Včelařská konference

Nevim,jestli ten ktery ramek je urcen pro ty a ty snuskove pomery,ale vim,ze na dobrem stanovisti je nejdulezitejsim prvkem mit "nekonecny" prostor ulu.Straslive to zjednodusi osetrovani vcelstev.Zustavam na 39x24-pro mne idealni,i kdyz jsem letos zkousel 39x30 na 11 ramku na 3 nastavky.Mednik uzdvihnu hrave i kdyz uz 40 klepe na dvere,ale trhnuti plnym mednym plastem,to je teda maso! Nizke ramky to pro mne taky neni nic lakaveho.Proste mi kominy 39x24 sedi..JosPr

Interspaar Prostejov,krystal 19,90 bez omezeni.JosPr

"Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není...."

No, považovat přínos sladiny automaticky za loupež, i když je druhá polovina října, to bych považoval za hodně odvážné. Stačí, když v předchozích cca 14 dnech nebyly žádné mrazíky nebo v noci jen slabé, jednotky pod nulou, není nějaké extrémní sucho a v průměrné přírodě se objeví opět všelijaké podzimní květy a z nich nějaký přínos sladiny a pylu. Musel bych mít okruh takového kilometru kolem včelstev projitý křížem krážem co pár metrů, abych spolehlivě vyloučil nějakou trošku větší koncetraci takových kvetoucích rostlin.
Pokud ovšem se neobjevuje vysoký spad roztočů, což ukazuje na to, že někde v doletové vzdálenosti, podle polední teploty to v druhé polovině října může být třebas jen 500 metrů, kolabuje nějaké roztoči poškozené včelstvo.

Co se týká onoho včelaření, je zapotřebí stanoviště se stálou, i když třeba občas poměrně slabou snůškou. Potom v málo rojivých letech a s včelstvy vybrakovanými od včelstev náchylných k rojení se zvládne rojení pouze v oněch kritických cca 14 dnech v květnu a potom je pro letošní léto v podstatě klid. U zadováků to potom znamená, že se jen co 2 - 3 týdny vybírá med. Neboli vyberou z medníku plásty s medem k vytočení, ty se napůl nahradí vytočenými plásty a napůl plásty s plodem z plodiště. A do plodiště se dají taky vytočené plásty plus nějaké mezistěny k vystavění.
U nástavků se prostě udělá tak velký prostor, že se tam vejde celá zásoba medu, který včelky donesou za dva, možná i tři měsíce. Takže je možné vybírat med třeba jen jednou nebo dvakrát za léto....
Na takovém stanovišti je dobrý včelař potom každý včelař, který svými zásahy nezvyšuje rojivost včelstev. A má vybrakovány slabá včelstva či matky, které snižují medný průměr.
Takové včelaření není, po pravdě řečeno, nic moc nového. V zadovácích ho pamatuji už před takovými 35 lety.

Potřeboval bych poradit jako začínající včelař, proč mi včely v tomto období postavily misky, ale nezakladly a proč mi najednou začaly znovu stavět trubčinu, která už je zakladená?
Dále bych potřeboval vědět na jaké minimální ploše mohou přezimovat?

to je mi jasdné ale já jsem to takto nepřesně zjednodušil.
Není to F2,F3 je to guláš.
J.B

díky za povzbuzení už jsem si myslel, že jsem divný... Vřele doporučuji u silných včelstev vyzkoušet v polovině květu řepky dát až 8 nástavků.. Byl jsem překvapen.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 18:15:12
> ----------------------------------------
> >Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden
> vylamují matečníky....        Radek <
> ------------------------------------------------------------
> 6 NN 42 x 17, nyní zakvétá slunečnice. Zítra rozbalém medárnu a vložím
> výkluzy. Pozítří to spustím, protože očekávám ještě jedno vytáčení v
> polovině srpna z bodláků.
> Jinak metodika chovu velmi obdobná s použitím stavebních rámků.
> JK
>
>
>

