Včelařská konference

Co takhle foukat teplý vzduch do plástů s medem ještě před vytočením? Zkoušel to někdo, dá se tím zahušťovat?

..cesku a slovensku normu by som nemenil..staci ze mame kopu benevolentnych europskych noriem,usitych lobistickymi skupinami..vid.napr.obsah vody ci hmf v mede..pasterizacia medu je u velkospracovatelov na slovensku bezna prax..zakaznikov nezaujima ci med splna nejaku normu,ked im ho predate riedky ako sirup..ja mam len 40 vcelstiev,tak idem cestou zateplenia,prip.zmensenia uloveho prostrdia(samozrejme nie na 2priestorove)pre vacsich vcelarov majucich vcelarstva vybavene tenkostennymi ulmi sa mi zda schodnejsia cesta vysusovania medu,ako p.Gruna spomina..videl som viac sposobov,aj nejake sam vyskusal,fungovali,ale nezdaju sa mi koser voci zakaznikom..vlastne len stroj od talianskej legy sa mi zda ok..Ked napr fukate par hod teply ci horuci vzduch do tenkej vrstvy medu,tak buket a aromy idu prec,nehovoriac o tom ze mate vlastne medovu cisticku vzduchu-vzduch v miestnosti x-krat prezeniete medom a vsetok prach sa don nachyta..a na etikete sa tym asi tiez nikto chvalit nebude,ze med umelo dosusovany..:-)ono,nakoniec zakaznici vlastne rozhodnu,co je este pre nich prijatelne a co uz nie..ku mne preslo viac zakaznikov od priatelov langstrotharov,aj ked som si to moc nezelal,lebo s medom nestiham:-)

Ještě stojí za úvahu proč lpět na 18% normě Český med když bohatě stačí 20% norma EU stejně to dnešní zákazník nijak neřeší a nic mu to neříká. Dokud si to nebude moci nijak ověřit tak je to stejně jen záležitost naší vlastní cti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??dk? med
> Datum: 08.8.2011 12:40:01
> ----------------------------------------
> Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že
> jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna
> donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná
> je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet
> optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v
> zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě
> nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší
> problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z
> velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu
> popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s
> větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na
> vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s
> hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření
> a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách
> kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky)
> nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně
> nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
> Broněk Gruna
> ------------------------------
> Gusto:
> .mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k
> znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako
> negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty
> nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto
> podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na
> vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych
> nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi
> stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa
> bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj
> medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia
> ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na
> med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym
> vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede
> cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v
> 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke
> nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som
> este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma
> slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce
> vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov
> vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
> ---------------------------------
> PetrO:
> V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med,
> který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?
>
>
>

"Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc..."

Třeba nějaké konkrétní zkušenosti s konkrétním materiálem....
http://www.now.cz/weld/materialy/nerezavejici%20oceli.htm

Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky) nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
Broněk Gruna
------------------------------
Gusto:
..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
---------------------------------
PetrO:
V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

To je také jeden z důvodů. Dalším důvodem je ta skutečnost že není snůška a létavky sedí doma. Také to může být dobou kdy se se včelami pracuje. Nejklidnější jsou po ránu a útočné začínají být odpoledne kdy se létavky již vracejí domů. Ty pak mají v náplni práce obranu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Ještě, abych se opravil, drát může být od 1,2 do asi 3 nebo 3,2mm, ale nečastěji se používá právě 1,2mm, záleží spíš na tom jak ten drát je tlustý a co z něj plánuješ

------------ Původní zpráva ------------
Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 11:11:12
----------------------------------------
Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 10:43:18
----------------------------------------
Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na
tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG
308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s
potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty
neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich
povrch.

Me delal kolega rost na gril z nerez. svar. dratu na TIG. Vypadalo to dobre a hlavne je to funkcni. Dulezity bude prumer dratu, ktery chces pouzit. Jinak pevnost nerezi nic moc, houzevnata je ale dobre.

P.

Díky za vysvětlení.
Petr

On Sun, 2011-08-07 at 18:16 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů,
> se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý
> zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího
> pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med
> medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V
> Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného
> škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako
> pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med
> ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se
> tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C
> (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená
> krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také
> ta nejšetrnější konzumní úprava.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: med
> > Datum: 07.8.2011 17:17:46
> > ----------------------------------------
> > Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> > jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> > Petr
> >
> > ----- Reply message -----
> > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Subject: med
> > Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
> >
> >
> > pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> > je zárukou kvality medua přirozený proces
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: med
> > > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > > ----------------------------------------
> > > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > > roztopit?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >

Útočnost je z velké části ovlivněna feromony matky
Já takový případ praktikuji takto
První den: Ovšem předpokládá to nástavkový úl, o pár metů dále odnesu nástavky se včelami dále na původní místo dám vystrojený nástavek. Do toho se vrátí právě ty létavky která útočí.
Druhyý den: Najdu v ůvodních nástavcích matku a zlikviduji
Za dva dny: vylámu matečníky a původní nástavky vrátím na místu. Přidám celý rezervní oddělek Včely se uklidní okamžitě po odstranění matky

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG 308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich povrch.

"V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?"

Po poslední dva měsíce byla na severní Moravě prakticky pořád stoprocentní vlhkost a včelky tak nemohly med dostatečně zahustit.
Optimální řešení je mít aparaturu na zahuštění medu.
Jiné možnosti jsou med do cca 2 týdnů až 2 měsíců, podle toho, jak začne kvasit, zpracovat třeba na medovinu nebo na perník.....
Nebo , pokud je místo v mrazničce, nalít do sklenic a uchovávat za nízké teploty.
Nebo, ale to už je poměrně divoké, med nalít do sklenic a prostě zavařit. Nemám vyzkoušeno, přirozeně to zhoršuje kvalitu medu, ale na slazení horkého čaje či kafe a podobně by to snad zas tak nemuselo vadit.

"jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R"

Dobré řešení myslím není.
Já jsem si udělal z kusu naostřeného plechu škrabku a plásty jsem zkoušel oškrabat. Jde to, ale je to strašná piplačka, nikdy se to nepovede oškrábat všechno a poškozuje to i mezistěnu plástů. A voští ze starších tmavších plástů barví do hněda a přidává tomu roztoku typickou příchuť. Ovšem po pravdě řečeno ne úplně nepříjemnou.

Myslím, že bych zvolil takovou variantu.
Plásty bych odvíčkoval a vytočil ty buňky, kde je tekutý a polotekutý med. Tuhý med bych vyškrábal. A poslední cca třetinu výšky buněk nechal tak a vyloužil máčením plástů ve vodě.

Nebo plásty přes zimu uložil. Na jaře seškrábal na medovinu. A mezistěnu se zbytkem buněk a tuhého medu v nich přidal včelám, aby med vybraly a buňky zase vytáhly.

"chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
chci predejit i problemum se sousedy "


Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do okolních úlů.
Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.

Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to stupňuje.....

"nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem"

vysvětlit zákazníkům , ... snad takto...
V kvalitním medu je tak málo vody, že jeho přirozený stav jsou tuhé krystaly či krystalky a mezi nimi rozpuštěný med. Tekutý med je nestabilní stav, který vždy, kromě akátového medu, časem přejde na tuhý. A citlivost medu na teplotu je taková, že jeho rozehřátí do úplně tekutého stavu ho už částečně poznamená. Takže když už má být med úplně tekutý, ať si ho rozehřeje zákazník těsně před použitím, takhle se poškodí nejmíň.

Co se týká medu, pokud ho máš ještě tekutý, přelívej ho nebo míchej , tak jedenkrát za den, dva dny, dokud tekutý je. Nesmíš do něho zamixovat bublinky vzduchu. Jak přestane být tekutý a to míchání už je problém, nadávkuj ho do sklenic, a máš hotovo. Tím mícháním během tuhutí medu se rozbijí začínající vazby mezi krystaly a med už potom, i když ztuhne, bude obvykle měkký a dobře se bude z té sklenice dostávat i za studena.

..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..

"Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?"

To je velice jednoduché. Půjdeš se podívat třeba na svatoondřejský trh, to je začátkem prosince a tam borec u stánku prodává dobře tekutý úplně průhledný med bez jakýchkoliv krystalků z louky nebo lesa nebo dokonce řepkový. Neboli jasně med rozpuštěný teplem a na 99 % rozpuštěný při takové teplotě, nad 50 st C, že je obvykle poškozený. Jedině akátový med má na začátku prosince nárok být bez zahřívání tekutý.
A jedině zahřívání a to co nejkratší dobu, pod 50 st C, med ovlivní jen přijatelně a potom takový med nebývá jasně průhledný, je sice tekutý, ale jsou v něm nerozpuštěné krystalky, takže je zakalený a velice rychle zase tuhne. Ale obvykle v měkkou hmotu dost podobnou pastovanému medu.
Ostatní nepovolené úpravy medu myslím běžný včelař používá zřídka.

V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

měnit matky je téměř ideální na zimu, buď spojením s oddělkem nebo prostě starou vychytit a dát novou ve vejídací klícce, ale letos už se to nezmění a ještě začátkem příštího roku budou bodavé, je otázkou zda nené lepší včelstvo zlikvidovat (uzavřít a vysířit)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
Předmět: vymena matky
Datum: 08.8.2011 03:51:12
----------------------------------------
chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

vyzkoušel bych http://www.medomety-kovar.cz/

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medomed
> Datum: 07.8.2011 18:43:43
> ----------------------------------------
> Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl
> včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím
> vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby
> bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě
> tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.
>
>
>

http://medovevino.cz/cs/aktuality/


Karel

Melicitózu zpět včelám? To jako na zimu? To vůbec není dobrý nápad, požitelné to je tak na jaře nebo oddělkům. Jak dostat med z rámků na medovinu je jednoduchý, prostě to i s voskem uvař a nech vychladnout. Nebo dej rámky do termokomory a nastav na cca 60°C. Budeš mít tekutý med a nad ním koláč vosku (po vychladnutí). Ale mezi lidi to nedávej, mude to mít hodně HMF, leda tak na vaření.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radim <racer/=/email.cz>
Předmět: Medovina z melicit?zn?ho medu
Datum: 07.8.2011 19:59:50
----------------------------------------
Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní
snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal
šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám
přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou
částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto
"medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak
na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít
nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem
se neprobojoval. Díky R

Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R

Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.

Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů, se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také ta nejšetrnější konzumní úprava.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med
> Datum: 07.8.2011 17:17:46
> ----------------------------------------
> Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> Petr
>
> ----- Reply message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: med
> Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
>
>
> pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> je zárukou kvality medua přirozený proces
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: med
> > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > ----------------------------------------
> > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > roztopit?
> >
> >
> >
>
>
>

nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem

Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
Petr

----- Reply message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: med
Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm


pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

Já jsem zvápenatění moc pozornosti nevěnoval, pokud nebylo mimo "sezónu" v květnu a zvápenatěné kukly nebyly přímo v mezerovitém a nekvalitním plodu. Pokud bylo, řešil jsem to tím, že plod pro výchovu další matky jsem bral odjinud a ukončil tak linii.
Na vlhkém stanovišti, u mně obvykle hodně zastíněném stanovišti mně připadá, že tam bylo zvápenatění o trošku víc. Asi tím, že stěny a hlavně dno úlu byly vlhčí a spadlé kukly tak vytvářely více spor. Včely, pokud na dno později dosáhly, vlhké smetí taky o poznání hůře vynášely z úlu než suché smetí na suchém osluněném stanovišti. Nějaký velký rozdíl jsem ale nezaznamenal.

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.
-----

Mám zkušenosti s vlhkým stanovištěm - viz ráno.

Kdysi - cca 10 let zpátky to byl problém všech vbčelařů okolo bez ohledu nma stanoviště. Možná to bylo celorepublikové.

Tak sjme pořídil Vigorky a bylo to lepší. Ne že plod nebyl napaden, ale včely nenechávaly v úle plod a vynášely to ven. Tam je nakažlivá až to šedozelené stadium.
Kromě Vigorek jsme měl i jiné ins a další matky, ale vždy od chovatelů co testovali čistící pud.

Vloni se to u jendho oddělku objevilůo, shdou okolností na nejsušším stanovišti:-)

Odchoval jsme z jeho plodu oddělek, uvidím jak se s tím vyrovná. Na tom samém stanovišti je dalších víc jak deset úlů, matky mnohdy sestry a problém nemají.

A tady dole u řeky ani na jednom ze 3 stanovišť zvápenatění nemám.

Takže si nymslím, že stanoviště jako takové, možná okolí, protože z něho si včely prý spory přinášejí. A pak vnímavost.

Kdybych neměl tolik starostí s cementem a začíná VD, tak bych vyzkoušel přemetení. MOžná že jakmile se zakontaminuje vnitřní prostředí úlu sporami, je třeba to řešit radikálně desinfekcí.

Možná jim tam bouchnu KM, i když jsou jinak hodné a nevím proč bych je měl trestat:-)

Karel

co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat roztopit?

"To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok. "

Co jsem kdysi rozchovával včely systémem liní, to znamená systémem, kdy jsem v každém úlu nechal vychovat novou matku z plodu matky v tom úle, tak některá včelstva při takovém chovu po několika generacích matek jakoby začala degenerovat. Šla pomaleji do vývoje, v létě byla slabší, v počtu včel na zimu taky slabší, odběr krmiva na zimu byl pomalejší. Nechával jsme je, protože byly taky znatelně klidnější a v zadovácích s trochu slabším včelstvem tak byla snadnější manipulace a medu nebylo o moc méně. Tyto linie většinou skončily tím, že se z původního plodu nepovedlo odchovat novou matku, úspěšnost chovu matky z těchto včelstev byla horší než z těch silnějších a já jsem tak musel na výchovu matky dodat plod z jiného , silného včelstva, takže původní linie tím skončila a byla nahražena jinou. Případně jsme na ztrátu matky při odchovu nepřišel včas a včelstvo jsem musel zlikvidovat s trubčicemi. Asi dvoje tyto včelstva skončily tím, že všechno bylo v pořádku, ale někde v listopadu se včely vytratily komplet z úlu, zůstaly tam jen plásty se zásobami.

Bylo to v době, kdy roztoč tady ještě nebyl, i když se už ošetřovalo, takže varaózou to stoprocentně nebylo.

Dodnes nevím, čím to bylo, že ty linie tak zeslábly.
Jestli to bylo nějakou virovou nákazou, tak musela být extrémně málo infekční. Ve včelíně bylo jedno nářadí, měnily a přehazovaly se plásty, včely byly v úlové baterii , 5 včelstev vedle sebe na délce cca 2,10 metru a dvě řady nad sebou , výška baterie cca 1,20 metru, takže se jednotlivé včely stále zalétávaly a na konci léta byly brady včel kolem česen v podstatě spojité, takže včely mohly skrz ty brady cestovat z úlu do úlu. Přitom žádné známky infekce, divně se pohybující včely, mrtvý plod atd, jsem nezpozoval. Měly jen trochu víc mezerovitější plod než jiné a na jaře byly trošku víc náchylné k zvápenatění , objevovaly se dole na dně zvápenatěné kukly více než v jiných včelstvech, ale zase známky zvápenatění po 14 dnech, měsíci zmizely a už se neprojevovaly....
Nebo jstli to bylo nějakou genetickou degenerací....

Osobně jsem se zvápenatění plodu zbavil ani nevím přesně jak ale převážně výměnou matky, matek.
Ptal jsem se na to Dr. Titěra jestli nemohou staré či starší matky nějak zanést půvedce houby vápenatění plodu na vajíčko či plod a bylo mi odpovězeno že matka to neroznáší.
Já tomu ale nevěřím protože po výměně matky ( i tiché, to je se stejnou nebo polovičně stejnou genetickou výbavou se včelstvo ozdraví.)

Byl jsem včera u včelařky hříbky a plisen okurková, bramborová jí bují okolo chaty, Včelařka která ma 4 včelstva v lese pod duby ve stínu u potoka a když vytáhla podložku ze dna jednoho ulu bylo tam vytaháno velké množství zvápenatěných kukel asi tak z poloviny plástu 39x24 za týden.Včelstvo nebylo silné našel, jsem novou pěknou tichou matku a nový ucelený plod tak jsem matku neměnili. Ostatní dvě včelstva byla v perfekt ním stavu a oddělek byl ucházející.

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.
------

Takže asi 2002-2004.

To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok.

Takže dneska mám k chovu asi 3 včelstva co to sama přežila a daál dávají výnosy.
Ta včelstva byla slabá i když v nich nebyl žádný VD.
U mě doma mám změnou klimatu jedno vlhké a studené stanoviuště, druhé mi vyrobily zemdělci, co naně vyvezly starý hnůj atd a vzniklo tam "močál".
Stanoviště na slunci - třeba jen o 100 dál bez problémů, tam se včely dostaly do formy.


A v té době jsem tak trochu sledoval literaturu a nikde nebyl prokázán VD jako přímý "nosič", tedy jako u boreliozy a encefalytidy klíšťata.

Možná dnes jsou jiné informace.


Ale myslím si, že je to i o slekci a odolnosti. Jsou lidi co lehnou 5x za rok a vedle nich jiní co neví co je "chřipka" nebo rýma.


Karel

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.

Dobrý večer, měl bych jednu otázku. Přemýšlím o podzimním výprodeji a zajímalo by mě za kolik by si představoval český včelař úl. Jen orientačně řeknu, že náklady na zateplený nástavek, bez práce jsou do 270kč nezateplený podle výšky do 120kč. Za odpovědi děkuji.

Jak moc je VD velký přenašeč nebo není to nevím, ale určitě k chorobám přispívá, oslabuje plod. A prý dokonce přispívá i k moru plodu, na přednášce to popisoval Ing. Titěra, jde o to, že roztoč je v buňce s larvou obalený mat. kašičkou a když nabodne larvě kůži, tak může spóru zanést do těla larvy. Takže k nakažení a klinice stačí mnohem menší množství spor, než klasickým způsobem přes trávicí soustavu, kde má larva vyšší obranyschopnost.

VD tedy není přenašeč chorob plodu? _gp_
.......
Aleš Molčík (89.24.5.32) --- 4. 8. 2011
Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny (53498) (53499) (53550) (53556) (53557) (53560) (53561)
VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

Otázkou by mohlo být, pokud se řekne kolik VD ohrožuje pásmo stanovišť - včelstev, když VD není přenašečem žádné jiné nákazy resp. VD není infikováno např. viry._gp_
........
To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

JB:
Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů
--------------

Tady je otázka, proč 500 všech VD ve včelstvu je vysoký.

Předpokládám, že to bylo 500 všech - nebo jen foretických roztočů. Nevím jestli byl plod vyřezán i s VD, nebbo jen nebyl zakládán nový plod (klíckování, nová matka).

Podle mě, pokud mi při první fumigaci spadne do 1500 set VD a včesltvo je normální, tedy podle všeho má mít víc jak 15 000 včel, tak je to napadení pod 10%.
A to je myslím limit, kdy VD začíná včelstvo ohrožovat, ale podel některých pokusů vydrží o dost víc.

Navíc kdy VD víc škodí - kdy je na plodu, nebo když je na včelách. Těch spadlých 1500 VD se vůbec nemuselo v e včelstvu vylíhnout, mohly si je holky nanosit z jiných včeltev, co už to mají spočítané.


To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

Základní informace o vztahu spadu a množství kleštíka ve včelstvu jsou třeba tady:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

RK

Jasně,nešlo mě o to,jestli zastavuji vývoj roztoče,nebo je-li počítání nanic,jak naznačil Pepan,ale jen jsem si chtěl ověřit poměr přirozeně spadlých a roztočů,kteří žijí na včelách.Rozhodně bych tento monitoring nepodceňoval a počet,který se blíží k deseti spadlých denně bych razantně řešil.Mě to vycházelo tak zhruba na jednoho na podložce dvě stě na včelách.Samozřejmě,že to nejsou čísla skutečná a přesná,ale mám pocit,že k takovým počtům se dobrali svého času i ve Vú Dol při svých pokusech.Jenom se mě nezdají ty nízké přirozeně spadlých počty u Jana vzhledem k následné fumigaci,zde je možné,že roztoče mohli vynášet i mravenci.
S pozdravem
P.Z.

Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů.Po této zkušernosti přirozeným spadům nedůvěřuji.
Nedůvěřuji také proto že při přirozeném spadu 1 roztoč denně je ve včelstvu již asi 1000 roztočů a najít toho jednoho roztoče je poměrně těžké.

Moje letošní spady po gabonu a asi čtyřech fumigacích u včelstev nebo oddělků kde nebyl zavíčkovaný plod byly nízké
0 až 50 roztočů, průměrně 25 roztočů po gabonu.
Tedy se mi zdá zamoření poměrně nizké.
Zamoření však bude od stanoviště ke stanovišti různé.

J.B.

Zdravím, na začátku července jsem u některých včelstev zaznamenal přirozený spad 3 až 10 ks. Nasadil jsem KM 65% a z nejhůře napadeného včelstva padá 50ks denně doteď.
Viz můj příspěvek ve Včelařském fóru:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kyselina-Mravenci-s-nasazenym-mednikem?pid=12761#pid12761

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

Jestli byla výroba z Baga zakázána,to nevím.Vím jen,že Bago je
podnožová vinná réva.Proto zřejmě není v sortimentu moštových nebo
stolních odrůd révy vinné povolených k výrobě vín
a k prodeji v obchodní síti v Č.R.A to už hoooodně dlouho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
Komu: alois.pindak/=/fnspo.cz, "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: metylakohol
Datum: 13.6.2011 - 15:15:36

> Nebyla náhodou výroba vína z této odrůdy zakázána?
> Myslím si na 99% že ano a nejspíš k tomu byl také
> důvod...
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 15:02:12
> ----------------------------------------
> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má
> hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství
> metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz
> [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen
> nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují
> poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol
> znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě
> nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším
> než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při
> kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a
> jakéhosi "alkoholu"
>
>
>
>

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan

------------
Kolega chtěl zřejmě vysvětlit, jaký je podíl spadlých VD na podložku vůči populaci VD na včelách.

Takže mu 5 VD za den vychází jako kritických, jestli dobře vnímám jeho čísla.

Jinak tady u nás nařizuje vyhláška SVS každému včelaři sledovat spad a při 3VD za den to nahlásit a ZO musí zařídit Gabon. Takže to je skoro v s ouladu s výše uvedeným.

Což samozřejmě asi skoro nikdo nedělá.

Karel

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny
> Datum: 02.8.2011 10:52:28
> ----------------------------------------
> Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého
> včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na
> podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i
> více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu
> PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti
> set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí
> malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty
> jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a
> lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním
> období bude značně decimované.
> S pozdravem.
> P.Z.
> Uh.Hradiště
>
>
>

Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním období bude značně decimované.
S pozdravem.
P.Z.
Uh.Hradiště

č. 53402

http://vcelarsky.tym.cz/vcelarskenoviny/index.php/cs/veda-a-technika/221-ovladani-medometu-pomoci-menice-powerflex-40.html

česnek netvoří semeno ale pacibulyk. je to stejné jako ty stroužky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:33:59
> ----------------------------------------
> To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A
> jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je
> jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z
> vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s
> jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování
> vlastností jistější.
> Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je
> rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké
> zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> > Datum: 01.8.2011 15:01:36
> > ----------------------------------------
> > Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> > strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> > do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> > sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> > odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> > zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> > vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> > zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> > kolotoč, ale je to tak.
> >
> >
> >
>
>
>

Oprava GENETATIVNÍ ne GENERATIVNÍ

To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování vlastností jistější.
Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:01:36
> ----------------------------------------
> Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> kolotoč, ale je to tak.
>
>
>

Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový kolotoč, ale je to tak.

Zajímavý návod a předám radu manželce :) ta na své okrasné zahrádce pořád něco "kuchtí".
Já jsem letos také zjistil v oblasti pěstování zeleniny pro mě novinku. Nikdy jsem nepěstoval česnek, ale letos na jaře jsem dostal několik palic česneku, má jít o nějakou staročeskou odrůdu. Od čínského česneku se liší, jednak česnekovější chutí, ale hlavně je v jedné palici po 4 velkých stroužkách, výhoda loupání na zabíjačku, a čína je po 6 a malé. No a tak jsem jej na jaře zasadil a u sklizně jsem se divil, že většina palic je jednostružkových cca 3,5 cm průměr. A v moudré knize jsem se dočetl, že jde o normální jev při jarní výsadbě česneku, podzimní výsadba tohle neudělá.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 12:16:12
> ----------------------------------------
> Dobry den!
> Moje Bábí zahradnice všechny cibuloviny (tedy i bledule a
> sněženky)množila takto:
> přes sezonu je pěstovala v květináči,či truhlíku s co nejbohatším
> substrátem. V truhlíku proto,že mohla využívat i jinak nepoužitelné
> prostory.Pořádně je nakrmila a nechala je kvést jen tak dlouho,aby
> měla jistotu,jakouže to v tom truhlíku vlastně má kytku.Pak je
> všechny do týdne takzvaně "odhlávkovala".Uřízla všechny květy a dál
> se
> o ně starala,jakoby kvetly.Vždycky se jí za tu péči odměnily tím,že
> utvořily dceřinou cibuli.
> Teoreticky 100% nárůst množství cibulí.Prakticky to samozřejmě bylo
> jinak. +-50%.
> Pro naše včelařské potřeby to je ovšem více než dostačující.Nebo ne!
> Kdo si to chce zkusit,tomu držím palce.I když to jde samo.
> Standa