78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (90.179.243.173) --- 25. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014) (57019) (57022)

Špačkové v podstatě dělají službu. Tu službu dělat vlastně ani nemusí. Ty drobný za řepku do Německa jim zato nestojí.

---------

Moje, řeč, jak říkávám: "Běžte si nějakému zemědělci postěžovat, že vám platí hotově za vše co dodáte, ale málo."

Asi nepochopí, jestli si včelaři stěžují, nebo se chlubí jak se mají dobře.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014) (57019) (57022) (57023)

Tak toto problém s konkurencí nevyřeší. Pravý problém může vyřešit jen neúplatný a neovlivnitelný celník, který by se našel na nafukování zásob medu a šel by od těch nedrzejších baličů podnikatelů, co vyloženě zneužívají soudy proti včelařství a ještě se prezentují v růžově krásné a za nimi všichni ostatní, kteří nemají nato mít bandu právníků.

Bohužel toto je ta dnešní laťka a je úplně v jiné rovině nastavená, než by měla a hlavně ji nevidí adepti, kteří investují obrovské peníze a čas do včelařství a prakticky se v krátké době uštvou pokud jsou poctiví nebo jestli je nesežere něco jiného. _gp_

---------
Ano, vše je v pořádku, ale stálo by za to, nestydět se za původ medu a pořádně jej označovat. Jen tak vzniká skutečně konkurenční prostředí. Ta zmíněná eurokvalita by se neměla zahalovat do roucha "směsi medů ze zemí ES a mimo ES".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 24. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014) (57019) (57022)

GP: "Mají medu v EUrokvalitě dost, maj to bez problémů co se týká analýz a bez různých výkupních horečných stavů. Prostě zvednou telefon a s kompletním servisem nějaký obchodník doveze až pod nos medu co hrdlo ráčí."

______________________________

Ano, vše je v pořádku, ale stálo by za to, nestydět se za původ medu a pořádně jej označovat. Jen tak vzniká skutečně konkurenční prostředí. Ta zmíněná eurokvalita by se neměla zahalovat do roucha "směsi medů ze zemí ES a mimo ES".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 24. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014) (57019)

Špačkové v podstatě dělají službu. Tu službu dělat vlastně ani nemusí. Ty drobný za řepku do Německa jim zato nestojí. Mají medu v EUrokvalitě dost, maj to bez problémů co se týká analýz a bez různých výkupních horečných stavů. Prostě zvednou telefon a s kompletním servisem nějaký obchodník doveze až pod nos medu co hrdlo ráčí.

Prakticky včelaři v tomto státě narazili na ideologii pánů ve Včelařství, kteří rozvinuly I2J. A to prodej ze dvora.

Nyní je stav, kdy si prostě dvě sorty lidí v oboru nechce překážet. Proč také. Špačkům se dalo jasně najevo, že je včelaři nepotřebují, med si mohou překoupit mezi sebou, když tak, jen na řepku a tu si přeci nakonec mohou včelaři nalít do bandasek a vypít coby medovinu.
_gp_
........
KaJi (88.101.45.181) --- 24. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014)
?????:
...Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku...
------------

Pokud vím, tak v zimě byla pěkná výkupní cena. Kdyby vydržela, tak by to snad mohlo stačit.

Ale pokud se objeví dobrovolníci co budou vozit do výkupu za 30 tak proč platit víc. To nikdo s IQ nad 90 neudělá.

Jenže včelaři se ze Včelařství díky inf. embargu nic nedozví, takže ochotně naklušou pod nůž. Chyba tedy asi nebude v Jaroměři. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 24. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57000) (57001) (57003) (57016) (57020)

Musím souhlasit s Antonem. Teď jsem stěhoval 2 včelstva z ležanů do Dadantů asi o 4 m vedle. Normálně jsem je tam přeskládal ležan otočil do trávy a zabouchal a do 10 min bylo vše jak má být. Ležany ruším, kdo je chce jsou jeho/grátis/. I v chovu matek jsou již překonané! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57000) (57001) (57003) (57016)

"Radime, prečo nechceš pochopiť fakt, že môj spôsob presunu včelstiev a je jedno na akú vzdialenosť a ročné obdobie. Ja som aj tohoto roku presunul pre týždňom 4 včelstvá a na rôzne vzdialenosti a nemal s nimi žiadne problémy. A dostal som ďakovné e-maily aj od Vás, každý bol spokojný, pretože ani jeden nemal problémy. Radim, včely sa na miesto nevracajú na základe pachov, ale čisto na orientácii očami."

Vy se chováte, jako by vám každý včelař platil za včelstvo, které přestěhuje podle vás, aspoň jedno euro.
Já uvádím jen alternativy, ať si každý vybere.

