Archiv Včelařské konference

Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup zelene.

moc se plašíš
Sezóna prodeje medu začíná s pečením pečiva na vánoce a podzimním sychravým
počasím a pak s jarní únavou a chřipkami, to pokračuje.
s tím převčelením je to také fáma skus si spočítat kolik hektarů připadne na
jedno včelstvo ve vsi. EKONOMICKÁ VZDÁLENOST DOLETU SE UVÁDÍ  2,5 KM vspoměň
si na vzorce ze školy a dojdeš k neuvěřitelným číslům.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Láďa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:42:53
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ano, ty dotace na výsadbu jsou dobrý nápad. včelí pastvy ubývá a až nebude
řepka, vrátíme se ke starým dobrým výnosům 15 kg a budeme rádi. U nás teda
hrozný. Před 6-7 lety jsem byl na stanovišti u vesnice sám, dneska 2 noví
včelaři + 40 včelstev (celkem máme 70), vedle ve vsi vzdálené 1 km dalších
70-80 včelstev, předtím do 20. Na výnosech je to znát. A přibývají další.
Už se jen bojím, aby sem někdo nezatáh mor. ČSV samozřejmě nejde o
zavčelení krajiny, která je už zavčelaná až kam, ale o příspěvky z nových
včelařů. To, že dnes chováme mnohem silnější včelstva samozřejmě také
důležité, kdoví jestli nám ty včely těch 15 kilo nechaj. No, už jsme zažili
leccos, i med za 27 Kč. Nevím jak vy, ale já už teď vím, že letos neprodám
a to už jsem s cenou hodně dole."

Ono to stou výsadbou zeleně není dnes tak jednoduché To bez následkůjde jen
na vlastním pozemku

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:49:57
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se
vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se
nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup
zelene."

No proto rikam komunikovat a davat napady,pripadne prilozit ruku k dilu.Ne tahat penize.Ted trebas ma probehnout vysadba verejne zelene,projektant dostal pripominky od vcelaru,jde to.Nebyt nasich pripominek,tezko se u nas seje svazenka na zahumencich atd.Mnohde jinde ani obyvatelstvo nevi,co to je.U nas ji zna kazde male dite.

Zas tak se neplaším. Co se týče prodeje, je to asi místní. U nás jsou lidé zvyklí nakoupit hned po vytáčení na celý rok. Další prodej se musí orientovat na větší města. Čím dál častěji od svých zákazníků slyším, že za rok už ne, že budou mít v rodině včelaře. Je jich jak hub po dešti. Na problematiku převčelení nejsem jistě odborník, ale stačí mi, co vidím kolem sebe. Nevztahuji to na celou republiku. Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí.

Já myslím, že co se týká převčelení, nyní je trend, že jsou včely mediálně velice atraktivní plus jsou vyřízeny štědré dotace a proto spousta lidí začíná.
Až se dostanou do převčelené oblasti, kde každý druhý rok budou včely trpět hladem už od konce května a výtěžek bude pár kilo ze včelstva, tak ta vlna se včelařením ustoupí.
Je prostě třeba nyní vydržet.
Jinak si myslím, že v převčelených oblastech možná ještě přijde návrat zadováků, pro zájmové samozásobitelské včelaření v malých počtech, protože schopnost zadováků udržet při životě slabá včelstva a ochránit je proti vyloupení je proti nástavkům nesrovnatelná.

Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno.

NO ono to umísťování na střechy není zas tak špatný nápad.
Staří konzervativní včelařští odborníci, kteří to jednoznačně nedoporučovali, protože tam je v létě horku, v zimě příliš zima, je tam větrno atd a tak dříve takové nápady nešly prosadit, už polevili a tak dneska už je to běžné.
A pokud se to udělá rozumně a ty nepříznivé vlivy se umístěním včel minimalizují.....
Já v tom vidím možnost chovat včely tam, kde včelař má kolem domu jen minimální rozlohu zahrady či prakticky žádnou. Včely ve výšce aspoň 3 - 4 metrů třeba na střeše garáže by totiž lidem na zemi neměly vadit prakticky vůbec.
a.
Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou.

"Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí."
Loupeže jsou dané čistě jen současnou konstrukcí nástavkových úlů, kde se loupežím mohou ubránit jen hodně silné včelstva. A právě při převčelení stačí menší chyba včelaře a má ze silných v podletí slabá včelstva, loupež je potom doslova zaručena.

> umísťování na střechy
Dovolím si připsat pár drobností, jak to vidím já.
Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo. Pokud je
ale svažitý terén a v okolí "samý chodník" a navíc pokud je v sousedství
alergik, není reálné najít vhodné místo. Stejně tak dostat dočasně včelstvo
na střechu, pokud je jediným přístupem žebřík.
Tak jsem alespoň poradil, dejte na skalku vřesovce a podobné velmi
časně kvetoucí rostliny, na které se nějaké včely a čmeláci z okolí zalétají
a po rozkvětu ovocných stromů budou pokračovat na nich. Opravdu to funguje.
Trvalé umístění v intravilánu, myšleno v obytných čtvrtích, nese určitá
rizika. Například roj visící na tramvajové troleji určitě nepotěší.
Zastavení dopravy, zpoždění, pár včel ve vlasech kolemjdoucích a podobně.
Jsou státy, které mají podmínku umístění včelstev ve vzdálenosti tuším 300
stop (zhruba 100 m) od (cizích) obydlí.
Několik posledních roků vlastně nebyly zimy, bylo jen takové to
listopadové počasí, takže otestování teprve přijde.
Jako marketingový tah například hotelů to chápu, o kom se nemluví a
nepíše, ten pro bohaté klienty neexistuje. Je to reklama a je za půl zdarma.
VP

A to nepíšeš že v televizi ukazovali někdy asi 2 září jak v Praze
ochutnávají letošní první med. Směšné ale lidem to nevadí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 7:00:52

Předmět: Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO


"Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k

tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo

vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno."

No při šikovném umístění včelstev na střechu místní mimo nejbližšího souseda ani nemusí vědět, že tam jsou včely. Pokud si to nenajdou na úřadu. Takže případný roj na ulici by asi byl přisouzen nějaké náhodě a ne včelaři na střeše.
Kočování na střechy - tahat tam produkční silná včelstva,je nesmysl, ale co se týká opylování jako služby, nikde není psáno, že ty včelstva musí být extrasilné v úlu o hmotnosti nad metrák. A běžné spíš menší včelstva v počtu 2 - 4 v úlu s 2 běžnými nástavky o hmotnosti do 30 - 50 kilo pak není v případě potřeby problém na tu střechu dostat, ať už vytáhnout na laně obyčejnou kladkou nebo klidně i hodit na záda v konstrukci podobné krosně a po žebříku prostě vynést. Pokud se bude jednat o včelstvo v 1 nástavku 39x24, není větší problém takový "úlek" vytáhnout klidně i prádelní šňůrou.
A pokud to bude třeba na konci sezóny v červenci až na začátku srpna ty včely sundat dolů, docela dobře se to může udělat v rámci norského zimování coby setřepaný umělý roj v rojáku, na to nebude třeba už vůbec nic, to se všechno postupně snese po žebříku.

"Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo."
Tam se jedná hodně o počasí. Pokud je v době květu jabloní, hrušní a švestek pěkné teplé slunečné počasí, stačí včelstvo nebo včelstva ve vzdálenosti odhadem klidně až půl kilometru. takže v pohodě může stačit místní včelař.
Pokud je špatné počasí, tak se dolet včel dost snižuje. Pokud bylo hodně špatné počasí, déšť a zima, tak já mám zkušenost s tím, že byl problém s opylením i u stromů vudálených nějakou desítku metrů od včel. Větve na straně blíž ke včelám nesly výrazně víc ovoce než větve umístěné od včel.
Takže se včey doma na zahradě vyplatí téměř vždy.

,, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba....

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr.

Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 21:37:23

Předmět: Re:


"No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az

kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu

a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se

vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla

svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr."

Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip kvalifikovany zemedelec.

Co tak chlapci pozvat si na vyrocku misto starostu obci a tahani penezitych prispevku,pozvat si mistni vetsi zemedelce a probrat si moznosti vceli pastvy nebo i problematiku postriku? Je mi milejsi pohosteni pro zastupce zemedelcu nez pro regionalni politiky,mozna pak diky zasveceni do problematiky prinesou vcelarum vic nez mnozi darmozrouti z radnic,kteri obchazeji vyrocky od drobnochovatelu po zahradkare.U nas je vyhodou,ze zemedelci jsou povetsinou i clenove a tak s vceli pastvou,postriky nebo vubec pritomnosti u porostu nejsou potize.Spoluprace vcelar-zemedelec je prinosnejsi nez vcelar-politik.JosPr

dik za odpověd. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 9. 2016 10:19:11

Předmět: Re:


"Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na

silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip

kvalifikovany zemedelec."

"Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa"
Ono taky v dnešní EU atmosféřu hlupáků proti GMO by takové tajné pěstování bylo pěkně rizikové. jako důkaz totiž stačí kus rostliny a kdyby se to třeba rozhlásilo po internetu, tak se kolem toho zelení vylízanci budou rojit.

To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním
přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.
Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů se
kosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu
výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel
které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu  Jeto však
více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a
kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice
málo který rok zakvete  a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu  třešní 4
- 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin
nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. Co však nejvíce ovlivňuje naše
výnos medu je vlhkost vzduchu při snůškách. ve vlhkém počasí rostliny více
rostou a méně kvetou deště vyplachují nektária květů. Pi příliš vysokých
teplotách a suchém vzduchu zase zasychají. Obdobně to pak je i medovic. v
tele medovice zasychá  a v chladu se producenti nemnoží.Zavčelení se v
literatuře uvádí 70 -100 včelstev na stanoviště vzdálená 2 - 3 km od sebe.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 9. 2016 19:51:56
Předmět:

",, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine.
Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti
nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru
plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě,
kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek
medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický
materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba...."

Pepan:
Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4
- 10kg nektaru za den

----------
Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím řepkový med.

Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.

A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak sypalo?

Díky.

Karel

"To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů sekosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu Jeto však více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice málo který rok zakvete a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4 - 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. "
Jako bych to napsal sám.
Jen ještě dodám, že jeteloviny za komunistů vyráběly do krmných složek rostlinné bílkoviny. Nyní je ejdnak energie dražší a jednak rostlinné bílkoviny do krmných směsí dodávává hlavně dovážená sója.
Mohlo by se to trošku vrátit, pokud se povede rozšířit malé zdroje elektřiny z plynu, bioplynky atd do výkonu jednotek megawatt přímo blízko spotřebitelů elektřiny - měst a podniků a pokud se bude důsledně dbát na využití odpadního tepla z těchto zdrojů zrovna například na zpracování - sušení jetelovin. (rentabilitu takových malých zdrojů elektřiny a cenu neberu v úvahu)

70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi? Med.Z opyleni mame prd.

ten údaj je o průměrné úživnosti stanoviště bez nutnosti letního
přikrmování.
Máš ale pravdu , že dnes to může být asi odlišné díky změn v hospodaření na
polích a loukách

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 9. 2016 12:00:33
Předmět: Re:

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo
socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi?
Med.Z opyleni mame prd."

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:43

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni."
To je jen průměrná hodnota.
Obrovsky se to lišilo už za socíku a to podle typu krajiny.
Třeba tady na Severní Moravě na Hukvaldech byly běžné "socialistické" zdroje z tehdejších plevelů na polích a z lesíků i zahrad a z místních travnatých pastvin, ale k tomu ještě přibylo velké množství lip a koňských kaštanů v Hukvaldské oboře i kolem cest v okolí a v oboře v podstatě přírodní biotop plný kvetoucích rostlin uvnitř obory.
Zase jinde třeba na olomouckých nebo polabských rovinách daleko od lužních lesů byly zdroje čistě jen z intenzívního zemědělství, tudíž jen o málo lepší než dnes.
Faktem je, že dneska se to muselo ještě zhoršit.

Karle já jí říkám žlutej mor. Sta a sta hektarů a včely co je volná bunka
plní . Nektar, pyl plod . Prostě bordel. Založeno na roje každý rok. Po 2
roky 35 kg na včelstvo a jak vytočíš hned to tuhne. Než se to dá prodat
musim rozehřívat. Dříve sem do ní kočoval. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:41

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

Já bych možná i měnil. Někdy v důchodu si to chci i odzkoušet. Asi by to chtělo i jiné úly a včely.

Ale já už tady 3x2 roky včelařím lichá - sudá.
SUdá je bída, bez medovice a lichá je medovice s melecitozou.
Namnoží se asi nějaké potvory- asi čínská sluníčka- co všechny producenty příští rok sežerou a i mravenci mají smůlu a nic neochrání a je vymalováno.

A do toho jsme měl nějaké potíže se včelama, dřív (v prvních cyklech), vyzimovával jsem slabší včely, nestihly moc tu květovou.

Karel

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní
-----------

No jo, v knihách ze sociku.
Jenže genetika dělá pokroky a nevím, že by to někdo u moderních odrůd co nepotřebují opylování měřil.

Plus postřikové plány včetně repelentů.
U nás jsem si všiml, že včely na ní jdou až po dešti, ten zřejmě něco opláchne, nebo dá vláhu ana písku moc nenmeduje, nevím.

Karel

Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A rostlinky malé.
Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.
Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd, ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní podmínky.

Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky."

Mysli rozumně dřív v JZD naseli 40ha řepky dnes je ve stejném katastru 300ha
a počet včelstev je stejný. Ze všech těch hektarů ale nedokáží donést vice
jako dříve. Není to nektarodárnosti ale počtu včelstev a počasí v době květu
a době kdy květy produkují nektar.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 9. 2016 8:24:13
Předmět: Re:

"Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky.""

""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu."
a.
Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.
Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10 centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší mednatost.
Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z pole.

To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 9. 2016 10:43:45

Předmět: Re:


"""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to

dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To

byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na

náletu

v porostu."

a.

Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.

Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10

centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě

mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší

mednatost.

Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z

pole."

"To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa"
Musím se speciálně podívat, protože vzcházející řepku si pamatuji, že je v řádcích, ale vzrostlou dozrávající řepku si pamatuji, že je naširoko. Ale poslední roky se na to speciálně nedívám. Co si pamatuji, pár let nedávno pole se sklizenou řepkou, byla v řádcích nějak 15 cm od sebe.
Asi to takhle tu plochu pole využije víc než když má secí stroj méně těch "secích nožičetk" a seje to do řádků.

Stala se mně taková záhada. Včely jsem měla všechny nakrmené a odstraňovala jsem ze všech pásky gabonu, kde byla větší mezera, přidala jsem souš. Když jsem pracovala před včelínem, viděla jsem, že jsou v jednom úlu včely rozrušené, ale k večeru se uklidnily. Asi po dvou dnech jsem zjistila, že včely jsou pryč i se zásobami. Úl zůstal
prázdný. Ještě se mně toto za celou dobu (14 let) nestalo.
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

Pravděpodobně včelstvo přišlo o matku a bylo vyloupeno. Mateřské včely se přidaly k lupičkám a vám zbyl jen prázdný úl.

Nástavkové úly v klasickém sestavení jsou pro případ slabšího včelstva nebo včelstva oslabeného například nechtěným zamáčknutím matky atd pro období nebezpečí loupení, jako je podletí, nevhodná. Pokud máte takové včely v nástavkovém úlu, stoprocentně vám je vyloupí přes česno ve dnu.
A pokud máte i ostatní včelstva podobná a loupící včelstvo je odjinud, hrozí vám postupné vylupování více úlů, v krajním případě postupně až všech. Musíte sledovat včelstva i nadále a pokud se objeví loupež, česno ve dnu masívně zůžit nebo rovnou zavřít a slabé včelstvo nechat létat jen přes očko.
Ale na druhé straně loupež je taky vyvolána současnou vysokou teplotou. Dá se čekat, že až se ochladí, loupež můžeč ustat.
Ale stejně tak kdykoliv na podzim, když se zase podobně oteplí, loupež se může zase objevit.
a.
Potom je tady možnost, že ve včelách máte varaózu a s ní nějakou virovou nákazu. Potom dochází k tomu, že roztočem poškozené včely odejdou z úlu, virózou oslabené taky a zbylé zdravé se přidají k loupícím. Potom totéž bude čekat do zimy většinu nebo všechny ostatní včelstva bez ohledu na to, jak je proti loupeži zajistíte.

Loupez zrejme po ztrate matky pri manipulaci s ramky,nebo opravdu slabe vcelstvo,ktere v nastavkovem ule nema co delat.Patri do nich jen vcelstva silna,slaba treba zrusit.

Také se stane že na podzim je v ůle dostatek zásob a bez včel. Letos je
dlouho teplo tak jsou vykradeny. Totozapříčiní silné napadení varoazou a bez
matky. Tyto včely prostě vylétají , nové se nelíhnou a na zlodějnu je
chladno. Letos to nehrozí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 15. 9. 2016 21:38:17

Předmět: Re: opuštění úlu


"Nástavkové úly v klasickém sestavení jsou pro případ slabšího včelstva nebo

včelstva oslabeného například nechtěným zamáčknutím matky atd pro období

nebezpečí loupení, jako je podletí, nevhodná. Pokud máte takové včely v

nástavkovém úlu, stoprocentně vám je vyloupí přes česno ve dnu.

A pokud máte i ostatní včelstva podobná a loupící včelstvo je odjinud,

hrozí vám postupné vylupování více úlů, v krajním případě postupně až

všech. Musíte sledovat včelstva i nadále a pokud se objeví loupež, česno ve

dnu masívně zůžit nebo rovnou zavřít a slabé včelstvo nechat létat jen přes

očko.

Ale na druhé straně loupež je taky vyvolána současnou vysokou teplotou. Dá

se čekat, že až se ochladí, loupež můžeč ustat.

Ale stejně tak kdykoliv na podzim, když se zase podobně oteplí, loupež se

může zase objevit.

a.

Potom je tady možnost, že ve včelách máte varaózu a s ní nějakou virovou

nákazu. Potom dochází k tomu, že roztočem poškozené včely odejdou z úlu,

virózou oslabené taky a zbylé zdravé se přidají k loupícím. Potom totéž

bude čekat do zimy většinu nebo všechny ostatní včelstva bez ohledu na to,

jak je proti loupeži zajistíte."

Pokud je to jeden úl, může to být ztátou matky. Jinak ranní loupící vosy pěkně ukazují na oslabená včelstva.

Právě v posledních několika dnech se viditelně začínají včely ztrácet z úlu. Lezou po zemi, neumějí létat. Staří včelaři tomu říkají odcházení staré generace. Moderní věda tomu říká virózy kombinované varroázou a všecko možné co vidí pod mikroskopem.

Jo prý americký CCD....

Pokud si nasadíš brýle tak uvidíš mladé včely a některé viditelně s nedokončenou přeměnou a bez křídel. Je to složitější ale nejde jen o VD. V některých případech varidol tuto situaci ještě zhorší. Také i nějaké pokrmování. Je to normální a běžná destrukce. Protiopatření je mnohem jednodušší než ty litánie na dotovaných přednáškách a předotovaných labinách. Nejde o přirozený odchod staré generace._gp_
...........
Martin H. (91.221.212.64) --- 16. 9. 2016

Pokud je to jeden úl, může to být ztátou matky. Jinak ranní loupící vosy pěkně ukazují na oslabená včelstva.

Právě v posledních několika dnech se viditelně začínají včely ztrácet z úlu. Lezou po zemi, neumějí létat. Staří včelaři tomu říkají odcházení staré generace. Moderní věda tomu říká virózy kombinované varroázou a všecko možné co vidí pod mikroskopem.

Jo prý americký CCD....

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/kde-stoji-ul-je-nejdulezitejsi-rika-vitezka-souteze-vcelaru_398236.html

EŠ:
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

--------------

Možná asi nikde.
Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí říci, že mají ruce levé.

A prý včely mizí i bez roztočů.