Díky za odpověď, jak jsem napsal v dubnu jsem tam dal už pár mezistěn, počet nevím. Samozřejmě do vrchních nástavků, kdo by lezl dolů. 5. nástavek šel jako druhý shora a při medobraní byly skoro 3 nástavky od shora plné medu. V tom 3. byl i nějaký plod. Bohužel část medu už zkrystalizovala, tak jsem nemohl vytočit vše, proto pouze necelých 30 kg ze 2 nástavků. Proto minimálně polovina vytočených rámků byla panenských. Metodika by se měla dodržovat, trochu si v tomhle ohledu myslím, že vím víc než průměrný včelař, jsem lékař epidemiolog a Hlavní veterinář armády s jeho podřízenými byli moji podřízení... Protože bohužel obecná metodika není bez chyb, protože např. v nížině po polovině října může být dost plodu a ze 3 předepsaných léčení se "chytne" třeba jen to poslední... Já sleduji situaci a pokud si to troufnu tak udělám třeba jen to poslední, které u běžného včelaře při 3 léčeních skutečně funguje. Toto se bohužel nedá zohlednit a zobecnit všude, proto veterina dělá co může. Ale vloni na jednom stanovišti jsem léčil 3x, protože si denně přinášely z loupeží kvanta roztočů... Mimochodem víš, jak jsem poznal, že loupí moje včely? Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není....
Pokud jde oVAridol, je to odzkoušené, zbytečné dávat víc a aerosoluji taky od shora, čas si nepamatuji, dělal mi to kolega. Roztoči zatím moc nejsou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:40:00
> ----------------------------------------
> Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi
> nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým
> záměrem.
> Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení.
> Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat,
> neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím
> zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat
> jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se
> píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak
> kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak
> přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na
> Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil
> jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi
> zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále
> hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med
> byl produkován převážně z panenských souší. Martin.
>
>
>

>Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky.... Radek <
------------------------------------------------------------
6 NN 42 x 17, nyní zakvétá slunečnice. Zítra rozbalém medárnu a vložím výkluzy. Pozítří to spustím, protože očekávám ještě jedno vytáčení v polovině srpna z bodláků.
Jinak metodika chovu velmi obdobná s použitím stavebních rámků.
JK

To je možné Peggi,ale za ten hrboplod může snad matka,od inseminované matky a ještě k tomu od takové kapacity jako je ing. Čermák bych čekal mnohem víc. Jediné co na ní můžu ocenit je mírnost,jinak kdyby to byla matka z mého chovu tak už to má dávno zasebou. Mám od ní 8 dcer v oddělcích,ty zatím vypadají dobře,hezky kladou,ale jak jsou kvalitní to ukáže až příští rok.

Pavle matka nedělá včelstvo sama.Jde o mnoho dalších vlivů.Všechny moje ins.matky Vigor jsou cca 50% lepší než jejich dcery.klidně je mám v produkčním včelstvu i 3-4 roky.hledej chybu i jinde ne jen v matce.

Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým záměrem.
Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení. Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat, neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med byl produkován převážně z panenských souší. Martin.

nepoužívám aerosol většinou, kyselina mravenčí je těžká, klesá dolu, použití je bezproblémové,na fumigaci 4 kapky stačí což používá řada včelařů v mnohem menších úlech a léčím pokud je třeba, ne bezhlavě, takže Tvoje souše jsou silněji kontaminované, nehledě na to, že pro med používám většinou panenské souše, které se do styku s léčivem nikdy nedostanou, neboť je skladuji přes zimu mimo. U táty což mám dnes 600km daleko se s tím nemůžu pupínkovat a med etiketami táta nepolepuje, neboť se sní v rodinném kruhu a i tam byla polovina medu z panenských souší. To jest můj názor, jsem učitel včelařství, který už 10 propaguje panenské souše na med(průměrný včelař obvykle není schopen pochopit ani to, že lze vytáčet panenské souše...), pastování medu, Kvasinky Power jsem pro medovinu objevil taky já, jen pro informaci. Bohužel mám zkušenost, že kopa včelařů pro jistotu dávkuje léčivo cca 2x víc, dílo neobměňuje, léčí nahodile nebo vůbec, dokud není průser.... a pak dostane dotaci za spálená včelstva a pokračuje stejným stylem dál. Otázka co je lepší - včelařit jednoduše, nebo brtničit? Zákazníků mám dostatek leckdy skoro až moc, jezdí ke mně i 100km pro med, mezi nimi třeba i Wabi Daněk, který bez mého pastovaného medu nezazpívá....
omlouvám se za styl odpovídající Tvému, diskutovat ano ale hádat se nebudeme, souhlas?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:00:18
> ----------------------------------------
> R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."
>
> _______________________
>
> Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva.
> Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená
> zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná
> zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na
> své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.
>
>
>

R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."

_______________________

Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva. Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.

ještě dodávám, že za posledních asi 7-8 let, co tam to včelstvo táta má, jsem 2x přivezl matku na výměnu.... jinak žádná péče a průměrný výnos 35kg.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 14:02:59
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil,
> že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8
> NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod
> na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva
> nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět.
> Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání
> na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné
> matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a
> práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy
> vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic
> nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem,
> že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a
> včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva
> potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se
> více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak
> je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos
> jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za
> úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem
> července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden
> nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí,
> krmit je nebudu, mají dost medu.
> Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací,
> kteří každý týden vylamují matečníky....
> Radek
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > ----------------------------------------
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > ----------------------------------------
> > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj,
> větší
> > > sklony k rojení....
> > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> jakýkoliv
> > > nízkonástavkový systém.
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > ----------------------------------------
> > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> > rozdíl
> > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> >
> > Pepan
> >
> > > > ------
> > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > :-(
> > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23.
> (150
> > > > let)
> > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám
> beden
> > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne,
> takže
> > > > bedna od ryb:-)
> > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let
> používané.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil, že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8 NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět. Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem, že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí, krmit je nebudu, mají dost medu.
Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky....
Radek
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:17:43
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > ----------------------------------------
> > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> > sklony k rojení....
> > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> > nízkonástavkový systém.
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > ----------------------------------------
> > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> rozdíl
> > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
>
> Pepan
>
> > > ------
> > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > :-(
> > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > > let)
> > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > > bedna od ryb:-)
> > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ten se pak zase využívá k ustálení vybraných vlastností. Následně pak po mnona letech brakování dostanete novou linii. A pokud dosáhne vikajících a jedinečných vlastností budou z vás boháči.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:39:07
> ----------------------------------------
> to je zase imbríding
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:16
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace
> po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec
> F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Děkuji za vysvětlení.
Petr

On Mon, 2011-07-18 at 11:53 +0200, Radek Hubač wrote:
> Ach ta terminologie,
> Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
> U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
> Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:15
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >

Ach ta terminologie,
Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:15
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

Co se týká snůšky medu, vysoké rámky jsou na stanoviště, kde jsou těžiště produkce medu včelaře 1 - 2 velké nárazové snůšky, ze které vybirá med a nějaké nízké malé snůšky mezi těmi velkými včelař nechává včelám. Nízké rámky jsou naopak na stanoviště, kde výrazné velké snůšky nejsou, ale těžiště včelařova medobraní jsou spíš dlouhodobé, ale relativně málo intenzívní snůšky od května po červenec.
Vysoké rámky pro dlouhodobou, ale relativně slabou snůšku nejsou dobré, protože se dlouho zaplňují a jsou pak problémy s mateří mřížkou či zaplodováváním , takže se plásty vybírají hodně prázdné, vychází velké množství plástové plochy a tím zbytečné pracnosti na málo vytočeného medu. Nízké rámky pro velice nárazovou intenzívní snůšku nejsou dobré, protože kvůli přerušované plástové ploše je v nich pomalejší rozvoj do síly do snůšky a během vlastní snůšky je množství rámečků a nízkých nástavků zbytečně pracné.
37x30 je vysoký rámek vhodný do silných nárazových snůšek, 39x24 je kompromis vhodný do všeho ale zároveň méně vhodný než vysoké plásty do velkých snůšek či nízké plásty do málo intenzívních dlouhodobých snůšek.

Takže jestli jsou vhodnější plásty 37x30 nebo 39x24, závisí na konkrétním stanovišti a pozná se to definitivně až po nějakých letech souběžného provozování obou systémů vedle sebe. Protože na každém stanovišti jsou obvykle obojí snůšky a ty ještě v jednotlivých letech kolísají.

Systém Dadant, plásty 30 cm vysoké v plodišti a 15 cm vysoké v medníky kombinuje přednosti obou, ale zase přináší kvůli dvěma rámkovým mírám další problémy.

to je zase imbríding

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:16
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:

> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
"When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
the "F2" (second filial) generation."

Petr

Nece to dejít a hlásíto chybu.
Text jsem špatně umísti tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem, vcely/=/v.or.cz

Pepan

Pardon, špatně jsem to umístil tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:16:42
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 09:35:50
> > ----------------------------------------
> > Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> > (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> > vychvaloval, publikoval ...
> >
> > Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> > deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> > PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
> >
> > Pavel:
> > 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> > 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
> >
> > Křapka 2010
> > máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> > 1 rok pro hodnocení je málo.
> >
> > JosPr
> > v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> > s melicitozou.
> >
> >
> > Molčík:
> > Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> > produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> > prodal)
> > Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> > Menšík:
> > Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> > Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> > více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
> >>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Pepan
>
> > Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> > ošetřování .
> > Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> > prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> > stanoviště.
> > Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> > Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> > nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> > jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> > stanoviště (produkcí trubců)
> >
> > Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> > nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
> >
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 09:35:50
> ----------------------------------------
> Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> vychvaloval, publikoval ...
>
> Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
>
> Pavel:
> 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
>
> Křapka 2010
> máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> 1 rok pro hodnocení je málo.
>
> JosPr
> v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> s melicitozou.
>
>
> Molčík:
> Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> prodal)
> Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> Menšík:
> Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Pepan

> Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> ošetřování .
> Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> stanoviště.
> Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> stanoviště (produkcí trubců)
>
> Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
>
> J.B.
>
>
>

Vůbec nejde srovnávat různá stanoviště v poměru na rámky. To jde objěktivně posoudit jen a jednom stanovišti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: úly
> Datum: 18.7.2011 10:20:33
> ----------------------------------------
> Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl
> markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou
> nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
> Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: úly
>
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve
> výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: úly

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu vychvaloval, publikoval ...

Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE

Pavel:
1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
2/ je nutno vyzkoušet její dcery

Křapka 2010
máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
1 rok pro hodnocení je málo.

JosPr
v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém s melicitozou.


Molčík:
Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní prodal)
Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
Menšík:
Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií ošetřování .
Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého stanoviště.
Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro stanoviště (produkcí trubců)

Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.

J.B.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:06:48
> ----------------------------------------
> Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> sklony k rojení....
> Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> nízkonástavkový systém.
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > ----------------------------------------
> > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.

Pepan

> > ------
> > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > :-(
> > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > let)
> > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > bedna od ryb:-)
> > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší sklony k rojení....
Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv nízkonástavkový systém.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 00:02:37
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> ------
> pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> :-(
> 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> let)
> A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> bedna od ryb:-)
> A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
>
> Karel
>
>
>

To je přesně ono Insiminovaná matka také není určena na metrákové výnosy medu, ale na rozchov matek. To je to, co právě mnoho chovatelů nechápe.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

To, že matka inseminovaná je ve svém produkčním věku horší a až dcery ukážou co v nich je , bych zas tak netvrdil. Dovedu si představit, že z důvodu umělé inseminace nemá matka tolik spermatu ve vejcovodech, jako při volném páření s nekolika trubci. Takže by se mělo projevit nejspíš to, že se dřív "vyklade", třebaže jinak fyziologicky je v pořádku. Pokud po matce a jejím včelstvu není nic, tak tyto geny nese dál, pokud dřív nezasáhne včelařuv palec.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

Velikost rámků nemá an medný výnos žádný vliv. Je to jen o množství práce, fyzické námaze, a množství dílů které ti dají stejný prostor pro včely. Jde jen o to si dobře vybrat podle své kondice a pamatovat také na to že jednou zestárneš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
> Předmět: ?ly
> Datum: 17.7.2011 12:05:48
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
------
pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
:-(
37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150 let)
A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže bedna od ryb:-)
A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo otočeno normální přirozené plodiště do té doby víc jak 100 let používané.

