Včelařská konference

je již prokázáno že roztoč si nevybírá mezi dějničím a trubčím plodem. Je však známo, že trubec má delší vývoj v kukle a proto se tam kleštík má vícero potomstva.

Pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: LBV a roztoci
# Datum: 02.10.2011 22:05:16
# ----------------------------------------
# A neni to spis tak,ze se roztoc mnozi radeji na trubcim plodu?A ta strma
# krivka narustu roztocu se da utnout odstranenim a vytavenim trubcich
# ramku?S LBV jsem hodne spokojeny a krom protirojoveho efektu je to urcite
# cesta k vyraznemu potlaceni roztocu.U sebe o ucinku gabonu
# nepochybuju,behem posledniho tydne jsem zaznamenal 2 spadle roztoce,ale
# ucinnost nebo neucinost gabonu se ukaze az po fumigaci Varidolem u vcelstev
# bez plodu...A matky zatim kladou vesele i trubcinu...Rijen,nerijen,zase si
# pulka vcelstev podrzi trubce na zimu.JosPr
#
#

Třeba se jim nelíbilo jak se v nich vrtáš a rači vzali kramle :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 02.10.2011 21:59:30
> ----------------------------------------
> Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou
> matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se
> mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto
> že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku,
> pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych
> neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu
> vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.
>
>
>

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 02.10.2011 21:39:47
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem
> 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
> Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
> ...........
>
> V ošetřování nebo v metodice? ....:)
> Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)
>
> Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím
> dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů,
> neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev,
> ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
> Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu
> roztočů.
>
> RK
>
>
>

U těchto úlů nemám zasíťovaná dna, proto byla česna jako v létě zkrátka otevřená. A to jsem taky asi zaspal.Říkám si"měl jsem tam přez ty česna dát pletivo",ale to si zas myslím že by se ty včely zas pobily i samy doma jak by se snažily dostat ven. U toho úlu, jak sem měnil matku mám dno ze sítem a po prohlídce začínalo být veselo, tak jsem česno zůžil na jednu včelu a pak druhý den, kdyz už tam nebyly zlodějky tam byla tahanice jestli dovnitř nebo ven nebo kousat věší díru. Roztoč je přeléčen formidolem a gabonem podle předpisu.

Michal:
Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se mohlo stát.
---------

A jak jsi na tom byl s roztoči? Tedy ne ty, ale ta včelstva?

Karel

A neni to spis tak,ze se roztoc mnozi radeji na trubcim plodu?A ta strma krivka narustu roztocu se da utnout odstranenim a vytavenim trubcich ramku?S LBV jsem hodne spokojeny a krom protirojoveho efektu je to urcite cesta k vyraznemu potlaceni roztocu.U sebe o ucinku gabonu nepochybuju,behem posledniho tydne jsem zaznamenal 2 spadle roztoce,ale ucinnost nebo neucinost gabonu se ukaze az po fumigaci Varidolem u vcelstev bez plodu...A matky zatim kladou vesele i trubcinu...Rijen,nerijen,zase si pulka vcelstev podrzi trubce na zimu.JosPr

Jak jsi měl otevřené česno nebo očka? Já musel nechat jenom spodní očko na jednu včelu naštěstí se mi povedlo asi včas a to taky u nejsilnějšího oddělku. Zítra jdu kontrolovat jestli nepřišel o matku. Ale provoz normální a nosí pyl, tak snad nee.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 02.10.2011 21:59:36
> ----------------------------------------
> Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou
> matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se
> mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto
> že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku,
> pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych
> neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu
> vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.
>
>
>

Já to vidím naopak.
Bylo by rozumné u normálních včelařů zasáhnout tehdy, když je ohrožená produkce medu, u včelařů, kteří se chtějí naučit s kleštíkem žít, bylo by dobré u části včelstev zasáhnout až tehdy, když je ohroženo přežití včelstva, a některá včelstva tak otestovat, aby bylo zjevné, která včelstva vyřadit z chovu a od kterých matky naopak rozchovávat.

RK
------------------

Mě zase učili, že mám zaútočit když je nepřítel nejslabší.
Docela se to osvědčuje. :-)

Takže dodnes si myslím, že nelepší je ho hubit když je ve včelách bez plodu.

Ani ne 2x, ani ne 3x, ale prostě dokud to tam je.

Poslední dva roky mi to stačilo dvakrát, vzhledem k testování Grifina dokoce párkrát s poloviční dávkou.

