Včelařská konference

Ahoj, oceňuji, konečně někdo otevřený.... Tak se přidám. Kamarád učitel včelařství Jižní Morava přežívají asi 3 z10 včelstev a ještě slabé - důvod jeho chyba, varoáza. U mě u Pardubic zatím kusé informace od včelařů, že mají slabší včely. U mě padlo 1 včelstvo, které dlouho měnilo matku - celé podletí a nevychovaly zimující generaci. Jinak zesláblo varoázou jedno včelstvo už někdy v říjnu, zimující pouze na medu. Jinak jsou nějaké rozdíly v síle, ale většinou zdůvodnitelné: Na jednom stanovišti řádily rejsci, o víkendu jsem rozebral 2 včelstva (-3 st. teplota) jedno měnilo matku tichou výměnou v srpnu, ale už v sezóně jsem měl určité výhrady. jelikož mám tiché výměny rád, nechal jsem je, včelstvo stažené asi na 7 rámcích, ale jen 1.5 nástavku 39*17. Včelstvo vedle, taky v 5ti nástavcích, rejska jsem vyhnal a dal kus mateří mřížky do česna, akorát jsem sundal 2 nástavky a včely všude(i na zemi....hrůza). Včelstvo obsedá 3.5 NN 39*17 8-9 rámků... nádhera. Už se těším, jak mně zase někdo napíše, že to není možné a co s tím, že se stejně na jaře vyrojí. Nevyrojí a od takového bude 50-70kg +2 pěkné oddělky... Roztoči dobré, pár jsem jich našel, ale málo. U silných včelstev se může stát, že někde jeden dva zůstanou a pak při oteplení spadnou. Mírný prolet byl 31.12.2011.
I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět, protože úhyn na silnou varoázu je typický v měsících září- říjen, na jaře budou bojovat se slabochy, pokud napadení nebylo kritické. Samozřejmě bude prospěšné se podělit o informace, jak to vypadá před rozkvětem třešně...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 30.1.2012 10:03:15
> ----------------------------------------
> Také by mne zajímal vývoj úhynů.
>
> A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale
> nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
> " Leze to z každého jak z chlupaté deky. "
>
> Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně
> přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4
> uličkách.
>
> Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
> Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily
> kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by
> se toho plodu bály.)
> U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.
>
> Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších
> vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev
>
> Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na
> Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na
> podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.
>
> Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.
>
> Teplý listopad       prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu
> zásob a tím i na úhyny z hladu.
> J.B.
> Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.
>
>
>

proč by to měl být problém? Mám česno 3,5 cm po celé šířce dna. Není přece problém vyrobit ze dřeva česnovou vložku. Na to stačí pila, pilka a dláto nebo ještě lépa pila se stavitelnou výškou řezu. Pak není problém průlez pro jednu včelu do vložky "vyfrézovat". U zasíťovaného dna není problém s nedostatkem vzduchu.

Mám dotaz na pana Dvorského k odpařovačům Nass....Pokud si dobře pamatuji, tak před časem jste někde uváděl, že na výrobu náhradních knotů používáte pivní tácky. Lze použít livoblné, nebo se nějak liší a máte odzkoušený konkrétní druh (třeba bez potisku, nebo postisk jen z jedné strany, konkrétní výrobce a pod). Předem dík za odpověď.

Porad mi unika u prispevku R.Polaska zuzovani cesen u nastavkoveho ulu.Horni nastavek plny zasob,spodni plny plodu a zasobnich vencu nad plodem,vcely porad jeste v podmetu.Jake zuzovani?Co toto nesplnuje,nema narok na zazimovani.Pak nemusim mit strach,ze bude neco vyloupeno.

Hlavne u formidolu mosis do vcel 3 krat.

