Včelařská konference

Oprava
Major - prohledal jsem internet a našel, že je to stará anglická odrůda, která byla někdy na začátku 20 století dovezena do Slezska a odtud se rozšířila na Ostravsko.

Z hodně starých odrůd můžu poslat předtím zmíněný "kožuch", potom něco jako "štrůdlák" jablka o hmotnosti běžně půl kila, potom místní ostravskou odrůdu Major a Jaderničku moravskou. Z novějších potom Parménu zlatou zimní, Jonatan, Krasokvět a snad i Sudetskou renetu , tu budu asi brzo likvidovat.
Z ranějších potom jednu starší zářijovou odrůdu , zraje cca 14 dní před hlavní sklizní, v druhé polovině září a potom ještě dvě podzimní odrůdy, jméno neznám. Potom ještě běžné odrůdy 60 a 70 let....
Pokud nemáte obavu z přenesení nějakých virů.... ale vzhledově ty jabloně vypadají normálně.
můj mail je polasek(zav)e-dnes.cz .

Teplá zima nepřeje bohužel ani včelám

Dlouhé období relativně vysokých teplot může být pro letošní sezonu fatální i pro včelaře. "Teplota v úlech se zvyšuje, roztoči mají pré, přestože úl dezinfikujete, a včely pomírají," konstatuje se smutkem v hlase Dušková.

Roztoči, kterým teplo vyhovuje, včely výrazně oslabují. Jako by to nestačilo, jsou včely z nezvyklého tepla i zmatené. "Pokud začnou vylétávat už teď v lednu, nebudou mít ani sílu se do úlu vrátit, protože v tomto období nic nekvete. Takže zahynou," vidí to letos s včelami bídně zahradnice a včelařka v jedné osobě.

Zdroj: http://hobby.idnes.cz/diky-teple-zime-se-snadneji-zbavite-plevelu-rika-zahradnice-p49-/hobby-zahrada.aspx?c=A120118_114018_hobby-zahrada_mce

Psal jsem výrobci s myšlenou el. rudlu a posílal odkazy na apilift asi před rokem....

-----
Já jim tam psal hned jak se to dostalo do televize.
Stačila by mi verze "japonka", vidle bych si uělal.

Odpověděli že se zamyslí, ale že dvojkolku už dělají a je to pravda. Ale ta měla malý rozchod a pro mé potřeby malou stabilitu.

Toto čeká na někoho, kdo od nich koupí pohon atd a udělá k tomu stavebnici.
A v té chvíli se toho chopí oni a zlikvidují ho :-)

Karel

Pane Červenka, ozvěte se mi prosím na e-mail. Rouby Vám poslat můžu, ale odrůdu neurčím, nevyznám se v tom tak, abych mohl něco tvrdit. Jsou to vesměs stromy, které zbyly v ruinách po odsunutých Němcích. Jablka jsou letního charakteru, u nás ale dozrají až v září. Jedlé jsou, ale nečekejte nějakou extra třídu, zajímavé jsou hlavně tím, že v našich podmínkách vůbec plodí :-)

Psal jsem výrobci s myšlenou el. rudlu a posílal odkazy na apilift asi před rokem. Odpověděli mi, že na to mrknou, nicméně to asi vyhodnotili jako nerentabilní...sem tam mrknu na stránky výrobce, a žádné vozítko pro včelaře pořád není v nabídce :-(
Tom

Zdravím ,ještě
když přijede vnuk tak hodíme do korby deku a jedem
na okruh po osadě a do lesa, nemůžou na něj mravenci
a dědo proč nejedeš?já to svádím na kolečko ale špíš
nemůže řidič.
Děda Pepa

> Dobry den,
>
> pokud by jste nekdo chtel podnoze - muzu mit semenac jablone (planka uznana
> ze semene) 1 rok, cena za kus 5 kc , ale musi se jich vzit baleni po 100
> ks. Ja potrebuji asi 30-50 . Tak pokud by nekdo chtel, idealne ze
> stredoceskeho kraje - vychod.

a nebo , pokud by nekdo mel zajimave stare odrudy a poslal mi rouby, poslal
bych mu podnoze. Pac ja mam v umyslu roubovat stromy , co jsou zde podel cest
a je jich cimdal tim min.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 18 of January 2012 14:53:43 Radek Hubač napsal(a):
> Ahoj sadaři pokusníku,
> jsem taky takový sadař pokusník. Moc nesouhlasím s tím co napsal Polšek,
> napíšu tedy rovnou svůj názor. nejdůležitější jsou podmínky do kterých to
> chceš dát. V žádné případě nedoporučuji M9, ta se hodí ke mně do nížiny.
> MM106 je podstatně vzrůstnější, nemám ale zkušenost ze 700m n.m. Pokud
> chcešvysoké stromy, A2,H a další podnože jsou k dispozici, semenáče
> jakýchkoliv jablek vyrostlých u Vás (pravokořenných). Doporučuji najít
> nejbližší zahradnictví, ne překupnictví a požádat o vhodné podnože do Tvých
> podmínek. Pokud jde o staré odrůdy, není žádný důvod se vyhýbat novým
> podnožím. Sám pár starých odrůd mám(panenské, Matčino..) a další hledám a
> dávám to u nás na M9 nebo MM106., nebo na obě a podle přírustků zjistíš, co
> Ti vyhovuje na čem.. Zahradníci nechtějí podnože nechávat jen kvůli tomu,
> že jsou levné a nic na tom nemají. Radek

Dobry den,

pokud by jste nekdo chtel podnoze - muzu mit semenac jablone (planka uznana ze
semene) 1 rok, cena za kus 5 kc , ale musi se jich vzit baleni po 100 ks. Ja
potrebuji asi 30-50 . Tak pokud by nekdo chtel, idealne ze stredoceskeho
kraje - vychod.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobré zprávy o motůčku!!!

Kožuch; je souhrné označení pro jabjoně s matnou až drsnou slupkou, hlavně pozdních odrůd. Je tam zastoupeno až několik desítek, hlavně krajových odrůd. Dnej jsou opomíjeny právě pro svůj vzhled.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: podnoe -dopln?n?
> Datum: 18.1.2012 18:02:21
> ----------------------------------------
> Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
>
>
>

>>>A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně
namnožit, pravděpodobně vegetativně,<<<
1) Všechny druhy jabloní se množí vegetativně patří tam i roubování, De to ovšem i řízkováním je však nízká ujímatelnost a velmi krátká životnost.
To platí i pro množení meristyrény. To se používá jen pro rychlé namnožení novošlechtěnců.
Hřížením a odkopky se množí jen podnože.
2) Generativně se pak množí jen semenáče a nová křížení.
Staré odrůdy se dnes používají hlavně ve šlechtění ke zvýšení odolnosti a snížení chemie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe -dopln?n?
> Datum: 19.1.2012 09:39:32
> ----------------------------------------
> Kožuch je obecný název pro spoustu starých odrůd. My jsme doma měli velký
> kožuch a malý kožuch. Velký kožuch jsem identifikoval pravděpodobně jako
> Francouzské kožené nebo Kanadskou renetu. Zvláště Francouzské kožené by
> bylo zajímavé, protože podle mých informací by to měla být v podstatě první
> doložená pěstovaná odrůda jabloně, stará tak 800 let.
> Malý kožuch byla jedna z mála starých málo vzrůstných odrůd. A s velmi
> vysokou plodností a velkou odolností proti pozdním mrazíkům, kvetla týden
> až 14 dní po všech ostatních jabloních, u nás někdy okolo poloviny května.
> Jabko mělo zvláštní sladkokyselou chuť a bylo hodně mechanicky odolné, mělo
> hodně vlákniny. Ne jako ty dnešní, s prominutím přešlechtěné jablečné
> sr...y. Bohužel před dvěma roky odešla stará jabloň a loni i naroubovaný
> stromek a nevím, že by ještě tato odrůda někde rostla v okolí. Nejblíž
> popisu by snad ze starých odrůd odpovídala Železná jeptiška, asi ji zkusím
> zakoupit.
> U těch starých odrůd ještě stojí za zaznamenání, že co stará odrůda, to
> výrazně jiná chuť moštu z ní. Případně vyrobeného jablečného vína. Jsou to
> prakticky stejné rozdíly, jako jsou rozdíly mezi odrůdami hroznového vína.
> Vyplatí se je tedy sbírat a lisovat zvlášť, pokud se jedná o trochu lepší
> úrodu i na jednom stromu, polokmenu nebo vysokomenu.
> A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně
> namnožit, pravděpodobně vegetativně, by se hodily k osázení nějakého
> pozemku na produkci kvalitního jabloňového dřeva pro truhláře. Z odrůd, co
> mám na zahradě, by to mohl být ten "velký kožuch" a potom ještě "štrůdlák".
> Rentabilita takového pěstování by se pak dala vylepšit sběrem opadaných
> jablek na mošt a využitím květů na jaře pro včely.
> Co se týká roubování, nemám žádné dobré skóre, protože před cca 20 lety
> jsem už definitivně zaplnil zahradu , takže už takových 20 let bych neměl
> nové odrůdy kde dát. Akorát letos v květnu, když "pánbů dá" plánuji
> roubovat nějaké vlašské ořešáky, co mně v posledních letech vyklíčily na
> zahradě. Jinak preferuji u jabloní roubování na vybraný semenáček s menší
> vzrůstností vysetý přímo na místo. Protože chci využít toho, že u
> nepřesazovaných semenáčků funguje dlouhý hlavní kůlovitý kořen, který
> zvyšuje životaschopnost a odolnost. I když to na mé zahradě není zas tak
> úplně nutné, půdní podmínky nejsou zas tak špatné.
>
> Co se týká toho, jestli něco o pěstování jabloní patří do včelařského fóra,
> domnívám se, že tak trochu patří. Hlavně dříve byla snůška z ovocných
> stromů dohromady z snůškou z květů z trávníků první spolehlivou jarní
> snůškou včelstev umístěných uvnitř obcí. Takový med byl mnohem kvalitnější
> než řepkový. Měl mnohem jemnější chuť a podstatně lepší složení pro
> krystalizaci, v jemnou roztíretelnou hmotu časty krystalizoval už sám od
> sebe bez pastování.
> Dneska už ta snůška zmizela, protože lidi většinu ovocných stromů ze zahrad
> zlikvidovali. Nicméně já myslím, že se to bude trochu vracet. Jak jsou čím
> dál víc odmítány průmyslové dovezené jabka a jiné ovoce v supermarketech a
> lidi hledají místní bez chemikálií pěstované ovoce, tak si myslím, že se v
> menším množství jako doplněk kupovaných začnou ovocné stromy na zahrady
> vracet.
> Třeba u jabloní zákrsky jsou na ošetřování a podmínky náročné a jablek na
> nich moc není, ale třeba takové vyšší tvary, 4 - 6 metrů vysoké, správná
> odolná podnož a na ní správná odolná odrůda jsou v podstatě bezúdržbové
> ovocné stromy. Jak se to zasadí a vypěstuje korunka, potom stačí jen na
> jaře ořezávat nesprávně rostlé větve a na podzim uklízet listí a špatné
> zhnilé plody a jinak nic. A za to se jabloň odmění každoroční produkcí
> kvalitních jablek, mnohem chutnějších a lepších než jsou ty supermarketové.
>
>
>

Kožuch je obecný název pro spoustu starých odrůd. My jsme doma měli velký kožuch a malý kožuch. Velký kožuch jsem identifikoval pravděpodobně jako Francouzské kožené nebo Kanadskou renetu. Zvláště Francouzské kožené by bylo zajímavé, protože podle mých informací by to měla být v podstatě první doložená pěstovaná odrůda jabloně, stará tak 800 let.
Malý kožuch byla jedna z mála starých málo vzrůstných odrůd. A s velmi vysokou plodností a velkou odolností proti pozdním mrazíkům, kvetla týden až 14 dní po všech ostatních jabloních, u nás někdy okolo poloviny května. Jabko mělo zvláštní sladkokyselou chuť a bylo hodně mechanicky odolné, mělo hodně vlákniny. Ne jako ty dnešní, s prominutím přešlechtěné jablečné sr...y. Bohužel před dvěma roky odešla stará jabloň a loni i naroubovaný stromek a nevím, že by ještě tato odrůda někde rostla v okolí. Nejblíž popisu by snad ze starých odrůd odpovídala Železná jeptiška, asi ji zkusím zakoupit.
U těch starých odrůd ještě stojí za zaznamenání, že co stará odrůda, to výrazně jiná chuť moštu z ní. Případně vyrobeného jablečného vína. Jsou to prakticky stejné rozdíly, jako jsou rozdíly mezi odrůdami hroznového vína. Vyplatí se je tedy sbírat a lisovat zvlášť, pokud se jedná o trochu lepší úrodu i na jednom stromu, polokmenu nebo vysokomenu.
A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně namnožit, pravděpodobně vegetativně, by se hodily k osázení nějakého pozemku na produkci kvalitního jabloňového dřeva pro truhláře. Z odrůd, co mám na zahradě, by to mohl být ten "velký kožuch" a potom ještě "štrůdlák". Rentabilita takového pěstování by se pak dala vylepšit sběrem opadaných jablek na mošt a využitím květů na jaře pro včely.
Co se týká roubování, nemám žádné dobré skóre, protože před cca 20 lety jsem už definitivně zaplnil zahradu , takže už takových 20 let bych neměl nové odrůdy kde dát. Akorát letos v květnu, když "pánbů dá" plánuji roubovat nějaké vlašské ořešáky, co mně v posledních letech vyklíčily na zahradě. Jinak preferuji u jabloní roubování na vybraný semenáček s menší vzrůstností vysetý přímo na místo. Protože chci využít toho, že u nepřesazovaných semenáčků funguje dlouhý hlavní kůlovitý kořen, který zvyšuje životaschopnost a odolnost. I když to na mé zahradě není zas tak úplně nutné, půdní podmínky nejsou zas tak špatné.

Co se týká toho, jestli něco o pěstování jabloní patří do včelařského fóra, domnívám se, že tak trochu patří. Hlavně dříve byla snůška z ovocných stromů dohromady z snůškou z květů z trávníků první spolehlivou jarní snůškou včelstev umístěných uvnitř obcí. Takový med byl mnohem kvalitnější než řepkový. Měl mnohem jemnější chuť a podstatně lepší složení pro krystalizaci, v jemnou roztíretelnou hmotu časty krystalizoval už sám od sebe bez pastování.
Dneska už ta snůška zmizela, protože lidi většinu ovocných stromů ze zahrad zlikvidovali. Nicméně já myslím, že se to bude trochu vracet. Jak jsou čím dál víc odmítány průmyslové dovezené jabka a jiné ovoce v supermarketech a lidi hledají místní bez chemikálií pěstované ovoce, tak si myslím, že se v menším množství jako doplněk kupovaných začnou ovocné stromy na zahrady vracet.
Třeba u jabloní zákrsky jsou na ošetřování a podmínky náročné a jablek na nich moc není, ale třeba takové vyšší tvary, 4 - 6 metrů vysoké, správná odolná podnož a na ní správná odolná odrůda jsou v podstatě bezúdržbové ovocné stromy. Jak se to zasadí a vypěstuje korunka, potom stačí jen na jaře ořezávat nesprávně rostlé větve a na podzim uklízet listí a špatné zhnilé plody a jinak nic. A za to se jabloň odmění každoroční produkcí kvalitních jablek, mnohem chutnějších a lepších než jsou ty supermarketové.

Motůčko jsem celé překopal pro včelařské účely. Prakticky jsem vyrobil rudl se zdvihacím zařízením a dodělal pojezd. Kamarád ještě přidělal zpátečku. Ozvi se na stonjek/=/seznam.cz, pošlu fotky. Vystavoval jsem ho na setkání Dadant klubu. Něco jsem i o tom napsal, možná, že to i vyjde. Já s ním potřebuji vyjet po fošně přesně na vlek se 4 nástavky a to zvládá skvěle. Každý se s ním musí naučit jezdit, zvl ho při rozjezdu brzdit. Dále by nebyl velký problém udělat z něj vozítko pro děti, proorávačku brambor a jistě by se i další našlo. Výhodou je, že pohon jde odšroubovat velmi lehce a výměna kola na jiný stroj je tak na 5 minut. Jsou to dva imbus šrouby M8 a povolit na svorce /čokoládě/ 2 šroubky.El instalace musí být na stroji nová. Jsou to v podstatě 2 relé a kolébkový spinač, když se přidává zpátečka, trocha drátů a kastlík na baterku. Nabíječku je lépe koupit originál od prodejce za 700- gelová baterka potřebuje malé nabíjecí proudy! Skvělý pomocník a i když M. stojí kolem 10 000, stačí si zjistit za kolik se sem dováží originál Apilifty s pojezdem! A tak na závěr: Opravdu jsme tak hloupí abychom kupovali předražené věci když nemusíme??? Zdraví R. Stonjek

Chodim kolem toho dvakrat tydne a libi se mi to. (Nic jsem ale nekoupil,
sam mam vlastniho medu dost :)

Jsou tam na patra kruhove disky s vysecemi, ve kterych jsou flasky
s medem - kilo, resp. pul kila, propolis, plasteckovy med, pyl,
propolisova mast. Do vsech pater je videt skrze sklo na ty disky,
clovek si vybere, ktere patro = ktery produkt chce, zaplati, disk se mu
otoci
o jednu vysec a bocnimi dvirky si produkt vezme.

Za toho pul roku nebo jak dlouho to tam je, jsem to jeste nevidel vybrane
'do mrte',
ale sortiment se zlehka obmenuje. Takze pocitam, ze to prodava.

Martin

-----Original Message-----

Zdravim. Je na diskusi nekdo, kdo vyzkousel funkce medomatu na hlavnim
nadrazi v Brne?

Dříve de na kmenná tvary nejvíce cenilo Groncelké a pak Francouzké šedé.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna &lt;<a href="mailto:paprna/=/gmail.com">paprna/=/gmail.com</a>>
> Předmět: Re: podnoe -doplnění
> Datum: 18.1.2012 18:55:13
> ----------------------------------------
> Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
> podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.
>
> 2012/1/18 JosPr &lt;<a href="mailto:JozaProchazka/=/seznam.cz">JozaProchazka/=/seznam.cz</a>>
>
> > Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> > vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> > kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> > vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> > ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> > nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
> >
>
>
>

Dříve de na kmenná tvary nejvíce cenilo Groncelké a pak Francouzké šedé.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: podnoe -doplnění
> Datum: 18.1.2012 18:55:13
> ----------------------------------------
> Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
> podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.
>
> 2012/1/18 JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
>
> > Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> > vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> > kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> > vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> > ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> > nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
> >
>
>
>

Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.

2012/1/18 JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

> Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
>

Dobrý den
kolečko mám 3roky je vynikající vyjede každý kopec ale
musí být naložené čím víc tím líp,prázdné hrabe jezdí
dost rychle ,nemá regulaci ani ukazatel stavu baterie
a cena pořadná.Je to vyníkající rehabilitační pomůcka,
když mě ho dovezli tak mě špatně chodila noha od páteře
a tůčkem sem to rozběhal.Ta baterie potřebuje automatickou
nabíječku,teď ji nabízel Lidl za 499kč.Na ježdění po
rovině je lepší normální kolečko.
Ať vám to bzučí s pozdravem Děda Pepa

Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.

Nemám v podstatě co dodat, jen zmíním, že sadaři mají trochu jiné zdůvodnění ke šlechtění...slabě rostoucí podnože byly samozřejmě vyšlechtěny z důvodu dosažení časné, stálé plodnosti a v neposlední řadě k dosažení kvalitnější sklizně a vyšších hektarových výnosů.. K těm "slaboučkým kmínkům " mám taky jeden zlepšovák. Jde o to, že M9 mají většinu kořenů mělko a proto se snadno vyvrátí a potřebují podporu, zvláště ve větrných lokalitách. Odkoukal jsem od starých profíků roubování-očkování cca 30cm nad zemí ve školce a zasazení do větší hloubky na trvalé stanoviště. Stromky lépe kotví v půdě a mají lepší výživu více kořeny. Nepotřebují tak úplně nutně tak silnou oporu.
Pokud je tu nějaký podobný blázen, mám i hodně nových odrůd(biogolden, orion, sirius, Rosela, Rosana, Lipno, Ametist, Admirál....), rád vyměním, ale preferuji další korespondenci mimo konferenci.
Pokud neseženete podnože, mohl bych se poptat, velké zkušenosti z tvrdších klimatických podmínek mají v Horní Bělé okr. Plzeň sever.Snad si ještě nevzpomenu na nějaké další zajímavosti, aby to nevypadalo, že chci některým diskutujícím odporovat jejich zkušenosti ze zahrádek. Za dvě hodinky musím na letiště, tak pro dnešek se mějte. Doufám, že máte doma lépe než tady v Bruselu...
Radek
PS: jenom vloni jsem osobně narouboval asi 50 podnoží, úspěšně mimo jabloní pár angreštů odolných plísni americké i velké slívy také jedné staré odrůdy, zasadil jsem na svojí zahrádku přes 100 stromků a založil matečnice bezvirózních M9 a MM106. Tyhle podnože budu schopen tak za 2-3 roky kamarádům zajistit z vlastních zdrojů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 18.1.2012 15:43:13
> ----------------------------------------
> Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek
> Hubač.
> Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky
> podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně
> vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda,
> jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a
> přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné
> podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a
> obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé
> intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A
> je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá
> je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních
> porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné
> podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle
> odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou
> semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů.
> Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně
> vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou
> podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží
> pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož
> nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity
> roubování na zeleno....
>
> Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy
> jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných
> odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je
> začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré,
> ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké
> polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně
> taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou
> podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje
> naroubovanou odrůdu.
>
>
>

Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek Hubač.
Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda, jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů. Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity roubování na zeleno....

Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré, ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje naroubovanou odrůdu.

Ahoj sadaři pokusníku,
jsem taky takový sadař pokusník. Moc nesouhlasím s tím co napsal Polšek, napíšu tedy rovnou svůj názor.
nejdůležitější jsou podmínky do kterých to chceš dát. V žádné případě nedoporučuji M9, ta se hodí ke mně do nížiny. MM106 je podstatně vzrůstnější, nemám ale zkušenost ze 700m n.m. Pokud chcešvysoké stromy, A2,H a další podnože jsou k dispozici, semenáče jakýchkoliv jablek vyrostlých u Vás (pravokořenných). Doporučuji najít nejbližší zahradnictví, ne překupnictví a požádat o vhodné podnože do Tvých podmínek. Pokud jde o staré odrůdy, není žádný důvod se vyhýbat novým podnožím. Sám pár starých odrůd mám(panenské, Matčino..) a další hledám a dávám to u nás na M9 nebo MM106., nebo na obě a podle přírustků zjistíš, co Ti vyhovuje na čem.. Zahradníci nechtějí podnože nechávat jen kvůli tomu, že jsou levné a nic na tom nemají.
Radek

Podnože by měly jít v domácích podmínkách namnožit kořenovými řízky. To znamená z nějaké jabloně s vhodnou podnoží kousky kořenů o průměru od 1,5 cm a dlouhými tak 15 - 20 centimetrů. Ještě by to mělo jít letos stihnout po stání sněhu stihnout. Při jakémkoliv řízkování je ale třeba dávat pozor na zdravotní stav, protože se jimi šíří virové choroby. Takže ze stromů s neobvyklým růstem, podivnými výhony a listy zásadně nebrat. Jinak pěstitelé jabloní množí podnože pod jabloně obvykle řízkováním, což je ale u některých podnoží poměrně obtížné.
Jinak jako semenné podnože pod staré odrůdy se s výhodou dříve používalo semen Jaderničky moravské. V tuto dobu už asi tyto jablka nebudou k sehnání, ale na podzim by bylo v případě potřeby určitě možné sehnat nějaké kilo těchto jablek na internetu. Semena jabloně vyžadují pro klíčení 2 - 3 měsíce stratifikace, to znamená uložení ve vlhku jakožto imitaci přezimování semen. U semen je potom ten problém, že matka je jistá, zatímco otec ne. Je tedy třeba vypěstovat víc podnoží a před roubováním vyřadit ty s nevhodným růstem a vzhledem.
Od oka se mně zdá, že by se na podnože pod staré odrůdy ještě hodila semena z Parmény zlaté zimní. Ale tam si nejsem jistý mrazuvzdorností, je to sice stará odrůda, ale původem z Anglie, kde větší mrazy obvykle nejsou. Ale zase u mně na zahradě jsem u Parmény žádný problém s mrazy nezaznamenal.
Co se týká pláněte, tak pláně nebo jabloň blízká pláňce tady v okolí jedna roste. Už jsem z ní posílal semena jednomu amatérskému pěstiteli a podle fotek, co jsem mu poslal, je to podle něho pláňka. Každopádně všechny znaky odpovídají. Akorát že to asi nebude moc vzrůstná podnož, třeba proti jaderničce, protože minimálně 50letý stron je vysoký jen asi 6 metrů, jadernička nebo jiná jabloň na semnné podnoži je klidně dvakrát vyšší.

Motůčko mám zatím půl roku, nástavbu na dva štosy nástavků jsem si
udělal sám. Není problém. že by něco nevyjelo, táhne do kopce i mne,
spíš se "zahrabe". Nejvíc mi vadí, že jede nebo nejede, tedy zapnuto -
vypnuto. Po rovině to jede pěkně svižně a když by mělo brzdit motorem z
kopce tak skoro za ním běžet, rozjezd je pěkné škubnutí. S výdrží
baterie není problém, za den jsem ji nevybil. Zatím jsem s ním svážel
dřevo a jsem spokojen.
Jaromír Marek

Dne 18.1.2012 6:33, Ale napsal(a):
> Prosím má někdo zkušenosti s motůčkem (kolečko s elektrickým pohonem) - co
> to zkutečně vyjede (né co říká reklama). Mám 30 včelstev ve svahu a vše k
> ním a od nich musím vozit cca 200m - cca 50m dost strmé. Už nejsem
> nejmladší a navozit např. 350 kg roztoku při krmení mi již dává zabrat.
> Díky za reakci.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6804 (20120117) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>

Pokud vím, vyrábí je p. Vodička - Apidomia.

http://www.apidomia.cz/produkty/automaty-na-med-medomaty/
http://www.youtube.com/watch?v=uZHrWyKReuI
http://www.youtube.com/watch?v=tpW4KBE72Jk&feature=related

Pavel

Prosím má někdo zkušenosti s motůčkem (kolečko s elektrickým pohonem) - co to zkutečně vyjede (né co říká reklama). Mám 30 včelstev ve svahu a vše k ním a od nich musím vozit cca 200m - cca 50m dost strmé. Už nejsem nejmladší a navozit např. 350 kg roztoku při krmení mi již dává zabrat.
Díky za reakci.

Zdravim. Je na diskusi nekdo, kdo vyzkousel funkce medomatu na hlavnim nadrazi v Brne? http://instagr.am/p/iIhxR/ resp. primo provozovatel http://www.apkom.cz/inovace-prodej-medu-ze-dvora/
Zajimalo by me, v jakem baleni a za jakou cenu z toho med pada a pripadne s jakymi etiketami. Podle toho co pise Apkom Group na strankach, tak prodavajicim by meli byt sami vcelari, tj. asi forma prodeje ze dvora. Pokud se najde pokusny odvazlivec ochotny vyzkouset a odkazat sem s fotku produktu, budu vdecen.

Trochu to cele pripomina animovanou automatovou scenku od Vladimira Jiranka, ale pokrok jde stremhlav a nezadrzielne kupredu.

Podkrkonošské potlachy v pohodě.

Tuto sobotu, od rána cca 9:00 v Gymnáziu v Hostinné,

Téma Medovina a medová vína, trochu do hloubky a jako obyvkle na PPP podrobně s diskusí.

Přednáší Ing. Lstibůrek

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=254&catid=67:vizitka&Itemid=114
http://www.medovevino.cz/


Příspěvek na konání - nekontroluje se zaplacení :-) 50Kč.

Pořádá PSNV-CZ

Karel Jiruš

nechcel som to tak tvrdo napisat :-)..suhlas..

Dne Tuesday 17 of January 2012 10:39:06 gusto napsal(a):
> mozete si pozriet video na stranke www.vcelarstvoirha.estranky.sk ,maju
> palety na 2 ule,priamo na zemi a vcelstva premiestnuju takym 4kolesovym
> vysokozdviznym vozikom,nieco ako apilift,ale hodne vacsi..Niektori chlapi
> hovorili,ze rucne by to nalozili skor,ale ved posudte sami.Gusto.

diky za odkaz, ale tomu se rika efektivita prace - jsou tam 3, maj vybaveni
za stovky tisic , no ta pak ale nemohou vyprodukovat levny med. A
pravdepodobne jeste vysali EU o dotace. Na tom vozejku maji cca 20 vcelstev,
ja pocitam valnik nalozeny ve dvou radach, aby se to vyplatilo .

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tak tedy:
Staré krajové odrůdy jabloní i hrušní je nejlepší roubovat na pláňku jabloně (Malus silvestis) a hrušeň rovněž (Pyrus communis).
Kámen úrazu je ovšem v tom že se v přírodě velmi sporadicky dnes vyskytují. Dají se částečně nahradit semenáči daných druhů.
jinak koupit typové podnože by určitě šlo v běžných ovocných školkách. Chtít však podnože pro kmenné tvary, polokmen (60 - 160 cm), nejlépe však pro vysokokmen (160 - 250cm) Na nízkých tvarech tyto odrůdy obvykle špatně prospívají. Plodnost na vysokokmenech nastupuje od 12 let.
U jabloně Panenské české pečlivě vybírat matečný strom. Tato odrůda je velmi geneticky nestabilní, je dobré i tak vysadit jich několik a až po prvních úrodách rozhodnout který strom ponechat.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: podnoe
> Datum: 17.1.2012 13:14:11
> ----------------------------------------
> se včelami to souvisí jen okrajově, ale jistě jsou tu nějací sadaři. kde se
> dají koupit podnože jabloní a hrušní na roubování? u nás v přírodě nic
> nenajdu (šumava, 700m) vše poškozené od zvěře.
> něco vhodného pro polokmen, vysokokmen. chci sesbírat rouby starých odrůd z
> okolí...
> na zahrádkářských diskuzích je mrtvo, tady to víc žije, proto se ptám zde.
> díky
>
>
>

To rušení platí jen u tiché výměny.
Jakmile jsou však v rojové náladě tak vyletí x porojů. ož do úplného zrojení včelstva kdy zůstane úl prázdný.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: výměna matky za matečník
> Datum: 17.1.2012 10:37:00
> ----------------------------------------
> "...tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."
> To jsem si kdysi myslel také. Ještě když jsem vylamoval matečníky, narazil jsem
> na vyrojené včelstvo s mnoha zavíčkovanými matečníky. Neměl jsem čas je
> přebírat, tak jsem dal do česna kus mateří mřížky, aby nemohl vyletět poroj a
> ona ta první matka ostatní matečníky zruší, že?
> Po týdnu, když jsem otevřel úl (dřív jsem se k nim nemohl dostat) jsem si nebyl
> jistý, zda tam je víc matek nebo včel.
> Takže jak kdy. Při chovu matek, pokud včas neškolkujeme, samozřejmě podle zákona
> schválnosti ta první matka zaručeně zlikviduje zbytek série.
>
> Pepa
>
>
>

se včelami to souvisí jen okrajově, ale jistě jsou tu nějací sadaři. kde se dají koupit podnože jabloní a hrušní na roubování? u nás v přírodě nic nenajdu (šumava, 700m) vše poškozené od zvěře.
něco vhodného pro polokmen, vysokokmen. chci sesbírat rouby starých odrůd z okolí...
na zahrádkářských diskuzích je mrtvo, tady to víc žije, proto se ptám zde.
díky

Přesně tak, jak kdy. Já jsem na to narazil, když jsem odchovával matky z vlastního plodu včelstva a z nějakých důvodů jsem nestihl odstranit matečníky založené na nejstarších larvičkách. Ty byly vykousány, zatímco vylíhnutý byl matečník z mladšího plodu. Ale zase, jak kdy....

Matečníky utvářené třeba přelarvováním nebo vkládané včelařem podle mně mají velice často drobné odlišnosti od matečníků zakládaných samotným včelstvem, pro které je včelstvo většinou považuje za méněcenné.

mozete si pozriet video na stranke www.vcelarstvoirha.estranky.sk ,maju palety na 2 ule,priamo na zemi a vcelstva premiestnuju takym 4kolesovym vysokozdviznym vozikom,nieco ako apilift,ale hodne vacsi..Niektori chlapi hovorili,ze rucne by to nalozili skor,ale ved posudte sami.Gusto.

"...tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."
To jsem si kdysi myslel také. Ještě když jsem vylamoval matečníky, narazil jsem na vyrojené včelstvo s mnoha zavíčkovanými matečníky. Neměl jsem čas je přebírat, tak jsem dal do česna kus mateří mřížky, aby nemohl vyletět poroj a ona ta první matka ostatní matečníky zruší, že?
Po týdnu, když jsem otevřel úl (dřív jsem se k nim nemohl dostat) jsem si nebyl jistý, zda tam je víc matek nebo včel.
Takže jak kdy. Při chovu matek, pokud včas neškolkujeme, samozřejmě podle zákona schválnosti ta první matka zaručeně zlikviduje zbytek série.

Pepa

"Včelstva dodaný zavíčkovaný matečník přijmou vždy, přesněji ještě se mi nestalo, že by matečník nepřijaly. A pokud mají už nějaký matečník vlastní, tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."

Včelky občas dokáží první matku v matečníku blokovat, bránit ji ve vylíhnutí .Tak den až dva dny, déle asi ne. Pokud první matka se zdá včelám znatelně méně kvalitní než druhá matka.

"

pisu - traktor s vydlema , mozno brat jako tereni destu, alorat se musi couvat

prevazeni - valnikem za traktor ( mozna podvalnikem, ale ten nemam).
Napad z lyzinama si promyslim, ale to uz bude lepsi dat ze strany dovnitr
treba i listu , aby byla mezi uly na palete mezera a zvedak kolem celeho
nastavku.

zivotnost v lese tak 2-3 roku, pak se to zacalo rozpadat, za 5 let schnilo.
Pokud by se s tim hejbalo , asi by se rozpadly rychlejc.

Jeste k tomu, proc to chci delat - nechci byt nejaky extra velkovcelar, ale
treba normalne jsem vybiral med cele dopoledne, loni jsem pouzil vykluzi a
kdyz jsem prijel domu asi za hodinu, tak manzelka myslela, ze je nejakej
problem. cesta trva 2x15 min.

Ted mi zdrzuje to zvedani nastavku - a taky bych si nerad oddelal zada.
A odvickovani a tam uz taky pracuji na zlepsovaku."

No, já to vidím tak, že pokud se kočuje a je k dispozici ten traktor s vidlemi ( po v má být měkké i ) , tak je nejlepší řešení ta paleta. Buďto běžná univerzální , která je snadno sehnatelná a levná a která se pravidelně mění dříve než její pevnost klesne pod bezpečnou hranici. Nebo speciální paleta, která využívá naplno ložnou plochu a nosnost těch vidlí a urychluje tak manipulaci. To přirozeně poníženo o charakter kočovných stanovišť, protože na svažitém nebo bahnitém nebo přes les a podobně stanovišti asi nebude možné plnou nosnost využít.

Pokud se používá pevné stanoviště, kde jsou včelstva pořád, tam to vidím na nemobilní podstavce. Kde se nekrade železo, kovové, úly mohou být výš a dno déle vydrží, kde ano podstavce třeba z pražců nebo z kmenů , z kamenů, prostě co je k sehnání. Obecně asi dřevo pod úly, pokud není pod střechou, větší životnost než 3 -5 let mít nebude. A pokud se bude hýbat s úly, tak se bude manipulovat s jednotlivými úly. Anebo podstavce, na ně běžná paleta a než ta paleta shnije, odveze se v podletí někde domů na zahradu , na jaře, kdy jsou včelstva v úlech nejlehčí, se úly přehodí na novou paletu a odvezou zpátky.

Co se týká obecně vymýšlení všelijakých ulehčení, u velkovčelaře je to jasné, musí to být rentabilní. Námaha, zvedání nástavků a podobně je automaticky stanovena na úroveň zdravého zaměstnaného člověka. Tam je to přenositelné z provozu na provoz.
Kde je požadováno ulehčování, zmenšování námahy a podobně, tam to u každého včelaře na úplně jiné úrovni. Takže tam něco, co používá jeden, nemusí být vůbec použitelné pro jiného.

ono,ja uz 10r praktizujem sposob odstranovania matiek na zac rojovej nalady,robim to trocha extenzivne(pouzivam nahodne matecniky)priblizny postup:cca 1.maja(kvetna)vyhladam vsetky matky a zaklietkujem v plodisku..za cca 8-9dni matky vyberam,s naslednou prehliadkou plodiska-ak su tam matecniky tak uz su vsetky zavieckovane ak M nestihla polozit do misiek vajicka predtym nez putovala do klietky tak tam matecniky niesu..kde su,vylamem vsetky a necham jeden a kde niesu tam dam z ineho vcelstva..Skusenosti mam ale opacne nez vy:ak necham vo vcelstve len jeden,ak aj bolo uz na vrchole rojovej nalady-tak sa mi to vcelstvo nevyroji..ale ak tam omylom zostanu dva,tak roj leti..toto je metoda ktorou zvladam rojenie vciel,ine sposoby mi zlyhavali(ku vcelam sa nemam moznost castejsie dostat ako na vikend) Ako nevyhodu vidim ze matecniky pouzivam rojove a aj to ze niesu rovnakeho veku..od tejto sezony to chcem zmenit,preto aj ta moja otazka na fore(nerojove matecniky si pripravit dopredu a aj sa vyhnut klietkovaniu matiek-cize matku von a matecnik dnu,ako som spominal v otazke) ako vyhodu vidim prerusenie plodovania a tym aj narusenie cyklu kliestika.. na repke mavam medniky nabite a na agate su vcelstva uplne bez plodu a nosia nektar ako dive.po agate prichadza kvoli vypadku plodovania zoslabnutie (nikdy nie take ako je po vyrojeni)a na slnecnicu su uz vcelstva celkom skonsolidovane a medniky zaplnaju ako na jar...Inak,ako priatel Stonjek spominal,M musia byt oznacene(ja ich znacim kazdy rok bielou) a prehliadam len 10plastov rm 42x35(plodisko na ktorom je mriezka)..Chlapi, vdaka za vase postrehy,ak vas este nieco napadne,budem rad.Gusto.

Dne Monday 16 of January 2012 20:55:54 JosPr napsal(a):
> Mam dojem,ze paletovy zpusob pouziva vceli farma Rokytnik s nakladkou
> destou nebo uncem,palety kladene primo na zem.Treba tam bude ta spravna
> inspirace.JosPr

na webu jsem na to koukal, ale tam to maji 1. na drevenejch paletach, 2 je
maji nahnacany tesne na sobe - jak je osetruji nepisou, asi po staru ruco. Ja
bych rad pouzil zvedak.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mam dojem,ze paletovy zpusob pouziva vceli farma Rokytnik s nakladkou destou nebo uncem,palety kladene primo na zem.Treba tam bude ta spravna inspirace.JosPr

Dne Monday 16 of January 2012 19:06:25 Ale Mol?ík napsal(a):
> Ve včel. prodejnách je k dostání DVD Profesionální včelařské provozy. A je
> to sestřih z dvou farem z Francie a ti mají dřevěné palety na 4 včelstva.
> Ta paleta je zároveň i dno úlu. Na nakládání vidlema na valník je to
> nejjednodušší.
> Já mám stojánky dřevěné na 4 úly a nohy mám našroubované z boku. Ikdyž nohy
> jsou natřeny barvou a podloženy betonovou dlažbou, tak stejně od spodu
> uhnívají. Ale stačí vyměnit pouze nohy a zbytek stojánku funguje dál. A s
> paletou by to snad šlo udělat podobně. Přitlouct dospod další hranolky a po
> čase vyměnit.

kdyz je rec o Francii - hezky je i kompromis - na 3
http://www.youtube.com/watch?v=RtlrDvSVgZE&list=PLC378D19B9CFF50DB&index=4&feature=plpp_video
http://www.familleriche.fr/pages/galeries-photos.htm
ten to ma i se zvedakem - ale ja doufam, ze ty palety budou rychlejsi, ovsem
takhle bych nemusel resit ten zvedak.

To DVD jsem videl a defakto jsem vyhodil 200, na youtube je toho 1000x vic a
zadara.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Možné to je. Ale matka se v tomto stavu hledá velmi špatně a nemá li značku tak to nikomu nezávidím. Matečník jde chránit staniolem, akorát se musí nechat volná opancéřovaná špička. Ovšem zasahujete v době kdy už většina medu je stejně pryč, a kterou matku si nakonec včely vyberou je velká neznámá. Nevylámete li jejich matečníky je i pravděpodobné, že stejně frnknou. Prostě už jsou naprogramovány a tak bych volil něco daleko razatnějšího. Zdraví R. Stonjek

Gusto, něco podobné dělám jako protirojovku a navíc ještě beru včelám zavíčkovaný plod a podle síly včelstva setřesu i další včely. Jde o to, že tímto způsobem napodobím rojení. Pokud bych včely a plod neodebral, tak by roj vyletěl. Včelstva dodaný zavíčkovaný matečník přijmou vždy, přesněji ještě se mi nestalo, že by matečník nepřijaly. A pokud mají už nějaký matečník vlastní, tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší.

Očka v nástavku odvod par nevyřeší, protože očko není umístěno pod strůpkem, kde se vodní pára sdržuje nejvíce. Očka mám u všech včelstev.

Ve včel. prodejnách je k dostání DVD Profesionální včelařské provozy. A je to sestřih z dvou farem z Francie a ti mají dřevěné palety na 4 včelstva. Ta paleta je zároveň i dno úlu. Na nakládání vidlema na valník je to nejjednodušší.
Já mám stojánky dřevěné na 4 úly a nohy mám našroubované z boku. Ikdyž nohy jsou natřeny barvou a podloženy betonovou dlažbou, tak stejně od spodu uhnívají. Ale stačí vyměnit pouze nohy a zbytek stojánku funguje dál. A s paletou by to snad šlo udělat podobně. Přitlouct dospod další hranolky a po čase vyměnit.

Dne Monday 16 of January 2012 18:13:14 Miro napsal(a):
> To čidlo je len odporový mostík. K tomu sa musí pripojiť obvod ktorý
> spracuje údaj zo snímača a zároveň robí korekciu na veľkosť napájacieho
> napätia prípadne na teplotu. Z toho obvodu sa dostane napätie (musel by som
> pozrieť) asi 0-5V čo zodpovedá rozsahu váženia. Tento údaj sa musí
> spracovať a previesť na váhu no a potom už zobraziť alebo poslať do PC. V
> kocke. Napíšte mailovu adresu ozvem sa Miro

mail mam uz v zprave : Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org> , tohle
vim, stejne se chova i ten teplomer - je tam jako cidlo odpor, ktery meni
odpor podle teploty.

Diky

--



S pozdravem

Jan Cervenka

To čidlo je len odporový mostík. K tomu sa musí pripojiť obvod ktorý spracuje údaj zo snímača a zároveň robí korekciu na veľkosť napájacieho napätia prípadne na teplotu. Z toho obvodu sa dostane napätie (musel by som pozrieť) asi 0-5V čo zodpovedá rozsahu váženia. Tento údaj sa musí spracovať a previesť na váhu no a potom už zobraziť alebo poslať do PC. V kocke. Napíšte mailovu adresu ozvem sa Miro

větrání polystyrénového úlu
************************************************
Tudíž k tomu mohu říci,udělejte si ta očka,což je i pro laika pochopitelné,a nebudete mít ten problém.
Ale mezi námi děvčaty,očka mohou být a také nemusí,včely se s tím srovnají,protože kdyby ne,už by tady nebyly...

Prosim vas,nemate niekto prakticke skusenosti ako zareaguje vcelstvo ked sa mu na zaciatku rojovej nalady(materske misky ale este bez vajicok)odoberie matka a vlozi sa vopred pripraveny matecnik ktory sa bude liahnut o cca 2-3 dni? Napr.ci zacne tahat nudzove matecniky,ak ano ci ich zrusi a ponecha si prave vyliahnutu matku,prip. ci nezlikviduje ten cudzi matecnik,ako sa bude dalej vyvijat jeho rojova nalada...atd,vdaka za kazde info.

Dne Monday 16 of January 2012 13:16:43 R. Poláek napsal(a):
> Tvar palet bude v první řadě dán tvarem a rozměry nákladového prostoru při
> převážení a potom zdvihacím zařízením. Tomu by se muselo přizpůsobit

pisu - traktor s vydlema , mozno brat jako tereni destu, alorat se musi couvat

> umístění úlů. Co jsem uvažoval kdysi já paletu na přívěsný vozík, uvažoval
> jsem 2 řady úlů, zadní řadu uloženou na lyžinách. Pro převoz by se úly
> stáhly do kompaktního celku na paletu, pro umístění by se na lyžinách
> roztáhly, aby z každého úlu byl dobrý výlet česnem na tu správnou stranu a
> ke každému úlu byl dobrý přístup.

prevazeni - valnikem za traktor ( mozna podvalnikem, ale ten nemam).
Napad z lyzinama si promyslim, ale to uz bude lepsi dat ze strany dovnitr
treba i listu , aby byla mezi uly na palete mezera a zvedak kolem celeho
nastavku.


>
> Pro zajímavost, kolik byla životnost obyčejné palety? Dva roky? Není to
> dostatečné, vzhledem k ceně běžné europalety, tuším nějak 120 Kč, jejíž
> životnost se dá ještě zvýšit konzervací dřeva.

zivotnost v lese tak 2-3 roku, pak se to zacalo rozpadat, za 5 let schnilo.
Pokud by se s tim hejbalo , asi by se rozpadly rychlejc.

Jeste k tomu, proc to chci delat - nechci byt nejaky extra velkovcelar, ale
treba normalne jsem vybiral med cele dopoledne, loni jsem pouzil vykluzi a
kdyz jsem prijel domu asi za hodinu, tak manzelka myslela, ze je nejakej
problem. cesta trva 2x15 min.

Ted mi zdrzuje to zvedani nastavku - a taky bych si nerad oddelal zada.
A odvickovani a tam uz taky pracuji na zlepsovaku.

"Mazleni" se vcelama si radeji uzivam pri prelarvovani a oddelku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tvar palet bude v první řadě dán tvarem a rozměry nákladového prostoru při převážení a potom zdvihacím zařízením. Tomu by se muselo přizpůsobit umístění úlů. Co jsem uvažoval kdysi já paletu na přívěsný vozík, uvažoval jsem 2 řady úlů, zadní řadu uloženou na lyžinách. Pro převoz by se úly stáhly do kompaktního celku na paletu, pro umístění by se na lyžinách roztáhly, aby z každého úlu byl dobrý výlet česnem na tu správnou stranu a ke každému úlu byl dobrý přístup.

Pro zajímavost, kolik byla životnost obyčejné palety? Dva roky? Není to dostatečné, vzhledem k ceně běžné europalety, tuším nějak 120 Kč, jejíž životnost se dá ještě zvýšit konzervací dřeva.

Dobry den,

jiz nejaky cas si pohravam s myslenkou , udelat zarizeni, kde bych pomoci ARM
desky s podporou linuxu (deska ma spotrebu cca 2-4W na 12V) a SW pro
vykreslovani grafu http://oss.oetiker.ch/rrdtool/ delal sledovani cehokoliv
(teplota, vaha) . U teploty je to defakto vyreseno, zajima mne vaha. Vsechna
profesionalni reseni jsou tak nejak mimo me financni moznosti (ne ze bych si
to nemohl dovolit, pokud clovek proda dum, muze mit i Rolls Royce) , a ted
jsem objevil toto cidlo :
http://www.ebay.com/itm/300641304163?ssPageName=STRK:MEWAX:IT&_trksid=p3984.m1423.l2649

ktere vazi do 20 kg - ovsem pri pouziti "redukce" od p. Ing. Jindry :
http://jjvcela.sweb.cz/Zvedak_soubory/zvedak.htm by to mohlo vazit od 0 do
200 kg s celkem peknou presnosti. Ohledne napadu p. Ing. Jindry ( mincir ) by
byla vyhoda zaznamu s presnosti treba na 5 minut.

Desku s Linuxem jsem si vybral proto, ze a/ tomu trochu rozumim, b/ neumim s
mikrocipi c/ stejne jako bod a/ pokud bude potreba pridat treba pristup pres
sms / internet , gps , pude mi to lepe pres linux.

Pokud by tu byl nekdo, koho neco podobneho zajima, nebo ma treba neco uz
vyreseno , zkuste se ozvat.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobry den,

je tu nekdo, kdo ma vyresene umistneni vcel na palete ?
Jak jsem psal drive, mam vysokozdvih na traktor , po zkusenostech s zivotnosti
drevenych palet budu presedlavat na plastove, ale resim otazku - 2 , nebo 4
na palete. mi prijde malo i na stabilitu nakladani z traktoru, ovsem v
pripade pouzivani vykluzu + oddelky bych rad pouzival nejaky zvedak.
Netusite nekdo, jak to elegantne vyresit ? Pocitam s tim, ze bude dno spolecne
pro ta 4 vcelstva a jedine co mne napadlo je, ze bych udelal dno sirsi a mezi
vcelstva dal listu 5x5 cm a na zimu je stazil k sobe. Dalsi napad je, udelat
zvedak jako plochac do tvaru L a najizdet z boku. Nastavky jsou tenkostene
drevo.


Pokud by to nekdo mel vyresene a nepovazoval by to za nejake velke KNOW HOW ,
ozvete se, at nevymyslim kolo.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zajímalo by mne o jakou plíseň se na plástech v úlech jedná. Odhadoval bych to na plíseň šedou snad botritis cinerea , nejběžnější plíseň. Ví to někdo?

Znám šedozelený slabý až silnější povlak souší černých, hnědých i panenských. Ale mám dojem že včely při sílení tyto souše jednoduše vyčistí. ( loni jsem si připravil takto poškozenou plísní potaženou panenskou souš že jí na jaře vložím do sediště, plodiště a budu pozorovat jak rychle ji včely vyčistí ale souši mi zničila kuna tak že jsm nic nezkoumal).
Máte někdo nějaké přímé negativní zkušenosti s těmito "plesnivými soušemi", já nemám.
J.B.

"Rámky neplesnivý u včelstev na otevřeném zasítovaném dnu. "

To není úplně pravda. Záleží na prostupu tepla přes stěny a strop nástavků v kombinaci s prostupem či nasátím vlhkosti, na velikosti a umístění včelího chumáče, na intenzitě "výroby" vodní páry včelím chumáčem......
Každopádně otevřené zasíťované dno dole znamená mnohem menší pravděpodobnost plesnivění, ale ne úplné vyloučení kondenzace vody a plesnivění. U pevného dna se používá pootevřené víko dna naproti česnu nebo nějaké zasíťované otvory, u zadováků potom na spodním okénku prkénko vysunuté nahoru a odkryté uteplivky. Takže vítr správným směrem protahuje nade dnem a odnáší vlhkost z úlu pryč.

Rámky neplesnivý u včelstev na otevřeném zasítovaném dnu. Tam kde mám pevné dno, ikdyž je otevřené přes celou šířku s plísní počítám, proto dávám do krajů starší dílo, které na jaře vyměním za mezistěnu.
Ing. Smělý má větrání řešeno přes dno, nemohu to přesně popsat, viděl jsem nákres jeho dna jen jednou a před léty, ale vzpomínám si, že má dno dvojité a to vnitřní je sešikmené, aby voda odtékala ven.

Propagátor polystyrenových úlů pražský včelař přítel Smělý, snad si to jméno pamatuji dobře, tvrdil, že v jeho úlech i ta troška tepla uvolněná chumáčem v zimě dokáže vyhřát celý nástavek. Takže zóna kondenzace vlhkosti měla být u něho až někde dole, kde vlhká voda neškodí. Ale ten měl úly nějak z 8 - 10 cm silných polystyrenových desek. Pokud měl takhle silný i strůpek, bylo by to teoreticky možné. U tenčích desek a navíc kde je pěnová hmota uzavřena do nějakých dřevěných rámů to asi možné není.

Já bych sázel na propustný stůpek. Na strůpku silonové síto a v době, kdy včely nemají mít plod, na podzim, v zimě na sítu centimetr, půl centimetru silné filcové uteplivky nebo odpovídající izolační a vlhkosti propustný materiál. Nad ním přirozeně volno a možnost větrání. To by mělo spolehlivě zaručit odchod veškeré vlhkosti. V době, kdy je třeba využít teplodržností polystyrénového úlu, ušetřit včelám enegii potřebnou na udržení teploty plodu, v předjaří a na jaře strůpek pořádně utěsnit a nějaké plesnivění prostě přejít. Podmínky se v té době dají vylepšit zase těmi vlhkosti propustnými uteplivkami, které do sebe v té době natahují vodu. Je třeba v pravidelných krátkých intervalech, třeba co týden, uteplivky obracet, aby se suchá horní část dostala dolů a spodní nasáklá vlhkostí nahoru, kde proschne.

Oni i v dřevěných a dobře větraných úlech někdy plesniví rámky - hlavně v rozích dole.

ALe o větrání v PS úlech od Vastoilu jenapsáno pškně na nějakém webu ze severní Moravy, Slezka.

Používá tam termín že je třeba tam udělat pod víkem skulinku na sirku. Takže zagooglit. Mě se nedaří. :-)

Ale obecně si myslím, že pokud je plesnivění problém, člověk nemá nechávat plásty tam kde je plíseň. Tedy krajní vyndat, ve spodním třeba i víc jak jedne z každé strany atd.

Větrání je dobré když je, ale mělo by to mít logiku a být v souladu s fyzikou. Samo o sobě není dostačující aby nedocházelo ke kondenzaci vody a plísni. A naopak, někdy to jde i bez větrání.

Karel

Předem píšu, že nemám s těmito úly zkušenost, ale mrkni se na www.vastoil.cz je tam nabítka ulů od Lysoně a u těchto úlů je větrání řešeno dvojtým víkem.