Karel

Těžko říct, jestli jste udělala chybu. To se prostě stává. I takoví včelaři, jako Leoš Dvorský přiznávají ztráty. Co vím, tak těch vyloupených včelstev bylo letos třeba v mém okolí více. Příčiny mohou být různé. Neuvádíte, v jaké kondici bylo včelstvo před krmením, zda mělo kladoucí matku, či jak bylo silné. Pak by to bylo jednoduché, stačí příště včely před krmením zkontrolovat. Další možností je vaaroáza + viry. Letos opět někteří včelaři uvádějí velké rozdíly mezi jednotlivými včelstvy v napadení roztočem. O problému loupeží v souvislosti s velkým zavčelením se zmiňuje i Jirka Danihlík tady: http://www.mojevcely.eu/projekt-coloss/vyhodnoceni-2015-16/
Mějte na mysli, že jsme jedním z nejvíce zavčelených států v Evropě a včelstev stále přibývá.Oněch 6 - 7 včelstev na km je jen průměr, který nebere v úvahu oblasti, kde se včely nechovají (hory, vodní plochy). Ve skutečnosti ta hodnota bude někde nad 10. Možná není ani tak podstatné, že máte kousek od svého stanoviště dalších 50 včelstev, která u vás mohou potencionálně loupit. Kondici vašich včelstev může spíše ovlivnit nedostatek zásob, hlavně pylu, který se při takovém zavčelení nedostává, což nutně vede ke snížení vitality a početnosti včelstev.
Těžko takto na dálku radit. V prvé řadě byh to viděl na tu matku, pak možná na ty nemoci. U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa.

Jen pro upřesnění, neříkám, že Leoš Dvorský má letos nějaké ztráty. Pouze to uváděl v souvislosti s výběrem varoatolerantních včel, jako nevyhnutelnou okolnost. Měl jsem spíš na mysli reagovat na to, že i vynikající včelaři mají ztráty a považují to spíše za výhodu, prostě selekce.

jsou dokonce známy případy loupeží kdy samo napadené včelstvo se jí zúčastní
a pomáhá odnést zásoby když se samo spojí s oním útočníkem. dokonce stráta
do 10% je naprosto přirozená.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 9. 2016 12:05:11
Předmět: Re: opuštění úlu

"EŠ:
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

--------------

Možná asi nikde.
Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí
říci, že mají ruce levé.

A prý včely mizí i bez roztočů.

Karel"

"U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa."
U mně kolem baráku například obrovsky ubylo snůškových zdrojů a diverzity. Sladiny, ale hlavně pylu. Třeba trávníky sekané pro píci a seno domácímu zvířectvu byly v podstatě kvetoucí trávníky od dubna po září, říjen. Jenom ty stačily při rozumné zavčelenosti zajišťovat po celý rok dostatek pylu. Ty už nejsou skoro nikde. Občas někdo v okolí nestihne zhoblovat trávník jednou za 14 dnů, udělá to jednou za měsíc a vyjkvete tam trochu bílého jetele, na jaře troška pampelišek a dalších kytek, ale jinak nic. Ovocné stromy, dřív zdroj spolehlivé snůšky a vysoce kvalitního světlého květového medu zůstaly tak v každé desáté zahradě, takže zase spíš jen na podněcování.
Přitom pyl, hlavně v létě a v podletí, a diverzifikovaný z hodně druhů, má velký význam pro kondici včelstev přes celý podzim, v zimě a v předjaří.
a.
Pomalu nakonec nezbude nic jiného, než aby samotný včelař vyčlenil na každý měsíc a včelstvo pár čtverečních metrů zahrady a pěstoval tam vysoce pylodárné rostliny.

A proč najdu ul plný zásob a ani včelu. Letos je to výjimka, proto že je
replo a ostatni to odnesou Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 20. 9. 2016 8:56:27

Předmět: Re: opuštění úlu


"jsou dokonce známy případy loupeží kdy samo napadené včelstvo se jí
zúčastní

a pomáhá odnést zásoby když se samo spojí s oním útočníkem. dokonce stráta

do 10% je naprosto přirozená.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 9. 2016 12:05:11

Předmět: Re: opuštění úlu



"EŠ:

Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?



--------------



Možná asi nikde.

Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí

říci, že mají ruce levé.



A prý včely mizí i bez roztočů.



Karel""

Seš štastný člověk. Tady mám kolik ha trávníků na jaře plny pampeliček ,
dále jetýlky plazivé aj. druhy. Ovšem každý týden jednou , někdy dvakrát
sečený. Nejde jen o porosty , ale ty jatka co likvidují letavky. Loni 22 x
sečeno. Letos pouze 16 x. Jak je sucho jsou tam pěkné výpaly a to je bývalý
rybník. Blbost nezná mezí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 11:31:44

Předmět: Re: opuštění úlu


""U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat

zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem

navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se

z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda,

že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny

nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa."

U mně kolem baráku například obrovsky ubylo snůškových zdrojů a diverzity.

Sladiny, ale hlavně pylu. Třeba trávníky sekané pro píci a seno domácímu

zvířectvu byly v podstatě kvetoucí trávníky od dubna po září, říjen. Jenom

ty stačily při rozumné zavčelenosti zajišťovat po celý rok dostatek pylu.

Ty už nejsou skoro nikde. Občas někdo v okolí nestihne zhoblovat trávník

jednou za 14 dnů, udělá to jednou za měsíc a vyjkvete tam trochu bílého

jetele, na jaře troška pampelišek a dalších kytek, ale jinak nic. Ovocné

stromy, dřív zdroj spolehlivé snůšky a vysoce kvalitního světlého květového

medu zůstaly tak v každé desáté zahradě, takže zase spíš jen na

podněcování.

Přitom pyl, hlavně v létě a v podletí, a diverzifikovaný z hodně druhů, má

velký význam pro kondici včelstev přes celý podzim, v zimě a v předjaří.

a.

Pomalu nakonec nezbude nic jiného, než aby samotný včelař vyčlenil na každý

měsíc a včelstvo pár čtverečních metrů zahrady a pěstoval tam vysoce

pylodárné rostliny."

Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl
spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne
plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,
nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl
dělá problém.
Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca
3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.
Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za
týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště
(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,
ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura
sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.
Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura
označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.
Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek
zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.
VP

mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny
po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .
Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg
zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám
když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku
plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.
Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:22:20

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl

spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne

plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,

nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl

dělá problém.

Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca

3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.

Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za

týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště

(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,

ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura

sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.

Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura


označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.

Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek

zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.

VP"

Proto musí včelař při krmení dbát na to aby plodiště bylo vždy dole a nad
sebe, aby uložily zásoby.   staneli se pak žemají v zimně zásoby pod sebou
je vhodné nástavky přehodit. Vpřírodě vždy včely veškeré zásoby ukládají nad
sebe a v zimě pak po nich postupojí nahoru.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 9. 2016 14:37:17
Předmět: Re: opuštění úlu - pyl

"mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny
po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .
Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg
zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám
když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku
plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.
Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:22:20

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl

spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne

plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,

nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl

dělá problém.

Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca

3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.

Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za

týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště

(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,

ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura

sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.

Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura


označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.

Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek

zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.

VP""

Pepo to znám ale není mi 20 a po infarktu nestačím . CHtěl jsem to omezit
ale tele do krávy taky zpátky nezatlačíš. Spojovat na to nebyl čas a při
letošní loupeži si přišel o oboje spojovaný. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:53:40

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl


"Proto musí včelař při krmení dbát na to aby plodiště bylo vždy dole a nad

sebe, aby uložily zásoby.  staneli se pak žemají v zimně zásoby pod sebou

je vhodné nástavky přehodit. Vpřírodě vždy včely veškeré zásoby ukládají nad

sebe a v zimě pak po nich postupojí nahoru.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 9. 2016 14:37:17

Předmět: Re: opuštění úlu - pyl



"mám podobný případ. Loni jsem rřišel o nejlepší včelstvo hladem. Dvě bedny

po 11 rámcích 39 x 27,5 Na jaře ticho. otevřel sem je a ani bunka medu .

Sundal jsem vrchní dolů a jaké bylo moje překvapení. Spodní bedna asi 15 kg

zásob. Včely totiž dolu v zimě nejdou ani cm. nahoru i nekolik cm. To poznám

když se v zimě bez vyrušení silně rozhučí tak přejdou i přes čtvrtku

plodiště nahoru nebo do strany. Není to vždy. Za to ale včelař zaplatí dan.

Na jaře to poznám , že tam pár stovek včel zůstalo a hladem zemřeli. Standa





---------- Původní zpráva ----------



Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>



Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 20. 9. 2016 14:22:20



Předmět: Re: opuštění úlu - pyl





"Zeptám se na opačný problém. Jde nějak donutit včely, aby pyl



spotřebovaly? Myslím tím například přepážky v Dadantu. Za přepážkou vyběhne



plod, zásoby medu (cukru) včely přenosí. A co pyl, ten také spotřebovávají,



nebo tam zůstává. Máte s tím nějakou zkušenost? Při vyvařování vosku pyl



dělá problém.



Letos jsem vytočené rámky nechal nad "přepážkou" - folií s otvorem cca



3x7 cm. Důvod je ten, že souše včely lépe ochrání před motýlicí než já.



Některá včelstva jsem krmil přes prosakovací víčko "zkrz" 3 nástavky. Za



týden byla váha stejná jako před krmením. Vše uložily do plodiště



(2x11r.39x24, pod folii). Při dalším vážení jsou nástavky o trochu lehčí,



ale jestli je to spotřeba pylu nebo odchod včel neumím posoudit. Literatura



sice uvádí, že pyl, který je dál než 2-3 uličky od plodu včely nepoužijí.



Ale od doby, kdy jsem v mrazivém únoru měl na prvním rámku, který literatura





označuje jako krycí, plodu za dlaň, jsem k uvěření všeho psaného opatrný.



Před pár lety mě ani váha neochránila před úhynem včelstva na nedostatek



zásob, měly cca 8-9 kg pylu, mnohem víc než jsem předpokládal.



VP"""

Nabízím letošní květový med od vlastních včelstev. Za 100,- kč / kg. V sudech nebo ve 40 kg soudcích.Větší množství.
Okr. Hodonín, Čejkovice 69615
mobil 792363481

Když už jsem se zapojil po dlouhé době do diskuze (naposledy od sjezdu), tady jeden článek z webu ČSV: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/zacinajici-vcelari-mohou-skodit-20160915.html
Trochu přitažené za vlasy, ale něco na tom je. Viděl bych to tak, že někteří nechápou, že o včely je potřeba se hodně starat a stojí to velké úsilí, čas a dřinu. Prostě si myslí, že včelám v létě vezmou med a pak ho za 150 někde střelí a tím to končí. Znám takové a jsou z toho vykulení. Ono jim to časem dojde, že je to náročná práce a tak snadno zas nestřelí, ale než na to přijdou, mohou hodně pokazit. Ono všude je dneska takových mistrů světa v každém oboru. Alespoň, že už nebudou dotace na nové úly pro začínající včelaře. Sám bych pro nějaké povinné vzdělávání byl. Už slyším, jak říkáte, že ti zkušení "dědci" je toho moc nenaučí, ale myslím, že tomu tak již dneska není. Našel bych ve svém okolí schopné včelaře, kteří mohou mnohé naučit. Co myslíte vy?

Dotace pro zacinajici vcelare jsou velka moda,casto jsou zduvodnovany nutnosti zvysovat pocty vcelaru (jako by nas bylo malo),nebo snizovanim veku vcelaru (dostane jak 18 lety,tak i 70 lety zacatecnik).Smysl by snad meli v oblastech,kde vcelari nebo vcely opravdu nejsou (nevim o zadnem rozboru nebo studii) a rozhodne bych je podminoval absolvovanim minimalne kurzu pro zacinajici vcelare a dotace az pak.V nekterych krajich je podminkou clenstvi v CSV,coz do rad clenu zene zadatele,kteri o clenstvi maji zajem jen z duvodu prideleni dotace,jinak je jim spolek ukradeny,navic si zvyknou na brani dotaci na kde co,coz je zacatek konce.Kdyz dotace pro zacatecniky,tak pro ty,kteri prokazi snahu se vzdelavat,a tam,kde vcelari vskutku chybi.A nebal bych se posuzovat zadosti i podle prijmu zadatelu.Je to zvlastni,klucina co opravuje domek vyplatu od vyplaty s 2 malyma detma o dotace nezada z duvodu,ze neni socka,ale clovek co se 2 x rocne vali u more v Egypte o dotace pro zacatecniky zada (asi jsou naklady na 3 oddelky a 3 uly obrovsky zasah do rozpoctu,a mozna by se na druhem Egypte musel uskromnit).Takhle mam pocit,ze misto pomoci vcelarstvi jde pouze o reklamu krajskych uredniku a nedomyslene utraceni vyclenenych penez.Tot pohled zdola,od kafe top funkcionaru s top uredniky to bude videno jinak...JosPr

Jde spíše o reklamu těch co si to prolobovali včetně povinného členství v ČSV v některýc krajích. V jednom dotace rozdělovali funkcionáři ČSV členům. A je to obyvkle děláno skoro přes kopírák. Takže to asi nevychází z krajů, ale někdo dostal návod jak to tam protlačit.
V jednom kraji bylo i zdůvodnění, že cílem dotace je omladit členskou základnu ČSV. :-)

Karel

Nabízím letošní květový med od vlastních včelstev. Za 90,- kč / kg. V sudech nebo ve 40 kg soudcích.Větší množství.
Okr. Hodonín, Čejkovice 69615
mobil 792363481

Nabízím letošní slunečnicový med od vlastních včelstev. Za 100,- kč / kg. 4 x 45 kg plast. soudcích.
Okr. Hodonín, Čejkovice 69615
m. 792363481

Někdo jste mi tady radil, že je výhodné zimovat na medu, když je neprodejný. často to propagují nízkonástavkáři, máte někdo zkušenost s 39x24? Problém u nás je medovicový med, který nemohu a nechci nechat včelám na zimu. Kam dát ty plásty s květovým medem v sezóně? Začínám nad tím vážně přemýšlet, koukal jsem, že Špaček zastavil výkup. Koukám i tady na diskuzi, že cena klesá, včera byly ještě oba medy za 100. Bez ironie, je to také jeden z důsledků té nepřiměřené propagace včelaření. Farmy kam se podíváš, cedule na každém plotu. Letos u nás navýšeno o 15% stavu, dost pomohly roje. Myslím, že alespoň částečné zimování na medu je pro mě do budoucna řešení a pokud platí, že to včelám prospívá, tak o to lépe.

Se zimováním na medu moc zkušeností nemám, ale se skladováním plástů se zásobami ano.
Na těch pár měsíců od cca poloviny května po cca druhou polovinu července úplně stačí chladnější suchá místnost, třeba na severu baráku, kde v létě nesvítí slunce. Místnost musí být spíš suchá než chladná, protože vlhkost posbíraná do sladiny a zkvašení dělá v plástu plném zásob mnohem větší paseku než zavíječ. Plást ale musí být světlý, ne tmavý a pod medem nesmí být pyl. Takový plást zavíječ nemá rád, leze do něho velmi neochotně a málo. Pokud je ještě v nástavku pro 10 plástů umístěno jen 5 - 6 plástů a kolem nich mezera, není se zavíječem téměř žádný problém.
Takové plásty se dají doplňkově chránit proti zavíječi ještě ekologicky a bez chemikálií - plásty se co 14 dnů až měsíc prohlídnou a objevené larvy zavíječe zapíchnou třeba velkým špendlíkem se skleněnou hlavičkou nebo podobným nástrojem. Ale pokud jsou plásty plné zásob, není někde kus prázdného plástu, není to nutné.
a.
Pokud se v místnosti nechá zavíječ přemnožit zapomenutím voští nebo pár prázdných plástů na sobě, potom je problém, hodně zavíječů naleze i do plástů se zásobami, rozežerou mezistěnu uprostřed plástu a plást obtížený zásobami se rozpadne neb pokud med je tekutý, rozteče.
Totéž bude, pokud pod medem bude pyl. Ten zavíječe obrovsky láká. Když tam bude víc než pár centimetrů čtverečních pylových buňěk, přiláká to desítky až stovky larev zavíječe a ty ten kus plástu do týdne, 14 dnů kompletně rozežerou a potom se pustí do okolí.

...teď už je pozdě radit, ale tento problém řeší včelaření s mednou komorou, ve které necháš ten jarní nebo řepkový med nevytočený po celou sezonu. Viz např. web Leoše Dvorského,
http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/jeste_k_MK.htm

Já vím, ale u 39 x 24 je to v mých podmínkách trochu problém. Když nástavek nechám úplně nahoře, bude těžký a pokud bude slabá další snůška, začnou med včely stahovat nad plodiště. Pokud bych nechal MK nad plodištěm, domnívám se, že by mi to přes takto vysoký nástavek nahoru už neukládali. Krom toho med z MK spotřebovávají a pdoplňují medovicí, dost se to míchá. Také to záleží na intenzitě snůšky. To je problém, který pan Dvorský myslím nemá - medovicovou snůšku. Nejlepší by bylo dát to někam stranou, třeba nad oddělky. Možná jen část a po vrácení dokrmit cukrem. Jen jestli to ty oddělky dokáží uhájit.

Buďto to uděláš přes mednou komoru nebo ty plásty prostě vytáhneš a na ty 2 - 3 měsíce uskladníš.
V čem je problém, pokud se k tomu zimování na medu rozhodneš?

Zimuji na medu na RM 39x24. Na jaře vždy 4 nástavky, med vytočím jen ze 4N (třeba 15kg). Ve 3N. je vždy plus minus nanošeno stejně (13-15kg) plus i 2-3r. plodu, a na to už nešahám, to je pro včely na zimu, maximálně dokrmím 3 kila, když něco ubyde.

Druhá snůška jde do vytočeného 4.N, ve 3N. váha nestoupá, zůstane na cca 13kg, ale pravda že v něm včely mění jarní květový za letní, ale max. tak třetinu, víc ne.

Po vytočení tmavého (kolem 5 kilo - chudá oblast) je hotovo, mezi 3N a 4N příjde folie s mezerou a může se přeléčit ve 3N.

Žádné skladování, žádné slídění, minimum přenášení a práce. Výnos sice nic moc, ale kdo má druhou snůšku bude na tom lépe.

,, že cena klesá, včera byly ještě oba medy za 100 "
--------------------------------------------------------

Jo cena šla dolů, jen kdo může vědět co bude za 2 roky?
Příjde plošný úhyn a cena poletí ke 200.

A že ty úhyny budou a čím dál se více se bude zkracovat perioda mezi úhyny (nyní 5 let???) až včelaření dožene praktiky dnešních zemědělců - nestříkáš = nemáš nic.

Včelařství je zaplaveno uměle drženou genetikou F1, stejně jako zemědělci hybridními osivy. To je cesta do pekel.

Děkuji za odpovědi, úplně jsem to asi nepochopil. Znamená to, že nejprve včely nosí do prvního medníku, pak se pod něj podstaví druhý a ten horní se později odebere k vytočení a zase vrátí. Tam včely pak ukládají druhou snůšku a po jejím vytočení dokrmíte dle potřeby do 3 nástavku a s tímto nástavkem tedy neprovádíte žádné zbytečné manipulace během sezóny. To by se mi líbilo.
K té ceně nevím. Co mi bude platné, že bude med za 200, když nebudu mít včely. Ono s tím dlouhodobým skladováním medu to asi také nebude tak jednoduché, chce to minimálně klimatizovaný sklad.

Upřesním:
4 nástavky mám nasazené pořád. Po vyzimování je stále folie mezi 3.N a 4.N.
Do 3.N uloží první přínos a zaplodují, pak se folie odstraní a můžou ukládat výše do 4.N. Když se folie odstraní aniž by bylo pár kilo nanošeno ve 3.N, matka zaklade i do 4.N - princip medné komory.

Nevýhody jsou zřejmé:
Včely od jara mají nad hlavou folii s prázdným 4.N medníkem - uniká teplo. Silné včelsva ok, slabší stagnace.

Při slabé snůšce nebo špatném počasí matka zaklade i do 4.N. Ztráty matek při točení, plod ,, všude "

Možná ztráta prvního medu, která jde do 3N.



Dokrmit jde jedině kapsovým krmítkem ve 3.N, folie musí být nasazena mezi 3.N a 4.N, škvíra na opačné straně než kaps. krmítko, jinak ukládají i do 4N.

To je jednoduchá metodika pro skladování souší i medných zásob, částečně odpovídající s L. Dvorským.

Díky! A výměna díla?

https://www.nastavky.cz/ruzne/kyselina-mlecna-80-procent.html

"Ono s tím dlouhodobým skladováním medu to asi také nebude tak jednoduché, chce to minimálně klimatizovaný sklad."
Klimatizovaný sklad je třeba, pokud se med v létě v plástech uskladní a v zimě, kdy je víc času, se rozehřeje a vytočí. protože tam nesmí být ani jeden zavíječ nebo jiné poškození.
a.
Pokud se jedná o med, který se na jaře odebere a v podletí včelám vrátí, aby na něm zimovaly, nic takového není třeba.
Při trošku rozumném ukládání se do plástu maximálně ojediněle dostane 1 - 2 zavíječi. Ty potom po přidání plástů do úlů, pokud tam ještě jsou, včely vyženou a poškození bez problémů opraví.
Nechápu, co se tu řeší, odjakživa jsme u nás nadbytečné plásty skladovali, obvykle bez síření nebo jakékoliv jiné ochrany, v prázdných zadovácích nebo i v otevřených nástavkových úlech a bez problémů.
V kočovném včelíně byla skříň na plásty, jen ze sololitu, hned vedle úlové baterie se včelami a taky jsme tam plásty normálně skladovali, od srpna, kdy se včely tehdy zužovaly až do jara, když se zase rozšiřovaly a bez problémů. Některé plásty tam někdy byly i přes léto. A občas i plásty se zásobami, třeba když se zužovalo po nakrmení ke konci léta nebo některé včely do prosince padly a plásty s těmi zásobamise uložily, bez problémů vydržely do května června pro odeělky nebo dokonce v podletí do včel jako zimní zásoby na další rok.
Při troše šikovnosti a dodržení pár jednoduchých zásad se dají plásty se zásobami pro včely skladovat úplně v pohodě.

Podívej se na "rm.vcelyinfo.eu"a nebo na "vcelyinfo.eu"

V případě problému se mi ozvi...

R.M.

Podívej se na "rm.vcelyinfo.eu"a nebo na "vcelyinfo.eu"

V případě problému se mi ozvi...

R.M.

Zkus se podívat na
rm.vcelyinfo.eu a nebo na vcelyinfo.eu

Možná změníš názor???

R.M.

Kam směřujete?

Nebylo by lepší se věnovat šlechtění na větší odolnost. Kvůli dotaci včelaři
zatím nepřiznávají místy vysoké úhyny.

Rozhodně nesouhlasím s používáním kys. mléčné nebo šťavelové. Okolo mě
padají včely od července, včera jsem z desítek včelstev našel jeden
vyloupený oddělek, ostatní dobré. Toho jsem dosáhl za 3 sezóny šlechtění za
pomoci materiálu od kamarádů a inseminace.... A to jsem se souhlasem našeho
veterináře (nebylo dost Gabonu)  jedno stanoviště ještě letos ničím
neošetřil, 2 velká stanoviště  jsem pouze posypal moučkovým cukrem.

Vážení přátelé, je to stejné, jako v jiných odvětvích chovatelství, u
králíků Novozélandští bílí už taky nemají mladé, protože kvůli výstavám
chovatelé vybírají samice, které vypadají jako kluci.  Podstatnou roli
sehrává genetika, bez inseminace a soustředění se na odolnost (tím nemyslím
hygienický test, to je slepá ulička) se nikam nepohneme...

Mimochodem díky počasí je plodu ve včelách dost, nemá cenu zkoušet šlechtit
rezistentní roztoče na amitraz -fumigovat možná celý říjen...

A vzhledem k tomu, jak vypadají řepky, suché, místy nejsou, včely na jaře
nebudou mít co sbírat...

Radek Hubač




---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz>, vladimír zbořil <zboril64/=/
seznam.cz>, Vykydal <vykydal/=/uniagris.cz>, květa zaoralová <kveta.zaoralova/=/
seznam.cz>, petr Mičulka <sarka-dvorska/=/seznam.cz>, František Svoboda <
svoboda.fana/=/seznam.cz>, Haicl <haicl/=/mybox.cz>, Navrátil Tonda ml. <
navratilton/=/seznam.cz>, Pavel klusáček <Tomas589/=/email.cz>, kristek <drevo.
kristek/=/seznam.cz>
Datum: 23. 9. 2016 20:56:48
Předmět:

"https://www.nastavky.cz/ruzne/kyselina-mlecna-80-procent.html"

Me Vigorky již plod nemaji. Z 15ti ulu co jsem prohledl jednem vybíhá
poslední plod. I oddelky neploduji, nemaji proc. Měním matky tak mám
detailní přehled. Sázava 350 mnm
T.h.

> Kam směřujete?
Moje matka říkávala - kdo chce kam, pomozme mu tam. Zde bych to použil
takto: Ať si každý včelaří tak, jak si myslí, že je to správně. Mohu mu
říkat jak to dělám já, ale jak to bude dělat on, je jen jeho věc. Tedy pokud
neporušuje zákon (mor plodu apod). První co by měl člověk používat, je
vlasní rozum. Tedy to, co se nazývá selský rozum a hlavně paměť. To co jsem
udělal špatně, už nebudu opakovat.
a) léčení proti VD - něco se použít musí pokud chceme dále chovat včely.
b) všechna léčiva jsou balancováním mezi poškozením včelstva a usmrcením
roztoče
c) hranice množství je dána i způsobem aplikace (např. fumigace / dlouhodobý
nosič)
d) organické kyseliny - můj názor, který nikomu nevnucuji - čím větší
molekula, tím horší.
e) mravenčí - těžce poškozuje nezavíčkovaný plod a líhnoucí se včely, leptá,
ale je asi v současné době nenahraditelná. Já jsem přesvědčen, že je
vhodnější krátkodobé, byť případně opakované použití, než použití
dlouhodobé.
f) šťavelová - dlouhodobě zůstává v úlovém prostoru, krystaly poškozují
vniřní orgány včel (např. hemolymfa ve výkalovém vaku).
Takže do 10-ti miligramů amitrazu na včelstvo a rok je asi přijatelná
volba. Aplikace nejméně jednou v období mezi dušičkami a vánocemi. Včelstvo
bez plodu a rozumná teplota. I zde jsou problémy. Například v říjnu po
týdnu, aby "už bylo hotovo". Ještě horší je, a to se s tím včelař chlubí na
internetu, že část medu točí až na jaře, protože v podletí nemá čas. Dobrou
chuť.
Co se týká šlechtitelství a příbuzenského křížení, tak tam bych já
strach neměl. Pokusím se vysvětlit na příkladu. Matka F1, dcera po
inseminovaké, hodně čistokrevné kraňce, oplozená na mém stanovišti měla cca
měsíc a půl po oplození cca pětinu včel v barvě přesně takové, jakou jsem
viděl v Kalábrii. Jaké procento to bude, až zmizí včely ze kterých byl
oddělek vytvořen, mohu jen odhadovat. Jediné, co s tím mohu dělat, je to, že
si budu myslet, že "tatínek" je buckfast a že asi vím, kde stojí ty úly,
které jsou jeho rodiště. V ČR je cochcárna, tady nehrozí degenerace z důvodu
příbuzenské plemenitby. .
VP

> Kam směřujete?
-----------

Tam kam nás řídí MVO SVS. A ti co jej píší. A řídí včelařství v ČR.
Nebo si můžeme vybrat? :-)

Karel

,,Tam kam nás řídí MVO SVS. A ti co jej píší. A řídí včelařství v ČR.
Nebo si můžeme vybrat? :-) "
-------------------------------------------

Tak to byl úder přesně na hlavičku.

Nechci vidět reakce včelařů za půl roku, jak se dozvědí, že mají provést jarní ošetření nařízené SVSkou ze spadu roztočů byť budou mít 0,1 roztoče na včelstvo (když nad 25% včelařů má 0-3 roztoče = přeléčí se celý katastr)

To je pěkný humus, 2-3 roky zpátky zástupci SVS a zdravotní komise ČSV při napadávaní systému odběru měli do laboratoře tvrdili, že jsou si vědomi velmi nepřesných údajů o spadech roztočů, že ty výsledky roztočů vůbec nevypovídají o skutečnosti jak je včelstvo napadeno. Pokyvovali hlavou a tvrdili, že vlasně celý tento systém odběru měli je hlavně proto, aby aspoň včelař něco proti varoáze dělal, aspoň nasadil podložku, aby byl zkrátka nějaký rozruch kolem varoázy a nenechalo se to jenom plavat (hlavně lajdáci). A najednou loni tu SVSka sesmolila z těchto údajů o plavcích broukách další nařízenou metodiku povinného jarního ošetření.

A až tu nastoupí mega farma s desetitisíce včelstvy - máte kdo nějaké informace?
To pak bude hlavní genetický program a diktát ošetřování včelstev dirigováno odtud, skrze SVS. Stačí se podívat na dnešní zemědělství - zemědělec seje a sklízí co diktuje ,,trh" ..... řízený korporacemi .....

A k tomu všelijaké dotace pro včelaře neslouží ani tak včelařům, ani výrobcům zařízení pro včelaře, ale hlavně jako prostředek státu k oprávněným kontrolám u chovatelů - státní moc bují a SVSka je toho příkladem.

Ano a vymýšlí další a ještě se tím chlubí, viz. poslední číslo časopisu. V ochranných pásmech nejlépe 2 vzorky, jeden na mor, druhý na varroa (prý se ten druhý zkreslí, když se z něj odebere na mor). Úplně zbytečný vzorek. Jsem zvědavej, kolik se ještě najde ochotných pitomců, kteří jim to budou od těch včelařů sbírat, označovat a odevzdávat dvojmo.
S tou mega farmou nevím. Myslím, že takový projekt nemůže vyjít. U včel to prostě chodí jinak. Určitě jsou vyjímky, jako třeba Kolomý, ale ono nestačí jen do toho nalejt peníze. Včelařina chce něco víc, než jen "zaměstnance", to víme všichni.

"popsany postup samostatnych vzorku k vysetreni na mvp je dostatecne overeny mnohymi vcelari,funkcionari ZO..."J.Krabec,Vcelarstvi 10/2016." Nevim,jaky zaludek ma pan Krabec,ale behat kolem vzorku v prosinci na mvp,do konce ledna honit podpisy jak kdo,kdy a cim lecil a koncem ledna dalsi behani kolem vzorku na roztoce,to je mazec! Skoda,ze pan Krabec opomel napsat,kdo ze to bude behat,protoze duvernik je druh na vymreni...Jeste chybi obligatni dovetek z obezniku "Za radne plneni ukolu vsem funkcionarum dekujeme..." Co vymysli za lejstro priste??? Uvodnik je opet skvely,proc se mnozi clenove CSV.Jen ten zaver je podivny...Kdyz pominu,kdo umrel,kdo se doziva 100 ci mene let,vynecham rijnove hratky z anglictinou,zpravu o cinnosti a komentar k plneni rozpoctu,stoji za precteni pouze,proc se neotravovat poradanim dotovane prednasky a pro zacatecnika neco povidani o rijnu a fumigaci.A kvuli 55 tisicum par stranek k precteni se ma zvedat clensky prispevek? Precteno za par minut,odlozeno do perinaku na veky veku dospod pod Moderni vcelare,ve kterem je porad co cist.Cim to je? V MV ani vyroci,ani zasluhy funkcionaru,ani vyznam dotaci,a prece se par tisic vytisku MV uzivi..

Tak pošlete běhat pana Krabce, když o to tak stojí. Je jen o tom kolik si slabé povahy nechají naložit a jak se jim ti co nakládání z pohledu z hora smějí a mnou si ruce.

Mimochodem díky počasí je plodu ve včelách dost, nemá cenu zkoušet šlechtit
rezistentní roztoče na amitraz -fumigovat možná celý říjen...
----------------------------------------------------------
Co tak použít izolátor matek. Stačí aspoň na 3 týdny, aby v době fumigace nebyl v úle plod. Pak stačí jen 1 fumigace Varidolem. H.

Dobrý večer. Nejsem registrovaným včelařem "včelařím "5 let. Dnes jsem našel Vaši stránku.Včelstva jsem "zdědil"po strýčkovi.Když tu čtu co se všechno musí hlásit tak s tím asi skončím .

> kdo ze to bude behat, protoze duvernik je druh na vymreni...
Otázku obrátím. Chcete mor včelího plodu nebo nechcete? Například my,
tady mluvím za dva sousední spolky na klatovsku, mor nechceme. Prožili jsme
v nedávné době dva případy, v obou případech dovoz včelstev. Všechny vzorky
byly samostatně, první v létě a další v prosinci. A běhali jsme rádi,
protože jsme chtěli nejen najít zdroj, ale také dokázat, že nákaza není od
nás, ale že nakažená včelstva byla dovezena.
Jak jsem tu psal loni, běháme nejen se vzorky, ale běháme i po lesích.
S pomocí informací od starousedlíků jsme nalezli stanoviště s otevřenými
torzy úlů. Dodatečně bylo zjištěno, že asi 50 m vedle se mor likvidoval před
mnoha lety.
Na internetu lze dohledat, že naopak jsou včelaři, kteří MVP vítají,
protože k nim do ochranného pásma nesmějí nakočovat jiní včelaři.
Odpověď na otázku z úvodu zde nečekám, odpovězte si každý sám večer
před spaním.
VP

Bohuzial opat sa mi stalo ze som prisiel u vasciu cast rodin.
Cca pred mesiacom som dokrmil cukrom v pomere 3:2 cca 9kg na vcelstvo co postacuje, lebo im nechavam aj cast medu. Bolo chvilu chladnejsie tak som pouzil aj jeden pasik AVARTIN 01-B90 bohuzial rok stary, lebo nove balenia vypadli z lekarne. Spad po uzavreteho ula po hodine maly cca 10-50ks. Vcely ok kliestikov volnym okom nevydiet, kridla nohy atd. vyvoj vciel ok. Nebola ziadna rabovka, cukor som pridaval vzdy na vecer za tmy so mednika. Cca po 3tyzdnoch stav v poriadku davno zakrmene, vcely nosily pel a sem tam aj daku sladinu az
jedneho dna cca 11hod hufne lietali pred ulmi zacala asi rabovka, dovod nebol. Do druheho dna uly bez vciel, ramiky bez zasob, mrtve vcely cast cca 400ks na dne, zavieckovany plod na cca 5 ramikoch a koniec. mam ule Langstroth vyska 16 a zimujem na 3och nastavkoch. Ostalo jedno vcelstvo skor slabsie a jeden oddielok skor silnejsi. Po kontrole zasob stav normalny ziaden velky prinos sladiny.
a tento stav mam striedavo oblacno raz za 2 roky cca uz 6rokov uz si napametam presne. V minulosti som taketo nieco nepoznal. zakrmilo sa uteplil strop, vymenily zle ramiky, preliecilo 3 -4 krat na kliestika a cakalo sa na dobru jar.

tolko moja skusenost z poslednych rokov
velmi ma to mrzi a neviem ako dalej pokracovat

Marek




Informácie obsiahnuté v tomto e-maile ako aj všetky jeho prílohy sú DÔVERNÉ, určené výlučne iba pre adresáta(ov) tejto správy uvedeného(ných) vyššie. V prípade, žečitateľ tohto mailu nie je určený príjemca, alebo agent zodpovedný za doručenie určenému príjemcovi, dovoľujem si Vás upozorniť, že akékoľvek prezradenie, rozšírenie, distribúcia alebo kopírovanie tohto e-mailu a jeho príloh je prísne zakázané. V prípade, že ste dostali tento e-mail omylom, prosím ihneď ma upozornite a správu vymažte. Ďakujem. 

Dobrý večer. Nejsem registrovaným včelařem "včelařím "5 let. Dnes jsem našel Vaši stránku.Včelstva jsem "zdědil"po strýčkovi.Když tu čtu co se všechno musí hlásit tak s tím asi skončím .
------------------------
Co je to za blbost. Jediné co musíš je zaregistrovat se na ústřední evidenci, stačí mailem

uevcely zvinac csmsch.cz

A to je jediná registrace a to by jsi měl ve vlastním zájmu udělat a to velmi rychle, pokud to nemáš.
A pokud nechceš další papíry, tak sledovat úřední desku SVS pro váš kraj na internetu.
To je všechno. Je to snad na tebe moc?

Karel

Marku,

 to co popisujete není varoáza, ale zřejmě nosemata ceranae. Kontroloval
jste matky? Byly ve vyloupených včelstvech plásty s plodem?

Rabovka má vždy svoji příčinu.

S pozdravem

 Radek Hubač




---------- Původní zpráva ----------
Od: Marek Farkaš <farkas/=/danubia.sk>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 27. 9. 2016 10:07:48
Předmět: ako som prisiel o vcely

"Bohuzial opat sa mi stalo ze som prisiel u vasciu cast rodin.
Cca pred mesiacom som dokrmil cukrom v pomere 3:2 cca 9kg na vcelstvo co
postacuje, lebo im nechavam aj cast medu. Bolo chvilu chladnejsie tak som
pouzil aj jeden pasik AVARTIN 01-B90 bohuzial rok stary, lebo nove balenia
vypadli z lekarne. Spad po uzavreteho ula po hodine maly cca 10-50ks. Vcely
ok kliestikov volnym okom nevydiet, kridla nohy atd. vyvoj vciel ok. Nebola
ziadna rabovka, cukor som pridaval vzdy na vecer za tmy so mednika. Cca po 3
tyzdnoch stav v poriadku davno zakrmene, vcely nosily pel a sem tam aj daku
sladinu az
jedneho dna cca 11hod hufne lietali pred ulmi zacala asi rabovka, dovod
nebol. Do druheho dna uly bez vciel, ramiky bez zasob, mrtve vcely cast cca
400ks na dne, zavieckovany plod na cca 5 ramikoch a koniec. mam ule
Langstroth vyska 16 a zimujem na 3och nastavkoch. Ostalo jedno vcelstvo skor
slabsie a jeden oddielok skor silnejsi. Po kontrole zasob stav normalny
ziaden velky prinos sladiny.
a tento stav mam striedavo oblacno raz za 2 roky cca uz 6rokov uz si
napametam presne. V minulosti som taketo nieco nepoznal. zakrmilo sa uteplil
strop, vymenily zle ramiky, preliecilo 3 -4 krat na kliestika a cakalo sa na
dobru jar.

tolko moja skusenost z poslednych rokov
velmi ma to mrzi a neviem ako dalej pokracovat

Marek




Informácie obsiahnuté v tomto e-maile ako aj všetky jeho prílohy sú DÔVERNÉ,
určené výlučne iba pre adresáta(ov) tejto správy uvedeného(ných) vyššie. V 
prípade, žečitateľ tohto mailu nie je určený príjemca, alebo agent
zodpovedný za doručenie určenému príjemcovi, dovoľujem si Vás upozorniť, že
akékoľvek prezradenie, rozšírenie, distribúcia alebo kopírovanie tohto e-
mailu a jeho príloh je prísne zakázané. V prípade, že ste dostali tento e-
mail omylom, prosím ihneď ma upozornite a správu vymažte. Ďakujem. "

MH:
až tu nastoupí mega farma s desetitisíce včelstvy - máte kdo nějaké informace?

-------------

O čem se kde píše, mluví?

Karel

Marku je možné vás uklidnit, nejen nosema, jde to i bez nosemy a i bez roztočů.

Jen se to v ČR nesmí říkat nahlas.
Tady za všechno může roztoč a včelař.:-(


Karel

Nezpochybňuji vyšetření na mor, dá se tak předejít mnoha nepříjemnostem. Pouze zpochybňuji dvojí odevzdávání vzorků, kde se mimo jiné argumentuje tím, že může dojít ke zkreslení při odebrání části měli (na mor 1 g, pokud vím). V době, kdy je samotné vyšetření na varroa diskutabilní z hlediska samotné podstaty (např. zachycení usmrcených roztočů mezi nástavky u "vícepatrových" úlů. Ke zkreslení dochází už při samotném odběru vzorků (podložka není přes celé dno, při teplém počasí včely podložku čistí). Dalším argumentem bylo, že když uděláte z 20 včelstev 2 vzorky na mor a pak 1 na varroa, ušetří se tak za jedno vyšetření. když to vezmu selským rozumem, stačilo by ty dva vzorky po odebrání části na mor sesypat dohromady, ne? Myslíte si vážně, že to zkreslení bude až tak významné a je proto nutné ještě více zatěžovat samotné včelaře, ale významně i důvěrníky a nákazové. To je také jeden z důvodů, proč ve svazu i ve funkci končím. Stále se nám více nakládá a děláme blbečky těm nahoře, jak píše JosPr.
Co se týče povinností neorganizovaných včelařů, jen trochu doplním:
1. evidence v ČMSCH
2. objednávat léčiva k povinnému ošetření (lze u běžných veterinářů) + doklad
3. odevzdávat záznam o léčení SVS
4. sledovat na úřední desce MVO:
tj. buďto varroáza = další léčiva, další evidence
(jaro, podletí)
nebo "mor" = zřejmě tedy další vzorek na SVS
Další možností je vstoupit do svazu a vzít fukci, rychle se naučíte, co je třeba.

Odevzdavat zaznam o leceni SVS je povinnost pouze clenu CSV,kterou i s podpisy clenu za cleny "pro jejich dobro"dojednal svaz.Neclen si vede zaznam v klidu doma.

Odevzdavat zaznam o leceni SVS je povinnost pouze clenu CSV,kterou i s podpisy clenu za cleny "pro jejich dobro"dojednal svaz.Neclen si vede zaznam v klidu doma.

-----------

Je to jinak. To je krytí toho že nelegálně distribuujete léčiva na předpis členům. Tedy nemáte licenci, v podstatě je to obchod s léky.
Takže tak vlk žere a koza je celá.

Ten kdo nebere Varidol a další na předpis ale jen volně prodejné, tak i byť člen se podepisovat nemusí (z tohoto důvodu) a nečlen nemusí už vůbec nic, neboť pokud by používal Varidol atd tak to nakupuje u veterináře.
A ten za něj vede evidenci.

Karel

> nakupuje u veterináře. A ten za něj vede evidenci.
Trochu se v tom ztrácím. Pokud něco vede, tak asi jen pohyb chemikálie.
Například pokud by lék požilo dítě a podobně. Ale splnění MVO (mimořádné
veterinární opatření) je snad něco jiného. Tedy kromě případu, že MVO
prováděl týž veterinář, který dodal lék.
VP.

Je na to vlákno na Včelařském foru.
Zjednodušeně.
Zákon o veterinárních lécích nařizuje (není to nic nového, už dávno, dávno) vést evidence, ta povinnost lidově končí u toho kdo ho předepsal.
Veterinář napíše lék ten a ten pro psa x majitele y, diagnoza dddd. Takže je pro kontroly dohledatelné kde ten lék skončil při jeho cestě z výroby přes distribuci k pacientovi.
V případě Varidolu je možné dohledat že Včelař ten a ten jej použil u svých 16 včelstev nma léčení varooázy, předepsal a yvdal soukromý MVDr.
Takže včelař nedmusí nic, systém funguje jako u všeho jiného. Pokud ej to normální, že chovatel se stará o své včely a ne důvěrník.

Průser byl, když s epřiušlo že existuje třeba záznam, že OV ČSV v xxx nakoupil 3 600 Varidolů, 350M1 a tady chybí záznam kdo a kam to dal a proč.

Vám se zdá možná divné, ale je takový princip, že léky na předpis může předepsat doktor jen pokud pacienta viděl, ať už je to člověk nebo zvíře.
Nevidím na tom nic divného.

Karel

Trochu tady aktuálně k praxi rozlévání do lahviček atd. :-)
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aerosol?page=5

Legalne,nelegalne,kdyz se clovek podiva,co kolem nej vcelari,je to jediny zpusob,jak k mnohym i neclenum lecivo dostat.Vybor objedna,roznese a clen si spokojene odleci...

Samozřejmě, pokud se někdo nezačne ptát, je vše v pořádku.

Srandovní je, že některé ZO, které mají máslo na hlavě a k tomu dokonce ukázkově špatně (v nesouladu s nařízením SVS) vyplňují ta hlášení ještě provokují, že udávají nečleny.

To se pak někdo naštve a udá zase je.
A bude to "veselé" až jim pak někdo při kontrole řekne, že mu odlévají do lahviček v hospodě Varidol, nebo že jej má ve schránce i s papírkama.
A k tomu se zjistí, že celá ZO dvakrát fumigovala Varidolem a jednou aerosolovala M1. A takových papírů asi je, že?


Takže aby se do toho moc neštouralo jsou ty papíry, že to včelař-člen řádně aplikoval a nikdo se jej neptal jak to bylo.

Karel

KaJi, nemám problém s Vámi ve většině souhlasit
> Je na to vlákno na Včelařském foru.
občas tam čtu, ale je to hodně písmen a málo informací, což je úděl
nemoderovaného fora
> že Včelař ten a ten jej použil
tady nesouhlasím, včelař odebral, ale použil ??? a splnil MVO ???
> že chovatel se stará o své včely a ne důvěrník.
u nás desítky let, to co by mohlo připomínat důvěrníka, je předání něčeho,
co nejde poslat mailem, je nás pár, ale na poměrně velké ploše.
> předepsat doktor jen pokud pacienta viděl,
teď Vás naštvu, vím to - doktor "viděl" zimní měl.
VP

To není o souhlasu, to je o předpisech. S těmi nemusíte souhlasit, ale i tak pro vás platí.

Ty si budete muset nastudovat, nebo vám je může nějaký praktický veterinář vysvětlit. Když bude chtít. Musí se tím řídit každý doktor, tedy MVDr který má komerční praxi.
A o veterinárních lécích je jen jeden předpis, ten platí pro všechny, i včelaře.

A je mi jedno co si kdo dělá, jen byl tady názor, že si ČSv něco vymyslela aby buzerovala.
Já upozornil, že zachraňovala situaci. (A to s emi podsouvá že zaslepeně nenávidím ČSV:-) )
Takže rozdávání léčiva v originálním balení, možná i ošetřování důvěrníkem bude v pohodě.

Ovšem pokud někdo udá důvěrníka že roznáší přelévané léčivo, asi mu to nikdo neodpáře, předpisy porušil.
Na to ten formulář nechrání.

Karel

ahoj

vo vcelstvach ostali plasty s plodom, uz vacsinou s casti vybehnutym na cca 5 ramikoch a vcelstva ostali prazdne bez matky, ale pred 2 rokmi som nasiel aj matky v uloch a cca zo 200 vciel.
Samozrejme to nemohli prezit do jari.

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Tuesday, September 27, 2016 10:19 AM
To: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: ako som prisiel o vcely


Marku,

 to co popisujete není varoáza, ale zřejmě nosemata ceranae. Kontroloval jste matky? Byly ve vyloupených včelstvech plásty s plodem?

Rabovka má vždy svoji příčinu.

S pozdravem

 Radek Hubač




---------- Původní zpráva ----------
Od: Marek Farkaš <farkas/=/danubia.sk>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 27. 9. 2016 10:07:48
Předmět: ako som prisiel o vcely

"Bohuzial opat sa mi stalo ze som prisiel u vasciu cast rodin.
Cca pred mesiacom som dokrmil cukrom v pomere 3:2 cca 9kg na vcelstvo co postacuje, lebo im nechavam aj cast medu. Bolo chvilu chladnejsie tak som pouzil aj jeden pasik AVARTIN 01-B90 bohuzial rok stary, lebo nove balenia vypadli z lekarne. Spad po uzavreteho ula po hodine maly cca 10-50ks. Vcely ok kliestikov volnym okom nevydiet, kridla nohy atd. vyvoj vciel ok. Nebola ziadna rabovka, cukor som pridaval vzdy na vecer za tmy so mednika. Cca po 3 tyzdnoch stav v poriadku davno zakrmene, vcely nosily pel a sem tam aj daku sladinu az jedneho dna cca 11hod hufne lietali pred ulmi zacala asi rabovka, dovod nebol. Do druheho dna uly bez vciel, ramiky bez zasob, mrtve vcely cast cca 400ks na dne, zavieckovany plod na cca 5 ramikoch a koniec. mam ule Langstroth vyska 16 a zimujem na 3och nastavkoch. Ostalo jedno vcelstvo skor slabsie a jeden oddielok skor silnejsi. Po kontrole zasob stav normalny ziaden velky prinos sladiny.
a tento stav mam striedavo oblacno raz za 2 roky cca uz 6rokov uz si napametam presne. V minulosti som taketo nieco nepoznal. zakrmilo sa uteplil strop, vymenily zle ramiky, preliecilo 3 -4 krat na kliestika a cakalo sa na dobru jar.

tolko moja skusenost z poslednych rokov
velmi ma to mrzi a neviem ako dalej pokracovat

Marek




Informácie obsiahnuté v tomto e-maile ako aj všetky jeho prílohy sú DÔVERNÉ, určené výlučne iba pre adresáta(ov) tejto správy uvedeného(ných) vyššie. V prípade, žečitateľ tohto mailu nie je určený príjemca, alebo agent zodpovedný za doručenie určenému príjemcovi, dovoľujem si Vás upozorniť, že akékoľvek prezradenie, rozšírenie, distribúcia alebo kopírovanie tohto e- mailu a jeho príloh je prísne zakázané. V prípade, že ste dostali tento e- mail omylom, prosím ihneď ma upozornite a správu vymažte. Ďakujem. "




Informácie obsiahnuté v tomto e-maile ako aj všetky jeho prílohy sú DÔVERNÉ, určené výlučne iba pre adresáta(ov) tejto správy uvedeného(ných) vyššie. V prípade, žečitateľ tohto mailu nie je určený príjemca, alebo agent zodpovedný za doručenie určenému príjemcovi, dovoľujem si Vás upozorniť, že akékoľvek prezradenie, rozšírenie, distribúcia alebo kopírovanie tohto e-mailu a jeho príloh je prísne zakázané. V prípade, že ste dostali tento e-mail omylom, prosím ihneď ma upozornite a správu vymažte. Ďakujem. 

To někdy takhle dopadá. Včely mají prostorem úlu , ošetřováním včelaře v podletí a geneticky nastavenou určitou sílu včelstva.
Někdy tak, pokud dochází k postupnému oslabení, včelstvo zakládá na tuto dobu nadměrné množství plodu, protože se instinktivně snaží ještě stihnout zvýšit sílu včelstva k té nastavené hranici.
Jako ochranu obecně vidím, vedle méně intenzívní "těžby" medu ze včelstva, víc obměňovat matky, ideálně dlouhodobě vybrané z chovu toho včelaře v tom prostředí, kde potom budou v produkčních ůlech. Ne kupované od komerčních chovatelů matek z úplně jiného prostředí.
A víc likvidovat slabší včelstva a víc dávat pozor u nejsilnějších včelstev s nejvyššími výnosy medu - snadný kolaps.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/416235100161008-ceske-vcelarstvi-chemicke/

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10614805433-herbar/216522160050001-zivot-je-krasny/

Od cca 6:50

Alternativci, nebo nealternativci, tady nikdo nevyhraje, všichni přicházíme o zákazníky, všichni prohrajeme. Bojem o to, kdo má lepší med odrazujeme všechny konzumenty medu.

,,Bojem o to, kdo má lepší med odrazujeme všechny konzumenty medu."

Jo, ještě k tomu fakt, že medu je letos dost a taky čím dál méně lidí med běžně konzumuje ... to bude očista mezi včelaři a Včelaři

Skoro to vypadá, že pár užitečných blbů udělalo Špačkovi dobrou službu. Nejvíc mi ale bylo líto pana Volejníka, jak ho zneužili. To si od skupiny kolem Dvorského nezasloužil. Docela jsem jim fandil, už ne, tohle je hnusný!

Prosím o vysvětlení celého problému citovaného v tomto příspěvku.Řada včelařů vč.mne se v tom neorientuje.
Děkuji

Asi tím bojem je míněno, že se vytahuje na světlo to nadměrné používání chemie, což může odradit zákazníky všem.
Takto chápu já ten uvedený citát.

Nechápu co bylo špatného na nezávislém a určitě nevynuceném příspěvku starého praktika pana Volejníka. To by jste také mohl napsat, že byla zneužita paní Machová, která tam také vystupovala.
Mě se naopak to od Volejníka nezávislé posouzení líbilo - prakticky řekl, že je to nutnost, navíc je to nařízeno a přitom si to evidentně dělá po svém - používá grifin, což je neschválený aplikátor a kdo ví co v něm aplikoval (Varidol, M1-Aer, nebo KŠ (oxalgrif)). Prostě léčí jak je potřeba a tím co je účinné - prostě praktik, kterému nějaké nařizování je fuk a řídí se citem k tomu co včely potřebují a kdy to potřebují a nějaké lobbistické tlaky té, či oné strany jsou mu ukradené.

co to plácáš
Pokud se podívám  SVS tak tav vidím jen nařízení o povinnosti léčit v
jistých intervalech a nejvýše doporučení o způsobu aplikace různými
přípravky
Pokud se to někde praktikuje jinak striktním nařízením tak asi jde o
iniciativu místních funkcionářů Př. pokud jde o fumigaci tak nakapání na
pásek a zapálit je ten nejrychlejší, nejlevnější prostředek ke kterému mi
stačí zápalky lahvička a knoty v jedné kapse. Pokud si někdo chce
komplikovat tuto práci drahými zařízeními a jezdit ke včelám s trakařem je
to jen jen jho věc.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 10. 2016 8:39:48
Předmět: Re:

"Nechápu co bylo špatného na nezávislém a určitě nevynuceném příspěvku
starého praktika pana Volejníka. To by jste také mohl napsat, že byla
zneužita paní Machová, která tam také vystupovala.
Mě se naopak to od Volejníka nezávislé posouzení líbilo - prakticky řekl,
že je to nutnost, navíc je to nařízeno a přitom si to evidentně dělá po
svém - používá grifin, což je neschválený aplikátor a kdo ví co v něm
aplikoval (Varidol, M1-Aer, nebo KŠ (oxalgrif)). Prostě léčí jak je potřeba
a tím co je účinné - prostě praktik, kterému nějaké nařizování je fuk a
řídí se citem k tomu co včely potřebují a kdy to potřebují a nějaké
lobbistické tlaky té, či oné strany jsou mu ukradené."

Nezlobte se na mě prosím, ale takhle si to laická veřejnost určitě nepřebrala. Jako včelaře mě napadlo to samé, co vás, ale pochybuji, že laik to takhle analyzoval. Pokud jsem si dobře všiml, pan Kamler tam měl kromě kyseliny mravenčí na stolku také Apiguard, možná i thymovar. Kdyžtak mě opravte, ale kyselina se používá běžně i v biovčelařství, léčiva s thymolem jsou údajně také na přírodní bázi, je ze Švýcarska, obojí je schváleno a dotováno. Spousta včelařů to používá. To tam mělo zaznít. Naopak ke kyselině šťavelové se negativně vyjádřil i Dvorský kdesi na fóru.
Souhlasím i s tím, že se mnohdy léčiva užívají nadměrně, ale nedělají to snad všichni. Pamatuji si, že asi před dvěma lety byl ČSV napadán, že bylo z Dolu distribuováno nadměrné množství léčiv v určitém roce. V tom samém roce se i v naší ZO vydalo více léčiv. Proč? Protože nový nákazák řekl, že přece nebude nikomu rozdávat formidol po kusech a rozlejvat Varidol do skleniček. Od té doby mě mockrát napadlo, že by pomohlo více druhů balení.
Máte jistě pravdu, že asi budou včelaři, kteří to tam dávají bez rozmyslu. Ale také vidím, co přibylo včelařů, kteří si včelstva hlídají, sledují spad a léčí jen když je to nutné.
Také se mi moc nelíbil ten mladý včelař, který se stavěl do role mučedníka, jak ho všichni udávají a hrozí pokutami. Ano, byla doba, kdy se ošetřovalo komisionálně, ale to už je dávno za námi. Nebo snad vás někdo hlídá, udává a vyhrožuje vám? Možná máte jinou zkušenost. Vím snad jen o tom, že někde ještě nutí včelaře k ošetření aerosolem, ale mnohde je to už dobrovolné. Čili, jak si to uděláte, takové to máte.

Pravda, laická veřejnost si z toho mohla vzít jen to, že jsou dvě skupiny včelařů. Jedna co se podřizuje chemické lobby jelikož nevidí jinou cestu a pak ta druhá co se snaží vystačit bez chemie (a někomu se to i daří), ale je za to sankcionována.
To z toho jasně a neoddiskutovatelně vyplynulo - prostě pořad se jmenuje NEDEJ SE - tedy se asi nemají dát ukecat a začít, byť to nepotřebují cpát tam chemii a krmit s ní zákazníky. O tom je ten název pořadu.

Apiguard, o kterém Leoš mluví jako o náhradě jedné chemie za jinou aneb zlo za zlo jen přesměrování penězovodu, používám. Lidí co si hlídají kleštíka přibylo, otázka čí zásluhou - ČSV, Dolu, nebo PSNV nebo díky hromadným úhynům. Dle mne PSNV a hromadným úhynům - ty dělají daleko větší osvětu zatímco druzí jen vypichují léčit dle jimi vylobbovaných nařízeních. Jinak se mýlíte pokud si myslíte, že kyselina mravenčí a thymolové přípravky jsou jen pro BIO. Již několik let není použití těchto přípravků na podzim místo Varidolu podminěno schváleným BIO režimem.

Máte pravdu, ubylo fanatiků a udavačů po připustění varianty b) použití jiných schválených VLP. Přesto však panuje stále dusná atmosféra a o bezchemických chovech varroatolerantních včel stále panuje takový dizidentský stav.

Spíš bude zajímavé jak SVS a MZe na jakýsi tlak veřejnosti a pořadech v ČT zareaguje ve svých metodikách a MVO.

to já nevím o čem plácáš. Já hodnotil vystoupení pana Volejníka v kontextu pořadu.
Co do toho motáš co a jak je povinné a komplikované, kdo a co, čim si někdo komplikuje praxi. To jsem nehodnotil, jen to jak to dělal v pořadu pan Volejník vzhledem k legislativě.

,, Prosím o vysvětlení celého problému citovaného v tomto příspěvku.Řada včelařů vč.mne se v tom neorientuje. "
----------------------------------------------

Zkrátka vzato z jednoho úhlu pohledu.

Jakýmkoliv zmedializováním se původně dobře zamýšlený alternativní styl včelaření nestává cílem ale prostředkem některých včelařů k prodeji medu. Nevčelařská veřejnost po takovýchto reportážích, často s dost negativním nádechem, si z toho vezme jediné - jsou dva truhy medu, jeden zdravý med a druhý med-fuj od těch co ošetřují chemií.

Na pozadí všecho dění nastává konkurenční boj.
Nedá se to moc komentovat, je to nezvratný průběh po uměle vyvolané spotřebě medu a boomu včelařství.

Kdo byl letos na včelařské výstavě v Ostravě, netřeba připomínat, pro ostatní - ani ne čtvrtina vyvstavovatelů a výrobců co minulé roky.

Pardon, nemělo to vyznít, jako že jsou přípravky s KM a thymolem pouze pro BIO, ale že je běžně používají i včelaři NEBIO.
Na tom, že jde o konkurenční boj být něco může. To je ovšem trochu ošemetné i pro ty, kteří tvrdí, že neošetřují, protože to budou zákazníkům těžko dokazovat. Naopak ten, kdo to tam bude prát hlava nehlava, klidně může říkat, že neléčí vůbec a budou mu věřit. Navíc, když mi někdo zdůrazňuje u nějakého druhu potravin, že jede bez postřiků, většinou si v duchu říkám: To ti tak budu věřit!
A když jsme u toho, víte opravdu, že ten kdo vám tvrdí, že včely neléčí, říká pravdu?
Myslím si, že na pozadí je ještě něco jiného a léčiva jsou jen zástupný problém. Prostě se mediálně utkávají nové včelařské spolky se starými. Napětí je opravdu znát. Jinak moc nechápu, jaký je rozdíl třeba v tom, že ke sledování varroázy nabádá DOL, nebo PSNV? Snad má každý svoji hlavu a svůj rozum a chápe, co je třeba.

Jo kdyby mel kazdy vcelar svuj nazor a chapal,co je treba,to by se vcelarilo..Takhle mame ortodoxni alternativce a ortodoxni chemiky,podporovane vyrobcem leciv...Metodika kontroly zdravi dava vcelari na vyber,ktery VLP pouzije,sve si najdou oba tabory lecitelskych extremistu,i ti,kteri oba zpusoby kombinuji..Bohuzel vcelari jsou lidi a dokazi pro vlastni profit argumentovat kdecim,jenom,kdyz to sype.Bez rozdilu na obou stranach.Trochu mi to pripomina vcelare,ktery svuj med prezentoval jako produkt z ciste prirody plne kveteny a v doletu mel chemicky vycvikovy polygon...JosPr

Tady naprosto souhlasím, vše je využitelné a zneužitelné, bohužel. Extrémy jsou na obou stranách.
Ukočírovat to v rozumných mezích a potlačit extrémy a navíc nevyvolat včelařskou válku rozdílně smýšlejících skupin je nelehký úkol pro MZe a SVS, nezávidím. Myslím však, že na obou stranách se najdou rozumní šarvátkami v minulosti nezatížení lidé, kteří nakonec dají do kupy pravidla umožňující koexistenci obou skupin. Jen je potřeba přestat argumentovat jakousi pomyslnou (mlčící) většinou a pokusit se pohlédnout na věc z druhé strany pro lepší pochopení. Vytváření si nepřítele není na místě.