Včelařská konference

Takže jde o šlechtění kleštíků na méně a více vitální a nebo šlechtění včely na varoatoleranci? Buď včely umí roztoče odstraňovat a je potom jedno jak jsou roztoči vitální a nebo to včely neumí a i míň vitální roztoč je za čas zlikviduje.
Není při šlechtění včel na VT lepší používat rozevírací zasklené rámky a sledovat jak včely roztoče odstraňují?

Aleš Molčík napsal:
"No tak teď teda nevím, to jako idividuálním ošetřením včelstev v sezóně podle potřeby si toho roztoče nevyšlechtím? Mám za to, že pokud jde o ošetření tak je jedno jestli je to plošně nebo individuálně. Pořád jde o ošetření nebo snad je to jinak?"
.............

Podle mého lajckého názoru individuálním ošetřováním imitujeme lépe přírodní výběr, ovšem bez úhynu včelstev.

Pokud ošetřujeme jen včelstva, kde se přemnožil kleštík, potom je větší pravděpodobnost, že u neošetřených včelstev se množí kleštíci méně vitální (které neošetříme jedy) a tedy se jejich podíl v populaci kleštíků procentuelně může zvětšovat.

Pokud ošetřujeme stále plošně, potom se naopak podíl méně vitálních kleštíků v populaci zmenšuje (neimituje se úhyn včeltev i s nejvitálnějšími kleštíky při přemnožení, ale imitují se velmi nevýhodné podmínky pro množení kleštíka). Výhodu mají kleštíci, kteří se nejrychleji množí a kteří jsou nejlépe přizpůsobni drsným podmínkám - třeba jsou rezistentnější na jedy)

RK

To, že je možná chyba ve včelaři mne také napadlo. Jisté je, že pokud nebudu rámky vůbec vyndavat, budu s hoffmany spokojen :-). Lze však v "hobby" provozu s pár desítkami včelstev manipulovat pouze s nástavky a maximálně eliminovat práci s rámky?

Uplne souhlasim s R.Polaskem.Pouzivam 4 mezerniky na bocnich louckach a nemam s tim zadny problem.U Hoffmanu se mi pri odpaceni nastavku stavalo,ze mi zustaly trisky z uzke spodni loucky,proto jsem se vratil ke klasickemu ramku s mezerniky a dratkuju svisle.Paceni nastavku je pak v pohode.JosPr.

Hoffmany mám a jsem spokojen, rozebírám je zasunutím rozpěráku mezi horní loučky a pootočení rozpěráku. Vyzkoušel jsem letos hřebeny do medníku a moc mě to nepřesvědčilo, vytáhnout první rámky mi dělalo problém, ale na odvíčkování nožem zase v pohodě. Ale udělám si rámky šířky 23mm a možná se i to vytahování zlepší když bude rámek v hřebenu volnější.

No tak teď teda nevím, to jako idividuálním ošetřením včelstev v sezóně podle potřeby si toho roztoče nevyšlechtím? Mám za to, že pokud jde o ošetření tak je jedno jestli je to plošně nebo individuálně. Pořád jde o ošetření nebo snad je to jinak?

Já používám tradiční mezerníky, dva nahoře, dva dole a nemám s vytahováním prvního rámku žádné problémy. Nesmí se tam ovšem rámek nacpat na začátku května a potom se ho snažit vytáhnout až někdy ke konci července, to je pak logické, že ho včely zastaví a propojí voštím s ostatními. Rámek, který se dává jako poslední a vytahuje jako první je logicky vždy stranou s mezerníky otočen na předchozí rámek a na druhé straně mezi rámkem a stěnou nástavku je volný prostor, včelí mezera cca 8 mm až 1 cm. Takže rámek se posune na tu včelí mezeru až ke stěně nástavku , tím se mezerníky oddálí od dalšího rámku a potom se rámek prostě vytáhne. Jde to opatrně a pomalu, i když tam je hustě včel. ostatně včely se dají částečně vyhnat kouřem. A stejně se rámek jako poslední dává zpátky, posunutí o tu včelí mezeri zajistí, že spodní mezerníky toho rámku nezůstanou viset na spodní loučce předchozího rámku a rámek se dorazí do drážky. Po vložení se rámek zase posune do středu, aby se tam vytvořila zase ta včelí mezera a je hotovo. Vůbec žádný problém s tím není kromě nějaké minutky navíc na pomalou manipulaci.

Mně se docela osvědčila kombinace obojího - Hoffmany i rámky s mezerníky. Zejména je ten Hoffman dobrý při vkládání posledního rámku do nástavku a naopak, pokud je to možné, opět je snazší jako první uvolnit právě Hoffmana. Myslím, že je velmi zásadní, aby mezi stěnou nástavku a boční loučkou byla dostatečná mezera, kterou včely nemají tendenci zalepit propolisem. To bude asi hlavní důvod stížnosti na Hoffmana. Když je mezera malá, pak právě toto je důvodem, proč nejdou rámky vydolovat. Přitmelení samotných rámků k sobě na vymezujícím profilu není podle mých zkušeností tak výrazným problémem.

R.K. Ale to je samozřejmě jen půl problému, také jde o to odhalení odolnějších včelstev a jak to bez roztočů poznat ???