Taky jsem u svých včelstev nezjistil, že bych měl letos větší napadení jak vloni, a to jsem vloni jako i dřív tady nahoře vydržel bez Gabonu.

Letos jsem jej ale dal, právě proto, že jsem loni na podzim viděl, kam až se populace VD rozjely. A to i tam, kde byl docela spolehlivě a účinně plošně otráven.
Takže jsem si odvodil, že pokud to někdo bude dělat jen tak "jako" jako jiné roky, tak se mu to už nemusí vyplatit a bude přicházet během sezony o včely - i o roztoče. Ti se budou stěhovat k sousedům.



Já si stále myslím, že v mých klimatických podmínkách stačí skutečně zlikvidovatroztoče v zimě a pak to sledovat.

A jarní či letní ošetření jen v letech, kdy je k tomu důvod. ALe tady jsou dva extrémy - jsou okresy kde se dává Gabon jak bonbony - a pak se někdo diví, že neúčinkuje, a naopak, kde je Gabon nedostupný.

Radek Hubač tady kdysi napsal že je to VĚDA. A náš problém, že se tady ta VĚDA neaplikuje. :-)

O tom jak se kde bude konkrétně postupovat rozhodují velmi často lidi bez kvalifikace i bez informací,

Karel

Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku, pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.

Josef Menšík napsal:

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
............

V ošetřování nebo v metodice? ....:)
Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)

Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů, neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev, ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu roztočů.

RK

Karel napsal:

Při vší úctě k Ing.Veselému a jeho mnohaleté statistice vzorků s nulovým počtem na okres si nemyslím, že tu myšlenku formuloval správně.

Je třeba začít s nulovým stavem VD ve včelstvu!!!
.............

Zajímavé, proč je snaha po této utopii stále vůbec rozšířená?

Těch cca 30 let s roztočem si myslím, že nás mohlo přesvědčit, že 0 v absolutní většině včelstev nedosáhneme rozumnými prostředky.

Nehledě na zásadní důsledky tohoto postupu (již jinde diskutované šlechtění kleštíka a ignorování odolnosti včel)

Já to vidím naopak.
Bylo by rozumné u normálních včelařů zasáhnout tehdy, když je ohrožená produkce medu, u včelařů, kteří se chtějí naučit s kleštíkem žít, bylo by dobré u části včelstev zasáhnout až tehdy, když je ohroženo přežití včelstva, a některá včelstva tak otestovat, aby bylo zjevné, která včelstva vyřadit z chovu a od kterých matky naopak rozchovávat.

RK

Karel napsal:

Z čeho usuzuejte na nízkou účinnost?
Jak jste dávali Gabon v minulých letech?
Karel
.........

Nízká účinnost je při nulové odolnosti včel i ta udávaná u gabonu cca 80% (ale z nějaké studie vyplývá místně účinnost i jen 30%).

Při zamoření cca 10tis roztočů, což zřejmě letos místy bylo, znamená 80% účinnost cca 2tis přeživších roztočů, Pokud gabon někdo vyjme v srpnu,.....

Kdyby ta účinnost byla nižší (což také zřejmě někde je), potom těch roztočů může přežít.... ? :)

RK

Jan Cervenka:
no a pokud gabon nebude fungovat .........

Burgel: jako letos gabon PA nefungoval u nás, budeme mít celkové spady u části včel 1500 až 2500 roztočů a nebudeme si s tím vědět rady
J.B.

-------
Z čeho usuzuejte na nízkou účinnost?

Jak jste dávali Gabon v minulých letech?

Karel

Jan Cervenka:
no a pokud gabon nebude fungovat .........

Burgel: jako letos gabon PA nefungoval u nás, budeme mít celkové spady u části včel 1500 až 2500 roztočů a nebudeme si s tím vědět rady
J.B.

Dne Sunday 02 of October 2011 09:31:12 VD napsal(a):

> A na té výročce naplánovat letní kampaň. A objednávku Gabonu. A taky jeho
> dodání. A malé vysvětlení dalších možných postupů. Třeba kdyby Gabon
> nedorazil, což se občas stane.


no a pokud gabon nebude fungovat .........

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Já si myslím, že pravda je jak v tvrzení ing. Veselého tak má pravdu i Karel, ale pokud bych se měl rozhodovat podle jednoho nebo druhého jak mám ošetřovat příští rok, tak ani jeden údaj není správný podle kterého bych se měl rozhodnout. Protože sledovat spad v jednom období řekne jen málo, musí se posoudit celý průběh sezóny. Já to sleduji a po první fum. spadne většina roztočů u většiny včelstev, ale jsou výjímky, kdy spadne u včelstva víc roztočů po druhém aer. Proto je potřeba monitorovat celý rok a potom vyhodnocovat, i to povinné vyšetření je v podstatě monitoring, ale zbytečnost někam ho posílat.

B.Tichý:
Pan ing Veselý již několik let hlásá zásadu , na jaře začínat s nulovým počtem při zimním vyšetřní.
-----------

Při vší úctě k Ing.Veselému a jeho mnohaleté statistice vzorků s nulovým počtem na okres si nemyslím, že tu myšlenku formuloval správně.

Je třeba začít s nulovým stavem VD ve včelstvu!!!

Nuly ve vyšetření zimního vzroku jsou pseudoukazatel. Nelze z něho na nic usoudit. Možná na lednové oteplení a prolet.
Nehledě na /ne/smysl zimnjího vyšetření, pokud nemají sloužit jako bod programu na výročku. Tím se tam vezme na vědomí alepoň na to půlhodinové čtení výsledků existence VD.

V loňském roce měla laboratoč jen 50% úspěšnost v hledání VD v mých vzorcích. Nejhorší vyýsledek z minulých let při našemkolektivním testování.

Spíš je zajímavější sledovat spad po prvním vykuřování.
Prootože pokud tne je vysoký, je pravděpodobné, že v následujícím roce dojde k jeho dalšímu růstu.
A na té výročce naplánovat letní kampaň. A objednávku Gabonu. A taky jeho dodání. A malé vysvětlení dalších možných postupů. Třeba kdyby Gabon nedorazil, což se občas stane.


Karel

1:100 -- při přirozeném spadu když je jeden mrtvý roztoč na podložce - na včelách a na plodu se může nacházet sto živých roztočů Nejednáli se o spad roztočů při léčení - tam by měly spadnout všichni nebo většina roztočů kteří se nachází na včelách a toto pravidlo 1:100 nemůže platit./Pokud by byli tzv. foretičtí - spadne jich drtivá většina/ Včelaři si např. na jaře neuvědomují, že při nálezu několika roztočů jich mohou mít ve včelstvu několik set a jsou rádi, že nemusí léčit protože namají více jak 3 roztoče na včelstvo.
Pan ing Veselý již několik let hlásá zásadu , na jaře začínat s nulovým počtem při zimním vyšetřní.

Pepan:
Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
--------------------------------------------
(-:
Ano, je tady něco špatně Pepane, skoro by mě to ani nenapadlo. (-:
Už jsem to psal, ale:
1. mám podezření na nepovedené podzimní léčení.
2. toto včelstvo překotně ploduje celou dobu, bez přerušení a to zřejmě už od února, ne-li od ledna.
3. To plodování navíc podporuje nepřetržitá snůška vč melecitózy. Bohužel i teď se něco nosí (kvete tu kousek přes lesejk hořčice).

A abych Vám nasadil jó kór brouka do hlavy, tak to vypadá, že tomu včelstvu se daří celkem dobře. Je celkem při síle, roztoči z něj už defakto opadali, pocitově žádný problém. Uvidíme, co se stane. Může se stát, že na konci prosince padnou.....Já hádám, že opadne max pár tisíc včel a vše bude až do jara OK. Jak řekl slepej, uvidí se.

Zřejmě to ale není tak přísné, já chodím kolem vedení VVN , asi 200 kilovolt a tam les pod ním nechávali vzrůst na nějak až 10 metrů, než ho vysekávali. Vedení VN 10 nebo 20 kilovolt, normálně tady v blízkosti jde přes zahrady a pod ním rostou stromky 3 - 6 metrů vysoké. Ono to má co se týká dotykové vzdálenosti, dost velkou rezervu. Co se týká VVN, tak zvláště za vlhka a mlhy zřejmě dochází k nějakým výbojům a tím k větším ztrátám, ty vedení VVN za takových podmínek vydávají dost nepříjemné zvuky.
Přirozeně, jednoznačné a závazné podmínky růstu takových porostů pod dráty budou jedině na rozvodných závodech.

Máte pravdu, pod vedením nesmí být stromy a keře. Já mám takové vedení asi 10m od úlů a vždy tam naroste spousta náletu a toho co obrazí a každý rok ten porost lesáci mulčují, protože jako majitelé pozemku jsou ze zákona povinni to takhle udržovat.

