Včelařská konference

Nemám v podstatě co dodat, jen zmíním, že sadaři mají trochu jiné zdůvodnění ke šlechtění...slabě rostoucí podnože byly samozřejmě vyšlechtěny z důvodu dosažení časné, stálé plodnosti a v neposlední řadě k dosažení kvalitnější sklizně a vyšších hektarových výnosů.. K těm "slaboučkým kmínkům " mám taky jeden zlepšovák. Jde o to, že M9 mají většinu kořenů mělko a proto se snadno vyvrátí a potřebují podporu, zvláště ve větrných lokalitách. Odkoukal jsem od starých profíků roubování-očkování cca 30cm nad zemí ve školce a zasazení do větší hloubky na trvalé stanoviště. Stromky lépe kotví v půdě a mají lepší výživu více kořeny. Nepotřebují tak úplně nutně tak silnou oporu.
Pokud je tu nějaký podobný blázen, mám i hodně nových odrůd(biogolden, orion, sirius, Rosela, Rosana, Lipno, Ametist, Admirál....), rád vyměním, ale preferuji další korespondenci mimo konferenci.
Pokud neseženete podnože, mohl bych se poptat, velké zkušenosti z tvrdších klimatických podmínek mají v Horní Bělé okr. Plzeň sever.Snad si ještě nevzpomenu na nějaké další zajímavosti, aby to nevypadalo, že chci některým diskutujícím odporovat jejich zkušenosti ze zahrádek. Za dvě hodinky musím na letiště, tak pro dnešek se mějte. Doufám, že máte doma lépe než tady v Bruselu...
Radek
PS: jenom vloni jsem osobně narouboval asi 50 podnoží, úspěšně mimo jabloní pár angreštů odolných plísni americké i velké slívy také jedné staré odrůdy, zasadil jsem na svojí zahrádku přes 100 stromků a založil matečnice bezvirózních M9 a MM106. Tyhle podnože budu schopen tak za 2-3 roky kamarádům zajistit z vlastních zdrojů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 18.1.2012 15:43:13
> ----------------------------------------
> Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek
> Hubač.
> Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky
> podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně
> vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda,
> jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a
> přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné
> podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a
> obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé
> intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A
> je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá
> je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních
> porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné
> podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle
> odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou
> semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů.
> Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně
> vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou
> podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží
> pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož
> nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity
> roubování na zeleno....
>
> Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy
> jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných
> odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je
> začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré,
> ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké
> polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně
> taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou
> podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje
> naroubovanou odrůdu.
>
>
>

Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek Hubač.
Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda, jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů. Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity roubování na zeleno....

Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré, ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje naroubovanou odrůdu.

Ahoj sadaři pokusníku,
jsem taky takový sadař pokusník. Moc nesouhlasím s tím co napsal Polšek, napíšu tedy rovnou svůj názor.
nejdůležitější jsou podmínky do kterých to chceš dát. V žádné případě nedoporučuji M9, ta se hodí ke mně do nížiny. MM106 je podstatně vzrůstnější, nemám ale zkušenost ze 700m n.m. Pokud chcešvysoké stromy, A2,H a další podnože jsou k dispozici, semenáče jakýchkoliv jablek vyrostlých u Vás (pravokořenných). Doporučuji najít nejbližší zahradnictví, ne překupnictví a požádat o vhodné podnože do Tvých podmínek. Pokud jde o staré odrůdy, není žádný důvod se vyhýbat novým podnožím. Sám pár starých odrůd mám(panenské, Matčino..) a další hledám a dávám to u nás na M9 nebo MM106., nebo na obě a podle přírustků zjistíš, co Ti vyhovuje na čem.. Zahradníci nechtějí podnože nechávat jen kvůli tomu, že jsou levné a nic na tom nemají.
Radek

Podnože by měly jít v domácích podmínkách namnožit kořenovými řízky. To znamená z nějaké jabloně s vhodnou podnoží kousky kořenů o průměru od 1,5 cm a dlouhými tak 15 - 20 centimetrů. Ještě by to mělo jít letos stihnout po stání sněhu stihnout. Při jakémkoliv řízkování je ale třeba dávat pozor na zdravotní stav, protože se jimi šíří virové choroby. Takže ze stromů s neobvyklým růstem, podivnými výhony a listy zásadně nebrat. Jinak pěstitelé jabloní množí podnože pod jabloně obvykle řízkováním, což je ale u některých podnoží poměrně obtížné.
Jinak jako semenné podnože pod staré odrůdy se s výhodou dříve používalo semen Jaderničky moravské. V tuto dobu už asi tyto jablka nebudou k sehnání, ale na podzim by bylo v případě potřeby určitě možné sehnat nějaké kilo těchto jablek na internetu. Semena jabloně vyžadují pro klíčení 2 - 3 měsíce stratifikace, to znamená uložení ve vlhku jakožto imitaci přezimování semen. U semen je potom ten problém, že matka je jistá, zatímco otec ne. Je tedy třeba vypěstovat víc podnoží a před roubováním vyřadit ty s nevhodným růstem a vzhledem.
Od oka se mně zdá, že by se na podnože pod staré odrůdy ještě hodila semena z Parmény zlaté zimní. Ale tam si nejsem jistý mrazuvzdorností, je to sice stará odrůda, ale původem z Anglie, kde větší mrazy obvykle nejsou. Ale zase u mně na zahradě jsem u Parmény žádný problém s mrazy nezaznamenal.
Co se týká pláněte, tak pláně nebo jabloň blízká pláňce tady v okolí jedna roste. Už jsem z ní posílal semena jednomu amatérskému pěstiteli a podle fotek, co jsem mu poslal, je to podle něho pláňka. Každopádně všechny znaky odpovídají. Akorát že to asi nebude moc vzrůstná podnož, třeba proti jaderničce, protože minimálně 50letý stron je vysoký jen asi 6 metrů, jadernička nebo jiná jabloň na semnné podnoži je klidně dvakrát vyšší.

Motůčko mám zatím půl roku, nástavbu na dva štosy nástavků jsem si
udělal sám. Není problém. že by něco nevyjelo, táhne do kopce i mne,
spíš se "zahrabe". Nejvíc mi vadí, že jede nebo nejede, tedy zapnuto -
vypnuto. Po rovině to jede pěkně svižně a když by mělo brzdit motorem z
kopce tak skoro za ním běžet, rozjezd je pěkné škubnutí. S výdrží
baterie není problém, za den jsem ji nevybil. Zatím jsem s ním svážel
dřevo a jsem spokojen.
Jaromír Marek

Dne 18.1.2012 6:33, Ale napsal(a):
> Prosím má někdo zkušenosti s motůčkem (kolečko s elektrickým pohonem) - co
> to zkutečně vyjede (né co říká reklama). Mám 30 včelstev ve svahu a vše k
> ním a od nich musím vozit cca 200m - cca 50m dost strmé. Už nejsem
> nejmladší a navozit např. 350 kg roztoku při krmení mi již dává zabrat.
> Díky za reakci.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6804 (20120117) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>

Pokud vím, vyrábí je p. Vodička - Apidomia.

http://www.apidomia.cz/produkty/automaty-na-med-medomaty/
http://www.youtube.com/watch?v=uZHrWyKReuI
http://www.youtube.com/watch?v=tpW4KBE72Jk&feature=related

Pavel

Prosím má někdo zkušenosti s motůčkem (kolečko s elektrickým pohonem) - co to zkutečně vyjede (né co říká reklama). Mám 30 včelstev ve svahu a vše k ním a od nich musím vozit cca 200m - cca 50m dost strmé. Už nejsem nejmladší a navozit např. 350 kg roztoku při krmení mi již dává zabrat.
Díky za reakci.

Zdravim. Je na diskusi nekdo, kdo vyzkousel funkce medomatu na hlavnim nadrazi v Brne? http://instagr.am/p/iIhxR/ resp. primo provozovatel http://www.apkom.cz/inovace-prodej-medu-ze-dvora/
Zajimalo by me, v jakem baleni a za jakou cenu z toho med pada a pripadne s jakymi etiketami. Podle toho co pise Apkom Group na strankach, tak prodavajicim by meli byt sami vcelari, tj. asi forma prodeje ze dvora. Pokud se najde pokusny odvazlivec ochotny vyzkouset a odkazat sem s fotku produktu, budu vdecen.

Trochu to cele pripomina animovanou automatovou scenku od Vladimira Jiranka, ale pokrok jde stremhlav a nezadrzielne kupredu.

Podkrkonošské potlachy v pohodě.

Tuto sobotu, od rána cca 9:00 v Gymnáziu v Hostinné,

Téma Medovina a medová vína, trochu do hloubky a jako obyvkle na PPP podrobně s diskusí.

Přednáší Ing. Lstibůrek

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=254&catid=67:vizitka&Itemid=114
http://www.medovevino.cz/


Příspěvek na konání - nekontroluje se zaplacení :-) 50Kč.

Pořádá PSNV-CZ

Karel Jiruš

nechcel som to tak tvrdo napisat :-)..suhlas..

Dne Tuesday 17 of January 2012 10:39:06 gusto napsal(a):
> mozete si pozriet video na stranke www.vcelarstvoirha.estranky.sk ,maju
> palety na 2 ule,priamo na zemi a vcelstva premiestnuju takym 4kolesovym
> vysokozdviznym vozikom,nieco ako apilift,ale hodne vacsi..Niektori chlapi
> hovorili,ze rucne by to nalozili skor,ale ved posudte sami.Gusto.

diky za odkaz, ale tomu se rika efektivita prace - jsou tam 3, maj vybaveni
za stovky tisic , no ta pak ale nemohou vyprodukovat levny med. A
pravdepodobne jeste vysali EU o dotace. Na tom vozejku maji cca 20 vcelstev,
ja pocitam valnik nalozeny ve dvou radach, aby se to vyplatilo .

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tak tedy:
Staré krajové odrůdy jabloní i hrušní je nejlepší roubovat na pláňku jabloně (Malus silvestis) a hrušeň rovněž (Pyrus communis).
Kámen úrazu je ovšem v tom že se v přírodě velmi sporadicky dnes vyskytují. Dají se částečně nahradit semenáči daných druhů.
jinak koupit typové podnože by určitě šlo v běžných ovocných školkách. Chtít však podnože pro kmenné tvary, polokmen (60 - 160 cm), nejlépe však pro vysokokmen (160 - 250cm) Na nízkých tvarech tyto odrůdy obvykle špatně prospívají. Plodnost na vysokokmenech nastupuje od 12 let.
U jabloně Panenské české pečlivě vybírat matečný strom. Tato odrůda je velmi geneticky nestabilní, je dobré i tak vysadit jich několik a až po prvních úrodách rozhodnout který strom ponechat.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: podnoe
> Datum: 17.1.2012 13:14:11
> ----------------------------------------
> se včelami to souvisí jen okrajově, ale jistě jsou tu nějací sadaři. kde se
> dají koupit podnože jabloní a hrušní na roubování? u nás v přírodě nic
> nenajdu (šumava, 700m) vše poškozené od zvěře.
> něco vhodného pro polokmen, vysokokmen. chci sesbírat rouby starých odrůd z
> okolí...
> na zahrádkářských diskuzích je mrtvo, tady to víc žije, proto se ptám zde.
> díky
>
>
>

To rušení platí jen u tiché výměny.
Jakmile jsou však v rojové náladě tak vyletí x porojů. ož do úplného zrojení včelstva kdy zůstane úl prázdný.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: výměna matky za matečník
> Datum: 17.1.2012 10:37:00
> ----------------------------------------
> "...tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."
> To jsem si kdysi myslel také. Ještě když jsem vylamoval matečníky, narazil jsem
> na vyrojené včelstvo s mnoha zavíčkovanými matečníky. Neměl jsem čas je
> přebírat, tak jsem dal do česna kus mateří mřížky, aby nemohl vyletět poroj a
> ona ta první matka ostatní matečníky zruší, že?
> Po týdnu, když jsem otevřel úl (dřív jsem se k nim nemohl dostat) jsem si nebyl
> jistý, zda tam je víc matek nebo včel.
> Takže jak kdy. Při chovu matek, pokud včas neškolkujeme, samozřejmě podle zákona
> schválnosti ta první matka zaručeně zlikviduje zbytek série.
>
> Pepa
>
>
>

se včelami to souvisí jen okrajově, ale jistě jsou tu nějací sadaři. kde se dají koupit podnože jabloní a hrušní na roubování? u nás v přírodě nic nenajdu (šumava, 700m) vše poškozené od zvěře.
něco vhodného pro polokmen, vysokokmen. chci sesbírat rouby starých odrůd z okolí...
na zahrádkářských diskuzích je mrtvo, tady to víc žije, proto se ptám zde.
díky

Přesně tak, jak kdy. Já jsem na to narazil, když jsem odchovával matky z vlastního plodu včelstva a z nějakých důvodů jsem nestihl odstranit matečníky založené na nejstarších larvičkách. Ty byly vykousány, zatímco vylíhnutý byl matečník z mladšího plodu. Ale zase, jak kdy....

Matečníky utvářené třeba přelarvováním nebo vkládané včelařem podle mně mají velice často drobné odlišnosti od matečníků zakládaných samotným včelstvem, pro které je včelstvo většinou považuje za méněcenné.

mozete si pozriet video na stranke www.vcelarstvoirha.estranky.sk ,maju palety na 2 ule,priamo na zemi a vcelstva premiestnuju takym 4kolesovym vysokozdviznym vozikom,nieco ako apilift,ale hodne vacsi..Niektori chlapi hovorili,ze rucne by to nalozili skor,ale ved posudte sami.Gusto.

"...tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."
To jsem si kdysi myslel také. Ještě když jsem vylamoval matečníky, narazil jsem na vyrojené včelstvo s mnoha zavíčkovanými matečníky. Neměl jsem čas je přebírat, tak jsem dal do česna kus mateří mřížky, aby nemohl vyletět poroj a ona ta první matka ostatní matečníky zruší, že?
Po týdnu, když jsem otevřel úl (dřív jsem se k nim nemohl dostat) jsem si nebyl jistý, zda tam je víc matek nebo včel.
Takže jak kdy. Při chovu matek, pokud včas neškolkujeme, samozřejmě podle zákona schválnosti ta první matka zaručeně zlikviduje zbytek série.

Pepa

"Včelstva dodaný zavíčkovaný matečník přijmou vždy, přesněji ještě se mi nestalo, že by matečník nepřijaly. A pokud mají už nějaký matečník vlastní, tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."

Včelky občas dokáží první matku v matečníku blokovat, bránit ji ve vylíhnutí .Tak den až dva dny, déle asi ne. Pokud první matka se zdá včelám znatelně méně kvalitní než druhá matka.

"

pisu - traktor s vydlema , mozno brat jako tereni destu, alorat se musi couvat

prevazeni - valnikem za traktor ( mozna podvalnikem, ale ten nemam).
Napad z lyzinama si promyslim, ale to uz bude lepsi dat ze strany dovnitr
treba i listu , aby byla mezi uly na palete mezera a zvedak kolem celeho
nastavku.

zivotnost v lese tak 2-3 roku, pak se to zacalo rozpadat, za 5 let schnilo.
Pokud by se s tim hejbalo , asi by se rozpadly rychlejc.

Jeste k tomu, proc to chci delat - nechci byt nejaky extra velkovcelar, ale
treba normalne jsem vybiral med cele dopoledne, loni jsem pouzil vykluzi a
kdyz jsem prijel domu asi za hodinu, tak manzelka myslela, ze je nejakej
problem. cesta trva 2x15 min.

Ted mi zdrzuje to zvedani nastavku - a taky bych si nerad oddelal zada.
A odvickovani a tam uz taky pracuji na zlepsovaku."

No, já to vidím tak, že pokud se kočuje a je k dispozici ten traktor s vidlemi ( po v má být měkké i ) , tak je nejlepší řešení ta paleta. Buďto běžná univerzální , která je snadno sehnatelná a levná a která se pravidelně mění dříve než její pevnost klesne pod bezpečnou hranici. Nebo speciální paleta, která využívá naplno ložnou plochu a nosnost těch vidlí a urychluje tak manipulaci. To přirozeně poníženo o charakter kočovných stanovišť, protože na svažitém nebo bahnitém nebo přes les a podobně stanovišti asi nebude možné plnou nosnost využít.

Pokud se používá pevné stanoviště, kde jsou včelstva pořád, tam to vidím na nemobilní podstavce. Kde se nekrade železo, kovové, úly mohou být výš a dno déle vydrží, kde ano podstavce třeba z pražců nebo z kmenů , z kamenů, prostě co je k sehnání. Obecně asi dřevo pod úly, pokud není pod střechou, větší životnost než 3 -5 let mít nebude. A pokud se bude hýbat s úly, tak se bude manipulovat s jednotlivými úly. Anebo podstavce, na ně běžná paleta a než ta paleta shnije, odveze se v podletí někde domů na zahradu , na jaře, kdy jsou včelstva v úlech nejlehčí, se úly přehodí na novou paletu a odvezou zpátky.

Co se týká obecně vymýšlení všelijakých ulehčení, u velkovčelaře je to jasné, musí to být rentabilní. Námaha, zvedání nástavků a podobně je automaticky stanovena na úroveň zdravého zaměstnaného člověka. Tam je to přenositelné z provozu na provoz.
Kde je požadováno ulehčování, zmenšování námahy a podobně, tam to u každého včelaře na úplně jiné úrovni. Takže tam něco, co používá jeden, nemusí být vůbec použitelné pro jiného.

ono,ja uz 10r praktizujem sposob odstranovania matiek na zac rojovej nalady,robim to trocha extenzivne(pouzivam nahodne matecniky)priblizny postup:cca 1.maja(kvetna)vyhladam vsetky matky a zaklietkujem v plodisku..za cca 8-9dni matky vyberam,s naslednou prehliadkou plodiska-ak su tam matecniky tak uz su vsetky zavieckovane ak M nestihla polozit do misiek vajicka predtym nez putovala do klietky tak tam matecniky niesu..kde su,vylamem vsetky a necham jeden a kde niesu tam dam z ineho vcelstva..Skusenosti mam ale opacne nez vy:ak necham vo vcelstve len jeden,ak aj bolo uz na vrchole rojovej nalady-tak sa mi to vcelstvo nevyroji..ale ak tam omylom zostanu dva,tak roj leti..toto je metoda ktorou zvladam rojenie vciel,ine sposoby mi zlyhavali(ku vcelam sa nemam moznost castejsie dostat ako na vikend) Ako nevyhodu vidim ze matecniky pouzivam rojove a aj to ze niesu rovnakeho veku..od tejto sezony to chcem zmenit,preto aj ta moja otazka na fore(nerojove matecniky si pripravit dopredu a aj sa vyhnut klietkovaniu matiek-cize matku von a matecnik dnu,ako som spominal v otazke) ako vyhodu vidim prerusenie plodovania a tym aj narusenie cyklu kliestika.. na repke mavam medniky nabite a na agate su vcelstva uplne bez plodu a nosia nektar ako dive.po agate prichadza kvoli vypadku plodovania zoslabnutie (nikdy nie take ako je po vyrojeni)a na slnecnicu su uz vcelstva celkom skonsolidovane a medniky zaplnaju ako na jar...Inak,ako priatel Stonjek spominal,M musia byt oznacene(ja ich znacim kazdy rok bielou) a prehliadam len 10plastov rm 42x35(plodisko na ktorom je mriezka)..Chlapi, vdaka za vase postrehy,ak vas este nieco napadne,budem rad.Gusto.

Dne Monday 16 of January 2012 20:55:54 JosPr napsal(a):
> Mam dojem,ze paletovy zpusob pouziva vceli farma Rokytnik s nakladkou
> destou nebo uncem,palety kladene primo na zem.Treba tam bude ta spravna
> inspirace.JosPr

na webu jsem na to koukal, ale tam to maji 1. na drevenejch paletach, 2 je
maji nahnacany tesne na sobe - jak je osetruji nepisou, asi po staru ruco. Ja
bych rad pouzil zvedak.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mam dojem,ze paletovy zpusob pouziva vceli farma Rokytnik s nakladkou destou nebo uncem,palety kladene primo na zem.Treba tam bude ta spravna inspirace.JosPr

Dne Monday 16 of January 2012 19:06:25 Ale Mol?ík napsal(a):
> Ve včel. prodejnách je k dostání DVD Profesionální včelařské provozy. A je
> to sestřih z dvou farem z Francie a ti mají dřevěné palety na 4 včelstva.
> Ta paleta je zároveň i dno úlu. Na nakládání vidlema na valník je to
> nejjednodušší.
> Já mám stojánky dřevěné na 4 úly a nohy mám našroubované z boku. Ikdyž nohy
> jsou natřeny barvou a podloženy betonovou dlažbou, tak stejně od spodu
> uhnívají. Ale stačí vyměnit pouze nohy a zbytek stojánku funguje dál. A s
> paletou by to snad šlo udělat podobně. Přitlouct dospod další hranolky a po
> čase vyměnit.

kdyz je rec o Francii - hezky je i kompromis - na 3
http://www.youtube.com/watch?v=RtlrDvSVgZE&list=PLC378D19B9CFF50DB&index=4&feature=plpp_video
http://www.familleriche.fr/pages/galeries-photos.htm
ten to ma i se zvedakem - ale ja doufam, ze ty palety budou rychlejsi, ovsem
takhle bych nemusel resit ten zvedak.

To DVD jsem videl a defakto jsem vyhodil 200, na youtube je toho 1000x vic a
zadara.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Možné to je. Ale matka se v tomto stavu hledá velmi špatně a nemá li značku tak to nikomu nezávidím. Matečník jde chránit staniolem, akorát se musí nechat volná opancéřovaná špička. Ovšem zasahujete v době kdy už většina medu je stejně pryč, a kterou matku si nakonec včely vyberou je velká neznámá. Nevylámete li jejich matečníky je i pravděpodobné, že stejně frnknou. Prostě už jsou naprogramovány a tak bych volil něco daleko razatnějšího. Zdraví R. Stonjek

Gusto, něco podobné dělám jako protirojovku a navíc ještě beru včelám zavíčkovaný plod a podle síly včelstva setřesu i další včely. Jde o to, že tímto způsobem napodobím rojení. Pokud bych včely a plod neodebral, tak by roj vyletěl. Včelstva dodaný zavíčkovaný matečník přijmou vždy, přesněji ještě se mi nestalo, že by matečník nepřijaly. A pokud mají už nějaký matečník vlastní, tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší.

Očka v nástavku odvod par nevyřeší, protože očko není umístěno pod strůpkem, kde se vodní pára sdržuje nejvíce. Očka mám u všech včelstev.

Ve včel. prodejnách je k dostání DVD Profesionální včelařské provozy. A je to sestřih z dvou farem z Francie a ti mají dřevěné palety na 4 včelstva. Ta paleta je zároveň i dno úlu. Na nakládání vidlema na valník je to nejjednodušší.
Já mám stojánky dřevěné na 4 úly a nohy mám našroubované z boku. Ikdyž nohy jsou natřeny barvou a podloženy betonovou dlažbou, tak stejně od spodu uhnívají. Ale stačí vyměnit pouze nohy a zbytek stojánku funguje dál. A s paletou by to snad šlo udělat podobně. Přitlouct dospod další hranolky a po čase vyměnit.

Dne Monday 16 of January 2012 18:13:14 Miro napsal(a):
> To čidlo je len odporový mostík. K tomu sa musí pripojiť obvod ktorý
> spracuje údaj zo snímača a zároveň robí korekciu na veľkosť napájacieho
> napätia prípadne na teplotu. Z toho obvodu sa dostane napätie (musel by som
> pozrieť) asi 0-5V čo zodpovedá rozsahu váženia. Tento údaj sa musí
> spracovať a previesť na váhu no a potom už zobraziť alebo poslať do PC. V
> kocke. Napíšte mailovu adresu ozvem sa Miro

mail mam uz v zprave : Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org> , tohle
vim, stejne se chova i ten teplomer - je tam jako cidlo odpor, ktery meni
odpor podle teploty.

Diky

--



S pozdravem

Jan Cervenka

To čidlo je len odporový mostík. K tomu sa musí pripojiť obvod ktorý spracuje údaj zo snímača a zároveň robí korekciu na veľkosť napájacieho napätia prípadne na teplotu. Z toho obvodu sa dostane napätie (musel by som pozrieť) asi 0-5V čo zodpovedá rozsahu váženia. Tento údaj sa musí spracovať a previesť na váhu no a potom už zobraziť alebo poslať do PC. V kocke. Napíšte mailovu adresu ozvem sa Miro

větrání polystyrénového úlu
************************************************
Tudíž k tomu mohu říci,udělejte si ta očka,což je i pro laika pochopitelné,a nebudete mít ten problém.
Ale mezi námi děvčaty,očka mohou být a také nemusí,včely se s tím srovnají,protože kdyby ne,už by tady nebyly...

Prosim vas,nemate niekto prakticke skusenosti ako zareaguje vcelstvo ked sa mu na zaciatku rojovej nalady(materske misky ale este bez vajicok)odoberie matka a vlozi sa vopred pripraveny matecnik ktory sa bude liahnut o cca 2-3 dni? Napr.ci zacne tahat nudzove matecniky,ak ano ci ich zrusi a ponecha si prave vyliahnutu matku,prip. ci nezlikviduje ten cudzi matecnik,ako sa bude dalej vyvijat jeho rojova nalada...atd,vdaka za kazde info.

Dne Monday 16 of January 2012 13:16:43 R. Poláek napsal(a):
> Tvar palet bude v první řadě dán tvarem a rozměry nákladového prostoru při
> převážení a potom zdvihacím zařízením. Tomu by se muselo přizpůsobit

pisu - traktor s vydlema , mozno brat jako tereni destu, alorat se musi couvat

> umístění úlů. Co jsem uvažoval kdysi já paletu na přívěsný vozík, uvažoval
> jsem 2 řady úlů, zadní řadu uloženou na lyžinách. Pro převoz by se úly
> stáhly do kompaktního celku na paletu, pro umístění by se na lyžinách
> roztáhly, aby z každého úlu byl dobrý výlet česnem na tu správnou stranu a
> ke každému úlu byl dobrý přístup.

prevazeni - valnikem za traktor ( mozna podvalnikem, ale ten nemam).
Napad z lyzinama si promyslim, ale to uz bude lepsi dat ze strany dovnitr
treba i listu , aby byla mezi uly na palete mezera a zvedak kolem celeho
nastavku.


>
> Pro zajímavost, kolik byla životnost obyčejné palety? Dva roky? Není to
> dostatečné, vzhledem k ceně běžné europalety, tuším nějak 120 Kč, jejíž
> životnost se dá ještě zvýšit konzervací dřeva.

zivotnost v lese tak 2-3 roku, pak se to zacalo rozpadat, za 5 let schnilo.
Pokud by se s tim hejbalo , asi by se rozpadly rychlejc.

Jeste k tomu, proc to chci delat - nechci byt nejaky extra velkovcelar, ale
treba normalne jsem vybiral med cele dopoledne, loni jsem pouzil vykluzi a
kdyz jsem prijel domu asi za hodinu, tak manzelka myslela, ze je nejakej
problem. cesta trva 2x15 min.

Ted mi zdrzuje to zvedani nastavku - a taky bych si nerad oddelal zada.
A odvickovani a tam uz taky pracuji na zlepsovaku.

"Mazleni" se vcelama si radeji uzivam pri prelarvovani a oddelku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tvar palet bude v první řadě dán tvarem a rozměry nákladového prostoru při převážení a potom zdvihacím zařízením. Tomu by se muselo přizpůsobit umístění úlů. Co jsem uvažoval kdysi já paletu na přívěsný vozík, uvažoval jsem 2 řady úlů, zadní řadu uloženou na lyžinách. Pro převoz by se úly stáhly do kompaktního celku na paletu, pro umístění by se na lyžinách roztáhly, aby z každého úlu byl dobrý výlet česnem na tu správnou stranu a ke každému úlu byl dobrý přístup.

Pro zajímavost, kolik byla životnost obyčejné palety? Dva roky? Není to dostatečné, vzhledem k ceně běžné europalety, tuším nějak 120 Kč, jejíž životnost se dá ještě zvýšit konzervací dřeva.

Dobry den,

jiz nejaky cas si pohravam s myslenkou , udelat zarizeni, kde bych pomoci ARM
desky s podporou linuxu (deska ma spotrebu cca 2-4W na 12V) a SW pro
vykreslovani grafu http://oss.oetiker.ch/rrdtool/ delal sledovani cehokoliv
(teplota, vaha) . U teploty je to defakto vyreseno, zajima mne vaha. Vsechna
profesionalni reseni jsou tak nejak mimo me financni moznosti (ne ze bych si
to nemohl dovolit, pokud clovek proda dum, muze mit i Rolls Royce) , a ted
jsem objevil toto cidlo :
http://www.ebay.com/itm/300641304163?ssPageName=STRK:MEWAX:IT&_trksid=p3984.m1423.l2649

ktere vazi do 20 kg - ovsem pri pouziti "redukce" od p. Ing. Jindry :
http://jjvcela.sweb.cz/Zvedak_soubory/zvedak.htm by to mohlo vazit od 0 do
200 kg s celkem peknou presnosti. Ohledne napadu p. Ing. Jindry ( mincir ) by
byla vyhoda zaznamu s presnosti treba na 5 minut.

Desku s Linuxem jsem si vybral proto, ze a/ tomu trochu rozumim, b/ neumim s
mikrocipi c/ stejne jako bod a/ pokud bude potreba pridat treba pristup pres
sms / internet , gps , pude mi to lepe pres linux.

Pokud by tu byl nekdo, koho neco podobneho zajima, nebo ma treba neco uz
vyreseno , zkuste se ozvat.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobry den,

je tu nekdo, kdo ma vyresene umistneni vcel na palete ?
Jak jsem psal drive, mam vysokozdvih na traktor , po zkusenostech s zivotnosti
drevenych palet budu presedlavat na plastove, ale resim otazku - 2 , nebo 4
na palete. mi prijde malo i na stabilitu nakladani z traktoru, ovsem v
pripade pouzivani vykluzu + oddelky bych rad pouzival nejaky zvedak.
Netusite nekdo, jak to elegantne vyresit ? Pocitam s tim, ze bude dno spolecne
pro ta 4 vcelstva a jedine co mne napadlo je, ze bych udelal dno sirsi a mezi
vcelstva dal listu 5x5 cm a na zimu je stazil k sobe. Dalsi napad je, udelat
zvedak jako plochac do tvaru L a najizdet z boku. Nastavky jsou tenkostene
drevo.


Pokud by to nekdo mel vyresene a nepovazoval by to za nejake velke KNOW HOW ,
ozvete se, at nevymyslim kolo.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zajímalo by mne o jakou plíseň se na plástech v úlech jedná. Odhadoval bych to na plíseň šedou snad botritis cinerea , nejběžnější plíseň. Ví to někdo?

Znám šedozelený slabý až silnější povlak souší černých, hnědých i panenských. Ale mám dojem že včely při sílení tyto souše jednoduše vyčistí. ( loni jsem si připravil takto poškozenou plísní potaženou panenskou souš že jí na jaře vložím do sediště, plodiště a budu pozorovat jak rychle ji včely vyčistí ale souši mi zničila kuna tak že jsm nic nezkoumal).
Máte někdo nějaké přímé negativní zkušenosti s těmito "plesnivými soušemi", já nemám.
J.B.

"Rámky neplesnivý u včelstev na otevřeném zasítovaném dnu. "

To není úplně pravda. Záleží na prostupu tepla přes stěny a strop nástavků v kombinaci s prostupem či nasátím vlhkosti, na velikosti a umístění včelího chumáče, na intenzitě "výroby" vodní páry včelím chumáčem......
Každopádně otevřené zasíťované dno dole znamená mnohem menší pravděpodobnost plesnivění, ale ne úplné vyloučení kondenzace vody a plesnivění. U pevného dna se používá pootevřené víko dna naproti česnu nebo nějaké zasíťované otvory, u zadováků potom na spodním okénku prkénko vysunuté nahoru a odkryté uteplivky. Takže vítr správným směrem protahuje nade dnem a odnáší vlhkost z úlu pryč.

Rámky neplesnivý u včelstev na otevřeném zasítovaném dnu. Tam kde mám pevné dno, ikdyž je otevřené přes celou šířku s plísní počítám, proto dávám do krajů starší dílo, které na jaře vyměním za mezistěnu.
Ing. Smělý má větrání řešeno přes dno, nemohu to přesně popsat, viděl jsem nákres jeho dna jen jednou a před léty, ale vzpomínám si, že má dno dvojité a to vnitřní je sešikmené, aby voda odtékala ven.

Propagátor polystyrenových úlů pražský včelař přítel Smělý, snad si to jméno pamatuji dobře, tvrdil, že v jeho úlech i ta troška tepla uvolněná chumáčem v zimě dokáže vyhřát celý nástavek. Takže zóna kondenzace vlhkosti měla být u něho až někde dole, kde vlhká voda neškodí. Ale ten měl úly nějak z 8 - 10 cm silných polystyrenových desek. Pokud měl takhle silný i strůpek, bylo by to teoreticky možné. U tenčích desek a navíc kde je pěnová hmota uzavřena do nějakých dřevěných rámů to asi možné není.

Já bych sázel na propustný stůpek. Na strůpku silonové síto a v době, kdy včely nemají mít plod, na podzim, v zimě na sítu centimetr, půl centimetru silné filcové uteplivky nebo odpovídající izolační a vlhkosti propustný materiál. Nad ním přirozeně volno a možnost větrání. To by mělo spolehlivě zaručit odchod veškeré vlhkosti. V době, kdy je třeba využít teplodržností polystyrénového úlu, ušetřit včelám enegii potřebnou na udržení teploty plodu, v předjaří a na jaře strůpek pořádně utěsnit a nějaké plesnivění prostě přejít. Podmínky se v té době dají vylepšit zase těmi vlhkosti propustnými uteplivkami, které do sebe v té době natahují vodu. Je třeba v pravidelných krátkých intervalech, třeba co týden, uteplivky obracet, aby se suchá horní část dostala dolů a spodní nasáklá vlhkostí nahoru, kde proschne.

Oni i v dřevěných a dobře větraných úlech někdy plesniví rámky - hlavně v rozích dole.

ALe o větrání v PS úlech od Vastoilu jenapsáno pškně na nějakém webu ze severní Moravy, Slezka.

Používá tam termín že je třeba tam udělat pod víkem skulinku na sirku. Takže zagooglit. Mě se nedaří. :-)

Ale obecně si myslím, že pokud je plesnivění problém, člověk nemá nechávat plásty tam kde je plíseň. Tedy krajní vyndat, ve spodním třeba i víc jak jedne z každé strany atd.

Větrání je dobré když je, ale mělo by to mít logiku a být v souladu s fyzikou. Samo o sobě není dostačující aby nedocházelo ke kondenzaci vody a plísni. A naopak, někdy to jde i bez větrání.

Karel

Předem píšu, že nemám s těmito úly zkušenost, ale mrkni se na www.vastoil.cz je tam nabítka ulů od Lysoně a u těchto úlů je větrání řešeno dvojtým víkem.

Dobrý den přátelé včelaři,jak vyřešit větrání polystyrenového úlu bez oček aby neplesnivěly rámky?

<http://www.youtube.com/watch?v=IKvdY-egTQo&feature=uploademail>
jerab MOVINGBEE.mpg<http://www.youtube.com/watch?v=IKvdY-egTQo&feature=uploademail>
Jeřáb na nakládání včelích úlů
Crane for loading of bee hives
více<http://www.youtube.com/watch?v=IKvdY-egTQo&feature=uploademail>

"Zajímavý názor, já jsem v té teplé oblasti -Polabí. Nevím 100%, protože jsem do nich nelezl, ale pouze usuzuji, že včely plodování přerušily bez ohledu na počasí. 27 matek z 30 je 2011. Zimuji ve více nástavcích a na přerušení plodování usuzuji z toho, že v prosinci se možná až na jedno, dvě včelstva všechna přesunula pod stropy. Kdyby měly plod dole, kde seděli ještě v listopadu, těžko by ho opustily.."

Co jsem viděl průměné teploty na meteomapách a předpovědích, tak mně to tak připadlo, že v teplejších oblastech je už tak teplo, že první jarní květiny začínají produkovat pyl a včeůky na ně létají. To podle mých zkušeností znamená, že se rozbíhá plodování významného procenta včelstev.
Jinak přirozeně záleží na konkrétním systému ošetřování včelstva minimálně od podletí nebo ještě dřív, jak moc včely v zimě plodují.
U včelstev potom na podzim a v zimě platí zásada přestávky v plodování. Pokud včelstvo ploduje v listopadu, začíná znatelně později plodovat v lednu a únoru při oblevách. Pokud včelstva od října neplodují, v lednových a únorových oblevách začínají plodovat dřív. Platí to, pokud jsou podmínky, teplota na spodním rozhraní vhodné pro plodování. Pokud by byla teplota hodně vysoká, zásada přestávky by se neuplatnila.
Jinak rozjeté plodování by teď při ochlazení mělo být krásně vidět na podložkách, objevily by se tam kukly nebo jejich části.

http://www.zenax.cz/zachranme_sve_muze_doprejme_jim_oralni_sex_3848.htm

[image: Zachraňme své muže! Dopřejme jim orální sex!]
Zachraňme své muže! Dopřejme jim orální
sex!<http://www.zenax.cz/zachranme_sve_muze_doprejme_jim_oralni_sex_3848.htm>
16.01.09, 03:47, autor: Plavovláska <http://www.zenax.cz/player.asp?id=4>
Poševní med hitem sezony! Že nevíte o co jde? Ale to je chyba. Vědci z
univerzity v San Diegu zjistili úžasnou věc. Tekutiny v pochvě ženy mají
stejné složení jako med. Jen chybí glukóza.















Profesor *Silvio Dualibi* z Univerzity v *San Diegu* vysvětluje: "Poševní
výpotky a tekutiny produkují žlázy, které se nachází v oblasti stydkých
pysků. Všechny jejich složky jsou spojeny složkou o které se do teď vědělo,
že ji tvoří 70 % vody a 30 procent hlenu, ale nikdo ji nijak více
nezkoumal. My jsme však nyní poměrně složitými analýzami zjisitli, že má
složení přírodního medu."



Ale? A co přesně to zamená?



"Jde o to, že přírodní med má velmi podobné složení jako naše krevní
plazma," pokračuje profesor Dualibi: "Proto je lehce stravitelný a léčí
mnoho nemocí. Třeba na některé kožní nemoci je nenahraditelný. Tato krevní
plazma se kapilárami dostává až do pochvy. Nejvíce je to zřetelné u žen,
které žijí plnohodnotný a pravidelný sexuální život. Čím více se jim
prokrvuje pánev, tím více se při orgazmu do poševní tekutiny dostane
medových složek."



Znamená to tedy, že čím plnějším sexuálním životem žije, tím více poševního
medu produkuje. Jaký je ale rozdíl mezi medem přírodním (včelím) a medem
poševním?



"Vlastně jen v chuti," říká profesor Dualibi: "V poševním medu se
nevyskytuje glukóza, jinak je jeho složení stejné. Kdybychom z včelího
přírodního medu odstranili glukózu, dostali bychom vlastně stejnou látku,
jakou produkuje ženská pochva. Se všemi medovými léčivými vlastnostmi.
Tedy s velkým obsahem vitamínů B1, B2, B6,K, C, provitamínu A - karotenu
..."



Bezesporu zajímavý objev. Znamená to tedy, že lze orální sex ordinovat
místo medu do čaje třeba v chřipkovém období. A dá se nějak produkce
poševního medu zvýšit?



"Zatím o tomto moc nevíme, je to vlastně úplně nový objev. Produkce
poševního medu je odvislá od hormonálního stavu ženy. A samozřejmě od toho,
jak častý má sexuální život. Je možné, že produkce poševního medu nekončí s
obdobím plodnosti ženy. Protože se zdá, že i když žena už přestane v
přechodu produkovat ženský hormon estrogen, tak naopak produkce poševního
medu se zvýší. Jakoby se tělo snažilo vyrovnat chybějící hormony produkcí
medu. Dá se tedy řící, že na věku ženy spíš nezáleží, množství závisí jen
na četnosti a pravidelnosti sexuálních kontaktů. Čím více tím lépe."



Podle slov profesora Dualibiho, je poševní med skvělý. Při orálním sexu
zvyšuje imunitu a snižuje pravděpodobnost onemocnění při virózách či v
chřipkovém období. *Muži, kteří praktikují orální sex jsou *tedy potom
*zdravější
a aktivnější.*



Takže, milé dámy, zachraňme své muže a dejme jim zdraví a imunitu. Při
nemocech včelstev, kdy se medu nedostává a kdy jde jeho cena neustále
nahoru, můžeme docela *"přijemně ušetřit"*.

podle mého je tohle dobrá cesta pro propagaci včelaření. A podle vás?

http://sluzby.hyperinzerce.cz/zahradnicke-prace/inzerat/5292520-vcely-nabidka-jablonec-nad-nisou/
Včely
13.01. 08:22 | NABÍDKA / PRODÁM | Zahradnické
práce<http://sluzby.hyperinzerce.cz/zahradnicke-prace/>
Zájemci nabízím, že mu dle místních podmínek a možností umístím zcela
zdarma včelí úl(y) na jeho zahradě, louce nebo sadu. Odměnou mu bude
opylení rostlin a s tím spojená zvýšená úroda, případně nějaké kg medu.
Vhodné pro lidi z okolí Vratislavic, Jablonce, Liberce.

Cena:neuvedeno

Oblast inzerce:Jablonec nad Nisou<http://jablonec-nad-nisou.hyperinzerce.cz/>

Zajímavý názor, já jsem v té teplé oblasti -Polabí. Nevím 100%, protože jsem do nich nelezl, ale pouze usuzuji, že včely plodování přerušily bez ohledu na počasí. 27 matek z 30 je 2011. Zimuji ve více nástavcích a na přerušení plodování usuzuji z toho, že v prosinci se možná až na jedno, dvě včelstva všechna přesunula pod stropy. Kdyby měly plod dole, kde seděli ještě v listopadu, těžko by ho opustily..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: odv??kovac? n? elektrick?
> Datum: 15.1.2012 10:56:26
> ----------------------------------------
> "Pokud jde o varoázu, chystám článek, protože mě to celé vytáčí. Když jsem
> si přečetl opatření vydané Malenou na rok 2011, které bylo velmi
> progresivní a bohužel se naplnilo, pak nařízení našeho veterináře, který
> konstatoval, že situace je velmi dobrá a pro rok 2011 Gabony nabídl k
> použití dle úsudku včelaře dobrovolně a pak realita."
>
> Jak minulý rok nevím. Letos odhaduji, že ve varaóze bude velký rozdíl mezi
> severní a možná i střední Moravou a většinou Čech nebo jižní Moravou.
> Například u nás ne severní Moravě byly teploty od listopadu až doteď
> takové, že podle mně prakticky všechna včelstva ukončila plodování v
> listopadu a potom už nezačala. Zatímco v Čechách nebo na jižní Moravě ještě
> před týdnem, 14 dny byly teploty, ktreré podle mně plodování vůbec
> nevylučovaly. A to byly ty teploty dlouhodobě. Populace roztočů se tam za
> tu dobu namnožila nejméně o jednu generaci, možná i o dvě.
>
>
>

"Pokud jde o varoázu, chystám článek, protože mě to celé vytáčí. Když jsem si přečetl opatření vydané Malenou na rok 2011, které bylo velmi progresivní a bohužel se naplnilo, pak nařízení našeho veterináře, který konstatoval, že situace je velmi dobrá a pro rok 2011 Gabony nabídl k použití dle úsudku včelaře dobrovolně a pak realita."

Jak minulý rok nevím. Letos odhaduji, že ve varaóze bude velký rozdíl mezi severní a možná i střední Moravou a většinou Čech nebo jižní Moravou.
Například u nás ne severní Moravě byly teploty od listopadu až doteď takové, že podle mně prakticky všechna včelstva ukončila plodování v listopadu a potom už nezačala. Zatímco v Čechách nebo na jižní Moravě ještě před týdnem, 14 dny byly teploty, ktreré podle mně plodování vůbec nevylučovaly. A to byly ty teploty dlouhodobě. Populace roztočů se tam za tu dobu namnožila nejméně o jednu generaci, možná i o dvě.

Blahopřeji novému předsedovi RV ČSV k jeho zvolení a aby měl přítel RNDr.Václav Švamberk,dobrou ruku při vybírání svých spolupracovníků do předsednictva RV ČSV.

S přáteským pozdravem Ponec Miloslav

už ne
Novým předsedou ČSV, o.s. se zaslouženě stal RNDr. Václav Švamberk ;-)

> ------------ Původní zpráva ------------

> Jinak na Hradě v Křemencové se již perou.
---------------------
Vypadá to, že ještě ano.


http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kandidati-na-predsedu-CSV?pid=21070#pid21070
--------
Ale samozřejmě, moje gratulace k zvolení předsedy.

Karel

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6080

http://www.zenax.cz/zachranme_sve_muze_doprejme_jim_oralni_sex_3848.htm,

Ahoj Petře,
to rád slyším. Už se těším, že se snad v létě vrátím do republiky, doufám, že se budu moci zapojit i do Vašich aktivit, snad jste na mě nezanevřeli kvůli mojí nečinnosti.... Pokud jde o varoázu, chystám článek, protože mě to celé vytáčí. Když jsem si přečetl opatření vydané Malenou na rok 2011, které bylo velmi progresivní a bohužel se naplnilo, pak nařízení našeho veterináře, který konstatoval, že situace je velmi dobrá a pro rok 2011 Gabony nabídl k použití dle úsudku včelaře dobrovolně a pak realita. Prostě ty roztoči nečtou výsledky šetření krajského veterináře a ještě blbější včely dokonce slábnou až hynou.... bohužel ani roztoči ani včely a možná ani včelaři nebudou číst ani ten můj článek, natož sledovat nákazovou situaci a léčit včas:(
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Texl <ptexl/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: odv??kovac? n? elektrick?
> Datum: 14.1.2012 18:21:56
> ----------------------------------------
> Ahoj Radku,
> mám se Ok. Máme za sebou školu v Blatné (pá/so). Na jihu padají roztoči i
> včelstva. Někteří včelaři ještě o tom nevědí, někteří se ostýchají to
> přiznat.
> Jinak na Hradě v Křemencové se již perou.
> ahoj Petr Tx
>
>
>

už ne
Novým předsedou ČSV, o.s. se zaslouženě stal RNDr. Václav Švamberk ;-)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Texl <ptexl/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: odv??kovac? n? elektrick?
> Datum: 14.1.2012 18:21:56
> ----------------------------------------
> Ahoj Radku,
> mám se Ok. Máme za sebou školu v Blatné (pá/so). Na jihu padají roztoči i
> včelstva. Někteří včelaři ještě o tom nevědí, někteří se ostýchají to
> přiznat.
> Jinak na Hradě v Křemencové se již perou.
> ahoj Petr Tx
>
>
>

Ahoj Radku,
mám se Ok. Máme za sebou školu v Blatné (pá/so). Na jihu padají roztoči i včelstva. Někteří včelaři ještě o tom nevědí, někteří se ostýchají to přiznat.
Jinak na Hradě v Křemencové se již perou.
ahoj Petr Tx

1 % cukrů dá po vykvašení zhruba 0,5 % alkoholu. Pokud se jedná o bezeztrátové kvašení.
V praxi potom část cukrů zpracují jiné mikroorganismy na něco jiného, to záleží na čistotě a na převaze těch správných kvasinek neboli využití rozmnožených kvasinek, když se použije zákvas. Malou část cukrů potom zpracují samotné kvasinky na něco jiného, to jsou potom ty odlišné výsledné chutě hotové medoviny či vína dané použitím odlišných kmenů kvasinek, i při stejném koření.

Dobrý den přátelé včelaři neví někdo kolik alkoholu vznikne vykvašením 1% cukru v medovině?

Teď si uvědomuji, že cca před rokem jsem viděl v Kauflandu sadu cca 5 nerezových hrnců, pravděpodobně čínských, za cca 600 - 700 Kč. Sám jsem podobnou sadu koupil ještě před vstupem do EU za nějak 400. Největší hrnec tam má nějak 4 - 5 litrů. Kvalita je pravda horší, jsou hodně tenké a ucha pofidérně přibodované, takže vyžadují trochu opatrné zacházení, jinak by ale měly v pohodě stačit. Jeden z těch hrnců jsem na začátku zimy zapomněl na zahradě částečně naplněný vodou, led ten hrnec ve spodní části viditelně roztáhnul a zvětšil bez jakýchkoliv prasklin a jiných poškození.
Jinak na aukru je třeba tento hrnec http://aukro.cz/nerezovy-hrnec-s-poklickou-12-litru-10222-i2049203308.html
prodejce má i podstatně větší.

Co plácáte za nesmysly. Dotace byla vyplacena v plné hodnotě 50% a ještě se nějaké procento nevyčerpalo. Jakto bude pro letošní rok zatím nikdo nemůže předvídat.

"Potřeboval bych poradit kde a jaký koupit hrnec pro tavení vosku.
Jestliže po hrncích koukám jsou převážně tvarově nevhodné a drahé."

Třeba aukro.cz
Pokud bych nechával v hrnci vosk i ztuhnout, hledal by jsem hranatý hrnec. Nebo dal udělat z nerezového plechu, pokud by to šlo za nějakou rozumnou cenu.

Jako nejdůležitější věc při vyváření vosku je nádoba.
Dlouhodobě jsem užíval a užívám smaltovaný asi 5l hrnec.
Ale protože čas letí, hrnec stárne a smalt není celistvý. V tomto čase pak mění barvu vosku do šedo zelené.
Potřeboval bych poradit kde a jaký koupit hrnec pro tavení vosku.
Jestliže po hrncích koukám jsou převážně tvarově nevhodné a drahé.
Děškuji
J.B.