Včelařská konference

stale ma to obchadzalo,ze sa tam nieco robi s elektrinou okolo tych kanví,ale nemal som sancu si nieco konkretne v hlave vybavit..p.Stonjek vdaka:-)

I když v konvích z Al nic neskladuji, povrch hliníkových předmětů se z těchto důvodů upravuje eloxováním které je buď chemické a nebo trvanlivější, snad je správný výraz elektroforézní. Nová konev je z těchto důvodů hladká a stříbřitě lesklá. Navíc nucená výměna hliníku za nerez je hlavně o kšeftu a ne o záporných účincích na lidské zdraví. Zdraví R. S.

J.B: Takze skladujete med v plastu i dele nez rok? No jeste se mi nestalo,ze bych med vubec skladoval dele nez pul roku,ani v lonskem medovem roce.Vanoce maximum.Navic,kdyz vidim,ze med zacina krystalizovat,radsi ho stocim do sklenic.Hodne stacim do ctyrlitrovek,jednak jsou lidi nauceni ho kupovat v takovem baleni a navic se mi med lip rozpousti.Naskladam lahve na radiator v dilne,opru kolem polystyrenove desky a na strop,a primitivni beznakladova termokomora je na svete.3 dny a med tece..Ale jinak nevidim duvod proc by se nedal med drzet v plastu z atestem dele nez rok.JosPr

Žádný med nerozpouštím všechen mám pastovaný. Převážnou část plním do skla hned, pokud ještě teče. Později pak zpastovaný za pokojové teploty jde velmi dobře ručně plnit do sklenic.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 11:55:38
> ----------------------------------------
> Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější,
> lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich
> med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.
>
> J.B.
> Tak že z nich obsah vybíráte rukou a nerozpouštíte?
>
>
>

Taky přezimovaný oddělek nebo matka Takzvaně "prověřené" se také prodává podstatně dráž.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 11:50:26
> ----------------------------------------
> v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet
> kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.
> J.B.: v dnešní ekonomicky a zdravotně nestabilní situaci by vyzimovaný
> oddělek, vlastně mladé včelstvo připravené na dobrý výnos muselo stát po
> vyzimování alespon část průměrného výnosu medu 2000-4000,- a to nikdo nedá.
> Prodám 15 až 30 oddělků ročně, 5 až 10 si nechám a tak co neprodám zazimuji
> ale na jař nic neprodávám,
>
> Je všechna práce hotova a je třeba jen točit.
>
>
>

niesom v tomto prilis odbornik,ale nezda sa mi to ze by to bol len ten oxid(ale nehadam sa) potravinarsky hlinik je iny ako priemyselny,na kable,motory atd..raz mi o tom jeden pan z metalurgie od nas hovoril,ale to je uz skoro 20r,ja som vtedy ako vcelar zacinal a nepamatam si detaily:-( S hlinikom sa da carovat,dnes motorky ducati(spicka v tomto segmente)bezne pouzivaju rozety z Al..to sa pred par rokmi nikomu ani nesnivalo.

"konvy mali od vyroby nejaky film,ci mikrovrstvu,upravu povrchu,drviva vacsina to uz ma zosuchane a tym padom sa o ich vhodnosti na styk s potravinami typu med(urcity obsah vody a kyselin)da silno pochybovat..suchanim dratenkou atd .to zabijete uplne."

Hliníkové konve mají ochranný povlak od přírody a tím je vrstvička odolného oxidu hlinitého. Vytváří se na hliníku okamžitě. Hliník je jinak tak silně reaktivní kov, že bez této ochranné vrstvy by hliník na vzduchu korodoval a mizel doslova před očima. Proto kvasící zbytky medu působí na hliníkovou konev místně tak silně, kvašením toho zbytku vznikají všelijaké organické kyseliny, které tu ochrannou vrstvu rozpouštějí a hliník tak na tom místě koroduje do hloubky.
Je fakt, že by bylo vhodné asi s tím počítat. Vyčištěný povrch hliníku zaleštit od škrábanců a vrstvu oxidu hlinitého posílit vařící vodou nebo párou.

mam podobnu skusenost ako mirek..raz tu niekto spomenul horku cokoladu ako naj navnadu..vsetky som na nu vychytal,dokonca pokus-vedla pasce s coko som polozil krajec chleba a rano mys chytena a chleba nedotknuty:-)

konvy mali od vyroby nejaky film,ci mikrovrstvu,upravu povrchu,drviva vacsina to uz ma zosuchane a tym padom sa o ich vhodnosti na styk s potravinami typu med(urcity obsah vody a kyselin)da silno pochybovat..suchanim dratenkou atd .to zabijete uplne..Na druhej strane,ak mate svoje vlastne,ktore nemenite do vykupu,tak maju hodnotu ovela vyssiu ako plastove,ktore su sice lacnejsie(skutocne?)ale zivotnostou sa hlinikovym nepriblizuju ani nahodou..ja mam plastove,lebo cca 90ks hlinikovych v takom koser stave som nemal sancu zohnat..mam aj par hlinikovych,ktore maju rv 1989 a tie su nadherne..

