78503

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 3. 2012
Varoáza v Maďarsku (56574) (56575) (56576) (56577) (56579) (56580) (56584)

Doufám, že se zase někdo nenastartuje když napíšu, že v článku, který možná vyjde následující měsíc o Maďarsku jsem o varoáze v Maďarsku napsal:
Varoáza je pod kontrolou. Dostačující je jedno ošetření v červenci a jedno v bezplodém období v zimě. Užívá se především amitraz. Organické kyseliny a další alternativní přípravky se téměř nepoužívají i když producenti rozličných přípravků inzerují v odborném tisku pravidelně.

To jen tak jako pozvánka k přečtení celého článku a k zamyšlení vzhledem k aktuální diskuzi. Podotýkám, že mají skoro dvojnásobnou hustotu zavčelení než my....
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577) (56591)

"Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje. "


Souhlas, je to mnohofaktorová záležitost. Snad to někdo , až na to bude vhodná doba, politicky a tak, zanalyzuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Stonjeka (56574) (56575) (56581) (56582) (56586)

Podle mně je "kutilské" šlechtění včelstev přímo na odolnost proti varaóze nesmysl a víceméně zbytečné. Není zaručena ani pořádně početná genetická základna pro výběr ani nějaká solidní metoda výběru. A ve výsledku to bude jen ztracený čas.

Pročpak asi mají ti "dědkové z vesnic, co jim neustále ulétávají ty údajně nakažené roje" a na které furt nadáváte, stále nějaké včely, ze kterých mohou ty roje vylétávat? A vám vychcípávají celé chovy? Proč třeba u nás, kousek ode mně, vymřel téměř celý chov právě jen učiteli včelařství? A ostatní mají úhyny v normě, aspoň co já vím, protože nemám úplný přehled?

Protože ty včely nehoblují za každou cenu za co nejsilnější včelstva a za co největší výnosy medu! Protože ty včely prostě nechávají žít, nešťourají do nich a nevyměnují matku, když zrovna přinesou trochu míň medu nebo když dají při prohlídce o 5 žihadel víc než sousední včelstvo.

Tak prostě chovejte včely a nezkoušejte z nich dělat mašiny na výrobu medu. Včely a technologie přizpůsobené místním podmínkám a chov mít příslušné geneticky variabilní.
Žádný nákup jakési zázračné matky kdovíodkudkoliv, o které není známo, podle jakých kritérií byl ten chov po desetiletí vybírán a jak moc je přešlechtěn , a potom nacpání jejich dcer do všech úlů.
A odolnost proti varaóze potom přijde sama, stejně jako je mají odolné ti dědkové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 30. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577)

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek

---------
Radku já to co vím, vím z okruhu lidí kolem VMS. Tohle je na Brońka Grunu, Pavla Holuba - ten právě na VMS v Brně ukazoval upravený graf pro monitoring - vypustil tam právě jaro - a další všeobecně známí, nebudu dál vypisovat.
Byl tu i Dr.Kašpar z Dolu na přednášce a taky to zmínil.

Já to beru jako fakt. Vysvětlení prč s ena jaře množí pomalu je i biologické - roztoč žije nomrálně týdny, přes zimu musí vydržet měsíce a důchodkyně se rozmnožují pomalu. .-)


Kde se berou pak roztoči? Tady přispěji svoji trošku šílůenou teorií, ale čím šílenější, tím nás donutí se nad tím lépe zamyslet.

Jeden faktor - zimní vyšetření měli - okrádá nás (právě spolu s funkcionáři, co chtějí mít měl co nejdřív na stole a odeslanou - o dobu vhodnou k ošetření. O Vánoce a pozdní zimu - tedy období kdy se dá účinně zasáhnout.

Druhý faktor - aerosol - kolapsy začínají v době jejich největšího rozšíření. Divné co?
Dřív si musel každý skutečně léčit dobře a pokud ne, tak mu ty včely mohly odejít už na jaře a leckdy nepřečkaly zimu.

Teď mu tam dorazí komando a jendou mu to účinně ošetří.
Může tam mít mnoho set, či tisíce VD, takže mu jich tam dost desítek ai stovek přežije. I kdyby odebzdal vzroek měli, tak je to v pohodě, protože laborka má úspěšnost tak 50%. I když jsem teď četl že někomu z 35VD uděllai desetkrát vyšší číslo .-)
A jednou ošetřené včelstvo v zimě - to je normální postup který by s jarním a hlavně letním ošetřením mohlo fungovat.
A bez něj nám to začne jít v sezoně do kytek, něco dožije zimy, zbytek se rozšíří po okolí.

V tvůj obor prodělal podobou zkušenost s antibiotiky. Ohromně účinné a tak se na další věci začalo mnohde kašlat - na kterých to v předpenicilínové době stálo. A lidi na to začali taky kašlat, když jim doktor předepíše ten peniilín. Tak co prevence.

Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje.
ALe teď jsem slyšel, že se rozpouští balík nalezený v NASA do kompresorů.
A o měli - že je k ničemu - stačí se podívat na loňské hodnoty - nic nepredikovaly - a na letošní MVO SVS- stačí jim málo nul a už se plošně ošetřuje. Proč? To jsou mnajendou ta 3 zimní oštření málo účinná? Pokdu to nestačí na likvidaci loňské velké populace a někdo stále žije v představě že je VD třeba vybít na nulu - tak mohl nařídit dvakrát aeroslo a nemsuelo natírat. Na toto nepotřebuje nikdo žádnou křišťálovou kouli, stačilo se vloni kouknout párkrát na podložky.

A kvůli měli se v zimě ošetřuje v období s plodem. A na zimním ošetření je to celé postavené. A tak to logicky nemůže fungovat.

A jak letios v zimě plodovaly včely, Hklavně tam kde byly z léta oslavené a snažily se to dohonit. Leckde až do Vánoc.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 30. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577) (56578) (56587) (56588)

Bratře pklukovníku, já bych zcela bez důkazů řekl, že nejdůležitější ¨je hustota zavčelení. Včelstva osamělá jakoby se trochu bránit uměla. Viz moje opuštěná včelnice ale vzdáleně obklopená vesnicemi,teď dosti silně odvčelenými. Pozvala li si tedy PSNV smetákového odborníka, který včelaří někde mimo navíc ve státě s 10 x menším zavčelením na 1 km2, asi by jeho matky v našich převčelených vsích moc neuspěly. Také se domnívám,opět bez jakéhokoliv důkazu, že matky které budou nějakou varoatoleranci vykazovat o ní po přesunu jinam přijdou. Za pár let až odchovám několik generací matek si jich několik vyměním s Leošem Dvorským a hned budem vědět na čem jsme. Kdyby se to potvrdilo, tak je to, neumím to jinak nazvat, než neřešitelný průser. Ale to předbíháme a je to samé kdyby. Uvidíme!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577) (56578) (56587)

"Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace."


Nebylo třeba shánět žádnou literaturu, chodit na žádné přednášky. Bylo to v článku ve Včelařství, je to nějak 10 nebo 15 let, to už nevím přesně. Článek napsal někdo z VUVČ v Dole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 30. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577) (56578) (56587)

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

------------
Asi Broňku chodíš málo mezi včelaře.

To co tam slyšíš o varoáze a hlavěn o moru, to se nestčíš divit.

Dokonce to na těch schůzích přednášejí funkcionáři.
Někdy mi to přijde stejně absurdní jako kdyby kněží přednášeli o sexuální výchově.


Tohle je bludný kruh. Veterináři na SVS nemají nijak spec vzdělání ke včelám kromě prý jednoho zimního semestru včel.
Vyhlášky to perfektně hodí z nich na funkcionáře ČSV.

A běžný funkcionář? Na to že rozhodují o ošetřování někdy i mnoha tisíců včelstevL Ti nemají ani tu veterinu nebo nějaké vzdělání o nákazách včel? Natož zkoušky nějakého minima? Ale jak se bude postupovat na jejich okrese, to odhlasují z fleku.

Už je lepší pak zjišťovat, co se děje na úrovni důvěrníků.
Ty v lepším případě předávají dál ty zmatečné řeči co se dozvědí od funkcionářů.

Tak je zbytečné se divit skutečnému stavu. jen se divím, že s tímto stavem vládne všeobecná spokojenost.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (109.81.252.25) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577) (56578)

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

R. Polášek napsal:
Bylo už dávno vyzkoumáno, že pokud je roztočů málo, samička nejdřív v buňce nechá vylíhnout samečka, a teprve potom samičku, kterou ten sameček oplodní. Takže se roztoči množí tempem nějak 1,4 za cyklus. A cyklus je jednou za měsíc.
Jak je roztočů dost, zalezou do buňky dva roztoči, jeden nechá vylíhnout samečka, druhý samičky, takže se množí tempem , pokud si to dobře pamatuji, až 4násobkem za cyklus.
Takže cyklus je nějak 1 - 1,4 - 2 - 4 - 8 - 16 - 40 - 160- 640 - 2560 - .....
Letos včely začaly plodovat po polovině února. Kde ve včelstvu přežilo okolo 8 roztočů a víc, což bylo určitě tehdy, když při aerosolu v prosinci byl ve včelách plod, včelstvo bez léčení do července , srpna určitě zkolabuje. Kde přežilo 1 - 2 roztočů, neboli počet roztočů byl předchozí fumigací snížen pod 100 ve včelstvu, potom 1 - 2 přeživší roztoči odpovídají uváděné účinnosti léčiva, včelstvo přežije bez jakéhokoliv léčení kyselinou i gabonem do další fumigace v říjnu. A cyklus se může opakovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Stonjeka (56574) (56575) (56581) (56582)

Popsal jsem pouze situaci, v které jsem. Odělky , kromě těch Sedláčkových odešly všechny. Takže vím, že nic nevím, ale pro začátek to stačí. Teď musím předělat všechna dna pro snadnou diagnostiku, slavná varoadna nechci používat, žádné výhody v nich nevidím a počítat a počítat a vybírat. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.246.197) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Stonjeka (56574) (56575) (56581) (56582)

poznam par vcelarov,ktori u nas robia bond testy uz vela rokov..len nevedia ze sa to tak vola :-) a na jar nahanaju po chotari zufalo cudzie roje..tie daju na slnecnici nejaky med a pokracuje to zas bond testami :-) a tak dokola....ale teraz vazne-pred par rokmi som bol pozerat vcelnicu po zomrelom vcelarovi..bolo to na jar ,v predchadzajucom roku nebolo urcite robene ziadne osetrenie..z cca 30 rodin prezilo jedine,ale to bolo silne a vitalne,ziadny zobrak,co som bol prekvapeny..bolo to pred 17 rokmi,nenapadlo ma vtedy skusit z tohto vcelstva nieco rozchovavat,vlastne v tej dobe som o nejakych suvislostiach ohladom moznej varroaodolnosti nemal ani sajnu..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577) (56579) (56580)

To jsem zapomněl napsat, že komisionálně jde dělat jen ten aerosol. Asi by to šlo i s gabonem protože tam již + - týden celkem nerozhoduje. Ohledně těch rojů vim o jedné zídce, kde v dutinách tvárnic jich již po léta přežívá několik ale nemohu potvrdit že jde o ty samy, neb to mohu vidět jen občas. avšak v okolí včelaři s nákazami nemají žádné potíže.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:51:51
> ----------------------------------------
> Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá
> ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli
> opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 17:42:48
> > ----------------------------------------
> > Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním
> léčení.
> >
> > Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být
> nejdříve
> > v půli prosince.
> > Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> > zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba
> dohodnout
> > alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu,
> že
> > by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají
> chodit
> > mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na
> to
> > není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> > dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů
> kdy
> > jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
>
> > Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> > nejlepší.
> > Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> > nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu
> neskutečná
> > cipovina.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Karle,
> > > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> > související..
> > > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce
> se
> > mně
> > > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo
> až
> > > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o
> tom
> > > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně
> jsem
> > pár
> > > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > > Radek
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem
> s
> > > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > > >
> > > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po
> ošetření.
> > > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u
> všech
> > > > zimních ošetření.
> > > >
> > > >
> > > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá
> to,
> > že
> > > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně
> vyloučit,
> > že
> > > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > > >
> > > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve
> chvíli,
> > > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na
> to
> > > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > > kolabovat - už to jede.
> > > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> > tady
> > > > nařizue plošný nátěr.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (85.160.6.49) --- 29. 3. 2012
Re: Pro pana Brennera (56574) (56575)

Nepovažuji aerosol za zbytečný, spíše bych řekl s neprůkaznými výsledky. A pořád mi v hlavě cinká zvoneček, že my si tady šlechtíme odolné roztoče...
V tom druhém odstavci máte naprostou pravdu. V tom vidím určitou liknavost VÚ, že řadu otazníků by již měl Dol znát. Zrovna v otázce varroatolerance by již měl publikovat po tolika letech "boje s roztočem" alespoň základní pravdu, zda existují včelstva, která jsou schopna obrany či nikoli a je to jen zbožné přání. Třeba mě i kolikrát napadlo, jaký je výskyt roztoče ve včelstvech, kde souběžně hospodaří mravenci? Ve starých úlech bylo běžné, že v izolaci fungovalo mraveniště - a odtud jdou výpary kyseliny....Jsem spíše příznivec přírodních způsobů a trochu mi připadá, že té chemie je zde přece jen příliš...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Stonjeka (56574) (56575) (56581)

To je docela hrůza... zajímalo by mě, kolik z přeživších bylo oddělků a více vzdálených od ostatních včelařů. O tom jsempsal již na pozim 2010 -u nás ve vsi 10 včelařů celkem 50 včelstev, vedle ve vsi jsme jen dva, také 50 včelstev a roztočů podstatně méně. To mě utvrzuje v tom, že naprosto zásadní roli hraje rojení, dědové ve vsi včely prostě neuhlídají a v podletí/na podzim zalétlé roje a jiné slabochy moje silná včelstva vyberou.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:58:16
> ----------------------------------------
> Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci
> včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale
> jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si
> příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že
> včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v
> prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem
> neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo
> ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese
> nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v
> rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze
> 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100
> včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem
> to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/
> jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je
> množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem
> realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech
> mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro
> velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou
> brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně
> výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 3. 2012
Re: Pro pana Brennera (56574) (56575)

Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100 včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/ jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577) (56579)

Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:42:48
> ----------------------------------------
> Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
>
> Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve
> v půli prosince.
> Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout
> alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že
> by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit
> mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to
> není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy
> jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
> Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> nejlepší.
> Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná
> cipovina.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Karle,
> > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> související..
> > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se
> mně
> > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem
> pár
> > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > Radek
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > ----------------------------------------
> > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > >
> > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > > zimních ošetření.
> > >
> > >
> > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to,
> že
> > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit,
> že
> > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > >
> > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > kolabovat - už to jede.
> > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> tady
> > > nařizue plošný nátěr.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577)

Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve v půli prosince.
Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde. Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek nejlepší.
Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná cipovina.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 15:29:24
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle,
> v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související..
> odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně
> totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár
> rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > ----------------------------------------
> > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> >
> > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > zimních ošetření.
> >
> >
> > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> >
> > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > kolabovat - už to jede.
> > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> > nařizue plošný nátěr.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576) (56577)

odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel.


Bylo už dávno vyzkoumáno, že pokud je roztočů málo, samička nejdřív v buňce nechá vylíhnout samečka, a teprve potom samičku, kterou ten sameček oplodní. Takže se roztoči množí tempem nějak 1,4 za cyklus. A cyklus je jednou za měsíc.
Jak je roztočů dost, zalezou do buňky dva roztoči, jeden nechá vylíhnout samečka, druhý samičky, takže se množí tempem , pokud si to dobře pamatuji, až 4násobkem za cyklus.
Takže cyklus je nějak 1 - 1,4 - 2 - 4 - 8 - 16 - 40 - 160- 640 - 2560 - .....
Letos včely začaly plodovat po polovině února. Kde ve včelstvu přežilo okolo 8 roztočů a víc, což bylo určitě tehdy, když při aerosolu v prosinci byl ve včelách plod, včelstvo bez léčení do července , srpna určitě zkolabuje. Kde přežilo 1 - 2 roztočů, neboli počet roztočů byl předchozí fumigací snížen pod 100 ve včelstvu, potom 1 - 2 přeživší roztoči odpovídají uváděné účinnosti léčiva, včelstvo přežije bez jakéhokoliv léčení kyselinou i gabonem do další fumigace v říjnu. A cyklus se může opakovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 3. 2012
Re: Re: Pro pana Brennera (56574) (56575) (56576)

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 13:54:56
> ----------------------------------------
> Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
>
> Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> zimních ošetření.
>
>
> I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
>
> A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> kolabovat - už to jede.
> A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> nařizue plošný nátěr.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 29. 3. 2012
Re: Pro pana Brennera (56574) (56575)

Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x) vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.

Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření. Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech zimních ošetření.


I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.

A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli, kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně kolabovat - už to jede.
A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady nařizue plošný nátěr.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 3. 2012
Re: Pro pana Brennera (56574)

Vážený pane Brennere,
děkuji za Váš příspěvek. Jestli jsem pochopil, považujete aerosol za nadbytečný. Když jsem se zamýšlel nad tím, jak bych rád ošetřoval já, kdybych o tom mohl rozhodovat, tak mně by se líbilo červen a červenec 80% kys. mravenčí nebo případně Gabon u nás obvykle začátkem července a potom, pokud by včelstva nedonesla moc roztočů na podzim, tak až aerosol, nebo jedna fumigace, ale v bezplodém období, tedy pouze 2 ošetření, při loupežích na podzim 3 ošetřetření.
Podle mého názoru stran selekce varoatolerantních včelstev není ve Vašich postupech s/bez aerosolu žádný rozdíl. Souhlasím s tvrdou selekcí v daných konkrétních podmínkách, to znamená udělat větší množství stejných oddělků s různými matkami za optimálních podmínek (dostatek zásob, nové dílo, snůška nebo pokrmování..) a sledovat. koncem sezóny porovnat a brakovat včelstva, která budou mít roztočů víc. Problém je, že většina včelařů nedělá ani ty oddělky, o chovu matek nemluvím a oddělky, které jsem viděl obvykle trpěly hlady......
Tedy metodika je dělaná tak, aby přežilo co nejvíce včelstev.... a ne aby se selektovaly varoatolerantní včely.
Stav včelstva na jaře, pokud ošetřujete správně i bez aerosolování Vám řekne spíše, která včelstva netrpí nosematózou a ne která jsou varoatolerantní. Pokud léčíte předepsaným způsobem, je přes zimu ve včelstvech minimum roztočů, kteří nemají negativní vliv a tudíž nemůžete poznat odolnější včelstva. Pokud by jste chtěl poznat včelstva odolná na varoázu, nesměl by jste v létě a na podzim léčit a pak třeba provést aerosolové ošetření pro kontrolu populace roztoče. Tento postup Vám, ale důrazně nedoporučuji, protože většina včelstev u nás je varoasenzitivních a většina včelstev by Vám pravděpodobně uhynula. To předpokládám pro nížinu, ve vysokých nadmořských výškách by k úhynu možná došlo až v průběhu druhé sezóny.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: Pro pana dr. Huba?e.
> Datum: 29.3.2012 11:28:56
> ----------------------------------------
> Vážený pane doktore. Velmi oceňuji Vaši snahu jak zde na diskusi, tak ve
> Včelařství. Varroa je bezesporu problém, a je nutno nalézt co nejúčinnější
> metodiku. Ale stále se mi vkrádá na mysl, že pokud je pravda (a já tomu
> věřím), že existují včelstva, která udrží napadení roztočem na uzdě, tak
> Vaším způsobem nemáte šanci takové včelstvo objevit. Má zkušenost: mám 40
> včelstev na území ZO, která povinně aerosoluje a 30 včelstev na území ZO,
> která tak povinně nečiní. Obě stanoviště logicky obhospodařuji stejně a po
> několikaleté zkušenosti mohu prohlásit, že žádný rozdíl mezi oběma
> stanovišti neexistuje. Ani ve spadu, ani ve výnosu, prostě v ničem. Pak
> usuzuji, že aerosol je zbytečný... Ovšem každopádně sázím na matky
> včelstev, které přezimují ve vynikajícím stavu a ty - a jenom ty-
> rozchovávám. Domnívám se totiž, že stav včelstva na jaře mi řekne, jak se
> včelstvo umí vypořádat s roztočem. Pochopitelně provádím fumigaci a
> považuji ji za dostačující.
> Mám dojem, že co se týče roztoče, je příliš mnoho způsobů používaných a jen
> zlomek z nich ověřených. Prostě sázím na to, že geneticky dobré včelstvo,
> silné a na mladém díle, zná způsob, jak omezit vliv kleštíka a soustavné
> "léčení" jim v tom dělá zmatky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (85.160.15.189) --- 29. 3. 2012
Pro pana dr. Hubače.

Vážený pane doktore. Velmi oceňuji Vaši snahu jak zde na diskusi, tak ve Včelařství. Varroa je bezesporu problém, a je nutno nalézt co nejúčinnější metodiku. Ale stále se mi vkrádá na mysl, že pokud je pravda (a já tomu věřím), že existují včelstva, která udrží napadení roztočem na uzdě, tak Vaším způsobem nemáte šanci takové včelstvo objevit. Má zkušenost: mám 40 včelstev na území ZO, která povinně aerosoluje a 30 včelstev na území ZO, která tak povinně nečiní. Obě stanoviště logicky obhospodařuji stejně a po několikaleté zkušenosti mohu prohlásit, že žádný rozdíl mezi oběma stanovišti neexistuje. Ani ve spadu, ani ve výnosu, prostě v ničem. Pak usuzuji, že aerosol je zbytečný... Ovšem každopádně sázím na matky včelstev, které přezimují ve vynikajícím stavu a ty - a jenom ty- rozchovávám. Domnívám se totiž, že stav včelstva na jaře mi řekne, jak se včelstvo umí vypořádat s roztočem. Pochopitelně provádím fumigaci a považuji ji za dostačující.
Mám dojem, že co se týče roztoče, je příliš mnoho způsobů používaných a jen zlomek z nich ověřených. Prostě sázím na to, že geneticky dobré včelstvo, silné a na mladém díle, zná způsob, jak omezit vliv kleštíka a soustavné "léčení" jim v tom dělá zmatky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565) (56566) (56567) (56568) (56569) (56570) (56571) (56572)

Tak ať vám to Aleši vydrží. :-)

Na druhou stranu se nedivím, že se nikdo do funkce nehrne, protože to je dělání dvečky státní správě.
A málokdo má dneska chuť se pro samé povinnosti a formuláře (s jednou nohou v průseru) si kazit radost ze včel a dělat státu drába a služku v jednom.

Kdysi to bylo o spolkové činnosti, dneska je to jen o sestavování komisí nebo výplatě dotací.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.92.1) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565) (56566) (56567) (56568) (56569) (56570) (56571)

Máme v ZO dva co nejsou v naší ZO členové a nechodí jim nikdo ze ZO včely ošetřovat, byl jim nabídnut aerosol, odmítli s tím, že si ošetření provedou sami. Do hlášení pro veterinu se napíšou, že u nich ZO neprovádí ošetření. A nevím o tom, že by je za to někdo nějak řešil, že si včely ošetřují sami a komunikace mezi těma dvěma a zbytkem včelařů je také naprosto v normě. Pokud není problém v lidech samotných, tak jde všechno v poklidu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565) (56566) (56567) (56568) (56569) (56570)

Je pravdou, ale , že když se takový člen neukáže ani na schůzi, tak to má pak jen funkci finanční podpory daného spolku. Avšak i to je záslužné.

pepan
----------------

Ale to bylo na schůzi ZO kam jsem byl jako host pozván abych si m.j. vyslechl, že se má plošně natírat.

Takže ty členy nemůžeš podezírat z pasivity, dokonce byli i na kurzu chovu matek atd.

Tady jde o ten princip, že o tom, zda se obejdná Gabon Gabon leckde nerozdhodují včelaři, ale nějaký OV. Když ten řekne ne, tak přes to valk nejede. Tohle bylo jinde než u mě doma, ale u mě doma to vloni taky rozhodl na jaře OV. Prý excelentní výsledky zimního vyšetření - Gabon se obejdnávat nebude, ai když jej měli včelaři objednaný.


Chápeš/te/? Mně to nebaví pořád opakovat, včelaři by chtěli dodržovat metodiku, ale funkcionáři jim v tom leckdy brání.

Nejen Gabon. Ale i třeba pozdní zimní ošetření - taky se spěchá a tlačí aby už to bylo.


Ne každý se postaví na odpor.


Karel

P.S.
No, já jdu pokračovat v lepení plemenáčů, bude nouze o včely :-) Vy si prostě myslíte, že když je pár funkčníchj organizací, takže je to takové všude.
Nevím co by udělal Aleš až by mu přišel od veteriny befel aby dodal seznam včelařů kde ošetřoval. napsal by tam i ty co jim do toho nekecal a nechal je být. Ne. A jsou veteriny, kde je lepší být v řadě, protože věří (či dělají že věří) tomu, že komise chodí dávat gabon i třikrát na podzim dávat knoty. A když nejsi na seznamu ZO, tak jsi prostě neléčil a jseš problém co bude řešen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565) (56566) (56567) (56568) (56569)

JE TO ALE ZVRÁCENÁ PŘEDSTAVA.
Do Zájmových spolků se leze Z důvodu o zájmu o jeho činnost. Třeba k hasičům se dám protože chci pomáhat, K zahrádkářům protože se mě líbí květiny atd. Je pravdou, ale , že když se takový člen neukáže ani na schůzi, tak to má pak jen funkci finanční podpory daného spolku. Avšak i to je záslužné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Surveillance varroazy
> Datum: 28.3.2012 14:13:07
> ----------------------------------------
> AM:
> Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na
> to potřebuji veterináře.
>
> --------
> Jo k tomuto - já taky ne, tedy už ne.
>
> Ale zrovna v sobotu na schůzi se mě někteří členové ptali kde se dá sehnat,
> když jim jej ZO nechce opatřit.
>
> Takže nejenom PSNV ale spousta ZO a OV ČSV je BIO. :-)
>
> Je to dle mě jejich věc. alůe když vidš jak začínajícím včelařům hynou
> včely, protože dávají na zkušené funkcionáře, tak ti je jich trochu líto.
>
> I když bych si mohl říci, máte co jste chtěli, proč tam lezete.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565) (56566) (56567) (56568)

AM:
Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na to potřebuji veterináře.

--------
Jo k tomuto - já taky ne, tedy už ne.

Ale zrovna v sobotu na schůzi se mě někteří členové ptali kde se dá sehnat, když jim jej ZO nechce opatřit.

Takže nejenom PSNV ale spousta ZO a OV ČSV je BIO. :-)

Je to dle mě jejich věc. alůe když vidš jak začínajícím včelařům hynou včely, protože dávají na zkušené funkcionáře, tak ti je jich trochu líto.

I když bych si mohl říci, máte co jste chtěli, proč tam lezete.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565) (56566) (56567)

Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na to potřebuji veterináře. A jestli si nějaká okresní organizace CSV rozhodla, že Gabon dávat nebudou a použijí jiné léčivo, tak jako nečlena svazu, to jde mimo mě. Protože pokud jsem nečlen, tak za mě nemluví. Takhla bych se zachoval Já, kdybych byl nečlen svazu a jako člen se podřídím rozhodnutí, nebo budu vyjednávat a nebo odejdu. Mě ostatně to jestli budu mít Gabon je celkem jedno, umím včelařit i bez něho.
------------------------

Jo, jenže to má háček, ZO je povinna to hlásit takže ti nic nezbyde, než to komisi otevřít a nechat je natírat a ještě za to třeba i platit.

A dokonce jsou případy, že si včelař vše udělá sám a leckdy i lépe jak ZO, třeba v řádném bezplodém období, a přesto ZO oznámí SVS že u něj neprováděla ošetření a SVs leckde implicitně předpokládá, že si včelař neošetřil včely - nesmí sám bez komise ČSV - viz vyhláška - a zahajuje řízení.


Takže to pak nejsi HAPPY.

Moje dopisování se SVS bylo víceméně o tom, aby SVS vyřadila z metodiky a vyhlášek ČSV. Nic nebrání členům čehokoli si ošetřovat včely společně, navíc mi o to tak odhaduji asi 1/2 ZO nestojí, aby jim někdo nařizoval jak mají sestavovat komise.


V současnosti jsem nasraný a uvidím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.91.2) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565) (56566)

Já nepotřebuji ZO na to abych měl přístup k léčivu které je na předpis, na to potřebuji veterináře. A jestli si nějaká okresní organizace CSV rozhodla, že Gabon dávat nebudou a použijí jiné léčivo, tak jako nečlena svazu, to jde mimo mě. Protože pokud jsem nečlen, tak za mě nemluví. Takhla bych se zachoval Já, kdybych byl nečlen svazu a jako člen se podřídím rozhodnutí, nebo budu vyjednávat a nebo odejdu. Mě ostatně to jestli budu mít Gabon je celkem jedno, umím včelařit i bez něho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564) (56565)

To jsi Aleši pochopil z druhé strany.

Jsou okresy /a ne jeden/, kde ti ZO prostě Gabon nedodá, protože to někde nějak někdo rozhodl.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.90.2) --- 28. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varroazy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563) (56564)

Já jsem happy, protože nemám talent hledat problém kde není. Když někdo nemá zájem aby u něj ZO ošetřovala, tak tam nelezu. Také jsem se setkal se včelařem co nechtěl ošetřit a měl kolem toho dost hrubých řečí o komunistech, tak jsem mu místo řečí, které asi čekal, o důležitosti léčení ze strany ZO jen řek co mi i s jeho včelami může políbit a měl jsem ho vyřešeného. Zo nehlásí na veterinu včelaře co neošetřují, ale včelaře u kterých ZO ošetření neprováděla. Mezi těmito dvěma věcmi je dost velký rozdíl. ZO nemusí vědět o všech stanovištích, to je poviností chovatele hlásit se v Hradištku.
Léčivo může mít včelař i na objednávku přes veterinu, dokonce i přes soukromého veterináře.
Než se včelař dostane do uznaného režimu BIO, tak musí v tomto režimu ošetřovat, myslím si že je psáno dva roky. To znamená jen jediné zajít si na veterinu, vypsat formulář a můžete si ošetřovat KM i bez uznání BIO chovu.
Ale kdo chce brečet, jako plačka na pohřbu, jak je komu po chuti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56563)

Tomáši máš pravdu,

je třeba do toho šťourat. Ale tady si můžeš jen ulevit. .-)
Mě vytočila zpráva mluvčího SVS p.Dubna o tom, že za úhyny které začaly již v létě může teplý podzim (jsem na 5 největších nepřátel socialismu alergický od mládí :-) ) a napsal mu svůj názor. A řekl bych, že se mi minimálně dostalo zdvořilých odpovědí. Je mi jasné, že odpovědi vycházely z porad v NASA a Dolu kde se všichni přítomní navzájem ujišťují jak je to skvělé a jak to funguje.

Takže tato konference je jistě zajímavá, ale adresátem má být SVS.

Takže schutí do toho.

Nebo jste všichni happy, je to tak jak má být?


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Plevan (88.103.183.180) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551)

"No já to vidím tak, že papírově sice za své včely, co se týká zdravotního stavu, odpovídá chovatel, ale defakto co se týká obstarání léčiv, co se týká nařizených plošných metod, co se týká léčení atd, tak odpovídá ČSV, konkrétně ZO ČSV." R. Polášek

A to je právě podle mého ten kardinální problém. Myslím, že chovatel nemá čekat, ale jednat. Ať už tím, že se domluví s důvěrníkem, ZO, veterinářem nebo kým. Má mít tuto možnost. Když mi chovatel zavolá, že má problém, rád to budu řešit co nejrychleji. Tady si myslím, že je právě místo občanských sdružení - navzájem si pomáhat. Ale i tak by měl mít včelař možnost obrátit se na někoho jiného, než ZO (když z nějakého důvodu nechce komunikovat s ČSV). A tato možnost moc reálná není. Jak píše KaJi "To vloni rozhodl ÓVé, že nebyl gabón, že jó?"
Zatím to moc nejde, ale čím víc se do toho bude šťourat, tím je (myslím) větší šance.
Proč se má důvěrník doprošovat včelaře, aby mohl provést ošetření, proč tam má jezdit několikrát (a přes domluvu včelaře nezastihnout), proč má být včelařem vyhozen, že jej u svých včel nechce?
Proč má ZO hlásit SVS stanoviště, která NEOŠETŘOVALA? Jak mám jako vědět, kde je stanoviště, o kterém nevím. Za ZO snad mohu nahásit jen stanoviště, která jsme ošetřovali, případně udat ty, kde jsme neošetřovali a o kterých náhodou víme. A chce se mi udávat? (Vím, bonzovat se nemá, hlásit se musí:-(
Proč třeba BIO včelaři mohou ošetřovat pouze organickými kyselinami (pokud se vejdou do určitých mantinelů napadení kleštíkem) a "běžný" včelař nesmí. Vždyť buď tato ošetření zabírají, nebo ne. Pokud zabírají, proč je nepoužít, pokud nezabírají, pak by je snad neměli požívat ani BIO včelaři.
Takže abych shrnul svoje myšlenky: Myslím, že první reakce na špatnou nákazovou situace má vzejít od včelaře. Ten se má starat a být odpovědný směrem k SVS. ZO (nebo Jiné zájmové sdružení) mu v tom může pomoci. Nemá (ZO) rozhodovat, na to je SVS a majitel, má pomáhat (ne se vnucovat). Proto volám pro zopovědnost včelaře a ne občanských sdružení.
Nechci posuzovat, jak moc jsou mé návrhy reálné. Jen je předkládám...
Děkuji, že se mnou máte trpělivost!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Plevan (88.103.183.180) --- 27. 3. 2012
Re: Lak z propolisu (56558) (56561)

Nevím, jak moc je to vhodné pro venkovní použití, ale kamarád tesař-památkář rozpouští mezistěny v terpentýnu. Říkal mi (pokud se dobře pamatuji), že tolik, kolik si terpentýn sám "vezme", pak už se vosk nechce rozpuštět. Ale propolis tam nedává...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvořák (88.101.25.147) --- 27. 3. 2012
Re: Lak z propolisu (56558)

Předpokládám nátěr úlů popř. včelího klátu. Někde jsem četl, že propolis a vosk lze rozpustit v terpentýnu, ale nemůže recetpuru najít, proto se obracím na tuto konferenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 3. 2012
Re: Lak z propolisu (56558) (56559)

Záleží na co to má být. Pokud to má být politura na nábytek, tak bude nejvhodnější najít na příslušných webových stránkách osvědčené receptury, kromě vosku a propolisu se tam ještě rozpouští šelak, případně jiné vosky , přidávají oleje, třeba lněný.....
Pokud to má být na úly, rozpustí se za tepla v benzínu, acetonu nebo ředidle nějaký horší včelí vosk a propolis, odřezky třeba z rámků obsahující dohromady propolis a vosk, vosk poškozený stykem s kovem atd. Natírá se za tepla, protože včelí vosk je obvykle málo rozpustný a za studena se z roztoku vylučuje, směs houstne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.10.142) --- 27. 3. 2012
Re: Lak z propolisu (56558)

ja som raz robil tak ze som vosk(co najjemnejsie kusky)rozpustil v acetone..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvořák (195.113.166.190) --- 27. 3. 2012
Lak z propolisu

Jak vyrobit lak (barvu) z propolisu a vosku k natírání dřeva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56556)

oni nejen nekontrolují spad, ale ani v podstatě neléčí. A když tak pozdě. Mám jednu takovou "majitelku včelstva" v sousedství. Vloni v polovině října se mně chlubila, že už jde krmit a jestli prý je třeba nějak léčit. Samozřejmě, že jsem jí o nutnosti léčit řekl koncem července, tak jsem jen zopakoval kontakt na důvěrníka. A přátelé divte se, to včelstvo nějak žije!! Myslel jsem, že ho moje včelky vyloupí hned v říjnu a ono ještě o víkendu žilo, není nijak silné, ale pár včel jsem viděl na česně.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 27.3.2012 10:31:24
> ----------------------------------------
> S tímto se stotožňuji takové plošné akce jsem zažili v osmdesátých letech v
> rostlino lékařství a vedlo jen ke zvýšené spotřebě přípravků. stav porostů se v
> celku změnil pramálo. Jen znalost místní podmínky může vést k úspěchu. Význam
> může mýt je pro včelaře který má stanoviště o pár 100 km dále a může se na
> přehledné mapě podívat jak to tam přibližně vypadá.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> > Datum: 26.3.2012 21:47:19
> > ----------------------------------------
> > Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje
> > informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat
> > Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá.
> > Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v
> > každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
> > Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a
> > účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
> > Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak
> > stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani
> > jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani
> > nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat.
> > Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého
> > stanoviště.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544)

S tímto se stotožňuji takové plošné akce jsem zažili v osmdesátých letech v rostlino lékařství a vedlo jen ke zvýšené spotřebě přípravků. stav porostů se v celku změnil pramálo. Jen znalost místní podmínky může vést k úspěchu. Význam může mýt je pro včelaře který má stanoviště o pár 100 km dále a může se na přehledné mapě podívat jak to tam přibližně vypadá.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 21:47:19
> ----------------------------------------
> Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje
> informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat
> Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá.
> Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v
> každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
> Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a
> účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
> Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak
> stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani
> jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani
> nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat.
> Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého
> stanoviště.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: ?ervy (56539) (56540)

I když bylo teplo tak si myslím že na zavíječe je ještě brzy. A při těchto teplotách bych na clad také nevsadil. Vůbec je to celé podivné. To by včelstvo muselo masívně zeslábnout.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ervy
> Datum: 26.3.2012 20:27:01
> ----------------------------------------
> Chtělo by to podrobnější popis, ale tipnu si na larvy nebo kukly uhynulé
> chladem, ty černají a ti červy to může být zavíječ voskový.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551) (56552)

Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit<<<
Tato věta je právě podle mne tím největším problémem v léčení varoázy. a měla by z pokynů zmizet. Přidej si k tomu počasí, kdy je léčba nejúčinnější. Mnohdy vzdálenost bydliště i 100 km od včelnice rozdílnost poloh . a skus si domluvit na ten správný čas kdy se sejdeš s tím důvěrníkem na včelnici. Je to prostě nemožné. Zvláště má-li včelař rozstrkáno několik vozů po celé republice.

pepan

-----------
Vyjímečně s tebou souhlasím. Tak až budete mít UV tak to tam navrhni. SVS se s ČSV baví, tak nechápu, proč s tím ČSV souhlasí aby byla ve vyhláškách SVS za děvečku.

V zákoně o sdružování je napsáno, že stát nesmí občanským sdružením ukládat povinnosti.

Problém je, že si spousta lidí (i funkcionářů dole) myslí, že je naprosto správné, aby ti nahoře za ně rozhodli jak mají ošetřovat včely. A oni neměli zodpovědnost.
( To vloni rozhodl ÓVé, že nebyl gabón, že jó? To nezáleží na nás. :-( )

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551)

Já jsme procházel včely před týdnem - tedy to jsme ty prohlůídky uzavřel.

Kupodivu mám víc plodu tady pod horama než o něco níže.

A na jednom dobrém stanovišti bylo u některých včelstev přes 6 rámků plodu. Takové 4-6 rámky zavíčkovaného plodu byl standard. A matky začínaly klást vajíčka do dalších plástů. Dneska bych si tipoval o takové 2-4 rámky navíc. A to mluvím často o 45*30, jinak 45*23.

Zajímavé je, že si začínám myslet, že by spíše než poloha a sluníčko bylo podstatnější naplnění úlu pylem a zásobami z podletí a taky možná i výživa v podletí.

Takže nakonec budu včely vozit zimovat v podletí pod hory na dobrou pastvu.
Původně jsem si říkal, že bych od řepky to tahal už rozdělené sem nahoru.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56550) (56551)

>>>Protože včelař, kromě kyseliny mravenčí, která je pomocná, sám nemůže nic
dělat. Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit<<<
Tato věta je právě podle mne tím největším problémem v léčení varoázy. a měla by z pokynů zmizet. Přidej si k tomu počasí, kdy je léčba nejúčinnější. Mnohdy vzdálenost bydliště i 100 km od včelnice rozdílnost poloh . a skus si domluvit na ten správný čas kdy se sejdeš s tím důvěrníkem na včelnici. Je to prostě nemožné. Zvláště má-li včelař rozstrkáno několik vozů po celé republice.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 27.3.2012 08:57:48
> ----------------------------------------
> No já to vidím tak, že papírově sice za své včely, co se týká zdravotního
> stavu, odpovídá chovatel, ale defakto co se týká obstarání léčiv, co se
> týká nařizených plošných metod, co se týká léčení atd, tak odpovídá ČSV,
> konkrétně ZO ČSV.
> Protože včelař, kromě kyseliny mravenčí, která je pomocná, sám nemůže nic
> dělat. Jen čekat, až je čas a až k němu přijde       důvěrník léčit.
> Například teď na podzim a v zimě u mně měly být ty dvě fumigace co 7 - 10
> dní někdy v listopadu a aerosol někdy zhruba v prosinci nebo lednu, včelky
> mně v tuto dobu neplodovaly. A co jsem sledoval počasí, tak v teplejších
> oblastech měly být fumigace až někdy ke konci listopadu a v prosinci,
> aerosol někdy ke konci ledna, kdy zrovna začínalo to chladné počasí. V
> takových termínech by to léčení bylo nejúčinnější, eliminoval by se kvůli
> vysokým teplotám vliv plodování a vliv vylupování včelstev oslabených
> varaózou.
> Kdyby skutečně odpovídal za toto léčení včelař, tak by sledoval dlouhodobé
> předpovědi a takhle podobně to léčení posunul, podle konkrétních
> mikroklimatických podmínek na svých stanovištích.
> Jenomže v současném systému se domluví půl roku předem vedení ČSV s
> veterinou , ta vydá vyhlášku s termíny a potom se léčí podle těch půl roku
> dopředu stanovených termínů.tedy termínů stanovených úplně formálně. A když
> je mimořádné počasí, jako teď na podzim a v zimě, tak spousta těch léčení
> byla prostě úplně zbytečná, protože byla ve špatných termínech, příliš
> brzo.
> Podobně to je teď na jaře. Velmi chladné počasí ustoupilo okolo 15 února ,
> silná a středně silná včelstva se rozplodovala zhruba po 20 únoru, kdy bylo
> pár teplejších dnů. A po 10 březnu, kdy se objevily další hodně teplé dny,
> matky v těchto rozplodovaných včelstvech nakladly až desítky decimetrů
> čtverečních vajíček. Takže letos byl termín pro jarní nátěr plodu od cca 20
> února po cca 10 - 15 březen. Pouze včelař, který má jen vyložené slabochy,
> si letos může dovolit dělat nátěr plodu později. Ono se to stejně nějak
> udělá i později, otázka je jak se to udělá a o kolik moc léčiva se tím
> zbytečně nacpe do včelstev, pochybuji, že někdo bude ten nadbytečný plod
> vyřezávat.
> Jenže léčivo nezajišťují včelaři, ale místní ZO přes objednávky veteriny a
> jak tady čtu, některé ZO ještě ani to léčivo včelařům nedaly. Oni mají
> hodně času, protože oni na rozdíl od včelařů toto nesledují a jiné roky to
> takhle pomalu skutečně stačilo. Ale letos kvůli rychlému nástupu teplého
> počasí to nestačí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56550)

No já to vidím tak, že papírově sice za své včely, co se týká zdravotního stavu, odpovídá chovatel, ale defakto co se týká obstarání léčiv, co se týká nařizených plošných metod, co se týká léčení atd, tak odpovídá ČSV, konkrétně ZO ČSV.
Protože včelař, kromě kyseliny mravenčí, která je pomocná, sám nemůže nic dělat. Jen čekat, až je čas a až k němu přijde důvěrník léčit.
Například teď na podzim a v zimě u mně měly být ty dvě fumigace co 7 - 10 dní někdy v listopadu a aerosol někdy zhruba v prosinci nebo lednu, včelky mně v tuto dobu neplodovaly. A co jsem sledoval počasí, tak v teplejších oblastech měly být fumigace až někdy ke konci listopadu a v prosinci, aerosol někdy ke konci ledna, kdy zrovna začínalo to chladné počasí. V takových termínech by to léčení bylo nejúčinnější, eliminoval by se kvůli vysokým teplotám vliv plodování a vliv vylupování včelstev oslabených varaózou.
Kdyby skutečně odpovídal za toto léčení včelař, tak by sledoval dlouhodobé předpovědi a takhle podobně to léčení posunul, podle konkrétních mikroklimatických podmínek na svých stanovištích.
Jenomže v současném systému se domluví půl roku předem vedení ČSV s veterinou , ta vydá vyhlášku s termíny a potom se léčí podle těch půl roku dopředu stanovených termínů.tedy termínů stanovených úplně formálně. A když je mimořádné počasí, jako teď na podzim a v zimě, tak spousta těch léčení byla prostě úplně zbytečná, protože byla ve špatných termínech, příliš brzo.
Podobně to je teď na jaře. Velmi chladné počasí ustoupilo okolo 15 února , silná a středně silná včelstva se rozplodovala zhruba po 20 únoru, kdy bylo pár teplejších dnů. A po 10 březnu, kdy se objevily další hodně teplé dny, matky v těchto rozplodovaných včelstvech nakladly až desítky decimetrů čtverečních vajíček. Takže letos byl termín pro jarní nátěr plodu od cca 20 února po cca 10 - 15 březen. Pouze včelař, který má jen vyložené slabochy, si letos může dovolit dělat nátěr plodu později. Ono se to stejně nějak udělá i později, otázka je jak se to udělá a o kolik moc léčiva se tím zbytečně nacpe do včelstev, pochybuji, že někdo bude ten nadbytečný plod vyřezávat.
Jenže léčivo nezajišťují včelaři, ale místní ZO přes objednávky veteriny a jak tady čtu, některé ZO ještě ani to léčivo včelařům nedaly. Oni mají hodně času, protože oni na rozdíl od včelařů toto nesledují a jiné roky to takhle pomalu skutečně stačilo. Ale letos kvůli rychlému nástupu teplého počasí to nestačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545)

Ano, ale stále tam není schůdný návrh jak to udělat. Zatím stále tvrdíme, že těch malých včelařů je tolik, že reálně zabezpečují velkým dílem opylování, navíc jsou rozprostřeni rovnoměrně. Bohužel je mezi těmi lotry i dost učitelů včelařství.. nebudu jmenovat, ale např. 130 včelstev trápených na jednom pylově chudém stanovišti a ještě nezvládnutá varoáza -výsledek téměř 100% úhyn..
co na to říct? Dal by jste každému takovému půl miliónu pokutu? Já nejradši ano, ale je to neprůchodné, když nikde nejsou pravidla, že se to tak nesmí dělat a taková pravidla nikdy neprosadíte, jsou i mnohem větší farmy po světě..
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Plevan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 22:26:03
> ----------------------------------------
> No, představoval bych si, že by ve vyhlášce bylo něco ve smyslu "včelař je
> povinen...", ne "zájmové sdružení je povinno..."
> Já rozumím tomu, že SVS těžko bude mít na každém stanovišti jeden svůj
> monitorovací úl, který si bude sama jezdit vyhodnocovat. A ani to není
> jejich povinnost.
> Souhlasím i s Vámi, že je vhodné monitorovat každé stanoviště (a nejlépe
> každé včelstvo - tvrdím já). Jen za to nemá zodpovídat spolek, ale včelař.
> Ano, souhlasím, CHOVATEL musí! Stejně jako v chovu jiných hosp. zvířat
> (povinnost hlášení nakažlivých chorob, úhynů apod.).
> Jak potom dostat info k jednotlivým včelařům je otázka i dnes. Existuje
> VMS, informujeme na ZO, ale (jak jste sám napsal) padnou včestva (např.)
> těch, kteří spad nekontrolovali a zřejmě by je ani moc nezajímalo varování
> ať už od SVS, ZO, nebo VMS. Co říci včelaři, který mi při léčení tvrdí, že
> celý rok brouka neviděl (ani během léčení), v zimě odevzdá měl plnou
> roztočů a na jaře se při nátěru plodu je ochoten hádat, že mu laboratoř
> zaměnila vzorek. Na takového včelaře obávám se platí jedině úhyn, nebo
> pokuty od SVS.
> Snad jsem odpověděl na to, na co jste se mě ptal...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56546)

Ahoj Karle,
u nás jsem to teď počítal je pozitivních pouze 14% stanovišť a ještě k tomu část z těch 30 pozitivních jsou opakující se případy. Stejně SVS nařídila. Podobně v Holicích, kde podle pana Šejny také snad nebyly nikdy tak dobré výsledky... Plošné ošetření je ovšem nařízeno, nechápu, proč SVS porušuje svoje vlastní rozhodnutí - nad 20% pozitivních stanovišť=plošné ošetření.
Snad se dalších pár lidí naštve a vyzve ke skutečnému monitoringu. Jsem stále schopný ho zorganizovat tak, aby mohl fungovat, ale ani lidi z ČSV ani z VMS zatím asi nemají zájem, i když dr. Švamberk v esvém úvodníku cosi naznačil. Na vyhodnocování veterináře také mám k realizaci stačí tužka a papír, nebo třeba excel tabulka. Až to bude fungovat, určitě se najde někdo, kdo umí s počítači, kdo si s tím pohraje, aby to bylo i hezké..... Já sám zatím nehodlám se snažit nějaký monitoring prosazovat, proti větru nelze a já ho nepotřebuji, mně stačí se občas podívat do včel a na podložku, abych věděl, kdy a proč léčit.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 22:52:13
> ----------------------------------------
> Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to
> vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
> STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.
>
> Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích
> bude plošně natírat.
>
> Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a
> pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě
> jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě
> udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového
> prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se
> mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu.
> A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.
>
> Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v
> 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.
>
> O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne
> včelař.
>
> Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To
> je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....
>
> A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od
> jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v
> létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a
> foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne,
> tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.
>
>
> Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Surveillance varro?zy (56543)

Zdravím,
jsem samozřejmě otevřený každé konstruktivní kritice a šťastný za konstruktivní návrhy. Tak nemějte strach s návrhem přijít, takto Vašemu postoji moc nerozumím.
Pokud jde o chápání SVS, souhlasím s Vámi do té míry, že SVS má páku na chovatele. Nesouhlasím s Vaším pochopením ČSV a jiných zájmových sdružení. Podle mého názoru nejen ČSV, ale např. i PSNV sami navrhly SVS, že budou "zastupovat" své členy -chovatele pro zjednodušení celé komunikace a z toho vyplývá ta "dobrovolná páka" na sdružení.
Jinak vítám nařízené plošné ošetření -třeba vyprovokuje naše "zástupce" jednající se SVS ke smysluplnější akci, tedy letnímu varoamonitoringu a ošetření na základě kliniky ne zimního přehledu...
Mám takový pocit, že naši "zástupci" jednající se SVS snad ani nechovají včelstva. Před měsícem by ošetření nátěrem bylo ještě snad akceptovatelné, teď je ve včelách tolik plodu, že bych brečel... zvláště, když si uvědomím, že mnozí včelaři dostanou léčivo možná i za 2-3 týdny...
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Plevan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Surveillance varro?zy
> Datum: 26.3.2012 21:08:00
> ----------------------------------------
> Dobrý den Radku (jestli Vám tak mohu říkat).
> Se zájmem jsem si přečetl Váš článek ve Včelařství 4/2012.
> Plnně souhlasím s Vaším názorem na potřebu ve větší míře provádět letní
> monitoring varoózy, ať už formou VMS nebo alespoň na úrovni ZO.
> Stejně tak jsem uvítal Vaši myšlenku léčit během léta přednostně kyselinou
> mravenčí.
> Bohužel nemohu se ztotožnit s myšlenou, že SVS (nebo kterákoli jiná složka
> státní správy) má co úkolovat občanská sdružení (ve Vaší dikci "zájmové
> spolky"). Myslím, že občané se sdružují primárně za účelem, který si sami
> určili. Pokud je mezi těmito prioritami i nadstandardní spolupráce se
> státní správou, je to jejich svobodná volba. Nedokáži si ale představit,
> jakou pákou by chtěla SVS "dotlačit" Jiná zájmová sdružení (ve Vašem článku
> JZS)k nucené spolupráci. Dotlačit, myslím, může pouze konkrétního majitele
> včelstev.
> Zájmové spolky tu, věřím, nejsou jako (promiňte mi ten výraz) "poskoci" pro
> stát.
> Kdybych vyhnal zmíněnou myšlenku ad absurdum: Není "Jiným zájmovým spolkem"
> i například spolek chovatelů králíků nebo skautský oddíl? I ti mají
> provádět monitoring varroózy?!? Zákony a vyhlášky snad přece platí pro
> všechny...
> Tímto jsem v žádném případě nechtěl dehonesovat Váš článek, který věřím
> přispěje k lepšímu zapojení včelařů do monitoringu a letnímu ošetení
> kyselinou mravenčí. Jenom bych nerad, aby si státní správa (v našem případě
> SVS) myslela, že může úkolovat kohokoli je napadne a přehazovat tím svoji
> zodpovědnost na jiné, v tomto případě zájmové organizace.
> Neberte, prosím, moji reakci jako útok na Vaši osobu - naopak. Děkuji.
> Tomáš Plevan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Malý (e-mailem) --- 27. 3. 2012
Re: Surveillance varro?zy (56543) (56544) (56545) (56546)

Dne 26.3.2012 22:52, KaJi napsal(a):
> Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to
> vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
> STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.
>
> Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích
> bude plošně natírat.
>
> Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a
> pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě
> jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě
> udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového
> prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se
> mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu.
> A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.
>
> Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v
> 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.
>
> O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne
> včelař.
>
> Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To
> je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....
>
> A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od
> jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v
> létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a
> foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne,
> tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.
>
>
> Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
> Karel
>
Dobré ráno,
já odmítám nátěr provést protože mám výskyt 0 a nechci včely nadměrně
zatěžovat.Tu 0 mám dlouhodobě.Myslím,že i v tomto případě funguje tlak
lobby za účelem prodeje chemie.Navíc jsem i nařízení rozuměl tak,že je
to na stanovištích s výskytem nad 3 brouky.J.M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 26. 3. 2012
Re: Surveillance varroázy (56543) (56544) (56545)

Přátelé, u nás je nařízen monitoring každému včelaři, ZO je povinna to vyhodnocovat aorganizovat léčení na svém území.
STejně s ena to se... a čte se ve vyhlášce jen to co se hodí.

Takže se podle nějakého letošního nedostatku fiktivních nul ve vzorcích bude plošně natírat.

Že bude málo nul ve vzorcích bylo jasné už po prvním ošetření na podzim a pokud by státní správa a tenhle celý bordel ve spolupráci s ČSV chtěl ještě jedno zimné ošetření navíc - a jarní nátěr není nic jiného než pozdě udělané zimní ošetření s několikanásobně vyšší kontaminací úlového prostředí a rezidui ve vosku a následně se vznikem rezistencí - tak se mohlo ještě jednou fouknout po vánocích kdy byly včely skutečně bez plodu. A bylo by to jednodušší a čistší a méně pracné.

Takže teď se bude plošně natírat s křížkem po funuse zase celá ČR jak v 2008 a pak budou všichni čekat až na příští zimu.

O tom zda bude objednán Gabon rozhodne zasedání OV možná v květnu. Ne včelař.

Takže takové to "že včelař si zodpovídá za včely", to se mi pěkně čte. To je akorát pěkná výmluva pro neschopný systém, když to poser....

A i když si je včelař jistý jak udělal zimní oěetření, měl tam na rozdíl od jiných v srpnu Gabony a sledoval spad po ošetřeních a zase si bude včely v létě hlídat, tak musí vzít štětku, kýbl s M1 natřít vosk i se včelama a foukat do včel Varidol, aby mohl vytáčet v létě zdravý český med. Když ne, tak jej nahlásí a dostane pokutu až ..... Kč.


Má cenu používat hlavua rozum? Ne, jenom se naserete z lidské tuposti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Plevan (88.103.183.180) --- 26. 3. 2012
Re: Surveillance varroázy (56543) (56544)

No, představoval bych si, že by ve vyhlášce bylo něco ve smyslu "včelař je povinen...", ne "zájmové sdružení je povinno..."
Já rozumím tomu, že SVS těžko bude mít na každém stanovišti jeden svůj monitorovací úl, který si bude sama jezdit vyhodnocovat. A ani to není jejich povinnost.
Souhlasím i s Vámi, že je vhodné monitorovat každé stanoviště (a nejlépe každé včelstvo - tvrdím já). Jen za to nemá zodpovídat spolek, ale včelař. Ano, souhlasím, CHOVATEL musí! Stejně jako v chovu jiných hosp. zvířat (povinnost hlášení nakažlivých chorob, úhynů apod.).
Jak potom dostat info k jednotlivým včelařům je otázka i dnes. Existuje VMS, informujeme na ZO, ale (jak jste sám napsal) padnou včestva (např.) těch, kteří spad nekontrolovali a zřejmě by je ani moc nezajímalo varování ať už od SVS, ZO, nebo VMS. Co říci včelaři, který mi při léčení tvrdí, že celý rok brouka neviděl (ani během léčení), v zimě odevzdá měl plnou roztočů a na jaře se při nátěru plodu je ochoten hádat, že mu laboratoř zaměnila vzorek. Na takového včelaře obávám se platí jedině úhyn, nebo pokuty od SVS.
Snad jsem odpověděl na to, na co jste se mě ptal...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 26. 3. 2012
Re: Surveillance varroázy (56543)

Mohl by jste Tomáši napsat, jak by jste si představoval náhradu zdroje informací o stavu napadení VD místo toho úkolování? Nechci nijak kritizovat Váš názor, ale ono úkolování beru tak, že SVS v podstatě jiný zdroj nemá. Ony úkoly co chovatel musí, není jen v chovu včel, ale je to prakticky v každém chovu hosp. zvířat i dom. zvířat.
Z toho článku co si nedovedu nějak dobře představit to, jakým způsobem a účinným by se informace o varování dostávaly k jednotlivým včelařům.
Z vlastní zkušenosti vím, že ikdyž monitorujeme v doletu 2km 3 ze 6 tak stejně 2 stanoviště padla na VD, těch co nekontrolují spad. Protože ani jeden ze 3monitorujících jsme žádný zvýšený spad nezaznamenali. Proto ani nějakému plošnému monitorinu moc nevěřím, ale nikomu ho nechci rozmlouvat. Tady jsem toho názoru, že monitoring musí být záležitostí každého stanoviště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Plevan (88.103.183.180) --- 26. 3. 2012
Surveillance varroázy

Dobrý den Radku (jestli Vám tak mohu říkat).
Se zájmem jsem si přečetl Váš článek ve Včelařství 4/2012.
Plnně souhlasím s Vaším názorem na potřebu ve větší míře provádět letní monitoring varoózy, ať už formou VMS nebo alespoň na úrovni ZO.
Stejně tak jsem uvítal Vaši myšlenku léčit během léta přednostně kyselinou mravenčí.
Bohužel nemohu se ztotožnit s myšlenou, že SVS (nebo kterákoli jiná složka státní správy) má co úkolovat občanská sdružení (ve Vaší dikci "zájmové spolky"). Myslím, že občané se sdružují primárně za účelem, který si sami určili. Pokud je mezi těmito prioritami i nadstandardní spolupráce se státní správou, je to jejich svobodná volba. Nedokáži si ale představit, jakou pákou by chtěla SVS "dotlačit" Jiná zájmová sdružení (ve Vašem článku JZS)k nucené spolupráci. Dotlačit, myslím, může pouze konkrétního majitele včelstev.
Zájmové spolky tu, věřím, nejsou jako (promiňte mi ten výraz) "poskoci" pro stát.
Kdybych vyhnal zmíněnou myšlenku ad absurdum: Není "Jiným zájmovým spolkem" i například spolek chovatelů králíků nebo skautský oddíl? I ti mají provádět monitoring varroózy?!? Zákony a vyhlášky snad přece platí pro všechny...
Tímto jsem v žádném případě nechtěl dehonesovat Váš článek, který věřím přispěje k lepšímu zapojení včelařů do monitoringu a letnímu ošetení kyselinou mravenčí. Jenom bych nerad, aby si státní správa (v našem případě SVS) myslela, že může úkolovat kohokoli je napadne a přehazovat tím svoji zodpovědnost na jiné, v tomto případě zájmové organizace.
Neberte, prosím, moji reakci jako útok na Vaši osobu - naopak. Děkuji. Tomáš Plevan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petro (77.48.32.18) --- 26. 3. 2012
Re: červi (56539) (56541)

Jsou to všechno loňské oddělky a obsedají zhruba 6 rámečků 39 x 24 v uteplených Tachovácích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 3. 2012
Re: ?ervy (56539)

Můžeš upřesnit sílu včelstev? KOlik rámků obsedají?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?ervy
> Datum: 26.3.2012 20:09:13
> ----------------------------------------
> Dobrý den, v jednich ze tří včelstev mam na podložce zčernalé zbytky včel
> ca. 3Oks a na celé podložce jsou malý červy. Před 14 dny jsem podložky
> vyčistil, zbylé dvě jsou OK. Nevíte čím to může být?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 26. 3. 2012
Re: červy (56539)

Chtělo by to podrobnější popis, ale tipnu si na larvy nebo kukly uhynulé chladem, ty černají a ti červy to může být zavíječ voskový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petro (77.48.32.18) --- 26. 3. 2012
červy

Dobrý den, v jednich ze tří včelstev mam na podložce zčernalé zbytky včel ca. 3Oks a na celé podložce jsou malý červy. Před 14 dny jsem podložky vyčistil, zbylé dvě jsou OK. Nevíte čím to může být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 26. 3. 2012
Re: Spojování (56474) (56475) (56476) (56478) (56480) (56483) (56484) (56485) (56486) (56488)

Dobrý den, díky pánové moc za názory, snad už si to trochu rovnám v hlavě.
Takže předně radši bych prosím chtěl do té první skupiny :).
Shodou okolností jsme včera dělali nátěr plodu (s fumigací taky včera :)), a museli přitom včelstva opravdu podrobně rozebrat. Trochu mě detailní prohlídka překvapila, oproti letmé kontrole minulý týden nabraly opravdu raketový start. Jedny měly dokonce plodové hnízdo zasahující přes 3 NN a zavíčkovanou (i) trubčinu, a nic moc zásob, takže tam přece jen vyzkouším něco na způsob toho zebrování - přidal jsem jim nahoru nástavek napůl se zásobami a soušemi. Na výměnu matek asi taky dojde, akorát místo šlapání pak spíš zvolím oslabení tohohle našlapance a udělám oddělek se starou matkou, moc jsem toho zatím nezkoušel ale tohle jo a docela se mi výsledky líbily. Zároveň tím vyměním matku i jedněm bodalkám, co mě jako poslední včelstvo při tom nátěru málem sežraly. Tam se asi šlapat bude...
U těch slabších mě pak zas docela ovlivnil názor že by mohly mít zas o to lepší pozdější snůšku, takže jsem je zabednil do jednoho polyst. nástavku na očko a piplám.
Ještě jednou díky, ať se daří
Honza I.




"V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (83.208.178.212) --- 25. 3. 2012
historie

Prosím přítele , který na konferenci léta zasílal články o historii , aby se mi ozval na mail.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 3. 2012
Re: březnová tichá výměna (56515) (56534)

Nejlepší rada, kterou ti mohu dát, je nedělat s tím nic. Včelstvo je pro nouzový provoz pudově dokonale vybaveno a do prvních alespoň zav. matečníků v období začínajících zralých trubců to zvládne bez problémů. Pak se uvidí. Hlavně by jsi měl udělat něco se sebou. Místo zbytečného rozebírání včelstev zaběhni do stavebnin pro styrodur a udělej si asi na 3/4 počtu včelstev plemenáče a uč se dělat odělky a matky. Zkraje to není jednoduché, ale časem se to zlomí a sám budeš kroutit hlavou nad svojí bývalou neschopností! Budeš li mít dost odělků, napravíš všechna podstandartní včelstva v září, kdyby náhodou se stal dnešní stav, šoupneš pod ně odělěk touto dobou a je vymalováno. Včely se porovnají samy a snůška bude víc než dobrá. Takže než hloupé dotazy a získávání stejně hloupých odpovědí od stejně postižených kolegů, uč se chovat a rozmnožovat! Je to asi hodně drsná rada, ale vydáš li se touto cestou problémů významě ubyde! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2012
Re: Re: L??en? VD (56506) (56519) (56523) (56527) (56530)

Víš proč? protože byl 31.12.2011 prolet a všichni, kdo mají více nástavků mají horší zimní měl... že to nic nevypovídá o nákazové situaci asi není nutné zdůrazňovat.

Já bych spíše zpytoval kalendář a teploměr. Kdo měl na svém stanovišti tak teplo, že mu včelky klidně mohly plodovat po fumigaci v listopadu, po aerosolu v prosinci i ještě v polovině ledna do příchodu těch silným mrazů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 3. 2012
Re: březnová tichá výměna (56515)

"Dobrý den vážení přátelé včelaři,při dnešní prohlídce jsem u jednoho vcelstva našel jednu zakladenou misku a jeden matečník těsně před zavíčkováním. Včelstvo má dvouletou matku je slabší,obsedá 7 rámků míry 39x24 má 2 rámky plodu všeho stáří a tak 200 buněk již zavíčkované trubčiny.Může se jednat o tichou výměnu? Setkal se s tím někdo z vás tak brzy?"


Za prvé díky nadnormálně teplému počasí trvajícímu už takových 14 dnů se včely chovají jako by byla tak polovina dubna. Takže není to nijak zvlášť brzo.
Za druhé, už jsem se s tím taky setkal, podle mých zkušeností se takhle projevuje končící životnost staré nebo poškozené matky v době, kdy není rojové období a kdy by se matka následujícího rojového období nedočkala v pořádku, to znamená v dostatečném počtu kladoucí dělničí vajíčka.

Prostě v normálním případě by mělo včelstvo s takovou matkou stoprocentní náběh na rojení nebo tichou výměnu už v předchozím rojovém období, jenže z nějakých důvodů , zásah včelaře, náhoda daná přírodou, se to nestalo.

Jestli to je jinak geneticky kvalitní matka, já bych asi volil rozdělení včelstva, matečník dal do raného pořádně zatepleného oddělku. A zbytek včelstva nechal, ať si vychová později další matku. Ono totiž v době ošetřování matečníku už má být trubčina vylíhnutá, protože trubci potřebují k pohlavnímu dozrání ještě nějaký týden po vylíhnutí. Takže matka z takového raného matečníku by mohla mít nouzi o oplození a tak být už od začátku nekvalitní. Bude tedy lepší udělat z toho matky dvě, aby případné brakování špatné matky tolik nebolelo.
Stejně podle dlouhodobé předpovědi se v první polovině dubna očekává ochlazení, už z tohoto důvodu může být oplozování takové rané matky problematické, matka si klidně může počkat týden i dva týdny na příznivé počasí na prolet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78503 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 56534 do č. 56594)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu