Včelařská konference

Pane Říha, chtěl bych využít Vaší přítomnosti na konferenci a zeptat se, na bližší informace k Vámi nabízenému odvíčkovači. Z Vašich stránek z obrázku není poznat ani základní princip. K čemu slouží aku vrtačka na obrázku?
Děkuji Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 02.2.2012 13:02:17
> ----------------------------------------
> Připomeňme si, ze vytězený vosk od včel je směs mnoha látek
> -pyl
> -propolis
> -cukr
> -včelí vosk
> Samotný včelí vosk se skládá asi ze 300 chemických látek a to ještě vědci
> neví, co tam všechno je.
> Pokud chceme vosk vařit ve vodě, tak je lépe, aby voda byla měkká, zbavená
> vápna a magnézia, k tomu může sloužit dobře voda dešťová, či
> demineralizovaná, jelikož destilovaná je drahá. Tuto vodu je dobré okiselit
> čímkoli
> -octem
> -kyselinou sírovou
> -citrónem
> tohoto stačí přidat do 10 litrů náprstek.
>
>
>

Připomeňme si, ze vytězený vosk od včel je směs mnoha látek
-pyl
-propolis
-cukr
-včelí vosk
Samotný včelí vosk se skládá asi ze 300 chemických látek a to ještě vědci neví, co tam všechno je.
Pokud chceme vosk vařit ve vodě, tak je lépe, aby voda byla měkká, zbavená vápna a magnézia, k tomu může sloužit dobře voda dešťová, či demineralizovaná, jelikož destilovaná je drahá. Tuto vodu je dobré okiselit čímkoli
-octem
-kyselinou sírovou
-citrónem
tohoto stačí přidat do 10 litrů náprstek.

Ani bych neřek. Práce s pozdějším tříděním a rozřezáváním nejednotné a neprovidelné stavby od sebe se mně nelíbí Používání mezistěn včelaři vymysleli právě kvůli odstranění těchto problémů. Nevím proč bych se měl vracet o století zpět.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 02.2.2012 12:02:19
> ----------------------------------------
> Nejjednodušší mezistěny s nejmenším počtem spor, jsou žádné mezistěny.
> Zabere to včelkám o něco víc času, ale je dodržena 100% hygiena, snížené
> náklady na mezistěny, míň práce a víc vosku na prodej.
>
>
>

Nejjednodušší mezistěny s nejmenším počtem spor, jsou žádné mezistěny. Zabere to včelkám o něco víc času, ale je dodržena 100% hygiena, snížené náklady na mezistěny, míň práce a víc vosku na prodej.

Dobrý den.

Jen si do diskuse dovolím namítnout, že vosk je na vysokou teplotu velice citlivý a zahříváním při vyšší teplotě klesá číslo kyselosti, roste číslo esterové a tím se mění jeho vlastnosti. Je možné až znehodnocení včelího vosku.
S pozdravem Michal

Myslím, že se na výrobu mezistěn zajet podívat nepůjdu. Mých pár včelstev by takovou investici neutáhlo a vyrábět mezistěny pro půlku Moravy taky nehodlám. Nehledě k tomu, že ten lis na mezistěny vyžaduje pro solidní práci ještě nejméně tak stejnou investici do pracoviště a všelijakých doplňků, aby ta práce nebyla nouzovka na koleně.

25 kg mezistěn za hodinu při našem lisu.
2,5m za minutu
14 otáček válců do minuty
průměr válce 62 mm

1. návod jsme vytvořili jako vzebrubný přehled úkonů při tvorbě mezistěn pro ty, kteří neznají postup. Ne, jako diktát ke zhodnocení češtinářského umu.
2. myslím, že jsme o míchadle a vodě napsali, nebo je to z našeho popisu málo zřejmé?
3. Pane Polášku, budu rád, když přijedete a budu Vám moci ukázat výrobu mezistě a toto pozvání platí nejen pro Vás, ale pro všechny, kdo budou mít zájem vědě víc o této činnosti
4. Nepleťme si prosím hlavy duplikačníma nádobama, či jinými za "specielními" zařízeními. Příklad z kuchyně- na pánvi též smaží maminka řízky na sádle při kolika? 150 stupních?- je tam otevřená nádoba a nic se nepřipaluje. prohlédněte prosím www.wildman.cz tam včelař ukazuje videa, jak vaří vosk a kapalina mu zřejmě koluje a víří.
5. kyselina sírová se používá pro zvrácení procesu ztmavnutí pylových zrn chemickou reakcí při nevhodném použití kovu jako je třeba ocel, nebo sezelenáním v mosazné nádobě
6. vosk při vysoké teplotě nedegraduje, to je pouze pyl, co tmavne připálením, pokud tyto pylové zrna odfiltrujeme, zbyde nám průzračný vosk. je k tomu potřeba filtr s křemelinou

