Včelařská konference

Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu, protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo. Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval, ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

Právě toto je podle mě velký nedostatek dadantu, a sice snaha držet
plodiště na vysokých plástech v jedné bedně a blízkém okolí. Nízké
nástavky mi umožní přirozený pohyb včel nahoru a dolů a neřeším, kde
zrovna jsou, to si určují včely samy podle mnoha faktorů, které na ně
působí. Toto mi dadant neumožní, nebo umožní za cenu že toto putování
budu za včely, s velkou námahou a hůře dělat sám.

Jinak naprosto souhlasím s Radkem v ponechání dostatečného prostoru v
podletí. I mě se stane, že je několik desítek až stovek včel venku, ale
jsou to případy řídké, většinou pokud přijde velké oteplení. Vždyť jaký
je rozdíl mezi tím, zda mám vysoký podmet, nebo tam přidám o nástavek více?

Milan Čáp

Dne 28.10.2011 12:04, Radek Hubač napsal(a):
> Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
>> Datum: 28.10.2011 09:16:15
>> ----------------------------------------
>> RH:
>> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
>> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
>> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
>> ---------------
>>
>> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
>> výšky.
>> Ale tady se bavíme o Dadantu.
>> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
>> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>>
>> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
>> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
>> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
>> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>

"Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?"

Já bych řekl, že v první řadě už není v souladu s přírodou to, že se včelám bere med, který donesly. V druhé řadě není v souladu s přírodou velikost nástavkového úlu. Tak moc "bachraté" stromy s tak velkou vyhnilou dutinou, jako jsou dnešní nástavky,v přírodě prakticky neexistují. A pokud ano, byly to značně zchátralé stromy a dutiny z velkými vstupními otvory, kde by včely nepřežily, protože by byly v zimě spolehlivě zničeny škůdci.

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Pročpak, pročpak, by bylo nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků?
Sice nechovám včely v kombinovaném úlovém systému Dadant, nemám s ním z dřívějška ty nejlepší zkušenosti, ale nechápu, proč by to nešlo? Chce to jen vhodné manipulační zařízení. Po vytočení medu !ihned! medníkové nástavky podstavit, aby včely nepocítily zmenšený prostor. V přírodě také nikdo včelám nekrade obhospodařovaný prostor. Před fumigací, tj. cca polovina měsíce října, včely jsou již staženy do zimního chumáče, medníkové nástavky odeberu a ponechám pouze nástavky ve kterých míním zimovat. Pak plásty v medníkových nástavcích nejsou zasaženy amitrázem. Navíc, o plásty v podletí, kdy jsou ještě teploty vhodné pro ničivou činnost zavíječe, mi plásty ochrání včely a nemusím sířit nebo vyvařovat vosk i když se mi to ausgerechnet zrovna nehodí. Ten čas mohu věnovat jiné činnosti. Např. klávesnici ;o)). Tak to provádím již několik roků a k plné spokojenosti a větší síle vyzimovaných včelstev. Plásty mohu vyvařovat při nižších teplotách v době kdy již mám čas. Marná sláva. Radek má pravdu. A úlový systém Dadant, no to ponechám již bez komentáře. Včelám je to naštěstí jedno. Jen nechápu včelaře, že tíhnou k tak pracnému způsobu ošetřování včel. Asi nic jiného nepoznali.
JK

V první řadě je třeba vědět, jestli prodej Českého medu v Albertu splňuje všeobecné podmínky, které správce značky, ČSV předepisuje pro uživatele této značky. Pokud ne, tak je třeba vědět, jestli správce značky, ČSV, nedomluvil pro prodej medu pod touto značkou s prodejcem nebo s Albertem nějaké individuální podmínky. Pokud se nestalo ani jedno, tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně.

Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.

PEPAN

No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.

Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.

Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením že český med je jen pro členy.

Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100 je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.

Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu prodeji. . :-)
Karel

To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře. Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo, tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se trochu stáhnou.
Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na kladení a mednou komoru.

Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.

PEPAN

----------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ta nae povaha ?esk?
> Datum: 28.10.2011 09:08:18
> ----------------------------------------
> Tak jsem včera viděl konečně prodávat český med v akci v Albertu.
>
> 500g za 75 místo osmdesáti.
>
> Od stejného obchodníka, který tam prodává kilovky od 100 a odlišuje se
> cenově asi o 30%. Takže bude zajímavé sledovat to volání po kvalitním
> českém medu. Jak si lidi budou vybírat.
>
> Cenová laťka je nasazena dost vysoko, skoro dvakrát větší než leckdo
> prodává. Takže já osobně říkám konečně se prodává čeký med v krámě a je to
> dobře, zvlášť když je cenově vidět, že je dražší a asi i kvalitnější.
>
> Tak co vy, co jste pořád tvrdili, že ČESKÝ MED je chráněnné označení.
> Pepane a další, měli by jsi tam poslta právníky, jako členové jste povinni
> chránit duševní majtek ČSV. :-)
>
> Karel
>
>
>

Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:16:15
> ----------------------------------------
> RH:
> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
> ---------------
>
> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
> výšky.
> Ale tady se bavíme o Dadantu.
> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>
> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>
> Karel
>
>
>

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Včera jsem byl v Tescu a taky jsem koukal, že tam vedle sr..ek ze zemí ES a mimo ES prodávají med z původem z Česka 900g za 160,- Označení měl med květový lesní.
Vedle něho měli "med" na vaření a pečení za 60 kč za kilo a ten byl od 15.10. beznadějně vyprodán...;-(

RH:
Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
---------------

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)

Karel

Tak jsem včera viděl konečně prodávat český med v akci v Albertu.

500g za 75 místo osmdesáti.

Od stejného obchodníka, který tam prodává kilovky od 100 a odlišuje se cenově asi o 30%. Takže bude zajímavé sledovat to volání po kvalitním českém medu. Jak si lidi budou vybírat.

Cenová laťka je nasazena dost vysoko, skoro dvakrát větší než leckdo prodává. Takže já osobně říkám konečně se prodává čeký med v krámě a je to dobře, zvlášť když je cenově vidět, že je dražší a asi i kvalitnější.

Tak co vy, co jste pořád tvrdili, že ČESKÝ MED je chráněnné označení. Pepane a další, měli by jsi tam poslta právníky, jako členové jste povinni chránit duševní majtek ČSV. :-)

Karel

Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně a pak teprve uvidíte, co to je šetřit sílu včel pro výchovu silné zimní generace a hospodárně využít letních včel, které máte. Jen tak pro orientaci, mluvím o dostatečném prostoru pro včely na zimu, pokud mají 3-4 nástavky 39*24 po 11 rámcích nebo 5-6NN 39*17 po 11rámcích. Pokud necháváte méně, včely zdaleka nevychovají možné maximum kvalitních zimních včel a ochuzujete se o opylovací kapacitu a o med v další sezóně. Na to mně samozřejmě někdo z vás namítne, co bude dělat se včelami na jaře, když budou obsedat koncem dubna 4 vysoké nástavky, že se budou strašně rojit... Pak se opravdu nemáme o čem bavit, ale kvůli začínajícím tu nepište o silných zazimovaných včelstvech a šetření síly včel na výchovu zimní generace, ale o nekřesťanském plýtvání a špatném hospodaření, které Vám vyhovuje. Výhoda nízkých nástavků souvisí i s přípravou včel na zimu. V létě během krmení , kdy je nejvíc práce, můžete klidně nechat skoro všechny nástavky(odebírám panenské dílo, nedostavěné plásty..) a teprve v říjnu, když už jsou vychované zimní včely odeberete s pomocí zvedacího zařízení spodní nástavky s tmavým dílem na vytavení.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:36
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

Dřív jsem měl klasická vysoká dna různé výšky, od 4 po 10 - 12 cm, podle toho, jak v různých údobích vyšly dřeva od pily.
Příští rok zvažuji poprvé použít zasíťovaná dna s nulovou výškou. Možná to nakonec skončí na dnech s výškou 2 cm kvůli vkládání podložky.
Dlouhodobě si pohrávám s myšlenkou zimovat včely v nástavcích ve včelíně ve více řadách nad sebou. Horní řady od začátku května po konec srpna mít někde rozkočované po místních lesích a doma nechat jen tak do 5 včelstev, protože jinak tam bude převčeleno. Ale to je dnes hodně dlouhodobá věc a není definitivně vyřešená.

Standartně mám vysoký n. , nízký n. a vysoké dno a v podletí jsou včely vyvěšeny u 10cm podmetu skoro až k sítu. Ale příští rok, chci nechat ještě jeden nízký nad plodištěm, takže si myslím, že v tom podmetu už nebudou a roztáhnou se na díle.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:37
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

země mléka a strdí

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/

AM:
Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.
---------
To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do podmetu?

Karel

Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.

Dne 27.10.2011 10:33, Vladimír Ptáček napsal(a):
> Pokud nad včelstvem není 300 - 400 dm2 plástů, tak při zavěšení do podmetu
> již chová plod rojových včel.
> Vše dobré
> Vladimír Ptáček
>
Naprostý souhlas. Mám nízká dna a nikdy jsem nepochopil k čemu by mi
byla vysoká dobrá. Snad jen k tomu, abych zvedal nástavky z větší výšky.
Včely při rozvoji na jaře potřebují dostatek prostor nad 'hlavou',
kontrolovat něco v podmetu nemá smysl. A stavět plásty je také lepší
jinde, než v podmetu. Máme snad nástavkové úly, tak ty nástavky používejme.

Milan Čáp

V podstatě i nízké dno lze udělat zasíťované a pod něj udělat zářezy pro podložku nebo desku sololitu. Možná to už někoho napadlo. Po letošní zkušenosti bych pod oddělky vysoké zasíťované dno nedal ani náhodou. Hlavní česno jsem nevyužil vůbec a akorát si člověk zadělává na loupež. Zase pro divokou stavbu a klima v úlu je vysoké dno dobré.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 12:59:28
> ----------------------------------------
> "Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
> potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
> Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
> a funkci podmetu plní (polo)nástavek."
>
> To jen pokud je třeba kočovat, a záleží, jak se s úlem při tom kočování
> manipuluje a jaký je při tom pevnostní požadavek na dno.
>
> Jako dno klidně stačí kus sololitu obitý v půdorysu nástavku dřevěnými
> latěmi, aby se nekroutil. Jedině při odebírání vzorků měli je s takovým
> dnem trochu problém.
>
>
>

No mě se to zdá hodně nepohodlné. Česno mám asi 25 cm nad zemí a to znamená lézt po kolenou a v hlubokém předklonu s nosem u země. Navíc když jsou včelky vyvěšeny v podmetu,je již delší dobu pozdě. Prostě stará literatura je jistě hezké počtení, ale u moderního úlu se z toho dá použít pouze něco. Když zdvihnu výšku česna nad zemí, zdvihnu si pracovní výšku posledních medníků nad hlavu a to je příšerně nepohodlné a páteř skučí. Já nekočuji a tudíž žádnou výhodu ve vysokém dně nevidím.Mám asi 6 cm.Zdraví R. Stonjek

"Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
a funkci podmetu plní (polo)nástavek."

To jen pokud je třeba kočovat, a záleží, jak se s úlem při tom kočování manipuluje a jaký je při tom pevnostní požadavek na dno.

Jako dno klidně stačí kus sololitu obitý v půdorysu nástavku dřevěnými latěmi, aby se nekroutil. Jedině při odebírání vzorků měli je s takovým dnem trochu problém.

Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
a funkci podmetu plní (polo)nástavek.
Vašek.

"Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka."

Pokud nad včelstvem není 300 - 400 dm2 plástů, tak při zavěšení do podmetu již chová plod rojových včel.
Vše dobré
Vladimír Ptáček

kaji :A v zimě pžejdou přes ty zav. zásoby a usadí se nahoře v málo zaneseném nástavku. A tam jim to je leckdy osudné. Takže já už prázbdné, nebo poloprázdné N dávám na zimu dospod, nebo pryč. Nad jen N hodně naplněné.

j.b.:MÁM TY SAMÉ ZKUŠENOSTI

"není až tak důležité jestli pásek shoří celý důležité je aby se ten lék z toho pásku odpařil "

Podle naší metodiky má pásek viset svisle dolů a doutnat odspoda nahoru. Léčivo se kape do cca horní třetiny pásku a odpařuje teplem toho doutnání v pásu cca půl milimetru až 5 milimetrů nad tím žhavým uhlíkem toho ohně. Aby se léčivo odpařilo prakticky všechno, muselo by zůstat neshořených jen posledních pár milimetrů pásku.
A pokud se neodpaří všechno léčivo, je podle mně lepší léčení opakovat, aby se zlikvidovali i ti trošku odolnější roztoči, kteří by slabší dávku mohli přežít.

"Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka.Podle vyveseni v podmetu se rozhoduju,ktera vcelstva zazimuju a ktera zrusim,fumigace taky podmetem."

To já mrknu spodem do nástavkového úlu a vidím obvykle pouze prázdné loučky rámků. Někdy tam ty rámky v nejspodnějším nástavku ani nejsou všechny. Číst stav včelstva můžu maximálně z odpadků, které včelstvo nechá padat do podmetu.

"Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem."

Na Gabon podle naší české metodiky už je pozdě. Ten je určen na aplikaci ke konci července a v srpnu, kdy "čeká" na roztoče, kteří vylezou z zavíčkovaných buněk nebo kteří se do včelstva dostanou zvenku a umožňuje tak včelstvu i při poměrně silném zamoření získat na zimu nepoškozenou populaci zimních včel. Gabon má navíc tu nevýhodu, že po celý měsíc, nebo i déle, kdy je ve včelstvu, zatěžuje včelstvo rezidui asi podobně, jako by po tuto dobu každý druhý den včelař včely fumigoval. Tudíž pokud se hodně používá, docela dost urychluje šlechtění roztočů na odolnost k léčivu proti léčení fumigací nebo aerosolem.
Navíc Gabon potřebuje, aby ve včelstvu byl vzájemný pohyb včel, to teď ke konci října je jenom při teplém počasí a nějaké venkovní snůšce třebas z porostu kvetoucí hořčice. Pokud toto není, včely se teď skoro nepohybují, jak se připravují k sezení na zimu, nedochází v dostatečné míře k roznášení účinné látky z Gabonu kontaktem mezi včelami, takže Gabon je teď nedostatečně účinný.

Dále je potom nesmysl obecně současně používat Gabon a současně fumigovat dalším léčivem, pokud se nejedná o likvidaci roztoče extrémně odolného k léčivu, kterého by spolehlivě zlikvidovala jedině kombinace léčiv. Předpokládám, že Avartin jako léčivo, obsahuje tuším jako účinnou látku amitraz, je dostatečně kvalitní. Gabon je taky dostatečně kvalitní, takže za normálních podmínek stačí k dostatečné likvidaci roztočů jen jeden způsob, kombinace není třeba.

Co se týká teploty, u nás je nyní přes den 10 - 12 st C a přes noc 5 - 10 st C, takže u nás by fumigace být klidně mohla. Případně včely se dají po chladnějším období trošku "oteplit" a jejich chumáč rozvolnit i třeba pokrmením čtvrt, půl kilem cukru, pokud má včelař v úlech krmítka, ze kterých berou včely roztok i nyní. Jinak je třeba při fumigaci brát ohled každopádně na teplotu , ale při troše štěstí může být vhodná teplota na fumigaci i v listopadu nebo i v prosinci.

Co se týká neshoření knotu, je třeba se řídit oficiálním návodem k léčivu. Pro naše česká léčiva by to znamenalo opakování fumigace.

není až tak důležité jestli pásek shoří celý důležité je aby se ten lék z toho pásku odpařil k tomu slouží to hoření už se mi to stalo také , avšak na podložce bylo napadáno až až. Proto se také dělá více ošetření, aby se takové případy eliminovaly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jano <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spad varoa destruktor
> Datum: 26.10.2011 18:45:19
> ----------------------------------------
> Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam
> takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin
> spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden
> problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely
> pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem.
>
>
>

JB:
Z Brennerových zákonitostí života včel= knížka jsem pochopil že včely se vyvinuly v obydlí = dutý strom.
----------------
Ovšem Brenner zmiňuje jednu podstanou zákonitost - zákonitost česna -z mnoha důvodů se včely drží česna.

Takže když tak pozoruji včely v "komínech", tak se drží tam kde je "vlet". Nevadí jim protor ani nad ani pod.

Určité problémy kupodivu mají, když se stáhnou k "vletu" - schválně nepíši česno - může to být cokoli - očko, česno i netěsnost, prasklina atd.
A kupodivu pak moje včely v zimě nezvládnou situaci - na zimu se shromáždí u vletu, nad sebou mají třeba 20-30cm zav. zásob, ale pod stropem je to naředěné- tedy mírně zanesené, ale celkově málo zásob. A v zimě pžejdou přes ty zav. zásoby a usadí se nahoře v málo zaneseném nástavku. A tam jim to je leckdy osudné. Takže já už prázbdné, nebo poloprázdné N dávám na zimu dospod, nebo pryč. Nad jen N hodně naplněné.

Takže vysoký protor pod chomáčem je dobrý, ale lepší podle mě nízký nástavek a vlet až v něm plus druhý na dolní hraně plodiště. Tedy o 15cm výše nad dolním očkem.
A dole klasické nízké dno, tak aby se tam dala odebrát měl atd. Pelec, dva.

Karel

Nejůčinější ošetření včelstev je v období bez plodu. A to připadá na poslední měsíc v roce. Jelikož, ale mrzne, tak fumigace zapáleným páskem není moc účinná a je vhodnější použití aerosolového vyvíječe. Ale když není vyvíječ, tak než dělat ošetření za mrazu fumigací, které nebude účinné, tak využít ještě nějaké teplé odpoledne, kdy bude chomáč včel trošku roztažený a ještě jednou fumigovat. A příští rok sledovat od jara přirozený denní spad a při vyšším spadu použít Kys. mravenčí. Co je to vyšší spad, to je do diskuze. Záleží vždy na období. Pokud padá v dubnu nebo květnu jeden roztoč na den, si myslím, že je dost a je potřeba včely ošetřit. V Červenci a srpnu bych ošetřoval u třech roztočů na den. Obecně je v ČR v červenci brána hranice na ošetření od 5ti roztočů na den, ale to si myslím, že je moc, protože je nutné ochránit od roztočů zimní generaci včel. Proto je také letní ošetření nejdůležitější.

Všechny výše uváděné positivní i negativní důvody jsou dle mne malicherné.
Z Brennerových zákonitostí života včel= knížka jsem pochopil že včely se vyvinuly v obydlí = dutý strom.
Strom vhodný pro včely je vysoký,moc vysoký a dutina je také vysoká. Včely se usadí nahoře v dutině , tam je nejtepleji a vše dole co neobsedají je ... vysoký podmet.
Je li podmet 20 cm nebo 200cm je to jedno, ve stromě.

V úle bychom si museli vzít štafle ale včelám by to bylo jedno.
J.B.

Vysoke dno mi slouzi jako jednoduchy ukazatel stavu vcelstva bez rozebirani.Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka.Podle vyveseni v podmetu se rozhoduju,ktera vcelstva zazimuju a ktera zrusim,fumigace taky podmetem.Pri presunu ulu se v nem vcely mohou vyvesit...atd.JosPr.

Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem.

Mě se právě zdálo,že do úlu lezou vosy česnem více než u nízkého, protože včely česno nehlídají tak usilovně.

Kladný vliv má při převozu, kdy zmenšuje přehřívání včelstev. Potom v létě, když je v úlu hodně včel a ony sedí hodně nízko, tak se tam do chumáčů vyvěšují létavky , případně tam staví trubčinu.
V říjnu na fumigaci je tam možné dát levnou papírovou podložku, na kterou včely v říjnu nedosahují, takže ukazuje přesný spad. Pokud je nízké dno, včely občas v říjnu dosáhnou až k němu,papírovou podložku rozkousávají a roztoče vynášejí nebo možná nějací i lezou na včely zpátky.
Záporný vliv má při některém uspořádání včelstva v předjaří, kdy nízké nezasíťované dno je teplejší než klasický zasíťovaný podmet a včely se tak rychleji rozvíjejí.
V létě a podletí vysoký podmet zvyšuje pravděpodobnost loupeží.
Jinak to je u mně v podstatě prázdný nevyužitý prostor, ve kterém se hromadí smetí upuštěné včelami.

Koupil jsem si letos nové úly s vysokým dnem. Můžete mi prosím říci, jaké to má výhody? Z jakého důvodu je to dno tak vysoké?

----------

V tuto dobu je obzvláště zajímavé, že se do podmetu vejde pastička na myš.
Taktéž je možné v podmetu lépe zapáalit pásek na fumigaci.
A v případě, že padne včelstvo - otrava atd. tak se to dá snadněji vymést.

A je tam i lépe vidět.

To je asi tak vše. :-)

Karel

Jak vysoke je to dno? Pokud klasickych 10cm, tak to nepovazuji za nejak vyhodne, fumigace se nedela pohodlne podmetem, podle mych pozorovani vcelam nizky podmet vyhovuje, pro me je prinosem podmet kam se vejde muj ramek 39*17, kdyz potrebuji nekam povesit par ramku nez se dolihne plod, nebo polamane zasoby.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysok? podmet
> Datum: 26.10.2011 13:11:22
> ----------------------------------------
> Z mnoha důvodů je vysoký podmet při včelaření většinou výhodnější než
> nízký.       Rozepisovat ty důvody by tady bylo na dlouho. Současní technologie
> včelaření je na vysoké dno přizpůsobena. Výška úlu zároveň nevadí, když na
> rozdíl od dřívějška, kdy byla snaha úly dávat ve více řadách na sebe do
> včelínů, se dneska dává obvykle jen jedna řada úlů venku na podstavce.
> S nízkým dnem jde včelařit taky, jen se některé věci musí dělat jinak.
>
>
>

Z mnoha důvodů je vysoký podmet při včelaření většinou výhodnější než nízký. Rozepisovat ty důvody by tady bylo na dlouho. Současní technologie včelaření je na vysoké dno přizpůsobena. Výška úlu zároveň nevadí, když na rozdíl od dřívějška, kdy byla snaha úly dávat ve více řadách na sebe do včelínů, se dneska dává obvykle jen jedna řada úlů venku na podstavce.
S nízkým dnem jde včelařit taky, jen se některé věci musí dělat jinak.

?????
Proč se ptáte právě teď?
Nezeptal jste se předem, nebo vám nevyhovují?

Koupil jsem si letos nové úly s vysokým dnem. Můžete mi prosím říci, jaké to má výhody? Z jakého důvodu je to dno tak vysoké?

aktualni ceny cuktu v akci muzete najit na

http://www.akcniceny.cz/zbozi/hledej/cukr+krystal/

cena uz asi niz nepujde

http://zpravy.idnes.cz/misto-kulek-zihadla-cesi-stavi-pro-afghance-vcelarske-centrum-puh-/zahranicni.aspx?c=A111025_130343_zahranicni_ts

Ztekucování medu je vždycky kompromis. I když se ztekucuje nejšetrnějším možným způsobem, v komoře teplým vzduchem a použije nejnižší možná teplota, těch 45 st C. Vždycky nějaká část toho medu je delší dobu, hodiny na teplotě 45 nebo dokonce vyšší a rychle tak stárne. Takže během toho ztekucování med jakoby zestárne, řekl bych minimálně o měsíce.

už jste zkoušel měřit teplotu par hodin po zacatku? spirala skutecne propada do medu, o to nic, v momente kdy je spirala zanorena po par hodina cca do nejakych 15 cisel, kdy neni roztajeny med z kraju, je teplota medu okolo 46°C (a to jsem tam radej teplomer nechtel dal nechavat). Což už mi přijde dost... potom dele, kdyz se teplota "rozvolni" mezi vyssi mnozstvi medu, uz to neni tak hrozne. Jinak znamej celou hlinikovou konev strci na chvili do paraku. Jaka je tam teplota a za jak dlouho je to hotove ovsem nevim.

"ALe slyšel jsem, že existují topné spirály z nerez trubky a napojí se to hadicemi na topení.
Máte s tím někdo zkušenosti?"

Ono se toho dá dneska udělat strašně moc a pokud se to udělá pořádně, obvykle to i spolehlivě funguje, akorát ta cena......
Protože někdo to musí spočítat a někdo potom musí najít ty správné komponenty, zakoupit je a vyrobit to.

Řekl bych, že kdo potřebuje najednou ztekutit metráky medu,a to případně opakovaně, tak má tak velký obrat ve včelách, že se mu vyplatí dát pár tisícovek minimálně na nějakou konzultaci a nástin řešení u odborníka. Taky už je to potom profi výrobna mimo prodej ze dvora a mimo oněch 40 včelstev, takže to musí být i profi potravinářské provedení, žádné kříšení použitého šrotu typu starých ledniček.
Na ztekucení množství medu do 1 - 2 konví či věder stačí tyhle amatérské rady.
U starých ledniček či mražáků je ta věc, že se jejich izolace zvyšovala až postupně, takže nějaký hodně starý mražák bude mít nepříjemně vysoký únik tepla.
Dneska už není problém sehnat za pár stovek watmetr a tu spotřebusi prostě přesně změřit.

V topné sezoně nemám problém, postavím hobok za kamna a za dva dny je zadarmo tekutý a je to šetrné. Jendou jsme to přehnal a tak sjem šel ze zvědavosti pro teploměr a teplota po zamíchání byla pod těsně pod 50.

ALe slyšel jsem, že existují topné spirály z nerez trubky a napojí se to hadicemi na topení.
Máte s tím někdo zkušenosti?


Jiank k filtrační nádobě mám topnou spirálu (ale je tvarovaná do kužele) a ta má ovladač i s termostatem.
Prodává se to i v mnoha dalších provedeních. Až budu zase někdy nakupovat, tak spirálu si koupím s tímto temrostatem.
Přijde mi to pohodovější a asi to bude i rychlejší - díky regulaci nemusí mít nižší instalovaný výkon.

Karel

Já si myslím, že radit někomu, jak má rozpouštět med teplem, chybí zásadní informace a to jak velkého množství medu by se to mělo týkat. Když tato informace chybí, je to v podstatě žvanění o ničem. Ztekutit několik sklenic tak stačí dát je na radiátor a hodit přes ně starý svetr. Jde li pak o množství do q tak přituhuje. Místo starých lednic doporučuji mrazák, protože je izolačně daleko lépe proveden a energie stále podražují a není to konečný stav. Srovnání: používal jsem starou ledničku Minsk a k nahřátí 4 věder s medem jsem potřeboval 2,5 dne a teplo mě dělaly 2 žárovky 60 W. Dnes u mrazáku 350 l mám nahřáto za 24 hod a nepoužívám ani ventilátor. Nahřívám 7 věder, což je asi 1 q. medu. Topení mám z el trouhy a jednotlivé okruhy mám zapojené do serie. To má pak příkon 300 W a je to asi navždy. Žárovky odcházely jedna za druhou. Termostat z bojleru, také věčná záležitost. Ventilátor je zbytečný, protože topení je pod . Navíc mrazák má výhodu v tom, že když se dá o jedno vědro méně, vejde se tam vysoušeč. A to je bezv. záležitost hlavně u květového medu. Nahřeje se, teplota se stáhne na 30 stupňů a pak jen několikrát zamíchat. A je po problému s velkým obsahem vody. Když pak množství medu přesáhne tuny, je potřeba asi speciální zařízení, ale to asi nebylo předmětem dotazu a profíci určitě nepotřebují rady od amatérů. Zdraví r. Stonjek

On jinak ani není problém udělat podstavec a rozpouštět třeba konev medu uvnitř obyčejných nástavků. Pokud to jsou ještě nástavky izolované, je to krásně úsporné. Pokud to jsou masívní nástavky ze dřeva, i ty docela dobře izolují, případně se to udělá uvnitř baráku a uniklé teplo se potom může počítat jakoby na vytápění baráku. Ostatně na spotřebě tepla je i rozdíl, když se roztápí někde ve studené pracovně, kde je 5 - 10 st C nebo v nějaké obytné vytápěné předsíni bytu, kde je třeba 20 st C
Bedna nepřekáží, protože není a podstavec s termostatem se někde schová nahoru na skříň.

Používám spirálu speciálně na rozpouštění medu
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/fot_open.php?f=img_commodity/4131.jpg

koupenou ve včelařské prodejně v Nasavrkách (mají ji i jinde) a plná spokojenost. Konev se otevře, spirála posadí na povrch tuhého medu a zapne se do elektřiny. Do dvou dnů se protaví a propadne až na dno a konev je úplně tekutá, i kraje, kam spirála nesahá a nic se nemůže nikde přehřát. Med je příjemně teplý a čirý, konev na povrchu vlahá. Konev není třeba isolovat, protože se zahřívá zevnitř a ztráty jsou malé (při pokojové teplotě). Obalení dekou by asi proces trochu urychlilo. Rychlé, pohodlné a nikde nepřekáží celý rok nějaká bedna. Příkon je uváděn 75W.

Pepa

Já jsem rozpouštěl až tři flašky od okurek medu výkonem cca 140 watt jeden až dva dny při nadstavené teplotě na regulátoru cca 45 st C. Ale v obyčejném neizolovaném plastovém vědru 50 l přehozeném jen dekou nebo ručníkem.
Spínání termostatem tak zhruba půl na půl , takže spotřeba byla tak asi 1.5 - 3 kilowatty.

Jeden dotaz bych s dovolením měl. Při těch různých výkonech žárovek, jak dlouho rozpouštíte, jaké množství medu a s jakým odběrem el. Já mám izolovanou skříň a při 50W na spirálu, rozpouštím 40kg tak asi den a pul. Ten půl den je tam pro jistotu navíc, abych měl jistotu, že je med rozpuštěný úplně a není "zakalený". 36h tj. 1,8KW na jednu 40kg nádobu.
Když jsem neměl tu skříň tak spirálou jsem nebyl schopen med rozpustit úplně.

Chlapi, chtěl jsem to mít jednoduché, proto nemám hodně silný zdroj tepla, abych ho nemusel různě zakrytovávat a ještě termostatem regulovat, vypínat zapínat. Vyhřátou menší lednici udrží šedesátka žárovka krásně pod 50°C v pohodě, jednoduše, když stále svítí. Náklady minimální, acedurka, dvě objímky, ventilátor na 220V tzn. bez trafa, dvě žárovky, dva vypínače, toť vše.

Já to mám takhle udělané a funguje to zatím naprosto v pohodě.
http://pupek73.blog.cz/1109/termobox-2

"Ušetříš na žárovce a proděláš na elektrice. Ty speciální málo nebo vůbec nesvítí jsou odolnější vůči nárazům. jejich instalace je stejná jako u žárovky."

Když má box stejnou izolaci a stejnou nadstavenou teplotu, spotřebuje se stejně elektriky, bez ohledu na to, jakou žárovkou nebo jiným podobným spotřebičem ta elektrika projde.
Běžné žárovky jsou dostatečně odolné a mají dostatečnou životnost, pokud se nevyužívají na plné stanovené napětí. Proto 2 nebo 3 obyčejné žárovky v sérii se tím vyrovnají jedné speciální.
Jinak je to taky vhodné využití pro staré socialistické žárovky na 215 nebo 220 volt, které by ještě někdo mohl mít v zásobě, protože jmenovité napětí v síti bylo povýšeno z 220 na 230 , leckde je normálně i 240 volt. A ty staré socialistické žárovky za takových podmínek velice rychle praskají.

Ušetříš na žárovce a proděláš na elektrice. Ty speciální málo nebo vůbec nesvítí jsou odolnější vůči nárazům. jejich instalace je stejná jako u žárovky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ztekucov?n? medu
> Datum: 24.10.2011 10:12:00
> ----------------------------------------
> Naco kupovat jakési speciální žárovky kus za 50 nebo za 100 , když normální
> žárovky jsou a ještě hezkých pár měsíců budou kus za 5 - 10 Kč.
> Aktuální to bude, až dojdou. Ale třeba už potom nebude ani EU a žárovky tak
> budou normálně v prodeji.
> Jinak možností na topná tělesa je nepočítaně, akorát ty žárovky jsou
> momentálně nejlevnější a jednoduše použitelné.
>
>
>

Naco kupovat jakési speciální žárovky kus za 50 nebo za 100 , když normální žárovky jsou a ještě hezkých pár měsíců budou kus za 5 - 10 Kč.
Aktuální to bude, až dojdou. Ale třeba už potom nebude ani EU a žárovky tak budou normálně v prodeji.
Jinak možností na topná tělesa je nepočítaně, akorát ty žárovky jsou momentálně nejlevnější a jednoduše použitelné.

Nevím jestli ty stěračové serva u DS mají u elektroniky zpětnou vazbu, ale u serv je známo, že jsou citlivé na napětí a proud a stačí odchylka u napájení, v tomto případě jde o trafo, které nemá kompenzaci poklesu a přepětí a odchylka v plnění je na světě. Prostě dráty k napájecímu trafu musí mít dostatečný průměr a nejlépe na svém okruhu natažen přímo z jističe a rozvaděče. Test vedení za rozvaděčem je také potřeba, protože jestli např. sepne spirála a pohasne mírně žárovka, je to ve vedení a občas pomůže přehodit na jinou fázy a chyba tudíž není v plničce. Doufám, že to pomůže._gp_