Včelařská konference

Můľe mi někdo z Vás vysvětlit proč mám podávat informace o sobě( rodné číslo ,IČO) k dispozici Českomoravské společnosti chovatelů a.s., kdyľ vąechny statistické údaje o mém včelaření dostává Český svaz včelařů, prostřednictvím hláąení základní organizace ČSV. Rovněľ v ľádosti o dotace jsou potřebné údaje uvedeny. Kdo pověřil akciovou společnost sběrem osobních údajů včelařů??.Co vy na to. Není to v rozporu s ochranou osobních dat.???

Jiľ jednou jsem tady popisoval svůj stroj na pastování jehoľ podstatou je
otáčení leľatě poloľené hliníkové konve několikrát za den, vľdy o 1/4 aľ 1/2
otáčky . Konev musí být ale naplněna nejvýąe z do 2/3 objemu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel Hrabak" <hrabakp/=/aquatest.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 01, 2004 9:35 AM
Subject: Re: Pastovaný med


> Má letoąní zkuąenost s výrobou pastovaného medu:
> konev se zkrystalizovaným medem ponechat v nevětraném automobilu na
> sluníčku při letních vedrech, občas povozit. Po týdnu je med napastovaný.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stojan Petr" <petra.stojanova/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 01, 2004 8:54 AM
> Subject: Pastovaný med
>
>
> > Prosím o zaslání zkuąeností s výrobou pastovaného medu a recept na jeho
> > výrobu. Dle vlastních zkuąeností se mi výroba tohoto produktu nevydařila
> > tak, jak bych chtěl.
> > Děkuji za odpověď.
> >
>
>
>

Letos mám uľ jen tyto úly. Krmím 15 kg na včelstvo, na jaře jim vľdy něco zbyde na rozjezd, není pak nutné podněcování.
(Informace teď uľ moľná neaktuální, ale 14 dnů jsem nebyl v konferenci.)
Pavel

> Chtěl bych se zeptat jestli máte někdo zkuąenosti s tenkostěnnými úly od p. kolomého.

Rámky moľná taky.
Spíą se má za to, ľe se na ní bude sráľet voda, kteru vydýchají včely a ľe
by mohla kapat do zimního chumáče.
Já osobně vystřihuju na zimu pod fólii čtverec z tvrdého vlnitého papíru, co
se z něj dělají pevné krabice na zasílání zboľí. Odkoukal jsem to od jednoho
profesionálního včelaře.
Musím říct, ľe kdyľ tu vloľku zjara vyndám, tak je větąinou mokrá.
Masákne vydýchanou metabolickou sraľenou páru. Ale na jaře vodu ze strůpku
můľou včely vyuľít k přilepąení, kdyľ začnou plodovat a mají potřebu vodu
přijímat. Okolo nechávám tak centák mezi stěnami nástavku mezeru.
Určitě to ale potom zjara nenahradí veąkerou potřebu vody.
Vím ľe včelaři neprodyąný strůpek odstraňují, a dávají místo něj prodyąnou
tkaninu. Pytel apod.

Asi na to bude víc názorů. Nevím co je lepąí. Ten pytel asi taky navlhne.
Ale s tím zkuąenost nemám.

Prima den a zdravé včely.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvořáček" <paveldvoracek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 01, 2004 9:11 AM
Subject: Strupkova folie v zime


Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi? Nebudou
plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.
Pavel Dvořáček

Má letoąní zkuąenost s výrobou pastovaného medu:
konev se zkrystalizovaným medem ponechat v nevětraném automobilu na
sluníčku při letních vedrech, občas povozit. Po týdnu je med napastovaný.

----- Original Message -----
From: "Stojan Petr" <petra.stojanova/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 01, 2004 8:54 AM
Subject: Pastovaný med


> Prosím o zaslání zkuąeností s výrobou pastovaného medu a recept na jeho
> výrobu. Dle vlastních zkuąeností se mi výroba tohoto produktu nevydařila
> tak, jak bych chtěl.
> Děkuji za odpověď.
>

Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi? Nebudou plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.
Pavel Dvořáček

> Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
> podle těchto norem.
> Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme !
...

http://www.imkerei-hindemith.de/honigkeller.htm

Prosím o zaslání zkušeností s výrobou pastovaného medu a recept na jeho výrobu. Dle vlastních zkušeností se mi výroba tohoto produktu nevydařila tak, jak bych chtěl.
Děkuji za odpověď.

> Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou.

Udělá se dvojnásobná délka boční loučky 35x10 mm. Z obou stran se na hoblovce třeba i po více kusech ohoblují konce na šířku 28 mm. Je to hlavně z bezpečnostních důvodů. Potom se loučka rozřízne v polovině na dva kusy.
S tou pevností může mít př. Čermák pravdu. Včelařím v tomto systému teprve třetí rok. Zatím bez prblémů.
Tonda.

Šlo mi spíše o tuto část -

> Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou.


mp

Eu je řízeno úředníky. Tipuji, ľe současné hygienické předpisy pro stáčírny
medu vznikly tak, ľe úředníci Eu předali naąim úředníkům směrnice, jak by
měla ideální stáčírna vypadat. A naąi úředníci vzali nejvyąąí stupeň
ideálnosti a udělali podle něho naąe hygienické předpisy. Úředník má totiľ
jednu typickou vlastnost, pokud není usměrňován obyčejnými lidmi z oboru, je
schopen v relativně krátké době svými předpisy činnost v tomto oboru
prakticky znemoľnit. Je třeba se proto ozývat, a to na těch správných
místech. Nejlepąí pozici na to ale mají funkcionáři svazu včelařů.