2012/1/30 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Já k velké spokojenosti používám Formidol před nasazováním medníku. Není
> třeba řešit shánění kyseliny, aplikátoru a je nato dotace. Jednoduchá
> aplikace. Výsledek je ve svém důsledku stejný. Samozřejmě patříte li mezi
> obdivovatele všeho západního tak všechno krom toho formidolu je lepší ( u
> nás máme jen blbce :-)) ).
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Hric M. <hric.m/=/seznam.cz>
> > Předmět: Kyselina mraven??
> > Datum: 30.1.2012 09:16:42
> > ----------------------------------------
> > Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval.
> > Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo
> > KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed.
> > morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely
> > venku nebili. Dík.
> >
> >
> >
>

Já si myslím, že se s tím příliš patláte. Jedno rčení říká " čím víc se do hovna štárá, tím víc smrdí" Dejte jim přes zimu pohov a klid, a co nedokázalo přežít do jara, stejně nestálo za nic. Nechte taky něco na přirozeném výběru. Rozmnožujte pak s toho co vám zbylo. Jeto sice hodně zastaralá metoda ale stále ta nejlepší. Ještě mně tak napadlo kdybych chtěl rychle zvednou stavy, Tak bych asi dal přednost skupováním včelstev po těch dědulech. Určitě bych tak svýšil biodiverzitu na stanovišti mnohem lépe jak nákupem oddělků s pochybnými matkami. Pro mne je každá matka která nepřežila zimu neprověřená tudíž pochybná.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 30.1.2012 10:03:17
> ----------------------------------------
> Také by mne zajímal vývoj úhynů.
>
> A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale
> nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
> " Leze to z každého jak z chlupaté deky. "
>
> Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně
> přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4
> uličkách.
>
> Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
> Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily
> kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by
> se toho plodu bály.)
> U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.
>
> Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších
> vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev
>
> Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na
> Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na
> podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.
>
> Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.
>
> Teplý listopad       prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu
> zásob a tím i na úhyny z hladu.
> J.B.
> Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.
>
>
>

Já k velké spokojenosti používám Formidol před nasazováním medníku. Není třeba řešit shánění kyseliny, aplikátoru a je nato dotace. Jednoduchá aplikace. Výsledek je ve svém důsledku stejný. Samozřejmě patříte li mezi obdivovatele všeho západního tak všechno krom toho formidolu je lepší ( u nás máme jen blbce :-)) ).

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hric M. <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: Kyselina mraven??
> Datum: 30.1.2012 09:16:42
> ----------------------------------------
> Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval.
> Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo
> KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed.
> morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely
> venku nebili. Dík.
>
>
>

Také by mne zajímal vývoj úhynů.

A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
" Leze to z každého jak z chlupaté deky. "

Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4 uličkách.

Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by se toho plodu bály.)
U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.

Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev

Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.

Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.

Teplý listopad prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu zásob a tím i na úhyny z hladu.
J.B.
Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.

Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval. Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed. morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely venku nebili. Dík.

Já na jaře natřu plod a potom mě žádná kyselina mravenčí ani Gabon ( pokud jeho použití nenařídí na jaře veterina ) nezajímají. Až potom zase fumigace v říjnu. Měl či plod kontroluji jen informativně a příležitostně.

Ale na druhé straně u mně včelky ukončily plodování během listopadu, protože i přes slunečný listopad bylo u nás tak chladno, že neplodovaly. A stejně tak bylo u nás přiměřeně chladno ne neplodování v prosinci i v té první polovině ledna.
V teplejších oblastech Čech nebo na Jižní Moravě bych podle teplot tipoval, že tam včelky mohly plodovat po celou dobu až v podstatě doteď do současných mrazů.

Spíš jak je kdo na tom se spadem VD.Já jsem měsíc po odběru měli se byl dívat na podložky a u jednoho včelstva jsem našel 1ks.
V březnu to zkontroluji ještě jednou a když to bude v pohodě tak do další kontroly v květnu vydržím určitě. A potom co 14 dní spad za dva dny.
Zajímalo by mě jak jsou na tom se spadem ti co neřeší Gabon a Varidol a ošetřují jen KM. Jen pro informaci s jakými čísly vlastně v tomto období pracují.

Co se týká krádeží,
teď na konci ledna za třeskutého mrazu, venku je teď večer - 14 a to u nás je jen cca 4 centimetry sněhu,
stačí mít včely přiměřeně silné a v dostatečně velkých či vlastně malých úlech a přiměřeně zůžená česna a není žádný problém. I včelstvo, které mám v podletí rozebrané třeba půl hodiny a za tuto dobu jsou odkryté plásty masívně napadené zlodějkami, po složení a zavření úlu si do 15 - 30 minut udělá pořádek. Cizí včely vyžene a další do úlu nepustí.

Problém je akorát nástavkový úl. Česno ve dnu je obvykle problém zůžit na potřebnou šířku několik nebo až jednu včelu a navíc je obvykle daleko od plodu včelstva, takže ho včely špatně chrání.

co se týká krádeží,
pokud v okolí 1-2km nemáte kolegy včelaře,které při vytáčení medu nenapadne nic lepšího než že víčka s pláství dají na tác před česna a vytočí med skoko do poslední kapky a nenakrmí s hláškou však je léto oni si něco nasbírají,tak pak začne boj o přežití a zúžení nemá žádný význam,jelikož včely co se vrhly na zbytky medu na víčkách a donesly ho do úlu nabudí ostatní včely na vůni medu a už nehledaji květy s nektarem ale med,to samé platí o tom když nědko začne krmit cukrem (roztok)před úly.
Zúžení pomůže je pro indikaci kde se krade a kde ne.
Pokud máte podezření na krádeže,uzavřete najednou všechny česna,v úlech kde se krade začnou tuhé boje a na česně také,je to jako by jste na česno vyklopili kbelík včel,které se chtějí dostat dovnitř.Po 15 -30 min stačí česno otevřít, kde máte podezření a sledovat co se stane,včely se zběsile pohrnou ven a pokud zůstanou na česně ta jsou to domácí,ale pokud budou odlétat pryč tak sledujte kam? eventuelně do kterého úlu pokud to jsou vaše včely je dobré je odvézt na jiné vzdálené stanovište, alespoň na týden aby zapoměly cestu k úlu.V případe že to nejsou vaše včely pak je to zlé a je nutné vyklizení stanoviště na déle jak 14 i déle dnů,ptotože včely ostatních včelařú k Vám začnou chodit jak do bufetu zvlášť pokud v polovině srpna již krmíte a ostatní to nechávají až na září.pokud je krádež tichá tak to zjístíte jen takto,ale pokud přeroste v hromadnou tak k vydrancování stačí 15- 30 min a plásví je na dně úlu hromada drtiny a v úle zbyde jen pár včel zbytek odletěl se zlodějkyma.
Matka je někde na dně úlu mezi mrtvolkama a drtinou.
Pokud se vám podaří matku s pár včelami zachránit dá se utvořit oddělek a matku přidat přes klícku,ale to už je jiné téma.
Při podezření krádeže je nejlepš uzavřít česna 1/2hodiny před západem slunce a otevřít až po západu.
Včely co se vrací do úlu se usadí na úle a budou tvořit hrozen,po západu slunce až otevřete česno si nalezou dovnitř je dobré česno otevřít na maximum ,včely co u vás kradly budou odlétat domů a vaše již nikam nepoletí jen se prolétnou před úlem a vrátí se zpět.
pokud u vás dochází s soustavnému vylupování je nutný přesun včelstev na vzálené stanoviště(mimo dolet),alespoň po dobu jedné generace a sousedům poděkovat!
Jako včelař který se zabývá tvorbou ddělků mám tyto zkušenosti v mé doletové vzdálenosti se nachází přes 100 včelstev cizích včelařů a není problém denně přijít i o 10 mladých včelstev(10r.)
Ke krádežím dochází hlavně v odpoledních a vpodvečerních hodinách,kdy už není na květech nektar a včely slídí.
Tento příspěvek berte pouze jako informativní.

Teť jsi to popsal jak novinář z Novy a přec nic neřekl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe
> Datum: 29.1.2012 18:39:46
> ----------------------------------------
> Podnože jsou obecně řečeno další vypěstované odrůdy nebo další ovocné
> druhy. Jen jsou vybírány podle jiných kritérií. V první řadě podle
> kvalitního kořenového systému a kvalitního kmene. Pro dané prostředí, od
> hluboké kvalitní na živiny bohaté obdělávané půdy po nějakou kamenitou
> chudou, přírodní trávník a podobně , od vlhké po půdu trpící občasným
> suchem. Potom podle afinity, rouby dané odrůdy se na ní musí dobře ujímat a
> v místě srůstu netrpět všelijakými poruchami. A nkonec nesmí negativně
> ovlivňovat na ní naroubovanou odrůdu. stran třeba plodnosti, vzrůstu, doby
> skladovatelnosti, odolnosti proti různým nepřiznivým vlivům. U komerčního
> prodeje sazenic je ještě třeba, aby podnože byly získatelné ve větším
> množství. Takže snadné možení třeba vegetativně řízky. V případě
> generativního množení musí být strom plodný a výsledné rostlinky jednotné
> bez ohledu na pyl, kterým byly květy opyleny. U amatérského získávání
> podnoží jsou vhodné zvláště pro horší podmínky semenáčky vyrostlé ze semene
> přímo na místě. Takové semenáčky nemají přesazováním zničený kůlovitý
> kořen, který tak dosahuje hodně hluboko a umožňuje v případě nedostatku
> čerpat z té hloubky vodu a živiny.
> Záleží druh od druhu. Jabloňové podnože jsou , pokud je mi známo, defakto
> odrůdy vlastní jabloně, třešeň se dá třeba naroubovat na višeň, mezi
> slivoněmi je několik vzájemně blízkých druhů, na které se dá roubovat,
> pokud k ní má odrůda afinitu, taky se dají naroubovat na obyčejnou trnku,
> tu lesní, ne valaškou , meruňka se vedle meruňkového semenáče dá naroubovat
> i na slivoně, myrobalán nebo semenáč renklódy či i švestky domácí, hruška
> se dá údajně naroubovat na kdouloň nebo hloh, broskev na mandloň.....
>
> Některé odrůdy na některou podnož jdou naroubovat dobře, jiné třeba velice
> špatně....
>
>
>

Podnože jsou obecně řečeno další vypěstované odrůdy nebo další ovocné druhy. Jen jsou vybírány podle jiných kritérií. V první řadě podle kvalitního kořenového systému a kvalitního kmene. Pro dané prostředí, od hluboké kvalitní na živiny bohaté obdělávané půdy po nějakou kamenitou chudou, přírodní trávník a podobně , od vlhké po půdu trpící občasným suchem. Potom podle afinity, rouby dané odrůdy se na ní musí dobře ujímat a v místě srůstu netrpět všelijakými poruchami. A nkonec nesmí negativně ovlivňovat na ní naroubovanou odrůdu. stran třeba plodnosti, vzrůstu, doby skladovatelnosti, odolnosti proti různým nepřiznivým vlivům. U komerčního prodeje sazenic je ještě třeba, aby podnože byly získatelné ve větším množství. Takže snadné možení třeba vegetativně řízky. V případě generativního množení musí být strom plodný a výsledné rostlinky jednotné bez ohledu na pyl, kterým byly květy opyleny. U amatérského získávání podnoží jsou vhodné zvláště pro horší podmínky semenáčky vyrostlé ze semene přímo na místě. Takové semenáčky nemají přesazováním zničený kůlovitý kořen, který tak dosahuje hodně hluboko a umožňuje v případě nedostatku čerpat z té hloubky vodu a živiny.
Záleží druh od druhu. Jabloňové podnože jsou , pokud je mi známo, defakto odrůdy vlastní jabloně, třešeň se dá třeba naroubovat na višeň, mezi slivoněmi je několik vzájemně blízkých druhů, na které se dá roubovat, pokud k ní má odrůda afinitu, taky se dají naroubovat na obyčejnou trnku, tu lesní, ne valaškou , meruňka se vedle meruňkového semenáče dá naroubovat i na slivoně, myrobalán nebo semenáč renklódy či i švestky domácí, hruška se dá údajně naroubovat na kdouloň nebo hloh, broskev na mandloň.....

Některé odrůdy na některou podnož jdou naroubovat dobře, jiné třeba velice špatně....

Celkem souhlasim s predchozim prispevkem,az na ty vyvijece do popelnic.Chlubime se poctem vcelaru,nekdy mam ale spis pocit,ze kdyby to par "patlu" vzdalo,prospeji vcelarstvi vic,nez kdyz drzi vcely...Co se tyce uhynu u nas,dalo by se rici 0,na podlozkach par mrtvolek,vcelstva se zdaji ve skvele kondici.JosPr

Dobře jim tak!!!Aerosolové vyvýječe naházet do popelnic a zaměřit se na důkladné ošetření fumigací dýmem důsledně dle metodiky!Nic to nechce,jen tohle.A nepadne nikomu nic.
Jak je to možné,že někteří mají mají na stanovištích kolem padesáti,šedesáti kil medu v průměru a druzí včelstva pět set metrů dál a tak tak že s bídou přežívají a včelstva rok co rok nahrazují??To je jen můj poznatek a raději se už ani nepodepisuji.

Základem pro typové podnože se staly semenáče některých odrůd jabloní Jako bylo Jánče, Zelený duzén a td..Které se dříve používaly jako podnože. Ty se však projevovali různými vlastnostmi. Jelikož se objevil požadavek nastejný vzhled výpěstkú tak se v ovocmé školce East Malling v anglii ujali tohoto problému a z různých semenáčů provedli výběr 26 typů, schopných hlavně vegetativního množení a pak označených EM 1 - 26 Později výběrem z nich byly vybrány podnože M 1 a td. původní číslování bylo ponecháno. Z nich pak dalším křížením byly vpěstovány podnože typů MM 1xx.
Viz: http://www.garten.cz/a/cz/4690-podnoze-pro-ovocne-dreviny/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe
> Datum: 29.1.2012 07:14:01
> ----------------------------------------
> Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky
> si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením
> se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se
> chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží
> vypěstovány?
> Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího
> není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji.
>
>
>

Podívejte např. na
http://www.zahrada.zjev.cz/jablone-podnoze.html

Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží vypěstovány?
Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji.

Dobrý den,se zaujetím jsem četl rozbor na téma podnože.
Pokud má někdo zájem nějaké volné podnože by byly.
Standartně děláme na M9,M26,MM106,M7,semenáč.
Přeji vše dobré-J.Tlapa-ovocná školka Vodňany.
tlapa.pepa/=/seznam.cz

Dobrý den vážení přátelé včelaři,máte někdo nějaké informace o letošních úhynech? Podle kamarádů jsou dost velké někomu už pala polovina včelstev.

Jan, niečo si naznačil, ale nemenoval (máš menovať), nuž aj tak Ti odpoviem. Som rá, že robí medocukrové cesto, ale pokiaľ dáš do práškového cukru 1/5 medu, tak prevládajúcou zložkou v ceste je cukor, preto musí byť cukromedové cesto (CMC-CMT)! Ak si však myslíš, že je to tak správne, nebudem Ti brániť ako to pomenuješ.

No ak by si bol pozornejšie čítal, tak by si bol zbadal, že ja v úvode komentáru píšem o tzv. mač-i a ten sa vždy robí z kryštálového cukru. Preto v tomto prípade môžu byť kryštalky bez medu.

Já dělám medocukrové těsto,ne cukromedové,

dělám ho poměrně málo protože je to podle mne pracné, těžké ruční míchání ( nemám míchačku) je pro oplodnáčky jež používám jen vyjimečně pro klícky s matkami. A při malérech nedostatku potravy vyjimečně.
Na jaře nepodněcuji a v podletí krmím tekutým cukrem
a tak jako pan Stonjek do něj přidávám med rozředěný asi 1:1 a horky a ohřívám i práškový cukr v troubě.

Medocukrové těsto se dělá z práčkového cukru tak že v něm nejsou krystalky . Protože je v něm med je i těsto hydroskopické přijímá vodu ze vzduchu a včela ho olizuje, nedělá si kuličku nebo krystalek aby ho mohla vynést, tak že podle mne medocukrové těsto včely nevynáší. Nechápu co to tu o vynášení píšete.

J.B.

Slováci to nepoužívajú, slovo "mač" ani nepoznajú, toto slovo pochádza skôr z krajín hovoriaci nemecky. Ja som to skúšal vyroniť vlani a zdalo sa mi, že to odoberajú, ale hrozí tu nebezpečenstvo, že včely kryštalky cukru, ak sú už nie obalené medom, tak ich včely vynášajú z úľa ako odpad. Včelár to ani nezbadá a teší sa, že včely to doberajú!
CMC je najlepšie, hlavne pri odložencoch, do oplodniačikov, záchrana včelstva a pod.

Typická ukázka, jak něco dělat složitě.Necelý kýbl cukru, co dům dá a na to nalít i kg horkého medu rozmíchaného v 1 l horké vody. no a za 24 h se jde krmit! Když je dole sucho, přidat vodu a i opačně. Jdou tím krmit i silná včelstva na zimu, když máme dost času. Slováci tomu říkají mač. Je potřeba to ale dávat do krmítek, jinak včely nepatrné% vynesou. Zdraví R. S.

"Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě."

Kvůli bílkovinám, měly včelám nahradit pyl. Pak se přišlo na to, že to těsto konzumují i staré létavky, kterým jsou pyl a bílkoviny na nic a u kterých ty bílkoviny podporovaly rozvoj nosematózy. Takže tyto přísady prokazatelně škodily.

Byly kdysi všelijaké domácí recepty, uveřejněné i ve Včelařství. Podle jejich autorů ovšem vždycky účinné.

Nebo se měl vařit cukr s troškou vody, voda se měla z většiny odpařit a zbylý cukr odlít a nechat ztuhnout jako pevná deska. Ideálně ve velikosti plástu, takže na jaře se to mělo strkat do úlu za okýnko místo plástu. A jak se to postupně rozpouštělo úlovou vlhkostí, včelky tekutý cukr měly odebírat.

Stará dobrá dávno překonaná minulost!!!!!!!

Zkoušel jsem před pár dny rozemlet krystal na mlýnku na mák a jde to dobře. říkám si, že je zbytečné platit tolik peněz za moučku..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 09:17:59
> ----------------------------------------
> ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> > Datum: 26.1.2012 07:32:58
> > ----------------------------------------
> > Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají.
> > Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár
> > hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat
> > zchladit.
> > Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba.
> > Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.
> >
> > Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém
> > se s jednotlivými včelstvy piplat.
> > Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
> > Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství,
> > například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích
> > nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských
> > potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na
> > beton.
> >
> > Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového
> > těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.
> >
> >
> >
>
>
>

Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 09:19:23
> ----------------------------------------
> "ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento
> neztvrdl."
>
> Řekl bych, že se tam přidával i tehdy. Pro včely to není žádný problém, jen
> to nesmí do zimních zásob.
>
> Ještě jsem si vzpomněl, med do medocukrového těsta, pokud byl čerstvý ,
> rozložil po nějaká době enzymaticky hodně cukru sacharózy na glukózu a
> fruktózu, těsto pak bylo kvalitnější i mechanicky i lepší pro včely.
>
>
>

Jednoduše se spatlé med s mletým cukram. na dostatečně hustou hmotuReceptů je přehršel i s různými přísadami. Někdo med rozpouští úplně někdo jej jen zahřeje jen tak aby se sním dalo pracovat. je to v podstatě úplně jedno. Já osobně v době nejvaší nouze včel jim naberu kilo zpastovaného medu prdnu jim ho na rámky a basta. Dnes je to jen součástí technologie těch co zimují na ještě 7 rámcích. I oddělkům dám raděj rámek s medem než bych se patlal s těstem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fiala <fialjo/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ela?stv?
> Datum: 25.1.2012 20:54:46
> ----------------------------------------
> Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a
> použití.děkuji
>
>
>

"ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl."

Řekl bych, že se tam přidával i tehdy. Pro včely to není žádný problém, jen to nesmí do zimních zásob.

Ještě jsem si vzpomněl, med do medocukrového těsta, pokud byl čerstvý , rozložil po nějaká době enzymaticky hodně cukru sacharózy na glukózu a fruktózu, těsto pak bylo kvalitnější i mechanicky i lepší pro včely.

ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 07:32:58
> ----------------------------------------
> Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají.
> Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár
> hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat
> zchladit.
> Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba.
> Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.
>
> Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém
> se s jednotlivými včelstvy piplat.
> Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
> Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství,
> například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích
> nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských
> potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na
> beton.
>
> Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového
> těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.
>
>
>

Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají. Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat zchladit.
Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba. Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.

Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém se s jednotlivými včelstvy piplat.
Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství, například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na beton.

Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
fiala
Sent: Wednesday, January 25, 2012 8:55 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: V?ela?stv?

Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a
použití.děkuji

Nasyp 10 kg moučkového cukru do uzavíratelného hrnce, smíchej 1 kg tekutého
medu s 1 litrem vody, nalej na cukr a hrnec uzavři. Nic víc nemusíš dělat a
za 14 dní máš medocukrové těsto k použití.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
fiala
Sent: Wednesday, January 25, 2012 8:55 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: V?ela?stv?

Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a
použití.děkuji

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=36308&

Smíchám cukr s medem napjagám to špachtlou nahoru mezi rámky a je to. Použil bych ho jen vyjímečně na záchranu včelstva bez zásob, nebo na krmení oddělku. Jako podněcování z jara to považuji za zbytečnost, nezjistil jsem žádný rozdíl mezi podněcovaným a bez. Jen práce navíc.

Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a použití.děkuji

Můžete někdo prosím popsat výrobu.Děkuji

Dobrý den
o ten pohon sem výrobce motůčka také žádal ale
nešlo to.TEN jejich stroj má krátká držadla a je
na ruce dost velká zátěž.Na internetu sem objevil
e pohony určené na bycikl, je to el motor v náboji
baterie a el regulace a vyšlo to na cca 5000kc ale přesnou
adresu už nevím_?
Děda pepa

Včera jsem posílal zprávu ze seznamu, snad to došlo.
Dík.

Pro ty, kteří se spokojí s menší nosností rudlíku, mám typ na skládací elektrovozík. Více informací na: www.homeplus.cz.
Zdraví Vás Šíma

Zdravím všechny, kdo se u včelaření nechtějí udřít a protože tam patřím i já, tak motůčko předělané na Apík je toho výsledkem. Nechci ho vyrábět a tak všem přeji hodně úspěchů. Podle informací výrobce by koupě kola byla stejně drahá jako celé motůčko. Já potřebuji obojí! Jestli někdo dodá nějaké výrazné vylepšení, rád bych o něm věděl!
Takže hodně štěstí při odstraňování námahy, nikdo jiný to za vás neudělá a racionalizační komise při UVČSV už vůbec ne! Zdraví R. Stonjek

moje adresa Zdeněk GAZDÍK Nivnice Závodí 161

Ahoj Rudo
držím palce možná by ty fotky bylo jednodušší poslat
na :vcelarskeforum a nebo ty strojky vyrobit a rozeslat
na dobírku?
Deda pepa

...nebylo by prosím možné poslat fotografie nebo link na stránky s
dokumentací do konference?
Děkuji
Václav Čada
> Zdenku nejde mi rozkliknout tvoje adresa,jinak není problém, pošli jí mě na
> seznam. Dík R. S.


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Zdenku nejde mi rozkliknout tvoje adresa,jinak není problém, pošli jí mě na seznam. Dík R. S.

Pane Stojínek,jestli můžu poprosit o foto a dokumentaci na ZDVIHÁK (motučko ? ) moc děkuji za ochotu !!!!

Dobrý den, včelařská prodejna v Pardubicích je již otevřena ve Štrossově ulici u nemocnice. Otevřeno mají úterý a čtvrtek od 14 do 17 hodin nebo se můžete podívat na www.trubec.cz Jsou zde komplet včelařské potřeby a další výrobky.

Jestli bych taky mohl poprosit o foto, děkuju !!!

lesoj/=/centrum.cz

Ahoj Rudo
jokubr/=/centrum.cz
deda pepa

mne tie fotky prisli..a musim priznat,prvy zdvihak z mnozstva tych ktore som videl,ma hlavu aj patu..(myslim z tych svojpomocne vyrobenych)ale inak aj to motucko,o ktorom som sa dozvedel az tu,by mi velmi pomohlo..uz mam chrobaka v hlave..

Pane Stojínek, také jsem Vám minuly týden psal (jak jste mi nabídl), ale zatím nic. Pokud to budete posílat přiklepněte mne do adresáře: ales.linka/=/preciosa.com.
Děkuji.

Moje adresa je karel.stajer/=/seznam.cz

Ahoj, pošli mě znova adresu, já smazal vše odeslané abych v tom neměl b..... . PC je zákeřná potvora, tak prosím o shovívavost. R. S.

Zdravímm Rudo, mě to přišlo anglicky,já se domníval že jsi
náš??tak dík Děda Pepa.

Pošlu, asi kombinace já a PC, není nejideálnější. R. S.

Dobrý večer Pane Stojnek.Mohl by jste mě poslat avizovanou dokumentaci včetně fotek jak nabízíte.Já Vám psal na váši adresua vrátilo se mě to jako nedoručitelné.Pošlete mě to na adresu www.karel.stajer/-/atlas.cz.Děkuji

Podnož je taky jen jabloň. Sice vybraná pro kvalitní kořenovou soustavu a kmen, ale ostatní vlastnosti jabloní má taky. Takže automaticky naroubovanou odrůdu ovlivňuje. Třeba co se týká vzrůstnosti, rannosti či pozdnosti plodů, velkou či malou plodností, odolností, možná kyselostí či sladkostí plodů... Ale cca tak v řádu procent. Rozdíl je vidět mezi dvěma jabloněmi s různou podnoží vedle sebe, jinak ne.
S nějakou zásadní deformací plodů jsem se setkal jen u skomírajících jabloní na slabě vzrůstných podnožích zasazených do nehnojených trávníků. Což odpovídá teorii virové nákazy oslabených jedinců.

Tím "cosi" byla samozřejmě míněna jabloň, starší neidentifikovaná.

Starcrimsona na "cosi" za pár let to zaplodilo. 1. rok byly malé zelené plody, 2. rok byly malé červené a oboje nepoživatelné
Nevěřím.
J.B.