K ohřátí vosku na 117 je nutný autokláv ( hodně nákladné zařízení), bez toho prostě nejde, kyselina sírová není pak nutná, přidává se buď pro sichr, nebo na zvýraznění barvy. Ovšem když se dívám na ty videa a u počítače se mohu zapnout hodiny tak jsem zjistil , že domácí výrobou udělám za 1 hodinu nejvýše 25 mezistěn. Při průměrní mzdě kterou dnes mají dělníci je tedy vyrobím . za 100Kč 25 kusů, připočti energii na tavení vosku a odpisové náklady tak průměrně 1000 kč ročně, Tak zjistím, že je to hodně drahá záležitost. Tady asi ani neobstojí argument o nezávadném vosku bez rezudií kterého průměrná včelař s tuctem včelstev může za rok mít nejvýš tak 2 - 3kg = nejvýše 75 mezistěn zbytek musí stejně doplnit ze závadného zdroje.
Ovšem tady taky platí: Kdo má peníze,ať je utratí a kdo si hraje , nezlobí.
Budem-li pak uvažovat rozumně, tak pokud bude zpracovávat jen vosk z vlastního zdroje, od včel svého chovu, tak desinfekce 117°C je vlastně zbytečná.

pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 02.2.2012 08:58:15
> ----------------------------------------
> Hm, celý ten návod vypadá slovosledem , jako by to byl překlad internetovým
> překladačem z angličtiny. Ten návod rozhodně nepsal nebo nekorigoval rodilý
> čech. Ani český včelař.
> Spory moru plodu zřejmě zchoulostivěly, za socialismu bylo třeba k jejich
> zničení teplota 117 st C a ještě k tomu v prostředí kyseliny sírové. Dneska
> podle tohoto návodu stačí jen prostých 117 st C bez kyseliny!!!! Výš než
> 117 st C nelze jít, protože vosk se už znatelně poškozuje. Vůbec celá
> nádoba na desinfekci vosku musí být speciální, má li se dodržet těch 117 st
> C a přitom vosk nepřepálit. Buď to musí být hrnec, který se ohřívá přes
> nějakou kapalinovou lázeň nebo aspoň musí ten hrnec mít nějaké pořádné
> kvalitní akumulační dno, které rozvádí teplo. Pro 30 kg vosku to musí být
> hrnec o objemu takových 50 litrů a přitom s akumulačním dnem!!!!!Obyčejný
> tenkostěnný hrnec zahřívaný nějakým vařičem stoprocentně vosk přepálí,
> protože tam dochází těsně u dna k teplotnímu spádu klidně i 100 st C a tady
> se nesmí překročit 117 st C! Zvláště pokud se včelař spolehne na teploměr,
> strčí čidlo někde do vrchní vrstvy skoro 40 litrů vosku a vůbec nemíchá.
> Míchání vosku, pokud ohřev není ve speciální nádobě třeba ohřívané tou
> lázní, rozhodně v návodu mělo být.
> Taky to nalití té vody do horkého vosku je v tom návodu problematické.
> Napsat jenom nalít vodu do vosku nestačí, zvláště když tam je teplota nad
> 100 st C a tedy pravděpodobnost vystříknutí horkého vosku nebo vařící vody
> tady je. Návod k prodávanému výrobku je právní dokument, pokud zákazník
> přesně dodrží návod, vlije vodu do horkého vosku, a dojde třeba k popálení
> nebo jinému poškození, padá vina na výrobce nebo na dodavatele návodu.
> Výsledek by tedy nejspíš byl soud a náhrada škody třeba za vypálené oko.
> Správně by tedy v návodu pro běžné lidi mělo být aspoň něco jako "za
> stálého míchání se opatrně voda nalévá do vosku nebo tk nějak. Plus k tomu
> případně ještě něco jako "použijí se osobní ochranné pomůcky"
> Mně ten text připadá spíš jako antinávod. Pro hrubou informaci, o co se
> jedná, dobrý, ale postupovat jen podle něho dost problematické.
>
>
>

"To nebude strojový překlad, ty vypadají jinak, to psal někdo, kdo má s češtinou problémy a jen si nechal vychytat hrubky Wordem. "

Možná to bude obojí dohromady. Připadá mi, že poznávám tvary, které takové překladače produkují.

To nebude strojový překlad, ty vypadají jinak, to psal někdo, kdo má s češtinou problémy a jen si nechal vychytat hrubky Wordem. Ale jinak souhlas s tím, co píšete o vosku.
Pepa

Hm, celý ten návod vypadá slovosledem , jako by to byl překlad internetovým překladačem z angličtiny. Ten návod rozhodně nepsal nebo nekorigoval rodilý čech. Ani český včelař.
Spory moru plodu zřejmě zchoulostivěly, za socialismu bylo třeba k jejich zničení teplota 117 st C a ještě k tomu v prostředí kyseliny sírové. Dneska podle tohoto návodu stačí jen prostých 117 st C bez kyseliny!!!! Výš než 117 st C nelze jít, protože vosk se už znatelně poškozuje. Vůbec celá nádoba na desinfekci vosku musí být speciální, má li se dodržet těch 117 st C a přitom vosk nepřepálit. Buď to musí být hrnec, který se ohřívá přes nějakou kapalinovou lázeň nebo aspoň musí ten hrnec mít nějaké pořádné kvalitní akumulační dno, které rozvádí teplo. Pro 30 kg vosku to musí být hrnec o objemu takových 50 litrů a přitom s akumulačním dnem!!!!!Obyčejný tenkostěnný hrnec zahřívaný nějakým vařičem stoprocentně vosk přepálí, protože tam dochází těsně u dna k teplotnímu spádu klidně i 100 st C a tady se nesmí překročit 117 st C! Zvláště pokud se včelař spolehne na teploměr, strčí čidlo někde do vrchní vrstvy skoro 40 litrů vosku a vůbec nemíchá. Míchání vosku, pokud ohřev není ve speciální nádobě třeba ohřívané tou lázní, rozhodně v návodu mělo být.
Taky to nalití té vody do horkého vosku je v tom návodu problematické. Napsat jenom nalít vodu do vosku nestačí, zvláště když tam je teplota nad 100 st C a tedy pravděpodobnost vystříknutí horkého vosku nebo vařící vody tady je. Návod k prodávanému výrobku je právní dokument, pokud zákazník přesně dodrží návod, vlije vodu do horkého vosku, a dojde třeba k popálení nebo jinému poškození, padá vina na výrobce nebo na dodavatele návodu. Výsledek by tedy nejspíš byl soud a náhrada škody třeba za vypálené oko.
Správně by tedy v návodu pro běžné lidi mělo být aspoň něco jako "za stálého míchání se opatrně voda nalévá do vosku nebo tk nějak. Plus k tomu případně ještě něco jako "použijí se osobní ochranné pomůcky"
Mně ten text připadá spíš jako antinávod. Pro hrubou informaci, o co se jedná, dobrý, ale postupovat jen podle něho dost problematické.

nemate niekto skusenosti s masinkou na odlievanie medzistien zo stranky www.alfranseder.de. ?mne sa tie liate medzisteny akosi viac pozdavaju..ale to je len moj subjektivny nazor...vosk som raz roztapal bez vodneho kupela na elektroplatni..v hrnceku..to bola kanonada,vsetko okolo do dvoch metrov zasrate:-)

----- Original Message -----
> Honzo, zdržte se prosím komentářů do diskuze před celým národem na naše
> pracovní postupy ve stylu-doufám, že to po nás nikdo nezopakuje-.

Mám dvě jednoduché otázky.
1.Proč zde na včelařské diskuzi používáte slovník jako naši politici v
parlamentu = je nepřípustné mít jiný názor než je názor můj a mé ....
doplňte si sami.
2.Jak tam tu vodu lijete a za jak douho se teploty vyrovnají na Vámi
uváděných cca 85 stupňů celsia? Já bych vodu do vosku dříve než jeho teplota
klesne pod 100 stupňů nikdy nevlil. Jsem asi málo odvážný.
Vašek.

Honzo, zdržte se prosím komentářů do diskuze před celým národem na naše pracovní postupy ve stylu-doufám, že to po nás nikdo nezopakuje-. Tento pracovní proces používáme již 20 let a výrobce lisy vyrábí již 100 let a Vy máte lis 2 léta? Tak napište více konkrétních důvodů, proč se domníváte, že by k tomu mělo dojít, nebo nepište nic! Tyto diskuze jsou proslulé teoretizováním a z praxe nepodloženými argumenty, proto se jich nezůčastňuji, jen čas od času napíšeme nějakou tu novinku, ale poškozovat se nenecháme. Jinak vysvětlím, proč si přítel Jindra myslí, že by to mohlo udělat BUM, ale neudělá. Neudělá proto, protože když si stanovíme koeficient popisující vedení tepla přes stěny nádoby, bude záviset na velikosti plochy, přes kterou je vedeno teplo a tedy i na množství vosku v nádobě. Na síle ohřevu a na teplotě dodané kapaliny, v tomto případě vody o teplotě 12°C a jeho množstvím(3l). Pokud někdo tohle chce vypočítat, dostane se mu výsledku Zhruba 85°C teploty nehomogení směsy a při téhle teplotě rozhodně voda, ani vosk nevystříkne a neudělá BUM.

Zdravím,
ve zmíněném návodu máte napsáno, že "Po hodinové dezinfekci varem na 117°C do 30Kg vosku nalijeme 3l vody a důkladně vosk propereme." Doufám, že to někdo po Vás nezopakuje "BUM".

zařízení je kontinuální a jednorázové, takže na jedno zpracování je med napastován. Do zařízení med vtíká a vychází již napastovaný. Odpadá všechna práce kolem dokola.
Toto zažízení je revoluční a sestrojili jsme jej s panem Lankoffem, výrobcem strojních včelařských zařízení.

..som to pozrel cez googl a da sa kupit cez net aj u vas..

Dobrý den, Zkonstruovali jsme zařízení na pastový med LŘ-Lankoff Říha-, není třeba mýchadlo, motor, ani 50, 100, či 150kg nádoby. Pro zájem o toto zařízení volejte tel.:775025020

Tu mnou spominanu farbu vyraba Chemolak Smolenice,Zakladnu nemam poruke,vrchna ma oznacenie u 2081(1000),farba sa vola Chemopur..odkedy ju poznam,(15r) Tak ju pouzivam namiesto syntetickych farieb(kvalita sa neda porovnat)..ten sud vyhadzovali susedia ked zomrela u nich babka,bol to original kupovany z obchodu na ten spominany ucel..(zverstvo-to je vystizne oznacenie :-) )

Dobrý den všem, zveřejnili jsme návod na výrobu mezistěn. Máme nové www a tak je tam spousta vychytávek z praxe spolu se zařízením a příslušenstvím. Kdo máte zájem, můžete přijet k nám do výrobny a podívat se na výrobu mezistěn. www.vceliprodukty.cz Včelí farma Říha, lisy na mezistěny tel.: 775025020 email: michal.riha/=/vceliprodukty.cz

díky za názor, fakt jsem si to neuměl vysvětlit. Zní to pozitivně, že v tom nejsem sám...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Automatizovan? pastov?n? medu
> Datum: 01.2.2012 18:23:06
> ----------------------------------------
> Radku, mám podobné zkušenosti. S velkou slávou jsem si aut. pastovač
> vyrobil a po odzkoušení se opět vrátil k vrtačce a dřevěnému hranolu.
> Nejsem tak bohatý, abych odrazoval mé zákazníky od pastovaného medu. Marná
> sláva s vrtačkou v nádobě je konzistence daleko jemnější.Pastuji až do
> konečné podoby a pak nahřeji na 30 st. Pak už jen přes střihací ventil do
> sklenic. Jako vrtačku doporučuji míchadlo na maltu, protože má nejmenší
> otáčky. Asie vychází docela levně, žel značkové je i kolem 10 000.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Radku, mám podobné zkušenosti. S velkou slávou jsem si aut. pastovač vyrobil a po odzkoušení se opět vrátil k vrtačce a dřevěnému hranolu. Nejsem tak bohatý, abych odrazoval mé zákazníky od pastovaného medu. Marná sláva s vrtačkou v nádobě je konzistence daleko jemnější.Pastuji až do konečné podoby a pak nahřeji na 30 st. Pak už jen přes střihací ventil do sklenic. Jako vrtačku doporučuji míchadlo na maltu, protože má nejmenší otáčky. Asie vychází docela levně, žel značkové je i kolem 10 000.
Zdraví R. Stonjek

Jo a mimochodem , tahle firma prodává jen s velkými zadními drážkami . Na některých jsou i 3 drážky , čtvercového profilu a jdou skorem do poloviny tloušťky !!!!

Já tam falc používám. ˇVelkou dírou prolezou vosy mezi vnější palubku a vnitřní prkénko , vyberou polystyren a budují hnízdo.

Já vím , že nemají , nebo by alespoň nemusely . Ty oboustrannéje nemají doteď. Za prvé je asi dělají ze suchého , ne "sešeného" dřeva a za druhé jsou silné - těžké , takže ty ne .

Ja tyhle palubky pouzivam na vyrobu nastavku bezne.Zevnitr zadni drazky vcely zatmeli propolisem a zvenku sedi palubky na sobe(nepouzivam falc na nastavcich,urvat nastavky od sebe je i tak fuska).Se zadni drazkou na palubce nemam problem,uvnitr je stejne polystyrenova vypln.JosPr

Všechny palubky nemají drážkování viz. : http://www.secacz.cz/palubky/
Otázkou je kde se to dá koupit.
Tom

Pro výrobu nástavků potřebuji palubky. Teď ale všude prodávají jen s vyfrézovanými drážkami na zadní straně . Dřív byly alespoň malé , ale teď jsou tam jak vlezy pro čmeláky. Prý , že vyrobit palubku bez těch proříznutí nejde. Poradí mi někdo , kdo prodá , nebo vyrobí palubky s malým , nebo žádným týlním prořezem ?
pet.kozlik/=/volny.cz

No, vlastně nástroje z oceli nebo nerezi by mohly při vybírání medu z hliníkové konve přidávat do medu i piliny z toho hliníku.

Co se týká rozpouštědlových barev, ještě měsíc po zatvrdnutí barvy je v hmotě barvy uzavřeno cca 1 - 3 % zbytků ředidel. Po roce je to nějak 0,1 - 0.01 % ředidel. A bývají to ty nejhůř vypařitelná ředidla s vysokým bodem varu a velkou molekulou, která často i nejvíc smrdí. Nádoby natřené zevnitř barvami je tedy třeba nechat pořádně a hodně dlouho vyvětrat. Nebo po pořádném zaschnutí protáhnout přes vysokou teplotu, co barva dovolí.

Ta polyuretanvá barva pro styk s potravinami je U 2054 z Colorlaku? Já jsem na ni taky narazil, když jsem hledal na internetu vhodné barvy, akorát nebyla nikde v provozovnách v prodeji a výrobce mi sdělil, že to je proto, že barva je určena pro průmyslové použití. Řekl bych, že tato polyuretanová barva bude na větší použití o něco lepší než epoxidová S 2321 Epolex, protože polyuretanové barvy se mnohem snadněji stříkají a mělo b být s nimi snadnější dosáhnout kvalitního vzhledu.
Bisil se mně zdá příliš měkký a má malé množství sušiny.

Hliníkovou nádobu použít na kysané zelí je zvěrstvo. Elox, pokud by tam byl, zpomalí rozpouštění toho hliníku kyselinou pouze o nějaký měsíc. Sud by musel být zevnitř natřený třeba tou polyuretanovou nebo epoxidovou barvou, pod ní příslušný základ a to všechno podle návodu pro povrchovou úpravu vnitřků pivovarnických, vinařských a podobných zařízení v tloušťce minimálně 150 mikronů. To znamená několik vrstev nátěrů.

Ahoj, jednoduchá otázka, složitější odpověď. Sám pastuji pár metráků každý rok silnou vrtačkou a nerezovou vrtulí max 2x denně, spíš 1x. Doba závisí na tom, kdy začneš míchat, jestli již začne med krystalizovat (u řepky 1-2 týdny po vytočení dle teploty a % vody.) nebo jestli očkuješ. Pokud očkuješ, stačí 3 dny 2x denně a šup do sklenic. Kamarád má udělané zařízení z nvyhřívané nádoby, která sloužila myslím k přípravě krmení pro teleta. Přidal jenom silný motor s vrtulí. Obyčejný vypínač, občas 1-2x dneně zapne třeba na půl hodiny, vrtačkou lépe obsah promícháš, není třeba tak dlouho. Vyhřívání je výhodné, nemusí tak pospíchat se stáčením... Pokud vyhřívání nemáš a nestočíš včas, je o zábavu postaráno.
Můj závěr je ten, že pokud je člověk doma, je úplně jedno jakým způsobem to dělá, sám mívám lepší pastovaný med než ten profík a nevím proč. Velká nádoba a bez vyhřívání - nedoporučuji...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Automatizovan? pastov?n? medu
> Datum: 01.2.2012 10:12:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den, máte někdo zkušenosti s pastovacím zařízením na med - mám na
> mysli automatické míchadlo ( nádrž, elektromotor s vrtulí, časovač, popř.
> vyhřívání ). Zajímalo by mě, jak rychle dojde ke zpastování jedné dávky ve
> dnech? Osobní zkušenost mám pouze s hranolem a vrtačkou, míchám ráno,
> odpoledne, večer. Při automatickém míchání co 2 hodiny je to rychlejší
> proces oproti vrtačce a hranolu? Jakou máte zkušenost s velikostí nádrže
> 50, 100, 150 l ? a popř. vyhřívání ano či ne?
> Děkuji za odpovědi
> Tomáš
>
>
>

Dobrý den, máte někdo zkušenosti s pastovacím zařízením na med - mám na mysli automatické míchadlo ( nádrž, elektromotor s vrtulí, časovač, popř. vyhřívání ). Zajímalo by mě, jak rychle dojde ke zpastování jedné dávky ve dnech? Osobní zkušenost mám pouze s hranolem a vrtačkou, míchám ráno, odpoledne, večer. Při automatickém míchání co 2 hodiny je to rychlejší proces oproti vrtačce a hranolu? Jakou máte zkušenost s velikostí nádrže 50, 100, 150 l ? a popř. vyhřívání ano či ne?
Děkuji za odpovědi
Tomáš

..ale plastove ci drevenne nastroje by sa mali pouzivat aj na vyberanie medu z al kanvi ktore niesu osetrene nicim..ked u nas v 2004 zakazali pouzivat al kanvy tak jedna firma ponukala ich vylievanie epoxidom..zakladny bordovy a nan biely potravinarsky..trosku otazeli a co je horsie,kamarat ich ma a aj po 6.rokoch je v nich citit jemny chemicky zapach..mne osobne sa cisty al ovela viac pozdava nez ten epoxidovy..U nas chemolak robi farbu polyuretan 2zlozkovy,v bielom odtieni je vhodny aj na nater kanvi zvnutra..mal som s nim urobeny medomet,vyborna skusenost,po par tyzdnoch ani naznak pachu a vynikajuca odolnost..a ako Ales spomina,nater kanvi zvonka je super(ak ich nedavate do vykupu) a vyrazne zvysuje esteticku hodnotu prevadzky(videl som aj jednoducho nastreknute pekne logo cez sablonu na takychto kanvach) Extrem sa mi zdal hlinikovy eloxovany sud na kvasenie kapusty,nahnedly elox osuchany a v hliniku kratery..co ti ludia jedli v tej kapuste si ani nechcem predstavit..

Marceli,
měl bych velkou prosbu. mMohl by ses mi ozvat soukromě, měl bych ještě jednu otázku a návrh.
díky Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 21:22:29
> ----------------------------------------
> V naší ZO Traplice to zatím odhaduji na cca 30% ztráty. Výročka ještě
> nebyla , ale některým už na podzim padly celé stanoviště. Zůstaly jen
> prázdné úly. Sám zatím žádné stráty nemám - 40 kmenových včelstev +
> 30oddělků. Jen některá včelstva opravdu na podzim dost zeslábla.
> Marcel
>
>
>

"I když v konvích z Al nic neskladuji, povrch hliníkových předmětů se z těchto důvodů upravuje eloxováním které je buď chemické a nebo trvanlivější, snad je správný výraz elektroforézní. Nová konev je z těchto důvodů hladká a stříbřitě lesklá. Navíc nucená výměna hliníku za nerez je hlavně o kšeftu a ne o záporných účincích na lidské zdraví. Zdraví R. S."

Slitina potravinářský hliník se jmenuje proto potravinářský hliník, protože byla kdysi jako slitina určena k přímému styku s potravinami, kromě těch kyselých. Je to hliník s malou příměsí nějakého jiného kovu , který poněkud zvyšuje pevnost a zřejmě zvyšuje kvalitu oxidové vrstvy. Z té slitiny byly kdysi dělány ty hliníkové konve, původně určené na distribuci mléka. Taky z toho byly kdysi dělány bandasky, konvice na vaření vody, ešusy, běžné hrnce na vaření.
Nedělejme detektivku a nehledejme složitosti tam, kde nejsou. Kdyby hliníkové konve potřebovaly zevnitř kvůli bezpečnosti potravin nějaký umělý povlak, dávno by se za těch 50 let, co jsou tyto konve používány, ozval nějaký hygienik nebo někdo takový. A konve by musely být vyhozeny nebo by se vrstva v nich musela nějak obnovovat.

Eloxování je jinak proces, kterým se přirozená vrstva oxidu na kovu zesiluje a barví. Hliník je k tomu chemicky povahou svého oxidu nejvhodnější. Používá se běžně tam, kde je třeba zvýšit stálost vzhledu povrchu nebo kde je třeba odolný a barevný povrch hliníku. Třeba na všelijaké hliníkové architektonické prvky, na všemožná hliníková držadla, panely vypínačů na spotřebičích atd vystavené ohmatu, Protože elox je tvrdý a i částečně ohmataná vrstva vypadá dekorativně. Na rozdíl třeba od nalakovaného povrchu.

Nalakovat konve práškovou potravinářskou barvou se dá. A epoxid drží na hliníku ještě lépe než na oceli. Problém by byl trochu v tom, jak nalakovat vnitřek konve, protože nanášení se dělá na elektrostatickém principu, se kterým jsou uvnitř kovové nádoby potíže. A v předúpřavách před tím lakováním.
Velký problém takové konve by byl potom v obsahu kousků této barvy v medu, i když to je potravinářská barva. Zákazníkům by se kousky barvy v medu asi nelíbily. Na vybírání medu z takové konve by se tedy musely používat jedině měkké nástroje, plastové nebo případně dřevěné. V žádném případě ne kovové.

V naší ZO Traplice to zatím odhaduji na cca 30% ztráty. Výročka ještě nebyla , ale některým už na podzim padly celé stanoviště. Zůstaly jen prázdné úly. Sám zatím žádné stráty nemám - 40 kmenových včelstev + 30oddělků. Jen některá včelstva opravdu na podzim dost zeslábla.
Marcel

J. Burgel: "Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely nejsou."
______________________

Nezdá se mi pravděpodobné - někdy před třiceti dny byla povinnost omést podložky. Buď hromada mrtvolek upozorní na problém, anebo pokud by včelstvo uhynulo již dříve, nebude zde rozumně uspořádaná měl.

J.B. všechno to jsou viry šířené, podpořené varroa roztočem. LOUPENÍ JE JEN NÁSLEDEK.

Problém je ovšem zjistit, jak moc v tom jsou viry skutečně zapojeny. To by si včelaři museli udělat rozbor a ten veterina bere, aspoň v okr. PR, pouze do 48hod. od padnutí včelstva. Což je nemožné zajistit.

Já rozpouštím med v plastové nádobě 40kg pro potravinářské použití spirálou na rozpouštění medu. Dávám to rozpouštět do bedny z polystyrenu a do 24 hod. je med rozpuštěný. Pořizoval jsem si tyhle věci souběžně a na rozpouštění medu v plast. nádobách jsem se ptal a byl mi ukázán certifikát s možnostmi použití a tyto nádoby je možné, podle toho certifikátu, na rozpouštění medu používat.
Nevím jestli by bylo možné hliníkovou konev opískovat a nechat nastříkat komaxitem pro potravinářské použití. Myslím si, že čistá bílá konev, třebaže uvnitř hliník, bude mít větší důvěru.
Nerez by byl asi nejlepší, ale ta cena je na naše podmínky ještě pořád nad možnosti chovu.

stale ma to obchadzalo,ze sa tam nieco robi s elektrinou okolo tych kanví,ale nemal som sancu si nieco konkretne v hlave vybavit..p.Stonjek vdaka:-)

I když v konvích z Al nic neskladuji, povrch hliníkových předmětů se z těchto důvodů upravuje eloxováním které je buď chemické a nebo trvanlivější, snad je správný výraz elektroforézní. Nová konev je z těchto důvodů hladká a stříbřitě lesklá. Navíc nucená výměna hliníku za nerez je hlavně o kšeftu a ne o záporných účincích na lidské zdraví. Zdraví R. S.

J.B: Takze skladujete med v plastu i dele nez rok? No jeste se mi nestalo,ze bych med vubec skladoval dele nez pul roku,ani v lonskem medovem roce.Vanoce maximum.Navic,kdyz vidim,ze med zacina krystalizovat,radsi ho stocim do sklenic.Hodne stacim do ctyrlitrovek,jednak jsou lidi nauceni ho kupovat v takovem baleni a navic se mi med lip rozpousti.Naskladam lahve na radiator v dilne,opru kolem polystyrenove desky a na strop,a primitivni beznakladova termokomora je na svete.3 dny a med tece..Ale jinak nevidim duvod proc by se nedal med drzet v plastu z atestem dele nez rok.JosPr

Žádný med nerozpouštím všechen mám pastovaný. Převážnou část plním do skla hned, pokud ještě teče. Později pak zpastovaný za pokojové teploty jde velmi dobře ručně plnit do sklenic.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 11:55:38
> ----------------------------------------
> Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější,
> lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich
> med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.
>
> J.B.
> Tak že z nich obsah vybíráte rukou a nerozpouštíte?
>
>
>

Taky přezimovaný oddělek nebo matka Takzvaně "prověřené" se také prodává podstatně dráž.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 11:50:26
> ----------------------------------------
> v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet
> kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.
> J.B.: v dnešní ekonomicky a zdravotně nestabilní situaci by vyzimovaný
> oddělek, vlastně mladé včelstvo připravené na dobrý výnos muselo stát po
> vyzimování alespon část průměrného výnosu medu 2000-4000,- a to nikdo nedá.
> Prodám 15 až 30 oddělků ročně, 5 až 10 si nechám a tak co neprodám zazimuji
> ale na jař nic neprodávám,
>
> Je všechna práce hotova a je třeba jen točit.
>
>
>

niesom v tomto prilis odbornik,ale nezda sa mi to ze by to bol len ten oxid(ale nehadam sa) potravinarsky hlinik je iny ako priemyselny,na kable,motory atd..raz mi o tom jeden pan z metalurgie od nas hovoril,ale to je uz skoro 20r,ja som vtedy ako vcelar zacinal a nepamatam si detaily:-( S hlinikom sa da carovat,dnes motorky ducati(spicka v tomto segmente)bezne pouzivaju rozety z Al..to sa pred par rokmi nikomu ani nesnivalo.

"konvy mali od vyroby nejaky film,ci mikrovrstvu,upravu povrchu,drviva vacsina to uz ma zosuchane a tym padom sa o ich vhodnosti na styk s potravinami typu med(urcity obsah vody a kyselin)da silno pochybovat..suchanim dratenkou atd .to zabijete uplne."

Hliníkové konve mají ochranný povlak od přírody a tím je vrstvička odolného oxidu hlinitého. Vytváří se na hliníku okamžitě. Hliník je jinak tak silně reaktivní kov, že bez této ochranné vrstvy by hliník na vzduchu korodoval a mizel doslova před očima. Proto kvasící zbytky medu působí na hliníkovou konev místně tak silně, kvašením toho zbytku vznikají všelijaké organické kyseliny, které tu ochrannou vrstvu rozpouštějí a hliník tak na tom místě koroduje do hloubky.
Je fakt, že by bylo vhodné asi s tím počítat. Vyčištěný povrch hliníku zaleštit od škrábanců a vrstvu oxidu hlinitého posílit vařící vodou nebo párou.

mam podobnu skusenost ako mirek..raz tu niekto spomenul horku cokoladu ako naj navnadu..vsetky som na nu vychytal,dokonca pokus-vedla pasce s coko som polozil krajec chleba a rano mys chytena a chleba nedotknuty:-)

konvy mali od vyroby nejaky film,ci mikrovrstvu,upravu povrchu,drviva vacsina to uz ma zosuchane a tym padom sa o ich vhodnosti na styk s potravinami typu med(urcity obsah vody a kyselin)da silno pochybovat..suchanim dratenkou atd .to zabijete uplne..Na druhej strane,ak mate svoje vlastne,ktore nemenite do vykupu,tak maju hodnotu ovela vyssiu ako plastove,ktore su sice lacnejsie(skutocne?)ale zivotnostou sa hlinikovym nepriblizuju ani nahodou..ja mam plastove,lebo cca 90ks hlinikovych v takom koser stave som nemal sancu zohnat..mam aj par hlinikovych,ktore maju rv 1989 a tie su nadherne..

K podzimu jsem na stanovišti,na zahradě každý den natahoval pasti a myši chytal.Každý den jich bylo aspoň 3-5.Po 14 dnech už nic.Do této doby mám pasti nataženy a nic.Po myších ani památky.Vyplatí se to.

To dělám už jen pro své potěšení párkrát za zimu.
Radek
J.B. Já ti nebo vám to jen doporučuji a přeji a částečně i závidím!

Já do včel také lezu i v zimě... "abych věděl", pak mě pan Menšík nařkne že čím víc se s ... tím víc smrdí. Já s tím souhlasím ale stejně jsem tam lezl, lezu a budu lézt. Včely totiž nejsou ... a i když na jaře před proletem sdmrdí jako ... nejsou ... .

Myším a myšicím docházejí v norách jednak zásoby, jednak se během teplého a suchého podzimu pořádně namnožili. A na podzim taky nebyly podzimní deště, které spoustu z nich v norách vytopí a zlikviduje.
Tak hledají za každou cenu nějakou potravu.

Jos Pr ( sorry)

Hlinikove konve jsem taky vyslal smer kovosrot,teda krom dvou,ve kterych vozim z palirny slivovici.Plastove nadoby na med,to je neco uplne jineho,navic par s pakovym ventilem na plneni medu do sklenic taky neni k zahozeni.JosPr.

J.B.
Tak že skladujete v plastu i více než rok?

Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější, lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.

J.B.
Tak že z nich obsah vybíráte rukou a nerozpouštíte?

v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.
J.B.: v dnešní ekonomicky a zdravotně nestabilní situaci by vyzimovaný oddělek, vlastně mladé včelstvo připravené na dobrý výnos muselo stát po vyzimování alespon část průměrného výnosu medu 2000-4000,- a to nikdo nedá.
Prodám 15 až 30 oddělků ročně, 5 až 10 si nechám a tak co neprodám zazimuji ale na jař nic neprodávám,

Je všechna práce hotova a je třeba jen točit.

Molčík: Takže bych to tipnul na varroázu a následnou
loupež, proto ty mrtvolky.
Takže bych to tipnul na varroázu a následnou loupež, proto ty mrtvolk
J.B. všechno to jsou viry šířené, podpořené varroa roztočem. LOUPENI JE JEN N8SLEDEK.

Za prvé to bylo v souvislosti s varoázou, což je dost podstatné a za druhé nevidím žádný problém nadzvednou dekl a fólii a poslechnout, zda včelstvo žije. To dělám už jen pro své potěšení párkrát za zimu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 31.1.2012 11:31:50
> ----------------------------------------
> Hubač.
> I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět
> J.B.!!!!!!Neví!!!!
> U mého kolegy důvěrníka jsme aerosovaly (první ošetření) prázdný ůl.
> Já sám také nevím zda je vše živé a v zimě to nebudu hledat protože bych
> tomu stejně nemohl pomoci.
> Na výboru jsme jen stanovili termín sběru měli a objedenávání jedů pro
> organizaci jsme nechali na čas až budou stavy včelstev včelači vědět.
> Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely
> nejsou.
> J.B.
>
>
>

Hubač.
I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět
J.B.!!!!!!Neví!!!!
U mého kolegy důvěrníka jsme aerosovaly (první ošetření) prázdný ůl.
Já sám také nevím zda je vše živé a v zimě to nebudu hledat protože bych tomu stejně nemohl pomoci.
Na výboru jsme jen stanovili termín sběru měli a objedenávání jedů pro organizaci jsme nechali na čas až budou stavy včelstev včelači vědět.
Předpokládám že někdo sbírá směsnou měl i z podložek kde nahoře již včely nejsou.
J.B.

S poklesem teplot jsem zaznamenal zvyseny zajem hlodavcu prohryzat se do ulu kudy to jde,plastovym ockem,cesnem kolem pletiva nebo dnem kolem uchyceni site.Vsude trisky.Snad je to i v souvislosti s odberem meli,kdy jsem odstranil podlozky a pres sit je ul pro mysaky atraktivnejsi.JosPr

Hlinikove konve jsem taky vyslal smer kovosrot,teda krom dvou,ve kterych vozim z palirny slivovici.Plastove nadoby na med,to je neco uplne jineho,navic par s pakovym ventilem na plneni medu do sklenic taky neni k zahozeni.JosPr.

Já od mlékarenských konví jsem již ustoupil.Plastové sudy jsou levnější, lehčí, prázné skladnější, plné jdou dobře stavět 3 na sebe, lépe se znich med nabírá, při čeření jde dobře šum dobře sebrat hustým hranatým cedníkem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 09:37:36
> ----------------------------------------
> "....konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
> _____________________
>
> Škoda, mohl jste ji nabídnout k prodeji. Těch 12Kč/kg by myslím dost
> včelařů rádo přeplatilo :o)
>
>
>

Já to myslel jinak
sud Na 40 kg medu (116 Kč) = 1kg medu
prodámli koev do zběru a přidám ušetřené peníze za čistící prostředky, mám peníze na ten nový sud.
Pro práci se sudem to pak vyjde nastejno.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 09:08:46
> ----------------------------------------
> "Já to hravě vyřešil novým 40l sudem z Pastimexu v Prostějově za 116 kč a
> konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg"
>
> Fakt je, že doba se mění. Dvě hliníkové konve s medem dříve znamenaly i jen
> ve výkupní ceně medu obnos ve výši cca       jednoho měsíčního průměrného platu.
> Dneska ve výkupní ceně medu je to hodnota, jakou dneska vydělá průměrný
> zaměstnanec za týden. Nebo za ještě kratší dobu. Holt se ty hiníkové konve
> časem pořádně zmenšily.
>
>
>