Včelařská konference

Musím opravit svůj minulý příspěvek. Cena cukru se zvyšuje u 50kg balení na 16,59/kg

botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikamenovitých(
Saxifragaceae)


----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
Subject: Re: Srstka?


> správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
Rýbezla
> egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> Saxifragaceae)
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> Subject: Srstka?
>
>
> > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> > jako "srstka angrešt".
> >
> >
>
>
>

bububu s plasty - je hezké popsání reality.

Nechejme vsichni na hlavách a venujme se vcelám a ne výmene konví. kdo umí pocítat dojde také k tomu, ze hliníková konev ve sberných surovinách stojí okolo 250 Kc , kdo mení ...... mení ....
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Wednesday, March 31, 2004 3:08 PM
Subject: Antwort: nadoby na med



skontrolovat ta nemozu nijako. Toto bububu robia ludia, ktory sa snazia
predat plastove nadoby. Predpokladam, ze za takych 5 - 10 rokov budu robit
podobne bububu, ked nas budu chciet donutit vymenit plastove za antikorove.
Aj na mna to skusal nakupca systemom. " Z hlinikovych koniev uz
nevykupujem, len z umelohmotnych " Pritom nakupca to aj tak prelieva do
sudov. Sud na med nastriekany potravinarskym lakom stoji 450,- Sk.
Moj nazor: Na predaj doma staci kupit jednu, ci dve antikorove nadoby z
ktorych sa plni do poharov.
Zakaznik / pripadne hygienik ak nahodou pride / vidi - parada plni sa z
antikorovej nadoby.
A z coho sa to leje do tych anikorovych uz nikoho nic.

P.S. Nikdy by som nevymenil pouzitelnu hlinikovu konvu za bezcennu
umelohmotnu.

Matej




milan podolan
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: nadoby na med
31.03.2004
14:40
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






dobry den,chcem sa spytat vcelarov ake maju nazory a skusenosti s
pouzivanim plastovych nadob na med.Rocne mi vcielky prinesu okolo 1500kg
medu,bezprob.ho predam doma.Pouzivam hlinikove kanvy,akym sposobom ma mozu
skontrolovat po ich zakazani?Na slovensku je to zevraj otazka casu kedy
budu zakazane-aka je situacia v cehach?
dakujem,s pozdravom milan.

vcely nosia pel ,ale nie z repky :-) , Takze si myslim ze nie je dovod
obavat sa otravy.

Matej




Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<eman.v/=/email Kopie:
.cz> Thema: Re: Jar 2004

01.04.2004
09:05
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






:>Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa,
:>ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a
:>vcelstva nebudu dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp.
agata.
:>
:>Ako to teda vidite Vy???

Počasí se nebojím, zdá se mi optimální a i kdyby ne, musíme se s tím včely
a my vyrovnat. (Ty Pepo se svojí polohou na tom budeš vždycky líp, než my)
Bojím se ale toho, že včera odpoledne stříkali přípravkem Nurelle D řepku,
které je kolem dokola nejmí� 50 ha.
Na http://www.inapicoltura.org/Simposio%20ICPBR/Titera.htm o tom píšou. Je
to stejné svinstvo, jako Regent. Tak teď začínám přemýšlet o tom co udělám,
když odpoledne najdu otrávené včely. Od pondělka lítají a nosí pyl radost
pohledět.

zapadne slovensko, nadm. vyska 170 m - vcely dobre, jarny rozvoj je
priaznivy. Kratkodobe ochladenie nevadi / do 7 dni /. Vcely by som ale na
tvojom mieste prehliadol. Stav zasom je velmi dolezity. Matky uz vydatne
kladu a spotreba zimnych zasob rychlo stupa.

A prirode nerokazes ... inak je to zatial OK

Matej



Pepo
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Jar 2004
01.04.2004
07:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

rad by som sa Vas spytal, ako vidite tohtorocnu jar. Vcely mam umiestnene
na juhozapadnom Slovensku (nadm. vyska cca 220 m) a musim sa priznat, ze
som sa este nedostal k jarnej prehliadke. Podla toho, ako mi vcely lietaju
(podvecer) to nevyzera zle. Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa,
ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a vcelstva nebudu
dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp. agata.

Ako to teda vidite Vy???

Pepo

ked si odpocitas drevo, zostane ti strasne maly plast. Ak chces do nastavku
puzit aj normalne "B" potom musis z vysky polramika odpocitat vceliu
medzeru medzi polnastavkami, takze vysledna vyska polramika by bola 130 mm
a to je uz dost malo.
Osobne vcelarim na 42x17 cm. Jarny rozvoj na ramiku 42x35 je urcite cca o
10 - 15% lepsi ako na dvoch 42x17 cm / nemusia ohrievat drevo a ulicku /,
ale manipulacia s dvoma mierami, tvorba odlozencov, vymena diela su prilis
komplikovane, takze som sa vysokych ramikov v plodisku / cez dva nastavky /
vzdal.

Matej




ANMI
<antalik/=/basl An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.sk> Kopie:
Thema: nizky nastavok k 42x27.5 B-SK
02.04.2004
12:41
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Pozdravujem vcelarov,
chcel by som sa opytat, ci nema niekto skusenosti s nizkym nastavkom k
slovenskej miere "B" ramik 420mmx275mm.

Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik
avsak ramik mi pripada prilis maly.

Dakujem vopred za nazor.

ANMi
----

Opět se připojuji do zbytečné debaty. Již před několika dny jsem posílal příspěvek o prodeji cukru ve Střelicích. Jsem s nimi stále v kontaktu, již mají pouze jemný krystal v ceně 15,54/kg, po domluvě včetně dovozu na tel.č. 603 370 073. Podle Vaší debaty si myslíte, že bude cukr asi za 1,-Kč ?,(viděli jste Polsko v Tv?)

Přítel Stonjek má zřejmě na mysli včelaře, kteří zaznamenávají každý rok
nezanedbatelné zimní ztráty včelstev i bez melecitózy a loni získali možnost
na tyto uhynulá včelstva vyfasovat peníze. Z toho pohledu mu rozumím.

Otázka je, jak melecitózu včas zjistit a co proti melecitóze dělat.

Před nějakou dobou se k tomu vyjadřoval někdo myslím z VUVČ Dol, pamatuji
si, že uvedl, že díky abnormálně teplému počasí se změnilo složení
rostlinných šťáv a díky tomu byl v podzimní medovici mnohem větší obsah
melecitózy.

Posledních pár let mi krmení včelstev vyšlo dost pozdě, poslední med jsem
vybíral v druhé polovině září a včely krmil potom. V podstatě každý rok jsem
na lesním stanovišti zaznamenal na plástech nějaké buňky, ve kterých se
nacházela rosolovitá směs krystalků a tekutého cukru - melecitózní med.
Matně si vzpomínám, že v roce 2002 jich bylo více než jindy. Snad by se tak
dala melecitóza zjistit dostatečně včas, aby šlo něco udělat.

Vytáčet tyto zásoby a znova krmit včely by asi bylo to nejkrajnější řešení v
případě katastrofálního množství medovice. Třeba by stačilo mít zpracované
zásoby navíc ze včelstev třeba doma na zahradě a v době, kdy na lesním
stanovišti je zbytek plodu na posledním rámku, tak asi začátek října,
vybrat v místě kolem plodu, to je z předpokládaného místa usazení zimního
chumáče 2 -4 rámky s největším množstvím melecitózních zásob a nahradit je
těmi připravenými bez melecitózy. Ty s melecitózou by se mohly vytočit třeba
na medocukrové těsto. Možná by se to na lesních stanovištích s velkým
výskytem melecitózy vyplatilo provádět automaticky každý rok.

Nebo třeba včely po nakrmení během září slabě podněcovat, donesená
melecitózní medovice by se pak v běžném roce spotřebovala v září na výživu
posledního plodu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 10:47 PM
Subject: př. Horký odpověď


> Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a
> všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou
> chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k
nějakým
> penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou
> rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře????
> Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o
> závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco
> dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném
> rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít.
> Zdraví Ruda.

Čas pro nákup cukru na krmení je právě teď, až se začne zavařovat, ceny
cukru každý rok stoupnou aspoň o 2 Kč na kilo.

Je některý z těch statků a zemědělských podniků na Severní Moravě? A nejedná
se o afinovaný, neboli krmný cukr?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:30 PM
Subject: Levný cukr


> Přátelé není mi jasné proč ta debata o levném cukru budete snad na jaře
> krmit aby byla pořádná snůška,takové včelaře taky pamatuji.Každý rok
koncem
> května až do srpna je levný cukr v různých statcích a zemědělských
> podnicích za 10 KČ v tunových žocích chce to jen se ptát v správnou dobu
na
> správném místě.

:>dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v
:>tak ohromném rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít.

Př.Stonjek:
To by mě opravdu zajímalo, co bych měl konkrétně "hodně uělat", abych předešel té tragedii. Po té kritické zimě se masové úhyny vyskytly v celé evropě a označit všechny postižené včelaře za neschopné je trochu přehnané. Někteří se o té situaci dověděli už pozdě. Stát si vlastně nakoupil za 1300.- včelstva, která potřebuje a která by jinak asi nebyla. Nevím co na tom je špatného. Ti včelaři byli postiženi výpadkem 1 roční snůšky a dosmrti si to budou pamatovat.

Co se týká cukru, tak mám radši pořádnou zásobu za 15.- než ho honit na poslední chvíli za 18 a více. Včera ve zprávách ukazovali Poláky jak šílí a skupují cukr na zavařování (a pálení vodky).

Polský Apipol má výšku rámku 115 mm a je tam prý oblýbený
http://www.apipol.com.pl/pol/produkt_view.asp?id=5

Honza

> Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
> Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik
> avsak ramik mi pripada prilis maly.

Pozdravujem vcelarov,
chcel by som sa opytat, ci nema niekto skusenosti s nizkym nastavkom k slovenskej miere "B" ramik 420mmx275mm.

Uvazujem polovicnej vyske v=137mm al. miera Optimal v=170mm.
Vyhoda polovicného je jasná; do dvoch nastavkov mozem pouzit vysoký ramik avsak ramik mi pripada prilis maly.

Dakujem vopred za nazor.

ANMi
----

Tak to jedině na Ostravsku :o)! Na Zábřežsku je to á určitě dlouhé :o)))
A taky se jim tam říká chlupěnky :o)

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 02, 2004 2:37 PM
Subject: Re: Srstka?


Aktuální označení na Severní Moravě je chlupač ( s krátkým a ).

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 7:42 PM
Subject: Re: Srstka?


> neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
> další varianty ( syn. )o kterých vím já :
> Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
> meruzalka srstka, srstka angrešt
>
> k čemu to je dobré ???
>
> Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
> (latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )
>
> podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.
>
>
>
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
> Subject: Re: Srstka?
>
>
> > správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
> Rýbezla
> > egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> > Saxifragaceae)
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> > To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> > Subject: Srstka?
> >
> >
> > > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř
pojmenuje
> > > jako "srstka angrešt".
> > >
> > >
> >
>

Aktuální označení na Severní Moravě je chlupač ( s krátkým a ).

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 7:42 PM
Subject: Re: Srstka?


> neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
> další varianty ( syn. )o kterých vím já :
> Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
> meruzalka srstka, srstka angrešt
>
> k čemu to je dobré ???
>
> Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
> (latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )
>
> podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.
>
>
>
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
> Subject: Re: Srstka?
>
>
> > správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
> Rýbezla
> > egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> > Saxifragaceae)
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> > To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> > Subject: Srstka?
> >
> >
> > > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř
pojmenuje
> > > jako "srstka angrešt".
> > >
> > >
> >
>

Zdravim,

Na pytliky s mouckovym cukrem se kdysi psalo "jako protihrudkujici latka
pouzit amylin (x) procent". Nejsem chemik-potravinar, ale ten amylin mi
pripomina nejaky modifikovany skrob. Bude tam asi vzdycky.
V krystalu asi neni potreba, ale uz jsem sem psal, ze vetsina cukru
krystalu, ktere vidim v x-marketech ma napsano "polobily cukr". Je
otazka co to presne znamena a mozna by nebylo od veci, kdyby nekdo, kdo
ma o veci prehled a informace (nemyslim ted z konfery) zjistil, jak se
cukr v Unii oznacuje a co smi a nesmi obsahovat. Mame to za par a nevime
nic.

PS. Ten praskovy cukr s amylinem z Modranskeho cukrovaru byl naprosto
nejlepsi k vyrobe polevy na zdobeni pernicku.

Zdravi PP.



Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
> No to je právě to :o)!
> Nemám tolik kontaktů a za 18 - 20 Kč se mi sajrajt s pánbůhví jakými
> příměsemi v hypersuper marketech kupovat nechce. Tak jsem za tyhle typy
> vděčný.
>
> Apropos ... Kupoval jsem v Bille moučkový cukr asi 6 kg na medocukrové
> těsto. Přitočila se ke mě nějaká paní a říkala mi, že je to děsné svinstvo,
> že je to aby to nehrudkovalo samý škrob.
>
> Takže bych byl vděčný, kdyby s těmi typy šla i reference o kvalitě.
> Myslím, že není účel koupit co nejlevnější cukr, ale aby měl i patřičný
> obsah toho cukru!
> Nevím, co se do cukru všecko dává aby byl bílý a "rafinovaný" :o)! Ale
> určitě v kile není kilo toho, co má chemický vzorec cukru :o)!
> Má někdo nějaký zdroj postivého cukru za rozumný peníz?
>

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Myslím, že kdo dělá oddělky, tak bude cukr potřebovat už v květnu.
A "kdo netvoří, ten živoří" :o)!

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:38 PM
Subject: levný cukr


Ta správná doba a místo mě zajímá. Hned si zajedu tunový žok koupit, ne
proto že bych teď chtěl krmit, ale mám rád rezervu,alespoň na 1 rok dopředu
a jestli někdo ví jak bude po vstupu do EU tak mu lze závidět. Teď jsou
zajímavé slevy . Od června kupovat cukr je vražda a výkupci medu s cenami
také nijak neoslňují. Daleko důležitější je však mít vysoké výnosy a pak
jsou ceny cukru bezvýznamným problémem.
Zdraví Ruda.

No to je právě to :o)!
Nemám tolik kontaktů a za 18 - 20 Kč se mi sajrajt s pánbůhví jakými
příměsemi v hypersuper marketech kupovat nechce. Tak jsem za tyhle typy
vděčný.

Apropos ... Kupoval jsem v Bille moučkový cukr asi 6 kg na medocukrové
těsto. Přitočila se ke mě nějaká paní a říkala mi, že je to děsné svinstvo,
že je to aby to nehrudkovalo samý škrob.

Takže bych byl vděčný, kdyby s těmi typy šla i reference o kvalitě.
Myslím, že není účel koupit co nejlevnější cukr, ale aby měl i patřičný
obsah toho cukru!
Nevím, co se do cukru všecko dává aby byl bílý a "rafinovaný" :o)! Ale
určitě v kile není kilo toho, co má chemický vzorec cukru :o)!
Má někdo nějaký zdroj postivého cukru za rozumný peníz?

Hezký den!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:30 PM
Subject: Levný cukr


Přátelé není mi jasné proč ta debata o levném cukru budete snad na jaře
krmit aby byla pořádná snůška,takové včelaře taky pamatuji.Každý rok koncem
května až do srpna je levný cukr v různých statcích a zemědělských
podnicích za 10 KČ v tunových žocích chce to jen se ptát v správnou dobu na
správném místě.

Sorry, já nechtěl aby se tady přátelé hádali, já jen netušil ani přibližně, o jaký keř se jedná.Latinské pojmenování mi netřeba, protože angrešt(srstka) mi na zahradě roste a kdyby mi někdo řekl, že mi tam roste meruzalka ,tak by mne ještě víc zmátnul, možná bych se i hádal. :-)

Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k nějakým penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře???? Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít. Zdraví Ruda.

Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k nějakým penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře???? Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít. Zdraví Ruda.

Přátelé když posuzujete situaci kolem úhynů proč vaše zkušenosti zobecňujete na celou republiku nebo opravdu znáte tak dobře situaci jaká byla okres po okrese?Tato melecitozní pohroma nebyla jen v ČR,ale ve všech okolních zemích na východě i na západě.Není nám některým líto,že jsme nedostali taky několikrát oněch 1300kč buďme rádi,že ČSV sehnalo nějaké peníze,pro české včelařství na víc.Ono toho od státu tolik zase nedostanem.Vždyť přínos jednoho včelstva pro společnost je ohadována na 40 000Kč.Přejme proto peníze těm kteří svá včelstva obnovila.Hodně tolerance a pochopení přeje Horký.Závist není to co by nás mělo posunout do EU

Ano přítel Hrdina mě ohalil trubčí plásty vkládám tak brzy abych měl říjné trubce na začátku května, když se mi líhnou první série matek a kdo by je oplodnil když nebudou trubci.
Chovám silná včelstva, která musím na začátku května rozdělit na kmenové včelstvo a oddělek jinak se vyrojí a na to potřebuji mladé matky tak brzy.V tuto dobu také začínám chov matek v brdských lesích.Nejdříve na konci října oddělky zase spojuji a věřte že krmením nešetřím dávám 23 - 27kg na včelstvo.Výrazy jako,že mi to ti trubci všechno sežerou jsem použil jako provokaci do této konference.Dodatečně se omlouvám,ale takové výrazy a myšlenky nejsou mezi včelaři žádnou vyjímkou ba naopak.
Trubčí plásty,které vkládám jsou loňské žemlové barvy jinak by to ani nešlo nebo myslíte, že by včely stavěly na stavebním rámku?Možná někomu ano,ale ně 20.3.prostě stavět nechtějí.Krásné teplé dny a velkou snůšku pylu všem.Horký

Vážení přátelé prosím o radu a pomoc. Potřebuji přepravit vč. vůz od Brna
sem na jih Čech (Č. Budějovice), nevíte o někom kdo má autodopravu nebo je
schopen za "malý peníz" - resp. jede třeba od Brna prázdný sem na jih a
chtěl by vytížit jízdu. Bohužel vůz asi bude mít nefunkční brzdový systém.
Za typy či konkrétní pomoc předem díky.

Marek M. (Č. Budějovice)

-----Original Message-----
From: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) [mailto:nezmart/=/quick.cz]
Sent: Thursday, April 01, 2004 7:42 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Srstka?


neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
další varianty ( syn. )o kterých vím já :
Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
meruzalka srstka, srstka angrešt

k čemu to je dobré ???

Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
(latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )

podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.







----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
Subject: Re: Srstka?


> správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
Rýbezla
> egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> Saxifragaceae)
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> Subject: Srstka?
>
>
> > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> > jako "srstka angrešt".
> >
> >
>

neřešte názvosloví je to složitější než si myslíte -
další varianty ( syn. )o kterých vím já :
Ribes uva-crispa , Glossularia uva-crispa
meruzalka srstka, srstka angrešt

k čemu to je dobré ???

Pokud to opravdu někoho trápí, zjistím aktuální stav ( tj. v současnosti
(latinské mezinárodně) doporučované označení - aktuální )

podobně komplikované je to i u řady dalších druhů.







----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 9:46 PM
Subject: Re: Srstka?


> správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ;
Rýbezla
> egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
> Saxifragaceae)
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
> Subject: Srstka?
>
>
> > Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> > jako "srstka angrešt".
> >
> >
>

správný název je pro angrešt je-česky; Meruzalka srstka, slovensky ; Rýbezla
egreš, botanicky; Ribes glossularia apatří do čeledi lomikanovitých(
Saxifragaceae)

Pepan

----- Original Message -----
From: "Petr Sedl??ek" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 31, 2004 4:15 PM
Subject: Srstka?


> Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje
> jako "srstka angrešt".
>
>

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 5:08 PM
Subject: Apelace na zdravý rozum.


> Dovoluji si trochu kritičtěji vystoupit proti některým tématům v
konferenci
> a doufám, že za své názory nebudu ukřižován. Jestli někdo hledá příčiny
> vysokých jarních úhynů 2002/2003 v oslunění úlů na stanovišti a síle stěn
> tak na nic svět. nepřijde. Ztráty byly totiž způsobeny vyjíměčně silnou
> melecitozní snůškou a následným selháním včelařů. To je přesné popsání
> situace.Za úhyny může neschopnost rychle a účině reagovat na nijak vzácný
> přírodní úkaz běžně popsaný v každé včelařské literatuře.Myslím si,že
> každý, kdo má včelstva umístěna v jakýchkoli nástavkových úlech, mohl je
> zachránit oslabená, ale bez ůhynů. Stačí přitom tak málo.Postarat se o co
> nejsilnější podzimní generaci, do 15.8. mít vydatně zakrmeno a pak se jen
> po několika dnech zajít podívat na váhu. Chtěly včely po nás tenkrát
> tolik? Ale proč by to včelaři prováděli, když toto selhání bylo tak štědře
> zadotováno a odměněno.Takže co se úhynů týče, buďme realisté a
nevymýšlejme
> si blbosti.
> Zdraví Ruda
Plně se s názorem ztotožňuji. Navíc se domnívám, že v jarním úhynu včelstev
hrál významnou roli nedostatek vody v úlech. Pokud včelaři nepodali vodu
včelstvům přímo do úlu (např. prosakovacím krmítkem na vodu), včely neměly
čím ředit zásoby a uhynuly hladem na zkrystalizovaném medu. Věřím, že při
podání vody by byly ztráty menší.
Tento faktor bych řadil právě do skupiny "selhání včelaře".
Svoji domněnku nemám nijak podloženou, protože pokusy ala Smělý jsem
neprováděl.
Zdraví Franta.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.552 / Virová báze: 344 - datum vydání: 15.12.2003

Dobrý den. Malá poznámka : "Selhání" včelařů je poněkud zjednodušeno a
určitě nebylo podporováno "štědrou odměnou" - o té se začalo jednat až na
jaře, kdy již bylo na podzimní zákroky tak trochu pozdě ...
S pozdravem Petr Lokvenc.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 5:08 PM
Subject: Apelace na zdravý rozum.


> Dovoluji si trochu kritičtěji vystoupit proti některým tématům v
konferenci
> a doufám, že za své názory nebudu ukřižován. Jestli někdo hledá příčiny
> vysokých jarních úhynů 2002/2003 v oslunění úlů na stanovišti a síle stěn
> tak na nic svět. nepřijde. Ztráty byly totiž způsobeny vyjíměčně silnou
> melecitozní snůškou a následným selháním včelařů. To je přesné popsání
> situace.Za úhyny může neschopnost rychle a účině reagovat na nijak vzácný
> přírodní úkaz běžně popsaný v každé včelařské literatuře.Myslím si,že
> každý, kdo má včelstva umístěna v jakýchkoli nástavkových úlech, mohl je
> zachránit oslabená, ale bez ůhynů. Stačí přitom tak málo.Postarat se o co
> nejsilnější podzimní generaci, do 15.8. mít vydatně zakrmeno a pak se jen
> po několika dnech zajít podívat na váhu. Chtěly včely po nás tenkrát
> tolik? Ale proč by to včelaři prováděli, když toto selhání bylo tak štědře
> zadotováno a odměněno.Takže co se úhynů týče, buďme realisté a
nevymýšlejme
> si blbosti.
> Zdraví Ruda
>
>

Dovoluji si trochu kritičtěji vystoupit proti některým tématům v konferenci a doufám, že za své názory nebudu ukřižován. Jestli někdo hledá příčiny vysokých jarních úhynů 2002/2003 v oslunění úlů na stanovišti a síle stěn tak na nic svět. nepřijde. Ztráty byly totiž způsobeny vyjíměčně silnou melecitozní snůškou a následným selháním včelařů. To je přesné popsání situace.Za úhyny může neschopnost rychle a účině reagovat na nijak vzácný přírodní úkaz běžně popsaný v každé včelařské literatuře.Myslím si,že každý, kdo má včelstva umístěna v jakýchkoli nástavkových úlech, mohl je zachránit oslabená, ale bez ůhynů. Stačí přitom tak málo.Postarat se o co nejsilnější podzimní generaci, do 15.8. mít vydatně zakrmeno a pak se jen po několika dnech zajít podívat na váhu. Chtěly včely po nás tenkrát tolik? Ale proč by to včelaři prováděli, když toto selhání bylo tak štědře zadotováno a odměněno.Takže co se úhynů týče, buďme realisté a nevymýšlejme si blbosti.
Zdraví Ruda

Este k tym nadobam,napriek tomu ze som predajcom plastovych nadob,tak bez vyhrady a uplne suhlasim s panom matejom,ziadna plast. nadoba sa hlinikovej nevyrovna.Nasa ponuka vznikla na zaklade mnohych rozhovorov so vcelarmi,ktorym sa plastove nadoby masovo vnucovane velmi nepozdavali.Navstivil som cca 18 vcelarskych schodzi,diskusie nemali konca kraja,z desiatok vcelarov sa nenasiel jediny,ktory bz pochvalil nadoby v tvare vedra(kbeliku)po 1 az 3rocnych skusenostiach boli velmi rozladeni.Nasa ponuka prisla cez oci vcelara,z hladiska praktickeho,a nie z pohladu obchodnika.Kazdy si svoj nazor urobi sam na zaklade vlastnych skusenosti.Moj nazor je taky,ze je velka skoda vyradovat hlinik.kanvy,ved v podstate med so svojim obsahom vody mozno radit k suchym potravinam,a tie s hlinikom nereaguju.Ale ak uz vyslo nariadenie,tak treba mat aspon na vyber.Mozno pozriet na: www.geocities.com/tyndo2004/nadoby
S pozdravom Slamka :-)

Přeji hezký den.
Dovoluji si upozornit na nové webové stránky včelařského učiliště (SOUV-VVC, o.p.s.) v Nasavrkách.

http://www.souvnasavrky.cz

Zdraví
J.Přepechal

:>Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa,
:>ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a
:>vcelstva nebudu dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp. agata.
:>
:>Ako to teda vidite Vy???

Počasí se nebojím, zdá se mi optimální a i kdyby ne, musíme se s tím včely a my vyrovnat. (Ty Pepo se svojí polohou na tom budeš vždycky líp, než my) Bojím se ale toho, že včera odpoledne stříkali přípravkem Nurelle D řepku, které je kolem dokola nejmíň 50 ha.
Na http://www.inapicoltura.org/Simposio%20ICPBR/Titera.htm o tom píšou. Je to stejné svinstvo, jako Regent. Tak teď začínám přemýšlet o tom co udělám, když odpoledne najdu otrávené včely. Od pondělka lítají a nosí pyl radost pohledět.

Priatelia,

rad by som sa Vas spytal, ako vidite tohtorocnu jar. Vcely mam umiestnene na juhozapadnom Slovensku (nadm. vyska cca 220 m) a musim sa priznat, ze som sa este nedostal k jarnej prehliadke. Podla toho, ako mi vcely lietaju (podvecer) to nevyzera zle. Len z toho pocasia mam akosi strach. Obavam sa, ci nepride zase prudke oteplenie, prudky rozvoj vegetacie a vcelstva nebudu dostatocne silne, aby vyuzili znasku z repky, resp. agata.

Ako to teda vidite Vy???

Pepo

Možná je slovensky srstka angrešt, ale český botanik tento keř pojmenuje jako "srstka angrešt".

ja som to aj tak myslel,staci par nadob ktore zodpov.novym predpisom,na ukazku,a je to :-)
Dakujem.

XIV. konferencia zlepsovatelov a vynálezcov vo vcelárstve sa po dohovore s
CSZ podla uverejneného clánku v casopise VCELÁR c.4, sa uskutocní v areáli
výstaviska Agrokomlex v Nitre 1.- 3.10.2004. O príprave a konkrétnych
témach, bude podaná vcas podrobná informácia.
Gabriel Komínek, Kosice

skontrolovat ta nemozu nijako. Toto bububu robia ludia, ktory sa snazia
predat plastove nadoby. Predpokladam, ze za takych 5 - 10 rokov budu robit
podobne bububu, ked nas budu chciet donutit vymenit plastove za antikorove.
Aj na mna to skusal nakupca systemom. " Z hlinikovych koniev uz
nevykupujem, len z umelohmotnych " Pritom nakupca to aj tak prelieva do
sudov. Sud na med nastriekany potravinarskym lakom stoji 450,- Sk.
Moj nazor: Na predaj doma staci kupit jednu, ci dve antikorove nadoby z
ktorych sa plni do poharov.
Zakaznik / pripadne hygienik ak nahodou pride / vidi - parada plni sa z
antikorovej nadoby.
A z coho sa to leje do tych anikorovych uz nikoho nic.

P.S. Nikdy by som nevymenil pouzitelnu hlinikovu konvu za bezcennu
umelohmotnu.

Matej




milan podolan
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: nadoby na med
31.03.2004
14:40
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






dobry den,chcem sa spytat vcelarov ake maju nazory a skusenosti s
pouzivanim plastovych nadob na med.Rocne mi vcielky prinesu okolo 1500kg
medu,bezprob.ho predam doma.Pouzivam hlinikove kanvy,akym sposobom ma mozu
skontrolovat po ich zakazani?Na slovensku je to zevraj otazka casu kedy
budu zakazane-aka je situacia v cehach?
dakujem,s pozdravom milan.

dobry den,chcem sa spytat vcelarov ake maju nazory a skusenosti s pouzivanim plastovych nadob na med.Rocne mi vcielky prinesu okolo 1500kg medu,bezprob.ho predam doma.Pouzivam hlinikove kanvy,akym sposobom ma mozu skontrolovat po ich zakazani?Na slovensku je to zevraj otazka casu kedy budu zakazane-aka je situacia v cehach?
dakujem,s pozdravom milan.

Pan Krejčí (Ivanovice u Brna) prodá včelstva i s úly - nástavkové, uteplené, Fa. Povčo,, po 11 rámcích 39 x 24 v nástavku. Telefon: 607775746.
VP

Nové články:
===========

Kalendárium - duben:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004033001

S pozdravem
redakce

Nebuď tak nenažraný, možná budeš mít víc.

pepan

----- Original Message -----
From: "J.Hork?" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:03 PM
Subject: Re: trub?? pl?sty 5513


> Velmi dobrý názor, že by trubci fungovali jako topení?
> Vždyť oni mě užírají zásoby či med není to škoda?To je jako krmit od půlky
> července vždyť to ty včely sežerou ještě než bude zima.
>

TO JE ONO, z tohoto je jasně vidět jak se vyrácí z povědomí úcta úcta ke
všemu živému.

Pepan

----- Original Message -----
From: "pavel" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:20 AM
Subject: Re: trubčí plásty 5513 off topic


> >
> > Ale o to více toho sežere.
> >
>
>
> Přátelé, vždy když čtu že včely "žerou" tak mi tak nějak zatrne.
>
> Za mých mladých let bývalo, že lidé jedli a umírali,
> zvířata žrala a chcípla, nebo pošla.
>
> Včely měly vyjímku, stejně jako lidé se krmily, jedly a umíraly.
>
> Když čtu že někomu chcíply včely, je mi mdlo.
>
> Zkusme tu tradici udržet.
>
> Zdraví PP
>
>
>
>

"Ale o to více toho sežere"
anad bys jim tu trochu nezáviděl , nebuď tak lakomý a budeš o to bohatší. To
mne učíl můj děda.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:11 AM
Subject: Re: trub?? pl?sty 5513


> :>- jeden trubec "vyrobí" v úlu více tepelné energie než jedna dělnice. A
> tím uvolní dělnice z úlu pro snůšku.
>
> Ale o to více toho sežere.
>
> :>- přítomnost trubců má pozitivní vliv na práci dělnic. Jsou čilejší a
> udělají více medu. Bylo to prokázáno srovnávacími testy.
>
> Tomu věřím, ženský jsou taky doma pracovitější, když je povzbuzujeme.
> Co se týká trubců, tak bez velkých výzkumů bych jejich počet nechal na
> včelách. Regulace počtu samců je nepřirozená s malou výjímkou slepičáren.
> Jiná otázka je omezování roztočů likvidací trubčiny. To nevím, co je
dobře.
>
>

Dne úterý 30 březen 2004 09:51 Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>
> Je ale fakt, že se mi zdá ještě moc brzo si je v březnu pěstovat.

DD,

Jak jsem psal asi pred tydnem, mel jsem jeden oddelek, ktery mel 5 plastu
39x24 plne zakladenych, bylo to v ule petiletka, kde za okenkem staveji
trubcinu, loni byla zanesena medem, tak jsem ji tam nechal, ted na jare med
vybraly a pred tim tydnem uz byla cela zakladena ( i s larvickama az 1 cm
velkyma ). Asi jde o stupen rozvoje vcel a jejich sile.


Honza

1) Jak byla ta včelstva silná? Oddělky s hrstkou včel, nebo silná včelstva?
2) Jakou měli míru? (podle mě v 39x24 nezimují moc silná včelstva)
3) Jak by to eventuálně dopadlo, kdyby ty úly nebyly zastíněné.
4) Měla včelstva zateplená stejně zanesené zásoby melicitózou, nebo ne?

Možná, že je v tom ještě spousta dalších náhodných proměnných, které při
tomhle vytržení z kontextu nejsou zřejmé ... myslím, že to nemá, žádnou
vypovídací hodnotu.
Výsledky můžou být jen podnětem k řadě neseriózních doměnek co skutečně
způsobilo větší mortalitu v tenkostěnných úlech.

Hezký den.
Arne

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 11:27 PM
Subject: Re: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


Vidím to jako zárodek další části nesmrtelné diskuze mezi příznivci
uteplených a neuteplených úlů.

Já si myslím, že některý rok je prostě počasí vhodnější pro uteplené úly,
jiný pro neuteplené. Včelstvům v neuteplených vyhovuje, když je v zimě stále
chladné počasí a mrzne, pak se to zlomí a nadále je teplo a včely mohou
plodovat. Včelstvům v uteplených úlech vyhovuje více než v neuteplených,
když je zima mírná a teplota kolísá kolem nuly.

Taky záleží na stanovišti. Na nějakém větším prudčím svahu obráceném k jihu
stačí, když je pár dní jinak mrazivý, ale slunečný den. Sníh je pryč, půda
se ohřívá sluncem a je tam až 20 st. C. Jednostěnný úl je prohřátý sluncem a
včely létají ven o několik dní dříve než z izolovaného. Z toho izolovaného
už třeba prolet stihnout nemusí, počasí se změní. Na takové stanoviště se
hodí lépe jednostěnný úl.
Pod svahem, nebo na rovině je v tuto dobu ještě sněhová pokrývka a teploty i
ve dne kolem nuly, ale stěny jednostěnného úlu jsou taky vyhřáty sluncem.
Včely vylétají na sníh a snaží se plodovat, ale za těchto teplot dostanou
zabrat. Včely v izolovaném úlu tyto slunečné mrazivé dny nezaregistrují a
vylétají až při větším a skutečném oteplení. Tam se hodí lépe izolovaný úl.
Je to přirozeně jen velice hrubé zjednodušení, potřebuje to tak asi záznam
teplot zhruba od ledna do počátku dubna po cca hodinách, a to venkovního
prostředí, povrchu půdy, vnější čelní stěny úlu, vnitřní čelní stěny úlu a
několik měřicích bodů uvnitř úlu, které by dokumentovaly polohu a velikost
zimního chumáče a v předjaří polohu a velikost plodu, a to pro dostatečně
velké množství uteplených i jednostěnných úlů. Pak by sa asi dalo říct, že
zrovna v tomto roce bylo počasí naurčitém stanovišti vhodnější pro
neuteplený, nebo naopak uteplený úl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 9:50 AM
Subject: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


> ..Na vysokých ztrátách se podílel vliv vyšších venkovních teplot na
> vnitřní prostředí v úlech...
> Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil úhyn
> 80-90% včelstev.
> ..V úlech z prken o síle 25-35mm i přes poměrně dobře zastíněná stanoviště
> úhyn kolem 50%.
> Dobře přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na
> dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%.
> Velmi dobře dobře též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách.
> ..pro včely jsou příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily
> včelstvo před chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního
> prostředí...
>
> poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství
> 2004/3/77
>
>
> Včelařství 2003/6/127
> Tragedie na severní Moravě.Těmito slovy kodnotili moravští členové UVčSV
na
> jeho zasedání...největší ztráty měly postihnout včelaře z okresu Opava,až
> 70%.To představzje deset tisíc včelstev.
>
> Včelařství 2003/9/216
> ..podle celorepublikového průměru podlehlo jen 23,48%včelstev.To je oproti
> některým předpokladům 40/50% mémě.
> Nejhůře dopadly okresy:Most 42%,Zlin 41%,Opava 38%,Sokolov 37%,Havlíčkův
> Brod 37%,
> Kraje: Vysočina 32%,Olomouc 28%,Zlin 28%
>
> Děkujeme za pomoc Včelařství 2004/3/57
> OVčSV Opava poslal zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny faxové
> sdělení:Vážení poslanci,přijměte,prosim,reakci občanů-včelařů....stran
> pochopení a následného prosazení pomoci....Ustřední heslo posledního
sjezdu
> čSV znělo:Med můžeme dovést-opylování však nikoliv!!Konstatujeme,že při
> naplnování tohoto hesla,vzhledem k vzniklé situaci,si zejména uvědomujeme
> váš mimořádný přístup a podporu ocenujeme....
>
> v dobrém franta

Myslím, že to co sežerou se proto tomu, že uvolní létavku - možná i víc než
jednu létavku, která donese několikanásobně víc, než ten trubec sežere
mnohanásobně vyplatí. To je dávno dokázané. Četl jsem na tohle téma někde
článek. Trubec funguje v buňce jako proteinová konzerva a na plástu jako
topení.

Je ale fakt, že se mi zdá ještě moc brzo si je v březnu pěstovat.

Ikdyž! Vývoj trubce trvá víc než měsíc. Když počítám, za jak dlouho dospěje
do říjné zralosti?? A v květnu už je chov matek v plném proudu, tak to zase
až tak brzo není. Dospívají dýl než matky, takže !! Kdo oplodní matku v
půlce května? Kdy je položené vajíčko takového trubce???

Hezký den.
Arne

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 7:03 PM
Subject: Re: trubčí plásty 5513


Velmi dobrý názor, že by trubci fungovali jako topení?
Vždyť oni mě užírají zásoby či med není to škoda?To je jako krmit od půlky
července vždyť to ty včely sežerou ještě než bude zima.

V podstatě dobrý pokus o závěr celého nekonečného tématu o uteplení stěn úlů. Zajímaly by mne ještě názory ze stejného pohledu na zimování a časný jarní rozvoj v případě umístění úlů ve včelíně nebo kočovném voze. Zde by v případě neuteplených úlů měly být účinky působení slunce výrazně utlumeny, takže v tomto případě by teoreticky mezi uteplenými a neuteplenými úly neměl být podstatný rozdíl. Jaký je názor Váš i ostatních účastníků diskuse?
Jen pro zajímavost, když jsem cca před dvěma lety přecházel na neuteplené nástavkové úly umístěné ve včelíně, konzultoval jsem problematiku s Doc.Ptáčkem a bylo mi kvůli jarnímu rozvoji doporučeno volit uteplené úly.

S přátelským pozdravem všem

Dalo by se do určité míry říct, že izolace úlu není v zimě proti chladu, ale
naopak proti předčasnému teplu.

R. Polášek

To je slovensky angrešt.
Pavel
>
> Prosím Vás co je to za rostlinu-keř-strom ta srstka?Moc díky.
>

Prosím Vás co je to za rostlinu-keř-strom ta srstka?Moc díky.

Vidím to jako zárodek další části nesmrtelné diskuze mezi příznivci
uteplených a neuteplených úlů.

Já si myslím, že některý rok je prostě počasí vhodnější pro uteplené úly,
jiný pro neuteplené. Včelstvům v neuteplených vyhovuje, když je v zimě stále
chladné počasí a mrzne, pak se to zlomí a nadále je teplo a včely mohou
plodovat. Včelstvům v uteplených úlech vyhovuje více než v neuteplených,
když je zima mírná a teplota kolísá kolem nuly.

Taky záleží na stanovišti. Na nějakém větším prudčím svahu obráceném k jihu
stačí, když je pár dní jinak mrazivý, ale slunečný den. Sníh je pryč, půda
se ohřívá sluncem a je tam až 20 st. C. Jednostěnný úl je prohřátý sluncem a
včely létají ven o několik dní dříve než z izolovaného. Z toho izolovaného
už třeba prolet stihnout nemusí, počasí se změní. Na takové stanoviště se
hodí lépe jednostěnný úl.
Pod svahem, nebo na rovině je v tuto dobu ještě sněhová pokrývka a teploty i
ve dne kolem nuly, ale stěny jednostěnného úlu jsou taky vyhřáty sluncem.
Včely vylétají na sníh a snaží se plodovat, ale za těchto teplot dostanou
zabrat. Včely v izolovaném úlu tyto slunečné mrazivé dny nezaregistrují a
vylétají až při větším a skutečném oteplení. Tam se hodí lépe izolovaný úl.
Je to přirozeně jen velice hrubé zjednodušení, potřebuje to tak asi záznam
teplot zhruba od ledna do počátku dubna po cca hodinách, a to venkovního
prostředí, povrchu půdy, vnější čelní stěny úlu, vnitřní čelní stěny úlu a
několik měřicích bodů uvnitř úlu, které by dokumentovaly polohu a velikost
zimního chumáče a v předjaří polohu a velikost plodu, a to pro dostatečně
velké množství uteplených i jednostěnných úlů. Pak by sa asi dalo říct, že
zrovna v tomto roce bylo počasí naurčitém stanovišti vhodnější pro
neuteplený, nebo naopak uteplený úl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2004 9:50 AM
Subject: Jak to bylo v kritické zimě 2002-2003


> ..Na vysokých ztrátách se podílel vliv vyšších venkovních teplot na
> vnitřní prostředí v úlech...
> Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil úhyn
> 80-90% včelstev.
> ..V úlech z prken o síle 25-35mm i přes poměrně dobře zastíněná stanoviště
> úhyn kolem 50%.
> Dobře přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na
> dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%.
> Velmi dobře dobře též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách.
> ..pro včely jsou příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily
> včelstvo před chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního
> prostředí...
>
> poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství
> 2004/3/77
>
>
> Včelařství 2003/6/127
> Tragedie na severní Moravě.Těmito slovy kodnotili moravští členové UVčSV
na
> jeho zasedání...největší ztráty měly postihnout včelaře z okresu Opava,až
> 70%.To představzje deset tisíc včelstev.
>
> Včelařství 2003/9/216
> ..podle celorepublikového průměru podlehlo jen 23,48%včelstev.To je oproti
> některým předpokladům 40/50% mémě.
> Nejhůře dopadly okresy:Most 42%,Zlin 41%,Opava 38%,Sokolov 37%,Havlíčkův
> Brod 37%,
> Kraje: Vysočina 32%,Olomouc 28%,Zlin 28%
>
> Děkujeme za pomoc Včelařství 2004/3/57
> OVčSV Opava poslal zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny faxové
> sdělení:Vážení poslanci,přijměte,prosim,reakci občanů-včelařů....stran
> pochopení a následného prosazení pomoci....Ustřední heslo posledního
sjezdu
> čSV znělo:Med můžeme dovést-opylování však nikoliv!!Konstatujeme,že při
> naplnování tohoto hesla,vzhledem k vzniklé situaci,si zejména uvědomujeme
> váš mimořádný přístup a podporu ocenujeme....
>
> v dobrém franta

Mám vysoké podmety, nedávám stavební zábranu. Včely staví trubčinu. Díky ní
se matka drží dole, nepotřebuju mřížku. Divočinu z podmetu vyřežu, vysledkem
je potlačení varoázy a vosk. Pokud chci trubčinu v plodovém hnízdě, dám do
rámku půl mezistěny, zbytek včely zastaví trubčinou. Tady nechávám včely
pracovat po svém.
Pokud trubci něco spotřebují, včely které se mohou věnovat snůšce zase
přinesou.
Znám včelaře co při prohlídkách mačkají trubce... Inu, když si myslí že těch
20-30 trubců zachrání snůšku... :))

jose


----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 8:19 PM
Subject: Re: trubčí plásty 5513


> Ti Tvoji trubci již nemají na Tvoji matku žádný vliv
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/quick.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 28, 2004 6:45 PM
> Subject: Re: trubčí plásty 5513
>
>
> > > vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> > > zbytečné.
> >
> > ...trubci oplodňují matku, takže čím méně mých kvalitních trubců, tím
> větší
> > šance pro ty ostatní.
> > Když trubci budou jen sedět na díle a ani se nehnou - nemusí teplotu v
úle
> > udržovat dělnice. Ty se mohou věnovat snůšce.
> > Kdyby byli zbyteční, příroda by jimi šetřila. :)
> >
> > hezké jaro
> >
> > jose
> >
> >
> >
>
>

Ti Tvoji trubci již nemají na Tvoji matku žádný vliv

pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:45 PM
Subject: Re: trubčí plásty 5513


> > vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> > zbytečné.
>
> ...trubci oplodňují matku, takže čím méně mých kvalitních trubců, tím
větší
> šance pro ty ostatní.
> Když trubci budou jen sedět na díle a ani se nehnou - nemusí teplotu v úle
> udržovat dělnice. Ty se mohou věnovat snůšce.
> Kdyby byli zbyteční, příroda by jimi šetřila. :)
>
> hezké jaro
>
> jose
>
>
>

S tím bych moc nesouhlasil
Sám vkládám do plodiště při rozkvětu srstky kva dělené plásty kde si včely
trubčinu samy vystavějí trubci podle nových poznatků významně zahřívají plod
Má to ještě jednu výhodu , Matka se stále drží v blízkosti trubčiny a
neutíká tak na právě vytočené plásty do medníku tento poznatek pak lze
využívat při včelaření bez mřížky Při nástavkovém včelaření pak je lepší mít
stavební rámky v obou spodních nástavcích dosahujeme pak většího plodového
tělesa.

Pepan
----- Original Message -----
From: "V.Ban?r" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2004 6:26 PM
Subject: RE: trub?? pl?sty 5513


> Můj názor je ten,že minulý týden bylo ještě brzy vkládat do včelstev
> cokoliv,snad jen v případě nutnosti rámek se zásobami.Včasná trubčina má
na
> rozvoj bezpochyby dobrý vliv.Přesto do včelstev na jaře nikdy trubčí
plásty
> nedávám,ale odříznu u jednoho rámečku asi jednu třetinu díla,buď dole nebo
> po straně a oni si trubčinu podle potřeby postaví.Prázdný stavební rámek
> přidávám pzději,až s rozšiřováním mezistěnami.U všech včelstev trubčinu
> před vylezením pravidelně vyřezávám,jenom u dvojích nejlepších ji nechávám
> vylézt.Nutnost udržovat početné stavy trubců ve včelstvech považuji za
> zbytečné.
>
> V Banýr.
>
>

Pokračování polemiky pro zábavu.
Vážení: Jeden trubec vyrobí v úle vice energie než jedna včela je možné,ale o kolik? Jestliže se energie vyrábí z něčeho,tak to určitě není něco,co do úlu dopravil trubec.Včela bez pochyby dovede vyrobit ze stejného množství krmiva tepelnou energii stejně dobře jako trubec,ale vzhledem k její menší váze vyrobí energie více. Trubec potřebuje jen na svoji denní záchovnou dávku více krmiva než včela.Včela navíc může dle potřeby zaletět pro nějaký nektar.V době trubců většinou potřeba tepla není,někdy dokonce naopak.Včela na rozdíl od trubců může napodzim přenosit cukr do plástů a umřít.S trubci se musí často včely dřít při jejich vyhánění pokud není snůžka už i v létě.Trubci zalétávají ze včelstva do včelstva,podle toho kde cítí mladé matky a mohou přenášet nemoci a varoázu.Zkoušel jsem ve dvojích nejlepších včelách ze 20 označit 50 líhnoucích se trubců staniolem.U každého včelstva jinou barvou.Výsledek byl,že asi za 3 týdny se daly označení trubci nalézt u každých.
Moje polemika chtěla říci,že užitečnější ve včelstvu bude určitě plod dělnic než trubců.Proto považuji za rozumné u nejlepších včelstev trubčí plod podporovat a u ostatních omezovat.Trubčí dílo z min. roku patří zásadně do vařáku.
Jak je vidět,napsat,obrátit a oddůvodnit se dá všechno.Jak si kdo vybere a hlavně jak u něho dopadnou zkoušky doma.Já jsem si svoje zkušenosti nechtěl vzít do hrobu a proto jsem to napsal.Už jen proto,že se nato někdo ptal.

Hezké počasí všem včelkám prřeje V Banýr.

Nevíte někdo, kde lze získat popis postupu při "produkci" mateří kašičky? Ve kterém stádiu vývoje larvičky a jakým způsobem se odběr MK provádí?

Dobry den,

zajimalo by mne, jestli je mozne resit pojisteni vcelstev umistnenych
vcelnicove i jinym zpusobem , nez ze svepomocneho fondu CSV.

Honza

> Na jížním svahu,kde byly přední strany úlů značně osluněny,činil
> úhyn 80-90% včelstev. ..V úlech z prken o síle 25-35mm i přes
> poměrně dobře zastíněná stanoviště úhyn kolem 50%. Dobře
> přežila včelstva v kočovných vozech umístněných ve stínu a na
> dalších zastíněných stanovištích,úhyny do 10%. Velmi dobře dobře
> též přezimovala včelstva v mrazivých kotlinách. ..pro včely jsou
> příznivější úly zateplené.Nikoliv proto,že by chránily včelstvo před
> chladem,ale proto že brání výkyvům v teplotě vnitřního prostředí...

To se docela dobře shoduje s mojí zkušeností, kterou jsem zde už
popisoval. Při zběžném pohledu na řadu nástavkových úlů, z nichž
některé byly zateplené a jiné nezateplené (jen 25 mm dřevo), to bylo
úplně jasné. Jasná většina těch silně pokálených úlů byla nezateplená.

Já jsem si to vysvětloval nutností vyšší spotřeby zásob v
nezateplených úlech (zvláště v předjaří). Ale docela možné je i to, že
včelám škodí ty stresující veliké výkyvy vnitřní teploty v úle, které
jsou způsobeny snadným prohřátím stěn od sluníčka.

Tedy to, co je někdy propagováno jako veliká výhoda nezateplených
nástavků, ve skutečnosti může podstatně poškodit zimování včelstva...?


> poznatky z počtu více než 250včelstev Jiří Výborný Herales Včelařství
> 2004/3/77



J. P. Baudiš

Z vlastnej skusenosti viem, ze rodiny s menej trubcami
(matka kladie menej trubciny) donesu viac medu. Takze
myslim, ze pridavanie trubcich ramikov nema zmysel. V
pripade ak matka kladie vela trubcov tak ich nicim a
nevsimol som si rozdiel v mnozstve spadu kliestikov
pri dymeni, tak neviem ci ich likvidacia ma nejaky
vplyv na pocetnost kliestika.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance Tax Center - File online. File on time.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Koupím knihu "Včelaříme jednoduše", autor G. Liebig.
Volejte prosím 777 605084. Spěchá!

>
> Ale o to více toho sežere.
>


Přátelé, vždy když čtu že včely "žerou" tak mi tak nějak zatrne.

Za mých mladých let bývalo, že lidé jedli a umírali,
zvířata žrala a chcípla, nebo pošla.

Včely měly vyjímku, stejně jako lidé se krmily, jedly a umíraly.

Když čtu že někomu chcíply včely, je mi mdlo.

Zkusme tu tradici udržet.

Zdraví PP

:>- jeden trubec "vyrobí" v úlu více tepelné energie než jedna dělnice. A tím uvolní dělnice z úlu pro snůšku.

Ale o to více toho sežere.

:>- přítomnost trubců má pozitivní vliv na práci dělnic. Jsou čilejší a udělají více medu. Bylo to prokázáno srovnávacími testy.

Tomu věřím, ženský jsou taky doma pracovitější, když je povzbuzujeme.
Co se týká trubců, tak bez velkých výzkumů bych jejich počet nechal na včelách. Regulace počtu samců je nepřirozená s malou výjímkou slepičáren. Jiná otázka je omezování roztočů likvidací trubčiny. To nevím, co je dobře.