K podzimu jsem na stanovišti,na zahradě každý den natahoval pasti a myši chytal.Každý den jich bylo aspoň 3-5.Po 14 dnech už nic.Do této doby mám pasti nataženy a nic.Po myších ani památky.Vyplatí se to.

To dělám už jen pro své potěšení párkrát za zimu.
Radek
J.B. Já ti nebo vám to jen doporučuji a přeji a částečně i závidím!

Já do včel také lezu i v zimě... "abych věděl", pak mě pan Menšík nařkne že čím víc se s ... tím víc smrdí. Já s tím souhlasím ale stejně jsem tam lezl, lezu a budu lézt. Včely totiž nejsou ... a i když na jaře před proletem sdmrdí jako ... nejsou ... .

Myším a myšicím docházejí v norách jednak zásoby, jednak se během teplého a suchého podzimu pořádně namnožili. A na podzim taky nebyly podzimní deště, které spoustu z nich v norách vytopí a zlikviduje.
Tak hledají za každou cenu nějakou potravu.

Jos Pr ( sorry)

Hlinikove konve jsem taky vyslal smer kovosrot,teda krom dvou,ve kterych vozim z palirny slivovici.Plastove nadoby na med,to je neco uplne jineho,navic par s pakovym ventilem na plneni medu do sklenic taky neni k zahozeni.JosPr.

J.B.
Tak že skladujete v plastu i více než rok?

Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější, lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.

J.B.
Tak že z nich obsah vybíráte rukou a nerozpouštíte?

v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.
J.B.: v dnešní ekonomicky a zdravotně nestabilní situaci by vyzimovaný oddělek, vlastně mladé včelstvo připravené na dobrý výnos muselo stát po vyzimování alespon část průměrného výnosu medu 2000-4000,- a to nikdo nedá.
Prodám 15 až 30 oddělků ročně, 5 až 10 si nechám a tak co neprodám zazimuji ale na jař nic neprodávám,

Je všechna práce hotova a je třeba jen točit.

Molčík: Takže bych to tipnul na varroázu a následnou
loupež, proto ty mrtvolky.
Takže bych to tipnul na varroázu a následnou loupež, proto ty mrtvolk
J.B. všechno to jsou viry šířené, podpořené varroa roztočem. LOUPENI JE JEN N8SLEDEK.

Za prvé to bylo v souvislosti s varoázou, což je dost podstatné a za druhé nevidím žádný problém nadzvednou dekl a fólii a poslechnout, zda včelstvo žije. To dělám už jen pro své potěšení párkrát za zimu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 11:31:50
> ----------------------------------------
> Hubač.
> I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět
> J.B.!!!!!!Neví!!!!
> U mého kolegy důvěrníka jsme aerosovaly (první ošetření) prázdný ůl.
> Já sám také nevím zda je vše živé a v zimě to nebudu hledat protože bych
> tomu stejně nemohl pomoci.
> Na výboru jsme jen stanovili termín sběru měli a objedenávání jedů pro
> organizaci jsme nechali na čas až budou stavy včelstev včelači vědět.
> Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely
> nejsou.
> J.B.
>
>
>

Hubač.
I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět
J.B.!!!!!!Neví!!!!
U mého kolegy důvěrníka jsme aerosovaly (první ošetření) prázdný ůl.
Já sám také nevím zda je vše živé a v zimě to nebudu hledat protože bych tomu stejně nemohl pomoci.
Na výboru jsme jen stanovili termín sběru měli a objedenávání jedů pro organizaci jsme nechali na čas až budou stavy včelstev včelači vědět.
Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely nejsou.
J.B.

S poklesem teplot jsem zaznamenal zvyseny zajem hlodavcu prohryzat se do ulu kudy to jde,plastovym ockem,cesnem kolem pletiva nebo dnem kolem uchyceni site.Vsude trisky.Snad je to i v souvislosti s odberem meli,kdy jsem odstranil podlozky a pres sit je ul pro mysaky atraktivnejsi.JosPr

Hlinikove konve jsem taky vyslal smer kovosrot,teda krom dvou,ve kterych vozim z palirny slivovici.Plastove nadoby na med,to je neco uplne jineho,navic par s pakovym ventilem na plneni medu do sklenic taky neni k zahozeni.JosPr.

Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější, lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 09:37:36
> ----------------------------------------
> "....konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
> _____________________
>
> Škoda, mohl jste ji nabídnout k prodeji. Těch 12Kč/kg by myslím dost
> včelařů rádo přeplatilo :o)
>
>
>

Já to myslel jinak
sud Na 40 kg medu (116 Kč) = 1kg medu
prodámli koev do zběru a přidám ušetřené peníze za čistící prostředky, mám peníze na ten nový sud.
Pro práci se sudem to pak vyjde nastejno.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 09:08:46
> ----------------------------------------
> "Já to hravě vyřešil novým 40l sudem z Pastimexu v Prostějově za 116 kč a
> konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
>
> Fakt je, že doba se mění. Dvě hliníkové konve s medem dříve znamenaly i jen
> ve výkupní ceně medu obnos ve výši cca       jednoho měsíčního průměrného platu.
> Dneska ve výkupní ceně medu je to hodnota, jakou dneska vydělá průměrný
> zaměstnanec za týden. Nebo za ještě kratší dobu. Holt se ty hiníkové konve
> časem pořádně zmenšily.
>
>
>

"....konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
_____________________

Škoda, mohl jste ji nabídnout k prodeji. Těch 12Kč/kg by myslím dost včelařů rádo přeplatilo :o)

"Já to hravě vyřešil novým 40l sudem z Pastimexu v Prostějově za 116 kč a konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"

Fakt je, že doba se mění. Dvě hliníkové konve s medem dříve znamenaly i jen ve výkupní ceně medu obnos ve výši cca jednoho měsíčního průměrného platu. Dneska ve výkupní ceně medu je to hodnota, jakou dneska vydělá průměrný zaměstnanec za týden. Nebo za ještě kratší dobu. Holt se ty hiníkové konve časem pořádně zmenšily.

Na broušení se jinak dají koupit vedle kovové vlny všelijaké brusné utěrky a podušky. Vedle obchodů s barvy a laky taky v obchodech s nádobím, v Kauflandu v příslušných regálech je takových věcí plno. Nebo v levném zboží.

Nedávno jsem koupil v sezónním výprodeji levných šuntů v levném zboží , spíš ze zvědavosti, balení asi 10 brusných podušek na nádobí. Houbička molitanu asi 4 x 8 cm a na ní zespodu nalepena brusná poduška. Zaujalo mě, že je vzhledem i barvou velice podobná brusným utěrkám, které jsme asi před 10 roky brali od firmy 3M na přebrušování barvy v lakovně. U té utěrky je proti brusnému papíru velká výhoda v tom, že má větší kapacitu.
Vyzkoušel jsem teď a skutečně hliník cídí velice dobře.

Já to hravě vyřešil novým 40l sudem z Pastimexu v Prostějově za 116 kč a konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg
Tak, že z toho vyplývá že se takové pracné čištění nevyplatí. Konev + čistící prostředek a jste na nule

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 08:33:06
> ----------------------------------------
> Záleží, jak moc je zašlá. Jestli jen povrchově, nemusí se podle mně nic
> zvláštního shánět, stačí dávka kvalitnějšího písku na nádobí, kvalitní
> hadřík a půlhodinka práce někde v koupelně nad vanou.
> Pokud v konvi zkvasily zbytky medu a ty se zažraly do kovu do hloubky, je
> to něco jiného. Tam bude nutné ubrat určitou vrstvu kovu . Třeba šmirglem
> nebo tou drátěnkou. Možná by šlo strčit tam pár kilo větších kamínků a
> delším otáčením nebo vibrací vnitřek konve omlít.
>
> Každopádně to bude pěkně špinavá práce, broušený hliník silně špiní.
>
>
>

Záleží, jak moc je zašlá. Jestli jen povrchově, nemusí se podle mně nic zvláštního shánět, stačí dávka kvalitnějšího písku na nádobí, kvalitní hadřík a půlhodinka práce někde v koupelně nad vanou.
Pokud v konvi zkvasily zbytky medu a ty se zažraly do kovu do hloubky, je to něco jiného. Tam bude nutné ubrat určitou vrstvu kovu . Třeba šmirglem nebo tou drátěnkou. Možná by šlo strčit tam pár kilo větších kamínků a delším otáčením nebo vibrací vnitřek konve omlít.

Každopádně to bude pěkně špinavá práce, broušený hliník silně špiní.

Zvlastni na co vsechno dokazi vcelari zimni uhyny na varoazu svalit...Bude li to takhle s nemohoucnosti vcelaru pripravit od srpna poradna a zdrava vcelstva k zazimovani,nejspis se v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.

V obchodech s barvy-laky jde koupit ocelová vlna na broušení. Je to hodně jemná vlna prodávana v takovém chomáči. Známí s obchodem se starožitnostmi to používá na čištění stříbra a podobného zboží.
A nebo ovčí rouno na kotouč na vrtačku nebo uhlovou brusku a brousící pastu.

My máme v ZO dva včelaře co přišly o včelstva, jeden to svedl na druhého včelaře, že mu je včely vyloupily, přišel o cca 30 včelstev a druhý našel mrtvolky v podmetu, tak říká, že mu je někdo otrávil, měl cca 15 včelstev.
Toho druhého mám cca 800m a ještě jeden včelař je mezi námi. No a já jsem měl u jednoho včelstva náhlý nárust spadu v září a na tom stanovišti co je mezi námi to bylo podobné u všech včelstev. Takže bych to tipnul na varroázu a následnou loupež, proto ty mrtvolky.

Nevíte, čím se dá vyčistit zašlá hliníková konev

Ahoj, oceňuji, konečně někdo otevřený.... Tak se přidám. Kamarád učitel včelařství Jižní Morava přežívají asi 3 z10 včelstev a ještě slabé - důvod jeho chyba, varoáza. U mě u Pardubic zatím kusé informace od včelařů, že mají slabší včely. U mě padlo 1 včelstvo, které dlouho měnilo matku - celé podletí a nevychovaly zimující generaci. Jinak zesláblo varoázou jedno včelstvo už někdy v říjnu, zimující pouze na medu. Jinak jsou nějaké rozdíly v síle, ale většinou zdůvodnitelné: Na jednom stanovišti řádily rejsci, o víkendu jsem rozebral 2 včelstva (-3 st. teplota) jedno měnilo matku tichou výměnou v srpnu, ale už v sezóně jsem měl určité výhrady. jelikož mám tiché výměny rád, nechal jsem je, včelstvo stažené asi na 7 rámcích, ale jen 1.5 nástavku 39*17. Včelstvo vedle, taky v 5ti nástavcích, rejska jsem vyhnal a dal kus mateří mřížky do česna, akorát jsem sundal 2 nástavky a včely všude(i na zemi....hrůza). Včelstvo obsedá 3.5 NN 39*17 8-9 rámků... nádhera. Už se těším, jak mně zase někdo napíše, že to není možné a co s tím, že se stejně na jaře vyrojí. Nevyrojí a od takového bude 50-70kg +2 pěkné oddělky... Roztoči dobré, pár jsem jich našel, ale málo. U silných včelstev se může stát, že někde jeden dva zůstanou a pak při oteplení spadnou. Mírný prolet byl 31.12.2011.
I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět, protože úhyn na silnou varoázu je typický v měsících září- říjen, na jaře budou bojovat se slabochy, pokud napadení nebylo kritické. Samozřejmě bude prospěšné se podělit o informace, jak to vypadá před rozkvětem třešně...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 30.1.2012 10:03:15
> ----------------------------------------
> Také by mne zajímal vývoj úhynů.
>
> A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale
> nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
> " Leze to z každého jak z chlupaté deky. "
>
> Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně
> přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4
> uličkách.
>
> Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
> Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily
> kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by
> se toho plodu bály.)
> U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.
>
> Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších
> vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev
>
> Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na
> Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na
> podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.
>
> Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.
>
> Teplý listopad       prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu
> zásob a tím i na úhyny z hladu.
> J.B.
> Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.
>
>
>

proč by to měl být problém? Mám česno 3,5 cm po celé šířce dna. Není přece problém vyrobit ze dřeva česnovou vložku. Na to stačí pila, pilka a dláto nebo ještě lépa pila se stavitelnou výškou řezu. Pak není problém průlez pro jednu včelu do vložky "vyfrézovat". U zasíťovaného dna není problém s nedostatkem vzduchu.

Mám dotaz na pana Dvorského k odpařovačům Nass....Pokud si dobře pamatuji, tak před časem jste někde uváděl, že na výrobu náhradních knotů používáte pivní tácky. Lze použít livoblné, nebo se nějak liší a máte odzkoušený konkrétní druh (třeba bez potisku, nebo postisk jen z jedné strany, konkrétní výrobce a pod). Předem dík za odpověď.

Porad mi unika u prispevku R.Polaska zuzovani cesen u nastavkoveho ulu.Horni nastavek plny zasob,spodni plny plodu a zasobnich vencu nad plodem,vcely porad jeste v podmetu.Jake zuzovani?Co toto nesplnuje,nema narok na zazimovani.Pak nemusim mit strach,ze bude neco vyloupeno.

Hlavne u formidolu mosis do vcel 3 krat.

2012/1/30 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Já k velké spokojenosti používám Formidol před nasazováním medníku. Není
> třeba řešit shánění kyseliny, aplikátoru a je nato dotace. Jednoduchá
> aplikace. Výsledek je ve svém důsledku stejný. Samozřejmě patříte li mezi
> obdivovatele všeho západního tak všechno krom toho formidolu je lepší ( u
> nás máme jen blbce :-)) ).
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Hric M. <hric.m/=/seznam.cz>
> > Předmět: Kyselina mraven??
> > Datum: 30.1.2012 09:16:42
> > ----------------------------------------
> > Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval.
> > Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo
> > KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed.
> > morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely
> > venku nebili. Dík.
> >
> >
> >
>

Já si myslím, že se s tím příliš patláte. Jedno rčení říká " čím víc se do hovna štárá, tím víc smrdí" Dejte jim přes zimu pohov a klid, a co nedokázalo přežít do jara, stejně nestálo za nic. Nechte taky něco na přirozeném výběru. Rozmnožujte pak s toho co vám zbylo. Jeto sice hodně zastaralá metoda ale stále ta nejlepší. Ještě mně tak napadlo kdybych chtěl rychle zvednou stavy, Tak bych asi dal přednost skupováním včelstev po těch dědulech. Určitě bych tak svýšil biodiverzitu na stanovišti mnohem lépe jak nákupem oddělků s pochybnými matkami. Pro mne je každá matka která nepřežila zimu neprověřená tudíž pochybná.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 30.1.2012 10:03:17
> ----------------------------------------
> Také by mne zajímal vývoj úhynů.
>
> A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale
> nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
> " Leze to z každého jak z chlupaté deky. "
>
> Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně
> přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4
> uličkách.
>
> Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
> Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily
> kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by
> se toho plodu bály.)
> U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.
>
> Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších
> vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev
>
> Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na
> Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na
> podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.
>
> Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.
>
> Teplý listopad       prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu
> zásob a tím i na úhyny z hladu.
> J.B.
> Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.
>
>
>

Já k velké spokojenosti používám Formidol před nasazováním medníku. Není třeba řešit shánění kyseliny, aplikátoru a je nato dotace. Jednoduchá aplikace. Výsledek je ve svém důsledku stejný. Samozřejmě patříte li mezi obdivovatele všeho západního tak všechno krom toho formidolu je lepší ( u nás máme jen blbce :-)) ).

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hric M. <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: Kyselina mraven??
> Datum: 30.1.2012 09:16:42
> ----------------------------------------
> Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval.
> Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo
> KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed.
> morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely
> venku nebili. Dík.
>
>
>

Také by mne zajímal vývoj úhynů.

A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
" Leze to z každého jak z chlupaté deky. "

Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4 uličkách.

Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by se toho plodu bály.)
U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.

Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev

Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.

Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.

Teplý listopad prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu zásob a tím i na úhyny z hladu.
J.B.
Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.

Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval. Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed. morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely venku nebili. Dík.

Já na jaře natřu plod a potom mě žádná kyselina mravenčí ani Gabon ( pokud jeho použití nenařídí na jaře veterina ) nezajímají. Až potom zase fumigace v říjnu. Měl či plod kontroluji jen informativně a příležitostně.

Ale na druhé straně u mně včelky ukončily plodování během listopadu, protože i přes slunečný listopad bylo u nás tak chladno, že neplodovaly. A stejně tak bylo u nás přiměřeně chladno ne neplodování v prosinci i v té první polovině ledna.
V teplejších oblastech Čech nebo na Jižní Moravě bych podle teplot tipoval, že tam včelky mohly plodovat po celou dobu až v podstatě doteď do současných mrazů.

Spíš jak je kdo na tom se spadem VD.Já jsem měsíc po odběru měli se byl dívat na podložky a u jednoho včelstva jsem našel 1ks.
V březnu to zkontroluji ještě jednou a když to bude v pohodě tak do další kontroly v květnu vydržím určitě. A potom co 14 dní spad za dva dny.
Zajímalo by mě jak jsou na tom se spadem ti co neřeší Gabon a Varidol a ošetřují jen KM. Jen pro informaci s jakými čísly vlastně v tomto období pracují.

Co se týká krádeží,
teď na konci ledna za třeskutého mrazu, venku je teď večer - 14 a to u nás je jen cca 4 centimetry sněhu,
stačí mít včely přiměřeně silné a v dostatečně velkých či vlastně malých úlech a přiměřeně zůžená česna a není žádný problém. I včelstvo, které mám v podletí rozebrané třeba půl hodiny a za tuto dobu jsou odkryté plásty masívně napadené zlodějkami, po složení a zavření úlu si do 15 - 30 minut udělá pořádek. Cizí včely vyžene a další do úlu nepustí.

Problém je akorát nástavkový úl. Česno ve dnu je obvykle problém zůžit na potřebnou šířku několik nebo až jednu včelu a navíc je obvykle daleko od plodu včelstva, takže ho včely špatně chrání.

co se týká krádeží,
pokud v okolí 1-2km nemáte kolegy včelaře,které při vytáčení medu nenapadne nic lepšího než že víčka s pláství dají na tác před česna a vytočí med skoko do poslední kapky a nenakrmí s hláškou však je léto oni si něco nasbírají,tak pak začne boj o přežití a zúžení nemá žádný význam,jelikož včely co se vrhly na zbytky medu na víčkách a donesly ho do úlu nabudí ostatní včely na vůni medu a už nehledaji květy s nektarem ale med,to samé platí o tom když nědko začne krmit cukrem (roztok)před úly.
Zúžení pomůže je pro indikaci kde se krade a kde ne.
Pokud máte podezření na krádeže,uzavřete najednou všechny česna,v úlech kde se krade začnou tuhé boje a na česně také,je to jako by jste na česno vyklopili kbelík včel,které se chtějí dostat dovnitř.Po 15 -30 min stačí česno otevřít, kde máte podezření a sledovat co se stane,včely se zběsile pohrnou ven a pokud zůstanou na česně ta jsou to domácí,ale pokud budou odlétat pryč tak sledujte kam? eventuelně do kterého úlu pokud to jsou vaše včely je dobré je odvézt na jiné vzdálené stanovište, alespoň na týden aby zapoměly cestu k úlu.V případe že to nejsou vaše včely pak je to zlé a je nutné vyklizení stanoviště na déle jak 14 i déle dnů,ptotože včely ostatních včelařú k Vám začnou chodit jak do bufetu zvlášť pokud v polovině srpna již krmíte a ostatní to nechávají až na září.pokud je krádež tichá tak to zjístíte jen takto,ale pokud přeroste v hromadnou tak k vydrancování stačí 15- 30 min a plásví je na dně úlu hromada drtiny a v úle zbyde jen pár včel zbytek odletěl se zlodějkyma.
Matka je někde na dně úlu mezi mrtvolkama a drtinou.
Pokud se vám podaří matku s pár včelami zachránit dá se utvořit oddělek a matku přidat přes klícku,ale to už je jiné téma.
Při podezření krádeže je nejlepš uzavřít česna 1/2hodiny před západem slunce a otevřít až po západu.
Včely co se vrací do úlu se usadí na úle a budou tvořit hrozen,po západu slunce až otevřete česno si nalezou dovnitř je dobré česno otevřít na maximum ,včely co u vás kradly budou odlétat domů a vaše již nikam nepoletí jen se prolétnou před úlem a vrátí se zpět.
pokud u vás dochází s soustavnému vylupování je nutný přesun včelstev na vzálené stanoviště(mimo dolet),alespoň po dobu jedné generace a sousedům poděkovat!
Jako včelař který se zabývá tvorbou ddělků mám tyto zkušenosti v mé doletové vzdálenosti se nachází přes 100 včelstev cizích včelařů a není problém denně přijít i o 10 mladých včelstev(10r.)
Ke krádežím dochází hlavně v odpoledních a vpodvečerních hodinách,kdy už není na květech nektar a včely slídí.
Tento příspěvek berte pouze jako informativní.

Teť jsi to popsal jak novinář z Novy a přec nic neřekl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe
> Datum: 29.1.2012 18:39:46
> ----------------------------------------
> Podnože jsou obecně řečeno další vypěstované odrůdy nebo další ovocné
> druhy. Jen jsou vybírány podle jiných kritérií. V první řadě podle
> kvalitního kořenového systému a kvalitního kmene. Pro dané prostředí, od
> hluboké kvalitní na živiny bohaté obdělávané půdy po nějakou kamenitou
> chudou, přírodní trávník a podobně , od vlhké po půdu trpící občasným
> suchem. Potom podle afinity, rouby dané odrůdy se na ní musí dobře ujímat a
> v místě srůstu netrpět všelijakými poruchami. A nkonec nesmí negativně
> ovlivňovat na ní naroubovanou odrůdu. stran třeba plodnosti, vzrůstu, doby
> skladovatelnosti, odolnosti proti různým nepřiznivým vlivům. U komerčního
> prodeje sazenic je ještě třeba, aby podnože byly získatelné ve větším
> množství. Takže snadné možení třeba vegetativně řízky. V případě
> generativního množení musí být strom plodný a výsledné rostlinky jednotné
> bez ohledu na pyl, kterým byly květy opyleny. U amatérského získávání
> podnoží jsou vhodné zvláště pro horší podmínky semenáčky vyrostlé ze semene
> přímo na místě. Takové semenáčky nemají přesazováním zničený kůlovitý
> kořen, který tak dosahuje hodně hluboko a umožňuje v případě nedostatku
> čerpat z té hloubky vodu a živiny.
> Záleží druh od druhu. Jabloňové podnože jsou , pokud je mi známo, defakto
> odrůdy vlastní jabloně, třešeň se dá třeba naroubovat na višeň, mezi
> slivoněmi je několik vzájemně blízkých druhů, na které se dá roubovat,
> pokud k ní má odrůda afinitu, taky se dají naroubovat na obyčejnou trnku,
> tu lesní, ne valaškou , meruňka se vedle meruňkového semenáče dá naroubovat
> i na slivoně, myrobalán nebo semenáč renklódy či i švestky domácí, hruška
> se dá údajně naroubovat na kdouloň nebo hloh, broskev na mandloň.....
>
> Některé odrůdy na některou podnož jdou naroubovat dobře, jiné třeba velice
> špatně....
>
>
>

Podnože jsou obecně řečeno další vypěstované odrůdy nebo další ovocné druhy. Jen jsou vybírány podle jiných kritérií. V první řadě podle kvalitního kořenového systému a kvalitního kmene. Pro dané prostředí, od hluboké kvalitní na živiny bohaté obdělávané půdy po nějakou kamenitou chudou, přírodní trávník a podobně , od vlhké po půdu trpící občasným suchem. Potom podle afinity, rouby dané odrůdy se na ní musí dobře ujímat a v místě srůstu netrpět všelijakými poruchami. A nkonec nesmí negativně ovlivňovat na ní naroubovanou odrůdu. stran třeba plodnosti, vzrůstu, doby skladovatelnosti, odolnosti proti různým nepřiznivým vlivům. U komerčního prodeje sazenic je ještě třeba, aby podnože byly získatelné ve větším množství. Takže snadné možení třeba vegetativně řízky. V případě generativního množení musí být strom plodný a výsledné rostlinky jednotné bez ohledu na pyl, kterým byly květy opyleny. U amatérského získávání podnoží jsou vhodné zvláště pro horší podmínky semenáčky vyrostlé ze semene přímo na místě. Takové semenáčky nemají přesazováním zničený kůlovitý kořen, který tak dosahuje hodně hluboko a umožňuje v případě nedostatku čerpat z té hloubky vodu a živiny.
Záleží druh od druhu. Jabloňové podnože jsou , pokud je mi známo, defakto odrůdy vlastní jabloně, třešeň se dá třeba naroubovat na višeň, mezi slivoněmi je několik vzájemně blízkých druhů, na které se dá roubovat, pokud k ní má odrůda afinitu, taky se dají naroubovat na obyčejnou trnku, tu lesní, ne valaškou , meruňka se vedle meruňkového semenáče dá naroubovat i na slivoně, myrobalán nebo semenáč renklódy či i švestky domácí, hruška se dá údajně naroubovat na kdouloň nebo hloh, broskev na mandloň.....

Některé odrůdy na některou podnož jdou naroubovat dobře, jiné třeba velice špatně....

Celkem souhlasim s predchozim prispevkem,az na ty vyvijece do popelnic.Chlubime se poctem vcelaru,nekdy mam ale spis pocit,ze kdyby to par "patlu" vzdalo,prospeji vcelarstvi vic,nez kdyz drzi vcely...Co se tyce uhynu u nas,dalo by se rici 0,na podlozkach par mrtvolek,vcelstva se zdaji ve skvele kondici.JosPr

Dobře jim tak!!!Aerosolové vyvýječe naházet do popelnic a zaměřit se na důkladné ošetření fumigací dýmem důsledně dle metodiky!Nic to nechce,jen tohle.A nepadne nikomu nic.
Jak je to možné,že někteří mají mají na stanovištích kolem padesáti,šedesáti kil medu v průměru a druzí včelstva pět set metrů dál a tak tak že s bídou přežívají a včelstva rok co rok nahrazují??To je jen můj poznatek a raději se už ani nepodepisuji.

Základem pro typové podnože se staly semenáče některých odrůd jabloní Jako bylo Jánče, Zelený duzén a td..Které se dříve používaly jako podnože. Ty se však projevovali různými vlastnostmi. Jelikož se objevil požadavek nastejný vzhled výpěstkú tak se v ovocmé školce East Malling v anglii ujali tohoto problému a z různých semenáčů provedli výběr 26 typů, schopných hlavně vegetativního množení a pak označených EM 1 - 26 Později výběrem z nich byly vybrány podnože M 1 a td. původní číslování bylo ponecháno. Z nich pak dalším křížením byly vpěstovány podnože typů MM 1xx.
Viz: http://www.garten.cz/a/cz/4690-podnoze-pro-ovocne-dreviny/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe
> Datum: 29.1.2012 07:14:01
> ----------------------------------------
> Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky
> si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením
> se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se
> chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží
> vypěstovány?
> Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího
> není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji.
>
>
>

Podívejte např. na
http://www.zahrada.zjev.cz/jablone-podnoze.html

Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží vypěstovány?
Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji.

Dobrý den,se zaujetím jsem četl rozbor na téma podnože.
Pokud má někdo zájem nějaké volné podnože by byly.
Standartně děláme na M9,M26,MM106,M7,semenáč.
Přeji vše dobré-J.Tlapa-ovocná školka Vodňany.
tlapa.pepa/=/seznam.cz

Dobrý den vážení přátelé včelaři,máte někdo nějaké informace o letošních úhynech? Podle kamarádů jsou dost velké někomu už pala polovina včelstev.

Jan, niečo si naznačil, ale nemenoval (máš menovať), nuž aj tak Ti odpoviem. Som rá, že robí medocukrové cesto, ale pokiaľ dáš do práškového cukru 1/5 medu, tak prevládajúcou zložkou v ceste je cukor, preto musí byť cukromedové cesto (CMC-CMT)! Ak si však myslíš, že je to tak správne, nebudem Ti brániť ako to pomenuješ.

No ak by si bol pozornejšie čítal, tak by si bol zbadal, že ja v úvode komentáru píšem o tzv. mač-i a ten sa vždy robí z kryštálového cukru. Preto v tomto prípade môžu byť kryštalky bez medu.

Já dělám medocukrové těsto,ne cukromedové,

dělám ho poměrně málo protože je to podle mne pracné, těžké ruční míchání ( nemám míchačku) je pro oplodnáčky jež používám jen vyjimečně pro klícky s matkami. A při malérech nedostatku potravy vyjimečně.
Na jaře nepodněcuji a v podletí krmím tekutým cukrem
a tak jako pan Stonjek do něj přidávám med rozředěný asi 1:1 a horky a ohřívám i práškový cukr v troubě.

Medocukrové těsto se dělá z práčkového cukru tak že v něm nejsou krystalky . Protože je v něm med je i těsto hydroskopické přijímá vodu ze vzduchu a včela ho olizuje, nedělá si kuličku nebo krystalek aby ho mohla vynést, tak že podle mne medocukrové těsto včely nevynáší. Nechápu co to tu o vynášení píšete.

J.B.

Slováci to nepoužívajú, slovo "mač" ani nepoznajú, toto slovo pochádza skôr z krajín hovoriaci nemecky. Ja som to skúšal vyroniť vlani a zdalo sa mi, že to odoberajú, ale hrozí tu nebezpečenstvo, že včely kryštalky cukru, ak sú už nie obalené medom, tak ich včely vynášajú z úľa ako odpad. Včelár to ani nezbadá a teší sa, že včely to doberajú!
CMC je najlepšie, hlavne pri odložencoch, do oplodniačikov, záchrana včelstva a pod.

Typická ukázka, jak něco dělat složitě.Necelý kýbl cukru, co dům dá a na to nalít i kg horkého medu rozmíchaného v 1 l horké vody. no a za 24 h se jde krmit! Když je dole sucho, přidat vodu a i opačně. Jdou tím krmit i silná včelstva na zimu, když máme dost času. Slováci tomu říkají mač. Je potřeba to ale dávat do krmítek, jinak včely nepatrné% vynesou. Zdraví R. S.

"Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě."

Kvůli bílkovinám, měly včelám nahradit pyl. Pak se přišlo na to, že to těsto konzumují i staré létavky, kterým jsou pyl a bílkoviny na nic a u kterých ty bílkoviny podporovaly rozvoj nosematózy. Takže tyto přísady prokazatelně škodily.

Byly kdysi všelijaké domácí recepty, uveřejněné i ve Včelařství. Podle jejich autorů ovšem vždycky účinné.

Nebo se měl vařit cukr s troškou vody, voda se měla z většiny odpařit a zbylý cukr odlít a nechat ztuhnout jako pevná deska. Ideálně ve velikosti plástu, takže na jaře se to mělo strkat do úlu za okýnko místo plástu. A jak se to postupně rozpouštělo úlovou vlhkostí, včelky tekutý cukr měly odebírat.

Stará dobrá dávno překonaná minulost!!!!!!!

Zkoušel jsem před pár dny rozemlet krystal na mlýnku na mák a jde to dobře. říkám si, že je zbytečné platit tolik peněz za moučku..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 09:17:59
> ----------------------------------------
> ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> > Datum: 26.1.2012 07:32:58
> > ----------------------------------------
> > Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají.
> > Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár
> > hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat
> > zchladit.
> > Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba.
> > Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.
> >
> > Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém
> > se s jednotlivými včelstvy piplat.
> > Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
> > Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství,
> > například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích
> > nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských
> > potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na
> > beton.
> >
> > Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového
> > těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.
> >
> >
> >
>
>
>

Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 09:19:23
> ----------------------------------------
> "ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento
> neztvrdl."
>
> Řekl bych, že se tam přidával i tehdy. Pro včely to není žádný problém, jen
> to nesmí do zimních zásob.
>
> Ještě jsem si vzpomněl, med do medocukrového těsta, pokud byl čerstvý ,
> rozložil po nějaká době enzymaticky hodně cukru sacharózy na glukózu a
> fruktózu, těsto pak bylo kvalitnější i mechanicky i lepší pro včely.
>
>
>

Jednoduše se spatlé med s mletým cukram. na dostatečně hustou hmotuReceptů je přehršel i s různými přísadami. Někdo med rozpouští úplně někdo jej jen zahřeje jen tak aby se sním dalo pracovat. je to v podstatě úplně jedno. Já osobně v době nejvaší nouze včel jim naberu kilo zpastovaného medu prdnu jim ho na rámky a basta. Dnes je to jen součástí technologie těch co zimují na ještě 7 rámcích. I oddělkům dám raděj rámek s medem než bych se patlal s těstem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fiala <fialjo/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ela?stv?
> Datum: 25.1.2012 20:54:46
> ----------------------------------------
> Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a
> použití.děkuji
>
>
>