Karel

V pátek jsem ukončil letošní vytáčení.Letošní sezona byla o něco slabší,než ta v minulá,ale jsem i tak spokojen.Toto je
ale vedlejší.Jedná se totiž o toto.U všech vytáčených včelstev byl med hustý(medovice),špatně protýkal sítem,ale
zamíchání lžící to stále šlo.Až u jednoho včelstva nepomohla
ani lžice.Síto nateklo plné a přes veškeré míchání už neprotekla ani kapka.Tak jsem toto plné(nerezové)vymněnil za umnělohmotné a poslední vč.dotočil.Doma při omývání jsem
zjistil,že celý vnitřek byl potažený asi 1mm hnědou vrstvou čehosi podobného klihu.Pod proudem vody se to loupalo po kusech dolů a rozpustilo se to.Med má chut jako od ostaních
včelstev,pouze je hustší.Za celou dlouhou dobu co včelařím
jsem se s ničím podobným nesetkal,ale posledních 5let jsem
zmněnil stanoviště(českolipsko).Víte někdo příčinu vzniku
té hnědé vrstvy? šila

Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.

Doplňuji: inseminované Vigor jsem do včelstev přidával v červenci 2010.

Mám dvě inseminované Vigor také přímo od ing. Čermáka. Jinak na včelnici chovám Singer. Snůškově zatím Vigor i Singer srovnatelné. Spad roztočů také. Na hodnocení letošního roku je u mne zatím brzo. Nechávám to na dlouhé zimní večery. Avšak zatím jsem nezjistil rozdíly. Květnové matky odchované od Vigor utvořily silné oddělky schopné samostatného zazimování.

Dobrý den přátelé včelaři,můžete někdo podle vlastních zkušeností porovnat matky vigor s singer? Mám inseminovanou matku prímo od Čermáka a ta je absolutně nejhorší ze třiceti včelstev v rozvoji i v medném výnosu. Dala jen 20kg medu a stěží naplnila prostor 2x 39x24 a 1x 39x17.Přitom průměr včelnice je nějakých 65kg medu.

"Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?"

Kvůli dvěma centimetrům délky? Jedině že by ty rámky 39x24 a nástavky byly darovány nebo jinak získány zdarma. Když už, tak má smysl k nástavkům 37x30 přidělat nástavky 37x15.
Nebo přejít na ty langstrothy.

Co vás k tomu vede? Kdyžtak už bych přecházel na Langa nebo Optimal. 39cm je málo, sám přecházím z 39 na Langa.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
Předmět: ?ly
Datum: 17.7.2011 12:05:48
----------------------------------------
Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Chlapci odchádzam z domu, tak len tak na rýchlo. Novokoštruované tavidlo má asi špeciálny charakter npr, vosk steká pod tanierom voľne, tanier je vyhrievaný aj odspodu, dovoľujem si tavidlo nakloniť kolmo na dopad slnečných lúčov, čiže ďalší faktor oproti tradičným, na ktorých môže propolis sedimentovať atď. Preto vylúčte všetky špekulácie o zbytkoch medu, peľu (plásty vyčistili včely na voľnom priestranstve), takže sú v nich len košieľky, ktoré môžu byť znečistené larvami plodu?) s povlakmi propolisu. Jeden postreh, vosk plásty boli v tavidle, slnko sa skrylo za oblak, teplota poklesla, ale zotrvačnosťou posledný vosk na tom tmavom bol žltý. Totiž vosk od predminulého dňa nebol v zbernej nádobe roztavený. To, že je vosk tmavý nezapríčiňuje slnko, to je všade rovnaké, takže ostáva len propolis (vložil som svetlý plást v ktorom plod nikdy nebol, keď sa roztavil na sieti zostala vrstva propolisu, čiže ten tam je! Anton

Shaním el. pařák na vosk,

Shaním el. pařák na vosk,

To jak kdo vidí barvu je rozdíl jednoho stupně odstínu. A špatnou barvou vosku se zabývá ten, kdo má vosk v pořádku a něco změní, třeba pořídí tavidlo, a najednou je něco jinak. Pochybuji o tom, že by Anton před tím neviděl vosk a nevěděl jakou má barvu. A je také jasné, že včelaři ze stejné oblasti mají i stejné odstíny vosku.

To máš tak, že se tu bavíme o vosku je objektivní pravda
Ale jestli ten vosk je žlutý ,jasně žlutý či jiného odstínu žluti, to pravdu je subjaktivní vjem závisící na vjemu toho kterého oka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 23:58:35
> ----------------------------------------
> Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 22:24:05
> > ----------------------------------------
> > v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > > ----------------------------------------
> > > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:24:05
> ----------------------------------------
> v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > ----------------------------------------
> > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> >
> >
> >
>
>
>

Po stuhnutí jsou oddělené protože med a vosk má rozdílnou hustotu, ale při tavení to jsou dvě kapaliny a navzájem se ovlivňují. Kdyby to tak nebylo, tak vosk má jednotnou barvu.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:31:52
> ----------------------------------------
> To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí
> a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako
> takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 17:55:21
> > ----------------------------------------
> > Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> > neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> > rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> > vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> > rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> > dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> > doděláním, aby nezačal se připalovat.
> > Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> > propolis má vyšší bod tání.
> > Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> > hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
> >
> >
> >
>
>
>

To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 17:55:21
> ----------------------------------------
> Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> doděláním, aby nezačal se připalovat.
> Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> propolis má vyšší bod tání.
> Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
>
>
>

v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 16:59:02
> ----------------------------------------
> Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
>
>
>

podle mne ty vysoké teploty v tavidle zanesou do vosku další rozpuštěné látky a ne, že by se žlutý vosk teplem zabarvil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 14:34:33
> ----------------------------------------
> Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty,
> kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak
> karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve
> vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii
> večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a
> uvidíme, jestli se zbarví.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 13:56:51
> ----------------------------------------
> Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
> nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
> směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
> obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
> žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
> zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
> i víc medu.
> Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
> ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
> oko a chuťové buňky.
> Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
> vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
> Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
> propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
> Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
> něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
> školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
> tabákem sami.
> Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
> hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
> šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
> konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
> nevyskytuje.
>
>
>
>
>

Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před doděláním, aby nezačal se připalovat.
Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že propolis má vyšší bod tání.
Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.

Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.

Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty, kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a uvidíme, jestli se zbarví.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
Datum: 16.7.2011 13:56:51
----------------------------------------
Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
nevyskytuje.

Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku. Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního, konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás nevyskytuje.

Pokud je dáváte vyčistit do medníku tak jen několik plástů. To pak všechno odnesou pokud však narovnáte plný medník tak to vnímají jako úlový prostor.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: oldman <jitesar/=/centrum.cz>
> Předmět: Pl?sty po vyto?en?.
> Datum: 16.7.2011 12:23:18
> ----------------------------------------
> Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad
> včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou
> zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3
> včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé
> včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup
> je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji
> za příspěvky.
>
>
>

Tak to nechte tak. Světlé nezaplodované dílo uskladnit a tmavé vyřadit. Já používám dílo zvlášť pro plodiště a medník a dílo nezaplodované z medníku po vytočení jde uložit do komínů, bez vyčištění a dalšího ošetření sírou proti zavíječi. A nestalo se mi, že by se do toho zavíječ pustil. Ale pokud jsem skladoval dílo i jednou zaplodované, tak to jsem si bez síry nemohl dovolit uskladnit.

Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3 včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji za příspěvky.

Kanister 14 kg
ab 50 kanister 0,88 / kg
ab 100 kanister 0,86 / kg
ab 200 kanister 0,84 / kg

Im Palettentank*
1450kg 0,82 ˆ/ kg + tank 49E


Ab Hof
ab 1kg 0,79 ˆ/ kg
ab 250kg 0,77 ˆ/ kg
ab 1000kg 0,75 ˆ/ kg

Ceny v Eurech.

Takže pro včelaře v jejich okolí zajímavá varianta - kilo za dvacku. Chtělo by to tady taky nějaké Tankstelle.:-)

Karel

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.
------

Na mail neodpověděli, na kontakt přes web.form. poslali ceník pro ČR. Mají jen invert ze škrobu, z cukru vyprodán.
Asi nestíhají.

Ceník je na
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Invertni-invertovany-cukr?pid=12328#pid12328

příspěvek ze 7.7., ale musíte se tam přihlásit.

Komunikovala se mnou paní Ewa:
e.styrnal/=/kellmann-vertrieb.de

Karel

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.Já jim poslal objednávku a žádná odpověď možná by to chtělo na Polské stránce.Máte někdo jiné poznatky?