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

-------------

Asi ano,ale spíše někde v okolí. :-)

Kolik asi tak má včelstvo na sobě roztočů když končí a je vyloupeno jinými?

Já si mylsím, že to pár tisíc roztočů bude.

Osobně si mylsím - na VMS se dají taková včelstva najít - tak včelstvo co je celoročně monitorováno, na jaře má dlouhodobě nulu nemohlo být špatně ošetřováno.
Jak si taková včelstva vysvětlit?


Mně je jasné, že proto není u některých funkcionářů VMS v oblibě. Ne že by zvýšilo spotřebu léčiv, ale je leckde prokazatelně vidět, že věci nejsou tak jednoduché jak se snaží býti vykládáno. Máš VD - je to tvoje vina, my slušní nemáme problémy, ale díky takovým lajdákům jako ty je tady máme. Ty je šlechtíš a ještě to někam zapisuješ, my tady dřív žádný roztoče němli, mám ne to vyšetření ze zimní měli. Tak nedělej vlny a nic nám tady neměň.

(Napsáno s mírnou ironií a silným přeháněním :-) )


Karel

To se musíš ptát u rozvodných závodů!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Stromy a vedeni VN
> Datum: 01.10.2011 10:51:27
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> predem se omlouvam, ze toto tema az tak nesouvisi s vcelarskou tematikou,
> ale je tu spousta odborniku, tak toho vyuziju :] s dovolenim. Nad polem
> sikmo vede 2 krat vedeni VN, nebo aspon to jedno bude VN. Ma smysl pod
> takove vedeni sadit ovocne stromy? Ted je tam trava. Zrejme se musi udrzovat
> pod vedenim koridor, jak je to leckde videt. Diky
>
> Roman
>
>
>

Zdravim,

predem se omlouvam, ze toto tema az tak nesouvisi s vcelarskou tematikou,
ale je tu spousta odborniku, tak toho vyuziju :] s dovolenim. Nad polem
sikmo vede 2 krat vedeni VN, nebo aspon to jedno bude VN. Ma smysl pod
takove vedeni sadit ovocne stromy? Ted je tam trava. Zrejme se musi udrzovat
pod vedenim koridor, jak je to leckde videt. Diky

Roman

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.10.2011 08:26:01
> ----------------------------------------
> Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá
> uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což
> byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně,
> nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc
> po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
> Libor V.
> -----------------------------------------------------------
> Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí
> v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí
> připomýnat hrozen.
>
> pepan
>
>
>

Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně, nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
Libor V.
-----------------------------------------------------------
Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.

pepan

>Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.<

Vždyť jsi sis Pepane odpověděl sám. Je dobré vědět, zda jich tam je skutečně jenom 5 nebo moc. To proto, abys nenapočítal jen 5 a ono jich tam nebylo "moc" poschovávaných, nebo zda ti ostatní nezdrhli. ;o))
JK

Půjčil jsem si brožurku na roslinilékařském oddělení Zem. správy MZ či jak se to jmenuje. Byly tam popsány včechny odrůdy, vlastnosti a pod. Jeden doplněk bych ještě měl. Ke květení potřebují řepky 90 až 100/ podle odrůdy/ vegetačních dnů. Tak si vysvětluji skutečnost proč někdy řepka u nás kvete po 15. květnu a někdy již 25. dubna, dřív než ovocné stromy, ty vřdy nejspíše druhý týden v květnu. Ale mám u včelína planou třešeň a ta vykvete 25. dubna aˇje zima dlouhá jak chce.

pane Menšík je důležité jestli jsou to přirozené spady nebo jiné.
Jestliže máte 5 přirozený a dáte tam KM další den je hned 200 a další300 a další 321 dáte KM 5x a je spad 100 ted odpovězte je to 5=200 malo?

V zimní měli jsem měl 3. to je málo 3 roztoče ve 23 včelstev
a ted mám 1/4 zamořenou 700 až 2500= spady.
Včelstva do 5ti vím a nepočítám.
To že má někdo nízké zamoření věřím. Já jsem taky nevěřil těm s 50ti procentním ztrátám v roce myslím 2007. já byl na koni já neměl nic, Co ti na benešovsku a jinde dělali. Asi dělali to co já ( a nepočítali)včelařili

J.B.

Dnes jsem se byl u toho pole podívat znovu. To co kvete je pravděpodobně
hořčice, jedná se o mohutnější rostliny než je řepka a má to velké
světlezelené olistění. Takže se asi do osiva řepky ozimé dostala jako
příměs. Pravděpodobně odolává hořčice postřikům jako řepka, a tak se jí nyní
podařilo vykvést. Pole je samozřejmě ošetřováno tak, aby tam z pohledu
farmáře nic neužitečného nerostlo.
Haf
----- Original Message -----
From: "1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;__utmz"
<e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 30, 2011 7:04 PM
Subject: Re: řepka


> Nebylo by lepší, kdyby se přítel Hazdra zeptal zemědělce co tam vůbec
> pěstuje, abyste se nemuseli dohadovat co to je. Dále bych ho prosil, aby
> foto umístil tam odkud si ho můžu vytáhnout.
>
> J.P.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6507
> (20110930) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Pane Potužník počítám jako blbec.

Užívám A3 BÍLY KANCELÁŘSKÝ PAPÍR A POČÍTÁM VĚTŠINOU SPAD JEN 24 HODIN
pO VÍCE DNEXCH JE TAM VÍCE MĚLI A HŮřE SE TO POČÍTA NEHLEDE k tomu že 1/3 roztočů uteče.
Podložku s papírem vyjmu z varroa dna na světlo do polohy abych na to nejlépe viděl, u mne je to do utrovně očí.
Vezmu tušku , jeden den kuličkovou modrou jindy černou
a kroužkuji roztoče a počítam u spadů do 50ti roztočů
Při vyšších číslech zakroužkovávám pět roztočřů, při ještě větším zamoření rozdělim papír na 4/4 A POČÍTAM JEN JEDNU ČTVRTINU
Přitěchto počtech děšlám vodorovné čáry asi 1-2 cm široké a počitam, vše je na papíře a na papír to také napíši datum, ošetření nebo přirozený a počel roztočů a počet mravenců.
Počítám počítám léčím a léčim a roztoči padají a padají.
Přeji uspěch
J.B.

Dne Friday 30 of September 2011 19:07:46
1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz napsal(a):
> Úplnou pravdu pane gp, budete mít v případě, že to nebude přešlechtěná
> potvora bez pylu a nektaru.
>
> J.P.

No a vite nekdo, jake odrudy maji jakou uzitnou vlastnost pro vcely ?

S jednim zemedelcem jsem o tom mluvil a o vlastnostech repky nic nevedel.
proste v obchode , kde kupuje osivo rek ze chce repku a dostal ji.
Pravdepodobne pokud by rekl, chci odrudu xy , dostane ji taky. Je nejaka
sance, jak to zjistit ( letos je jiz zaseto, ale priste) jaka odruda je
medonosna ? Samozrejme aby to pak nemelo nejaky drasticky ubytek na vynosech
toho zemedelce .....


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ono treba u repky se da zastavit postrikem rust.

2011/9/30 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Několikrát jsem pozoroval, že ozimá řepka vykvetla ještě téhož roku
> napodzim. Většinou když zemědělci uspěhali setí a byl teplý podzim jako
> letos. Ale není to masivní kvetení slabě kvetou jen některé rostliny.
>

Několikrát jsem pozoroval, že ozimá řepka vykvetla ještě téhož roku napodzim. Většinou když zemědělci uspěhali setí a byl teplý podzim jako letos. Ale není to masivní kvetení slabě kvetou jen některé rostliny.

Úplnou pravdu pane gp, budete mít v případě, že to nebude přešlechtěná potvora bez pylu a nektaru.

J.P.

Cyklus množení a invaze těch co byly pod víčkem, když tam byla ta první deska. U některých včelstev, při té druhé desce padá víc a kdyby tam byla jen jedna deska tak by to včelstvu nijak nepomohlo.

Aleš M..


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 30.9.2011 17:38:04
> ----------------------------------------
> A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 22:06:02
> > ----------------------------------------
> >
> > Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A
> potom
> > je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce
> časově
> > vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A
> za
> > to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co
> je
> > potřeba a to je pořád co potřeba.
> >
> > Aleš M.

Nebylo by lepší, kdyby se přítel Hazdra zeptal zemědělce co tam vůbec pěstuje, abyste se nemuseli dohadovat co to je. Dále bych ho prosil, aby foto umístil tam odkud si ho můžu vytáhnout.

J.P.

Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 30.9.2011 14:01:15
> ----------------------------------------
> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné
> identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V
> mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž
> "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín
> dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce
> nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo
> za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do
> kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se
> meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem)
> podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile
> překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě.
> Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To
> znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si
> sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se
> transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto
> metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval
> také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence
> drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda
> je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to
> někdo prověří a dá vědět.
> Tak příjemné počítání.
> JK
>
>
>

> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení.

Děkuji za odpovědi, jen pro vysvětlení uvádím, že na stanoviště se dostanu
zpravidla jen v sobotu, spojeno s návštěvou a dovozem týdenního nákupu
babče.
Musím uznat, že jsem jednou počítal po 1dnu a bylo to mnohem snazší.
Počítat plánuji jen letošní podzim, jinak asi skončím u nic - málo -
středně - poplach.
Vašek

A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 22:06:02
> ----------------------------------------
>
> Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A potom
> je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce časově
> vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A za
> to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co je
> potřeba a to je pořád co potřeba.
>
> Aleš M.
> .
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 08:49:33
> > ----------------------------------------
> > A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých
> 20
> > korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic
> víc
> > To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > > Datum: 29.9.2011 06:59:47
> > > ----------------------------------------
> > > Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale
> je
> > to
> > > v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml
> 85%KM
> > ,
> > > za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou
> > dnů.
> > > Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> > > respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať
> > nemám
> > > poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> > > přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování
> kys.
> > >
> > > Aleš M.
>
>
>

Potu?ník Václav napsal:
"Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat ani nasypání do oleje."
...............

Já bych se ztotožnil s tím, co píše přítel Křapka.
Když se počítá spad do 3 dnů, potom toho na podložce není tolik, aby nebylo vidět roztoče.
Když je to za delší dobu, je to různé u jednotlivých včelstev. Někde to jde, jinde je spouta smetí.

Když se počítá pravidelně, je lepší v kratších intervalech, vývoj spadu tím lépe vypovídá.
KDyž je počítání pouze jednou za delší dobu (třeba jednou za měsíc), je asi lepší spíš než vložit na jeden den, vložit raději na 3 dny, někdy bývá denní výkyv k 0 jindy zase do velkých spadů, za tři dny to podle mě lépe vypovídá o celkové populaci roztočů, a odstraní se ty výkyvy.

Já letos počítám cca jednou za čtrnáct dní, vložím podložky na cca 3dny.
U dvou včeltev počítám kontrolně bez přestávek.

Opatření proti mravencům mám zatím pouze u dvou včelstev, u ostatních mě to ještě čeká, ale vnímám to jako riziko.
V každém případě se však ze spadu dají poznat různé tendence, i když opatření nejsou a alarmující spady neodnesou ani mravenci.

Mám takovou hypotézu, že když mají mraveci přístup, je lepší přerušovat počítání nějakým obdobím bez podložky a potom vložit podložky na krátkou dobu - než si mravenci zvyknou, že tam mají hody, zase podložku odstranit. Mám ale většinu včelstev se zasíťovanými podložkami, a tam si včely dno většinou hájí, když tam podložka se sítí není.

Počítám na kusy do počtu roztočů cca 100.
Potom už většinou odhaduji - vezmu si nějaký průměrný imaginární pás (nebo čtverec - s výhodou se dají využít čtvercové podložky PSNV), tam spočítám kusy a přenásobím počtem pásů.

Při počítání podle mě není praktická lupa, ale beru si otcovy staré brýle. Podložku držím v obou rukou a jde to poměrně rychle. U zasíťovaných podložek to je cca 5 minut na včelstvo i s vyjmutím ze včelstva, odstraněním sítí, očištění podložky vlhkým hadrem, znovuzasíťováním a vložením zpět do včelsteva. U včelstev s varroadny to bude tak cca 2 minutky na včelstvo.
Zapisuji si počty tmavých kelštíků, také počty světlých kleštíků do cca 10 (potom už jen poznámku sv. při nevýznamném procentu a světlí při významném procentu světlcýh kleštíků). Také si poznamenávám plod na podložce, pokud uvidím poškozené kleštíky, popřípadě co mě ještě zaujme.

RK

Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem) podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě. Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to někdo prověří a dá vědět.
Tak příjemné počítání.
JK

Vcelstva mam na dratenych dnech a nepozoruju rozdil v pocatku jarniho kladeni.Par teplych dnu a vcelstva jedou,ochlazeni,neochlazeni.Diky dostatku zasob bez kolapsu.JosPr.

"Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami."

Tohleto podle mně dělá z velké části stanoviště a úly. Pokud je stanoviště v podletí a podzimu bohaté na pyl a úly jsou jednostěnné chladnější, včely i při oteplení v předjaří se moc nerozjedou, protože je brzdí chladné noci. A pokud se náhle ochladí, mají na pokračování rozvoje dostatek cukerných i pylových zásob. Pokud nějaký chovatel matek za těchto podmínek selektuje matky, tak když se takhle vyselektovaná matka dostane do prostředí, kde je naopak málo pylu a do teplého úlu či na stanoviště, kde je v předjaří hodně teplé mikroklima , prostě se v období tepla včelstvo hodně rozjede a v období špatného počasí potom včelstvo nemá dostetek bílkovinných zásob a kolabuje.
To není nic nového, v závislosti na tom, jak včelstvo ošetřuji v předjaří, můžu mu takový kolaps poměrně snadno vyvolat stejně tak jako ho potlačit. To je ona metodika, kdy se včelstvo po přezimování v předjaří zužuje a utepluje ještě podstatně víc než v zimě. A potom se postupně podle toho, jak se rozvíjí, rozšiřuje. Fakt je ale, že to je technologie zadováků, s přechodem včelaření na nástavkové úly, kde je takové postupné zužování a rozšiřování obtížné až nemožné, se na tuto technologii poapomnělo.

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?

Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami.
Taktéž ukončení plodování je z části genetická záležitost a může být z hlediska odolnosti vůči roztoči důležitá. Jde jen o to si toho všímat, dělat si poznámky a spolupracovat s lidmi ve svém okolí.

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?
Mám asi jiné kraňky, před týdnem v letošním oddělku s novou matkou asi 10
zavíčkovaných buněk plodu.
Konec snůšky cca 10.7. doplnění zásob od cca 25.7.

Monitoring:
Letos monitoruji 2 včelstva. Chci se zorientovat "vlastníma rukama" a
"vlastní hlavou". Hlavní důvod je ten, že jsou to shodou okolností dva
oddělky ze stejného zdroje, dělané jeden den a matky jsou sestry. Spad je
násobně rozdílný. Monitoruji spad týdně a nejlépe jak jsem schopen. Rodina
si ťuká na čelo. Jako příklad uvedu, že jsem zběžně prohlédl lupou vzorek a
viděl jednoho roztoče. Po použití cedníků na oddělení jemných částí a na
několikeré rozprostření na bílý papír, jsem jich nalezl 27. Lepím je na
izolepu, abych je určitě nespočítal dvakrát. Pokud bych tedy nehrál Popelku
cca 15 minut, byl by výsledek někde mezi 1 a 27. Můj odhad je tak 4-7

Dotaz na všechny:
Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat
ani nasypání do oleje.
Dík Vasek.

Hlavním důvodem předností mezi ozimou a jarní, je u ozimé ve větší výnos semene.(pro včelaře = více kvalitního květu = více medu)
......
Aleš Molčík (89.24.4.33) --- 29. 9. 2011

Zimní řepka se pěstuje víc než jarní protože vychází její sklizeň dřív a zemědělci "stíhají" žně.

Pánové se asi ještě s kyselinou pořádně tělesně nepotkaly, protože takové kraviny, že mýdlo nebo že zasažené oko ...

V MOMENTĚ KONTAKTU S KŮŽÍ NEBO JINÝM ORGÁNEM TĚLA S 85% K.MRAVENČÍ JE SPÁLENO!!!_gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

"Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys."

Mýdlo je na kyselinu mravenčí na nic. Zvláště pokud to je klasické mýdlo založené na tucích, ne saponáty.
Kritické je u kyseliny mravenčí stříknutí do oka, tam jde doslova o vteřiny. Kdo se chce chránit, tak potřebuje v dosahu vodu na vypláchnutí oka. Takže mít v dosahu třeba velkou PET flašku plnou čisté vody. A v lese s sebou ještě mobil, protože pokud skutečně dojde k poškození oka, bude vhodnější si zavolat o pomoc a čekat než s tím okem někde jet. Všechno ostatní kromě napití je u kyseliny mravenčí záležitost minut. A úplně stačí zředit vodou na koncentraci pod 20 - 10 % .

Jarovizace u řepky probíhá do 8°C. Ale není vyloučeno, že rozkvetla i bez zimování a přešla do generativní fáze růstu. Zimní řepka se pěstuje víc než jarní protože vychází její sklizeň dřív a zemědělci "stíhají" žně.
Zimování na květ potřebuje spíš řepa nebo kořenová zelenina.

No taky si to myslím,bude to horčice, řepka je ozimá plodina tudiž pokvete
až pristi rok. Existuje i jarni forma ale ta se seje zridka a rozhodne ne na
podzim.
M

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2011 8:16 AM
Subject: Re: řepka


> Vsadil bych se, že pokud to je zaseto, řepka to není. Nejspíš to je nějaká
> hořčice na zelené hnojení.
> Řepka by v tuto dobu kvetla akorát vydrolená na řepkovém strništi nebo ta,
> která z posekané řepky znova obrazila ze stvolů.

Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A potom je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce časově vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A za to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co je potřeba a to je pořád co potřeba.

Aleš M.
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 08:49:33
> ----------------------------------------
> A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých 20
> korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic víc
> To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 06:59:47
> > ----------------------------------------
> > Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale je
> to
> > v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml 85%KM
> ,
> > za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou
> dnů.
> > Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> > respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať
> nemám
> > poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> > přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys.
> >
> > Aleš M.

At uz chladnym nebo suchym obdobim,u Plumlovske prehrady je zluto na vypadanem repkovisti,u Podhradaku nepochopitelne je par kvetu na kastanu!!! A doma mi rozkveta podruhe letos sloupovita jablon.Pak aby se v tom jeden vyznal....

Také by to mohla být řepice
Jerovizaci může teké vyvolat teplé počasí po delším chladu, nebo i vlhko po velkém suchu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?epka
> Datum: 29.9.2011 20:32:55
> ----------------------------------------
> Řepka to být nemůže,ta musí projít chladným obdobím - jarovizace,jinak
> nevykvete.Bude to hořčice na zelené hnojení.
>
>
>

Řepka to být nemůže,ta musí projít chladným obdobím - jarovizace,jinak nevykvete.Bude to hořčice na zelené hnojení.

kterou hlavu a na co .Jak jste to myslel?

Pepan napsal:
Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.
----------------------------
Pepane nepochopil jsem to, rozveďte prosím. Díky, L.

Jan Burgel napsal:
Napsal jsem to špatně slovy šestou fumigaci myslím zafumigoval jsem 6 včelstev (vybral a odvíčkoval jsem u nich plod nebo tam nebyl)
Né že šestkrát za sebou.
--------------------------------------------
Aha, to já to špatně pochopil, omlouvám se já. Měl jsem se zeptat.
Ať se daří, Libor V.

"U nás v polabí sejí brzy, jak se uvolní plochy vhodné k zasetí, a to už je
ten konec července. Seje se dále i v srpnu, aspoň je to rozložené. Toto je
plocha určená k přezimování. Hořčici dříve zkoušeli, ale už delší dobu od
toho ustoupili."

No, jestli to kvete hodně, tak to znamená docela propad ve výnosu semene. Kvetoucí řepka přes zimu nejspíš pomrzne. A jestli ne, tak bude mít vyčerpané zásoby živin a na jaře stejně pokvete hůř.

U nás v polabí sejí brzy, jak se uvolní plochy vhodné k zasetí, a to už je
ten konec července. Seje se dále i v srpnu, aspoň je to rozložené. Toto je
plocha určená k přezimování. Hořčici dříve zkoušeli, ale už delší dobu od
toho ustoupili.
Haf
----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2011 2:01 PM
Subject: Re: řepka


> Může to být i na zelené hnojení, ale tam se používá spíš hořčice, u nás
> teď kvete. Je to malý pozemek, přínos sladiny je spotřebován na let včel,
> trochu pylu je pozitivní. Kéž by bylo každoročně.
> Vašek
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6502
> (20110929) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Může to být i na zelené hnojení, ale tam se používá spíš hořčice, u nás teď
kvete. Je to malý pozemek, přínos sladiny je spotřebován na let včel, trochu
pylu je pozitivní. Kéž by bylo každoročně.
Vašek

"Je to zaručeně koncem července zasetá řepka. Kvetení se vyskytuje jen na
některých plochách a kvetou jenom některé rostliny. Jinak je zde zavedená v
posleních letech praxe, že vzrostlé porosty na řepkových strništích se
likvidují postřiky, aniž by měly šanci vykvést."

Aha, řepka má totiž agrotechnickou lhůtu 25 srpen, i když nevím, jestli mezní nebo má být zaseta +- kolem 25 srpna. Naši zemědělci to tak zaseli, okolo toho 25. srpna. ( Já na zahradě jeden záhon k podněcování dnes)
Jestli byla zaseta ke konci července a hned vzešla, tak to je asi možné, že v současném teplém počasí vykvetla. Tamější zemědělci si asi rvou vlasy, že ji zaseli tak brzy.