Je ale docela moľné, ľe projekt takové stáčírny i při současných předpisech
by byl ľivotaschopný. To se nezjistí nikdy dříve, dokud se to prakticky
nevyzkouąí. Důleľitá by byla asi propagace stáčírny, aspoň ze začátku.

Kaľdopádně v současné nabídce medu je něco jako určitá díra. Na jedné straně
je to med ze supermarketů, který je kdovíodkud z republiky nebo Eu a navíc
je do něho přimícháván čínský, nebo jiný med, aby se sníľila jeho cena a na
druhé straně med od místních včelařů, který je prokazatelně z místa, ale
balení, kvalita medu atd je kolísavá a silně závisí na včelaři. Určitá
překáľka je taky to, ľe kupující musí zajít aľ ke včelaři domů, pokud ten
med chce a prodej ve stánku je synonymem prodeje něčeho podřadného. Stáčírny
by umoľnily nabídnout med v profesionálním balení a úpravě v místě vzniku
toho medu, zvýąit nabídku medů a tím zvýąit i jeho spotřebu. Proto je třeba
se ozývat, aby ty stáčírny vznikly. Jinak to můľe třeba dopadnout tak, ľe
naopak bude zakázán prodej medu "ze dvora", pak by pro včelaře vedle
spotřeby v rodině byla jediná moľnost výkupci medu.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2004 10:52 PM
Subject: Re: stáčírna medu


> Realita ?
>
> 1)
> Byl někdo tehdy v Nasavrkách - seminář o EU ?
> Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
> podle těchto norem.
> Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme !
...
> 2) Známý vyprávěl o tom jak ve ©výcarsku vařili marmeládu na dvoře a pak v
> krámku bez obav prodávali. ( Není v EU vím )
>
> Je divné kdyľ se po nás "dupe" abychom měli vąichni vąechno a jiní to mít
> nemusí.
>
> Stáčírna pro malovčelaře je nesmysl. Svazová téľ. Dopadne to tak ľe
utratíme
> i to málo peněz co máme za něco co potřebujeme jen formálně a pak budou
> drobní včelaři nakupovat "papír"- potvrzení, ľe to stočili v této stáčírně
> ...to je realita
>
> Mám jinou představu - jakousi licenci včelaře. Tj. něco co by umoľnilo
> včelařit jen lidem co léčí, dodrľují higienu práce apod. Něco co se dá
> odejmout při faląování medu, neléčení apod.
> To co prostě degraduje práci nás vąech. Ale kdo by ji dával ? český
úředník
> ? Je to taky jen daląí utopie

opravdu tu nikdo neví o nějakém seriozním výkupci v zahraničí ? ( kontakt )
jde mi o reálný obchod ( v tuto chvíli asi necelých 6 tun medu )

Realita ?

1)
Byl někdo tehdy v Nasavrkách - seminář o EU ?
Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
podle těchto norem.
Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme ! ...
2) Známý vyprávěl o tom jak ve ©výcarsku vařili marmeládu na dvoře a pak v
krámku bez obav prodávali. ( Není v EU vím )

Je divné kdyľ se po nás "dupe" abychom měli vąichni vąechno a jiní to mít
nemusí.

Stáčírna pro malovčelaře je nesmysl. Svazová téľ. Dopadne to tak ľe utratíme
i to málo peněz co máme za něco co potřebujeme jen formálně a pak budou
drobní včelaři nakupovat "papír"- potvrzení, ľe to stočili v této stáčírně
...to je realita

Mám jinou představu - jakousi licenci včelaře. Tj. něco co by umoľnilo
včelařit jen lidem co léčí, dodrľují higienu práce apod. Něco co se dá
odejmout při faląování medu, neléčení apod.
To co prostě degraduje práci nás vąech. Ale kdo by ji dával ? český úředník
? Je to taky jen daląí utopie


----- Original Message -----
From: "Radim Poláąek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2004 2:00 PM
Subject: stáčírna medu


> Předpokládám, ľe stáčírna by mělo být zařízení, do kterého včelař doveze
> tekutý, nebo ohřátý med, který se dá přelévat, tam se med ohřeje tak, aby
se
> dal filtrovat, dále se zhomogenizuje neboli promíchá, aby měl stejnoměrnou
> kvalitu a dále nějak hromadně naplní do včelařových, nebo tam zakoupených
> čistých sklenic nebo jiných obalů.
>
> Minimální rozumná dávka by mělo být asi okolo 50 - 100 kilo jednoho druhu
> medu, menąí mnoľství včelař obvykle prodá mezi známými tak, ľe bude
nalévat
> med do jimi přinesených nádob a tudíľ stáčírnu nepotřebuje.
>
> Naopak stáčírna je výhodná pro včelaře, který má zavedený prodej medu ze
> dvora i méně známým a neznámým lidem, dále kdo prodává med ve stánku o
> výstavách, svátcích apod, nebo kdo dodává med do nějakého "kamenného "
> obchodu (nevím, jak dalece je to moľné z hlediska naąich předpisů). Mohla
by
> to být třeba nějaká spolková prodejna, třeba včelařů, nebo drobných
> chovatelů, nebo třeba místní ovoce-zelenina.
>
> Stáčírna by měla mít takové parametry z hlediska hygienických a jiných
> předpisů, aby med z ní se takhle mohl prodávat. Vidím to jako obdobu
> pálenice. Nějaký investor, třeba nějaká organizace svazu včelařů, nebo
třeba
> 15 podílníků - včelařů, nebo kdokoliv, kdo má kus volného pozemku a
peníze,
> by takové zařízení postavil a větąí včelaři z okolí by tam jezdili a za
> úplatu by si tam nechali svůj med zpracovat a naplnit. Na oplátku by třeba
> mohli získat na sklenice se svým medem nálepku stáčírny, která by
> garantovala, ľe med byl náleľitě přefiltrován, nebyl při plnění přehřát
atd
> a vąechny ostatní parametry by garantovali jednotliví včelaři svým jménem,
> tak jako to dělají nyní, kdyľ prodávají svůj med ve stánku. Na rozdíl od
> pálenice by stáčírna medu mohla fungovat celý rok, protoľe med se na
rozdíl
> od kvasu dá skladovat. Zase konzumentů alkoholu je více neľ včelařů, takľe
> na rozdíl od pálenice by stáčírna mohla stačit jedna i pro několik okresů.
>
> Představuji si, ľe takový běľný větąí včelař sklidí třeba 800 kg řepkového
> medu, 400 tmavého a 350 lípového. Z toho by třeba 50 kilo tmavého a
lípového
> nechal pro sebe a známé , zbytek by dal naplnit a s nálepkou se svým
jménem
> by mu ho prodali přes podzim a zimu třeba v místní zelenině nebo prodejně
> zdravé výľivy. Cena za naplnění do sklenic by pro něho mohla být výhodná
tak
> okolo 10 kč za kilo naplněného medu.
>
> R. Poláąek
>
>

> V originále je v boční loučce vyfrézování pro horní loučku a pro dolní.
> Loučky do vybrání zapadnou a jeątě je lepí. Př. Zelený to tak taky dělá.
> Podle mne je to zbytečné.

Není to tak úplně zbytečné. Záleľí na více věcech. Kdyľ např. včely hodně
tmelí a rámky jsou v nástavcích i několik let, potom při manipulaci s rámky
pomocí rozpěráku se někdy málo pevný rámek rozpojí. Pokud je rámek v rozích
pevnějąí (zapuątěná horní nebo i dolní loučka do bočních), je rámek znatelně
pevnějąí. Pokud máme v provozu nové nástavky a rámky, tento problém si ani
neuvědomíme. Ve vícenást. úlu mám plásty v provozu cca 5-6 let, neľ je
vyvařím a rámky očistím od nahromaděného propolisu - tyto starąí tedy v
nástavcích více drľí a snáz se mohou rozbít hlavně při spojení na "tupo".
Pevnost rámků v rozích ovąem závisí i na druhu dřeva pouľitého na zhotovení
rámků (lípa je dobrá, topol je měkąí a méně pevný) a velikosti hřebíků na
jejich sbití (vyhovují 32x18, tenąí ne).
Jistě je to i otázka počtu oąetřovaných včelstev a tedy času na práci s
nimi - kdo má 10 včelstev, jistě udrľuje rámky a dráľky nástavků více bez
propolisu, kdo má 100 nebo 200 včelstev, nemá na to čas a kaľdá nepevnost
rámku při práci ve včelách je zdrľování a komplikace ...

K. Čermák

Na vyrobu prĂ­rezov ti staci aj maly cirkular. Prirezy mozu byt "obycajne" a
tie ta vyjdu cca 5 Sk / cena vyrobnych nakladov / ale aj kadejake
zafrezovane - napr. so zapustenou hornou latkou, zapustenou dolnou latkou s
predvrtanymi dierami, s nastrielanymi sponkami pripadne aj nadratkovane.
Toto vsetko zvysuje cenu. Osobne si myslim ze pokial si donesies k
najblizsiemu stolarovi jednu sadu latiek ako predlohu, tak ti dokaze aj
Hoffmanove ramky / plecnate / vyrobit na akykolvek rozmer okolo 6 - 7 Sk/ks
/ zavisi od poctu /.

Matej





Ales
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Prirezy
31.08.2004
12:53
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






DajĂ­ se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 KÄŤ/ks od p.
Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych
si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7
nastavku tak to je 70 ramku = 1120 KÄŤ jenom za prirezy! a na to vazne
nemam. Jedine, ze by mi nekdo chtel delat sponzora :-)

>Tohle jsem nepochopil, můžete to upřesnit?
V originále je v boční loučce vyfrézování pro horní loučku a pro dolní. Loučky do vybrání zapadnou a ještě je lepí. Př. Zelený to tak taky dělá. Podle mne je to zbytečné.
Tonda.

Předpokládám, ľe stáčírna by mělo být zařízení, do kterého včelař doveze
tekutý, nebo ohřátý med, který se dá přelévat, tam se med ohřeje tak, aby se
dal filtrovat, dále se zhomogenizuje neboli promíchá, aby měl stejnoměrnou
kvalitu a dále nějak hromadně naplní do včelařových, nebo tam zakoupených
čistých sklenic nebo jiných obalů.

Minimální rozumná dávka by mělo být asi okolo 50 - 100 kilo jednoho druhu
medu, menąí mnoľství včelař obvykle prodá mezi známými tak, ľe bude nalévat
med do jimi přinesených nádob a tudíľ stáčírnu nepotřebuje.

Naopak stáčírna je výhodná pro včelaře, který má zavedený prodej medu ze
dvora i méně známým a neznámým lidem, dále kdo prodává med ve stánku o
výstavách, svátcích apod, nebo kdo dodává med do nějakého "kamenného "
obchodu (nevím, jak dalece je to moľné z hlediska naąich předpisů). Mohla by
to být třeba nějaká spolková prodejna, třeba včelařů, nebo drobných
chovatelů, nebo třeba místní ovoce-zelenina.

Stáčírna by měla mít takové parametry z hlediska hygienických a jiných
předpisů, aby med z ní se takhle mohl prodávat. Vidím to jako obdobu
pálenice. Nějaký investor, třeba nějaká organizace svazu včelařů, nebo třeba
15 podílníků - včelařů, nebo kdokoliv, kdo má kus volného pozemku a peníze,
by takové zařízení postavil a větąí včelaři z okolí by tam jezdili a za
úplatu by si tam nechali svůj med zpracovat a naplnit. Na oplátku by třeba
mohli získat na sklenice se svým medem nálepku stáčírny, která by
garantovala, ľe med byl náleľitě přefiltrován, nebyl při plnění přehřát atd
a vąechny ostatní parametry by garantovali jednotliví včelaři svým jménem,
tak jako to dělají nyní, kdyľ prodávají svůj med ve stánku. Na rozdíl od
pálenice by stáčírna medu mohla fungovat celý rok, protoľe med se na rozdíl
od kvasu dá skladovat. Zase konzumentů alkoholu je více neľ včelařů, takľe
na rozdíl od pálenice by stáčírna mohla stačit jedna i pro několik okresů.

Představuji si, ľe takový běľný větąí včelař sklidí třeba 800 kg řepkového
medu, 400 tmavého a 350 lípového. Z toho by třeba 50 kilo tmavého a lípového
nechal pro sebe a známé , zbytek by dal naplnit a s nálepkou se svým jménem
by mu ho prodali přes podzim a zimu třeba v místní zelenině nebo prodejně
zdravé výľivy. Cena za naplnění do sklenic by pro něho mohla být výhodná tak
okolo 10 kč za kilo naplněného medu.

R. Poláąek

Kupovaná víčka mají díry tuąím 2 mm, to je tolik, ľe to jeątě nevytéká. Po
několikaletém pouľívání se díry zvětąují a pak to teče dost často. Pokud se
nechají sklenice zavřené víčkem a ąpinavé od cukru přes rok, otvory taky
zvětąuje hmyz, asi mravenci, nebo vosy. To byly mé zkuąenosti z krmením
prosakovacími víčky z let cca 1985 - 95, moľná, ľe dneska uľ ty otvory
dělají menąí. Optimální je průměr 1,2 aľ 1,5 , doporučuji sehnat takový
vrták a vyvrtat díry do plných víček.

To, jak to poteče závisí taky na povrchovém napětí pouľité vody, pokud je
povrchové napětí vody sníľeno třeba zbytky saponátu (tenzidu) po mytí, teče
to dříve. Stejný vliv mohou mít některé látky uvolňované do vody při hnití
větví, nebo listí, pokud se bere voda v přírodě.
Taky neą»astně přitlačený drátek nebo vlákno síta krmítka na otvor ve víčku
můľe někdy změnit geometrii otvoru tak, ľe roztok začne vytékat. Přirozeně
víčka musí být vodorovně.

Zvětąené otvory se dají uzavřít voskem. Dvě kuličky o průměru cca 3 mm ze
světlého voątí nebo mezistěny se prohnětou v ruce doměkka a přitlačí z obou
stran na díru. Kuličky se spojí, vznikne něco jako voskový nýtek. Víčko by
mělo být suché, aby vosk přilnul.

Co se týká počtu bublinek, pokud je flaąka blízko plodového hnízda a ne
někde v rohu, včely po nasazení flaąky vytvoří něco jako most ze včel mezi
víčkem flaąky a větąinou sedících včel v úlu, po kterém si vzájemně
předávají roztok. U prvního krmení to trvá minuty aľ desítky minut, u
daląích krmení je to rychlejąí. U silných včelstev a kdyľ je teplo ( začátek
srpna ) včely odebírají cukr rychlostí bublinka uľ za pár sekund. Takľe
pokud flaąka teče, tak ty bublinky začnou hned po nasazení, pokud včely
odebírají rychle cukr, tak bublinky začnou aľ za nějakou dobu. S daląími
flaąkami včely organizují odběr stále rychleji. U prosakovacího krmení to
nestihnou, ale u krmení menąími dávkami, kdy je třeba krmit vícekrát, si
včely spojí charakteristické zvuky s krmením a některá včelstva jsou
evidentně připraveny na odběr jeątě dříve, neľ je v krmítku cukr. Pokud jsou
včelstva stejně silná a i jinak mají při krmení shodné podmínky, včelstvo,
které vybere flaąku dříve, bude mít patrně příątí rok i více medu.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "kiwi" <kiwi/=/rupkki.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 30, 2004 4:33 PM
Subject: krmenie vciel


> som zacinajuci vcelar a mam otazku ohladom krmenia vciel.
>
> bolo mi odporucene krmenie pomocou 3.5 litrovej flase, ktoru uzatvaram
> plastovym uzaverom v ktorom su male dierky
>
> potial by to bolo ok
>
> stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z
> ula
>
> chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.
>
> pozoroval som rychlost jedna bublina za 6 sekund ale takisto aj jedna
> bublina za 20 sekund, poradte mi prosim aka rychlost je ok a aka uz hrozi
> katastrofou

>>Nedělám žádné vyfrézování v bočních Hofmanových loučkách nahoře a dole pro horní a spodní loučku. Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou.

Tohle jsem nepochopil, můžete to upřesnit?

mp

>Nalej 2 l vody, dopln doplna cukrom a krm.

Ale druhy den se podivej jak odebiraji. Me se vzdy udelala na vicku 4 cm vrstva cukru a pres ni to neteklo. Tak to obratim, zamicham a vestsinou to pak uz odeberou. Proto radeji delam roztok.

Kupuju jiľ hotové nadrátkované rámky na 3/4 Langstroth od Kolomých. Je to
něco kolem 13,-Kč
a jedná se o jednoduąąí variantu Hoffmanova rámku.
Petr


----- Original Message -----
From: "Ales" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2004 12:53 PM
Subject: Prirezy


> Dají se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 Kč/ks od p.
> Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych
> si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7
> nastavku tak to je 70 ramku = 1120 Kč jenom za prirezy! a na to vazne
> nemam. Jedine, ze by mi nekdo chtel delat sponzora :-)
>

>Dají se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 Kč/ks od p. Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7 nastavku tak to je 70 ramku = 1120 Kč jenom za prirezy! a na to vazne nemam.

Vyrábím si je sám. Syn je truhlář. Děláme je jednodušší a tím jsou levnější. Nedělám žádné vyfrézování v bočních Hofmanových loučkách nahoře a dole pro horní a spodní loučku. Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou. Horní a spodní loučka je normální jako u jiných rámků. Bez lepení je stlučený jako normální rámek a nemám s tím žádné problémy. Jsou pevné. Ještě se mi žádný nerozbil. Spodní loučku mám přes boční a drátkuju svisle. Nikdy mně vodorovné drátkování nevyhovovalo. Přešel jsem i tady na svislé. Jinak snad dělá levně přířezy pan Němec, který inzeruje v časopise Včelařství.
Tonda.

Dají se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 Kč/ks od p. Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7 nastavku tak to je 70 ramku = 1120 Kč jenom za prirezy! a na to vazne nemam. Jedine, ze by mi nekdo chtel delat sponzora :-)

Nalej 2 l vody, dopln doplna cukrom a krm. Ak nekrmis
roztokom, ale postupne sa normalne rozpusti cukor sam
a nevyteka ani ked je ul trochu nakloneny. Vcely este
lepsie beru ako roztok (ostanu len prazdne flase) a
nemas problem.

Peter Mal.


              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Mail Address AutoComplete - You start. We finish.
http://promotions.yahoo.com/new_mail

také je k vidění plástečkový med 'naloľený' ve sklenici medu, jako na týhle
fotce:
http://ekolog.cz/chunk_large%20_jar.jpg

> Pro vlastní spotřebu by to chtělo něco jednoduąąího.Máte někdo nějaké
tipy?

V USA se plástečkový med také vykrajuje z panenských nebo alespoň
nedrátkovaných (kde ale do nich sehnat 'potravinářský' mezistěny) plástů v
rámcích Shallow (1/2 Langstroth) - výąka rámku 5 3/8" (137 mm), pouľívaji na
to plechový formičky-vykrajovátka, podobný jako na linecký cukroví.

Honza

Zkusil jsem formy na plástěčkový med od p.Hajdamacha. Udělal jsem nízký nástavek na rámky 39x11 a do rámků mi vyšlo 5 formiček v řadě. Včely to uspěšně ignorovaly.
Co mi zbyly formičky jsem srovnal ve třech řadách do normálního rámku-poslepoval voskem a uklínoval.
C tomhle druhém provedení to vystavěly a zanesly velmi rychle. Zavíčkovaly beze zbytku ale pouze dvě horní řady formiček a spodní jenom částěčně-jako to bývá často na normálních plástech.
Výsledek vypadá sice dobře-dal by se i prodávat,ale ta pracnost je tak velká,že jsem se přestal divit,že jsem viděl v Globusu to prodávat za hříšné peníze.
Pro vlastní spotřebu by to chtělo něco jednoduššího.Máte někdo nějaké tipy?

>I se správnými víčky můľe roztok cukru vytékat, stojí-li láhev ąikmo (nakloněná).

Víčko taky nesmí být volné na lahvi, aby nešel vzduch kolem hrdla. Časem je nutné víčka měnit za nová.
Tonda.

I se správnými víčky můľe roztok cukru vytékat, stojí-li láhev ąikmo
(nakloněná).
Petr

----- Original Message -----
From: "kiwi" <kiwi/=/rupkki.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 30, 2004 4:33 PM
Subject: krmenie vciel


> som zacinajuci vcelar a mam otazku ohladom krmenia vciel.
>
> bolo mi odporucene krmenie pomocou 3.5 litrovej flase, ktoru uzatvaram
> plastovym uzaverom v ktorom su male dierky
>
> potial by to bolo ok
>
> stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z
> ula
>
> chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.
>
> pozoroval som rychlost jedna bublina za 6 sekund ale takisto aj jedna
> bublina za 20 sekund, poradte mi prosim aka rychlost je ok a aka uz hrozi
> katastrofou
>
>

Zdravim,

nepocitej bulbiny, leda bys tim relaxoval. Z lahve nesmi po otoceni NIC
vytekat, vyrovnavat se to zacne, az kdyz vcely odebiraji. Kup si vyrabena
vicka v prodejne, maji stejnomerne dirky.

Zdravi PP.


> stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z
> ula
>
> chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.

som zacinajuci vcelar a mam otazku ohladom krmenia vciel.

bolo mi odporucene krmenie pomocou 3.5 litrovej flase, ktoru uzatvaram plastovym uzaverom v ktorom su male dierky

potial by to bolo ok

stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z ula

chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.

pozoroval som rychlost jedna bublina za 6 sekund ale takisto aj jedna bublina za 20 sekund, poradte mi prosim aka rychlost je ok a aka uz hrozi katastrofou

>Podminkou bylo, ze mistnost se neda
>pouzivat k nicemu jinemu nez stacirna-medarna.

Ještě jsem neviděl v běžném rodiném domku takovouto místnost. Vždy se tam spolu s vytáčením a plněním medu svezou i další obvyklé činnosti včetně skladování, vaření medoviny a praní. Proč bych měl mít zvláštní myčku na sklenice, když je dokážu umýt i v kuchyňském koutu stejně dobře v ruce. Jsou to jenom buzerace, aby ve jménu hygieny bránily malovčelařům konkurovat profíkům. Když je někdo prase a lajdák, tak bude nehygienicky stáčet med i ve speciálních vykachlíkovaných místnostech a naopak.

A proč by to mělo záviset na nějakých přáních či libůstkách veteriny? Zákon či vyhláška by měly mít pro všechny instituce jednoznačný výklad. Jinak je to šaškárna!
Eman

Zajímalo by mě, jestli u stáčíren v Číně se vynucují stejné podmínky na
hygienu při manipulaci s medem a jak to Unie kontroluje v Číně, pokud
povolila dovoz levného medu z Unie :o).
Pokud ne (coľ nevím, jak by to dělala) je nanejvýą logické, ľe vynucuje
přísná pravidla pro manipulaci s medem v unii a pak povolí dovoz ze států,
kde je hygiena dost nejistá, minimálně negarantovatelná :o). Nebo jo?


Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 30, 2004 1:32 PM
Subject: Re: Co bude dál?


>chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout.

Uľ jen to, ľe je to několik místností, které nelze pouľívat na nic jiného.
Mimoto sousedící místnosti jeątě nesmějí být praąné. Místnost na vytáčení
jeątě jde, ale místnosti ostatní, jako stáčení do sklenic, jsou horąí.
©ikmé parapety, zaoblené rohy, voda, odpady aj. Myslím, ľe pro prodej na
trhu by podmínky nemusely být tak přísné. Při dodávce do obchodní sítě pak
můľou být přísnějąí.
Tonda

Dne po 30. srpna 2004 13:32 Antonín Podhájecký napsal(a):


> >chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
>
> kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
> mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout.
>
> Uľ jen to, ľe je to několik místností, které nelze pouľívat na nic jiného.

Dobry den,

Asi jsem to napsal spatne, jde o to , ze jednu mistnost rozdelite zavesy na
vic (a napriklad mistnost pro umyvani lze nahradit myckou na nadobi),
dulezite je to do 300 kg /den . Zvlast musi byt pouze sklad obalu - ten musi
byt zastreseny a hlodavcovzdorny. Vice jiz drive bylo ve vlaknu tusim
medarna, nebo stacirna. Ale, jak jiz bylo vyse receno vyse - zalezi to od
veteriny, pokud nekdo bude stavet - ci prestavovat je lepsi zajit na veterinu
a rict : chci tohle a mam tyto podminky - reknete mi co chcete Vy.

> Mimoto sousedící místnosti jeątě nesmějí být praąné. Místnost na vytáčení

no, jestli jsem to behem meho zjistovani dobre pochopil, tak vytacet muzete
treba "na hnoji" , ale do sklenic nalevat jiz sterilne.


Honza

>chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout.

Už jen to, že je to několik místností, které nelze používat na nic jiného. Mimoto sousedící místnosti ještě nesmějí být prašné. Místnost na vytáčení ještě jde, ale místnosti ostatní, jako stáčení do sklenic, jsou horší. Šikmé parapety, zaoblené rohy, voda, odpady aj. Myslím, že pro prodej na trhu by podmínky nemusely být tak přísné. Při dodávce do obchodní sítě pak můžou být přísnější.
Tonda

tie podmienky su podobne aj na Slovensku. Pred 3 rokmi som robil na to
predbeznu kalkulaciu. aj ked byvas v rodinnom dome a mas dvor, kde si mozes
takuto samostatnu plniaren postavit, tak investicia do stavebnej casti je
cca 750 tis. Technologia je asi 100 tis. K tomu si treba pripocitat
pravidelne kontroly z hygieny a pravidelne sa meniace predpisy.
Tato investicia ma podla mna zmysel pri produkcii aspon 5 - 10 ton
vlastneho medu. Toto mnozstvo sa vsak da sotva predat na trhovisku, tu
treba uz zvazovat aj dodavky do obchodnej siete, so vsetkymi problemami
okolo toho.
Pre malovcelara do 500 kg vyprodukovaneho medu ma zmysel dat si med v
takejto plniarni nabalit a takto nabaleny ho potom predavat dalej. Ak sa
nemylim, tak pre niekolkymi rokmi firmy Vcela Predboj takuto sluzbu robila.

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: Re: Co bude dál?
30.08.2004
11:50
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dne pá 27. srpna 2004 07:50 Antonín Podhájecký napsal(a):

> Není to u nás tak lehké. Pokud by nebyly podmínky od hygieny nesplnitelné
> pro malovčelaře, určitě by se na trhu s medem objevili.
> Tonda

Dobry den,

Nevim jak kde jinde, ale na okrese pv , kdyz jsem se jich na stacirnu
ptal,
tak zas tak nesplnitelne podminky to nebyly. Maji tam hranici 300 kg / den,

pod tuto hranici chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout (teda pokud bydlite
v
rod. dome a ne ve meste v panelaku).Podminkou bylo, ze mistnost se neda
pouzivat k nicemu jinemu nez stacirna-medarna.

Honza

Dne pá 27. srpna 2004 07:50 Antonín Podhájecký napsal(a):

> Není to u nás tak lehké. Pokud by nebyly podmínky od hygieny nesplnitelné
> pro malovčelaře, určitě by se na trhu s medem objevili.
> Tonda

Dobry den,

Nevim jak kde jinde, ale na okrese pv , kdyz jsem se jich na stacirnu ptal,
tak zas tak nesplnitelne podminky to nebyly. Maji tam hranici 300 kg / den,
pod tuto hranici chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout (teda pokud bydlite v
rod. dome a ne ve meste v panelaku).Podminkou bylo, ze mistnost se neda
pouzivat k nicemu jinemu nez stacirna-medarna.

Honza

EU to ma obmedzene dovoznou kvotou, inak by bol ich / pardon nas :-) /
cukrovy rezim neudrzatelny

Matej







k třtinovému cukru : bohuľel předpokládám, ľe s dovozem EU počítá a má to
oąetřeno nějakým "ąíleným" clem.

nic si nepokazil, je to v poriadku.

Matej




JJ
<beagle/=/sezna An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
m.cz> Kopie:
Thema: ádost o radu
28.08.2004
14:51
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdědil jsem po dědovi včely.Některé jsou v budečácích jiné v moravských
univerzálech.Začal jsem zakrmovat kolem 5.srpna .Poslední dávku jsem dal
25.srpna. Dneska jsem se do některých podíval a zjistil jsem že některé
nemají skoro žádný plod (nebo minimum), ale plodiště plné zásob.Je to
normální? Plodiště plné včel (11 rámků 39*24).Nebo co teď s tím? Pokazil
jsem něco_Včelařím prvním rokem a nemám s tím žádné zkušenosti. Mužete mi
někdo poradit?

Jestli mas par prazdnych sousi, je mozne vyndat z kazdeho ulu 2 ramky zasob a doprostred dat ty prazdne. Je sice docela pozde mozna by jeste neco zakladly, plne ramky nech na jaro kdyby chybelo. Problem vidim asi v prilis rychlem krmeni. Pokud se zimuje v jednom prostoru je nutne krmit celkem 15 kg, nejvic 3kg za tyden.
Rdaek
================= Původní zpráva =================
Od (From): "JJ" <beagle/=/seznam.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): ?dost o radu
Datum (Date): 28. 8. 2004 14:51
==================================================

> Zdědil jsem po dědovi včely.Některé jsou v budečácích jiné v moravských
> univerzálech.Začal jsem zakrmovat kolem 5.srpna .Poslední dávku jsem dal
> 25.srpna. Dneska jsem se do některých podíval a zjistil jsem ľe některé
> nemají skoro ľádný plod (nebo minimum), ale plodiątě plné zásob.Je to
> normální? Plodiątě plné včel (11 rámků 39*24).Nebo co teď s tím? Pokazil
> jsem něco_Včelařím prvním rokem a nemám s tím ľádné zkuąenosti. Muľete mi
> někdo poradit?

____________________________________________________________
Anonymní připojení k internetu od Seznamu
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=74638

Neřekl bych, že ing. Václav Ducháč je mimo mísu.
Zdravím Bureš.

news

link

news

link

news

news

link

news

Nějaké to místo by se našlo. Ozvěte se mi na 737451563

Nepojede někdo z JČ, kdo má v autě 2 volný místa a mohl by na nás přibrat v
Táboře, 4.9. ráno do Stříbra na setkání Dadantklubu?

Honza Čáp

my hero

Máte někdo kontakty na výkupce medu někde v EU - samozřejmě ideálně co
nejblíľ naąich hranic ( Německo ? ). Vyváľíte někdo přímo ? Máte nějaké
bliľąí informace ?
Dík

k třtinovému cukru : bohuľel předpokládám, ľe s dovozem EU počítá a má to
oąetřeno nějakým "ąíleným" clem.



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 28, 2004 10:10 AM
Subject: Ceny cukru, teorie prodeje.


> Včera jsem v seriozním ekonomickém časopise četl, ľe cena třtinového cukru
> se na trzích pohybuje okolo 7 Kč. Spotřebu v naąí organizaci odhaduji asi
> na 10 tun, coľ je sluąně naloľený kamion, a tak myąlenka, by» teoretická
> spojit se několik organizací a cukr koupit tam, kde je levno není snad aľ
> tak absurdní. Článek př. Ducháče se hezky čte, ovąem jeho autor je tak
> trochu mimo mísu a svojí najivitou připomíná nedávný článek v Moderním
> včelaři kdy nám za vzor měla slouľit JAR. Vím, ľe jsem s tím otřesný, ale
> opět musím zopakovat, ľe pro prodej na trľiątích a i v těch nejmenąích
> prodejnách platí velmi přísné předpisy a za jejich poruąení je vyměřena
> max. pokuta 100 000 Kč. Vąe určuje veterinární vyhláąka, která poskytuje
> tak ąiroký výklad, ľe je pro nás nepouľitelná. Nedávno jsem poľádal naąeho
> předsedu L. Sojku zdali by nám s tím trochu svaz nepomohl a mohu Vás
> ujistit, ľe nebudeme li na něj tlačit, tak rozhodně nepomůľe. Nezájem.
> Takľe nenaříkejme na nesprávném hrobě mysleme a hlavně něco pro zdar věci
> udělejme. Jsme v tom sami a je to na nás. Zdraví Ruda.

Zdědil jsem po dědovi včely.Některé jsou v budečácích jiné v moravských univerzálech.Začal jsem zakrmovat kolem 5.srpna .Poslední dávku jsem dal 25.srpna. Dneska jsem se do některých podíval a zjistil jsem že některé nemají skoro žádný plod (nebo minimum), ale plodiště plné zásob.Je to normální? Plodiště plné včel (11 rámků 39*24).Nebo co teď s tím? Pokazil jsem něco_Včelařím prvním rokem a nemám s tím žádné zkušenosti. Mužete mi někdo poradit?

Včera jsem v seriozním ekonomickém časopise četl, že cena třtinového cukru se na trzích pohybuje okolo 7 Kč. Spotřebu v naší organizaci odhaduji asi na 10 tun, což je slušně naložený kamion, a tak myšlenka, byť teoretická spojit se několik organizací a cukr koupit tam, kde je levno není snad až tak absurdní. Článek př. Ducháče se hezky čte, ovšem jeho autor je tak trochu mimo mísu a svojí najivitou připomíná nedávný článek v Moderním včelaři kdy nám za vzor měla sloužit JAR. Vím, že jsem s tím otřesný, ale opět musím zopakovat, že pro prodej na tržištích a i v těch nejmenších prodejnách platí velmi přísné předpisy a za jejich porušení je vyměřena max. pokuta 100 000 Kč. Vše určuje veterinární vyhláška, která poskytuje tak široký výklad, že je pro nás nepoužitelná. Nedávno jsem požádal našeho předsedu L. Sojku zdali by nám s tím trochu svaz nepomohl a mohu Vás ujistit, že nebudeme li na něj tlačit, tak rozhodně nepomůže. Nezájem. Takže nenaříkejme na nesprávném hrobě mysleme a hlavně něco pro zdar věci udělejme. Jsme v tom sami a je to na nás. Zdraví Ruda.

Potřebujete někdo? Ještě nějaké mám.318 523 674 nebo 777 154 415

Kdyľ tomu nerozumíą tak ti to vysvětlím - kdyľ má někdo 4 včelstva moc
počítat nemusí. Kdyľ jich někdo má 100 a začne je dotovat z vlastní
společnosti ( ten včelař je úspěąný podnikatel ) tak to jde, ale jen do
určité míry ( i kdyľ je to srdeční záleľitost ). Tím ovąem nechci říct, ľe
včelařství je pro něj okrajová záleľitost. Právě proto, ľe ho to baví tak se
od něj často učím. A myslím, ľe to dělá perfektně. Jen musím souhlasit s
daląím příspěvkem - efetivita jde zvýąit ale nejde to donekonečna. A sníľit
stav nechtěl proto, aby uąetřil za cukr, ale aby ztráta nebyla tak citelná
( to dá rozum Emane ).
A na závěr - i kdyľ to moľná vypadá, ľe vąe vidím černě tak to tak není.
To uľ bych se na to dávno vykaąlal. Jen jsem kritický ( i k sobě ).



----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 27, 2004 6:13 AM
Subject: Re: Co bude dál?


> > Rikal ( u piva ) - snizim to na polovinu. Kdyz jsme pak za
> > hodinku stali nej
>
> Tomu já nerozumím. Zákon trhu mi říká, ľe kdyľ se mi sníľí moľný zisk na
> jednom výrobku, tak abych zachoval výąi celkového zisku, musím výrobu
> roząířit. V tom tkví přeci princip hromadné výroby.

ono je 100 včelstev neefektivní mnoľství ???

V čem je včelaření tak
> specifické, ľe by to tu neplatilo? Já myslím, ľe kvůli vyąąí ceně cukru a
> niľąí ceně medu přestanou včelařit větąinou jen hlupáci a ti, kdo přejdou
> na jiný obor podnikání (pokud budou mít na co). Podnikatelé včelaři spíą
> chov roząíří a zefektivní a vyuľijí moľnosti přímého vývozu. Uvidíme za
pár
> let, jestli se nám rapidně sníľí počty včelstev. Asi trochu sníľí, ale
> nebude to nijak tragické.

pokud to nenecháme plavat a o tom je tato diskuze ...

Nakonec ta moľnost, co ji popsal př. Ptáček není
> pro mě tak ąpatná.
>
> Eman

co

pepan

----- Original Message -----
From: "Nechanický Lubomír" <lubomir.nechanicky/=/kr-karlovarsky.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 26, 2004 2:51 PM
Subject: RE: Co bude dál?


Pěkně napsáno!!!

Ing. Lubomír Nechanický

I to je cesta, moji rodiče , když přestavovali chalupu, využívali mednou produkci také ve formě naturální úhrady. Je samozřejmě asi otázkou, kolik má chovatel včelstev, při menším množství není takový problém produkci prodat vámi uvedeným způsobem za slušnou cenu a nebýt vázán na výkupce. Pokud se krmení medem týká, tak v nějakém komentáři k překladu Farrara bylo uvedno, že v USA to byla obvyklá metoda vzhledem k tomu, že tamní ceny cukru a medu jsou přibližně stejné. Slabší to bude s krmením květového medu v případě, pokud má včelař stanoviště v oblastech kde se nepěstuje řepka a nemůže ani kočovat.

>Projděte se po tržnicích kolik tam uvidíte prodejců medu

Není to u nás tak lehké. Pokud by nebyly podmínky od hygieny nesplnitelné pro malovčelaře, určitě by se na trhu s medem objevili.
Tonda

Med vyrábět umíme dobře, jen jej neumíme prodat, čekáme kdo jej prodá za nás. Tento problém v Polsku i jinde ve světě není takový. Projděte se po tržnicích kolik tam uvidíte prodejců medu a kolik upoutávek je na med u včelařů na domech.Tak Přátelé, umění prodat to nám zatím chybí a nezapoměňte, že hodnota podniku je jen taková, jaká je hodnota výrobku realizovaného na trhu.Učme se v sousedním Polsku jak na to. zdraví Vašek Ducháč.