V tom je právě ten zakopaný pes a největší problém. Bez kvalitní populace roztočů a tedy infekčního tlaku, nelze dělat vůbec nic. Je na nelkém omylu ten, kdo si myslí, že může usuzovat na nějaké kvality, když je ve včelstvech velmi malá populace roztočů!!! Včelstva musí být pod tlakem, jinak nemají důvod ani nějaké znaky VT ukazovat, či vyvíjet. Pro normálního včelaře je to velmi problematické to poté uhlídat, chce si to osahat, kam až je možné jít. Proto je klíčové toto dělat alespon trošku v izolaci (dají se u nás takové lokality najít). Taková testovací stanice je samozřejmě trnem v oku okolních včelařů a nebo si ji naopak sami v rámci spolupráce sami založí. Pracuji s kolegy na tom, aby to v brzké době bylo možné.
I tak to ale neznamená přestat ošetřovat úplně - to jen v případě Bond testů, na které je potřeba opravdu větší počet včelstev a větší izolovanost. V rámci stanic se prostě včelstva nechávají dojít, pokud sami nic moc neumí, na hranici napadení cca 10% (smyvem na počet včel), více ne a dále se s nimi nepočítá (s jejich matkami) - ale nenechávají se kolabovat!!!! Proto taková stanice je paradoxně pro okolní včelaře i při větším zavčelení daleko menší problém, než je běžná česká a moravská realita - bohužel i realita letošního podletí.

Zřejmě převládá představa ,že bez spodních mezerníků to nejde , a já zas tvrdím že s těmi spodními to opravdu nejde. když už je někdo musí mít 4 tak na bočních loučkách Je to pak pro práci stejné jak u hofmana. Opravdu však u nástavků stačí dva. a je to lepší jak hřebeny tam nejsou mezerníky žádné, ale také nejdou rámky přesouvat do boku.
Někteří pak namítají jak je pracné přibíjení mezerníků. a zapomínají , že př drátkování tam pak stejně hřebíčky dávají Já však drátek přichytím pod mezerník a za ten mezerník pak zase jde snadno povytáhnout a zachytit další.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Hoffmanovy loučky - utrpení
> Datum: 26.9.2011 14:25:51
> ----------------------------------------
> Dne Monday 26 of September 2011 09:29:47 Josef napsal(a):
> > Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak
> > uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně
> > více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček
> > nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil
> > původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti
> > mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky
> > jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky
> > nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak
> > se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude
> > to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes
> > dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.
>
> Delam to +- stejne, jako Vy, pouze jako plodiste dadant pouzivam 2x NN Lang.
> I pokud pouziji behem roku na vymenu jen 3 vysoke ramecky, stejne je to dost
> na to, aby se nezatmelili. A to jsou u vysokych ramecku ta vybrani pouze 6
> cm , neni problem ani s kocovanim s traktorem (na kratkou vzdalenost, zatim
> jen pokusne, ramky se nehly). Ovsem pokud mate starsi ul, kde se necistil
> propolis, mozna to tmeli vic. Pokud bych mel u dadanta mezerniky, tak to jsem
> nemusel utikat z 39x24, kde to bylo utrpeni (prijdu k nastavku, snazim se
> vydloubat prvni ramecek, mezernikem castecne roztrham veljejsi - jeden ci
> dva, podle toho, jestli byly mezerniky na jednu, nebo dve strany, vcely to
> bavi ... , zandavani - nejde to, mezernik se zasekava , vcely uz zuri .....
> vsak to znate) a kde prave hofmanovy loucky podle mne ucinily cestu dopredu.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Aleš Molčík napsal:

:A jak Radku píšete, že Př. Klíma sleduje spad a pak ošetří podle situace je v pořádku a tohle uznávám. Ovšem další tvrzení o ošetření, kdy přežijí ti agresivnější a šlechtění roztočů na odolnost si potom s tím prvním odporuje. Protože je jedno jestli stejnou látkou podle potřeby ošetří Molčík nebo Klíma. Podle tohoto tvrzení tím pádem šlechtí roztoče i propagátor myšlenky "šlechtit včely a ne roztoče". Jinak se teď omlouvám, že jsem použil jméno př. Klímy, ale navázal jsem na příspěvek a nemyslím to nijak ve zlém."
.....................

Jestli si můžu odvážit si tipnout, tak to příteli Klímovi nevadí. :)

Ale právě, kdo si najde jeho zásahy na varroamonitoringu a zamyslí se nad nimi, tak ví, že on svým způsobem ošetřování právě roztoče nešlechtí.
Ošetřuje totiž v létě ne plošně, ale pokud včelstva nejsou zamořená, tak pouze ta, která ošetření potřebují.

Jinak ta úvaha je podle mě správná - každý, kdo plošně ošetřuje, šlechtí roztoče.
Tomu se zřejmě dá vyhnout pouze ošetřováním individuálním, těch nejvíce zamořených včelstev.

Ale to je samozřejmě jen půl problému, také jde o to odhalení odolnějších včelstev a jak to bez roztočů poznat ???

RK

Dne Monday 26 of September 2011 09:29:47 Josef napsal(a):
> Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak
> uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně
> více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček
> nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil
> původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti
> mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky
> jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky
> nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak
> se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude
> to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes
> dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.

Delam to +- stejne, jako Vy, pouze jako plodiste dadant pouzivam 2x NN Lang.
I pokud pouziji behem roku na vymenu jen 3 vysoke ramecky, stejne je to dost
na to, aby se nezatmelili. A to jsou u vysokych ramecku ta vybrani pouze 6
cm , neni problem ani s kocovanim s traktorem (na kratkou vzdalenost, zatim
jen pokusne, ramky se nehly). Ovsem pokud mate starsi ul, kde se necistil
propolis, mozna to tmeli vic. Pokud bych mel u dadanta mezerniky, tak to jsem
nemusel utikat z 39x24, kde to bylo utrpeni (prijdu k nastavku, snazim se
vydloubat prvni ramecek, mezernikem castecne roztrham veljejsi - jeden ci
dva, podle toho, jestli byly mezerniky na jednu, nebo dve strany, vcely to
bavi ... , zandavani - nejde to, mezernik se zasekava , vcely uz zuri .....
vsak to znate) a kde prave hofmanovy loucky podle mne ucinily cestu dopredu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

K tomu lze jen dodat;nařízení veterin směřují právě do doby kdy dochází právě k nejvěšímu množenía do doby kdy lze právě nejúčinněji parazita zasáhnout. Teď již k téměř k žádnému množení nedochází neb včelstva již z velké části svoje rozmnožování končí. líhne se poslední plod ktreý u některých může být právě těžce poškozen.
3lectění může probíhat právě v tu méně vhodnou dobu pro ošetření na rozdíl od úvahy ošeřujícího.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 26.9.2011 11:15:23
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> "Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen
> nechat roztoče množit a šlechtit."
> .............
>
> Nedá mi to nezaregovat dvěma poznámkami, i když tato mírná provokace nebyla
> na mě. :)
>
> Jednak, podle údajů na varroamonitoringu Př. Klíma sleduje roztoče ve
> včelstvech, a svá včelstva ošetřuje v době, kdy jsou přímo ohrožená.
> Na rozdíl od mnoha včelařů, kteří věří nelogickým povídačkám o tom, že se
> nedá zlepšovat odolnost včel vůči roztoči, kteří se spoléhají při
> ošetřování pouze na nařízení veteriny a právě u mnohých z nich se nyní
> roztoči volně množí a budou zřejmě způsobovat úhyny včeltev.
>
> Ta druhá poznámka je teoretická - je to úvaha nad tím, zda volné množení
> roztoče směřuje k jeho šlechtění?
>
> Podle mě to tak není.
>
> Teoreticky při volném množení roztoče by postupně docházelo (podobně jako v
> Africe na místních plemenech) k vytvoření rovnováhy mezi roztočem a včelou.
> V místech, kde by prostředí bylo k roztoči vlídné, by se tento snadněji
> přemnožil, a proto by přežívali hlavně roztoči, kteří by nebyli tak
> agresivní a nezničili tak rychle svého hostitele, jako ti agresivnější.
> Tam, kde by prostředí bylo k roztoči naopak nevlídné, kde by pro něj bylo
> obtížnější se množit, by zřejmě více přežívali ti agresivnější roztoči,
> kteří se dokážou rychleji reprodukovat, mají větší procento úspěšné
> reprodukce. No a takové prostředí zřejmě připravujeme roztoči při častém a
> plošném používání léčiv - velice nepříznivé prostředí pro reprodukci - tedy
> výhodu zřejmě dostávájí ti agresivnější roztoči.
> Myslím, že tedy přítel Klíma má naprostou pravdu v tom, že si tu šlechtíme
> roztoče - právě tím, že mu připravujeme nepříznivé prostředí pro reprodukci
> stálou snahou o plošné vymýcení včech roztočů na 0 (těch agresivních i těch
> s menší mírou reprodukce, protože postup podle metodiky to neumí rozlišit).
>
> :)
>
> RK
>
>
>

Já jsem určitě ten poslední, který by měl něco proti šlechtění včel na VT a ten poslední který by si liboval v fluvalinatu, amitrazu apod. Ale udělám v rámci metodiky co udělat musím a přesně tak jak je to nařizeno a když nebude metodika fungovat, tak se můžu postavit SVS přímo do očí, na rozdíl od jiných a říct jim ať si nacpou metodiku do fajfky a vykouří. Ale v podstatě nemůže nikdo odsoudit tuhle metodiku která teď je, protože i tahle metodika má v popisu kontrolu spadu a podle situace ošetření buď Formidolem nebo Gabonem. A jediný co je povinné je ošetření Varidolem.
Já už několik let a to i před vznikem varroamonitoringu PSNV spady sleduji a i podle toho si vybírám z čeho budu chovat. To co teď někteří zjišťují jako úžasný objev VT už před léty a přede mnou zjistily mnozí jiní a podle toho se chovají a chovají.
A jak Radku píšete, že Př. Klíma sleduje spad a pak ošetří podle situace je v pořádku a tohle uznávám. Ovšem další tvrzení o ošetření, kdy přežijí ti agresivnější a šlechtění roztočů na odolnost si potom s tím prvním odporuje. Protože je jedno jestli stejnou látkou podle potřeby ošetří Molčík nebo Klíma. Podle tohoto tvrzení tím pádem šlechtí roztoče i propagátor myšlenky "šlechtit včely a ne roztoče". Jinak se teď omlouvám, že jsem použil jméno př. Klímy, ale navázal jsem na příspěvek a nemyslím to nijak ve zlém.
Jinak moje ošetření včelstev proběhlo tak, že naposledy jsem dělal aer. Varidolem někdy kolem vánoc minulý rok, potom jsem dal letos asi na konci srpna po sobě 2 desky Formidolu. A aktuální prům. spad za posledních 14dní je 0,16 roztoče na den a včelstvo, ale ten průměr mi dělá hlavně 6 včel. z 40 a jsou to včelstva nerovnoměrně v řadě a vykazovaly vyšší spad po celou sezónu. Asi je u nich něco špatně.

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
---------------
No za chvíli začne šlechtění. Vybere se ten nejdoodolnější rozotč, co nejvíc odolný "léčivu" a z ten se bude bez konkurence nějakých dalších roztočů ve včelstvu pěkně rozmnožovat. Protože se rozmnožuje zpočátku pěkně příbuzensky, takse v něm vlohy pěkně upevňují a až začne vlna kolapsů tak se pěkně překříží a máme ho tady zase o kus odolnějšího.

Takže každé ošetřování proti VD je paradoxně šlechtěním VD. A to pomíjím takový detail - rezidua ve vosku a trénování populace na menší množství. :-)

Bohužel, věci nebývají tak jednoduché, jak se zdají.

O to víc se pak volá po "jednoduchých a rázných" opatřeních.
A zavírají se vrata, když je kůň už daleko.

Karel

Nicméně, zajímalo by mne, jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to vůbec?
---------------
Hm, taky jsme o tom v neděli přemýšlel, když jsme kontroloval jedno stanoviště kde je minimální podletní snůška, zda dodané zásoby stačí.
No první co mě napadlo, že dobře mi tak, že na konci září kdy je vše zalepené se do včel nemá chodit dělat jim tam průvan. :-) A tak toto byla chby včelaře, ne rámků.

Jinak jsme zkoušel oboje, k mezerníkům, hlavně na plástech do medometu bych se určitě nevrátil.
U medníků zkouším rámky bez mezerníků a nástavky bez hřebene, tam si to stejně do budoucna "srovná" odvíčkování.

V plodišti jsou hoffmany asi lepší, je to přidaná izolace.
Boj je to pouze na jaře poprvé po zimě. Pokud to rámky vydrží, tak dobrý je "americký" rozpěrák s háčkem na vytahování rámků. Ale chce to taky předem uvolnit - odstrkat od sousedních rámků.

Secvakat přířezy s hofmany jde rychle, nabouchat tam mezerníky, to je časově náročné, záleží o kolik včelstev se člověk stará. Jak jich přibývá, tak už na to prohrabávání není tolik času a za tepla nedělá propolis takové potíže.

Takže to chce vyzkoušet všechno. Mezerníky, hofamny, hřebeny i bez hřebenů a bez mezerníků. To je asi nejlepší kombinace pokud člověk nekočuje.

Karel

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
..............

Nedá mi to nezaregovat dvěma poznámkami, i když tato mírná provokace nebyla na mě. :)

Jednak, podle údajů na varroamonitoringu Př. Klíma sleduje roztoče ve včelstvech, a svá včelstva ošetřuje v době, kdy jsou přímo ohrožená.
Na rozdíl od mnoha včelařů, kteří věří nelogickým povídačkám o tom, že se nedá zlepšovat odolnost včel vůči roztoči, kteří se spoléhají při ošetřování pouze na nařízení veteriny a právě u mnohých z nich se nyní roztoči volně množí a budou zřejmě způsobovat úhyny včeltev.

Ta druhá poznámka je teoretická - je to úvaha nad tím, zda volné množení roztoče směřuje k jeho šlechtění?

Podle mě to tak není.

Teoreticky při volném množení roztoče by postupně docházelo (podobně jako v Africe na místních plemenech) k vytvoření rovnováhy mezi roztočem a včelou. V místech, kde by prostředí bylo k roztoči vlídné, by se tento snadněji přemnožil, a proto by přežívali hlavně roztoči, kteří by nebyli tak agresivní a nezničili tak rychle svého hostitele, jako ti agresivnější. Tam, kde by prostředí bylo k roztoči naopak nevlídné, kde by pro něj bylo obtížnější se množit, by zřejmě více přežívali ti agresivnější roztoči, kteří se dokážou rychleji reprodukovat, mají větší procento úspěšné reprodukce. No a takové prostředí zřejmě připravujeme roztoči při častém a plošném používání léčiv - velice nepříznivé prostředí pro reprodukci - tedy výhodu zřejmě dostávájí ti agresivnější roztoči.
Myslím, že tedy přítel Klíma má naprostou pravdu v tom, že si tu šlechtíme roztoče - právě tím, že mu připravujeme nepříznivé prostředí pro reprodukci stálou snahou o plošné vymýcení včech roztočů na 0 (těch agresivních i těch s menší mírou reprodukce, protože postup podle metodiky to neumí rozlišit).

:)

RK

Hofmany jsou asi lepší na kočování, s nižšími nástavky a tam, kde není čas nějak pečlivě uspořádávat rámky v nástavku. Aspoň mně, jak mám rámky 39x24 s mezerníky po desetiletí přidělávané a přikupované z různých zdrojů a různého provedení, tak jsou ty rámky mezi sebou dost prostorově odlišné a při převážení často sjedou z drážky a spadnou dolů.
Předpokládám, že nějaký komerční včelař, který nemá čas jednotlivé rámky rozměrově vylaďovat a upravovat, rámky používá, dokud se nerozpadnou a včelaří delší dobu nebo má z jiného důvodu mix rámků všelijakého provedení, tak by měl při kočování s mezerníky pravidelně dost problémy s rámky spadlými mimo drážku. S hofmany ne, ty by měly držet v drážkách i při poměrně různých rozměrech i při dlouhodobém převážení v náklonech.
Jinak je jasné, že boční loučky hofmanů se musí dělat s ohledem na rozštípnutí a že jsou hofmany citlivé na to slepení propolisem, pokud ten propolis je chladný. To je prostě daň za větší kontaktní plochy rámků mezi sebou.
Do zadováků hofmany nepatří, v nástavcích se hofmany musí oddělovat od sebe nějakým nožem nebo úzkou špachtlí nebo tak nějak.
Prostě to jsou rámky určené do nízkých nástavků, kde se nástavek bez včel vytáhne z úlu a mimo úl se hofmany slepené studeným propolisem oddělí bez problémů.

A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších, o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na jedničku.
Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče začínali to bylo stejné...

Nevím proč byměly mezerníky být špatné, můj děa měl hofmany v zadovácích a to byla teprv hrůza. Od té doby je némůžu ani vidět. Při nástavkovém včelaření dnes stačí jen 2 mezerníky na horní loučce. 4 byly nutné v zadovácích. Jedinou výhodou hofmanú je, že při jejích výrobě naděláš víc pilin. :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Hoffmanovy loučky - utrpení
> Datum: 25.9.2011 22:50:50
> ----------------------------------------
> Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> > Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> > Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> > dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> > nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> > publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> > (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> > zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> > při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> > prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> > postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> > distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> > je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> > včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> > Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> > jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> > vůbec?
>
> zdravim,
> mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
> zadech.
> Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
> pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
> vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
> propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
> plodiste )
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.

vsusicky napsal:
"Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?"
........

Do mrazáku a za studena propolis odloupnout?

Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?

Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> vůbec?

zdravim,
mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
zadech.
Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
plodiste )

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3 Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2 dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10 včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3 Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne, jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to vůbec?

Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit.

Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

Jo nebojte včelařím, ale musím Vás trošky vyburcovat, abychom včelařili ještě za pár let a nezůstali pak jen u diskuzí :-)

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

------------------
To není možné, vám tam padají roztoči a včely?

To snad nemůže být pravda. Asi nendodržujete m etodiku a výzkumníčíte. Jiné vyvsětlení snad není možné.

Nikde se nic neděje, vše je krásné a růžové.

Viz weby oficiálních institucí: SVS atd

Jen pár blouznivců plaší spokojený pracujcí lid.

Tak mu někdo vysvětlete co dělají špatně, když je vše tak skvělé a vynikajcí na světové úrovni.


Karel

Zdravím

Chtěl bych se zeptat, jakou mezeru mezi spodní loučkou a stavební uzávěrou používáte proti stavění v podmetu?

Stejnou jako mezi nástavky, tedy včelí 8mm +-2mm ?

Nástavkové úly 39x24.

Gustav (78.80.189.55) --- 23. 9. 2011
vyvíječ aerosolu grifin
... Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mám ho rok a jsem velmi spokojen. Je spíš pro fumigaci. Podrobně je popsán i s videem a s následnou diskusí na Včelařském foru na adrese: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Grifin-vykurovac-pro-fumigaci?highlight=grifin
Vyrábí jej p. Zdeněk Brentner. Zkuste mrknout na to forum a ev. se ptát tam.
J. Matl

Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo.
-------------------------------------------------------
Tak jak to vlastně je? 2 kapky variolu na 1 nástavek. Max. 4 kapky na obsednuté 2 nástavky. Kolik kapek na 3 nástavky s vysokým dnem? Pokud bychom měli dodržet koncentraci účinné látky v prostoru úlu, tak by mělo být 2x3=6 kapek. Pokud by mělo platit max.4 kapky, tak i na 3 nástavky platí 4 kapky.
P.S.: Jak se sami chráníte proti škodlivosti variolu na člověka. Používáte respirátory a jaké. Díky H.

Zdraván vespolek, obracím se na společenstvo konference s dotazem ohledně vyvíječe aerosolu Grifin. Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu

To je moje odpozorování,správnou odpověď by měli podat pracovníci VÚ, či spíše ten nejpovolanější pan ing Veselý.Takže cena se bude také vyvíjet i od výrobce.Časté poznámky o tom , že se Dol na úkor včelařů obohacuje asi nebude na místě. Domnívám se, že zatím máme nejúčinnějsí protivaroazní metodiku a také nejlevnější léčení.Včely nám velmi málo hynou oproti jiným státům a ošetření se počítá v jednotkách Kč, ne ve stovkách.

Tak se mi z dlouhého psaní otikly pouze dvě poslední slova
Originál balení zásilky vypadá asi takto. Na hobrové desce je naskládáno 255 skleniček Varidolu/tak jak jej dostáváte od zdravotníka či důvěrníka/Skleničky jsou přikryty folií s uvedeným potiskem, nahoře je opět hobra a to velé je obalono dvojitým igelitem a pevně zataveno asi opatření proti poškození /rozbití/.Na horní straně je nálepka název,,adresa dolu, , na co toje a další, potom údaje pro dopravce, neklopit a pod. VÚ to vyvinul, vyzkoušel a domnívám se i patentoval a nechal schválit nějakou komisí, ale sám to množství Varidolu stejně jako Formidolu , Gabonu, M1 a MP10 nevyrábí, to někomu zadali k výrobě , ale sami to distrují.

říkám zatím.

Nevím jak, ale to by se musela uskutečit evoluce a z Varroa destructora by se musel vyvinout nový druh, tj.něco jiného ... jako Varroa (mega, super-destructor).

_gp_
.......
Vojtěch Langer:
Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

Nebylo to od skleniček? Originál, to znamená co? Jako že igelit byl potisklý, nebo i papír. Nebo otevřené obaly prázdné, naplněny a znovu projetý tunelem... Nebo tam byla i etiketa Varidol s made in Austria?_gp_

......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 23. 9. 2011
Varroa průšvih
Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Těžko říct, ani ne, stačí se někdy zeptat osob povolaných. Úplnou informaci se sice nedozvíte, to jako kolik, ale kam, země, jsem se dozvěděl. Největšími odběrately jsou ovšem Poláci. S tím dávkováním, psal jsem, že dodržuji metodiku a to včetně stupňů a tím zvolené aplikace a také toho, že má být poslední ošetření bez plodu. Proto poslední ošetření je co nejblíž konci roku. A proto používáme aerosol a ne pásek a ve dvou lidech jde padesátka ošetřit jednou dávkou v pohodě.

Amitraz v DE neni schvalen, takze oficialni cestou to nebude, mozna pres nejake prostredniky,to ale tezko rict.
Na ten pocet jsem dosel tak, ze pri dvou kapkach na nastavek predavame nasim clenum jednu lahvicku na 50 vcelstev,-kdyz jsou dva nastavky - tak kapky 4 a tim mi vyslo 25. Je pravda,ze jsem se jeste u sebe nad tim nejak nepozastavoval. Lahvicka dojde,otevru dalsi a jedu dale. Letos se to pokusim sledovat. Kazdopadne diky za informaci.

Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

Ještě jste Pavle zapoměl do toho obrovského zisku z prodeje léčiv V ČR připočítat zisk Dolu z prodeje léčiv do zahraničí, třeba zrovna eura od německých včelařů za Varidol. To, že Dol vyváží léčivo do zahraničí není žádné tajemství, ale kolik to nevím, nějak mě to nezajímá. A jestli jsem pochopil správně ten Váš počet, kolik se dá ošetřit včelstev z jedné lahvičky, tak je jasné, že jste to ještě nedělal, protože jinak si nedovedu vysvětlit kde jste došel na počet 25 2N včelstev á 1x Varidol. Pokud dodržujete metodiku, a na tom si Já dávám záležet, tak pod 40 včelstev to rozhodně nejde.

Nemyslim, ze jde o nejakou kampan proti Dolu. Osobne je mi jedno jestli dodava lecivo DOL sro nebo NEDOL sro. To ze je to obrovsky busines, nemuze nikdo zpochybnit. 450 000 ( CR) vcelstev - jedna lahvicka na 50 vcelstev - jedno leceni ( 1 nastavek) 25 na dva nastavky. Cislo si kazdy spocita sam. Nicmene diky Dolu, mnoho nasich vcelaru ma jeste dnes vcely- to je proste fakt.
Pri predstave, ze by tu zakazku Dol nemel, tak si dokazu predstavit tu protikampan.
Jinak k tematu lidovy vyzkumnik. Jestlize dnes ve sve podstate nemam hranice a mohu konzultovat problemy vcelich nemoci napric svetem a sbirat zkusenosti, tak za to jsem velmi vdecny. Takze se osobne nepokladam za vyzkumnika, ale za zodpovedneho cloveka, ktery se spoleha predevsim na sebe a mysli pri tom na sve vcely. Pokud se podari nalezt vhodne cesty, jak ochranit nase vcely pred roztocem, tak z toho budeme mit uzitek vsichni.

2011/9/23 Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

> Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
>>>
>>
>
> Zdůvodění, proč toto píšu:
> Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
> málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
> dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
> co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
>



To že někdo použije silnější dávku léčiva, si nemyslím,že by vedlo k
rezistenci roztočů. Spíš vidím opačné riziko, pořád se do včelařů cpou pojmy
jako rezidua, nebezpečné látky, GMO, biovčely, atd. Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo. Proto se
taky gabony nesmí nechávat v úlech přes zimu, na jaře už by byly (mohly
být?) málo účinné a roztoči by mohli získat imunitu na léčivo.

S úhyny to bude letos zajímavé, u nás se letos nedávaly gabony, na jaře
vzorky měly byly OK a gabony sme dávali minulý rok, tak se letos jen
nafasovali formidoly (jedna deska na úl). Vzhledem k tomu, jaký bylo počasí
celý rok a že nebyly ty gabony a taky že už dlouho nebyly úhyny, to u nás
vidím dost tragicky, kdo si nehlídal spady se bude asi divit velice, během
příštího měsíce :)


petr j.

Ještě nedávno se mluvilo jen o klasice gabon , varidol k tomu jako alternativa KM. O KŠ. se moc neuvažovalo kvůli nižší účinnosti a ponechávala se v rezervě když něco vysadí. Iniciativa našich lidových výzkumníků kteří všechno domácí a nedej pánbů ještě z komunistické éry, označují za špatné a zavrženíhodné, nás opravdu za chvíli dovede až bůhví kam. Vždyť on svět používá něco úplně jiného. Naprosto pak zapomíná , že výrobcům nejde o nic jiného než o kšeft. Z toho však tady někteří obvińují jen DOL. ještě na okraj. Rezistence vzniká na jakoukoliv látku která tomu kterému organismu může škodit. a vůbec to nezávisí na tom co kdo o tom píše, nebo jaké jiné nové látky se zkoumají. Tak prostě funguje příroda a zákony vývoje druhů. Jedinou obranou proti rezistenci je důsledné dodržování postupů aplikace bez, různých soukromých zlepšováků.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 23.9.2011 13:32:59
> ----------------------------------------
> Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.
>
> Pepan
> ------------
>
> O jakých nových látkách mluvíš?
>
> Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?
>
> Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani
> nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.
>
>
> A kyselina šťavelovou?        Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao
> rezistenci ani slovo.
>
> Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr
> proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
> Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?
>
>
>
> Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli
> nic. Možná právě proto. :-)
>
> Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely
> dosud.
> Karel
>
>
>

Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan
------------

O jakých nových látkách mluvíš?

Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?

Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.


A kyselina šťavelovou? Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao rezistenci ani slovo.

Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?



Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli nic. Možná právě proto. :-)

Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely dosud.
Karel

Ten poslední odstavec je to nejdůležitější co se tu vůbec napsalo
Zásadou by mělo být co nejdéle používat dosud účinné prostředky. Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 21:05:22
> ----------------------------------------
> Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
> hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
> určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
> ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
> produktu a hlavne trhu.
>
> Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
> zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
> roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
> a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.
>
> Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
> svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
> katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.
>
> V.
>
>
>

>>Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.

Budu se opakovat.
1. Asi to, co se někdy za rezistenci vydává, je odolnost některých jedinců
přežít to, co ostatní nepřežijí.
2. Vadí mě, že se popisuje rezistence na chemický přípravek, ale není
uvedena aplikační metoda.

k bodu 1 - je obecně známý případ velitele jaderné ponorky, který přežil
výbuch jejího reaktoru a po několika letech týž muž, jako instruktor obsluhy
jederné elktrárny přežil výbuch v Černobylu. Z uvedeného určitě nelze
odvozovat, že homo sapiens je rezistentní na redioaktivitu.

k bodu 2 - chybí mě tam aplikační metoda. Jaký nosič amitrazu v Anglii byl
použit? Předem děkuji za upřesnění, pokud aplikační metodu někdo zná.

Zdůvodění, proč toto píšu:
Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
Samozřejmě i s ohledem na počasí. Myslím tím například KM, 35 stupnů ve
stínu a úl na přímém slunci.
Vašek

>>>>Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte. <<<<<

Já si ovšem myslím, že sklízíme ovoce honby za co nejvyššími výnosy medu.
Všechny potíže způsobuje jen nenažranost.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 17:45:13
> ----------------------------------------
> Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci.
> Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se
> produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se
> na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně
> proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že
> jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které
> by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a
> země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není
> politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
> V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud
> mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy
> (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování
> MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je
> křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji
> nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může
> v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás
> totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté
> zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná
> registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu
> šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s
> amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.
>
> Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
> jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
> začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
> nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
> ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.
>
>
>

"Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou..."

Správně. Já jsem v rychlosti ty látky zaměnil.

Jenom k těm číňanům, oni využili toho, že původně legislativa evropských států považuje za drogy jen látky prohlášené za drogy zákonem a dokázali během jednotek dnů, když byla nějaká látka prohlášená za drogu, ji nahradit novou látkou, se stejnými účinky a chemicky podobnou, ale s jiným chemickým vzorcem, tudíž defakto jinou. A na to měli využít simulační chemické počítačové programy.
Normálně totiž se musí nějaká nová látka z nějaké směsi v laboratoři izolovat aspoň v gramových množstvích, na základě třeba odlišných bodů varu nebo třeba jiných odlišných vlastností, potom určit její chemický vzorec a potom ve spoustě laboratorních pokusů určit chemické vlastnosti té látky. To je práce pro spoustu chemiků a na roky. U něčeho takového jako léčiva na varaózu možná na desítku let.
Jenže Číňané použili chemický simulační program. Když jim v Evropě označili nějakou látku jako drogu a tak ji udělali nelegální, zadali do toho programu požadavek na nalezení látek s podobným účinkem a nějaký superpočítač to přes noc zchroustal a pak vyhodil seznam chemickým vzorcem víceméně odlišných látek, ale s podobnými účinky. Včetně parametrů, při jakých by měla probíhat výroba těchto látek a včetně statistiky, jak moc je účinek té nové látky podobný účinku té původní a jak moc proti původní je ta látka pro člověka toxická....
Takže jim stačilo tu látku poprvé vyrobit a potom ověřit na místních feťácích, jestli to přežijí, jestli se počítač náhodou moc neseknul a do týdne mohli novou , zatím ještě nezákazanou drogu už prodávat v Evropě....

Podobně se podle mně budou vyvíjet takové věci jako léčiva na varaózu. Úvodní fáze, jako nalezení většího množství potencionálně vhodných látek na tento účel, nalezení postupů, jak je vyrábět, stanovení základních hrubých charakteristik bude všechno přes simulační počítačové programy a bude to zkráceno z let na dny a týdny. Teprve detailní doladění, jako všelijaké poloprovozní a provozní zkoušky či zkoušky, co budou provádět rezidua těchto látek v prostředí, budou reálné, ne simulované. Vývoj se tak zkrátí o mnoho let.
Bude to pak jen otázka, jestli někdo vrazí příslušné finance do takového vývoje nebo ne. Řekl bych, že spíš to bude v těch státech, které neváhají podporovat biotechnologie obecně, jako třeba GM.
V Evropě to nejspíš nechají na odbornících v oboru včelařství, jako jsou třeba vědci z VUVČ. Dopadne to nejspíš tak, že takoví lidé budou roky rešeržovat světovou vědeckou chemickou a rostlinoochranářskou literaturu a dávat dohromady seznam nově připravených chemických látek potencionálně vhodných jako léčiva. Potom budou roky otravovat chemiky, aby k těm seznamům látek získali potřebné chemické charakteristiky nutné k jejich vyzkoušení. A teprve potom budou moct ty látky zkoušet.
Kdykoliv během té doby může někdo investovat do týmu a do počítačového času a získat takové údaje prakticky okamžitě a v podstatně vyšší kvalitě a množství. Pak je pár let vyzkoušet v reálu a za takových 5 - 10 let budeme včely léčit třeba čínským léčivem. Dol bude léčivo rozlévat z kanystrů do lahviček, ostatně to dělá i dnes a další penízky z Evropy půjdou do Číny, za léčivo nebo za licenci na jeho výrobu.

R.P:O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92

Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou...

a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....

Jak jste přišel na to, že kys.mravenčí je málo účinná? . je to jen o tom to umět a vědět kdy a jak použít. Se šťavelkou to taky není tak zlé, jak se u nás tvrdí, kde ji nikdo nepoužívá.
S Čínou bych byl klidný, myslím, že v mnohém se to může za pár let otočit a budou se dívat skrz prsty na nás...kam myslíte že jel John Keffus po své návštěvě u nás v Praze - právě tam, kde měl semináře a učil jak šlechtit na varroatoleranci. Abychom jednou nenaplnili slova moudrých Mayů: Na konci času zjistíme, že ti, na které jsme čekali, jsme my sami. Možná je na čase místo toho žačít něco skutečně v oblasti VT dělat.

Nemám pocit, že by to bylo proti amitrazu, ale spíš si myslím, že to je zaujatost protu Dolu.

No, Amitraz a fluvalinat je záležitost 30 let stará. Tehdy vzali výzkumníci prostředky běžně používané proti roztočům a vybrali z nich tyto , které hubí roztoče a přitom málo škodí včelám. Tyto prostředky se jinak dříve používaly v obrovských dávkách, krávy se polévaly Amitrazem, aby se zbavily roztočů, fluvalináty se stříkaly plošně na pole v množství kilogramy látky na hektar.
Dnešní miligramové dávky používané ve včelách jsou nula celá. nula nula nic....
O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92
A potom 20 roků se na hledání dalších účinných chemických prostředků vykašlali. Nebo je zblblo bio eko hnutí nebo prostě jen neměli na další hledání peníze, nevím.
Takže se obávám, jestli to teď nebudeme odnášet. Amitraz a pyrethroidy buďto ztratí účinnost nebo je zakážou a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....
Ještě to může být zajímavé.
Jestli nakonec, když v Čině umí chrlit desítky druhů umělých chemických drog, viz dnešní soud s provozovatelem Amsterdamshopu,v Číne nepřepnou ten počítačový program z drog na léčiva na roztoče a nevyrobí nějaké nové chemické a účiné léčivo na roztoče tam.

Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
produktu a hlavne trhu.

Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.

Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

Můžu se zeptat? Co stěmi houbami v epitelu tedy udělat?
_gp_

........
Radek Hubač - Učitel včelařství:
Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?


U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci. Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii. V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

O tech letovych koridorech se diskutovalo pred dvema lety na pandore. Bylo to tam dost rozebrano. Shodou okolnosti se tam vyjadroval i MvDr. Klima,ze amitraz je v Nemecku zakazany diky rezistenci roztoce a zbytku rezidui v dile ci medu.

GP:
Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD

------------

Na tom něco je.

Kdysi když jsem ještě zkoušel kočovat, jsme dali oddělky do svazenky.
Bylo mizerné počasí jako letos - časté deště. Takže si myslím, že včely co byly na poli najednou hledali nejbližší úl a zalezly do našich na poli.

Prostě v těch včelstvech z tohoto kočování byly tisícové spady, zatímco na pevném stanovišti nic. To bylo po 2003 kdy VD téměř zmizel. Stejně jako v 2008. A pak se začal znova objevovat.

Asi oprávěněně požaduje veterina po návratu z kočování Gabon - aby se mimo jiné nenakřížili roztoči. F1 s heterozním efetem :-)


Karel

Nižší číslo je východ? Převládá západní vítr?
Pokud ano, pak mě vychází jako nevhodnější
včelaření brtnictví = jedno včelstvo na stanovišti.
Vašek.