Každopádně ale přes zimu je přesun včelstev na krátkou vzdálenost nejvýhodnější. Pokud se nejedná o čas po období delších mrazů, kdy mají včely příliš plné výkalové váčky anebo je problém se sněhem či velkým blátem.
A nejvýhodnější je z těchto důvodů: Jednak včely jsou početně slabé a nemají plod, nebo ho mají málo, úly jsou malé, lehké a tak se s nimi dobře manipuluje. Jednak je nižší teplota a tak včely jsou apatičtější a málo se rozrušují, při šetrné práci a vhodně vybraném období dokonce opatrné ruční přemístění ani nemusí zaznamenat a po umístění na nové místo ani nevylétnou. A nakonec pokud je po přesunu takové počasí, kdy aspoň týden nevylétají, potom na novém stanovišti létavky vylétnou, zorientují se na něm a o starém stanovišti už prakticky nevědí, i kdyby bylo hned vedle.
Proto je toto období vhodné pro různé malé úpravy stanoviště, přemísťování a vzájemné přehazování úlů se včelstvy nebo přemísťování včelstev na malou vzdálenost.

Nehodí se akorát tolik na přemísťování na větší vzdálenost,kdy se včely vezou třeba hodinu na přívěsném vozíku za autem, mohou se při tom dost rozrušit a potom na novém stanovišti pravděpodobně potřebují vhodné teplé počasí, aby se mohly proletět. S tím ale zkušenosti nemám.

Zkušenosti mám právě s tím přehazováním úlů nebo s jejich přemísťováním na malou vzdálenost. Vezl jsem třeba úl se včelami v zimě na ručním vozíku dva kilometry daleko. Byla to lesní a polní cesta, teplota kolem nuly , na cestě buď blátivé koleje nebo 10 - 15 centimetrů sněhu. Včelky byly úplně potichu a na novém místě se ani neobtěžovaly vylézt z úlu.... Vyletěly až zmizel sníh....
Co ještě může být lepší metoda přemísťování včelstev než takováhle....

Jinak si myslím, že se s tím přemísťováním obvykle dělá zbytečně moc humbuku.
Včelstvo se přemístěním nemůže zničit, pokud se třeba nadměrnými otřesy neutrhnou rámky nebo se příliš rozrušené včelstvo nepřehřeje nebo neudusí. A to by muselo být hodně nešetrné přemístění.
Jinak se nic neděje. Maximálně včelstvo ztratí většinu létavek, třetinu, polovinu včel a potom tu ztrátu měsíc až dva dohání. Případně v období loupeže může být vyloupeno. Ale to by zase byla dost velká nedbalost.
Jinak se prostě nic neděje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 24. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014)

?????:
...Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku...
------------

Pokud vím, tak v zimě byla pěkná výkupní cena. Kdyby vydržela, tak by to snad mohlo stačit.

Ale pokud se objeví dobrovolníci co budou vozit do výkupu za 30 tak proč platit víc. To nikdo s IQ nad 90 neudělá.

Jenže včelaři se ze Včelařství díky inf. embargu nic nedozví, takže ochotně naklušou pod nůž. Chyba tedy asi nebude v Jaroměři. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 23. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57009)

A máš predstavu, aby si to uskutočnil? Včelstvo v úli, plod, zásoby a pod., keď to čo som Ti napísal v predošlom komentári, je 100%-né.
To, že na pôvodnom mieste ostane 33 včelstiev je v poriadku, dôležité je aby na mieste tvojich úľov, ostalo miesto čisté.Technológia presunu je overovaná nespočetne ráz.Tak sa neboj. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 23. 4. 2012
Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n? (56992) (57000) (57006)

Ta tráva opravdu pomáhá hlavně při přesunech o pár metrů.

Pepan, nemôžem si pomôcť, ale tá tráva je naozaj zbytočná na letáči (viem, ži nič nepokazí), ale včely so po prevoze dokážu novo orientovať na nové miesto tým ich najprirodzenejším spôsobom, okamžitou novou orientáciou pri prvom výlete z úľa na novom mieste, takže podľa mňa zbytočná robota. Ale keď inak nedáš, tak tú trávu na letáč kľudne dávaj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 23. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57000) (57001) (57003)

Jinak nejlepší doba na přestěhování byla před zimou, těsně před příchodem silnějších mrazů a napadnutím sněhu nebo v první cca čtvrtině zimy při oblevě.

Radime, prečo nechceš pochopiť fakt, že môj spôsob presunu včelstiev a je jedno na akú vzdialenosť a ročné obdobie. Ja som aj tohoto roku presunul pre týždňom 4 včelstvá a na rôzne vzdialenosti a nemal s nimi žiadne problémy. A dostal som ďakovné e-maily aj od Vás, každý bol spokojný, pretože ani jeden nemal problémy. Radim, včely sa na miesto nevracajú na základe pachov, ale čisto na orientácii očami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 23. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986) (56998) (57002)

I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši.

Karel, to nie ekvilibristika jednotlivcov, to je potreba byť voľný a nie sputnaný skafandrom. Jednoducho to neznesiem, ak sa po mojom stekajú potôčiky lepkavého potu.
Ja npr. mám aj rukavice a výborné na prácu s včelami, nie proti žihadlám, ale preto, že mám citlivé ruky na propolis.
Na vhodné rukavice som natrafil na lacné obchody typu "Všetko za 1€" a isto také obchody sú i u Vás, ale majú ich aj v železiarskych obchodoch kde sú o niečo drahšie.

Človek pri práci v týchto rukaviciach nestráca cit, môže robiť všetky práce. Sú z príjemného bavlneného textilu a prsty s dlaňou sú jemne potiahnuté gumou a zatiaľ sú perfektné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Medacek (83.208.80.247) --- 23. 4. 2012
píchání vcel

Milý Gusto,tak se nám ta konference pěkně rozbíhá,máme jaro,začíná třešeň,první pampelišky a zanedlouho začne řepka.Každý pochopí,že bodavost včel přijde na potaz až řekněme v červnu či červenci. Kdo se s tím potýká již dnes,je to na pováženou a měl by si s tím něco dělat.
Větší problém vidím v tom,že včely jsou o trochu pozadu za současným datumem,těžko to dohoní,kdo je na vině asi víme.
Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku.To se týká těch,co nevědí co s jarním medem a prodávají mu ho. Jinak asi je na skladě ještě dosti medu u včelařů a je třeba doufat,že bude letošní rok trochu skoupý na výnosy aby se udal ten doma...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 23. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57009)

Asi takto, včely máte v rojáčku a ony si tam bzučí, z kuřáku jim tam
zakouříte APINAR a hned je ticho, všechny včely strnule popadají na dno,
pak se hned musí rojáček otevřít a odvětrat jinak to byla jejich
poslední narkoza :).

To odvětrání je psané v návodě k apinaru, vždy nějaká část včel narkozu
nepřežije, záleží jak se to provede....


petr j.


On 23.4.2012 10:16, Mojmír Večerka wrote:
> Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné
> vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30
> včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 23. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57009)

Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30 včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
------------
To omámení snad i snižuje věk včel.

Pokud bych potřeboval stěhovat, tak bych to za dané situace udělal s mezistanovištěm, někde třeba rozkvétá řepka, tak bych si zakočoval a pak k sobě domů, nebo bych už počkal a udělal si za týden, 14 dní silné oddělky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 4. 2012
Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n? (56992) (57009)

Hrozí předávkování a je to zbytečný výdaj.
Bohatě stačí v sobotu za úsvitu na to naběhnout a za chvíli je to doma. Čím bude horší počasí tím líp. Úly hlavně dobře stáhnout aby se nerozjely


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <mojmirvecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 23.4.2012 10:17:03
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné
> vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30
> včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57009)

Tyhlety látky se používají na omámení čistě jen samotných včel setřepaných do rojáku. Není vůbec jasné, jak by dopadl pokus omámit včely v původním úlu s plásty a plodem. Nejspíš by to dopadlo špatně, protože po dlouhodu dobu by kvůli zápachu byl rozvrácen celý úl. Není taky jasné, jestli by to přežil plod. Či jestli by nebyly kontaminovány zásoby.
Prostě se to nepoužívá.

Když už by bylo nutné nechat včely na původní stanoviště zapomenout, dá se to snadno a dobře udělat umělým rojem a jeho zcelováním někde ve sklepě v chadnu, tmě a tichu tak 2 - 3 dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír Večerka (89.24.91.2) --- 23. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992)

Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30 včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986) (56998) (57002) (57007)

Takováto úspora by mne nenapadla hlavně kvůli pracnosti. Já vím, ale, že jde taky o to dokázat si, že to zvládnu? To je pak o něčem jiném. Taky občas mívám takové nápady. obdobného tipu. :-D, :-D,

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 23.4.2012 07:56:25
> ----------------------------------------
> "I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že
> tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi
> je vždy rozežerou myši. "
> Přesně.
> Já jsem kvůli ceně kupoval obyčejné levné prstové a našíval na ně staré
> rukávy. Nebo taky ty svářečské. Pokud byly rukavice tenké, takže je včely
> propíchly, bral jsem pod ně ještě dovnitř tenké látkové pletené. To bylo
> lepší v tom,že se mohly prát, protože bez nich se mně uvnitř rukavic časem
> nashromáždila špína a zbytky potu, takže používat takové starší rukavice
> bylo dost nehygienické.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986) (56998) (57002)

"I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši. "
Přesně.
Já jsem kvůli ceně kupoval obyčejné levné prstové a našíval na ně staré rukávy. Nebo taky ty svářečské. Pokud byly rukavice tenké, takže je včely propíchly, bral jsem pod ně ještě dovnitř tenké látkové pletené. To bylo lepší v tom,že se mohly prát, protože bez nich se mně uvnitř rukavic časem nashromáždila špína a zbytky potu, takže používat takové starší rukavice bylo dost nehygienické.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 4. 2012
Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n? (56992) (57000)

Ta tráva opravdu pomáhá hlavně při přesunech o pár metrů. Při větších vzdálenostech tím nic nepokazí
Hlavní je však přesun provést kdy jsou včelky doma. V JZD jsme před 50 lety jezdili nad ránem a na novém stanovišti zabouchali na úly, aby se zorientovali co se děje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 22:39:06
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
> Mojmír, neviem koľko včelstiev chceš presťahovať, v podstate je to jedno,
> čo musíš ale spraviť
>
> - na novom mieste pripraviť podstavce! a vozík na ich prevoz
> - prevoz urob Keď včely prestanú lietať teda večer alebo chytro ráno.
> - letáč musíš uzavrieť sieťkou, ale musí to dokonalé.
> - na pôvodnom mieste nesmie ostať pomocný úľ! a zber vrátiacich sa včiel
> ako to radí Radek. Včely aj keď zaletia naspäť na svoje pôvodné miesto,
> istotne sa vrátia do svojich úľov, na novom mieste.
> - ešte dodám, že na letáče netreba dávať žiadnu trávu, pretože včely pri
> výlete na novom mieste sa povinne znovu orientujú.
>
> Táto technológia sťahovania včiel je preverená a dávam záruku, že aj
> úspešná. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986) (56998) (57002)

Karlíku, tak si je řádně ukliď a nemusíš shánět nové.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 4. 2012
Re: V?ely (56985) (56991)


Pánové, zse jedna, nebo jedn co nahodil udičku. Ta nejdlova proti zoufalé je úplný žabař!! Vypadá to, že jich více neuloví a prohraje sázku. Špatně volené téma a ještě hůř položená otázka. Ha ha ha.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57000) (57001)

"Dříve se doporučovalo přestěhovat včelstva na mezistanoviště vzdálené cca 10 km. Novější zkušenosti však potvrzují skutečnost, že je to zbytečné. Postupuj podle návodu který zde doporučuje A. Turčáni. Co je důležité, na původním stanovišti nesmí zůstat nic, co by připomínalo úl."



Zdá se, že to skutečně funguje, protože to tady v posledních cca dvou letech už doporučilo víc lidí.
Já bych jen doplnil, že na původním stanovišti by zřejmě ani nemělo zůstat nic, co by včelstva připomínalo i pachově. Takže nadbytečné stojany pod úly, všelijaké zbytky třeba uteplivek nebo dokonce nějaké zbytky rámků atd odklidit taky. Ještě tak týden, 14 dní se musí počítat s tím, že ojedinělé létavky budou létat na staré místo a teprve kdy tam nic nenajdoum poletí na nové.

Jinak nejlepší doba na přestěhování byla před zimou, těsně před příchodem silnějších mrazů a napadnutím sněhu nebo v první cca čtvrtině zimy při oblevě. Nebo pak ještě na jaře po prvním proletu a začátku plodování, kdy mají tak půl dm2 otevřeného plodu. Tehdy jsou včely slabé, okolní teplota nízká a při opatrném převozu třeba na ručním vozíku se ani nemusí vyrušit z zimního klidu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 23. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986) (56998)

Běžná situace při práci bez rukavic - propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat.
_gp_
---------
JO, rozumná řeč. Vždycky mě udivovali lidi co za vrchol profesionality považovali optevírání včel v trenýcrkách.

I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 22. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992) (57000)

Dříve se doporučovalo přestěhovat včelstva na mezistanoviště vzdálené cca 10 km. Novější zkušenosti však potvrzují skutečnost, že je to zbytečné. Postupuj podle návodu který zde doporučuje A. Turčáni. Co je důležité, na původním stanovišti nesmí zůstat nic, co by připomínalo úl.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 22. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992)

Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi 500 m vzdušnou čarou.

Mojmír, neviem koľko včelstiev chceš presťahovať, v podstate je to jedno, čo musíš ale spraviť

- na novom mieste pripraviť podstavce! a vozík na ich prevoz
- prevoz urob Keď včely prestanú lietať teda večer alebo chytro ráno.
- letáč musíš uzavrieť sieťkou, ale musí to dokonalé.
- na pôvodnom mieste nesmie ostať pomocný úľ! a zber vrátiacich sa včiel ako to radí Radek. Včely aj keď zaletia naspäť na svoje pôvodné miesto, istotne sa vrátia do svojich úľov, na novom mieste.
- ešte dodám, že na letáče netreba dávať žiadnu trávu, pretože včely pri výlete na novom mieste sa povinne znovu orientujú.

Táto technológia sťahovania včiel je preverená a dávam záruku, že aj úspešná. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Omámení včel při přestěhování (56992)

Možná myslíte APINAR, ten se používá např. pro narkotizaci včel při
plnění oplodňáčků.... Po narkóze se včely zorientují na oplodňáček, do
původního úlu se nevrací...


Pokud stěhujete celé stanoviště, tak myslím že je to zbytečné..... a pro
včely nebezpečné...


petr j.




On 22.4.2012 19:04, Mojmír Večerka wrote:
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 22. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986)

Běžná situace při práci bez rukavic - propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat.
_gp_
..........
> Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n? (56992) (56996)

Ještě maličkost: otevřít čena a naházet na ně trochu trávy, včely jsou nuceny se znovu zorientovat.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 21:20:21
> ----------------------------------------
> Vozík!
> Večer, nebo brzy ráno zavřít čeno, naložit a převést.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> > Datum: 22.4.2012 19:04:48
> > ----------------------------------------
> > Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> > 500 m vzdušnou čarou.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n? (56992)

Vozík!
Večer, nebo brzy ráno zavřít čeno, naložit a převést.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 19:04:48
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986) (56989) (56990)

To mě nikdy jaksi nedošlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 18:48:09
> ----------------------------------------
> "V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři
> chmatáci (Homo apis chmatelensis)"
>
> Apis je ale v původním významu kdysi ve starém egyptě býk, ne včela.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n? (56992)

O ničemtakovém nevím. Pokud jste z vyšší polohy, přestěhujte co nejdříve. Pokud z nížiny, nechte na původním místě jedno včelstvo, které se posílí vrácenými včelami...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 19:04:48
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Nadstavok (56982)

Záleží jak včelstvo vypadá... ale určitě to jde vždy. U nízkých nástavků, za květu třešně a slušném počasí bez obav u silnějších včelstev. Pokud máte třeba Vaše 42x 27.5 v jednom nástavku, Tak polovinu rámků přesuňte nahoru aby jste udržel teplo, a všechny mezistěny v obou patrech vzadu. Včely postupně postaví...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Nadstavok
> Datum: 22.4.2012 16:03:56
> ----------------------------------------
> Môže sa dať nad plodisko nádstavok len z medzistienkami keď nemám vystavané
> plasty Ďakujem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír Večerka (78.80.89.139) --- 22. 4. 2012
Omámení včel při přestěhování

Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi 500 m vzdušnou čarou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: V?ely (56985)

A že by jste se ráčila obtěžovat popsat problém?





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nejdlova <nejdlova.kristyna/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ely
> Datum: 22.4.2012 17:06:50
> ----------------------------------------
> potřebovalabych poradit s včelami
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986) (56989)

"V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři chmatáci (Homo apis chmatelensis)"

Apis je ale v původním významu kdysi ve starém egyptě býk, ne včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978) (56981) (56984) (56986)

V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři chmatáci (Homo apis chmatelensis)

Pepam

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 17:15:48
> ----------------------------------------
> Jaké to bylo při odběru žihadel?
> gp:
> Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a
> svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka
> boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla
> a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel
> většinou klid.
>
> Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela
> patří do lesa a není to domácí zvíře.
>
>
> -----------------
>
> Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?
>
> A s umístěním naprostý souhlas.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: V?ely (56985)

Tak se ptej.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nejdlova <nejdlova.kristyna/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ely
> Datum: 22.4.2012 17:06:50
> ----------------------------------------
> potřebovalabych poradit s včelami
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978) (56981) (56984)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 16:59:29
> ----------------------------------------
> Jaké to bylo při odběru žihadel?
>
> Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a
> svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka
> boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla
> a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel
> většinou klid.
>
> Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela
> patří do lesa a není to domácí zvíře.
>
>
> _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 22. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978) (56981) (56984)

Jaké to bylo při odběru žihadel?
gp:
Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel většinou klid.

Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela patří do lesa a není to domácí zvíře.


-----------------

Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?

A s umístěním naprostý souhlas.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nejdlova (88.101.239.126) --- 22. 4. 2012
Včely

potřebovalabych poradit s včelami

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 22. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978) (56981)

Jaké to bylo při odběru žihadel?

Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel většinou klid.

Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela patří do lesa a není to domácí zvíře.


_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 22. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978) (56979)

Pěkná ta Tvoje reakce je. To :-D 3x. Hodně jsem z toho vyčetl._gp_
........
(e-mailem) --- 21. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978)
Tak to je teda dílo :-D, :-D, :-D.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav (213.81.198.73) --- 22. 4. 2012
Nadstavok

Môže sa dať nad plodisko nádstavok len z medzistienkami keď nemám vystavané plasty Ďakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 22. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974) (56978)

Gusti, príliš vedecká analýza, prečo tak a nie jednoducho inak. Ešte nie sú také vonkajšie teploty nie sú také vysoké, aby som mohol chodiť ku včelám tak, aby na mojom tele nevznikali trecie plochy umožňujúce vytvárať statický náboj, ktorý provokuje včely ku útoku. Pamätám sa dobre, ako to bolo pri odbere žihadiel.

Od zajtra budem chodiť ku včelám len v sandalkách bez ponožiek, krátke bermudy a hore bez. V tomto oblečení som nikdy problém so včelami nemal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 22. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941) (56967) (56968)

Vzpomínám na situaci, kdy přímo před česny za silného letu včel se procházel zarostlý člověk, který byl ale silný kuřák, takže jej bylo zdaleka cítit. Včely ho míjely, ani do jeho fousů se žádná "neodvážila".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978)

Tak to je teda dílo :-D, :-D, :-D.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 21.4.2012 16:03:45
> ----------------------------------------
> Bodavost včely je velmi propracovaná vloha.
>
> Jako primární vidím rozdíl teplot. Pokud se ošetřovatel oblékne tak, že při
> práci se hýbe, tak včely rozeznají pohybujícího predátora tak, že dokážou
> identifikovat mnoho aspektů. Patří mezi nimi i ten lem rukávu proto, že
> kdyby si KaJi vzal velmi citlivou termokameru, vidí rozdíl teplot už za
> polojasna, včela je vidí stejně ať je noc nebo den. Potom ta statická
> elektřina umělých vláken. Dále CO2 co jdou z plic. Dále odstín. Všeobecně
> vedle toho, že tmavý odstín za denního světla přijímá více tepla ze slunce,
> tak i odstín jako takový je pro včely někde zakódován jako odstín
> predátora. Zlom klimatu z teplého do studeného. To ví každý, že když včera
> byl krásný proletový den a dnes je zamračeno a navíc o hodně stupňů méně,
> létavky které by jinak byly zaměstnány prací se účastní ochotně obrany
> hnízda. Nakonec pohyb. Pohyb je pro včely startovní linií. Postřiky jsou
> dnes označeny jako systémové a to znamená, že ochranná chemie je účastna
> ochrany v celé rostlině od kořenu ke květu, ale v jisté variantě coby
> součást rostliny. Osobně bych to zařadil jako GM, protože ikdyž osivo není
> GM, samotná ochrana složení na bázi prvků v systému rostlin již není to
> samé proti rostlině nechráněné chemií. Známou účinnou látkou je
> neoniktinoid, kupříkladu imidacloprid, který se na řepku a jiné olejniny
> prostě používá.
>
> No a při druhotný impuls vidím samotný označkovaný cíl jedem coby poplašným
> feromonem. Kupříkladu. Pokud po takovým včelstvu bododárném začneme
> rozebírat další včelstva, ty zpravidla okamžitě zareagují na označený oděv
> v místě kde je tzv. tepelný břeh a okamžitě se tak jinak mírné včelstvo
> může účastnit útoku na včelaře.
> _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 21. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974)

Bodavost včely je velmi propracovaná vloha.

Jako primární vidím rozdíl teplot. Pokud se ošetřovatel oblékne tak, že při práci se hýbe, tak včely rozeznají pohybujícího predátora tak, že dokážou identifikovat mnoho aspektů. Patří mezi nimi i ten lem rukávu proto, že kdyby si KaJi vzal velmi citlivou termokameru, vidí rozdíl teplot už za polojasna, včela je vidí stejně ať je noc nebo den. Potom ta statická elektřina umělých vláken. Dále CO2 co jdou z plic. Dále odstín. Všeobecně vedle toho, že tmavý odstín za denního světla přijímá více tepla ze slunce, tak i odstín jako takový je pro včely někde zakódován jako odstín predátora. Zlom klimatu z teplého do studeného. To ví každý, že když včera byl krásný proletový den a dnes je zamračeno a navíc o hodně stupňů méně, létavky které by jinak byly zaměstnány prací se účastní ochotně obrany hnízda. Nakonec pohyb. Pohyb je pro včely startovní linií. Postřiky jsou dnes označeny jako systémové a to znamená, že ochranná chemie je účastna ochrany v celé rostlině od kořenu ke květu, ale v jisté variantě coby součást rostliny. Osobně bych to zařadil jako GM, protože ikdyž osivo není GM, samotná ochrana složení na bázi prvků v systému rostlin již není to samé proti rostlině nechráněné chemií. Známou účinnou látkou je neoniktinoid, kupříkladu imidacloprid, který se na řepku a jiné olejniny prostě používá.

No a při druhotný impuls vidím samotný označkovaný cíl jedem coby poplašným feromonem. Kupříkladu. Pokud po takovým včelstvu bododárném začneme rozebírat další včelstva, ty zpravidla okamžitě zareagují na označený oděv v místě kde je tzv. tepelný břeh a okamžitě se tak jinak mírné včelstvo může účastnit útoku na včelaře.
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 21. 4. 2012
Re: Grifin (56973)

Ve světě se používají různé modifikace přístroje Furetto, ať je to slovinský Zal, slovenský Varfum, ukrajinský Varamor nebo český Grifin.

Je to časť z článku vo VN od Z. Brentnera.
Fumigačný prístroj VARFUM (skratka slov VARroo a FUMigácia), ktorý vyrába na kolene ale profesionálne priateľ z Rimavskej Soboty Dušan Krnáč, som pomenoval a "krstil" zároveň v r. 2009. Ja VARFUM začnem používať od tohoto roku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 4. 2012
Re: Zvýšená pichavosť včiel (56974)

AT:
Na začiatku som začal, výmenou ponožiek, v tom to nebolo, ale som zistil, že včely dráždi statická elektrina, ktorá vzniká trením npr. nohavíc o ponožku z umelej priadze a topánky, taktiež z umelej kože.
----------

Naprostý souhlas, vyvarujte se montérkových kombinéz co mají rukávy zakončeny elastickými náplety - pružný lem.
Taky jsem došel k tomu, že to je statika. (uvažoval jsem i pach, barvu, pot,..)

To když jsem si koupil drahý rozpěrák, a přivázal na ní reflexní šnůrku. Včely do ní bodaly i dyž se nehýbala.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 21. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941) (56967) (56970) (56972)

"A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd. "

Přišly děti s paní učitelkou, a vůbec si nás včely nevšímaly. Je to jen hukot jak nosí pyl a nektar.

http://leteckaposta.cz/200563390

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 20. 4. 2012
Zvýšená pichavosť včiel

Pri našich komentároch sa snažíme presvedčiť, že ten náš názor je správny, nemá to kto vyvrátiť alebo potvrdiť. Reagujem na Karlove J. vývody a príčiny silnej pichavosti včiel

Ja sa tejto otázke otázke venuje od chvíli, keď moje včely začali útočiť na moje členky-kotníky v miestach kde ponožky končili, keď so prechádzal popred úle. Došlo to až ak ďaleko, že som doslova trpel, pretože to pekelne bolelo, tmavé značky mi ostali až doteraz.

Na začiatku som začal, výmenou ponožiek, v tom to nebolo, ale som zistil, že včely dráždi statická elektrina, ktorá vzniká trením npr. nohavíc o ponožku z umelej priadze a topánky, taktiež z umelej kože.

Sňal som z nôh ponožky a hodil som ich letáčovú pätku, v tom momente sa na ne opakovane vrhali včely a pichali ako divé. To ešte nebol koniec, aj čisté ponožky ak som ich trel o nohavice z umelého vlákna a ponúkol včelám, znovu sa opakoval útok, ak som ponožky položil na plechovú striešku, ponožky sa v momente vybili.

Takže statická elektrina dokáže naše včely vydráždiť k útoku na ľudskú osobu. Vydýchol som si a pri práci s včelami som si neobúval ponožky a hore som bol bez a dolu som mal bermudy.

Posledné týždne pri práci s včelami znovu mimoriadne silné napádanie a viem, že som nebol dobre oblečený, lenže nie je čas oblečenie, ktoré som popísal vyššie.

Dnes som mal okrem iného na sebe károvanú košeľu s dlhým rukávom, bolo primerane teplo, dal som ju na striešku úľa, asi po 5-tich hodinách som všimol, že včely útočia na rukáv košele. Trochu som ho "nabudil a v tom momente sa vrhlo na rukáv košele 25-35 včiel, ale zároveň i na mňa.

Otvoril som úľ na úpravu včelstva a to s dymom, no musel som zbabelo ujsť do azylu búdy. Vrátil som sa a znovu som zbabelo zutekal, asi trikrát. Zo zúfalstva som zhodil tričko ktoré sa pri práci mojimi pohybmi nabíjalo a včely naň reagovali útokmi. Nakoniec som si ho vyzliekol a prácu som dokončil. Včely ma síce pichli, ale to bolo v poriadku.
Takto reagovali všetky včelstvá, ktoré som kontroloval a po viac dní.

Takže, ja si myslím, že príčinou by mohlo byť aj to čo som tu opísal, len by to potrebovalo väčšiu publicitu a viac serióznych pokusov, veď nakoniec to môže byť aj inšie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 20. 4. 2012
Grifin

http://vcelarskenoviny.cz/vcelarske-pomucky/345-grifin-cast-prvni.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941) (56967) (56970)

"A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd. "


Dochází k zpomalení či zastavení rozvoje včelstva, protože se přiblížilo vrcholu. A dochází taky k propadu snůšky.
Předtím se včely upracovaly při výchově plodu a při donášení a zpracovávání zásob, takže byl nedostatek nejstarších včel, strážkyň. Proto byla do té doby včelstva poměrně mírná.
Nyní je dostatek krmiček, když množství plodu přestalo růst a nadbytek létavek. Které nemají co nosit a které při dostatku krmiček byly vytlačeny od plodu na okraj úlů a staly se z nich strážkyně úlu a jeho okolí.
To je jeden důvod.
Potom můžou být i ty chemikálie. Například odkvétající řepka, co je mi známo, se stříká prostředkem, který zlikviduje pozdě kvetoucí květy, aby sklizené semeno bylo jednotného stáří. Mohou tam být i podpůrné prostředky na růst semen či nějaké preventivní prostředky proti plísni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941) (56967) (56970)

Myslím si, anebudu daleko od pravdy, že útočnost včel ovliňjí věci, o kterých tady nepadlo slovo. Jedná se o různé postřiky. Ošetřovali chemicky pšenici v podvečer, a druhý den ráno byla okolo včelína do vzdálenosti 100m velmi nebezpečná zóna. Sám jse schytal jedno do předloktí. Zhnislo to a velmi dlouho se to hojilo. Na té pšenici po ránu sbíraly rosu.Jinak s útočností hmyzu mám kladné zkušenosti se sršněma. Na té pšenici po ránu sbíraly rosu.Nešli na souseda přes ulici,který trpí alergií a na ostatní jakýkoliv hmyz má dva kasry s tromblony a sprejuje vše co se pohne. Připomíná mi Sarku Farku. Ale nevím co by se dělo, kdyby ho ti"sršáni" napadli doopravdy.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941) (56967)

To mi připadá, že mně nechtěla bodnout, ale jen odehnat. Je to možné? H.
------

Jo, podle mě běžné, nalétávají na tebe a narážejí, pokud se dáš na ústup od úlu, tak v určité vzdálenosti přestanou.

Podle mě není už tak jednoduché zjistit, ze kterého úlu jsou. Obrana teritoria kolem úlu je možná v nějaké korelaci s bodavostí, ale podel toho s čím zápasím já je to trchu jiný "gen" v chování.


Z hlediska volně žijících včel, je možná užitečnější jak bodavost - protože pokud včely dokázaly vyhnat "medvěda" z okolí stromu, neměl šanci ani zjistit, kam se začít vloupávat.

A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd.
Měl jsme jednou včely poblíž (20m) veřejné cesty v polích a náhle jsem toto na jaře zjistil. Tak jsem chystal výměnu matek, děsil se potíží atd. A pak to najednou zmizelo. Pak jsme si toho začal všímat a nemám tušení čím to je. Jestli to je zbytek poslední zimní generace, která z logiky věci by měla být nejostřejší - v zimě je velký hlad a nouze, takže se mueí med dobře bránit- nebo je to reakce na postřiky.

Debatovalo se o tom na Optimal konferenci a tam se spíš tehdy došlo k těm postřikům. Já ten poznatek mě na stanovišti v polích, myslím si, že to tak může být.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941) (56967) (56968)

Příteli Polášku, o tom pachovém projevu strachu se už ví velice dávno. Když půjdeš okolo hodně starého psa, který za celý svůj život nikoho nekousl, a budeš se klepat strachem, tak tě rafne. Totéž platí i pro jiné příslušníky živočišné říše. V jistých případech to platí i pro člověka.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941) (56967)

Vícekrát jsemuž zpozoroval, že když nějakému nevčelaři jdu ukázat včely, jeho včely velice rychle napadnou a dají mu žihadlo, takže urychleně zmizí, zatímco mě se včely obvykle ani nedotknou. Taky, když se včelám postavím před česna a překážím jim, tak taky 1 - 2 včelky si to přijdou obhlídnout, ťuknou mě třeba do tváře a pak odletí. Mám potom pár minut, abych z toho místa odešel, jinak se včelky vrátí a potom začnou už rozdávat žihadla. V literatuře jsem zachytil, že podobně méně napadají včely i nevčelaře, který je zrovna léčen na alergii na včelí jed. Léčení se provádí otužováním neboli vstřikováním malého množství včelího jedu do krve.

Takže podle všeho to vypadá, že včelky zřejmě umí z pachu toho člověka poznat, jestli má v krvi stopy po včelím jedu nebo nemá a podle toho se k němu chovají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.151.110) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami (56920) (56929) (56933) (56936) (56938) (56941)

Obtěžování včelami je zlé i pro samotného včelaře. Ve středu jsem na zkoušku přidával některým včelstvům mezistěnu - začíná u nás kvést trnka. Třešeň ptačí ještě ne. Podle výpočtu rozvoje včelstev podle maximálních denních teplot mi vychází, že nastává dvanáctidenní období většího výskytu stavitelek. Tak jsem zvědav zda-li tu mezistěnu vystaví. Při posledním ochlazení mi včely také přestaly plodovat a po vylíhnutí plodu buňky zaplnily sladinou (asi ze zásob). Máte někdo zkušenosti s využitím podobného vypočtu a jeho aplikace? To jsem ale trochu odběhl od první věty. Po skončení práce jsem si dál na dvorku svačinu, a začala mně obtěžovat včela. Lítala kolem a bzučela a několikrát se dotkla nosu, aniž by mě bodla. Vzpomněl jsem si na tu současnou diskusi a začal jsem dělat větrníka, dokonce jsem ji několikrát dlaní odhodil a nic, pořád kolem mě kroužila. To mi připadá, že mně nechtěla bodnout, ale jen odehnat. Je to možné? H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elkami (56848) (56858) (56875) (56877)

Vážený uživateli IP:194.213.41.2

Už nikdy nebudu v tomto státě chtít po někom spravedlnost, jestliže zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti si neví s takovou otázkou obtěžování včelami rady. Nevěříte-li v úřady, jak píšete, dochází konverzace s Vámi ad absurdum.

Buď vysvětlete svou IP a záměry a co vlastně chcete, nebo si příště rovnou do Jména napiště - státem placený provokatér.

_gp_

PS: Souseda, co by měl bodavé včely vede mé zahrady kde si hrají mé děti bych nechtěl.

...........
Zoufalá (194.213.41.2) --- 17. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elkami (56848) (56858) (56875)
je to tak jak píšete... bylo mi od souseda řečeno, že jedno nebo dvě štípnutí nic neznamená.. to ano, ale pokud syn pouze seděl na pískovišti a hrál si a včely ho bezdůvodně napadly - dodávám ne jedna... - do hlavy a uvnitř do pusinky.. tak to není normální otok... byla u toho moje maminka, která dostala taky žihadlo do hlavy, ale synka již nestihla včas chytnout a utéct....my to měli do nemocnice asi 25 km a ten strach nepřeji nikomu...

skoro denně schovávám děti pod mikinu či tričko, jelikož včely letí přímo do vlasů a ihned štípou, takže nechat je na zahradě hrát si samotné nepřipadá v úvahu... stále musí někdo být u nich..... ta¨kže je to opravdu obtěžování nad míru... léta ho prosíme, aby s tím něco udělal, ale asi opravdu budu muset nechat zasáhnout patřičné úřady, i když nevěřím, že by s tím někdo něco dělal....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 19. 4. 2012
Re: Obtěžování včelkami (56848) (56858) (56875) (56877) (56955) (56956) (56963) (56964)

Pánové, když budete takto posuzovat a radit, tak splašené větrné mlýny si budou myslet, že mají navrch. Situaci a konkrétní stav neznáme ani jeden z nás. Ale vím,čím víc se ustupuje, nebo "chytře" radí, tak ten zoufalec, nebo větrný mlýn vyvíjí větší aktivitu. Jen ať se obrátí na soud. Akorát jeden diskutér do toho vnášel trochu světla a uváděl případy, kde to větrníci projeli. Jak jsem již uvedl dříve, jsem na toto téma značně alergický a napříšte se již nedám nějakým zoufalcem vyprovokovat. A při čtení vašich rad se budu jen usmívat. Bylo by nanejvýš vhodné, kdyby pani zoufalá dala vědět jak to dopadlo. Jestli, třeba nebylo soudem nařízeno odvčelení v okruhu pěti kilometrů, nebo něco jiného.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 56965 do č. 57025)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu