78550

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Aleš Molčík (109.183.66.185) --- 5. 10. 2011
Re: monitoring varoa destruktor (54354)

Také si k tomu pořiďte nějaký zápisník. Všechno je třeba znamenat a tyhle záznamy jsou nejdůležitější. Datum, kolik spadlo roztočů, stačí po spad po týdnu, počítají se všichni roztoči, jaké léčivo jste použil, spad po léčivu. A samozřejmě také poznámky o vývoji včelstva. A když máte víc údajů, potom můžete porovnávat. Účinost léčiva, ve kterém období vývoje včelstva padá nejvíc roztočů, výhoda je možnost mikroskopu a pozorovat poškození roztočů včelami. Je to zábava na večery a hledání souvislostí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 5. 10. 2011
Re: monitoring varoa destruktor (54354)

http://www.varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=Projekt_Varroamonitoring_MonitoringHowTo&key=monitoringHowTo

a další na
http://www.varroamonitoring.cz/

nebo
http://www.vcelarskeforum.cz/forum-Varroamonitoring-system-VMS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sládeček (93.91.152.50) --- 5. 10. 2011
monitoring varoa destruktor

chci si monitorovat spad varoa destruktor.Mám koupeny potřebná 2 síta a podložku do podmetu.Poraďte mi metodiku.děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.66.185) --- 5. 10. 2011
Re: chladící zařízení (54344) (54349) (54352)

Dnes se k chlazení dá použít i výkonější klimatizace, ta zvládne i teplotu trošku pod nulu. Spotřeba okolo 5KW, cenu nevím. Místnost se dá upravit klasickým zateplením, jako se dělají venkovní fasády a dveře se odizolují osazením dalších dveří co šířka zdi umožní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 5. 10. 2011
Re: chladící zařízení (54344) (54349)

Dne Wednesday 05 of October 2011 13:29:01 R. Poláek napsal(a):
> "Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
> uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
> s tímto zařízením
> děkuji velmi Döme"
>
> Pravděpodobně to málokterý včelař kupuje, takže takové zařízení je
> projektováno individuálně nějakým projektantem chladařem.
> Případně se použije hotové řešení, co je na chlazení něčeho na teplotu od
> nuly po + 5 st C. Možná nějaké chlazení ovoce, zeleniny, vajec, masa.....
> Nebo nějaké přichlazování od něčeho, co už doma je, klimatizační jednotky,
> tepelného čerpadla vzduch vzduch....

presne tak,
treba ve skolni jidelne jsem to videl - byla to izolovana mistnost , na to
jste se neptal, a v ni neco jako obri klimatizace. Na mistnost - dobre
izolovanou by asi ta klimatizace stacila, zajimavym stavebnim materialem je
takovy ten sendvic na moderni haly - hlinik x polyuretan x hlinik . Taky
nepisete, jak si predstavujete spotrebu energie - sam, zatim teoreticky -
planuji izolovany sklep - sice nejake naklady na stavbu, ale pri soucasnem
vyvoji ceny el. en. , se to v horizontu +-20 let vrati.

Mozna, ze naopak z hlediska kratkodobeho by se mohlo vyplatit je naskladat na
paletu a pronajmout si misto v chladicim boxu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 5. 10. 2011
Re: Loupeze u vcelstev (54345) (54350)

třeba sem

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Pece-o-oddelek?highlight=odd%C4%9Blek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 10. 2011
Re: Loupeze u vcelstev (54345)

"Pokusím se napsat pár věcí, které považuji při práci
s odděky za důležité. Určitě nebudou všechny,
ale kolegové mě určitě doplní."


Tady v konferenci se to nejspíš moc neuplatní. Za týden už se nikomu nebude chtít se v těch příspěvcích hrabat. Natož pak příští rok na jaře, až se oddělky budou zase dělat. Lepší bude to napsat jako článek a uveřejnit někde jinde. Nebo nechat zveřejnit adminem na konferenci v souborech k stažení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 10. 2011
Re: chladící zařízení (54344)

"Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
s tímto zařízením
děkuji velmi Döme"

Pravděpodobně to málokterý včelař kupuje, takže takové zařízení je projektováno individuálně nějakým projektantem chladařem.
Případně se použije hotové řešení, co je na chlazení něčeho na teplotu od nuly po + 5 st C. Možná nějaké chlazení ovoce, zeleniny, vajec, masa..... Nebo nějaké přichlazování od něčeho, co už doma je, klimatizační jednotky, tepelného čerpadla vzduch vzduch....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 5. 10. 2011
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809) (46823) (46860) (46871) (46876) (46877)

Pán Anton Turčány,
Asi jste to již psal ale znovu mám otázku jak dlouho používáte odlehčující fumigaci?
Děkuji
Jan Bűrgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54331) (54338)

Zatím je to ale Fikce. PC gramotnost je zatím nízká. Sám mám již ve svém obvodu na všechny včelaře imeil včetně OV a ZO ale stejně se doba nějak moc nezkrátila. Stačí aby byl někdo pár dní mimo domov.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 19:30:31
> ----------------------------------------
>
> 50 dní. To jste přesně popsal jak to ve Vaší ZO funguje. Pán poručil psovi, pes
> oháňce a ta se na to ......... Kdybych měl být dál členem téhle ZO, tak je tahle
> neschopnost pro mě důvod odejít z ČSV.
> Já mám jiné počty, ráno sednu u snídaně k počítači rozešlu sms, ať se včelař do
> večera ozve jaké léčivo potřebuje. Na druhý den ráno potvrdit objednávku na KVS,
> scaner na veterině mají také a objednávka je v Dolu přes email hned. Takže
> kolik, 4 dny i s poštou.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: varroa prusvih
> > Datum: 04.10.2011 14:01:21
> > ----------------------------------------
> > To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic
> nemám.Není
> > však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad
> tak
> > je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz
> > zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den
> > práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům.
> stejný
> > počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to
> > objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání
> důvěrníků
> > k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři.
> mě
> > to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému
> a
> > monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je
> > již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k
> dispozici
> > a ne je teprv shánět.
> > Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když
> se
> > řízneš.
> >
> > pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 10. 2011
dalsi nebezpeci u amiku

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/246485-chlupati-mravenci-se-nedaji-zastavit-a-vali-se-spojenymi-staty.html?ref=zpravy-dne

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: Loupeze u vcelstev

V chovu včel platí, stejně jako ve většině lidských činností,
že výsledek je závislý ne na jedné nebo dvou podmínkách,
ale na mnoha podmínkách a nedodržení některé zdánlivě
nepodstatné mnohdy vede k naprostému nezdaru.
Pokusím se napsat pár věcí, které považuji při práci
s odděky za důležité. Určitě nebudou všechny,
ale kolegové mě určitě doplní.

