíc pro kvasinky velice toxický, takže pokud by se zabránilo
rozmnožení bakterií, kvasinky by se nakonec otrávily ethanolem.

Alkoholické nápoje, vznikající kvašením a mající obsah alkoholu třeba i 30
%, vznikají přirozenou cestou také, ale do asi jen 14 % obsahu alkoholu,
následně se koncentrace ethanolu zvýší nadstavením alkoholu na požadovanou
koncentraci.

Staré úly mají skleněnéokýnko vzadu.
Zkuste tedy najít včelaře, který má ještě ty staré zadováky či univerzály, aby vám umožnil se přes okýnko vzadu podívat. Pokud se jedná o pozorování včelstva kvůli jeho vývoji a indikaci potřebných zásahů, skleněné okýnko vzadu je rozumný kompromis.
Pokud se jedná o nějaký "reklamní" úl nebo o ovlivňování včel světlem přes sklo , to je věc jiná.

Co jsem psal, tak to dělá opravdu bez vaření čehokoli, ani žádné spařování. Prostě jen med, voda a zákvas z jablečného moštu (kyselé letňáky). Nevím jestli to má ještě nějaký význam, ale med používá výhradně z panenských pláství a jen první květový. Vodu pramenitou, žádná kohoutková s chlorem, jezdí pro ní někam do lesa. Dle mého je snazší uvařit, výsledek je skoro stejný a aspoň jistého výsledku, když vím co dělám, ale ta jeho má opravdu trochu "medovější" chuť, nicméně to bude i větším obsahem medu v počátečním roztoku.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 10:57:38
----------------------------------------
Medovina za studena je podle mého názoru pseudonázev, pro medovinu
spařenou, něco jako když se dělá čaj. Hodnota medu zůstane tak zachována v
co největší možné míře, ale dojde ke zničení nežádoucích kvasných zárodů.

Jenže potřebujeme ještě kvasný díl, do kterého ten "čaj" doléváme za
určitý čas po malém množství, třeba jednou za den.

Jak je možné začít:
To znamená stejný základ jako pro medovinu vařenou, tj. vařený roztok cca
0,5l pro koupené bakterie, se naleje po rozjetí velkého kvasu v očkovacím
roztoku do vařenýho slabšího mednýho roztoku pro první velký zákvas - cca
10 - 15l. Opět nechat rozjet do velkého kvasu. Tento zákvas dolít a očkovat
ještě jednou vařenou mednou šťávu tak o cca 100l. Nechat rozjet do velkého
kvasu.
To celé odhaduji asi na 14 - 20 dnů předpřípravy.

Tento základní objem zaručí zdravý a správný zákvas pro medovinu za
studena.


Výroba medoviny za studena neboli paření

Ve chvíly, kdy je první velký zákvas ve velkém varu, začneme přilévat v
určitém poměru k celkovému množství další roztok v malém objemu. Tz.
nastavit el. bojler nebo jiný ohřívač na max, a nechat si ohřát vodu. Vzít
k poměru prvníh 100 l prvního vařeného zákvasu dejme tomu 10l nádobu, dát
do ní 3 kila medu a spařit ho horkou vodou. Pečlivě rozmíchat a přilít. A
to opakovat tak ob den nebo v jiné delší časové frekvenci podle okolní
teploty kde je umístěna nádoba. Nesmíme zákvas příliš naředit nebo ochladit
nebo přehřát a ohrozit tak život správných bakterií, které jsme naočkovaly
a řídí proces fermentace.

Proč tak malé množství při dolévání:
Jde oto, zničit s co nejteplejší vodou co nejvíce špatných zárodků "nemocí
medovin". Proto poměr dolévání do celku bude co nejmenší, v mém popisu
1:10. Proto se paří a míchá s co nejdelší účiností. Nechá se vychladnou cca
na 30°C a přilejem. Tím se celek i dohřívá, je potřeba dávat pozor na
stoupající pěnu, musíme mít na toto nádobu opravdu velkou a dolévat s
citem.

A co alkohol?
Je potřeba stále zaznamenávat množství dodaného medu do kvasu. Tak bude
kontrola nad dodanými cukry do celku kvůli koncovému alkoholu. Je možné
takto doléváním do kvasu přímo regulovat koncový alkohol a zbytkový cukr. A
to je už o grifu... Ať to bublá.

_gp_

Po těch 5. letech má mezi 18-20% lihu.?????

wikipedie - Alkoholové kvašení však nemůže probíhat do nekonečna. Maximální koncentrace alkoholu v roztoku sacharidu může být 13–14 %, u některých speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu dostaneme vysoce procentní ocet.
Ethanol je navíc pro kvasinky velice toxický, takže pokud by se zabránilo rozmnožení bakterií, kvasinky by se nakonec otrávily ethanolem.

Alkoholické nápoje, vznikající kvašením a mající obsah alkoholu třeba i 30 %, vznikají přirozenou cestou také, ale do asi jen 14 % obsahu alkoholu, následně se koncentrace ethanolu zvýší nadstavením alkoholu na požadovanou koncentraci.

Medovina za studena je podle mého názoru pseudonázev, pro medovinu spařenou, něco jako když se dělá čaj. Hodnota medu zůstane tak zachována v co největší možné míře, ale dojde ke zničení nežádoucích kvasných zárodů.

Jenže potřebujeme ještě kvasný díl, do kterého ten "čaj" doléváme za určitý čas po malém množství, třeba jednou za den.

Jak je možné začít:
To znamená stejný základ jako pro medovinu vařenou, tj. vařený roztok cca 0,5l pro koupené bakterie, se naleje po rozjetí velkého kvasu v očkovacím roztoku do vařenýho slabšího mednýho roztoku pro první velký zákvas - cca 10 - 15l. Opět nechat rozjet do velkého kvasu. Tento zákvas dolít a očkovat ještě jednou vařenou mednou šťávu tak o cca 100l. Nechat rozjet do velkého kvasu.
To celé odhaduji asi na 14 - 20 dnů předpřípravy.

Tento základní objem zaručí zdravý a správný zákvas pro medovinu za studena.


Výroba medoviny za studena neboli paření

Ve chvíly, kdy je první velký zákvas ve velkém varu, začneme přilévat v určitém poměru k celkovému množství další roztok v malém objemu. Tz. nastavit el. bojler nebo jiný ohřívač na max, a nechat si ohřát vodu. Vzít k poměru prvníh 100 l prvního vařeného zákvasu dejme tomu 10l nádobu, dát do ní 3 kila medu a spařit ho horkou vodou. Pečlivě rozmíchat a přilít. A to opakovat tak ob den nebo v jiné delší časové frekvenci podle okolní teploty kde je umístěna nádoba. Nesmíme zákvas příliš naředit nebo ochladit nebo přehřát a ohrozit tak život správných bakterií, které jsme naočkovaly a řídí proces fermentace.

Proč tak malé množství při dolévání:
Jde oto, zničit s co nejteplejší vodou co nejvíce špatných zárodků "nemocí medovin". Proto poměr dolévání do celku bude co nejmenší, v mém popisu 1:10. Proto se paří a míchá s co nejdelší účiností. Nechá se vychladnou cca na 30°C a přilejem. Tím se celek i dohřívá, je potřeba dávat pozor na stoupající pěnu, musíme mít na toto nádobu opravdu velkou a dolévat s citem.

A co alkohol?
Je potřeba stále zaznamenávat množství dodaného medu do kvasu. Tak bude kontrola nad dodanými cukry do celku kvůli koncovému alkoholu. Je možné takto doléváním do kvasu přímo regulovat koncový alkohol a zbytkový cukr. A to je už o grifu... Ať to bublá.

_gp_

Vše se dělá stejně, jen se roztok prostě nevaří. Známý jí dělá tak, že roztok nechává hustší až 1160kg/m3 a zákvas dělá z jablečného moštu (cca 1l kvasícího moštu na 50l medoviny - dle kyselosti moštu, konečná kyselost roztoku cca 4,5° PH ), nechává ale kvasit cca 1000l. Ovšem po 3. stáčení pak nechává min 5let stát ve sklepě. A mohu říct, že i po těch letech stále medovina žije, i po stočení do lahví se za nějaký čas na dně usadí kvasinky. Po těch 5. letech má mezi 18-20% lihu.

------------ Původní zpráva ------------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 09.6.2011 22:55:57
----------------------------------------

http://vcelari-olesnice.webgarden.cz/image/10553806

na této adrese je několik desítek receptů na přípravu medoviny
z knihy z roku 1932,u všech receptů se před vlastním kvašením roztok vaří,
tak by mě to taky docela zajímalo zda někdo poradí
nějaký osvědčený recept na medovinu nevařenou

http://vcelari-olesnice.webgarden.cz/image/10553806

na této adrese je několik desítek receptů na přípravu medoviny
z knihy z roku 1932,u všech receptů se před vlastním kvašením roztok vaří, tak by mě to taky docela zajímalo zda někdo poradí
nějaký osvědčený recept na medovinu nevařenou

Vypadlo mi to nejdůležitějši - Vojtěch Bernátek. Zkuste mu napsat, třebas se nebude zlobit.Také popíše své zkušennosti.

Úly pozorovací 2 skla na každé straně vyrábí pan Břinek.
Zcela skleněné úly vyrábí /vyráběl / pan Vojtěch a v nich běžně včelařil.Také zde několikrát psal, má vlastní stánky, neznám adresu , ale v archivu se dá adresa najít Koupil jsem si od něj jeden a předal školícímu středisku Chaloupky. Dařilo se /daří/ v nich včelám výborně. Než jsem jej předal k poučování dětem, zkoušel jsem jej tři roky a včelstva v nich patřila vždy k nejlepším. Málo vlhka a překvapilo mě, že včelám vůbec nevadí světlo.
Jsou i pozorovací úly na jeden, dva rámky a na krátkou dobu.