Archiv Včelařské konference

Profík pokud je profíkem neřeší nějaké klíckování nebo přemetání na mezistěny, to dělá logicky jen zoufalec protože profík, řeší reinvaze převážně ze sdíleného prostotoru s ostatnímy včelstvy v okolí svýho stanoviště. Sdílí chemické tornáda co zemědělci od července stříkají na pole a řeší hlavně loupeživost a hlídají klid u svých česen. Takže si to opravte takové bludy o profících, protože právě ten zmíněný klid u nějaké rozborky úlů a včelstev kvuli klíckování nebo přemetání na mezistěny nehrozí. Je to velký zásah a příčina zneklidnění včelstva a ovšem, ten klid je právě pro dobré podletí bezpomínečný. _gp_
.........
(91.221.212.49) --- 3. 7. 2018
Re: novy start (71845) (71846)


Proto mnozí profíci klíckují, přemetají celé včelstva na mezistěny a pak se chlubí ,,perfektně zvládlou varroázou", což jim neberu, ale je to další krok od přirozenosti chovu.

"Profík pokud je profíkem neřeší nějaké klíckování nebo přemetání na mezistěny, to dělá logicky jen zoufalec protože profík, řeší reinvaze převážně ze sdíleného prostotoru s ostatnímy včelstvy v okolí svýho stanoviště. Sdílí chemické tornáda co zemědělci od července stříkají na pole a řeší hlavně loupeživost a hlídají klid u svých česen. Takže si to opravte takové bludy o profících, protože právě ten zmíněný klid u nějaké rozborky úlů a včelstev kvuli klíckování nebo přemetání na mezistěny nehrozí. Je to velký zásah a příčina zneklidnění včelstva a ovšem, ten klid je právě pro dobré podletí bezpomínečný. _gp_ "
----------------
No, profík by měl to rušení včelstev a náběh na loupež při přemetání a klíckování matek zvládnout.
Ale spíš to nedělá proto, že přemetání jednoho včelstva nebo i to klíckování je hodina práce, jen "to fikne". Ošetřovat takhle pár set včelstev a mít to během pár dnů hotové je prakticky nemožné.
A to ještě nemluvím o následném pokrmování po přemetení nebo další zásahy kvůli následnému ošetřování výpadku plodování po zaklíckování.

U nás když napíšu profík, myslím včelaře nad 60 včelstev, co se včelařinou živí.
Byl jsem u včelaře Marady v Rakousku, ten říkal, že v létě přemétá produkční včelstva na mezistěny a krmí je cukrem - ano kvůli varroázy. Nemůžu říct jestli celé ,,plodiště" nebo jen plodové rámky, už si přesně nevzpomínám, ale mám za to že vybere jen plod a z něj udělá bokem oddělky i s varoázou. Ošetření bezplodého včelstva je pak velmi účinné, možná vystačí jen s kyselinou.

Klíckování a další harampádí jako klíckové rámky jsou vždy na vzestupu po plošných úhynech. Buď příjdou tuto zimu nebo tu příští = 5 letý cyklus.

Kolega Hubač už to asi cítí v kostech. No nechejme se překvapit, atypický rok sice je. Když plošné úhyny mají přijít, tak prostě příjdou bez ohledu jestli kdo léčí v podletí správně nebo ne - tolik zkušenost z posledních úhynů.

to jsou metody jak za krále Klacka.Když teď otevřu plodiště naplno,tak nastartuju tak zběsilou loupež,že je nezastavím ani kdybych jim pouštěl Beethovena....neřkuli krmit v létě,obvzlášť tomhle,cukrem.To se zblázněj.
Ano,pokud budou plošný úhyny,tak budou..,takže řádně léčit,slabochy spojovat atd atd.
Pavel,Podkrkonoší

A jak je to letos u vás s varroázou? Předpokládám, že kdo měl hodně medu, má nyní velký denní spad VD. Ten kdo měl málo medu, ten asi nemusí moc spěchat s léčením. Honza.

Ježišmarjá, jestli přemetu nebo zaklíckuju, a reinvaze z okolí valí ke mně od sousedů do mých úlů nepřetržitě z umírajících včelstev v okolí, nepomůže to ani kdyžbych si ruce a vodu a troud do kuřáku posvětil. _gp_
.........

(91.221.212.49) --- 3. 7. 2018
Re: novy start (71845) (71846) (71847) (71848)

U nás když napíšu profík, myslím včelaře nad 60 včelstev, co se včelařinou živí.
Byl jsem u včelaře Marady v Rakousku, ten říkal, že v létě přemétá produkční včelstva na mezistěny a krmí je cukrem - ano kvůli varroázy. Nemůžu říct jestli celé ,,plodiště" nebo jen plodové rámky, už si přesně nevzpomínám, ale mám za to že vybere jen plod a z něj udělá bokem oddělky i s varoázou. Ošetření bezplodého včelstva je pak velmi účinné, možná vystačí jen s kyselinou.

Klíckování a další harampádí jako klíckové rámky jsou vždy na vzestupu po plošných úhynech. Buď příjdou tuto zimu nebo tu příští = 5 letý cyklus.

Kolega Hubač už to asi cítí v kostech. No nechejme se překvapit, atypický rok sice je. Když plošné úhyny mají přijít, tak prostě příjdou bez ohledu jestli kdo léčí v podletí správně nebo ne - tolik zkušenost z posledních úhynů.

pavel a. - ma naprostou pravdu. vcera jsem vybral u 10 vc. po nastavku medu. vice neslo a dnes jsem chtel vratit ramky s pylem a sotva jsem se objevil, tak me vcely obklopily jak pri celni kontrole a po obchuzce stanoviste jsem to vzdal -mel jsem je stale v patach jako bych byl celebrita - ne - ale jako vetrelec. pokus zopakuji zitra, ale brzy rano. chtel bych videt ty zazraky pri klickovani matek. obycejne pouzivam pri odebirani medu vyfukovac vcel, tentokrat jsem zvolil opetrne smetani a oklepavani primo na cesno, ale nabehal jsem se. - vyfukem bych je vytocil ke zurivosti. odber medu budu provadet stridave s dalsim stanovistem. poprve v letosni sezone jsem byl spokojen se slunecnim tavidlem - ostre slunicko cely den. dokazu do neho nacpat 15-16 ramku 39x24 .doposud bylo taveni dost spatne - chvili slunicko -hned mraky nebo vetry,ktere ochlazovaly. dalsi rekord ve spotrebe vody z 15-23 l . vyskocila na 43 l za den. po dnesku konci horcice do tydne. snuska zadna. medovice ani tuk. takze ten novy start bude potreba , ale aby se podaril.

Mezi mnozstvim medu a poctem roztocu souvislost moc nevidim.Naopak hodne plodujici vcelstva budou mit roztocu stejne jako ta min plodujici,pokud to bylo mysleno v sou islosti snuska-plodovani.Malo plodu-vetsi poskozeni plodu a vcel.Samicka roztoce zaleze vzdy jen do jedne bunky,at vcelstvo ploduje jak chce.

Letos se mi vyplatilo nevytáčet květový med. Nyní 3-4 nástavky lípa + slunečnice. Poměrně překvapivé, protože za květen a červen spadlo jen 40 mm srážek. 2 nástavky vytočím, zbytek nechám na zimování - žádné krmení! Používám výkluzy. Břeclavsko 3 km od Lednice.

Myšleno jarní květový

chudáci včelky až to zkrystalizuje....

Nesmysl. Chomáč si zkrystalizovaný med krásně roztopí. Vyzkoušeno. Někdy tu jsou fakt moudra k přečtení.

roztopí?ty seš fakt komik.Při -15 po 14 dní si roztopí kulový.To možná na jihu kde nemáte mráz,u mě včely krystaly vyhazujou do podmetu.
Jinak,pokud ti to jde,zimovat na zkrystalizovaným medu,rád přijedu na čumendu,co s tím v zimě dělaj.To mě fakt zajímá.
Je to ten novej přiblblej eko-bio trend,zimovat JEN na medu,ale hlavně je to o tom,že do těch včel nechcete investovat!

20 rokov som zimoval na skryštalizovanom slnečnicovom mede prakticky bez krmenia cukrom.... Ze do včiel nechcú včelári zimujúci na mede investovat??? A čo je to nechať tam med v cene 6€/kg namiesto 50 centového cukru?? .. Komik je tu niekto iný ako stefanos.. :-)

a to je právě to ,co to staví na hlavu,nechat tam med za 6euro? PROČ??? kvůli čemu včelaříš?pro radost?Kočuješ ke slunečnici,abys nechal med ve včelách?
Ekonomika postavená na hlavu!
V tom je ten rozdíl,med můžu prodat a peníze investovat do včel jinak.Nebo stagnovat,nechat jim tam část medu a co?Doufat,že se neposerou?

To snad ne!

Pavle, však si to dělej jak chceš. Včely zimují na medu už pár desítek milionů let, takže v tom bych problém neviděl. Sebrat vše a dokrmit cukrem je na první pohled a na papíře ekonomičtější, ale do hry vstupuje podstatně více faktorů, takže nakonec tam takový rozdíl není. Nemám nic proti včelařům, kteří jedou čistě na výnos a berou vše, ale není třeba si to alibisticky obhajovat tím, že včela na medu špatně přezimuje - to je opravdu nesmysl. Jinak já do včel investuju docela dost, mám komplet nové úly, dna, víka, pylochyty, výkluzy atd... Vše vlastní výroba ve špičkové kvalitě. A život pro mě není jen o penězích a zisku, ale o udržitelném hospodaření v souladu s přírodou. Tak to praktikuju v sadu, na poli i ve včelách. Ať se daří! Stefanos.

tohle není o tom,vyždímat se včel co nejvíc.V porovnání med-cukr je poměr jasný.Pakliže lokalita nedovoluje velké výnosy,musí se počítat s každým kilem a nechat včelám 15kg medu je zbytečnost.Nemluvě o melecitose atd atd..
Těžko můžu kvitovat zimování na medu,ani kdybych měl včely obklopeny lány.
Pokud máš čas a energii,ptž. jiný fin. příjem,můžeš si takhle hrát.Tvoje volba.
Mě to naučilo něco jiného,zimování na medu-trvalé-je dle mne plýtvání.
Tečka

Tak si to nech projít hlavou a spočítej kolik tedy stojí celkem ponechat včelstvo vklidu na slunečnici za 6€ které musíš navíc prodat za takovou cenu s vícenáklady, ztrátami z krmení, loupeživosti a nekvalitou.

Sacharóza také pěkně umí zkrystalizovat, naštěstí zdravý chomáč -15°C netrpí takže roztopí krystaly jak sacharózy, tak slunečnicového medu. Ten navíc má i pylová zrna takže na jarní rozvoj ideal.

Tak dokaž jak umíš počítat v čase a v globálu pěkně položku po položce, a nic nevynechat a neopomenout v případě nákladů s vytoučenou slunečnicí. _gp_
........
PavelA (31.30.59.189) --- 5. 7. 2018
Re: Snůška (71859) (71860) (71861)

a to je právě to ,co to staví na hlavu,nechat tam med za 6euro? PROČ??? kvůli čemu včelaříš?pro radost?Kočuješ ke slunečnici,abys nechal med ve včelách?
Ekonomika postavená na hlavu!
V tom je ten rozdíl,med můžu prodat a peníze investovat do včel jinak.Nebo stagnovat,nechat jim tam část medu a co?Doufat,že se neposerou?

To snad ne!

Ona slunečnice odkvete a bylo poní nyní dva roky zpětně houby. Píšu hlavně o datumu mezi 20.7.-31.8. kdy je potřeba alespoň minimální snůška. Pokud není žádná, včelstvo může mít zásob kolik chce ale ony se svou přirozeností a instinkty raději začnou s nekvalitou u výchovy plodu a spalování si tukových tělísek. A tyto dva aspekty je důležitější si pohlídat než to, jestli nechat nebo nenechat trochu slunečnice v úlu. Důležitý je trvalý přínos. A to se řeší buď česnovými nebo očkovými krmítky na malé množství sladiny nebo hlídáním té slabé trvalé snůšky. Tak se částečně vyřeší i reinvaze protože zlepšením kvality příjmu v beznůškovým období se lepší i odolnost proti destrukcím všeobecně. Pokud ale nosí z jiných úlů roztoče včetně příchozích dělnic migrantek co kvůli destrukci opouští destrukci a stěhují se zdravých včelstev, to je jiný infekční problém, který po překonání maxima infekčního tlaku také zkolabuje - jestli na slunečnici nebo na cukru je jedno._gp_
.........
stefanos689 (2a00:1028:9199:2cfa:2166:58f1:ebe5:cc8d) --- 4. 7. 2018
Snůška

Letos se mi vyplatilo nevytáčet květový med. Nyní 3-4 nástavky lípa + slunečnice. Poměrně překvapivé, protože za květen a červen spadlo jen 40 mm srážek. 2 nástavky vytočím, zbytek nechám na zimování - žádné krmení! Používám výkluzy. Břeclavsko 3 km od Lednice.

..........a to je právě to ,co to staví na hlavu,nechat tam med za 6euro? PROČ??? kvůli čemu včelaříš?pro radost?Kočuješ ke slunečnici,abys nechal med ve včelách?
Ekonomika postavená na hlavu!
V tom je ten rozdíl,med můžu prodat a peníze investovat do včel jinak.Nebo stagnovat,nechat jim tam část medu a co?Doufat,že se neposerou? ...........

Pavle pekne odvádzas pozornost od témy..nazval si tých,ktorí nedavaju cukor lakomcami..tak som ti to vysvetlil,a začneš tu mlieť zrazu o ekonomike..20 rokov som zimoval na mede zo slnečnice..až kým ju neprestali pestovat,resp.začali kultivary také čo prd dali..bežne sme točili zo slnečníc hliníkovú 35kg kanvu s obsahom vody 16% a menej..a 12-15 kg medu zostalo v plodiskách na zimu..to som ti napísal k tomu nezmyslu čo si tvrdil že včely nevyzimujú na skryštalizovanom mede..tých 12-15 kg krankám bez prímesi ligustiky či buckfastky bohato stačilo..v dnešnej dobe je zdravotná situácia taká,že si rozmyslím či zobrat včelám plnohodnotnú potravu a nahradím ju sacharózou..to može byť častokrát posledný kliniec do ich rakvy..

Zajímavý poznatek. Chce to včelám trochu pomoct a mít vysázenou svazenku nebo brutnák na polnosti. Pracuju na tom... Letos v menším, příští rok snad více.

Takhle nejak mi to funguje,ta podnecovaci snuska je.Na poli svazenka,ve vesnici loubince,v lese na loukach bodlaky,pchace,sadec konopac,chrastavce,kakost,na pasekach starcek hajni.Nepamatuju,ze bych nekdy musel pokrmovat oddelky.
Nechat vcelam jejich med mi pripada naprosto prirozene,mam skoro dotoceno,beru zavickovane,nezavickovane roztahuju,at si je prenosi do plodist,ted je plodistich 8-12 kg svetleho medu,na ktery sahat nebudu.Ekonomicky je to nejakych 400 kg medu,ktereho se dobrovolne vzdam,protoze bych za nej musel dodat 400 kg cukru.Ta prace s vytacenim,pripravou cukru atd.mi zato rozhodne nestoji.Ekonomika neekonomika.

Tato diskuse se mi zdá poněkud zmatená. Zimování jen na medu by nás vrátil
ona přelom  století 19 a 20. kdy se ještě provádělo medobraní po zimě.
Zavedení rozběrného díla a přesunutí medobraní do léta a následné zakrmení
cukrem očividně zlepšilo vyzimování včelstev cca o20%.

Takže, Rádoby ekologické snahy se tady míjí účinkem a rovněž tak i snahy
vytahovat něco ze starých praktik nevedou jistě k úspěchu. To jsou
zkušenosti z mého okolí. Dotyční se po čase všichni vrátili k moderní
praktikám a po svých velkých ztrátách je pak důsledně dodržují.




pepan




---------- Původní e-mail ----------
Od: Gusto <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 7. 2018 1:29:12
Předmět: Re: Snůška
"..........a to je právě to ,co to staví na hlavu,nechat tam med za 6euro?
PROČ??? kvůli čemu včelaříš?pro radost?Kočuješ ke slunečnici,abys nechal
med ve včelách?
Ekonomika postavená na hlavu!
V tom je ten rozdíl,med můžu prodat a peníze investovat do včel jinak.Nebo
stagnovat,nechat jim tam část medu a co?Doufat,že se neposerou? ...........

Pavle pekne odvádzas pozornost od témy..nazval si tých,ktorí nedavaju cukor
lakomcami..tak som ti to vysvetlil,a začneš tu mlieť zrazu o ekonomike..20
rokov som zimoval na mede zo slnečnice..až kým ju neprestali
pestovat,resp.začali kultivary také čo prd dali..bežne sme točili zo
slnečníc hliníkovú 35kg kanvu s obsahom vody 16% a menej..a 12-15 kg medu
zostalo v plodiskách na zimu..to som ti napísal k tomu nezmyslu čo si
tvrdil že včely nevyzimujú na skryštalizovanom mede..tých 12-15 kg krankám
bez prímesi ligustiky či buckfastky bohato stačilo..v dnešnej dobe je
zdravotná situácia taká,že si rozmyslím či zobrat včelám plnohodnotnú
potravu a nahradím ju sacharózou..to može byť častokrát posledný kliniec do
ich rakvy..
"

Vytahovat staré praktiky nevidím jako problém. Ale musí se ty staré praktiky přizpůsobit současnosti. Dneska je včelaření podstatně jiné než například před takovými 100 lety.
Změnila se snůška, změnily se včely, změnily se úly, změnily se požadované zákroky ( léčení...) atd.

"Nesmysl. Chomáč si zkrystalizovaný med krásně roztopí. Vyzkoušeno. Někdy tu jsou fakt moudra k přečtení. "
-------------------------------------------
Vyzkoušeno není nic. Zkrystalizovaný med je směs krystalů cukrů a mezi nimi je stále nějaký tekutý med .Ten je možná jako potrava včel v zimě dokonce ještě výhodnější než nezkrystalizovaný med, protože je řidší - soustřeďuje se v něm veškerá voda z toho medu. Za mrazů, kdy včely nemohou ven za vodou, je takhle řidší med určitě pro včely výhodnější.
Když včely tu sladkou tekutinu vysajou a odhalí tak krystaly cukru, potom záleží, jak jsou ty krystaly cukrů velké a jaká je relativní vlhkost v úlu. Když je velká vlhkost a krystaly jsou malé, vlhkost se na těch krystalcích absorbuje , rozputí je a včely je zkonzumují. Velké krystaly a malá vlhkost znamená, že krystaly včely vyhodí z buňěk na dno úlu.
Vlhko v úlu - zimním chomáči je podle mně spíš při oblevách a teplotě jen kolem nuly, za velkých mrazů totiž vlhkost v úlu zmrzne a uvnitř zimního chomáče je tak spíš sucho. Proto, když se často střídají mrazy a teplota kolem nuly, v průměru včely vhodně zkrystalizovaný med spotřebují. Když je dlouho mráz bez oblevy, v úlu je pořád sucho, krystalky nemají vlhkost, aby se mohly rozpustit a včely je tak ve velkém množství hážou na dno úlu.
Když nastane na konci zimy obleva, při vhodné konstelaci vlhkosti uvnitř úlu, při této oblevě, se naráz rozpouští hodně krystalků cukrů, které ještě včely nestíhly vyhodit z buněk na dno - včelstvo má najednou velké množství otevřených buněk s trochou sladiny - funguje to jak podněcovací efekt, aby se včely na konci zimy rozplodovaly.
Jak už jsou rozplodované, tak ve skoro každém úlu je tak vlhko, že se obvykle rozpustí i velké hrubé krystaly a včely tak spotřebují beze zbytku i hodně zkrystalované zásoby.
Asi tak si představuji, že funguje "rozpouštění" zkrystalizovaných zásob včelami.

Po zdravotní stránce by logicky měl být květový med vhodnější než cukr.

Ti co v letech velkých úhynů (podzim - zima 2014 / 2015) měli včelstva jen nebo převážně na medu měli ztráty stejné nebo vyšší než ti, kteří tradičně vytočili i plodiště, mnohde i s plodem, a zakrmili 12-15kg řepného cukru.

Stále čekám, kdy se krmení cukrem projeví na úpadku v chovu - nemoci, oslabení, jak to tvrdí členové Šance pro včely a jiní (nic ve zlém, to je jen příklad) a stále slyším cukráře vykřikovat jak točí i 50kg na včelsto, zatímco já na medu s bídou třetinu. Lepší včely na medu nakonec nemám, stejně je třeba některé dokrmit.

Cukrem se dokrmovat bude stejne,podrazi se tak medne zasoby,cukr si vezmou v zime,med je na jaro.V tom nevidim naprosto zadny problem ani navrat ke starym praktikam.Vzato neekonomicky,ale nakladove,ponechany med nestoji ani korunu,nakup cukru je investice.Brano z pohledu,kdy vydelek ze vcel nejde do rodineho rozpoctu,ale slouzi na konicka.Kdo dotuje rodinu ci je primo zavisly na vynosech medu,ten pochopitelne vymacka ze vcel maximum.Ja se vcelkama bavim.

Když bude pozdni snuska ze slunecnice atd. jak pise Gusta tak tedy doporucujete vytocit i plodiste vcetne zavickovaneho plodu aby se moderne nezimovalo na medu?

Karel

Do te pozdni snusky se vyrazne u nas promitne starcek hajni,byly roky,kdy dal i 10 kg a dokrmovalo se doslova par kg cukru...Medovicove vence taky nikdo nevytoci,dnes vim,ze je vcelstva na les taky trosku predpripravit,tzn.do plodist nacpat ke stenam kvetovy med z medniku a medniky nechat na lesni med,kam med proudi kominem a nemusim se bat,ze by zustaval dole,i kdyz neco malo tam daji.Letos jsem si tak vcelky nachystal a ted tocim cernotu,v plodistich je u sten a nad plodem kvetak,casto jeste i zkrystalizovana repka u sten nastavku,kterou vcely zatim nenacaly.Klidne ji v techhle mistech necham na zimu,vyberou ji na jare.Proc si to mam delat slozite,kdyz to muze byt jednoduche.
Jestli uz nebudou msice,nakapu varromed,dokrmim na 20 kg a fertyk.

....
Tato diskuse se mi zdá poněkud zmatená. Zimování jen na medu by nás vrátil
ona přelom století 19 a 20. kdy se ještě provádělo medobraní po zimě.
Zavedení rozběrného díla a přesunutí medobraní do léta a následné zakrmení
cukrem očividně zlepšilo vyzimování včelstev cca o20%.

Takže, Rádoby ekologické snahy se tady míjí účinkem a rovněž tak i snahy
vytahovat něco ze starých praktik nevedou jistě k úspěchu. To jsou
zkušenosti z mého okolí. Dotyční se po čase všichni vrátili k moderní
praktikám a po svých velkých ztrátách je pak důsledně dodržují.

Pepan
Ale kdeže pepane...ono to záleží na podmienkach..kde sa pestujú slnečnice,tak včeĺari to majú jednoduchšie..samozrejme,musia byť vhodné kultivary a aj podmienky na tvorbu nektáru..posledné roky sa mi stáva pravidelne,že sa družstevníci vykašlú na záverečnú kosbu vojtešky ,a včely na prelome srpna a září zalejú´10 r plodiská 42x35 tak,že nejdú udvihnút..tam ani nemám kam cukor dávať..snad by som to nemal v září vytáčat??.. Žiadna móda ani prelom storočí..podobne to majú včelári v lokalitách kde sa premnožila zlatobyl kanadská..táto a aj príp.spomínaná krmná vojteška sú porasty bez pesticídov,čo má pre včely v polno krajine cenu zlata..

Vytočili jsme bez problémů náš první med 28.5.2018. Po 3 týdnech začal cukernatět. Uskladnili jsme dle rad v chladné spíži v temnu. Dříve jsem kupovala med a uskladňovala jej úspěšně bez cukernatění při pokojové teplotě, v obýváku nebo kuchyni na skříni. Co je správné?
Děkuji za odpověď, Helena

Med ktorý ste kupovala predtým,bol s najväčšou pravdepodobnosťou poškodený spracovaním pri vysokej teplote,následkom čoho si udržal dlhodobo tekutú konzistenciu..teraz máte svoj kvalitný surový med,ktorý vám nescukornatel,ale skryštalizoval..tak ako sa na kvalitný med patrí..(samozrejme sú aj výnimky,ako napr agátový,ktorý vám kryštalizovať nebude)

prubeh roku ma stale stejne pokracovani - sucho a medovice stale neni. vcera prisel kratky lijak v podobe monsunoveho deste , kdy vetsina vody asi odtekla po povrchu. pred tim jsem pozoroval jak se prehanky prohaneji pres drahanskou vrchovinu,jeseniky,sv. kopecek u olomouce ,prostejov,libavou, moravskou branu, az novojicinsko,hrad helfstyn,prerov, sv.hostyn,valassko,smer zlin,chriby-kdybu tam nebyly kopce tak i slovacko - takovy vyhled na moravu mam a s pouzitim dalekohledu 20x60 jeste podrobnejsi, tam pravdepodobne podle pruhu na obloze byl dest a tady stale nic -pokud nebude prset casteji, tak medovice nebude, anebo jak se to jedenkrat stalo,ze medovice priletla a nikdo nevi odkud. postupne vytacim horni nastavky a vynos nyni odhaduji na 20-25 kg. narikam pouze na dobu bez snusky od konce repky-byly jenom sem tam nejake strikance, ubytek od te doby odhaduji mezi 8-14kg. ale to je osud-neni to trvaly jev. pokud bude repka-hure nabude-jenom lepe. se zimovanim na medu krome medovice mam skusenosti obojetne-repka se mi zda prilis sucha.podkrmit cukrem,ktery vydrzi az do jara.

Vytáčený med obsahuje takzvaná krystalizační centra, drobné krystalky cukrů a příměsi, jako pyly a drobné úlomky. V takovém případě začíná krystalizace medu na těchto centrech a ihned, jak se med vytočí a uloží do chladu. Rychlost, za jakou takhle med zkrystalizuje v celé hmotě, pak charakterizuje náchylnost toho medu ke zkrystalování.
Kupovaný med nemá žádná krystalizační centra, drobné krystalky cukrů jsou rozpuštěny ohřátím a pyl a drobné úlomky jsou odstraněny filtrací. Nějakou dobu, minimálně pár měsíců pak takový med vůbec nekrystalizuje, protože nemá na čem. Potom začne vlivem nějaké iniciace krystalizovat. Buď při větším poklesu teploty nebo střídání teploty nebo se projeví, že tam například pár zrnek pylu přece jen zůstalo. Ale jelikož obvykle nemá takové množství krystalizačních center, tvoří se obvykle malé množství velkých hrubých krystalů a potom tekutý zbytek, kde se soustřeďují nekrystalující cukry, jako fruktóza.
Jinak si myslím, že obojí uskladňování medu bylo správné, to uskladňování za pokojové teploty na skříni bylo na krátkou dobu, řekněme tak půl roku. Spíš tam byl problém, že tam bylo asi světlo, hlavně pokud to bylo někde u okna.
Dále podle mně je pro kvalitu medu, jak se používá, podstatné to, jak krystalizuje. Některé druhy medu uložené v klidu ve sklenicích zkrystalují rovnoměrně v celé hnotě a měkce, takže použití medu je snadné. Jiné zkrystalují ve velmi tvrdou hmotu, která se ze sklenice obtížně dostává a dá se jen omezeně použít, třeba nedá se namazat na chleba. Tam je potom třeba použít praktiky pastování. Minimálně je třeba tekutý med hlídat a jak se začne kalit - tuhnout, tak ho promíchávat. Dokud med není tak tuhý, že to nejde. Pokud by to nestačilo, je třeba tekutý med naočkovat polotekutým medem s množstvím drobných krystalků - už pastovaným v množství 5 - 10 %. zase, rovnoměrně rozmíchat a potom zase promíchávat, dokud med není tak tuhý, že to nejde.

Co to je zas za novinky. Med nejsnáze krystaluje při poměru glukozy k
fruktoze 1 : 2 nebo naopk , to si už nepamatuji. Toto platí především u
řepky. Dále pak u medovicových medů. Ne ale u všech. Promin alle kdes chytl
co si napsal. . Mám tady včelaře a nevěř tomu , má doma med už 20 let a
možná i déle a je stále tekutý. Chtěl jsem at ho otevře , říkám že bude
zakyslý. Moc se mu nechtělo aby nechyt nový vzduch. Potom to udělal ale
neměl jsem ochutnat důvěru, pak jsem to okusil. Tu chut mam stále v paměti.
Lepší jsem nikdy neokusil. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 7. 2018 13:13:49
Předmět: Re: cukernatění medu
"Vytáčený med obsahuje takzvaná krystalizační centra, drobné krystalky
cukrů a příměsi, jako pyly a drobné úlomky. V takovém případě začíná
krystalizace medu na těchto centrech a ihned, jak se med vytočí a uloží do
chladu. Rychlost, za jakou takhle med zkrystalizuje v celé hmotě, pak
charakterizuje náchylnost toho medu ke zkrystalování.
Kupovaný med nemá žádná krystalizační centra, drobné krystalky cukrů jsou
rozpuštěny ohřátím a pyl a drobné úlomky jsou odstraněny filtrací. Nějakou
dobu, minimálně pár měsíců pak takový med vůbec nekrystalizuje, protože
nemá na čem. Potom začne vlivem nějaké iniciace krystalizovat. Buď při
větším poklesu teploty nebo střídání teploty nebo se projeví, že tam
například pár zrnek pylu přece jen zůstalo. Ale jelikož obvykle nemá takové
množství krystalizačních center, tvoří se obvykle malé množství velkých
hrubých krystalů a potom tekutý zbytek, kde se soustřeďují nekrystalující
cukry, jako fruktóza.
Jinak si myslím, že obojí uskladňování medu bylo správné, to uskladňování
za pokojové teploty na skříni bylo na krátkou dobu, řekněme tak půl roku.
Spíš tam byl problém, že tam bylo asi světlo, hlavně pokud to bylo někde u
okna.
Dále podle mně je pro kvalitu medu, jak se používá, podstatné to, jak
krystalizuje. Některé druhy medu uložené v klidu ve sklenicích zkrystalují
rovnoměrně v celé hnotě a měkce, takže použití medu je snadné. Jiné
zkrystalují ve velmi tvrdou hmotu, která se ze sklenice obtížně dostává a
dá se jen omezeně použít, třeba nedá se namazat na chleba. Tam je potom
třeba použít praktiky pastování. Minimálně je třeba tekutý med hlídat a
jak se začne kalit - tuhnout, tak ho promíchávat. Dokud med není tak tuhý,
že to nejde. Pokud by to nestačilo, je třeba tekutý med naočkovat
polotekutým medem s množstvím drobných krystalků - už pastovaným v
množství 5 - 10 %. zase, rovnoměrně rozmíchat a potom zase promíchávat,
dokud med není tak tuhý, že to nejde.
"

CO si pamatuji ze školy.
Krystalizaci medu zapříčiňují tzv. krystalizační centra. To jsou pyly, drobné nečistoty, krystaly již existující a jiné pevné části medu. Krystaly již existující se využívají iv tzv. procesu řízené krystalizace medu, podle požadavku trhu.

Požadavek trhu je i mimo jiné aby med, který je často ztuhlý, byl co nejdéle kvůli prodejnosti tekutý. Takže se takový med s mnoha svými částmi upraví řízeným ztekucením a odeberou se filtrací veškeré pevné částečky.

Po ztekucení a filtraci dojde k procesu homogenizace trhem požadované šarže a úpravou tzv. mísení medu více druhů. Toto je mimo jiné proces u výroby vína nazván tzv zcelování v jednu požadovanou šarži. Takže tento moment lze nazvat výrobou medu, ikdyž samotnou výrobou se zabývají hlavně včely.

Mísení medu probíhá v úlech neustále podle snůšky. Jenže včelař má možnost provádět postupy medobraní jednodruhových medů vizuálním výberem plástů. A nemá často homogenizační nádoby kde by naráz mohl odstředit jeden med a hlavně zbavit med drobných částeček zapříčiňující vznik krystalizačních center.

Samotný poměr glukózy nad fruktózou je také rozhodující, ale jen proto, že čistá glukóza je známa jen v suchém sypkém stavu a čistá fruktóza jen v tekutém. Samotný poměr, teplota, tlak, promísení a technologie zbavení všech částí je potom ve výsledku tím co nabízí v super hyper marketu na regálu co si zákazník žádá.



Co už ze moc školy není ale je to mým názorem co probíhá v otázkách medu dnes.

Takže k problematice, zakazník dodnes neví jak má vypadat med, jak se med chová, jak chutná, co zapříčiňuje jeho vizuální projevy od krystalizace přes vrstvení a znovu rozpušnění v sacharózu.

Procesy v medu jsou natolik složité, že nelze říci, že v původně neupraveném medu vznik např. HMF nebo zpětný proces vzniku sacharózy po nějakém delším čase od rozštěpení přes jednoduché cukry zpět, sedimentace, nerozpustné části které vznikají JSOU PŘÍČINOU NEKVALITY MEDU. To určuje jen byrokrat že HMF je "špatný", nečistoty nad 1% jsou "špatný", diastatická aktivita je "špatná" atd. Stále více také laboratoře svými špinavými praktikami sdělují, že med je prý znečištěn Coli bakteriemi což je logicky jejich problém když jim na miskách naroste jejich špina co mají okolo sebe v labině.

Takže poděkujte byrokratům že "vyčistili" a vyrobili papírově med podle vyhlášek. A peskují včelaře a ohýbají skutečnost takovou, co je med.

A nejhorší že laboratoře dnes nemají opravdové referenčí vzorky původních neupravovaných medů přímo z úlů, pracují jen stím, co dodávají včelaři do výkupu což je kvůli ceně často med nepůvodní.


Můj názor je stejný, čím je med starší, tím je zralejší. ztekutí a rozvrství se. A chuťově je vzhledem k vyššímu obsahu produktů ze stárnutí je nemožné ho nějak jednoduše nahradit náhražkami jako med aktivní, mladý.

Tak trochu k tématu co med vůbec je a jak se chová, protože je ŽIVÝ - živou směsí cukrů a přidaných látek co mu dává včela a okolí úlu._gp_
..........
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 8. 7. 2018
Re: cukernatÄ?nĂ­ medu

Co to je zas za novinky. Med nejsnáze krystaluje při poměru glukozy k
fruktoze 1 : 2 nebo naopk , to si už nepamatuji. Toto platí především u
řepky. Dále pak u medovicových medů. Ne ale u všech. Promin alle kdes chytl
co si napsal. . Mám tady včelaře a nevěř tomu , má doma med už 20 let a
možná i déle a je stále tekutý. Chtěl jsem at ho otevře , říkám že bude
zakyslý. Moc se mu nechtělo aby nechyt nový vzduch. Potom to udělal ale
neměl jsem ochutnat důvěru, pak jsem to okusil. Tu chut mam stále v paměti.
Lepší jsem nikdy neokusil. Standa

Je tomu přesně tak, zákazník supermarketu ani neví co má od medu očekávat a ani ho to moc nezajímá.

Protože med dneska už pro většinu lidí není základní potravinou, jak býval v předprumyslové minulosti. Med je dneska brán nanejvýš jako sladidlo čaje při nemocech. Větší regál v obchodech má kdejaký kečup, kterého se prodá násobně více.

Stále opakující se číslo. Průměrná spotřeba cukru na osobu za rok je plus minus 40kg. Medu ani kilo. Kdyby ty čísla byly obráceně jak ve starověku, medu by bylo při dnešní populaci určitě nedostatek. V dlouhodobém horizontu je obchod s určitým ,, zbožím " na vzestupu, jiným, jako tomu je bohužel u medu, na sestupu.

Propagační akce na zvýšení prodeje medu či osobní reklama zabírají jen krátkodobě, třeba se zvýší jen plýtvání jako u vína, nakonec stejně přijde odbytová kocovina.

Pokrok nezastavíš, chutě lidí nezměníš.

Tak třeba v Albertu má med velký kus regálu a poměrně vysoké ceny. Naposledy až do 400/kg.

Ale co bych měl od medu očekávat fakt nevím. Různou chuť a konzistenci.

Nebo je tam něco navíc co má z hlediska výživy nějaký vyšší význam co nenahradí třeba ovoce nebo zelenina atd?

Karel

opravdu do 400kč/kg ?

"Co to je zas za novinky. Med nejsnáze krystaluje při poměru glukozy k
fruktoze 1 : 2 nebo naopk , to si už nepamatuji. Toto platí především u
řepky. Dále pak u medovicových medů. Ne ale u všech. Promin alle kdes chytl
co si napsal. ."
-------------------------
souhlasím. Krystalizace potom taky závisí na tom, kolik ten med obsahuje vody.Závislost je určitě všem jasná. Dále potom krystalizace závisí na tom, jak moc je složení medu složité, kolik tam je různých cukrů a dalších , zejména bílkovinných látek. Květové medy mají jednodušší složení a taky jejich krystalizace probíhá v kratším časovém období, medovicové medy krystalují pomaleji nebo i vůbec.
Potom závisí, jestli se krystalizace urychluje nebo se ji snaží naopak zpomalit.
Když se krystalizace urychluje, třeba přidáním krystalizačních center nebo velkou změnou teplotu, vznikne množství malých vzájemně pohyblivých krystalků, med je pastovitý. Buďto zpracovaný, nebo kvalitní květový i medovicový med tuhne do pastovitého stavu přirozeně. Takové medy mají vysokou užitnou hodnotu, protože ta pastovitost a tím snadná manipualce s medem zůstává konstantní.
Některé medy, které tuhnou do tvrdého stavu se pastováním mohou zpracovat do pastovitého stavu, ale dlouhodobě, v řádech let zase tuhnou a tvrdnou zpět do původního tvrdého stavu.

jj. přes 300Kč za kilo to bylo určitě.
Samozřejmě v lepším a menším balení.

Vy nesledujete situaci na trhu? :-)

Karel

ne,ne u nás nakupuje žena.Já super-hyper nesnáším.

Vývoj ceny medu mě moc nezajímá..prodávám ze dvora 140-160kč/kg
takže tak.......

Mne tedy situace na trhu taky netrapi,prodavam za max.co muzu od zakazniku dostat a zajima mne regionalni vyvoj cen v miste prodeje,ne blaboly statistiku o cene medu v CR.Cena se vyvyji podle regionu a kupni sily obyvatelstva tamtez.Nejaka Praha a prodejni ceny tam,jsou mi celkem sumak,bo za podobne ceny by mi vydrzel med na sklade hodne a hodne dlouho.

Vyviji mam y,omluva cestinarce....Ono se toho o prodejni cene naplacalo spoustu,od podobnosti s cenou masla,o vazeni si nebo nevazeni si sve prace atd.Tohle vsechno zakaznika ale nezajima.Zajima ho standartni kvalita za mistne obvyklou cenu.Jak u medu,tak merunek,brambor,mleka,tresni...Videl jsem tresne za 90 kc,lid to komentoval slovy "za tuhle cenu to koupi jenom uplny dement".A prece se jich par naslo..Bohuzel takovych par nam moc nepomuze,potrebujem relativne dobrou cenu na veskerou produkci medu,malokdo na ni umi rok pockat a ma moznost si par tun ulozit na lepsi casy.Pro vcelare majiciho rocne nekolik tun ci desitek tun medu je ta "dobra" cena jinde nez u vcelarika s 5 vcelstvy,ktery je presvedcen o excelentnosti sveho medu za top cenu.Srovnavame nesrovnatelne v ruznych podminkach a s ruznou motivaci ke vcelareni.

Vidím několik bodů.

Neprve musí být přesvědčení koupit med ...

potom zájem o nějaké množství ...

po zjištění za kolik peněz (pozice v nákupním koši domácnosti)

- výběr kde koupit ...

takže následuje doprava ke zboží neboli jak ho přemístit ke spotřebitelovi k jejich domovům

nakonec je důležitý celkový dojem zákazníka z obchodu, pocit z chuti, barvy atp ...

nic více...? Tedy to je hodně rozhodnutí a dojmů zákazníka jen pro samotný prodej. Proto je cena medu tak diskutabilní.

Pokud někdo zjednoduší tuto chronologii, med se může prodávat lépe a možná i za více


_gp_

Podle mne je problém v klesající ceně cukru.
Protože je spíš nesmysl přirovnávat cenu medu k ceně másla, protože tyto produkty se navzájem spíš nenahrazují, ale jen doplňují.
Cena medu by se měla porovnávat s cenou cukru, protože toto jsou vzájemně konkurenční výrobky.
Cukr je konkurence nejenom přímo natvrdo jako sladidlo, ale taky jako podstatná přísada do spousty potravin. Protože například všelijaké marmelády, povidla a džemy už jsou přímým konkurentem medu, cukr je jejich podstatná složka a přitom se může uvažovat, že díky jejich ovocné složce to jsou v podstatě stejně zdravé a přírodní potraviny jako med. A i jinak, ve spoustě receptů na jídlo je cukr a med vzájemně nahraditelný. Od třeba omáčky či mořidla na nakládání masa třeba před grilováním barbecue až po všelijaké pečivo a cukrovinky.
Kdo je pilnější a iniciativnější, si místo nákupu medu od včelaře udělá třeba umělý med, základní recept je jednoduchý. Stačí ty látky , třeba z květu pampelišky nebo bezu nebo z bylinek dostat do cukerného roztoku a ten povařit a zahustit s troškou kysleiny citrónové, aby se sacharóza z cukru rozštěpila na glukózu a fruktózu a je tady směs chovající se jako včelí med.
Dokonce i medovina by podle mně šla bez problémů dělat místo medu z cukru a nikdo by to ani nemusel poznat, stačí rozdíl přebít kořením a bylinkami.

A co se týká poměru ceny cukru a medu, bude se to i dál zhoršovat. Ještě před takovými 150 - 200 lety byl cukr pomalu dražší než med. Zařízení cukrovaru bylo drahé, nedokonalé a vyžadovalo spoust lidské práce, přitom cukrovar produkoval jen málo cukru. Zatímco do ceny medu se tehdy v podstě promítla jen cena dřeva, toho klátu, ve kterém se usídlily včely, rozložená na řekněme dobu životnosti běžného málo udržovaného klátu - 20 let. Když nepočítám čas a práci včelaře a hospodáře.
Od té doby se cukr zlevňuje, protože cukrovary se racionalizují a zvětšují. med se naopak zdražuje, protože na včelaření musí být postupně čím dále speciálnější a dražší pomůcky a přípravky a nakonec i čím dále dražší léčení a běhání kolem toho, třeba dopravování auty na stanoviště.
Například za socíku komunisté stanovili cenu cukru jako asi pětinu až osminu ceny medu. Kilo cukru 7,30, výkupní cena medu 35 běžná (a tolerovaná) prodejní cena medu od včelaře ze dvora 45 - 60 za kilo, zpracovaný med v obchodě tuším 60 To vydrželo nějak 10 - 20 let.
Dneska ten poměr vychází od té cca šestiny sedminy až cca patnáctiny ( kilo cukru v Kauflandu bylo za 11,30.).Ovšem jinde v EU bude ten poměr běžně 1.30 až 1 : 50.
Neboli cukr v EU je až padesátkrát levnější než kvalitní místní med. To vytváří obrovský tlak jednak na jedné straně na propagaci medu a včel, jednak na druhé straně na dehonestaci bílého rafinovaného cukru.
Poznámka : ceny jsem uváděl z hlavy, násobky a poměry rovněž. Pokud někdo vyhledá skutečné ceny a bude to přepočítávat, bude se to určitě trochu liši, ale nijak zvlášť moc.

jistě,ale srovnávat cukr-med na 100% taky nejde.Med je tak specifická potravina,že tlak na marketing prodeje je obrovský.Tedy pro toho,koho se to týká a troufnu si tvrdit,že dnes se to týká i malých včelařů.
Jasně,kdo má pár včelstev,med prodá stálým zákazníkům/i když i ti odcházejí a přicházejí/ a stačí mu pár cedulí a nové flašky+etikety.
Ostatní buď spoléhají na výkupy/což je taky ošemetné mnohdy/ nebo investují do toho marketingu.
Na druhou stranu je dobré využít "pomatenosti" poslanců v EP a lobovat např. za vyšší povinné podíly medu v některých potravinách/perníky,sušenky atd.../
A nebo se na to vyprdnout a jít pěstovat třeba levanduli....

To nejde skoro nic stoprocentně srovnávat.
Já prostě vidím, že normální běžná rodina, která musí často obracet korunu, bude medu kupovat málo. Spíš proto ,aby v domácnosti nechyběl a byl třeba na vánoce nebo na nějakou sváteční či výjimečnou příležitost. Než na každodení používání, slazení třeba kafe a přidávání při vaření. Tam se budou snažit co nejvíc med nahražovat cukrem.
Mimochodem, světová cena cukru má být nyní okolo 5,5 korun za kilo. Kolik bude asi stát, až bude kyvadlo ceny na opačné straně?
Podle mne dlouhodobě a denně budou med používat za prvé bohatí lidé. A za druhé lidi zpracovaní propagandou, podle které je med zdravý a bílý cukr je jed.
To prvé je v pořádku, to druhé si nejsem jist, jestli to není třeba úplně špatně.

Když lamentujem nad cenami medu, cukru i práce, chtěl bych informovat, že není pravda, že med v EU stojí výrazně více než v ČR. V diskontech v EU je koncová spotřebitelská cena zhruba o 10% vyšší než u nás, cca 8€/kg bez akční ceny apod. Možná mnohde ve VIP zónách, v centrech historických měst, hotelích nebo v krámcích se suvenýry najdete cenu i násobně vyšší, zvláště u malých balení, ale nejnižší běžná cena v EU se blíží té naší nebo naopak. Ano, horší je to v poměru k výdělku v čr, ale tohle téma brát nechci. Výkupní cena by měla být někde mezi 60 až 120 podle kvality-atraktivnosti medu, kvantity. Mášli kvalitní med a chceš víc ? Prodej si ho sám. V opačném případě ho prodej výkupci, on si ho zušlechtí taky sám. :)

tak tak..
med je doplňková potravina,podle toho vypadá cena i spotřeba..
jen mě zajímá,kdy vyplavou na povrch nové snahy o založení dalšího odbytové firmy, na med od členů ČSV....až utichne dění okolo Včelpa?

krásně sprchlo,ráno trochu chladněji,ale už se otepluje...

dal jsem podložky a spad 0,jenže se tam dostanu tak jednou za dva dny a na podložkách řáděj mravenci.
Dám papíry dovnitř a uvidíme,ale okem jsem na včelách roztoče neviděl.
Jinak některá včelstva už vyhnala trubce.
Pavel,Podkrkonoší

"Když lamentujem nad cenami medu, cukru i práce, chtěl bych informovat, že není pravda, že med v EU stojí výrazně více než v ČR. V diskontech v EU je koncová spotřebitelská cena zhruba o 10% vyšší než u nás, cca 8€/kg bez akční ceny apod. Možná mnohde ve VIP zónách, v centrech historických měst, hotelích nebo v krámcích se suvenýry najdete cenu i násobně vyšší, zvláště u malých balení, ale nejnižší běžná cena v EU se blíží té naší nebo naopak. Ano, horší je to v poměru k výdělku v čr, ale tohle téma brát nechci. Výkupní cena by měla být někde mezi 60 až 120 podle kvality-atraktivnosti medu, kvantity."
------------------------------------------
Já mám zprávy několik let staré, z odborných včelřských překladů. A jednalo se tam práve o med produkovaný většími včelaři, třeba francouzskými, který buďto prodávají ve své prodejně nebo dodávají do nějakých místních prodejen.
Otázka je právě, jak je to s diskonty, protože diskonty jakožto velké supermarkety mají právě velmi vysoké tlaky na dodavatele a tak jestli ten med, za 8 euro za kg, není právě onen typický "vyrobeno ze směsi medu EU a ze zemí mimo EU".
60 až 120 Kč za kilo by byla dobrá cena do výkupu a stálo by za to aspoň u méně prodejných medů nebo komu by se nechtělo nebo nemůže "šachovat" s drobným prodejem, dělat primárně med pro výkup. Ale obávám se, že to nepůjde, protože i u jiných zemědělských produktů spíš funguje, že třetinu ceny i víc si na maržích vezme obchod, třetinu ceny i víc vezme výkupce a velkozpracovatel a producent, zejmína drobný, bere jen to, co mu ti výše uvedení nechají. Zvláště když drobný producent nemá ani odborné marketingové znalostzi a dovednosti ani tržní sílu, aby mohl výkupní cenu ovlivňovat.

"med je doplňková potravina,podle toho vypadá cena i spotřeba..
jen mě zajímá,kdy vyplavou na povrch nové snahy o založení dalšího odbytové firmy, na med od členů ČSV....až utichne dění okolo Včelpa?"
----------------------
Přesně vystiženo, med je doplňková potravina.
Odbytová firma ve formě Včelpa je přežitek. Ve výsledku by to bylo jen skryté dotování včelařů, které by stejně někdo musel platit. Jestli ČSV z členských příspěvků nebo stát z daní...
Ostatně Včelpo na toto defakto dojelo, protože funkcionáři Svazu chtěli současně, aby Včelpo drželo dobré výkupní ceny včelařům a ale taky aby současně bylo ekonomicky soběstačné nebo raději i ziskové. Včelpu tak nezbylo nic jiného než se pouštět do těch hodně rizikových obchodů a tam potom byla jen otázka času, kdo a kdy strčí Včelpu do cesty nějaký klacek ,aby zakoplo.
Možná by se uchytilo něco na místní nebo regionání bázi, založené třeba na technologické pomoci s vytáčením medu či zpracováním vosku. Jako že by drobný včelař pokud by jeho plásty měly odpovídající parametry - rámkovou míru, pevnost plástů, mezerníky, nemusel mít doma medomet a zpracovnu medu, jen třeba nějakou chladírnu na plásty. A jen by jednou za čas dovezl plásty na vytáčení nebo třeba i na zpracování vosku. A zpátky dovezl hotový produkt, med nebo rovnou pastovaný med nebo rovnou paletu sklenic s medem nebo mezistěny a odlitky vosku.
Problém vidím ale zase v nízké ceně medu - z ceny medu by musela jít nějaká částka na provoz takového zařízení a to s dnešní cenou asi nepůjde. U vosku myslím problém nebude, rozdíl mezi cenou vykupovaného vosku a zpracovaných mezistěn je dostatečný.

Na med clenu neni nic takoveho potreba.Verim,ze po dvou hokus pokusech je do tretiho nenalakaji ani na zlate tele.Z toho druheho je dodnes pachut,z toho prvniho zbyla bezcena akcie.

Co léčení KŠ + gliceryn a napuštěné jednorázové utěrky,viz MV
zkoušel někdo?

A veru,kvuli provizim top funkcionaru,co by vykupcich medu,to bezny clen nepotrebuje uz vubec.

obávám se,že pokusy na svých včelách dělat nebudu.Jakmile se objeví něco "nového" tak hned vyzkoušet? hmmmmm......

Co léčení KŠ + gliceryn a napuštěné jednorázové utěrky,viz MV
zkoušel někdo?

My letos zkousime varromed,zkusime-uvidime.Treba dojde pristi rok i na glycerin,kdo vi?

Já myslím, že nic jiného nezbude než pokusy.
Díky dřívějším lidovým výzkumníkům a ppotom lemplům získali či získávají roztoči odolnost proti současným účinným léčivům dříve, než to muselo být. A nová účinná léčiva na chemické bázi se nehledají a nevyvíjejí, protože díky kampani všelijakýc "píp" je chmie neekologická a ošklivá.
Takže budeme experimentovat s málo účinnou a pracnou léčbou buď přírodními látkami nebo jednoduchými chemickými látkami, jako jsou ty organické kyseliny.
mimochodem ,kyselina šťavelová je docela slušně nebezpečná.

Na pokusy tady byl Dol.Bohuzel se zakopal na domnence,ze on bude narizovat co a kdy budou vcelari v CR pouzivat,a vse mimo Dol je "nelegalni",coz byla zcestna idea.Dnes prisel alespon jako prodejce varromedu,s hruzou mu asi doslo,ze uz je na trhu oxuvar s kyselinou stavelovou a daleko vic prodejcu dotovanych leciv,kteri jim usavaji z dotacniho prasatka.O prosazeni se gabonu s flumetrinem se asi neda vazne uvazovat.Vse souvisi se vsim,rekl bych ze nastava doba,ksy se budou ridit vcelari vlastnim mozkem ve vyberu leciv na zaklade stavu roztocu ve vcelstvech,a ne nejakymi nesmyslnym terminem leceni nebo druhem leciva narizenym ZO,coz samozrejme vitam.Samostatny,myslici a odborne fundovany vcelar bez ideologickych kidu musi byt priorita.

"Samostatny,myslici a odborne fundovany vcelar bez ideologickych kidu musi byt priorita."
----------------------------------------------
Vidím to dost skepticky. Samostatně myslící a odborně fundovaný včelař mezi novými dotovanými? Nebo mezi staršími bez příslušného vzdělání, co nečtou ani jeden dva základní články v jednom čísle Včelařství?
Případně ti včelaři, co ochotně podléhají všelijakým Eko a Bio smyšlenkách příslušných aktivistů či příznivců zelených? A nakonec ti, naopak valící do včelstev násobky doporučené či nařízené dávky současných chemických léčiv?
To všechno onen současná nařizovaný systém držel v určitých minimálních mezích, takže etrémisté škodili jen málo.

Chtělo by to nějaké informace ze zahraničí, kde organizovanost není. Už jen ty koňské dávky chemie, které jsou obsažené v nových zahraničních léčivech svědčí o velkém problému - když si každý léčí podle vlastního rozumu.

Od varromedu očekávám možná tak nižší pracnost oproti Formidolu. Jinak je to kyselina jako kyselina. Princip je pořád jeden a ten samý - vytvořit smrtící kyselé prostředí v tělech, varroa odejde jako první, včely to odskáčou taky, ale přežijí jako krátkověké. Možná stejně krátkověké jako kdybychom kyselinu nepoužili vůbec a dále včely cucal varroa.

Nebo chce se snad někdo pochlubit, že už aspoň 3-4 roky léčí jen kyselinou, má aspoň poloviční medný výnos a neklíckuje matky ani nepřemétá včelstvo na mezistěny?

,,Samostatny,myslici a odborne fundovany vcelar bez ideologickych kidu musi byt priorita. "

Ono už samotná teze obsažená v této větě je silně ideologická. Bez ideologie to v moderním světě ani nejde. Byl tu marxismus - socialismus, 90-tá léta až dodnes naoko protimarxistický, leč nevědomky zase marxismus - liberalismus, poslední roky bují navíc další skrytý marxismus - udržitelný rozvoj a ekologie (enviromentalismus nebo tak nějak se tomu říká).

Smysl v chovu včel se vždy přiklání k jedné ideologii. Přičemž jedna ideologie automaticky nenávidí druhou - ostatně jsou to bratři, mají jediného otce - Darwina.

Bez ideologie se klidne obejdem,stacilo by,kdyby kazdy vedel co kdy delat a proc.Vzdycky vidim rude,kdyz vcelarstvi.cz sdeluje clenum Pozor-skoncila snuska,Pozor-mnozi se varroa a podobne zpravy pro "vcelare".Tohohle si prece kazdy musi byt vedom a neni treba mu to sdelovat..
Kazdy asi mame jine zkusenosti s kyselinami,ale ja ve stavelce vidim velkou prednost,jednak ve zpusobu aplikace oproti vkladani a prekladani gabonu a hlavne v zime,kdy odpada otravny a celkem logisticky slozity aerosol,ktery jsem zavrhl uplne.(neochota vcelaru podilet se na presunech techniky,casto nutno naprat do vcelstva aceton),mnohdy zbytecne preferovany nekterymi funkcionari v dobe teplot na fumigaci,jen proto,ze je na aerosol dotace.

byly doby,kdy jsem zkoušel KM v dávkovačích,které se přidělají dovnitř prázdného rámku,nádobka+plochý knot.
Jsem praktik,takže,když většina včelstev,které měly tuhle aplikaci,byla výrazněji agresivní,došlo mi,že je někde chyba-v dlouhodobé aplikaci KM.
KŠ nebo varromed jsem nezkoušel,nebyl důvod.Léčím Formidolem,nebo hobrou nasátou v KM+ Varidolem.Aplikace Varidolu oficiálně "nepovoleným" vyvíječem.Rezistenci roztoče nepozoruji,takže zatím nic měnit nebudu.
Ale za rok to může být jinak...mám souseda eko-bio včelaře.
Kdysi jsem kupoval včelstva i s úly,drahně před 12ti lety,a při prohlídce jsem tam našel proužky Gabonu, z podzima,v dubnu.Co dodat?

KŠ je přeceňovaná. Jsou lepší a čistší věci proti destrukcím než tento jed. A hlavně jednodušší. Časem nato dojdou i v Dole a vopatentujou si to jak přípravek proti moru plodu. _gp_
..........
(91.221.212.49) --- 14. 7. 2018
Re: KŠ-glycerin (71905) (71907) (71908) (71909)

Chtělo by to nějaké informace ze zahraničí, kde organizovanost není. Už jen ty koňské dávky chemie, které jsou obsažené v nových zahraničních léčivech svědčí o velkém problému - když si každý léčí podle vlastního rozumu.

Od varromedu očekávám možná tak nižší pracnost oproti Formidolu. Jinak je to kyselina jako kyselina. Princip je pořád jeden a ten samý - vytvořit smrtící kyselé prostředí v tělech, varroa odejde jako první, včely to odskáčou taky, ale přežijí jako krátkověké. Možná stejně krátkověké jako kdybychom kyselinu nepoužili vůbec a dále včely cucal varroa.

Nebo chce se snad někdo pochlubit, že už aspoň 3-4 roky léčí jen kyselinou, má aspoň poloviční medný výnos a neklíckuje matky ani nepřemétá včelstvo na mezistěny?

Jak se vám daří s letos vytvořenými oddělky?

U nás nejdou do síly, nová generace včel nahrazuje starou, ale nezesílily od květnového vytvoření ani o uličku. Některé naopak zeslábly na tři uličky a jsou nato vyloupeny pokud jsou v celém nástavku. Matky mají letos od pohledu výborné. Zásoby mají kolem 4kg, krmit za tohoto stádia lze obtížně.

Ani bych tu nepsal, ale včera mi říkal jeden včelař to samé, zpočátku pěkné oddělky a teď bezdůvodně stagnují nebo slábnou.

Přitom loni v tuto dobu už bylo třeba přidat oddělkům vytvořených s 2 plodových plástů druhý nástavek.

Bezduvodne to nebude..
Moje jedou normalne i bez krmeni.

"U nás nejdou do síly, nová generace včel nahrazuje starou, ale nezesílily od květnového vytvoření ani o uličku. Některé naopak zeslábly na tři uličky a jsou nato vyloupeny pokud jsou v celém nástavku. Matky mají letos od pohledu výborné. Zásoby mají kolem 4kg, krmit za tohoto stádia lze obtížně. "
----------------------------------
Řekl bych, že to je právě ta kvalita stanoviště.
Tipuji, že z nějakého důvodu chybí na stanovišti pyl. Buďto nedostatek kvetoucích rostlin ve vztahu ke množství umístěných včelstev nebo je tam odvodněná a zmeliorovaná krajina bez vlhkých míst a vodních ploch, kde je všude sucho.

Teď je dotáčím a stahuji ze 3 na 2 nástavky a začíním lehce pokrmovat.

Podle oka, jestliže včelstvo neroste, je něco s plodem. Dej někam obrázky aby problém byl vizuálně lepší k rozpoznání.

Jinak na oddělky a roje byl mizerný rok. _gp_
...........

(91.221.212.49) --- 15. 7. 2018

Jak se vám daří s letos vytvořenými oddělky?

Na rozdiel od posledných cca 4-5 rokov,tento rok výborná úspešnosť v oplodnovaní matiek,cez 90%,ale na druhej strane zas obrovský problém pridať matku do bezmatečných včelstiev..to si nepamatám doteraz..a tiez absolútne bezrojivý rok,aký u nás nepamatajú ani najstarší včelári..Trnavsko 150-200 mnv..jar rýchla,horúca,repka kvitla 10dní,ovocné stromy všetky naraz,včely nestíhali..agát zabral po 7 rokoch,kveten/cerven konecne nejaké daždiky po poslednych suchych rokoch,tak aspon podnecovačka,a slnečnice cca po 15kg do medníkov,plus niečo do plodísk..Zimujem na 9 rámkoch 42x35,minulý rok uplne bez cukru,ked nebudú stíhať vojtesku pred kvetom pokosiť,tak aj tento rok je taká šanca..

Na závěry sezony ještě brzo. Už to bude ale měsíc, co nám fouká severák a drží teploty nejvýše kolem 25°C. Studené léto je optimální pro přemnožení varoázy. Jestli se trend počasí pak dlouhodobě obrátí a bude celý podzim foukat od jihu a my si užívat babího léta ještě v listopadu, ve včelách to dopadne katastroficky. Maluju čerta na zeď už teď.

no jó,co by bylo kdyby...
tady se to liší po 20km,jiné podmínky,zimování atd..
nežijeme na placce,ve 150mnm je to o 100% jinačí než v 500mnm pod horama...to jsou závěry k ničemu,když nenapíšeš kde ty včely máš

Střední poloha 250m, sever moravy, rozdíly v nadmořské výšce nejsou tak dramatické plus minus 2-3 stupně.

Příklad - letos na severu evropy mají od května tropické třicítky, až ke 35°C.

To já ještě nebyl u vody a soused už několikrát topil uhlím - červen/červenec.

Na včelstva má to chladno vliv určitě značný.

Podkrkonoší,cca 500mnm,přejedu pár kopců do kraje-HK a rozdíl ve vývoji rostlin na jaře cca 14dní.A je to "jenom" 20-30km.
Mimochodem,od jara jsem taky už několikrát musel doma topit..

U mne staci sjet 10 km dolu k Prostejovu nekde na 220 mnm,14 dnu proti mne v 385 metrech vsechno driv,nebo naopak vyjet 10 km k Protivanovu a jsem nekde na 600 mnm.Kveteni o 14 dnu pozdeji.Letos jsem topil uz nevim ani kolikrat.

Ted když už Včelpo není, že by se falšoval med?

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/554480/kvalitni-med-prodavame-do-ciziny-cesi-pak-musi-jist-sizene-smejdy-z-ciny.html

tak to máš určitě pěkný panoramata...

vtip je v tom,ze "sizeny z ciziny" jist nemusi.Lepsi osobu pro rozhovor asi nemohli vybrat....

No s p. Peroutkou jsem kdysi na dálku po telefonu jednal okolo několika věcí, ty vyřídil a provedl (provádí). Ikdyž se za jeho vlády v ČSV prošustroval Předboj a já proto přerušil členství abych pochopil co ČSV vlastně je, furt je ta ztráta v akciích a samotné fabriky menší zlo než případ Včelpa.

Nevím, nevím, ale do tohoto případu Včelpo moc kecat nemohl a snaha prosadit svazovou balírnu medu Včelpo dopadlo absolutně nejhůř jak dopadnout mohlo.

Nyní je dobře, že se znovu začíná p. Peroutka - ČSV zaměřovat n informovanost konzumentů medu. To pomůže prodeji a proto článek beru jako přínos, protože konzument medu má lepší informace než žádné informace nebo záporné informace okolo Včelpa. Prostě p. Peroutka mne v tomto nikdy nepřekvapil jde stále proti dovozům a falšování ikdyž je v absurdní situaci se Včelpem, ale v tomto si mne znovu získal a uvědomil jsem si, že propagace medu a činnosti je nejdůležitější úkol ČSV jako zájmového spolku.

Obchodní činnost prostě na Křemencárně neumí a stím je nutné počítat pokud se znovu objeví nějaký podobný nápad se společným prodejem medu, ten je potřeba hned utnout v zárodku. Společně prodávat med přes ČSV se nikdy nepovedlo a nepovede, protože je to čistě osobní a obchodní záležitost co se týká strategie a plánu. A to se neslučuje se zájmy spolku ikdyž to tak může vypadat.

_gp_
.........
(178.255.168.151) --- 18. 7. 2018
zlodej křičí chytte zloděje

Ted když už Včelpo není, že by se falšoval med?

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/554480/kvalitni-med-prodavame-do-ciziny-cesi-pak-musi-jist-sizene-smejdy-z-ciny.html

Tak jsem četl poslední číslo,které se věnuje ponejvíce degustaci trubčích larev a jiných larev třeba potemníků a jiného hmyzu,které se zde v našich zeměpisných šířkách vyskytují.Proti labužníkům,kteří to ochutnají a taky jim to chutná,nic nemám a přeji jim dobrou chuť.
Co mě zaráží,je to,že jiného z oboru včelaření tam moc není.
Je to krása,silný lesklý papír a proto je ta cena jasná.
Myslím si,že když tento letošní rok byl abnormální od samého počátku pro včely,skoro všechny přežily,snažily se dohnat ten výkyv a taky se jim to ve velké míře podařilo.
Ten letošní rok je řekl bych dobrý,roje nebyly a jen samý květový med,který využily.Takové bláboly v televizi,že bude med dražší jsou sice dobré a jsme tomu rádi,že nám pomáhají.

lidi typu p.Peroutky bych už dávno odstřihl a nahradil "novou krví".S dynamičtějšími názory.

Dynamické názory? To zní děsivě. Vysvětlím. Představ si práci s včelařskou komunitou, každý chce něco jiného, vydalo se i několik směrnic aby se věci zjednodušily ale i přesto jdou některé věci hodně ztěžka. Takže tuto práci musí umět někdo kdo ctí jakési pravidla a měnit je vždy ošemetné protože s jednou změnou dojde několik nových změn které ovlivní něco co prvně nikdo vůbec nechtěl. Takže když někdo chce změnu, musí vedle A (co?) sdělit i B (jak?).

A to není tak jednoduché protože každá mince má dvě strany a v poslední době změny mne děsí více než za mlada. _gp_



.........

PavelA (90.182.3.161) --- 19. 7. 2018
Re: zlodej křičí chytte zloděje (71925) (71927) (71928)

lidi typu p.Peroutky bych už dávno odstřihl a nahradil "novou krví".S dynamičtějšími názory.

ale určitě.
Jsou jistě stěžejní body v té spolkové činnosti,na kterých se shodnou všichni-mladí včelaři,lobbing za včelařství,ekonomika.Takže bych neřekl,že každý chce něco jiného.Pochopitelně,že spousta věcí se prosazuje velmi ztěžka,ale to k tomu patří.Jde vždy jen o motivaci.Počínaje lidmi v ZO a konče na sekretariátu.
Rád bych tam viděl lidi,kteří budou agresivnější v prosazování zájmů svých členů.
Před nedávnem jsme tady řešili registr LPIS,to je velké zklamání.
Ovšem,jak jsi psal,když se řekne CO tak se musí říct i JAK.Takže,taky chtít něco po členech.Víme,jak si spolek členy vychovává/většinu,podotýkám/-"na jaře ti odvezu měl,zařídím rozbor,svoláme schůzi-dáme kafíčko a páreček zadáčo,vyplatím ti dotace a na podzim přeléčím.A tebe to nic nestojí,protože ti těch pár korun strhnu z dotací.A když to dobře dopadne,tak ti zařídím přednášku".
Jak jsi psal,každá mince má dvě strany.
A na závěr-má ČSV nějakou dlouhodobou strategii?

Dlouhodoba strategie Kremencarny? Prerozdelovat dotace za slusnou provizi,prikraslovat svaz pro verejnost pri kazde prilezitosti,soustavne suzovat narustajici administrativou funkciore ZO,zviditelnovat svoje top predstavitele kde to jde,za nic nenest odpovednost.Zapomel jsem neco???

nenapsal bych to líp...

Zapoměl si na stěžovat si na počasí a na liknavost organizovaných, intrikovat na MZe, mlžil kolem starých kauz.

Automatická oprava mi udělala z neorganizovaných organizované - ale oni si vlastně už stěžují na obě strany - jistý posun. Legitimace a bumážka už nemá takovou váhu jako dříve.

... že normální běžná rodina, která musí často obracet korunu ...


Zdravím, já myslím, že výraz "obracet každou korunu" není moc výstižný. Asi jde spíše o priority. Větší množství medu kupují starší zákazníci. Přesněji řečeno ti, kteří nakupují "zásobu", ať jde o med nebo brambory či zelí do kadečky a podobně. Ti mladší a "marketoví", co vše nakupují po troškách, mají většinou jiné priority. Móda, restaurace, palivo do auta či motorky a mnoho dalšího. Nechci to nijak komentovat, jen popisuji stav, tak jej já vidím ve svém okolí.
VP.

jak kdo,starší nakupují často pro celé příbuzenstvo,nebo i jako dárky.
Jeden můj zákazník jezdí za dcerou do Kanady a vozí i med ode mne...a další na Malorku...
a ti "mladí" opravdu často jen po troškách,ale i do zásoby,takže jak kdo...
spoustě lidí každoročně opakuju,kupte toho víc najednou,pak už nemusí být-marně...

Tak nam ve Vcelarstvi pribyde nova rubrika pro osobnosti verejneho zivota....(www.vcelarstvi.cz-zapis PRV 10/7).To nam strasne chybelo k odbornosti casopisu...:-(

Politické školení mužstva vždy bylo základem vybrané války či revoluce.
Rubrika STB a Včelařské spolky nebo prognostici a medovina by jistě časopis zatraktivnila.

Na tyhle politicko-skolici cancy uz veri malokdo,snad jen posledni kovani svazaci a ti se generacne vymeni.Spis si clenstvo vsima "uspechu" v hospodareni ci odkryti identit stanovist.Posledni dobou zadna pozitiva.

včelař Faltys Slatiňany. Má někdo zkušenosti s tímto výrobcem mezistěn?
http://vyroba-mezisten.cz/nabizime/vyrobamezisten/

www.vcelarisobe.cz-Jan Jindra-Uhyny,priciny,souvislosti...

Neví někdo přesně jak dopadly Italové s Aethinou když v roce 2015 to tam vatrovali? Jsou tam stále pásma s výskytem nebo to vymítili?_gp_

Autor tam píše o viru deformovaných křídel už od jara. Asi těžko byl přenašečem varroa, když na jaře je populace varroa na minimu. Jestli to chápu dobře, viry se přenášejí bez roztočů?

..aktuálne info nemám,ale dá sa cez facebook opýtat priamo talianskych včelárov..osobne co mám skúsenosti s inými druhmi hmyzu,neverím že keď sa takáto háveď dostane do krajiny,tak že sa ju podarí zlikvidovať..aktuálne majú v ponuke napr úl s mechanickým lapačom tumidy..malo by to byť na adrese: www.aethinatumida.com ale safari mi ju neotvára,a iný prehliadač doma nemám.. Úľ je na youtube ,videjko má včelár priamo na stránke: http://langolodelmiele.it

"Neví někdo přesně jak dopadly Italové s Aethinou když v roce 2015 to tam vatrovali? Jsou tam stále pásma s výskytem nebo to vymítili?_gp_"
---------------------
Nejspíš ne, Aethina se má živit vším sladkým, třeba ovocem a nejenom medem ve včelstvech. A zimy s promrznutou půdou tam nejsou, takže v pohodě přezimují.

Roztoč jen porušuje kutikulu larev. Pokud je larva v septickém prostředí nebo je krmena špatnou potravou nebo má larva jiné podmínky pro špatný vývoj v dospělce prostě se nevyvine a určitým chemickým sebedestrukčním pudem co ve společenství je opouští úl násilím nebo sama. Jde o program co má dělnice prostě někde uvnitř jako pojistku. Pokud jsou larvy v takovém prostředí poškozeny jen varoázou nebo něčím jiným je potřeba zjistit přesně a správně zareagovat. Tisíce dělnic ve špatném stavu je pohroma, znamená to že pojistky selhali kvůli jinýmu proudu událostí do úlu. Existuje nato rada jen správně diagnostikovat a následně tomu odpovídající profylaxe dle ověřených zkušeností. Takové zkušenosti se ale vyvažují zlatem, sdílnost předávání přesných informací vzhledem k situacím nulová.

Kdyby včely neměli žihadla a kdyby jim stačilo jen to cosi včelař často myslí, včelařil by každý a chov včel prostě takový není.

Ještě že se může včelař z toho vypsat na internet a postěžovat si.

Znám dobu kdy nebyl problém ztratit 10 stanovišť z 13. Hrozný a smutný.
_gp_
........
(91.221.212.49) --- 22. 7. 2018
Re: Vcelari sobe (71943)

Autor tam píše o viru deformovaných křídel už od jara. Asi těžko byl přenašečem varroa, když na jaře je populace varroa na minimu. Jestli to chápu dobře, viry se přenášejí bez roztočů?

ten brouk se sem možná časem dostane,ale nemyslím si,že by bylo čeho bát.

"ten brouk se sem možná časem dostane,ale nemyslím si,že by bylo čeho bát."
---------------------
To nikdo neví stoprocentně.
Dokud se buď kvůli podnebí nezastaví už někde před námi nebo dokud u nás už nějaké roky nebude a nenasbírají se spolehlivé zkušenosti.

Takže se dá nxní v tuto chvíly sdělit, že v Itálii brouk je stále, když nás Aethina potká, jen tak nezmizí a zvýší se čas na novou profylaxi a údržbu různých pastí a náklady na ni a na atraktanty které ji vábí nebo otráví. To bude vynálezců .... ale ten čas okolo této činnosti mi vychází hůř než na VD a tak, že slabší včelstva v podstatě nebudou a silnější budou odolávat attaku ještě většímu._gp_
........
Gusto (195.168.235.114) --- 22. 7. 2018
Re: Aethina Tumida Italia? (71944)

..aktuálne info nemám,ale dá sa cez facebook opýtat priamo talianskych včelárov..osobne co mám skúsenosti s inými druhmi hmyzu,neverím že keď sa takáto háveď dostane do krajiny,tak že sa ju podarí zlikvidovať..aktuálne majú v ponuke napr úl s mechanickým lapačom tumidy..malo by to byť na adrese: www.aethinatumida.com ale safari mi ju neotvára,a iný prehliadač doma nemám.. Úľ je na youtube ,videjko má včelár priamo na stránke: http://langolodelmiele.it

je pravda,že hory ho nemusí zastavit,spíš ho někdo úmyslně přiveze.
Pak opravdu lze jen čerpat ze zkušenosatí Italů.
Na druhou stranu,pokud přezimuje v půdě,tak budou-li holomrazy,nemuselo by jeho šíření být tak rychlé.

Ale informace okolo pastí nejsou problém, problém je navýšení času, který touto invazí dalšího škůdce včelstva vznikne. Někdo kdo má pár včelstev a čas nepočítá, ale jakmile se zvedne počet obhospodařovaných včelstev, musí se s časem pro tuto novou věc začít plánovat zase jinak.

Napřílad jde o volbu typu pasti, čas nato otestovat jakou zvolit, čas jak ji vyrobit a zakomponovat do úlu, kolik času bude nutné na údržbu aby fungovala, kolik medu (času - peněz) musím vynaložit navíc když něco musím za peníze z medu koupit.

Opravdu začíná doba kdy je lepší chodit do práce a zbavit se nějakých vrtochů mít hodně včelstev._gp_



_gp_
.........
PavelA (90.182.3.161) --- 24. 7. 2018
Re: Aethina Tumida Italia? (71944) (71947) (71949) (71950)

je pravda,že hory ho nemusí zastavit,spíš ho někdo úmyslně přiveze.
Pak opravdu lze jen čerpat ze zkušenosatí Italů.
Na druhou stranu,pokud přezimuje v půdě,tak budou-li holomrazy,nemuselo by jeho šíření být tak rychlé.

Takže se dá nxní v tuto chvíly sdělit, že v Itálii brouk je stále, když nás Aethina potká, jen tak nezmizí a zvýší se čas na novou profylaxi a údržbu různých pastí a náklady na ni a na atraktanty které ji vábí nebo otráví. To bude vynálezců .... ale ten čas okolo této činnosti mi vychází hůř než na VD a tak, že slabší včelstva v podstatě nebudou a silnější budou odolávat attaku ještě většímu._gp_

Jaké pasti a atraxtanty ? tak se včelaří v USA. Podle legislativy EU se bude v ČR pálit vše, tak jako v Italii.
Uvědomte si prosím Vás ,že tumidu nelze tak snadno vyhubit. Jeden den Vám vletí v Italii do auta nebo kamionu a za 12 hodin ji máte v ČR ani o tom nevíte a nemusí to být zrovna zlý úmysl. Pálení tumidy je hloupý nápad, má křídla, zahrabe se pod zem nebo někam jinam. Domnívám se, že může následovat podobný postup, jako při zavlečení varoázy do Československa.

Takže se dá nxní v tuto chvíly sdělit, že v Itálii brouk je stále, když nás Aethina potká, jen tak nezmizí a zvýší se čas na novou profylaxi a údržbu různých pastí a náklady na ni a na atraktanty které ji vábí nebo otráví. To bude vynálezců .... ale ten čas okolo této činnosti mi vychází hůř než na VD a tak, že slabší včelstva v podstatě nebudou a silnější budou odolávat attaku ještě většímu._gp_

Jaké pasti a atraxtanty ? tak se včelaří v USA. Podle legislativy EU se bude v ČR pálit vše, tak jako v Italii.
Uvědomte si prosím Vás ,že tumidu nelze tak snadno vyhubit. Jeden den Vám vletí v Italii do auta nebo kamionu a za 12 hodin ji máte v ČR ani o tom nevíte a nemusí to být zrovna zlý úmysl. Pálení tumidy je hloupý nápad, má křídla, zahrabe se pod zem nebo někam jinam. Domnívám se, že může následovat podobný postup, jako při zavlečení varoázy do Československa.

Takže se dá nxní v tuto chvíly sdělit, že v Itálii brouk je stále, když nás Aethina potká, jen tak nezmizí a zvýší se čas na novou profylaxi a údržbu různých pastí a náklady na ni a na atraktanty které ji vábí nebo otráví. To bude vynálezců .... ale ten čas okolo této činnosti mi vychází hůř než na VD a tak, že slabší včelstva v podstatě nebudou a silnější budou odolávat attaku ještě většímu._gp_

Jaké pasti a atraxtanty ? tak se včelaří v USA. Podle legislativy EU se bude v ČR pálit vše, tak jako v Italii.
Uvědomte si prosím Vás ,že tumidu nelze tak snadno vyhubit. Jeden den Vám vletí v Italii do auta nebo kamionu a za 12 hodin ji máte v ČR ani o tom nevíte a nemusí to být zrovna zlý úmysl. Pálení tumidy je hloupý nápad, má křídla, zahrabe se pod zem nebo někam jinam. Domnívám se, že může následovat podobný postup, jako při zavlečení varoázy do Československa.

Takže se dá nxní v tuto chvíly sdělit, že v Itálii brouk je stále, když nás Aethina potká, jen tak nezmizí a zvýší se čas na novou profylaxi a údržbu různých pastí a náklady na ni a na atraktanty které ji vábí nebo otráví. To bude vynálezců .... ale ten čas okolo této činnosti mi vychází hůř než na VD a tak, že slabší včelstva v podstatě nebudou a silnější budou odolávat attaku ještě většímu._gp_

Jaké pasti a atraxtanty ? tak se včelaří v USA. Podle legislativy EU se bude v ČR pálit vše, tak jako v Italii.
Uvědomte si prosím Vás ,že tumidu nelze tak snadno vyhubit. Jeden den Vám vletí v Italii do auta nebo kamionu a za 12 hodin ji máte v ČR ani o tom nevíte a nemusí to být zrovna zlý úmysl. Pálení tumidy je hloupý nápad, má křídla, zahrabe se pod zem nebo někam jinam. Domnívám se, že může následovat podobný postup, jako při zavlečení varoázy do Československa.

Mám koupený Jesenický med Kolomý, 500g za 80,- Kč. Je chutný. Nemohu si pomoci, silně mi připomíná dobu, když jsem v prodejně Prostějovského pivovaru v ulici Komenské mimo Pivo a Limo prodával-(9/1992 až 5/1999) tzv.SLADOMED. Ta chuť je velice podobná. Sklenička tehdy stála snad kolem 20 ti korun...a obsahovala slad a pivovarské kvasnice. Bylo to zdraví samo, lidi to brali.

Jak se tvari tumida na zimni obdobi? Dokaze prezimovat v zamrzle zemi?Nestahujte trenky,brod je daleko.

Co jsem o tumide slysel,pareni probiha v ule,tudiz by tim kamionem museli prijet nejmin 2,opacneho pohlavi a spolu vletet do stejneho ulu.Umi si strihnout vyvojovy cyklus na prezralem ovoci,kolik obdobi mame prezrale ovoce?(mimo odpadkove kontejnery super hyper).Italie je Italie,predtim byla v Portugalsku.Jine klima,jine zimy.

Kolomý má úly i u pohanky,možná to voní po ní.
Já ji,ale nikdy neměl,takže nevím jaký je z ní med.

no možná,že jižní Morava se tím klimatem už podobá.Nicméně masové rozšíření u nás je prakticky nemožné.
Máme spoustu jiných bordelů ve včelách a zabývat se ještě tímto?
To už můžeme zase např. řešit,že mobily zabíjejí včelstva,a podobné nesmysly...

Pálení tumidy je podle mně nesmysl. Ale hlavně z toho důvodu, že asi sotva bude mít teplotní odolnost ke 120 nebo 140 st C jako má mor plodu.
je to bouk, takže včetně vajíček a larev může mít teplotní odolnost odhaduji někde mezi 50 - 80 st C. Není problém hlavně jednoduché dřevěné úly (bez včel a voští) zbavit tumidy nějakým půlhodinovým až hodinovým ohřevem 80 - 100 st C.
Pokud se ale tumida tady rozšíří, podle mne to bude mít velký vliv na konstrukci úlu. Kvůli tumidě budou preferovány jednoduché dřevěné úly, kde nejsou štěrbiny a praskliny, kde by bouk mohl zalézat. Klasické dvoustěnové izolované úly budou omezovány, protože u některých těchto konstrukcí a u starých takových úlů bue tumida od včelstev prolézat štěrbinami a prasklinami do izolace, kde se bude schovávat.

pokud by to mělo vliv na konstrukci úlů,tak v mém případě bych asi skončil,protože tenkostěnné v mých podmínkách budou problém co se týče zimování...

Proti Tumidě se jeví jako nejvhodnější úl od firmy Pokorny,umělohmotný,bez škvír kde by se brouk mohl schovat,akorát by asi nevydržel tu desinfekci teplem 80-100 stupnů.Ale psalo se tu otom,aby se brouk neměl kde skrýt.Jsem s těmito dvěma úly spokojen.Být mladší,tak jima osadím celou stávající včelnici čítajíci 20 nástavkových úlů 39×24 cm.

Myslieť si,že proti tumide sa ubránime dezinfekciou(tepelnou) úľov,je rovnako naivné,ako týmto sposobom skúsiť poraziť varroa,alebo mandelinu bramborovou porazit varením brambor..

Ma nekdo zkusenost s mezistenami od JaHan sro? Opravdu se borti a jsou z ruskeho vosku?

bral jsem je asi dva roky zpátky po dvě sezóny,to když obchodníci bláznili s výměnou vosku za mezistěny,a nebyl s nimi problém.