1. Před každou prací musím vědět co budu dělat.
2. Oddělky se snažit dělat v době snůšky
3. Pokud je slídění, udělat oddělek v uzavřené místnosti
4. Pokud není místnost, udělat smetenec a stmelit ve sklepě
5. Malý oddělek má dostat pylový, zásobní a plodový plást
6. Do oddělku musí přijít plásty ze včel, nikdy ze skříně
7. Pro oddělek je potřeba vhodný úl a úměrné česno
8. Pokud dovezeme koupený oddělek, otevřeme večer
9. Pokud můžeme, necháme měsíc bez prohlídky

Ještě popis nejčastějsích chyb. Na včelnici se v době slídění
otevře několik úlů a hledá vhodný materiál. Oddělek se sestaví
jen z mladušek a slídilek, protože zalétané včely se vrátí domů.
Použije se nástavkový úl s vysokým dnem. Jeho česno nemůže
oddělek uhlídat ani zázrakem. Pokud je česno úplně uzavřeno
a použije se očko, problém se jen posune na pozdější dobu,
kdy bude česno otevřeno, aby docházelo k úklidu dna.

Po určitou dobu je nízké dno, stejně jako umístění ve stínu
a pokud neohrožují mravenci klidně na zemi v trávě, nezbytné.
Česno postupně zvětšíme. Pokud rozšířujeme vytočenými plásty,
dbáme na to, aby byly bez včel. Nejpozději po podání poloviny
zimních zásob musí být úl a česno tak jak bude přes zimu.

Lze udělat oddělky i v době pro tvorbu nevhodné. Ne každý
včelař má matky v tu dobu, kdy by si přál. Tyto pozdní oddělky
mohou sloužit k zazimování nahradních matek, k listopadovámu
spojení za účelem výměny matky a podobně.
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

DÖME ROMAN (212.4.152.190) --- 4. 10. 2011
chladící zařízení

Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
s tímto zařízením
děkuji velmi Döme

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 4. 10. 2011
Re: Loupeze u vcelstev

Jan Cervenka:" a v zari,kdyz jdete gabon vyndavat,je tam..."porad plno vcel v podmetu.Proto tam ten gabon od pulky srpna preci byl.Aby roztoc dostal zahul v case,kdy se vyviji prevazne zimni generace vcel.A ta musi byt opravdu zimni,a ne ocumlana od roztocu...JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 4. 10. 2011
Re: Spousta čísel v závorce (54336)

Kr:
Pro KAJI - uběhlo drahně let,mnozí to na konferenci vzdali,protože zjistili,že to k ničemu nevede.
Jen nedovedu pochopit starého včelaře jako jste Vy,že máte tu sílu a výdrž,do této konference přispívat.Myslíte si,že Vás někdo poslouchá?

-----------------
Většinou ro píšu z práce, takže to je takový relax mezi daleko horšíma depkama. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: Loupeze u vcelstev (54337)

Dne Tuesday 04 of October 2011 19:23:59 JosPr napsal(a):
> Daleko jednodussi nez zakryvat sita,nebo zuzovat cesna je zazimovat jenom
> ta vcelstva,ktera sedi narvana az dole na site,zbytek zrusit nebo na ne
> narazit oddelky.Pak nemusim mit strach z loupeze na vcelnici,pak at se boji
> jini.....JosPr


no a sranda je, kdyz date v puly srpna do takto narvanych vcelstev gabon a v
zari, kdyz jdete gabon vyndavat je tam ......

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54324) (54332)

To uvidíte na jaře jak budou včelaři naříkat, že uhynulo 10% a svádět vinu na veterináře, že jim nepředepsal léčivo. Tohle jsem si vyslechl v Nasavrkách (2007) od některých včelařů. když jsem tam byl na školení. A na moji otázku proč si nekontrolovaly spad a o to léčivo si sami neřekly a nebo rovnou koupily a použily Formidol, mlčely a jen krčily rameny. A stejné to bude i teď. Jenomže pro letošek platí nařízení, kdy má ČSV zajistit monitorig spadu, napadení trubčích larev a podezření na nefunkčnost jakého koliv léčiva. Jakpak jste na tom ve vašem obvodu, když tedy fungujete a jste povinni tyhle informace předat KVS. Tady jde už o konkrétní čísla a ne 5 a moc.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 14:09:33
> ----------------------------------------
> při cirka 500 000 včelstev to bude tak 50 000. A to je uvažovaná přirozená
> ztráta cca 10% za zimu
> Až se na jaře toto číslo objeví tak z toho bude velký poprask, jak je svaz
> špatný. :-))
> >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz (193.179.175.210) --- 4. 10. 2011
Re: řepka (54196) (54208) (54210) (54247) (54248) (54250) (54262) (54265)

Pane Červenko, tyto plodiny nikdo na užitek pro včely, potažmo pro včelaře nešlechtí. V případě řepky se šlechtí jen na výnos a kvalitu oleje a ještě na nepotřebnost k jejímu opylení. Partenogeneze a olej je cílem.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54331)


50 dní. To jste přesně popsal jak to ve Vaší ZO funguje. Pán poručil psovi, pes oháňce a ta se na to ......... Kdybych měl být dál členem téhle ZO, tak je tahle neschopnost pro mě důvod odejít z ČSV.
Já mám jiné počty, ráno sednu u snídaně k počítači rozešlu sms, ať se včelař do večera ozve jaké léčivo potřebuje. Na druhý den ráno potvrdit objednávku na KVS, scaner na veterině mají také a objednávka je v Dolu přes email hned. Takže kolik, 4 dny i s poštou.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 14:01:21
> ----------------------------------------
> To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic nemám.Není
> však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad tak
> je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz
> zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den
> práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům. stejný
> počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to
> objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání důvěrníků
> k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři. mě
> to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému a
> monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je
> již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k dispozici
> a ne je teprv shánět.
> Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když se
> řízneš.
>
> pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 4. 10. 2011
Re: Loupeze u vcelstev

Daleko jednodussi nez zakryvat sita,nebo zuzovat cesna je zazimovat jenom ta vcelstva,ktera sedi narvana az dole na site,zbytek zrusit nebo na ne narazit oddelky.Pak nemusim mit strach z loupeze na vcelnici,pak at se boji jini.....JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Krištůfek (83.208.80.247) --- 4. 10. 2011
Spousta čísel v závorce

Pro KAJI - uběhlo drahně let,mnozí to na konferenci vzdali,protože zjistili,že to k ničemu nevede.
Jen nedovedu pochopit starého včelaře jako jste Vy,že máte tu sílu a výdrž,do této konference přispívat.Myslíte si,že Vás někdo poslouchá?Ani náhodou,a ta čísla v závorce před
každým příspěvkem,k čemu to je? K ničemu,budeme řešit spad roztočů,počítání ? Pro nás starší by to mělo být jasné.
Pokud včelaříš,o své včely se musíš starat a když se nepostaráš,skončíš.Zdraví Kryštůfek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: Dod?vka medu do obchodu (54327) (54328) (54330)

http://www.vcelarstvi.cz/pravni-predpisy.html


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: Dod?vka medu do obchodu
> Datum: 04.10.2011 13:49:53
> ----------------------------------------
> Díky za odpověď. Stránky ČSV jsem prošel, ale informace o prodeji jsem
> nikde nenašel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54324) (54332)

A to je uvažovaná přirozená ztráta cca 10% za zimu.

---------------

U včelaře co šlectí na odolnost asi ano,
Ale normálně 10% zimních úhynů?

A to dokonce i v uteplených úlech? To snad je moc.


To je snad propaganda prodejců oddělků a matek. :-)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54324) (54326)

U nás je snaha udrže roztoče na co nejnižší úrovni neboť víme že 0 už tu zřejmě nikdy nebude.. Je to i důsledkem globalizace a fenoménu oteplování kdy se již na našem území vyskytuje množství i jiného hmyzu který ještě nedávno obýval jen subtropy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 09:18:40
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> "To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel. "
> .............
>
> To záleží na příkladu. :)
>
> Když se porovnají včelaři u nás a ve všech ostatních státech světa, potom
> zřejmě jsme ohledně roztočů jediní nesvéprávní. :)
>
> Rád bych, kdyby se tyto diskuse nebraly osobně, ale o argumentech. Ono se
> to sice každý rok vrací, ale občas se to někam posune. Podle mě jde o to,
> snažit se domýšlet důsledky postupů, kam to může vést, co má jakou
> perspektivu.
>
> Pokud si dám za cíl udržet roztoče co nejvíc na 0, abych nemusel řešit
> odolnost včel, potom musím zvolit jiný postup, než když chci řešit i
> odolnost včel. Při 0 se odolnost včel neprojeví.
>
> U nás je snaha nařizováním udržet roztoče na 0, tomu je snaha i přizpůsobit
> metodiku.
> O důsledcích se již psalo dost.
> Já se jen divím, že to většině včelařů nevadí.
> :)
>
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54324)

při cirka 500 000 včelstev to bude tak 50 000. A to je uvažovaná přirozená ztráta cca 10% za zimu
Až se na jaře toto číslo objeví tak z toho bude velký poprask, jak je svaz špatný. :-))
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 07:49:38
> ----------------------------------------
> Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat
> nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč
> jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo
> zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a
> zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu.
> Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit
> stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten
> riskuje uhyny.
> To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
> Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře.
> Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV
> od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář
> něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je
> svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené
> hodnoty.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322)

To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic nemám.Není však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad tak je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům. stejný počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání důvěrníků k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři. mě to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému a monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k dispozici a ne je teprv shánět.
Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když se řízneš.

pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 07:06:59
> ----------------------------------------
> přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses
> strašně nudil.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp
> > Předmět: Re: varroa prusvih
> > Datum: 03.10.2011 14:24:09
> > ----------------------------------------
> > Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> > předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> > zlíbí.
> > Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> > jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
> >
> > Milan Čáp
> ----------------------
>
>
> Milan Čáp se asi nediví ničemu, jen upozorňuje na "malou slabinku"
> současného systému.
> Kdy lidi často bez kvalifikace a skoro vždy bez informací rozhodují
> /převídají/ na půl roku až rok dopředu co bude.
>
> Milan Čáp naprogramoval varoamonitring.eu, takže je ten poslední, kterého
> bys měl urážet.
>
> Podívej se na včerejší příspěvek JB - o stavu gramotnosti jejich ZO. To je
> v podtstě stav který ty hájíš, který současný systém konzervuje, a dost
> nákladně.
>
> Dneska vypadá VMS jako spolek páer podivínů, co si počítají roztoče. A
> ještě se tim chlubí.
>
> Původně se to nabízelo ke spolupráci ČSV aby došlo k plošnému rozšíření a
> hlavně by pak nákazoví referenti alepoň trochu věděli jak to vypadá s
> populací VD. Dneska si troufám stále říci, že ani polovina nákazových
> referentů nesleduje zamoření svých včelstev.
> UV ČSV nabídku arogantně odmítl i vzít na vědomí - v zápise je to uvedeno
> jako prezentace - přitom to bylo na pozvání púředsedy ČSV, že sám nemůže
> rozhodnout a nechá rozhodnutí o spolupráci ÚV.
>
> Takže dnes je VMS pár podivínů, kteří díky jemu získavají velké množství
> zkušeností a informací o tom, jak a kdy se VD množí, co na něj platí a co
> ne, kolik snesou které včely atd.
>
> Za pár let bude po jejich znalostech velká poptávka. A asi bude dost lidí
> (hlavně z novějších včelařů) kteří nepochopí stávávající systém a kteří na
> monitoringu prostě vyrostou.
>
> Takže Milan je rozhodně člověk, který má právo a znalosti poukázat na
> "slabinky" současného systému.
> Nehledě na to, že po zimě se ty slabinka budou moci docela dobře spočítat,
> pokud nebude snaha úhyny nějak bagatelizovat.
>
> Karel
>
> P.S. Nehledě na to, že právě i kolem VMS vykrystalizovala MSVV - to bylo
> volání, že když se někomu nelíbí neexistence nezávislého včelařského
> výzkum. A uvidíme, jak se jí bude dařit. Ale jak tak koukám kolem sebe,
> pole vdělávání je stále značně neorané. :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 4. 10. 2011
Re: Dod?vka medu do obchodu (54327) (54328)

Díky za odpověď. Stránky ČSV jsem prošel, ale informace o prodeji jsem nikde nenašel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: Loupee u v?elstev (54319)

To máš tak mám 30 včelstev a občasná stráta 1 - včelstev za rok mne po 50 letech včelaření nikterak nevzrušuje. I když také někdy mne to překvapí ahledím nato jak sůva z nudlí. Prostě vzali kramle.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 03.10.2011 22:32:52
> ----------------------------------------
> Jo chyba ke které došlo, je česno to bylo moc otevřeny a nešlo ubránit.
> Děkuji za zkušenosti které jste mi předali zvláště R Poláškovi.Pepanovi
> děkuji za ozdravnou kůru, upřímně jsem se zasmál. Ještě bych otevřel
> diskusi na téma zůžení česna u úlů které nemají zasíťované dno. Bojím se
> toho že včelstvo na nástavku se musí dusit když má pro přístup vzuchu otvor
> velikosti jen 2cm2. Vybavuji si staré úly, znám je jen z trosek kolem
> dědiny,u těch to asi jinak nebylo a včelařit se v tom dalo. Kamarád, který
> mi ukazoval co a jak mi doporučil zasíťovaná dna. Navíc teď i ve Včelařství
> psali v příloze o tom, že včely mají radši spíš průvan, než zadušený
> prostor. Tak si omlouvám to otevřené česno. Drahá zkušenost.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: Dod?vka medu do obchodu (54327)

Stačí ta kuchyń v rámci prodeje ze dvora kam i váš případ zřejmě patří. Více na stránkách ČSV

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Dod?vka medu do obchodu
> Datum: 04.10.2011 13:02:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové,
>               jsem malovčelař se 20 včelstvy. Je při prodeji medu na
> tržišti a dodávce medu do maloprodejny v rámci kraje ve kterém včelařím
> nutno mít vyhrazenou mítsnost na stáčení medu, nebo lze med stáčet např. v
> kuchyni samozřejmě při dodržení hygienických podmínek?
> Díky za odpovědi.
>
> Martin
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 4. 10. 2011
Dodávka medu do obchodu

Dobrý den pánové,
jsem malovčelař se 20 včelstvy. Je při prodeji medu na tržišti a dodávce medu do maloprodejny v rámci kraje ve kterém včelařím nutno mít vyhrazenou mítsnost na stáčení medu, nebo lze med stáčet např. v kuchyni samozřejmě při dodržení hygienických podmínek?
Díky za odpovědi.

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54324)

Aleš Molčík napsal:
"To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy, ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten nesvéprávný je potom skoro každý chovatel. "
..............

To záleží na příkladu. :)

Když se porovnají včelaři u nás a ve všech ostatních státech světa, potom zřejmě jsme ohledně roztočů jediní nesvéprávní. :)

Rád bych, kdyby se tyto diskuse nebraly osobně, ale o argumentech. Ono se to sice každý rok vrací, ale občas se to někam posune. Podle mě jde o to, snažit se domýšlet důsledky postupů, kam to může vést, co má jakou perspektivu.

Pokud si dám za cíl udržet roztoče co nejvíc na 0, abych nemusel řešit odolnost včel, potom musím zvolit jiný postup, než když chci řešit i odolnost včel. Při 0 se odolnost včel neprojeví.

U nás je snaha nařizováním udržet roztoče na 0, tomu je snaha i přizpůsobit metodiku.
O důsledcích se již psalo dost.
Já se jen divím, že to většině včelařů nevadí.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Ä?ĂĄp (e-mailem) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322) (54324)

Je to klasika, většina si z toho celého, co jsem psal vypíchne jednu
věc a na té se vyřádí. Celek nikdo neřeší a řešit nechce - je to tabu.
Pepan jednou napíše, že mu zimní monitoring slouží pro zjištění, jak
bylo účinné očetření, podruhé že podle něj rozhodují, jak budou léčit
následující rok. Takže když bylo léčení neúčinné, tak asi příští rok
asi nasadí větší kalibr, a naopak. Není to trochu pozdě? Nějak mi
uniká smysl.
Dále se dozvídám, že tu jsou spolky svéprávných lidí, tak na co komisi,
která by sledovala aktuální stav zamoření roztočem, na druhé straně že
nikdo nemonitoruje. Není právě spolčování o tom, že se řeší věci
společně? Nepomohla by taková komise právě včelařům v ZO, kteří
nesledují, ale i těm, kteří zrovna neměli čas monitorovat?

Milan Čáp

4. říjen 2011 7:49:30, Ale Molčík napsal:
> Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat
> nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč
> jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo
> zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a
> zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu.
> Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit
> stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten
> riskuje uhyny.
> To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
> Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře.
> Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV
> od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář
> něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je
> svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené
> hodnoty.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.33) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315) (54322)

Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu. Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten riskuje uhyny.
To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy, ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře. Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené hodnoty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 10. 2011
Re: Loupeže u včelstev (54319) (54321)

Včely podle mně nějaké zasíťované otvory na větrání nijak zvlášť nepotřebují. Podle mně se dokáží v přírodě vyrovnat se situací, kdy do dutiny ve stromě nebo skále či zemi vede jen jeden malý otvor.
Jednu dobu, asi dva roky jsem měl nástavky položené ve včelíně na zadovácích. A protože nešly dorazit až na stěnu,udělal jsem ve vysokém dnu a ve stěně včelína otvory cca 3 cm v průměru jako na očka, stočil z plechu z vyšší hliníkové plechovky na pivo trubku, zvenku zatěsnil papíry a pěnovým polyetylenem a dno s venkovním prostorem tou trubkou propojil. Takže včely byly propojené z venkem cca 15 centimetry trubky o průměru 2 - 3 cm. Některé měly síťovaná dna, některé ne. Vždycky jsem tam v květnu udělal oddělky, ty nechal zesílit až na 2 nástavky, tedy 20 rámků 39x24, zakrmil a přezimoval a druhý rok na jaře použil jako náhradní včelstva.
Nikdy jsem nepozoroval žádné problém s větráním. Ani při krmení. Akorát když se večer čerstvě zakrmily takovým litrem, dva litry roztoku, foukaly potom z té trubky teplý vzduch jako z ventilátoru. A to i když to byl úl z nezasíťovaným dnem, ten vzduch prostě nasávaly skrz netěsnosti. Asi na to větrání spotřebovaly nějaký litřík cukerného roztoku a nějaký pyl navíc, ale jinak nic....
Klidně, kdyby to někde připadalo v úvahu, by podle mně šlo chovat včely třeba v zděné místnosti s tlustými stěnami 50 - 60 i víc centimetrů silnými, kdyby se česno úlu přes tu stěnu protáhlo trubkou průměru 5 - 10 centimetrů...., ani by to nemusely být úly se sítem či jiným větráním do místnosti....
Dělat zasíťované otvory do úlu jinde než kde včely mají česno je podle mně v období slídění chyba. Pouhá vůně unikající ze včelstva stačí k slídění létavek, ty potom soustavně slídí kolem úlu a skutečné česno nakonec stejně najdou a soubojem otestují strážkyně. Zato když otvory nejsou, létavky neslídí. Pro svůj úl dělají něco jiného a nepřicházejí nazmar v soubojích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 4. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312) (54315)

přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses strašně nudil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 14:24:09
> ----------------------------------------
> Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> zlíbí.
> Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
>
> Milan Čáp
----------------------


Milan Čáp se asi nediví ničemu, jen upozorňuje na "malou slabinku" současného systému.
Kdy lidi často bez kvalifikace a skoro vždy bez informací rozhodují /převídají/ na půl roku až rok dopředu co bude.

Milan Čáp naprogramoval varoamonitring.eu, takže je ten poslední, kterého bys měl urážet.

Podívej se na včerejší příspěvek JB - o stavu gramotnosti jejich ZO. To je v podtstě stav který ty hájíš, který současný systém konzervuje, a dost nákladně.

Dneska vypadá VMS jako spolek páer podivínů, co si počítají roztoče. A ještě se tim chlubí.

Původně se to nabízelo ke spolupráci ČSV aby došlo k plošnému rozšíření a hlavně by pak nákazoví referenti alepoň trochu věděli jak to vypadá s populací VD. Dneska si troufám stále říci, že ani polovina nákazových referentů nesleduje zamoření svých včelstev.
UV ČSV nabídku arogantně odmítl i vzít na vědomí - v zápise je to uvedeno jako prezentace - přitom to bylo na pozvání púředsedy ČSV, že sám nemůže rozhodnout a nechá rozhodnutí o spolupráci ÚV.

Takže dnes je VMS pár podivínů, kteří díky jemu získavají velké množství zkušeností a informací o tom, jak a kdy se VD množí, co na něj platí a co ne, kolik snesou které včely atd.

Za pár let bude po jejich znalostech velká poptávka. A asi bude dost lidí (hlavně z novějších včelařů) kteří nepochopí stávávající systém a kteří na monitoringu prostě vyrostou.

Takže Milan je rozhodně člověk, který má právo a znalosti poukázat na "slabinky" současného systému.
Nehledě na to, že po zimě se ty slabinka budou moci docela dobře spočítat, pokud nebude snaha úhyny nějak bagatelizovat.

Karel

P.S. Nehledě na to, že právě i kolem VMS vykrystalizovala MSVV - to bylo volání, že když se někomu nelíbí neexistence nezávislého včelařského výzkum. A uvidíme, jak se jí bude dařit. Ale jak tak koukám kolem sebe, pole vdělávání je stále značně neorané. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 4. 10. 2011
Re: Loupeže u včelstev (54319)

Zasítovaní z důvodu větrání stačí jen pruh asi tak 2-5cm na plnou šíři. Nebo můžeš ze zadní či boční strany udělat díry třeba průměr 30-35mm /dás e koupit lacino vrták v sadě) a zabrýr jemným sítem - bacha hliníkové na mouchy myši prokoušou.
Můžou být i na čelní straně.
Mají celkem doborou funkci - zabaví slídilky a vosy.
A pokud máš vodorvné česno:
Na podobném principu je řešeno pár uělátek (já je naštěstí nikd ynemusel použít) - jedno nabízí Loefalman v posledním MV - zadní strana - vypadá pěkně.

Princip je, že včely chodí prodlouženou chodbičkou, nad ní je síto, kterým intenzívně vychází vůně z úlu a ta láká vetřelce a včely se naučí chodit předem. Tam to můžeš zůžit jak chceš.

Ale ten plech z Černého mostu vypadá dobře a za ty prachy já bych se s tím nedělal.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 4. 10. 2011
Re: Loupeže u včelstev (54319)

Loupeže se občas stávají, ale při krmení nechávám zasíťované dno otevřené, česno taky po celé délce a přivřená i očka v nástavcích. Když se nezavdá příčina špatným krmením (rozlitý roztok, slabý oddělek ponechaný svému osudu, krmení ve špatnou dobu, aj.), tak se mi za posledních x let nestalo, že by kmenové včelstvo bylo vyloupeno. Nechci to zakřiknout, ale kdyby byl problém, stačí učinit opatření u daného konkrétního včelstva. Je zbytečné preventivně včelstva uzavírat. Pokud začínáme krmit v červenci, srpnu, je třeba včelstvům naopak umožnit snadnou výměnu vzduchu. Uzavření česna na jednu včelu je dle mého názoru krajní řešení, vhodné u oddělků nebo když již na včelnici propukla loupež do pokročilého stádia (řeže se to hlava nehlava).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (194.228.223.4) --- 3. 10. 2011
Loupeže u včelstev

Jo chyba ke které došlo, je česno to bylo moc otevřeny a nešlo ubránit. Děkuji za zkušenosti které jste mi předali zvláště R Poláškovi.Pepanovi děkuji za ozdravnou kůru, upřímně jsem se zasmál. Ještě bych otevřel diskusi na téma zůžení česna u úlů které nemají zasíťované dno. Bojím se toho že včelstvo na nástavku se musí dusit když má pro přístup vzuchu otvor velikosti jen 2cm2. Vybavuji si staré úly, znám je jen z trosek kolem dědiny,u těch to asi jinak nebylo a včelařit se v tom dalo. Kamarád, který mi ukazoval co a jak mi doporučil zasíťovaná dna. Navíc teď i ve Včelařství psali v příloze o tom, že včely mají radši spíš průvan, než zadušený prostor. Tak si omlouvám to otevřené česno. Drahá zkušenost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309)

Milam Čáp:Rád bych, aby pracovala v sézóně
> >> průběžně, měla aktuální informace z terénu
Pane Čap vy jste se zblá...zmýlil
Na schuzi ZO nikdo nevi aktuelní spad nikdo neví nic, je jen léčivo a k němu návod.
Monitoring skoro 0
Já který monitoruji jsem tam jako vyjimka.
Budečáky, bez podložek jako před 30ti lety.
Paradoxně se ale může stát že ačkoliv a současně protože mám matky od inseminovaných matek F1 já říkám G= guláš 1 dopadnu nejhůře.

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.181.142.51) --- 3. 10. 2011
Re: Loupee u v?elstev (54288) (54295) (54302)

Také jsem měl letos vyloupené jedno včelstvo. Oddělek na jaře, ale nyní nakrmené včelstvo v jednom nástavku Čechosl.
Při kontrole minulý týden jsem zjistil včely na jednom rámku s matkou, bez zásuob, česno - 3 cm, ale na dně velká lopata mrtvolek, ale bylo to více žluté než hnědé. Poprvé jsem viděl obrovskou řež s vosama.
V sobotu se přiletěla na včelín podívat sršeň. Ale bykla nějaká divná - řekl bych skoro stejně velká, neli nepatrně větší, pokud jsem stačil pozorovat /chtěl jsem ji chytit a prohlédnout/ zadeček byl překrásně žlutý a dva pásy sametově tmavohnědé. Prostě byl to jiný hmyz nepřesně popsaný. Sršeň to nebyla, vždyť je mám v jednom prázdném úle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312)

"Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
zlíbí.
Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?"

No, do určité míry je tady snaha Svazu monopolizovat si léčení. Kdyby léčiva nebyla na předpis, spousta včelařů by si je kupovala a dělala by si ošetření sama a Svaz by nepotřebovali.
Kromě toho ale tyto léčiva jsou poměrně dost toxická, takže by se k nim neměla dostat nevyškolená osoba. Která by si k nim mohla dostat, kdyby ty léčiva byly volně v prodeji. Komisionální systém léčení pak papírově zaručuje, že se k aplikaci nevyškolená osoba nedostane, protože důvěrníci, kteří léčení provádějí, jsou právě skrz tu komisi a skrz školení papírově v aplikaci toho léčiva vyškoleni. Že ve skutečnosti dost důvěrníků v tom léčení vyškoleno není a dělá si léčení, jak se jim chce, neexistuje, dokud nenastane nějaký velký průšvih. Třeba že nějaké děcko vypije nezajištěnou lahvičku s léčivem a dostane se to do novin a formálnost tohoto systému se bude veřejně probírat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311) (54312)

přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses strašně nudil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 14:24:09
> ----------------------------------------
> Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> zlíbí.
> Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
>
> Milan Čáp
>
> 3. říjen 2011 14:02:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> > A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby?
> > Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?
> >
> > PEPAN
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: varroa prusvih
> >> Datum: 03.10.2011 13:10:39
> >> ----------------------------------------
> >> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a
> >> nerozhodovala na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně
> >> vypovídajících výsledků zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně
> >> průběžně, měla aktuální informace z terénu a dle toho mohla včas
> >> doporučit léčení. Rád bych, kdyby bylo objednání a dodání léčiva
> >> záležitostí cca týdne a neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy
> >> nevím, co bude.
> >>
> >> Milan Čáp
> >>
> >> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> >> > Nevím co ještě bys chtěl;
> >> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor
> >> včetně
> >> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní
> >> měli a
> >> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři
> >> objednají
> >> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> >> > Netuším jestli jsi ve svazu?
> >> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte.
> >> Jestli nejsi
> >> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
> >> >
> >> > Pepan
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
> >> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> >> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
> >> >> Pepan
> >> >>
> >> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
> >> >>
> >> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na
> >> "léčiva" bude
> >> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> >> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale
> >> jmenovaný
> >> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> >> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
> >> >>
> >> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a
> >> ne jako v
> >> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
> >> >>
> >> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to
> >> jde proti
> >> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
> >> >>
> >> >> Karel
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54306)

R. POlášek napsal:

"Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora."
……………………..
Myslím, že tento strach postrádá logiku.

Pro zákazníky je tu formální záruka pouze toho, že dokud to bude fungovat, tak se do všech včelstev minimálně 3x za rok foukne amitráz, někde se k tomu přidá fluvalinat a potom možná ještě acrinatrin. Pro vyšší účinnost se včelstva v zimě ještě propláchnou acetonem, a na zvážení včelařů se nechá, jak moc prolít včelstva kyselinou.

A ani to není zárukou, že se v některých letech kleštík nepřemnoží, a včelaři v panice nebudou nadužívat dotovaná léčiva.

Jaký by byl problém v používání „léků“ při například doporučené aplikaci.? Vždyť pokud má léčivo návod, potom kdo léčí v souladu s návodem, neměl by mít rezidua v medu – viz např. Slovensko.

V souladu s návodem neléčí např. ten, komu léčivo nefunguje, ale potom je problém v léčivu a žádné nařizování problém nevyřeší.

Taková nařizovací metodika podle mě u zákazníka může naopak vyvolat zdání, že včelaři u nás jsou bandou neschopných lidí, kteří neumí používat „léky“ podle předpisu, a proto se musí jejich neschopnost nahrazovat nařizováním.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307)

Nevím co ještě bys chtěl;
Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
Netuším jestli jsi ve svazu?
Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.

Pepan

-------------

Jo, to jsme kdysi chtěli. Třeba změnu stanov, tajnou volbu, atd.

Jedni to nazývali Rozvrat a boj o koryta, ti druzí viděli problémy a chtěli to řešit.

Myslím, že se to tehdy jmenovalo I2J. Kromě urážek ve Včelařství atd nedošlo k jakékoli komunikaci.
Takže jsem ukončil členství k 31.12.2005. MImo jiné co mi na OV bylo vysvětleno (přípomínka ohniska moru na okrese), že ČSV je tu pro spolkovou činnost a na zdraví včel je tu SVS.
:-) Ale dnes si myslím že měli pravdu. Je jejich věc o čem chtějí jednat a čím ztrácet čas.

Tady se směšuje dobrovolnost a povinnost.

Jestli si nějaká ZO rozhodne, že si to bude dělat tak jak dělá je to její věc. A když nechce ZO nějaké komise, zvát a dohánět veterináře tak snad nemusí. Navíc nemůžeš změnit pasívní většinu. Je to její právo, nemají povinnost suplovat státní správu.
Nemůžeš ukládat občanskému sdružení nějaké povinnosti. Proč by dělali na jaře schůzi a rozhodovali o včelách včelařů.

Tedy v tom smyslu, že by byli povinni to dělat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Ä?ĂĄp (e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309) (54311)

Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
zlíbí.
Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?

Milan Čáp

3. říjen 2011 14:02:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby?
> Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: varroa prusvih
>> Datum: 03.10.2011 13:10:39
>> ----------------------------------------
>> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a
>> nerozhodovala na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně
>> vypovídajících výsledků zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně
>> průběžně, měla aktuální informace z terénu a dle toho mohla včas
>> doporučit léčení. Rád bych, kdyby bylo objednání a dodání léčiva
>> záležitostí cca týdne a neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy
>> nevím, co bude.
>>
>> Milan Čáp
>>
>> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
>> > Nevím co ještě bys chtěl;
>> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor
>> včetně
>> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní
>> měli a
>> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři
>> objednají
>> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
>> > Netuším jestli jsi ve svazu?
>> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte.
>> Jestli nejsi
>> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
>> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
>> >> ----------------------------------------
>> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
>> >> Pepan
>> >>
>> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>> >>
>> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na
>> "léčiva" bude
>> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
>> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale
>> jmenovaný
>> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
>> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>> >>
>> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a
>> ne jako v
>> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>> >>
>> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to
>> jde proti
>> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
>> >>
>> >> Karel
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307) (54309)

A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby? Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 13:10:39
> ----------------------------------------
> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
> na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
> zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
> informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
> kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
> neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.
>
> Milan Čáp
>
> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> > Nevím co ještě bys chtěl;
> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně
> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a
> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají
> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> > Netuším jestli jsi ve svazu?
> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi
> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> >> ----------------------------------------
> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
> >> Pepan
> >>
> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
> >>
> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
> >>
> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
> >>
> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih

Nechtěl by jste, aby komise také dělala jarní prohlídku,
vytáčela a prodala med za Vámi stanovenou cenu
a zakrmila na zimu?

Teď vážně.
1. Je komise vždy odborně výše než majitel?
2. Naše organizace na jaře objedná léky podle požadavku členů.
3. Má vždy nějakou rezervu na mimořádné události
4. V každém větším městě je veterinář, kde lze dohodnout další (za plnou
cenu).
5. Naše ZO ČSV je dobrovolný spolek svéprávných včelařů
Jak čtu některé příspěvky, nerozumím jim.

----- Original Message -----
> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala na
> čtvrt až půl roku dopředu ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Ä?ĂĄp (e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54307)

Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.

Milan Čáp

3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> Nevím co ještě bys chtěl;
> Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> Netuším jestli jsi ve svazu?
> Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
>> Datum: 03.10.2011 09:37:26
>> ----------------------------------------
>> Celkem dobře jsi situaci popsal
>> Pepan
>>
>> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>>
>> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
>> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
>> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
>> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
>> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>>
>> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
>> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>>
>> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
>> mnoha lidem a jejich zájmům.
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305) (54306)

VELMI DOBRÁ PŘIPOMÍNKA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 10:06:40
> ----------------------------------------
> Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev
> starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou
> snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se
> objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo
> nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med
> od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
> A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med
> z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém
> ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z
> všelijakých certifikovaných biochovů.
> A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby
> mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací
> bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.
>
> Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I
> když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální
> záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305)

Nevím co ještě bys chtěl;
Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
Netuším jestli jsi ve svazu?
Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> ----------------------------------------
> Celkem dobře jsi situaci popsal
> Pepan
>
> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>
> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>
> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>
> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> mnoha lidem a jejich zájmům.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304) (54305)

Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z všelijakých certifikovaných biochovů.
A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.

Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303) (54304)

Celkem dobře jsi situaci popsal
Pepan

No a z toho je podle mě jediná cesta ven.

Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky zodpovídat. A mít i pravomoce.

No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.

Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti mnoha lidem a jejich zájmům.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54303)

Celkem dobře jsi situaci popsal.
Však ve stručnosti to shrnu poslední příspěvky.
Nejsem proti sledování zdravotního stavu. Jen konstatuji, že stejně neadekvátně připravená akce "Prognóza škůdců" proběhla v osmdesátých letech pro zahrádkáře, a po pár letech to v tichosti zaniklo. Víceméně to fungovalo jako poplašná správa.
Monitoring v očích mnoha včelařů funguje naprosto stejně. Léčiva se pak nasazují okamžitě. bez ohledu na jejich správnou dobu a podmínky k aplikaci. Následně to pak vyvolává dojem neúčinnosti.
Ten zatracovaný zavedený systém však je nastaven právě do doby kdy je škůdce nejsnáze zasažitelný. Jediný problém který v tom systému vidím jsou různá stádia vývoje jednotlivých včelstev v závislosti na stáří matky, stanovišti a tak podobně.
Proto také tvrdím, že ta léčení jsou za účasti komisí jsou nesmyslné neb jen včelař se znalostí stavu svých včelstev je schopen správně posoudit a zajistit ten správný čas k aplikaci, samozřejmě s ohledem na doporučení SVS. K tomu mu pak má napomoct ten monitoring.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 08:51:05
> ----------------------------------------
> Já to vztahoval na včelaře.
> A mám ještě jeden postřeh.
> Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to
> co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
> Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na
> místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší
> počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku
> je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
> Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k
> většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým
> zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.
>
> Pepan
>
> -------------
> Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace.
> Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud
> je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi
> různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže
> z čeho má dotyčný vycházet?
> A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc
> vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor
> virozy/.
> Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si
> pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči".
> Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to
> si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první
> fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci
>
> Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale
> celkovou informovanost o situaci.
> Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl
> první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a
> zacpal to podložkou.
> Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou
> Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto
> tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
> Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil
> zase já.
> Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se
> vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
> Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam
> zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely
> rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.
>
> Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.
>
> A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by
> se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že
> je důležité sledovat spad a napadení?
>
> Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných
> "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.
>
> Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se
> připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok
> musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.
>
> Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si
> přeci nenakoupíte vidličky.
>
> A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře.
> Bude větší poptávka. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294)

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

-------------
Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace. Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže z čeho má dotyčný vycházet?
A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor virozy/.
Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči". Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci

Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale celkovou informovanost o situaci.
Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a zacpal to podložkou.
Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil zase já.
Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.

Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.

A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že je důležité sledovat spad a napadení?

Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.

Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.

Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si přeci nenakoupíte vidličky.

A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře. Bude větší poptávka. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2011
Re: Loupee u v?elstev (54288) (54295)

Letos to už je poněkolikáté, co to tady opakuji.
Včelstva v tuto dobu, pokud se mají stoprocentně ochránit před loupeží, potřebují česno co nejblíž plodu a u silných včelstev maximální plochu toho česna tak do 10 - 15 cm čtvereční. Slabá včelstva, rozvrtaná včelstva a jiná pochybná, pokud mají přežít, potřebují až v krajním případě česno na jednu včelu, tedy plochu česna cca 1 cm čtvereční.
Takže u nástavkových úlů je v tuto dobu třeba včelotěsně zavřít nebo ucpat česno dole ve dnu a nechat otevřené jen jedno očko v příhodné výši. U těch slabých včelstev je třeba to očko ještě zúžit na tu jednu včelu, zkontrolovat, jestli jednotlivé nástavky položené na sobě, zvláště ty horní, těsní, nemusí být mezera na průlet zlodějem, na podněcování loupeže stačí úplně, když tam uniká vůně včelstva. Případně dole ještě zakrýt síto.

Včelstvo, často i to silné, pokud má mnoho centimetrů čtverečních otevřených česen a oček, se proti loupeži nedokáže ubránit. Zvláště otevřené česno dole, odkud je přes vysoké dno a neobsazené plásty přístup k včelstvu a zásobám celým průřezem nástavku, je před loupeží mimořádně obtížně hájitelné. V lepším případě si akorát včely na stanovišti vyměňují tichou loupeží zásoby, v horším případě je včelstvo, na které se soustředí zjevná loupež, vybráno od zásob a zničeno.
Do určité míry, dá se říct, je to přirozený proces zmenšování počtu včelstev na úkor těch méně bránicích své zásoby, protože při zjevné loupeži je loupící včelstvo posíleno i přeživší částí včel z vyloupeného úlu, jenže kolikrát je to zmenšování včelstev proti přání včelaře a kolikrát slabší včelstvo "udělá" včelař ze silného dobrého včelstva příliš otevřenými česny a podnícením loupeže třeba ukápnutím cukru nebo prací se včelstvem.
Fakt je, že zmenšování počtu včelstev čistě jen loupežemi není na jedno stanovišti úplně stoprocentní, po vyloupení a zničení určitého procenta včelstev zbylá zůstávají. Takže někteří včelasři na to dneska v nástavkových úlech kašlou, nechávají otevřená česna naplno a považují to za přírodní výběr.

Jinak tyhlety znalosti, zužování česen v podletí a jejich optimální umísťování měli dřív automaticky všichni včelaři. S rozšířením nástavkových úlů byly staré úly zavrženy a s nimi byly zavrženy a zapomenuty i všechny znalostzi kolem těchto úlů jako zastaralé včetně tady těchto. No a výsledek je vidět....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54299) (54300)

Aleš Molčík napsal:

"A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není."
................

Podle mě není těžké pochopit jak jsem to myslel - to co se nám oficiálně nařizuje.

A tam se neshodneme.
Já tam problém vidím, a ne jeden, ne že tam žádný není.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294) (54299)

Radek Krušina:
Jako by současný přístup měl nějakou perspektivitu.
---------------------------------------------
A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055) (54062) (54065) (54067) (54069) (54070) (54074) (54076) (54079) (54080) (54081) (54097) (54111) (54112) (54120) (54140) (54151) (54160) (54198) (54204) (54212) (54215) (54218) (54219) (54221) (54224) (54226) (54271) (54272) (54287) (54294)

Josef Menšík napsal:
"Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům."
............

Myslím, že je to správná úvaha.

Ale problém s námi včelaři vidím jinde - ne nadávat na neléčení, že vůbec v absolutní většině nestojíme o to, aby se něco v metodice změnilo.

Joko by současný přístup měl nějakou perspektivu.
Není to nadávání na včelaře, ale spíš údiv.

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Re: u?innost, ne??innost gabonu PA (54279) (54280) (54282) (54283) (54284) (54297)

no u toho gabonu se mi už tak stalo, že ačkoliv jsem ho umístil do středu plodového hnízda tak nakonec včely přesunuly plod jinam a gabon se ocitl mimo hnízdo, tam byl pak spad při fumigaci mnohem vyšší.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: u?innost, ne??innost gabonu PA
> Datum: 03.10.2011 07:41:04
> ----------------------------------------
> V roce 2008 jsme dávali gabon 26.7.2008
>
> V roce 2009 jsme gabon nedávali
>
> V roce 2010 jsem gabon nejdříve nedal protože přirozené denní spady byly
> nizké 0.15 roztoče na den a v září jsem zjistil že zamoření je vyšší tak
> jsem dal gabon až 19-24.9.2010 u jedné poloviny včelstev s plodem a druhou
> část bez plodu jsem fumigoval ve stejném termínu se spady 40 až 613
> roztočů, pruměr 300 roztočů na včelstvo.
>
> V roce 2011 gabon 12 a17.7. 2011 a přirozený spad 9.9. 2011
> byl u jedné čtvrtiny vyšší než 3, 3až 8 roztočů na den a npo formidolu a
> 65% Km byly denní spady 20 až 253 rortočů za den.
> Gabon 3 pasky na 3 nn k plodu
> U čtvrtiny včelstev celkové spady okolo 1500-2500.
> Gabon tam byl 30 dní 12-17.7 až 15.8.
> Ztoho usuzujeme že gabon nemel dobrou učinnost
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 3. 10. 2011
Re: učinnost, neúčinnost gabonu PA (54279) (54280) (54282) (54283) (54284)

V roce 2008 jsme dávali gabon 26.7.2008

V roce 2009 jsme gabon nedávali

V roce 2010 jsem gabon nejdříve nedal protože přirozené denní spady byly nizké 0.15 roztoče na den a v září jsem zjistil že zamoření je vyšší tak jsem dal gabon až 19-24.9.2010 u jedné poloviny včelstev s plodem a druhou část bez plodu jsem fumigoval ve stejném termínu se spady 40 až 613 roztočů, pruměr 300 roztočů na včelstvo.

V roce 2011 gabon 12 a17.7. 2011 a přirozený spad 9.9. 2011
byl u jedné čtvrtiny vyšší než 3, 3až 8 roztočů na den a npo formidolu a 65% Km byly denní spady 20 až 253 rortočů za den.
Gabon 3 pasky na 3 nn k plodu
U čtvrtiny včelstev celkové spady okolo 1500-2500.
Gabon tam byl 30 dní 12-17.7 až 15.8.
Ztoho usuzujeme že gabon nemel dobrou učinnost
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2011
Fwd: LBV a roztoci

je již prokázáno že roztoč si nevybírá mezi dějničím a trubčím plodem. Je však známo, že trubec má delší vývoj v kukle a proto se tam kleštík má vícero potomstva.

Pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: LBV a roztoci
# Datum: 02.10.2011 22:05:16
# ----------------------------------------
# A neni to spis tak,ze se roztoc mnozi radeji na trubcim plodu?A ta strma
# krivka narustu roztocu se da utnout odstranenim a vytavenim trubcich
# ramku?S LBV jsem hodne spokojeny a krom protirojoveho efektu je to urcite
# cesta k vyraznemu potlaceni roztocu.U sebe o ucinku gabonu
# nepochybuju,behem posledniho tydne jsem zaznamenal 2 spadle roztoce,ale
# ucinnost nebo neucinost gabonu se ukaze az po fumigaci Varidolem u vcelstev
# bez plodu...A matky zatim kladou vesele i trubcinu...Rijen,nerijen,zase si
# pulka vcelstev podrzi trubce na zimu.JosPr
#
#

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78550 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 54296 do č. 54356)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu