78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56550)

No já to vidím tak, že papírově sice za své včely, co se týká zdravotního stavu, odpovídá chovatel, ale defakto co se týká obstarání léčiv, co se týká nařizených plošných metod, co se týká léčení atd, tak odpovídá ČSV, konkrétně ZO ČSV.
Protože včelař, kromě kyseliny mravenčí, která je pomocná, sám nemůže nic dělat. Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit.
Například teď na podzim a v zimě u mně měly být ty dvě fumigace co 7 - 10 dní někdy v listopadu a aerosol někdy zhruba v prosinci nebo lednu, včelky mně v tuto dobu neplodovaly. A co jsem sledoval počasí, tak v teplejších oblastech měly být fumigace až někdy ke konci listopadu a v prosinci, aerosol někdy ke konci ledna, kdy zrovna začínalo to chladné počasí. V takových termínech by to léčení bylo nejúčinnější, eliminoval by se kvůli vysokým teplotám vliv plodování a vliv vylupování včelstev oslabených varaózou.
Kdyby skutečně odpovídal za toto léčení včelař, tak by sledoval dlouhodobé předpovědi a takhle podobně to léčení posunul, podle konkrétních mikroklimatických podmínek na svých stanovištích.
Jenomže v současném systému se domluví půl roku předem vedení ČSV s veterinou , ta vydá vyhlášku s termíny a potom se léčí podle těch půl roku dopředu stanovených termínů.tedy termínů stanovených úplně formálně. A když je mimořádné počasí, jako teď na podzim a v zimě, tak spousta těch léčení byla prostě úplně zbytečná, protože byla ve špatných termínech, příliš brzo.
Podobně to je teď na jaře. Velmi chladné počasí ustoupilo okolo 15 února , silná a středně silná včelstva se rozplodovala zhruba po 20 únoru, kdy bylo pár teplejších dnů. A po 10 březnu, kdy se objevily další hodně teplé dny, matky v těchto rozplodovaných včelstvech nakladly až desítky decimetrů čtverečních vajíček. Takže letos byl termín pro jarní nátěr plodu od cca 20 února po cca 10 - 15 březen. Pouze včelař, který má jen vyložené slabochy, si letos může dovolit dělat nátěr plodu později. Ono se to stejně nějak udělá i později, otázka je jak se to udělá a o kolik moc léčiva se tím zbytečně nacpe do včelstev, pochybuji, že někdo bude ten nadbytečný plod vyřezávat.
Jenže léčivo nezajišťují včelaři, ale místní ZO přes objednávky veteriny a jak tady čtu, některé ZO ještě ani to léčivo včelařům nedaly. Oni mají hodně času, protože oni na rozdíl od včelařů toto nesledují a jiné roky to takhle pomalu skutečně stačilo. Ale letos kvůli rychlému nástupu teplého počasí to nestačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545)

Ano, ale stále tam není schůdný návrh jak to udělat. Zatím stále tvrdíme, že těch malých včelařů je tolik, že reálně zabezpečují velkým dílem opylování, navíc jsou rozprostřeni rovnoměrně. Bohužel je mezi těmi lotry i dost učitelů včelařství.. nebudu jmenovat, ale např. 130 včelstev trápených na jednom pylově chudém stanovišti a ještě nezvládnutá varoáza -výsledek téměř 100% úhyn..
co na to říct? Dal by jste každému takovému půl miliónu pokutu? Já nejradši ano, ale je to neprůchodné, když nikde nejsou pravidla, že se to tak nesmí dělat a taková pravidla nikdy neprosadíte, jsou i mnohem větší farmy po světě..
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Plevan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 22:26:03
> ----------------------------------------
> No, představoval bych si, že by ve vyhlášce bylo něco ve smyslu "včelař je
> povinen...", ne "zájmové sdružení je povinno..."
> Já rozumím tomu, že SVS těžko bude mít na každém stanovišti jeden svůj
> monitorovací úl, který si bude sama jezdit vyhodnocovat. A ani to není
> jejich povinnost.
> Souhlasím i s Vámi, že je vhodné monitorovat každé stanoviště (a nejlépe
> každé včelstvo - tvrdím já). Jen za to nemá zodpovídat spolek, ale včelař.
> Ano, souhlasím, CHOVATEL musí! Stejně jako v chovu jiných hosp. zvířat
> (povinnost hlášení nakažlivých chorob, úhynů apod.).
> Jak potom dostat info k jednotlivým včelařům je otázka i dnes. Existuje
> VMS, informujeme na ZO, ale (jak jste sám napsal) padnou včestva (např.)
> těch, kteří spad nekontrolovali a zřejmě by je ani moc nezajímalo varování
> ať už od SVS, ZO, nebo VMS. Co říci včelaři, který mi při léčení tvrdí, že
> celý rok brouka neviděl (ani během léčení), v zimě odevzdá měl plnou
> roztočů a na jaře se při nátěru plodu je ochoten hádat, že mu laboratoř
> zaměnila vzorek. Na takového včelaře obávám se platí jedině úhyn, nebo
> pokuty od SVS.
> Snad jsem odpověděl na to, na co jste se mě ptal...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56546)

Ahoj Karle,
u nás jsem to teď počítal je pozitivních pouze 14% stanovišť a ještě k tomu část z těch 30 pozitivních jsou opakující se případy. Stejně SVS nařídila. Podobně v Holicích, kde podle pana Šejny také snad nebyly nikdy tak dobré výsledky... Plošné ošetření je ovšem nařízeno, nechápu, proč SVS porušuje svoje vlastní rozhodnutí - nad 20% pozitivních stanovišť=plošné ošetření.
Snad se dalších pár lidí naštve a vyzve ke skutečnému monitoringu. Jsem stále schopný ho zorganizovat tak, aby mohl fungovat, ale ani lidi z ČSV ani z VMS zatím asi nemají zájem, i když dr. Švamberk v esvém úvodníku cosi naznačil. Na vyhodnocování veterináře také mám k realizaci stačí tužka a papír, nebo třeba excel tabulka. Až to bude fungovat, určitě se najde někdo, kdo umí s počítači, kdo si s tím pohraje, aby to bylo i hezké..... Já sám zatím nehodlám se snažit nějaký monitoring prosazovat, proti větru nelze a já ho nepotřebuji, mně stačí se občas podívat do včel a na podložku, abych věděl, kdy a proč léčit.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 22:52:13
> ----------------------------------------
> Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to
> vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
> STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.
>
> Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích
> bude plošně natírat.
>
> Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a
> pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě
> jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě
> udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového
> prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se
> mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu.
> A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.
>
> Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v
> 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.
>
> O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne
> včelař.
>
> Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To
> je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....
>
> A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od
> jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v
> létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a
> foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne,
> tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.
>
>
> Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Surveillance varro?zy (56543)

Zdravím,
jsem samozřejmě otevřený každé konstruktivní kritice a šťastný za konstruktivní návrhy. Tak nemějte strach s návrhem přijít, takto Vašemu postoji moc nerozumím.
Pokud jde o chápání SVS, souhlasím s Vámi do té míry, že SVS má páku na chovatele. Nesouhlasím s Vaším pochopením ČSV a jiných zájmových sdružení. Podle mého názoru nejen ČSV, ale např. i PSNV sami navrhly SVS, že budou "zastupovat" své členy -chovatele pro zjednodušení celé komunikace a z toho vyplývá ta "dobrovolná páka" na sdružení.
Jinak vítám nařízené plošné ošetření -třeba vyprovokuje naše "zástupce" jednající se SVS ke smysluplnější akci, tedy letnímu varoamonitoringu a ošetření na základě kliniky ne zimního přehledu...
Mám takový pocit, že naši "zástupci" jednající se SVS snad ani nechovají včelstva. Před měsícem by ošetření nátěrem bylo ještě snad akceptovatelné, teď je ve včelách tolik plodu, že bych brečel... zvláště, když si uvědomím, že mnozí včelaři dostanou léčivo možná i za 2-3 týdny...
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Plevan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 21:08:00
> ----------------------------------------
> Dobrý den Radku (jestli Vám tak mohu říkat).
> Se zájmem jsem si přečetl Váš článek ve Včelařství 4/2012.
> Plnně souhlasím s Vaším názorem na potřebu ve větší míře provádět letní
> monitoring varoózy, ať už formou VMS nebo alespoň na úrovni ZO.
> Stejně tak jsem uvítal Vaši myšlenku léčit během léta přednostně kyselinou
> mravenčí.
> Bohužel nemohu se ztotožnit s myšlenou, že SVS (nebo kterákoli jiná složka
> státní správy) má co úkolovat občanská sdružení (ve Vaší dikci "zájmové
> spolky"). Myslím, že občané se sdružují primárně za účelem, který si sami
> určili. Pokud je mezi těmito prioritami i nadstandardní spolupráce se
> státní správou, je to jejich svobodná volba. Nedokáži si ale představit,
> jakou pákou by chtěla SVS "dotlačit" Jiná zájmová sdružení (ve Vašem článku
> JZS)k nucené spolupráci. Dotlačit, myslím, může pouze konkrétního majitele
> včelstev.
> Zájmové spolky tu, věřím, nejsou jako (promiňte mi ten výraz) "poskoci" pro
> stát.
> Kdybych vyhnal zmíněnou myšlenku ad absurdum: Není "Jiným zájmovým spolkem"
> i například spolek chovatelů králíků nebo skautský oddíl? I ti mají
> provádět monitoring varroózy?!? Zákony a vyhlášky snad přece platí pro
> všechny...
> Tímto jsem v žádném případě nechtěl dehonesovat Váš článek, který věřím
> přispěje k lepšímu zapojení včelařů do monitoringu a letnímu ošetení
> kyselinou mravenčí. Jenom bych nerad, aby si státní správa (v našem případě
> SVS) myslela, že může úkolovat kohokoli je napadne a přehazovat tím svoji
> zodpovědnost na jiné, v tomto případě zájmové organizace.
> Neberte, prosím, moji reakci jako útok na Vaši osobu - naopak. Děkuji.
> Tomáš Plevan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Malý (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56546)

Dne 26.3.2012 22:52, KaJi napsal(a):
> Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to
> vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
> STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.
>
> Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích
> bude plošně natírat.
>
> Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a
> pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě
> jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě
> udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového
> prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se
> mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu.
> A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.
>
> Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v
> 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.
>
> O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne
> včelař.
>
> Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To
> je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....
>
> A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od
> jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v
> létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a
> foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne,
> tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.
>
>
> Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
> Karel
>
Dobré ráno,
já odmítám nátěr provést protože mám výskyt 0 a nechci včely nadměrně
zatěžovat.Tu 0 mám dlouhodobě.Myslím,že i v tomto případě funguje tlak
lobby za účelem prodeje chemie.Navíc jsem i nařízení rozuměl tak,že je
to na stanovištích s výskytem nad 3 brouky.J.M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 26. 3. 2012
Re: Surveillance varroázy (56543) (56544) (56545)

Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.

Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích bude plošně natírat.

Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu. A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.

Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.

O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne včelař.

Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....

A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne, tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.


Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Plevan (88.103.183.180) --- 26. 3. 2012
Re: Surveillance varroázy (56543) (56544)

No, představoval bych si, že by ve vyhlášce bylo něco ve smyslu "včelař je povinen...", ne "zájmové sdružení je povinno..."
Já rozumím tomu, že SVS těžko bude mít na každém stanovišti jeden svůj monitorovací úl, který si bude sama jezdit vyhodnocovat. A ani to není jejich povinnost.
Souhlasím i s Vámi, že je vhodné monitorovat každé stanoviště (a nejlépe každé včelstvo - tvrdím já). Jen za to nemá zodpovídat spolek, ale včelař. Ano, souhlasím, CHOVATEL musí! Stejně jako v chovu jiných hosp. zvířat (povinnost hlášení nakažlivých chorob, úhynů apod.).
Jak potom dostat info k jednotlivým včelařům je otázka i dnes. Existuje VMS, informujeme na ZO, ale (jak jste sám napsal) padnou včestva (např.) těch, kteří spad nekontrolovali a zřejmě by je ani moc nezajímalo varování ať už od SVS, ZO, nebo VMS. Co říci včelaři, který mi při léčení tvrdí, že celý rok brouka neviděl (ani během léčení), v zimě odevzdá měl plnou roztočů a na jaře se při nátěru plodu je ochoten hádat, že mu laboratoř zaměnila vzorek. Na takového včelaře obávám se platí jedině úhyn, nebo pokuty od SVS.
Snad jsem odpověděl na to, na co jste se mě ptal...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 26. 3. 2012
Re: Surveillance varroázy (56543)

Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá. Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat. Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého stanoviště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Plevan (88.103.183.180) --- 26. 3. 2012
Surveillance varroázy

Dobrý den Radku (jestli Vám tak mohu říkat).
Se zájmem jsem si přečetl Váš článek ve Včelařství 4/2012.
Plnně souhlasím s Vaším názorem na potřebu ve větší míře provádět letní monitoring varoózy, ať už formou VMS nebo alespoň na úrovni ZO.
Stejně tak jsem uvítal Vaši myšlenku léčit během léta přednostně kyselinou mravenčí.
Bohužel nemohu se ztotožnit s myšlenou, že SVS (nebo kterákoli jiná složka státní správy) má co úkolovat občanská sdružení (ve Vaší dikci "zájmové spolky"). Myslím, že občané se sdružují primárně za účelem, který si sami určili. Pokud je mezi těmito prioritami i nadstandardní spolupráce se státní správou, je to jejich svobodná volba. Nedokáži si ale představit, jakou pákou by chtěla SVS "dotlačit" Jiná zájmová sdružení (ve Vašem článku JZS)k nucené spolupráci. Dotlačit, myslím, může pouze konkrétního majitele včelstev.
Zájmové spolky tu, věřím, nejsou jako (promiňte mi ten výraz) "poskoci" pro stát.
Kdybych vyhnal zmíněnou myšlenku ad absurdum: Není "Jiným zájmovým spolkem" i například spolek chovatelů králíků nebo skautský oddíl? I ti mají provádět monitoring varroózy?!? Zákony a vyhlášky snad přece platí pro všechny...
Tímto jsem v žádném případě nechtěl dehonesovat Váš článek, který věřím přispěje k lepšímu zapojení včelařů do monitoringu a letnímu ošetení kyselinou mravenčí. Jenom bych nerad, aby si státní správa (v našem případě SVS) myslela, že může úkolovat kohokoli je napadne a přehazovat tím svoji zodpovědnost na jiné, v tomto případě zájmové organizace.
Neberte, prosím, moji reakci jako útok na Vaši osobu - naopak. Děkuji. Tomáš Plevan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petro (77.48.32.18) --- 26. 3. 2012
Re: červi (56539) (56541)

Jsou to všechno loňské oddělky a obsedají zhruba 6 rámečků 39 x 24 v uteplených Tachovácích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 3. 2012
Re: ?ervy (56539)

Můžeš upřesnit sílu včelstev? KOlik rámků obsedají?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?ervy
> Datum: 26.3.2012 20:09:13
> ----------------------------------------
> Dobrý den, v jednich ze tří včelstev mam na podložce zčernalé zbytky včel
> ca. 3Oks a na celé podložce jsou malý červy. Před 14 dny jsem podložky
> vyčistil, zbylé dvě jsou OK. Nevíte čím to může být?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 26. 3. 2012
Re: červy (56539)

Chtělo by to podrobnější popis, ale tipnu si na larvy nebo kukly uhynulé chladem, ty černají a ti červy to může být zavíječ voskový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petro (77.48.32.18) --- 26. 3. 2012
červy

Dobrý den, v jednich ze tří včelstev mam na podložce zčernalé zbytky včel ca. 3Oks a na celé podložce jsou malý červy. Před 14 dny jsem podložky vyčistil, zbylé dvě jsou OK. Nevíte čím to může být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 26. 3. 2012
Re: Spojování (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488)

Dobrý den, díky pánové moc za názory, snad už si to trochu rovnám v hlavě.
Takže předně radši bych prosím chtěl do té první skupiny :).
Shodou okolností jsme včera dělali nátěr plodu (s fumigací taky včera :)), a museli přitom včelstva opravdu podrobně rozebrat. Trochu mě detailní prohlídka překvapila, oproti letmé kontrole minulý týden nabraly opravdu raketový start. Jedny měly dokonce plodové hnízdo zasahující přes 3 NN a zavíčkovanou (i) trubčinu, a nic moc zásob, takže tam přece jen vyzkouším něco na způsob toho zebrování - přidal jsem jim nahoru nástavek napůl se zásobami a soušemi. Na výměnu matek asi taky dojde, akorát místo šlapání pak spíš zvolím oslabení tohohle našlapance a udělám oddělek se starou matkou, moc jsem toho zatím nezkoušel ale tohle jo a docela se mi výsledky líbily. Zároveň tím vyměním matku i jedněm bodalkám, co mě jako poslední včelstvo při tom nátěru málem sežraly. Tam se asi šlapat bude...
U těch slabších mě pak zas docela ovlivnil názor že by mohly mít zas o to lepší pozdější snůšku, takže jsem je zabednil do jednoho polyst. nástavku na očko a piplám.
Ještě jednou díky, ať se daří
Honza I.




"V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (83.208.178.212) --- 25. 3. 2012
historie

Prosím přítele , který na konferenci léta zasílal články o historii , aby se mi ozval na mail.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 3. 2012
Re: březnová tichá výměna (56515) (56534)

Nejlepší rada, kterou ti mohu dát, je nedělat s tím nic. Včelstvo je pro nouzový provoz pudově dokonale vybaveno a do prvních alespoň zav. matečníků v období začínajících zralých trubců to zvládne bez problémů. Pak se uvidí. Hlavně by jsi měl udělat něco se sebou. Místo zbytečného rozebírání včelstev zaběhni do stavebnin pro styrodur a udělej si asi na 3/4 počtu včelstev plemenáče a uč se dělat odělky a matky. Zkraje to není jednoduché, ale časem se to zlomí a sám budeš kroutit hlavou nad svojí bývalou neschopností! Budeš li mít dost odělků, napravíš všechna podstandartní včelstva v září, kdyby náhodou se stal dnešní stav, šoupneš pod ně odělěk touto dobou a je vymalováno. Včely se porovnají samy a snůška bude víc než dobrá. Takže než hloupé dotazy a získávání stejně hloupých odpovědí od stejně postižených kolegů, uč se chovat a rozmnožovat! Je to asi hodně drsná rada, ale vydáš li se touto cestou problémů významě ubyde! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2012
Re: Re: L??en? VD (56506) (56519) (56523) (56527) (56530)

Víš proč? protože byl 31.12.2011 prolet a všichni, kdo mají více nástavků mají horší zimní měl... že to nic nevypovídá o nákazové situaci asi není nutné zdůrazňovat.

Já bych spíše zpytoval kalendář a teploměr. Kdo měl na svém stanovišti tak teplo, že mu včelky klidně mohly plodovat po fumigaci v listopadu, po aerosolu v prosinci i ještě v polovině ledna do příchodu těch silným mrazů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2012
Re: březnová tichá výměna (56515)

"Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak brzy?"


Za prvé díky nadnormálně teplému počasí trvajícímu už takových 14 dnů se včely chovají jako by byla tak polovina dubna. Takže není to nijak zvlášť brzo.
Za druhé, už jsem se s tím taky setkal, podle mých zkušeností se takhle projevuje končící životnost staré nebo poškozené matky v době, kdy není rojové období a kdy by se matka následujícího rojového období nedočkala v pořádku, to znamená v dostatečném počtu kladoucí dělničí vajíčka.

Prostě v normálním případě by mělo včelstvo s takovou matkou stoprocentní náběh na rojení nebo tichou výměnu už v předchozím rojovém období, jenže z nějakých důvodů , zásah včelaře, náhoda daná přírodou, se to nestalo.

Jestli to je jinak geneticky kvalitní matka, já bych asi volil rozdělení včelstva, matečník dal do raného pořádně zatepleného oddělku. A zbytek včelstva nechal, ať si vychová později další matku. Ono totiž v době ošetřování matečníku už má být trubčina vylíhnutá, protože trubci potřebují k pohlavnímu dozrání ještě nějaký týden po vylíhnutí. Takže matka z takového raného matečníku by mohla mít nouzi o oplození a tak být už od začátku nekvalitní. Bude tedy lepší udělat z toho matky dvě, aby případné brakování špatné matky tolik nebolelo.
Stejně podle dlouhodobé předpovědi se v první polovině dubna očekává ochlazení, už z tohoto důvodu může být oplozování takové rané matky problematické, matka si klidně může počkat týden i dva týdny na příznivé počasí na prolet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (83.208.165.141) --- 24. 3. 2012
Re: Sklenice na med svazové (56518)

nebo:/kopie odpovedi na muj dotaz z 23.10.2009/
Vážený pane,
děkujeme za poptávku, sklenice máme skladem, cena je Kč 3608,10/ EXW/1000 ks, min. odběr je paleta 1512 ks,
Protože máme nový inf.systém, potřebuji Vaše data, tzn. v případě fyz. osoby r.č., jméno, adresa, tel. bank. spojení (v případě firmy totéž ale s ICO a DIC).

Očekáváme Vaši konkrétní objednávku s uvedením dat.

S pozdravem

Marie Teplá
Back Office
Sales

O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Ruská 84
CZ-417 03 Dubí u Teplic 3
Czech Republic

Tel : +420 417 517 230
Mobile : +420 724 205 530
Fax : +420 417 517 212
mailto:Marie.Tepla/=/eu.o-i.com
http://www.o-i.com/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (83.208.165.141) --- 24. 3. 2012
Re: Sklenice na med svazové (56518)

http://trebonsky-med.cz/obchod/index.php?main_page=login&zenid=civuvpv4r4190bruh3v8ktcpn6

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515) (56516) (56528)

Pokud tam ovšem není trubčina tak je katastrova v dohledu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: b?eznov? tich? v?m?na
> Datum: 24.3.2012 20:37:21
> ----------------------------------------
> Nouzový matecník to určitě není,matka tam je. Jeden je u spodní loučky a
> druhý u boční loučky přibližně uprostřed.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: Re: L??en? VD (56506) (56519) (56523) (56527)

Víš proč? protože byl 31.12.2011 prolet a všichni, kdo mají více nástavků mají horší zimní měl... že to nic nevypovídá o nákazové situaci asi není nutné zdůrazňovat. A teprve, kdyby se odebírala měl po jarních proletech, to by byly výsledky. U několika včelstev bylo docela hodně roztočů..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? VD
> Datum: 24.3.2012 20:31:10
> ----------------------------------------
> Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR
> se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově
> zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec
> se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
> -----------------
>
> Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku
> ve všech úlech v ČR.
>
> Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: L??en? VD (56506) (56519) (56523) (56527)

Tak to abys pak fumigoval tedy každý den.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? VD
> Datum: 24.3.2012 20:31:10
> ----------------------------------------
> Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR
> se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově
> zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec
> se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
> -----------------
>
> Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku
> ve všech úlech v ČR.
>
> Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (82.100.0.70) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515) (56516)

Nouzový matecník to určitě není,matka tam je. Jeden je u spodní loučky a druhý u boční loučky přibližně uprostřed.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519) (56523)

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.
-----------------

Já se zase nedivím snížené účinnosti Gabonu, když to teď vetřeme do vosku ve všech úlech v ČR.

Na základě čeho, proboha je tady zase ta plošná demence?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512) (56517) (56524)

No tomu nasemu zaletlemu trubcovi stacil Alesi jenom 1 vuz a vyridil s nim 3 vesnice !!!! J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519) (56523)

Jakych 10 dni zase??? J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512) (56517)

Trubec to byl co se stal zdrojem nákazy, trubec Franta. Tehdy kočovník s dvěma vozy a cca 70 včelstev a jeho specifický způsob chovu spojen se špatným zrakem za léta udělaly své. Ted se prý zalétl někam na Konicko, slyšel jsem o tom v souvislosti s komentářem o osině v zadku. A nenaděláte nic, soused za všechny prachy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519)

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým strátám v některých oblastech.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506) (56519)

Vážení vstávají mně vlasy na hlavě,když tady čtu,že po mátěru plodu M-1-AR se provádí fumigace za deset dní!Co za tu dobu může zalézt roztočů do nově zavíčkovaných buněk!Fumigace se provádí ten den,po skončení letu včel.Vůbec se nedivím velkým ztrátám v některých oblastech.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515) (56516)

S tichou jarni vymenou jsem se setkal zacatkem dubna,postavena zakladena miska v stredu plastu,na vedlejsim postavena nezakladena.Trubcina zakladena,jinak by snazeni vcelstva s vymenou matkky nemelo smysl.Jednalo se tehdy o triletou matku.Matecnik jsem s ramkem odebral,a udelal si oddelek.Situace se opakovala,po tydnu 1 matecnik a nova miska,znovu oddelek.Po tydnu matecnik,prazdna miska,ale ve vcelstvu uz hrboplod a troska delniciho plodu,starou matku jsem uz nenasel,ztratila se.Do pocatku kladeni nove matky se vcelstvo scvrklo na 5 ramku.Nebyt to matka s kvalitnim puvodem,zamackl bych ji a na vcelstvo narazil prezimovany oddelek.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Svačina (88.102.199.227) --- 24. 3. 2012
Re: Sklenice na med svazové (56518)

Dejte si do vyhledávače avirunion

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 24. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506)

K dotazu J.Srolla.Dnes se ke me dostalo narizeni KVS Olomouc ohledne nateru plodu a neni v nem zadny termin fumigovat po nateru za 10 dnu.Je v nem uvedeno:naslednou fumigaci provest po rozvolneni zimniho chumace.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (88.102.89.45) --- 24. 3. 2012
Sklenice na med svazové

Dobrý večer
scháním kontakt na sklárnu vyrábějící včelařské sklenice na med s logem. Prohledával jsem konferenci a bohužel sem to nenašel.
Máte někdo kontakt, jméno, adresu, (telefon) přímo na výrobce?
Díky moc
Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512)

Pěkný termín to povětří. V podstatě je to ale podle všeho nadneseně v tomto případě podle dostupných informací možné.

1) Mor je mor, pokud k ohnisku dovezu včelstva, infekční tlak se tím zvyšuje.

2) Infekční tlak zvyšuje podle 1) a je oto vyšší pravděpodobnost ho cosáhnout pokud probíhá podněcování či krmení. Pátračky prostě začnou pracovat více a více směrují své aktivity na v tomto případě necelý kilometr vzdálený ohnisko

3)K tomu povětří. Pokud si vezmu mapku. Jednu vrstvu na ní tvoří terén. Druhou vrstvu zdroje snůšky. Třetí stanoviště s ohniskem, které je vlastně také potenciální snůškou. Po takovém pohledu se dá dokreslit situace, kdy ovlivňuje svou atrakcí zdroj stanoviště šipkou a jejím směrem.

a)

stanoviště<----------zdroj snůšky

b)

stanoviště<----------zdroj snůšky
stanoviště<----------

c)

zdroj květové snůšky---->stanoviště<----- zdroj co je ohniskem moru


4)No a situace může být i taková, že jeden zdroj může být kvůli jiným vydatnějším zdrojům nebo terénní překážce neviditelný a tudíž se stane, že se nenakazí.


stanoviště<----zdroj co je ohniskem----(t.překážka)---stanoviště-->zdroj



Takže asi bych na trubce moc nesázel, ale možné to je, pokud by trubci ze svého infikovaného volátka po emigraci v jiném úlu krmily cizí plod. Což se mi zdá absolutně absurdní.

_gp_








..........
(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511)
Nic si neudělal špatně.
To je právě asi ten případ který potvrzuje tu novu teorii o přenosu moru zalétácajícími trubci. Pokud by se ji podařilo ovšem potvrdit, tak vlastně, podle slov známého veterináře, by všechna ta opatření 5 km ochranných pásem byla k ničemu, protože zalétávání trubců je potvrzeno na mnohem delší vzdálenosti. Zrovna tak jsi vlastně vyloučil teorii o přenosu ze starých úlů a zařízení. To všechno zase potvrzuje, že o přenosu nic nevíme a jen se o jeho spůsobu dohadujeme. Proto nám ovšem nezbývává se všech preventivních doporučení nadále držet i když nám mohou připadat středověká. Nadále nám zbývá jen doufat že se brzy podaří způsob přenosu přece jen objasnit a pak bude možné i lépe nastavit prevenci. Já jen zatím té teorii o přenosu z loupeží a ze starých úlů moc nevěřím. Ta nová teorie se mi zdá logičtější a věrohodnější. Ovšem, než se potvrdí nebo vyvrátí, bude to trvat hezkou řádku let. Zřejmě se toho ani nedožiji.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 19:33:27
> ----------------------------------------
> Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a
> dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a
> převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku.
> Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl,
> vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento
> včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při
> prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké
> příznaky jiných nemocí neprůkazné.
> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: b?eznov? tich? v?m?na (56515)

Kde je matečník umístěn
uprostřed rámku = nouzový matečník
Na okraji rámku = tichá výměna
naspod = rojení
nejspíš teť půjde o nouzi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: b?eznov? tich? v?m?na
> Datum: 24.3.2012 14:28:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho
> vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před
> zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry
> 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované
> trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak
> brzy?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (82.100.0.70) --- 24. 3. 2012
březnová tichá výměna

Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak brzy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512) (56513)

právě ta cesta přes trubce a krmičky jezřejmě nejkratší a nedochází tak ke značnému ředění a tlaku.
Čert ví jak to vlastně je.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 24.3.2012 11:37:09
> ----------------------------------------
> Nojo, ale teorie rozšiřování moru zalétáváním trubců zase odporuje teorii,
> která říká, že zdravá včelstva se dokáží s menším množstvím donesených spor
> neboli s určitým malým infekčním tlakem moru plodu vyrovnat. Kolik spor
> moru může jeden takový trubec přenést?
>
>
>
> _ > Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se
> dostal do
> > mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli. _
>
> Já typuji někde v doletu v blízkosti v nějakém stromě nebo nějaké staré
> stavbě atd dutinu s voštím a možná i zásobami roje uhynulého na mor. Může
> to klidně být dutina jen o objemu pár litrů v běžném trochu starším
> produkčním lese, tudíž velice obtížně zjistitelná. Už jsem takové dutiny s
> voštím po rojích viděl.
> První rok to nově dovezené včelky našly a vyloupily buňky se sladinou,
> které tam byly, potom se postarali zavíječi nebo možná v zimě nějaký datel
> a zbytky už nejsou pro pátračky sladiny atraktivní. Takže se mor nešíří.
> Dokud tu dutinu nenajde zase další roj a nenakazí se zbytky po předchozím
> roji.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511) (56512)

Nojo, ale teorie rozšiřování moru zalétáváním trubců zase odporuje teorii, která říká, že zdravá včelstva se dokáží s menším množstvím donesených spor neboli s určitým malým infekčním tlakem moru plodu vyrovnat. Kolik spor moru může jeden takový trubec přenést?

> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.



Já typuji někde v doletu v blízkosti v nějakém stromě nebo nějaké staré stavbě atd dutinu s voštím a možná i zásobami roje uhynulého na mor. Může to klidně být dutina jen o objemu pár litrů v běžném trochu starším produkčním lese, tudíž velice obtížně zjistitelná. Už jsem takové dutiny s voštím po rojích viděl.
První rok to nově dovezené včelky našly a vyloupily buňky se sladinou, které tam byly, potom se postarali zavíječi nebo možná v zimě nějaký datel a zbytky už nejsou pro pátračky sladiny atraktivní. Takže se mor nešíří.
Dokud tu dutinu nenajde zase další roj a nenakazí se zbytky po předchozím roji.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510) (56511)

Nic si neudělal špatně.
To je právě asi ten případ který potvrzuje tu novu teorii o přenosu moru zalétácajícími trubci. Pokud by se ji podařilo ovšem potvrdit, tak vlastně, podle slov známého veterináře, by všechna ta opatření 5 km ochranných pásem byla k ničemu, protože zalétávání trubců je potvrzeno na mnohem delší vzdálenosti. Zrovna tak jsi vlastně vyloučil teorii o přenosu ze starých úlů a zařízení. To všechno zase potvrzuje, že o přenosu nic nevíme a jen se o jeho spůsobu dohadujeme. Proto nám ovšem nezbývává se všech preventivních doporučení nadále držet i když nám mohou připadat středověká. Nadále nám zbývá jen doufat že se brzy podaří způsob přenosu přece jen objasnit a pak bude možné i lépe nastavit prevenci. Já jen zatím té teorii o přenosu z loupeží a ze starých úlů moc nevěřím. Ta nová teorie se mi zdá logičtější a věrohodnější. Ovšem, než se potvrdí nebo vyvrátí, bude to trvat hezkou řádku let. Zřejmě se toho ani nedožiji.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 19:33:27
> ----------------------------------------
> Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a
> dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a
> převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku.
> Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl,
> vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento
> včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při
> prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké
> příznaky jiných nemocí neprůkazné.
> Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do
> mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509) (56510)

Začal jsem včelařit, vyrobil jsem si nové úly, nakoupil nové pomůcky a dostal včely od místního včelaře, smetenec. Po roce jsem se stěhoval a převezl i včelstva a další rok jsem pálil stanoviště na víc jak 50%kliniku. Včelař od kterého jsem včely dostal, včely pozitivní na spory neměl, vyšetření v lab. neprokázalo nic a další roky v ochranném pásmu tento včelař prošel bez úhony. Včely slabé nebyly, i podle tvrzení veterináře při prohlídce, dílo v podstatě max. dvě sezony, varroáza pod kontrolou a nějaké příznaky jiných nemocí neprůkazné.
Tak můžete mi Pepane říct, co jsem udělal špatně a jestli mor se dostal do mých včelstev z povětří? Docela přesně chápu co Gusto měl na mysli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508) (56509)

Já se neurážím. Zřejmě si asi jazykově nerozumíme, ale já to chápu tak jak píši.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 23.3.2012 15:37:41
> ----------------------------------------
> :-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto
> pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari
> chapu..neurazte sa prosim..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.238.157) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504) (56508)

:-) pane Mensiku,ja v podstate s vasimi myslienkami suhlasim,len v tomto pripade mam pocit ze ja o koze a vy o voze..snad to ini vcelari chapu..neurazte sa prosim..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502) (56504)

1) Já se kolem včel pohybuji již 50 let Za tu dobu jsem viděl velké množství padlých včelstev a padlá včelstva kterým zůstaly zásoby byla vždy zdravá a silná včelstva kterým se v zimě podařilo oddělit se od zásob. Kolabující včelstva byla vždy bez nich. Taky jsem viděl velmi slabá s velkými zásobami ale přesto je sousední včely nevylupovaly.
2) A taky jsem viděl a to chvála Bohu ne u sebe velmi silná včelstva u pečlivého včelaře pálit na mor. Ty však v žádném případě nebyly na pokraji kolapsu.
3) Je třeba si také uvědomit, že každé i sebelépe vypadající a ošetřované včelstvo v sobě nese nespočet zárodků různých chorob, pod prahem propuknutí, a nikdo z nás neví co některý z nich může prudce nastartovat. My jen můžeme se snažit je jen v tom podprahovém stavu udržet. Je to však jen snažení z našeho pohledu, avšak, jestli může být účinné je otázkou. Již mnohokrát se nakonec ukázalo, že všechno je vlastně jinak.
4) Mně se někdy zdá, že právě v našem oboru se takových omylů traduje příliš mnoho. Hodně často se tady někteří diskutéři odvolávají na pravdy i z více jak 50 let staré literatury. Je sice výborné ji znát ale s jejím aplikováním již mohou být potíže.
5) Tím vším chci říct, vždy hledejme příčinu u sebe a ne u souseda, či někde jinde. Já osobně se to snažím tak vždy dělat.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 22.3.2012 17:44:24
> ----------------------------------------
> .takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema
> v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
> oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva
> aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva
> sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s
> klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten
> moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a
> hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 3. 2012
Re: Léčení VD (56506)

Já jsem letos, stejně jako jiné roky, dělal nátěr plus k tomu ihned večer fumigaci.
Fakt je ale, že jsem žádný tištěný návod už několik let neviděl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 23. 3. 2012
Léčení VD

Na včerejší schůzi ZO jsem se dozvěděl, že existuje jakási tištěná metodika, kde se praví, že při ošetření plodu nátěrem plodu se současná fumigace provádí až týden po tomto nátěru.
Zajímal by mne původ této informace a její autor. Dále bych rád připoměl, že domácí tvořivost v úpravě metodik se může řádně vymstít - pokud v zimě při vyšetření měli byly desítky roztočů, je předpoklad, že při nesprávném jarním ošetření může včelstvo padnout už během sezóny a poškození se pak mohou soudně hojit na původci změny metodiky.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 3. 2012
Re: článek (56503)

U nás v ZO (severní předhůří Beskyd) podle všeho bez nadměrných úhynů. Ale slyšel jsem, že asi 15 kilometrů daleko odtuď, u Odry, zaznamenal velký úhyn jeden včelař, dokonce učitel včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.232.86) --- 22. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371) (56502)

..takze este raz pre pepana...nieje pravda,ze vcelstvo nakazene morom nema v uli med...a ked to vcelstvo padne na nieco ine(napr.var
oa)skor nez na ten mor,tak tie jeho nakazene zasoby si rozvlacia vcelstva aj zo vzdialenejsich stanovist..Kde som pisal o tom ze z mrtveho vcelstva sa siri varoa ?!?!....este vysvetlenie -vcelstva s klinikou= vcelstva s klinickymi priznakmi moru..som netusil ze ten vyraz ti bude neznamy..Ten moj prispevok sa mi zda tak polopate napisany...jedine ze by ti tie jabka a hrusky uz zacali kvasit :-). (nic v zlom)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 22. 3. 2012
článek

http://brnensky.denik.cz/z-regionu/v-regionu-uhynuly-stovky-vcelstev-nejvetsi-ztraty-pocitaji-na-boskovicku-2012032.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 3. 2012
Re: vysetreni moru (56341) (56344) (56349) (56352) (56353) (56354) (56358) (56368) (56371)

To pmícháš hrušky s jabkama my se bavíme o moru Padneli včelstvo na varoázu tak se z něj nešíří mor a ani na jaře ta varoáza, kleštíci pomřeli hladem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:27:36
> ----------------------------------------
> dovolim si oponovat co sa tyka tych lupezi a tvrdenia ze zasoby nema kto
> nanosit...viackrat som ako hliadkar objavil stredne silne vcelstva na jesen
> s klinikou,ktore mali dostatok medu nanoseneho,a boli schopne prezit
> zimu..stacilo aby taketo vcelstvo padlo na kliestika a na jar by bol ich
> med rozvlaceny snad do vsetkych ulov v okoli..to plati aj o rojoch v
> roznych dutinach..som presvedceny ze lupeze su tym naj faktorom pri
> zavleceni moru na vcelnicu(samozrejme ak vynecham kupu a dovoz morom
> nakazenych vcelstiev..).. co sa tyka rozvlecenia na vlastnej vcelnici medzi
> vcelstvami tak mednikove plasty ak koluju medzi vcelstvami a davanie
> odvieckovancov na vylizanie..a samozrejme aj to co napisal KaJi predomnou..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mecias (83.208.80.247) --- 21. 3. 2012
blahopřání

Dnes má svátek Radek a tak je jim zapotřebí popřát hodně zdraví,štěstí a dobrý včelařský rok a aby nezanevřeli na tu naši konferenci a něco občas i prohodili...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56497)

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56497)

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56497)

5 plástů, dnes bych dělal 6. Síla stěny 30 mm. Počet matečníků max 10 - 12. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.133.133) --- 20. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488)

"Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v kombinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá!"
---------------------------------------------------------
Na kolik rámků se Vám osvědčily plemenáče a jaká síla styroduru. Díky. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56490) (56492)

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

-----------
Ten úl mě nenapadl, člověk má nástavky z bedýnek :-)

Až budou roje, budu moc klidně chcípáčka zlikvidovat, pokud zůstane slabým.

K Nosemám - jsou dvě, s tou novou si nikdo neví rady, teplo na ní nezabírá. prý působila velké škody v Španělsku, a tam je asi na vedro zvyklá.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.179.161.201) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56489) (56491) (56494)

A jaké choroby stále řešíte? Když pomineme mor a hnilobu, tak zbývá roztoč a virózy a nosema. Roztoče zlikvidujete teď nejlépe nátěrem a fumigací a Nosemu termoterapií, chcete li jinak komorováním. Takže kdo začíná a kromě chcípáčků nic nemá, je toto možná cesta a na konci je slušné, zdravé a vitální včelstvo. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56489) (56491)

"Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením ."


Je li na stanovišti "závažná choroba" , moc velký rozdíl mezi zrušením slabochů, vytřepáním včel a jejich vžebráním do ulů a mezi spojením slabochů do jednoho promořeného včelstva není. Závažná choroba bývá závažná i proto, že bývá dost nakažlivá, takže v obojím případě je v problému celé stanoviště.
Budu li třeba v ochranném pásmu moru plodu, tak bych na 99 % slabochy sířil. A potom vytvářel nové oddělky do vyčištěných a desifikovaných úlů. Ale pokud jsem někde, kde o nějaké závažné chorobě nevím, tak klidně bych slabochy rušil vytřepáním včel a rozdáním jejich plodu do zbývajících včelstev.
Co se týká virů, které přináší roztoči Varou, soudím, že teď je nebezpečí malé. Roztoči , pokud se správně léčilo, byli na podzim prakticky všichni zničeni, těch pár roztočů by nemělo mít na virová onemocnění nějaký větší vliv a včelky, nakažené na začátku zimy viry za mrazů uhynuly. Mrazy by taky měly určitým způsobem desinfikovat od virů úly a plásty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56490)

"Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu."



Ušetřenou práci.
O silná včelstva není třeba se nijak zvlášť starat, slabá včelstva potřebují spousty opatření a i přes to nikdy nebudou lepší než ty silná. Nebo mohou i uhynout.
To se musí každý včelař rozhodnout, pokud se u něho slabá včelstva objeví. Já to vidím tak, že záleží na dostatku či nedostatku včelstev, kolik jich chci mít na stanovišti. Když mám plný počet, případně z loňska s oddělky i nadbytky, tak likviduji , spojuji víc. Když mám třeba polovinu uvažovaného počtu, víc slabších nechávám.
Když jsem masař, neboli zajímá mě ze včel výhradně jen produkce medu za co nejmenší množství práce, potom mně přirozeně vyjde všechny slabochy automaticky zlikvidovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56490)

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:58:32
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není
> možné být úspěšný. .....
>
>
> Zlatá slova, do kamene tesat.
>
> I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za
> melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)
>
> Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2012
Re: Spojov?n? (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488) (56489)

Napsal bych to obráceně spojování = likvidace slabochů
K druhému odstavci není co dodat pro spojení je opravdu nutné důkladné posouzení, proč?
Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:49:14
> ----------------------------------------
> Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.
>
> Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v
> některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka
> je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.
>
> Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením
> pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného
> včelstva.
> Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané
> včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.
>
> Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud
> toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod
> příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a
> úhynem.
> A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 56491 do č. 56551)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu