78210

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (217.77.165.33) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63530)

Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva) pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 21. 1. 2014
Re: Mor

Díky za zajímavý odkaz. Čím si vysvětlujete zase zvýšení počtu ohnisek ze 2
v 2012 na 11 ohnisek v roce 2013?Díky Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Mor


"Za okres ta cisla mame(www.csv-prostejov.webnode.cz),ukazuji krasne,jak

nas paleni pri 50% dostalo do hrozive situace a jak se stav menil po

nastupu ostrejsich opatreni az do soucasnosti.Na zaklade techto cisel

zastavam svoje stanovisko.A pokud tahle cisla ma OO,musi je mit i vys,musi

je mit i SVS a na zaklade nahrad je musi mit i MZE(byt ne presne podle

kalendarniho roku).Ale je pravdou,ze jsem celostatni sumar nikde

nevidel,top secret to nejspis nebude..JosPr."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu (63525) (63528)

Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z nakaženého morem. Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!

---


Byly dělány ve světě různé pokusy - hoidně toho přeložil Ing. Čermák. Z jednoho vyplynulo, že určitou dávku nepřežije žádné. To byl asi příklad vyloupeného kolabujícího včelstva. Ale při menším tlaku byly právě významné rozdíly.

Ale z uvedeného příkladu je opět vidět že by to plošně chtělo zlikvidovat stará ohniska. A nedělat z toho okresní kalamitu.

Protože v jiných pokusech se právě zkoušelo za jak dlouhjo se to roznese z nemocných včelstev po včelnici a co se stane když se nemocná odstraní. Sledovaly spory - Víceméně to pak dopadlo dobře. Myslím že klinika propukla jen u pár včelstev.

Problém moru je u nás asi hlavně v negramotnosti včelařů.
A současná praxe tomu napomáhá. Když někdo rozumný pozná mor, tak spálí včelstvo a najde si stanoviště o kus dál. A dál tam je to ohnisko. Nikdo nemá zájem aby jej ještě po dvaceti letech označovali za toho kdo udělal ten průser.
Že to třeba nahlásil.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu (63525)

Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu (63525)

Děda prý tam
včelařil auž mu to moc nešlo. Asi mor. 27 let asi, tam nic nebylo jen staré
ůly. Děti tam měli letní chatu . Po této době se tam usadil roj. Okamžitě
spory moru . Tři roky se to tam likvidovalo , vždy to někdo odnes na svých
včelách . Spory likviduje snad jen ohen. Standa

-----

Já psal o přírodě což včelín není. Mně ochránil předpokládám les (a to že se za ním začala likvidovat ohniska = zdroje nákazy. V podstatě tam byl mor neropoznán asi taky poměrně dlouho).

Ale ten včelín - právě takových příběhů jsem zachytil dost - takže MVP není nějaká EBOLA - desítky let tam byl- to by musel být mor na desítky kilometrů od něj za tu dobu. A nebyl podle toho co čtu zde a slyšel jsem i odjinud.

Takže to není záležitost jednoho roku a téměř jistoty.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta (93.99.97.17) --- 21. 1. 2014
Re: Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509) (63510) (63511) (63517) (63519)

Měl prý celoskleněné úly.
Já o prvenstvích nepřemýšlel, tak jsem se moc neptal.
A preferoval prý zateplené úly. To překvapilo každého :-)

Možná jen na ukázku. Sklo bylo drahé.Také postupem vývoje preferuji skleněné, uteplené.
Spotřeboval jsem skla ze tří baráků. Kolik tun skla skončilo v kontejnerech.
Za sklo jsem nedal ani korunu. Na vývoji těchto úlů pořád pracuji.

Sklo vodu nezadržuje v úlech jako dřevo. Pokud včely vodu nevyberou tak odteče. Ušetřený propolis, který by dávaly do dřeva, dávají do vosku. Tyto faktory a další ovlivňují zdravotní stav včelstev.
http://leteckaposta.cz/618950505

Petr Kovář napsal:
,,A koho by případně zaujal i skleněný úl, dejte vědět, vyrábím je na zakázku se svolením vynálezce“.
Ale nevím jestli sleduje vývoj těchto úlů. Cílem je aby výhody skla i jiných materiálů převažovaly nad dřevem.
http://youtu.be/_lANF2oh3OI
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu

Příteli nerad ti oponuji ale nemáš uplně pravdu. Je pravda že v ůle nebo
dutině nezůstane nic. Na okrese jsme měli starý včelín . Děda prý tam
včelařil auž mu to moc nešlo. Asi mor. 27 let asi, tam nic nebylo jen staré
ůly. Děti tam měli letní chatu . Po této době se tam usadil roj. Okamžitě
spory moru . Tři roky se to tam likvidovalo , vždy to někdo odnes na svých
včelách . Spory likviduje snad jen ohen. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 20. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vÄ?elĂ­ho plodu


"Roj sice dutinu opustí,ale zůstává plod a matečníky z kerých se

vylíhne nová pokračovatelka rodu,samozřejmě po zdárném oplození.potom

včelstvo pokračuje!



já myslím, že příčina je jinde. V přírodě roj žije na jednom místě cca 5

roků pak se zrojí a prostor opustí . na řadu pak přichází očistný proces

pomocí myší, molice, bakterií atd."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518) (63520) (63522)

Nemyslim,ze 100% nefungovalo,150% nejde,50% bylo k nicemu a 15% ukaze cas,ale za predpokladu,ze bude SVS dusledne kontrolovat narizena ozdravna opatreni,ale taky chodit po ostatnich stanovistich a kontrolovat zootechniku chovu vcel a narizovat opatreni k naprave.To musi byt zakladni clanek pristupu SVS!.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518) (63521)

To stanoviste tehdy byl ilegalni presun vozu z nove vyhlaseneho OP(vcelar "nevedel") a vysetrene bylo,az jsme ho cirou nahodou nasli,slo o 50 vcelstev,z nichz se klinika podarila prokazat tusim u 7 vcelstev!! Nikdo nevi u kolika by to bylo za 2,3 mesice.Malem z toho byl lync,zvazovala se zaloba,resila to SVS vysokou pokutou,doslo k funkcionarskemu zemetreseni po snahach onoho "zmetka" ignorujiciho predpisy kryt..Snaha neprijit o ekonomicky profit a tupost a arogance "vcelare" nas stala tehdy 13 stanovist ve 3 obcich komplet bez vcel..Proto to vidim takhle,na rozdil od propagatoru odolnych vcelstev,kteri si mor prohledli jenom na obrazku a otevreli pandorinu skrinku..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518) (63520)

Navic dodam,ze kazdorocne vysetrujem na pritomnost spor a kazdy rok se najde stanoviste pozitivni,loni ciste.A nedari se prokazat pricinu.(pouziti nespalenych pomucek,ilegalni dovoz vcelstva nebo jina zjevna pricina)a tohle rozum nebere.
----

Napsal jsi to sám. Ani 100% pálení nefunguje.


ALe budeme si dál říkat že je vše výborný?
Jakmile třeba stát zastaví výplatu za spálená včelstva atd tak co?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518)

To za 1 jediny rok!! Tak moc si toho vcely z ponechanych vcelstev natahaly.Tak pohadkam o tom,jak to trva roky nez mor propukne proste neverim.JosPr
---

To je podle mě věc statitiky.
Jednak i v současné úpravě byl problém prosadit nějakou prevenci, co s tím zbytkem atd.
V té staré vyhlášce nebylo vůbec nic a pokud se to stanoviště nechalo jet po starém tak je to i možné.

Vnucuje se otázka jak probíhalo pálení. Jsou tragické skazky, že veterina nahlásila příjezd,m včelaři to otrávili ještě z rána dokud byly včely doma a pak se čekalo až v poledne přijedou aby to zdokumentovali a mezitím tam vypuklo rodeo a další smutné historky ze života.

ˇCistě hypoteticky - to likvidované ohnisko tam vzniklo hned a vzápětí bylo likvidováno (to by musel abýt náhoda, nebo se včelař sám přihlůásil, když něco viuděl), nebop tam bylo již pár let předtím - pak je divné, že si to ty včelky z tvého okrsku nenathaly už o rok dřív.

Slyšel jsem o nálezech kde se našlo stanoviště kde to bylo evidentně dlouho a okolo kliniku nenašly.


Jenže to je to že se vše tutlá. Protože včelařům nmelze říci pravdu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518)

Navic dodam,ze kazdorocne vysetrujem na pritomnost spor a kazdy rok se najde stanoviste pozitivni,loni ciste.A nedari se prokazat pricinu.(pouziti nespalenych pomucek,ilegalni dovoz vcelstva nebo jina zjevna pricina)a tohle rozum nebere.A nevim o pripadu z dob pravidla 50%,ktery by neshorel o rok pozdeji.Soucasne pravidlo 15 % je nastaveno strasne vysoko,vubec neprihlizi k situaci okolo stanoviste(ciste nebo dalsi podezrela stanoviste) a neverim,ze povede k odhaleni odolnych vcelstev.Howg.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509) (63510) (63511) (63517)

Měl prý celoskleněné úly.
Já o prvenstvích nepřemýšlel, tak jsem se moc neptal.
A preferoval prý zateplené úly. To překvapilo každého :-)

Celkem to je prý zajímavé čtení.
Tak se nechám překvapit až to celé dostudují.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515)

Castecne narust souvisi s vysetrovanim v OP,ale treba zrovna muj duvernicky okrsek byl v 1.roce v OP po vysetreni meli cisty,v doletu ale bylo stanoviste,kde se palilo podle pravidla 50%.2.rok vysetreni,loni cista vcelstva od 10 na 3 po 10 na 5 a klinika na vsech stanovistich v okoli ohniska z minuleho roku.To za 1 jediny rok!! Tak moc si toho vcely z ponechanych vcelstev natahaly.Tak pohadkam o tom,jak to trva roky nez mor propukne proste neverim.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta (93.99.97.17) --- 21. 1. 2014
Re: Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509) (63510) (63511)

Vojto, víš kdo prvně včelařil ve skleněných úlech? Co tedy vím tak Langstroth.

Karle,
myslíš to sklo, aby bylo vidět na poslední rámek?
Myslíš, že měl vypracovaný systém včelaření ve skleněných úlech? Nic jsem takového nenašel.

http://youtu.be/_lANF2oh3OI

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515)

A ještě aby toho nebylo v tom vlákně moc najendou.

Tohle není analýza jak bych si ji představoval - pokud to není v mapě a není zřejmé co to je "ohnisko".

To že tam najdu mor není v mém pojetí ohnisko. Ohnisko je když najdu místo odkud se to zřejmě šíří. Tedy vidím, rozdíl od stanoviště kde najdu 1 příškvar po té co sklepu včely z 200 plodových plástů a pak je podle mě ohnisko, kde je to cítit skoro v každém úle a je to možné najít i v neobsazených úlech atd. Tam je to podle mě nejen na pálení ale trestní postih a náhradu škody. Škoda že to nikdo v ČR nepoužil.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514)

Jestli je to toto:

http://csv-prostejov.webnode.cz/veterinarni-narizeni/

Ta čísla jsou vlastně jen ze současné praxe.

Moje teorie vzniklá v té době u nás když se objevila možnost vyšetření měli na spory MVP - než fananatici SVS pálili jen na základě vyšetření měli - že by stačilo průběžně prošetřovat měl na spory a dohledat kliniku. Jsou lokality kde je to velmi čisté, nebo kde se při plošném vyšetření našlo "pět" ohnisek na okrese a která tam zřejmě vegetila roky a takové lokality by se jen zlomkem vzorků ročně projížděli a při případném nalezení by se propálila klinika, ve zbytku by se vyšetřovalo hustěji a zase pálila klinika. Podle mě je problém ohnisko kde to včelař úspěšně udržuje po celé pětiletky a ještě se bojí aby mu to tam nikdo nepřinesl.


Takže - nezačali jste náhodou v 2005-2006 používat plošné vyšetření měli na spory MVP? A předtím?


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512)

Kde to tam je? který chlíveček?

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Ducháč (90.180.9.88) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512)

Zdravím a mohl by jsi mi ta čísla o vývoji moru poslat na Email. duchacvaclav/=/seznam.cz, jako informaci pro výuku na škole. Díky Vašek Ducháč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507)

Za okres ta cisla mame(www.csv-prostejov.webnode.cz),ukazuji krasne,jak nas paleni pri 50% dostalo do hrozive situace a jak se stav menil po nastupu ostrejsich opatreni az do soucasnosti.Na zaklade techto cisel zastavam svoje stanovisko.A pokud tahle cisla ma OO,musi je mit i vys,musi je mit i SVS a na zaklade nahrad je musi mit i MZE(byt ne presne podle kalendarniho roku).Ale je pravdou,ze jsem celostatni sumar nikde nevidel,top secret to nejspis nebude..JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509) (63510)

Vojto, víš kdo prvně včelařil ve skleněných úlech? Co tedy vím tak Langstroth.
:-)


Přes sklo to nedožene ani bývalá sklenářská velmoc. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta (93.99.97.17) --- 21. 1. 2014
Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509)

Moje moto:“ Kdekoliv jsou neprůhledná místa je zaděláno na nějakou špínu“. Známe to také z politiky. Příroda to řeší pomocí různých druhů bakterií, které tato místa vyčistí. Včely jsou milovníci slunce, tak proč je chovat jako zajíce v pytli, když můžeme mít pořád přehled o jejich chování, aniž včely rušíme rozebíráním. Potom po vyrušení mají stres a dlouho se vrací do klidu.. V době zhoršování životního prostředí, které se projevuje také oslabováním odolnosti včelstev, je třeba zjednodušit včelaření a vytvořit nový fungující způsob, odpovídající dnešní době. Bez ověřování nových způsobů se nikam nedostaneme. Méně chémie, bez ohrožování ptáky a omezením zlodějek atd.

http://youtu.be/_lANF2oh3OI

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 1. 2014
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ???? stĂ????Ă???Ä???Ă????Ă????Ă???Ä??Ă?­ Re: (63493)

"to bychom pak nenacházeli včelstva i n nepoměrně větších prostorech než je
úl zničí je obvykle až v zimě ptáci. Včely chrání vždy jen chomáč a
prostor kolem něj. "

Za prvé v tomto prostoru se už předtím mohly roje usadit mnohokrát a mnohokrát mohly být loupeží zničeny. Roj, kterému se v takové dutině povede zesílit ve včelstvo a vícekrát přežít zimu známky těchto předchozích pokusů zničí.
Za druhé roj bez zásahu člověka postaví i ve volném prostoru takové dílo, ve kterém jsou medné zásoby před zlodějkami uzavřeny dílem, přístup je jen přes menší průchozí otvory s parametry česna. Takže tam před zlodějkami nechrání včely, ale včelí dílo. Nástavkový úl je něco úplně jiného, zvláště zespodu je včelí dílo pro zlodějky úplně otevřeno a včelstvo tak musí v obraně před zlodějkami nasazovat vlastní včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63506)

JosPro:
Ps:proc si nikdo z predkladatelu navrhu nenasypal do vcelstev 1000 spor/gram a nezkoumal,jak to po 1,2,3 letech bude vypadat?Snad budou za par let presna data k dispozici a u pomeru vcelstva s nalezem spor/vcelstva ozdravena a nespalena za lomitkem alespon 10 %..JosPr

-----
Zajímavé, že ani SVS a ani ČSV (přes existenci nákazových komisí referentů atd) nemá data za posledních dvacet a víc let a nebo jsou data nepříznivá?
Jak se říká - Čísla mluví. A dokud je nedají kritici na stůl - je to hlavně od ČSV a to snad má evidence - tak to je debata o ničem.
A podle mě jsou dvě možnosti
- buď ta čísla nemluví ve prospěch končící praxe.
- a nebo ještě horší - ta čísla nejsou.A to je dle mého názoru jemně řečeno víc než trapné. A pak bje otázka zda je třeba se zabývat nějakým názorem na věc, protože to je jen názor.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505)

Nehodlám debatovat na téma změny zákona - mimochodem - to že s morem zápasíte nesvědčí o úspěchu současné legislativy či praxe - od roku 2006 do dneška by přeci měla prokázat výrazné zlepšení oproti stavu v 2006 do kdy se pálilo vše jen při klinice nad 50%.

Jen mi není jasné proč si myslíž, že všechna včelstva s zúčastnila loupeže?

Když jsem vytáčel a neměl ještě velkou stáčecí nádobu, tak bylo zajímavé pozorovat jak každé včelstvo mělo jinou barvu medu.
Nebo to vyloupené včelstvo bylo 100m od tvoji včelnice?

Tady poblíž se vehementně pálilo a stejně se tam i po 8 letech stále dopaluje. Logicky.

Zajímavé, že právě přes lesní komplex (pruh cca 7km) kde by teoreticky mělo být hodně volně žijících včelstev se to nešířilo. Osobně si myslím, že tam je důležitá právě vzdálenost od jiných včelstev. Ta způsobí, že včelstvo zanikne bez nějaké hromadné loupeže z okolí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505)

Ps:proc si nikdo z predkladatelu navrhu nenasypal do vcelstev 1000 spor/gram a nezkoumal,jak to po 1,2,3 letech bude vypadat?Snad budou za par let presna data k dispozici a u pomeru vcelstva s nalezem spor/vcelstva ozdravena a nespalena za lomitkem alespon 10 %..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504)

Na ojedinela vcelstva neverim,pokud se nekde najde lakavy zdroj zpracovanych zasob s morem,poleti si nabrat ojedinela vcelstva nebo cela vcelnice??Hodte babam tac zakusku a spolehejte,ze ho slupnou jen ojedinele?Sezerou to vsechny..Nova metodika je zalozena na likvidaci prokazaneho ohniska a ozdraveni zbytku,ale nikdo z navrhovatelu-mudrlantu si asi neuvedomuje,ze puvodni zdroj nakazy mohl byt davno zlikvidovan(vcelstvo mohlo padnout na roztoce,vyloupenim odrojeneho zbytku,prestehovanim vcelstev nebo mohl nejaky vcelar idiot nechat ramky na hromade k vylizani).Zitra muzou byt spory o kus dal,do zadneho ulu neprijdou samy,nekdo je musi donest!!! Nebudu hodnotit novy pristup k likvidaci moru,byt jsem presvedceny,ze je to nezodpovedny hazard.Vyhodnoti se sam za par let.Jenom dik,ze jsme s morem valcili po staru,protoze zadne utopicky odolne vcelstvo nestoji za riziko rozneseni moru.Howg,na tohle nazor nezmenim(na zaklade zkusenosti z vlastni vcelnice).JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503)

Pěknou radu dal na Včelařském foru PH - obětujte ročně nástavek souší. Odchovaá se tam spousta zavíječů a ty si svoji kořist najdou - pokud je někde slabé včelstvo nebo opuštěné dílo, tak jej cítí na dálku. A zlikvidují.
Něco na tom je.

Jen taková otázka - dobrá, rok co rok se mi objeví někde včelstvo co onemocní na tu bakteriální nákazu. Tak je spálím a jedu dál. Jsou lidi co zrovna tak likvidují včelstva se zvápenatěním, slabochy atd. A dokonce nedostanou ani od státu náhradu.

To bakteriální onemocnění když vystrčí růžky - tak jak - zachvátí celou včelnici nebo jen ojedinělá včelstva?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

prof�k (87.249.131.173) --- 20. 1. 2014
Mor

Pokud je někde v dutině infekční včelstvo s morem je to myslím neřešitelný problém.Jedině ho najít a spálit.Vždy znova a znova se tam usazují roje které uhynou a následně je okolní včelstva vyloupí a donesou si to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

profík (87.249.131.173) --- 20. 1. 2014
mor plodu

Muj názor je takový že včelstvo žilo v dutině třeba 50let a občas vyslalo veliký roj.Žilo na 50 let starých plástech a šlo to taky. Nebyl kdo by mu furt obmněnoval dílo.Tento životní koloběh se přerušil pouze tehdy když se mladá matka nevrátila nebo neoplodnila.Na včelařských farmách v americe dílo nemnění vubec.Namítnete - proto tam mají mor. Ale ono kdyby se to přepočítalo na počet včelstev nebo km.čtvereční tak by se zjistilo že toho moru je u nás více než tam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M�raH. (94.127.128.127) --- 20. 1. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vÄ?elĂ­ho plodu (63495) (63496)

Roj sice dutinu opustí,ale zůstává plod a matečníky z kerých se vylíhne nová pokračovatelka rodu,samozřejmě po zdárném oplození.potom včelstvo pokračuje!

já myslím, že příčina je jinde. V přírodě roj žije na jednom místě cca 5
roků pak se zrojí a prostor opustí . na řadu pak přichází očistný proces
pomocí myší, molice, bakterií atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 20. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru včelího plodu (63495) (63497) (63498) (63499)

Jestli mor vystrkuje rohy kazdy rok,jeden rok pred kopcem,o rok pozdeji za kopcem,tak se clovek musi ptat,jak je to mozne?Z nejhorsiho jsme po letech asi venku,ale ta obava je tady porad,uz jsou to jen ojedinela ohniska,ale prece...Z paleni strach nemam,trocha prace a nove uly mam udelane,dost matek jsem rozdal pri znovuzavcelovani regionu(diky vyjimce SVS jsem zacal o 2 roky driv nez okoli),tak mam kam sahnout.Obavu mam jenom jednu,ze ac se snazim nic nepodcenit,stejne to muze ve vzorcich znova byt,i kdybych se rozkrajel..JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 20. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru včelího plodu (63495) (63497) (63498)

Já tě chápu. Jen dotaz - máš strach že chytneš "mor", nebo že ti spálí zase úplně všechno, i když je to nové a na mezistěnách?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 20. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru včelího plodu (63495) (63497)

Ps: a kazdemu teoretikovi,ktery nevcelari v podobnych podminkach a podobnem regionu,bych pral,aby si to zkusil na vlastni kuzi,zvlast ve svetle nynejsiho "pristupu" k likvidaci MVP...Zvlast to mrazeni v zadech,nez prijdou jarni vysledky na spory MVP,byt si clovek muze rikat,ze udelal vse,co udelat mohl...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 20. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru včelího plodu (63495)

"divoka vcelstva netrpi morem vceliho plodu" kdepak jste na toto tvrzeni prisla????? Kdyby to byla pravda,neplacame se 10 let v ochrannych pasmech MVP v huste zalesnenem a na snusku bohatem regionu.Nejspis nam pri novych ulech,novem dile a novych pomuckach kazdorocne pada z nebe?Uz 10 let?JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vÄ?elĂ­ho plodu (63495)

já myslím, že příčina je jinde. V přírodě roj žije na jednom místě cca 5
roků pak se zrojí a prostor opustí . na řadu pak přichází očistný proces
pomocí myší, molice, bakterií atd.
Kdežto u včelaře je ten úl v plné permanenci 20 a více let.  Není pak divu,
že i přes všemožnou péči o něj se to stane
V přírodě také včelstva nežijí pár decimetrů od sebe, takže zásadní roli tu
hraje vzdálenostní bariéra.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Marie <hruska.trag/=/email.cz>
Datum: 20. 1. 2014
Předmět: Zajímavost k moru včelího plodu

"Zdravím, mám jeden dobrý nápad ohledně k infekční nemoci včel - k včelímu
moru. Vím že když se nakazí včelstvo v úle tak jse musí i hned po zjištění
zlikvidovat. Dozvěděla jsem se ze včelařské literatury, že selen ovlivňuje
délku života včel. Divoce žijíci včelstva netrpí žádným morem včelího
plodu, a mám takový pocit že právě selen by mohl vést k léku pro včely.
Myslím že všichni včelaři kteří nechcou přihlížet a čekat až se příjde na
lék na včelí mor a přihlížet jak včely umírají jen k vůli moru. Tak
nemyslet jen na škůdce a parazity které už známe ale víc jse zaměřit na
genetiku rostlin. To je jen nápad."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marie (77.95.197.6) --- 20. 1. 2014
Zajímavost k moru včelího plodu

Zdravím, mám jeden dobrý nápad ohledně k infekční nemoci včel - k včelímu moru. Vím že když se nakazí včelstvo v úle tak jse musí i hned po zjištění zlikvidovat. Dozvěděla jsem se ze včelařské literatury, že selen ovlivňuje délku života včel. Divoce žijíci včelstva netrpí žádným morem včelího plodu, a mám takový pocit že právě selen by mohl vést k léku pro včely. Myslím že všichni včelaři kteří nechcou přihlížet a čekat až se příjde na lék na včelí mor a přihlížet jak včely umírají jen k vůli moru. Tak nemyslet jen na škůdce a parazity které už známe ale víc jse zaměřit na genetiku rostlin. To je jen nápad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 20. 1. 2014
Nova dohoda o spolupraci se SVS

Web CSV-nova dohoda se SVS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2014
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ???? stĂ????Ă???Ä???Ă????Ă????Ă???Ä??Ă?­ Re:

>>>To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje. <<<;
to bychom pak nenacházeli včelstva i n nepoměrně větších prostorech než je
úl   zničí je obvykle až v zimě ptáci. Včely chrání vždy jen chomáč a
prostor kolem něj. To však není důležité. Důležité je však to co využijeme
při dalším rozvoji vlastností včelstva. I to, že se včelstvo dokáže ataku z
venčí bránit o něco déle než ty ostatní, je pozitivní přínos. Ten však neumí
ocenit klasický rabovač medu.  Zkušený a vnímavý včelař to umí využít. Není
to však nic pro klasické dobyvatele medu. 

  Přírodní děje nás velmi často udivují, je to však proto, že je vnímáme z
našeho lidského pojetí. Pak býváme hodně překvapení nebo jej ani z téhož
důvodu ani nechápeme.




pepan









---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 20. 1. 2014
Předmět: Re: VĂ????elaÄ???skÄ??? stÄ???Ä??Ă??Ä???Ä???Ä??Ă?­ Re:

""Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu vyloupena
nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k
přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede
však vždy špatný stav matky a jejích feromonů. a jsme zase u toho
nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co
přežije zimu. "

To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje.
Včelstvo se ubrání vyloupení tehdy, pokud má kontakt s česnem a ovládá ho.
V nástavkovém úlu s otevřeným česnem ve dnu to potom znamená, že to nemůže
být jiné než velmi silné včelstvo. Ve slabším pronikají zlodějky přes málo
chráněné spodní česno do úlu a potom napadají to včelstvo na celém průřezu
nástavku. A to nemůže vydržet žádné včelstvo.
"Přirozený výběr" v takovém případě tedy není prováděn podle nějakých
vlastností včelstva, ale podle jeho prachobyčejné síly v době, kdy je
nebezpečí vzniku loupeže, například v podletí."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 1. 2014
Re: VĂ????elaÄ???skÄ??? stÄ???Ä??Ă??Ä???Ä???Ä??Ă?­ Re: (63491)

"Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu vyloupena
nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k
přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede
však vždy špatný stav matky a jejích feromonů. a jsme zase u toho
nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co
přežije zimu. "

To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje.
Včelstvo se ubrání vyloupení tehdy, pokud má kontakt s česnem a ovládá ho. V nástavkovém úlu s otevřeným česnem ve dnu to potom znamená, že to nemůže být jiné než velmi silné včelstvo. Ve slabším pronikají zlodějky přes málo chráněné spodní česno do úlu a potom napadají to včelstvo na celém průřezu nástavku. A to nemůže vydržet žádné včelstvo.
"Přirozený výběr" v takovém případě tedy není prováděn podle nějakých vlastností včelstva, ale podle jeho prachobyčejné síly v době, kdy je nebezpečí vzniku loupeže, například v podletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 1. 2014
Re: VĂ????elaÄ???skÄ??? stÄ???Ä??Ă??Ä???Ä???Ä??Ă?­ Re:

Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu  vyloupena
nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k
přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede
však vždy špatný stav matky a jejích feromonů.  a jsme zase u toho
nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co
přežije zimu.
Rozhodně to lépe posoudí matka příroda jak včelař sám. Což nám dokazuje
neustále, proti našemu vševědoucímu snažení.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 1. 2014
Předmět: Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă?­ Re:

""Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se
dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také
musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste
vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok kvůli zabránění rojení
tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat.
rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3 "

V malém prostoru dvouprostorových úlů, cca maximálně 2x12 plástů 39x24, se
dnešní včelstva rojí téměř každý rok. A zvláště ty nejsilnější se obvykle
vyrojí doslova až do hrstky posledních včel.
Nerojí se jedině letošní matky a i ty se dají zůžením prostoru třeba jen na
10 plástů 39x24, pokud se v květnu až cca poloviny července dosáhne v
takovém prostoru potřebné hustoty včel, přivést k rojení.
A jak už jsem napsal níže, pokud končicí včelař úly rozšíří na prostor
odpovídající plnému prostoru dnešních nástavkových úlů, aby rojení skončilo
1 - 2 roji a v úlu zůstal dostatek včel, zase nedokáže většinu včelstev
dovést do potřebné síly. Potom taková včelstva končí buď i během léta s
částí neobsazených plástů napůl sežraných zavíječi nebo rovnou včelstva v
tak velkém úlu neuchrání česna a jsou na rozdíl od včelstev stejné síly v
malých dvouprostorových úlech zničena loupeží."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă?­ Re: (63488)

"Zachraňovat mrzáka v běžném provozu je opravdu ztrátou času a nemá smysl.
Něco jiného je však použít dlouho odolávající chorobám a negativním vlivům i
když slabé včelstvo, pro zušlechtění svého produkčního chovu a využít jeho
genetického potenciálu. Je to proces který by mohl pomoci i s bojem proti V.
D."

Podle mně je odolnost takových včelstev proti varaóze daná hlavně tím, že takhle "ošetřovaná" včelstva mívají ve snůškových přestávkách pravidelné plodové přestávky, ve kterých roztoči jen "sedí" na dělnicích, stárnou a padají. A když je snůška, mají z ní mnohem méně medu než šlechtěné včelstvo, protože už mají většinu plástů zanesených z předchozí snůšky. Neboli neupracovávají tolik své včely a ty jsou tak v průměru vitálnější.
Vzhledem k tomu to to není nic pro komerční včelaře - masaře. Ti naopak potřebují z včelstev vyždímat co nejvíc medu, respektive peněz bez ohledu na včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă?­ Re: (63486)

"Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se
dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také
musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste
vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok kvůli zabránění rojení
tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat.
rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3 "

V malém prostoru dvouprostorových úlů, cca maximálně 2x12 plástů 39x24, se dnešní včelstva rojí téměř každý rok. A zvláště ty nejsilnější se obvykle vyrojí doslova až do hrstky posledních včel.
Nerojí se jedině letošní matky a i ty se dají zůžením prostoru třeba jen na 10 plástů 39x24, pokud se v květnu až cca poloviny července dosáhne v takovém prostoru potřebné hustoty včel, přivést k rojení.
A jak už jsem napsal níže, pokud končicí včelař úly rozšíří na prostor odpovídající plnému prostoru dnešních nástavkových úlů, aby rojení skončilo 1 - 2 roji a v úlu zůstal dostatek včel, zase nedokáže většinu včelstev dovést do potřebné síly. Potom taková včelstva končí buď i během léta s částí neobsazených plástů napůl sežraných zavíječi nebo rovnou včelstva v tak velkém úlu neuchrání česna a jsou na rozdíl od včelstev stejné síly v malých dvouprostorových úlech zničena loupeží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă?­ Re:

Máš pravdu
Zachraňovat mrzáka v běžném provozu je opravdu ztrátou času a nemá smysl.
Něco jiného je však použít dlouho odolávající chorobám a negativním vlivům i
když slabé včelstvo, pro zušlechtění svého produkčního chovu a využít jeho
genetického potenciálu. Je to proces který by mohl pomoci i s bojem proti V.
D.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 19. 1. 2014
Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re:

"Radim Polášek: To tvrzení o tom, že u starých nemohoucích včelařů zbudou
nejlepší včelstva by v případě neošetřovaných včelstev platilo pro pokles
počtu včelstev tak z 20 - 40 a víc na takových 5 - 10 . V žádném případě ne
méně. Jedině potom platí, že mezi těmi zbylými jsou ty nejlepší.

................
Záleží natom, proč uhynuly ty včelstva. VD většinou smete vše na stanovišti
a zbydou jen mrzáci pokud je její vlna. Vylupování a hlad je povinná
ztráta, mám zkušenosti že není dobré zachraňovat taková včelstva, ALE úly
musí být bez sít, česno po celý rok nízko do strany na max 20cm. Mor řešit
nejde, hodně špatné je zvápenatění a velmi napomáhá nosema ke ztrátám.
Takže ta nemohoucnost včelaře tj. pokud není pomoci při nejhorším ani rady,
je špatně a nastává špatná situace která má vliv na zdraví včel v okolí...

_gp_"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 1. 2014
RE: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă?­ Re:

Je to přirozené. Máš-li  v 30 100 úlů v 65 to nebudeš sám zvládat nebudeš-li
mít následníka. Pak máš dvě možnosti 1) část prodat, 2) snížit počet
spojováním. to je ale proces dost pomalý ale lépe vyhovující stárnoucímu
chovateli.
A neboj se, také tě to těžké rozhodování čeká.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
Datum: 19. 1. 2014
Předmět: RE: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re:

"Včelařit jsem začal v r.1960 (ve svých 12 letech) a měl jsem možnost
sledovat včelařskou dráhu svých starších přátel. Samozřejmě jejich pečlivost
práce byla různá. Pokud ve starším věku přišla na jejich včelstva jakákoliv
choroba, byl s jejich včelařskou činností konec, chov již nedokázali
obnovit. Zbyl včelín potomky používaný už jen jako kůlna nebo garáž. V jiném
případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již nestačil
zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené mateřáky,
někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či nepřezimovaly. Tak
se postupně snižoval jejich počet, starý včelař se již nesnažil jejich počet
obnovit, protože věděl, že na jejich ošetřování už nemá sílu.
To jsou mé postřehy za desítky let v organizaci.
Pepa
________________________________________
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele e-mail/=/
nezadan [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 19. ledna 2014 7:05
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re:

Radim Polášek: To tvrzení o tom, že u starých nemohoucích včelařů zbudou
nejlepší včelstva by v případě neošetřovaných včelstev platilo pro pokles
počtu včelstev tak z 20 - 40 a víc na takových 5 - 10 . V žádném případě ne
méně. Jedině potom platí, že mezi těmi zbylými jsou ty nejlepší.

................
Záleží natom, proč uhynuly ty včelstva. VD většinou smete vše na stanovišti
a zbydou jen mrzáci pokud je její vlna. Vylupování a hlad je povinná
ztráta, mám zkušenosti že není dobré zachraňovat taková včelstva, ALE úly
musí být bez sít, česno po celý rok nízko do strany na max 20cm. Mor řešit
nejde, hodně špatné je zvápenatění a velmi napomáhá nosema ke ztrátám.
Takže ta nemohoucnost včelaře tj. pokud není pomoci při nejhorším ani rady,
je špatně a nastává špatná situace která má vliv na zdraví včel v okolí...

_gp_"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă?­ Re:

Podněty k rojení jsou trochu jiné.
Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se
dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také
musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste
vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok  kvůli zabránění rojení
tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat.
rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3
roce života. nejpozději v 5 roce pak dojde k zániku včelstva úplným
zrojením. Včelstvo pak zaniká a v opuštěném prostoru počne přírodní proces
jeho vyčištění. Nastupují myši, zavíječi, bakterie a ostatní vlivy které my
včelaři považujeme mylně za nepřítele. Po několika letech jej zase pak
osídlí zalétlý roj a proces se opakuje. Pokud však je nepříznivé jaro a
rojové období, včelstvo provede tichou výměnu matky a tím oddálí jeho zánik
v daném prostoru. bude to geneticky, ale již je to zase úplně jiné včelstvo.
Dejte matce doživši se potřebného věku, třebas 10 nástavků tak k tomuto
procesu stejně dojde. Včely jsou takto přírodou naprogramovány a tím nic
podstatného nenaděláte.
Něco jiného, je ale chovatelská praxe a někteří již ani netuší jak to v
přírodním procesu probíhá.
Také není nic špatného, když někdo včelstva obhospodařuje pomocí tohoto
přírodního děje t. zv. Bio.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 1. 2014
Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re:

"" V jiném případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již
nestačil zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené
mateřáky, někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či
nepřezimovaly."
To je právě ono, z maloprostorového úlu se během asi 3 týdnů vyrojilo
takových 5 - 10 rojů, až nakonec ze silného včelstva s množstvím zásob
zbyla v úlu hrstka včel s trochou zásob a s poslední neoplozenou matkou.
Která se o to častěji na oplozovacím proletu ztratila, protože v jejím úlu
ta zbylá hrstka včel vydávala příliš slabou vůni. Takže matka o to snadněji
sedla na česno cizího včelstva vedle, kde ji včely logicky zabily.
A kdyby takový včelař tomu chtěl předejít a včelstvu dopřát velkoprostorový
úl, kde by vyletěl 1 - 2 roje a potom rojení skončilo, velice často by v
něm nezvládl odchov silného včelstva, včely by byly slabé, část plástů
neobsadily a ty by byly nakonec napadeny zavíječem a vyžrány."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 1. 2014
Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re: (63478) (63480) (63483) (63484)

" V jiném případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již nestačil zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené mateřáky, někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či nepřezimovaly."
To je právě ono, z maloprostorového úlu se během asi 3 týdnů vyrojilo takových 5 - 10 rojů, až nakonec ze silného včelstva s množstvím zásob zbyla v úlu hrstka včel s trochou zásob a s poslední neoplozenou matkou. Která se o to častěji na oplozovacím proletu ztratila, protože v jejím úlu ta zbylá hrstka včel vydávala příliš slabou vůni. Takže matka o to snadněji sedla na česno cizího včelstva vedle, kde ji včely logicky zabily.
A kdyby takový včelař tomu chtěl předejít a včelstvu dopřát velkoprostorový úl, kde by vyletěl 1 - 2 roje a potom rojení skončilo, velice často by v něm nezvládl odchov silného včelstva, včely by byly slabé, část plástů neobsadily a ty by byly nakonec napadeny zavíječem a vyžrány.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 19. 1. 2014
RE: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re: (63478) (63480) (63483)

Včelařit jsem začal v r.1960 (ve svých 12 letech) a měl jsem možnost sledovat včelařskou dráhu svých starších přátel. Samozřejmě jejich pečlivost práce byla různá. Pokud ve starším věku přišla na jejich včelstva jakákoliv choroba, byl s jejich včelařskou činností konec, chov již nedokázali obnovit. Zbyl včelín potomky používaný už jen jako kůlna nebo garáž. V jiném případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již nestačil zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené mateřáky, někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či nepřezimovaly. Tak se postupně snižoval jejich počet, starý včelař se již nesnažil jejich počet obnovit, protože věděl, že na jejich ošetřování už nemá sílu.
To jsou mé postřehy za desítky let v organizaci.
Pepa
________________________________________
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele e-mail/=/nezadan [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 19. ledna 2014 7:05
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re:

Radim Polášek: To tvrzení o tom, že u starých nemohoucích včelařů zbudou
nejlepší včelstva by v případě neošetřovaných včelstev platilo pro pokles
počtu včelstev tak z 20 - 40 a víc na takových 5 - 10 . V žádném případě ne
méně. Jedině potom platí, že mezi těmi zbylými jsou ty nejlepší.

................
Záleží natom, proč uhynuly ty včelstva. VD většinou smete vše na stanovišti
a zbydou jen mrzáci pokud je její vlna. Vylupování a hlad je povinná
ztráta, mám zkušenosti že není dobré zachraňovat taková včelstva, ALE úly
musí být bez sít, česno po celý rok nízko do strany na max 20cm. Mor řešit
nejde, hodně špatné je zvápenatění a velmi napomáhá nosema ke ztrátám.
Takže ta nemohoucnost včelaře tj. pokud není pomoci při nejhorším ani rady,
je špatně a nastává špatná situace která má vliv na zdraví včel v okolí...

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 19. 1. 2014
Re: VĂ??elaÄš?skÄ? stÄ?ĽĚ?Ä?­ Re: (63478) (63480)

Radim Polášek: To tvrzení o tom, že u starých nemohoucích včelařů zbudou nejlepší včelstva by v případě neošetřovaných včelstev platilo pro pokles počtu včelstev tak z 20 - 40 a víc na takových 5 - 10 . V žádném případě ne méně. Jedině potom platí, že mezi těmi zbylými jsou ty nejlepší.

.................
Záleží natom, proč uhynuly ty včelstva. VD většinou smete vše na stanovišti a zbydou jen mrzáci pokud je její vlna. Vylupování a hlad je povinná ztráta, mám zkušenosti že není dobré zachraňovat taková včelstva, ALE úly musí být bez sít, česno po celý rok nízko do strany na max 20cm. Mor řešit nejde, hodně špatné je zvápenatění a velmi napomáhá nosema ke ztrátám. Takže ta nemohoucnost včelaře tj. pokud není pomoci při nejhorším ani rady, je špatně a nastává špatná situace která má vliv na zdraví včel v okolí...

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. (193.179.175.210) --- 17. 1. 2014
Re: VĂ??elaÄš?skÄ? stÄ?ĽĚ?Ä?­ Re: (63478) (63480)

Polášku, byl bych rád u toho, až budeš mít osmdesátku na hrbě a viděl co děláš.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. (193.179.175.210) --- 17. 1. 2014
Re: (63471) (63474)

Já od jisté doby nepřispívám na nic!! Co se týče zdravotnictví, mám jen negativní zkušenosti. Je mi na zvracení, když vidím před ordinací kasičku s pokecem, že mám přispět na vybavení ordinace a v jiném zařízení se s regulačními poplatky dějí nehorázné věci. Dokážou překroutit nepřekrutilné. Na základě vykonstruované stížnosti ti odepřou ošetření. V květnu mne vykuchali a do dnešního dne nevím co to bylo, neví to ani obvoďačka. U jednoho a téhož lékaře, během cca padesáti dnů proděláš dvě vyšetření, ve státním zařízení ti vyhotoví takovou zprávu, že by si od tebe pes kůrku nevzal, po následujícím vyšetření u téhož lékaře, ale v jeho soukromé ordinaci jsi na tom lépe jak dvacetiletý jura, stav stále stejný a bez medikace. Jak může zaměstnaný lékař při zaměstnání ještě provozovat soukrmou ordinaci, ale „dáte mi těch třicet korun“. Že máme několik špičkových pracovišť a doktora Pirka, je chvály hodné, ale to je tak vše!!

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 1. 2014
Re: VĂ??elaÄš?skÄ? stÄ?ĽĚ?Ä?­ Re: (63478)

"Tvůj popis jsou zase kecy profesionálních množitelů matek. Oni potřebují
prodat. Ty zase nějaké šlechteění nebolí, Koupí F1 a robí matečníky na
fěžícím pásu. Vůbec ani netuší jak se jejich matky chovají u včelaře. Jen na
něm je pak udělat si z toho výběr. Avšak v v prvním rce nic nelze ani poznat
a druhý rok ji mění preventivně.Mírnost matek pak lze nejlépe poznat v
posledních letech jejího života a rojivost až po roce."

Hm, nezdá se mně, že bych byl já profesionální množitel matek.
.
To tvrzení o tom, že u starých nemohoucích včelařů zbudou nejlepší včelstva by v případě neošetřovaných včelstev platilo pro pokles počtu včelstev tak z 20 - 40 a víc na takových 5 - 10 . V žádném případě ne méně. Jedině potom platí, že mezi těmi zbylými jsou ty nejlepší.
Pokud by se ale jednalo o pokles až na 1 , 2 včelstva , pod celkový počet asi 5 včelstev a ještě navíc z původního počtu řekněme méně než 10 včelstev , tam přírodní výběr statisticky nefunguje. Tam potom největší roli hrají náhodné likvidační zásahy přírody nebo i nešťastné zásahy včelaře, kterých starý končící včelař vyrobí obvykle taky dost.Takže přeživší včely jsou maximálně tak mírný nadprůměr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 1. 2014
Re:

To víš že jsem přispěl i když sám jsem byl invalidní důchodce. Dcera ve
svých 11 letech právě iniciovala sbirku ve škole na můj popud. Já jsem v
roce 85 prodělal operaci páteře v té době naprosto unikátní. Na sále jsem
strávil 12 hodin  Operace v tehdejších cenách přišla bratu 1/2 miliómu
korun. a operatéři si na mých zádech udělali profesůru. Špatné zkušenosti s
léčením jsem získal až v posledních 5 letech. Nejsou místa v nemocnici a
peníze, Na serii kapaček kterou musím absolvovat po 2-3 letech a několik
hodin pak  ležet,  čekám vždy dlouho.



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 1. 2014
Předmět: Re:

"NA GAMA NŮŽ
se složili lidi a děti ve školách.

....
A jestlipak ty jsi přispěl?

Co vím tak to hlavně zorganizovala Nadace Charty Janoucha ze Švédska.
A byl to 37. na světě v Praze. Byla tam na operaci moje straí známá tady z
vesnice. Za soiciku by ji obvoďák neposlal ani do okresní nemocnice,
protože byla už stará.

Můj děda se dožil 97 ale průměrný věk není o vyjímkách. Dost jiných
příbuzných se nedožilo 70.


A moje máma umírala dlouho na rakovinu s odepíranou lékařkou péčí v
šedesáti. A nepomohly ani úplatky, tenkrát jsi si nemohl vybrat ani
obvoďáka, a když on řekl že jsi simulant nebo z jiného důvodu (i tehdy měli
limity a tabulky o věku a do kdy máš na jakou operaci nárok - tedy zda jsi
v tzv. produktivním věku, o lécích ze zahraničí nemluvě) tak tě nikde do
nemocnice nevzali ani kdyby jsi to chtěl mámě zaplatit.
Tomograf byl tenkrát jeden v republice, dneska je skoro v každém okrese.

-----
Takže si ty propagandistické výlevy nech. větší věk má nejspíš původ v tom
že se v zemědělství dříve nepoužívala chemie a potraviny byly
bez E xy.
-----
A že se to projevuje až po 30 letech co ty éčka máme každý den. :-)


Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 1. 2014
Re: VĂ??elaÄš?skÄ? stÄ?ĽĚ?Ä?­ Re:

Tvůj popis jsou zase kecy profesionálních množitelů matek. Oni potřebují
prodat. Ty zase nějaké šlechteění nebolí, Koupí F1 a robí matečníky na
fěžícím pásu. Vůbec ani netuší jak se jejich matky chovají u včelaře. Jen na
něm je pak udělat si z toho výběr. Avšak v v prvním rce nic nelze ani poznat
a druhý rok ji mění preventivně.Mírnost matek pak lze nejlépe poznat v
posledních letech jejího života a rojivost až po roce.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 1. 2014
Předmět: Re: VÄ?elaĹ?skĂ stĂĽĹ?Ă­ Re:

""K tomu akorát lze dodat. TY POSLEDNÍ VČELSTVA KUP. Prošly přirozeným
výběrem, a jejich genetická cena bude mnohem větší, než celé tvojí
včelnice,
u níž kvůli velmi časté výměně matek nelze odpozorovat jejich vlastnosti."

teoretické kecy.
Poslední včelstva u končících včelařů jsou dlouhá léta nešlechtěná. Která
přežívala v podstatě jen proto, že na rozdíl od těch uhynulých měly štěstí.
Dokázaly si nahradit tichou výměnou nebo rozumným rojením starou nevhodnou
matku novou, která se při proletu neztratila. Případně které si dokázaly
při ztrátě matky při prohlídce včelařem vychovat i z starých třídenních
larviček na starém díle dostatečně kvalitní matku. Případně které byly
umístěn v novějším nerozpadajícím se úlu , takže byly víc chráněny před
zlodějkama a v zimě před hlodavci.
A často jsou i divočejší než ostatní, protože ty včelař nechával víc na
pokoji.

Možná by se nějakému profesionálnímu chovateli hodilo trošku jejich genů
přišlechtit do nějaké dlouho šlechtěné linie,protože tyto sice dnes mívají
vysoké výnosy, ale jejich životaschopnost a odolnost proti chorobám a
parazitům, jako je Varoa, jsou nízké , ale moc ne. Protože by se snížily
výnosy a chovaná linie by potom nebyla prodejná.

Anebo by se musela rozchovávat a šlechtit ještě hodně let."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 1. 2014
Re: VÄ?elaĹ?skĂŠ stĂĄĹ?Ă­ Re: (63473)

"K tomu akorát lze dodat. TY POSLEDNÍ VČELSTVA KUP. Prošly přirozeným
výběrem, a jejich genetická cena bude mnohem větší, než celé tvojí včelnice,
u níž kvůli velmi časté výměně matek nelze odpozorovat jejich vlastnosti."

teoretické kecy.
Poslední včelstva u končících včelařů jsou dlouhá léta nešlechtěná. Která přežívala v podstatě jen proto, že na rozdíl od těch uhynulých měly štěstí. Dokázaly si nahradit tichou výměnou nebo rozumným rojením starou nevhodnou matku novou, která se při proletu neztratila. Případně které si dokázaly při ztrátě matky při prohlídce včelařem vychovat i z starých třídenních larviček na starém díle dostatečně kvalitní matku. Případně které byly umístěn v novějším nerozpadajícím se úlu , takže byly víc chráněny před zlodějkama a v zimě před hlodavci.
A často jsou i divočejší než ostatní, protože ty včelař nechával víc na pokoji.

Možná by se nějakému profesionálnímu chovateli hodilo trošku jejich genů přišlechtit do nějaké dlouho šlechtěné linie,protože tyto sice dnes mívají vysoké výnosy, ale jejich životaschopnost a odolnost proti chorobám a parazitům, jako je Varoa, jsou nízké , ale moc ne. Protože by se snížily výnosy a chovaná linie by potom nebyla prodejná.

Anebo by se musela rozchovávat a šlechtit ještě hodně let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 16. 1. 2014
Re: (63471) (63474) (63475)

A ty éčka asi snižují i kojeneckou a novorozeneckou úmrtnost na čtvrtinu

http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf

A pak se tak můžeš hlavně kouknout na "Naděje dožití ve věku 60 roků"

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 16. 1. 2014
Re: (63471) (63474)

http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-lekselluv-gama-nuz-po-patnacti-letech-fb8-/p_spolecnost.aspx?c=A080701_185502_p_spolecnost_wag

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 16. 1. 2014
Re: (63471)

NA GAMA NŮŽ
se složili lidi a děti ve školách.

.....
A jestlipak ty jsi přispěl?

Co vím tak to hlavně zorganizovala Nadace Charty Janoucha ze Švédska.
A byl to 37. na světě v Praze. Byla tam na operaci moje straí známá tady z vesnice. Za soiciku by ji obvoďák neposlal ani do okresní nemocnice, protože byla už stará.

Můj děda se dožil 97 ale průměrný věk není o vyjímkách. Dost jiných příbuzných se nedožilo 70.


A moje máma umírala dlouho na rakovinu s odepíranou lékařkou péčí v šedesáti. A nepomohly ani úplatky, tenkrát jsi si nemohl vybrat ani obvoďáka, a když on řekl že jsi simulant nebo z jiného důvodu (i tehdy měli limity a tabulky o věku a do kdy máš na jakou operaci nárok - tedy zda jsi v tzv. produktivním věku, o lécích ze zahraničí nemluvě) tak tě nikde do nemocnice nevzali ani kdyby jsi to chtěl mámě zaplatit.
Tomograf byl tenkrát jeden v republice, dneska je skoro v každém okrese.

-----
Takže si ty propagandistické výlevy nech. větší věk má nejspíš původ v tom že se v zemědělství dříve nepoužívala chemie a potraviny byly
bez E xy.
-----
A že se to projevuje až po 30 letech co ty éčka máme každý den. :-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2014
Re: VÄ?elaĹ?skĂŠ stĂĄĹ?Ă­ Re:

 K tomu akorát lze dodat. TY POSLEDNÍ VČELSTVA KUP. Prošly přirozeným
výběrem, a jejich genetická cena bude mnohem větší, než celé tvojí včelnice,
u níž kvůli velmi časté výměně matek nelze odpozorovat jejich vlastnosti.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 1. 2014
Předmět: Včelařské stáří Re:

"No, co jsem já v několika případech poznal včelařské stáří, tak je tehdy,
až včelař jednoho roku do úlu přidá mezistěny naposledy, stejně tak jako
jednoho roku odchová mladé matky naposledy.
A potom už jede tak, že plásty nechává, už je vůbec nevytahuje, snad ani
kvůli vytáčení medu, matky nechává na odchov přirozeným procesům ve
včelstvu, rozpadající úly neopravuje,vnitřky úlu či nástavky a plásty od
propolisu nečistí...
Akorát vždycky na konci léta trošku prohlídne úly a do těch včelstev, které
zbyly, napere cukr, aby přežily zimu.
Včely mu ubývají tempem zhruba 30 každý rok, až zbude poslední 1 - 2
nejodolnější včelstva......."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2014
Re: re

 to máš pravdu
pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: J?ra <jiri.marik/=/gmail.com>
Datum: 16. 1. 2014
Předmět: Re: re

"Naše ZO má okolo 180 členů.Průměrný věk před 20 l. 53 let dneska snad 61.Do
fukncí se nikdo nehrne,mladí nejsou.Ti co jsou
fetují,kradou,přepadávají.Výchova rodiny?To je žvást.Parta i mne
formovala,také chudoba i tenkrát neměli rodiče čas.Při průšvihu doma
řemen.Dělalo se i v sobotu v neděli brigády a jen 14 dní dovolené.Kdo na ní
jezdil?Na brabory,do lesa ,nebo si někde přivydělat,to ano.Myslíte že mladí
mají zájem o práci,včelaření?Vždyť vše dostanou a to i od těch dědků co už
jsou za zenitem a sotva lezou.Dejte si ruku na srdce,myslím že mám pravdu."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2014
Re:

 sto dostupností lékařské péče je to jako dřív, alespoň podle mých 
zkušeností. NA GAMA NŮŽ
se složili lidi a děti ve školách. NA speciální operace pro postižené  děti
se dělají veřejné sbírky.

já nedostal potřebnou léčbu jen proto že se po její aplikaci musí několik
hodin ležet a pojišťovna to  nemocnici neplatí a ambulance na to nejsou
zařízeny. Takže si ty propagandistické výlevy nech. větší věk má nejspíš
původ v tom že se v zemědělství dříve nepoužívala chemie a potraviny byly
bez E xy.  moji předci umírali ve věku 70 - 95 let. Co bude tak za 20 let je
ve hvězdách Již dnešní muži mají problémy s plodností.

TA PSNV je mladá organizace, ale časem taky její členové zestárnou.




pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 16. 1. 2014
Předmět: Re:

"To jsou výhody lepší dostupnosti zdravotní péče, chirurgických zákroků o
kterých se dřív ani nezdálo mladým, natož starým, lepších léků a tudíž
delší doby dožití.

Zaměstananá část populace odvádí ze svých platů 28% a to se rozdělí mezi
žijící důchodce.

A to je vaše utkvělá představ že funkci musí dělat důchodci.

Co vím, tak RV se schází 3x do roka, ani tam není nic co by zaměstanný
nezvládl.


Například PSNV má všechny členy Rady z celé ČR nedůchodce, schůze každý
měsíc. A k tomu mají další z funkce plynoucí aktivity.

Jak to tak pozoruji a zažil jsem to v ČSV je to spíš neochota starších
někoho mezi sebe pustit mladé. Jsou v důchodu a nemají co napráci, tak se
drží funkce.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78210 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 63471 do č. 63531)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu