Včelařská konference

Ono zas neni tak tezke si Moderniho vcelare koupit nebo objednat.Problem Vcelarstvi je jinde,skoro nikdo ho necte.

"OVP samozrejmně palec nahoru"
Souhlasím.
Ono Včelařství ztratilo docela dost smysl, když komerční a všelijací úspěšní velkovčelaři před nějakými roky přestali, kvůli konkurenci a kvůli tomu, že se přesunuli na Moderního Včelaře, zveřejńovat svoje návody na úspěšné včelaření. Co se týká objevů a vynálezů, jsou nyní ve Včelařství pouze články, které v tomto směru nemohou příliš uškodit. Buď čistě teoretickíé, třeba zrovna převzané z OVP nebo naopak příliš speciální nějakého kutila samouka.

OVP samozrejmně palec nahoru,protože je o včelách,včelařeni a to je to co nas zajímá,bez fotek,přitroublých "politickych" úvodniků a canců představitelů svazu o ničem.

"Zajímavé jsou i nápady na "levny cukr" pro cela tri vcelstva"
a.
Řekl bych, že až se současné bláznění s vysokými cenami ustálí, prosadí se zase normální stav a sice že velké balení cukru, třeba 25 kilo bude vycházet znatelně levněji než malé kilovky.

Ono to moc zajimavá info není.Jen na casopis nedostali dotaci.<

No prý nejde jen o Včelařství, je vtom požadavku i část pro OVP. OVP jsem měl vždy rád kvůli čisté knihovní práci ke konci a docela pěknému překladatelskému umu od začátku k tomu knihovnímu výpisu. Kdybych si měl vybrat kvůli zajímavým informacím co pravidelně a s oblibou a rád otevřít ke čtení, mezi Vč. a OVP, jen OVP.

Proč?

Jde o jednoduchý papír s černým potiskem, dvouslopcové pojetí sdílených informací, stačí i černobílý tisk obrázků a obyčejná vazba. Vtom je ta serióznost sdělení, žádná barevná reklama, nevtíravé fotografie pod titulkem, ten papír je vážné sdělení (seriózní) co má váhu. Klidně i jen jednou až čtyřikrát ročně vadání, podle peněz pro překladatele.

Jinak samozřejmé i bez Vcelařství budem spokojeně vcelarit,dokonce i bez našeho svazu.
Zajímavé jsou i nápady na "levny cukr" pro cela tri vcelstva,ktery by zasponzorovalo ztratou přijmů Penny a jiné podivné nápady členů.Už jen čekám,kdy někdo vymyslí,že cukr by měl platit včelařům stát.

Ono to moc zajimavá info není.Jen na casopis nedostali dotaci.A vzhledem k tomu,že už pochovali skoro vsechno,co mohlo vydelat svazu par korun a tuší,ze zvýšení členského jim ti "rozvraceci v RV,co netáhnou za jeden provaz"zamitnou hlasovánim v RV,zacinají na svazu světe div se!setrit.
Ono časopis,kde se vsunuje samochvala do každého článku a o včelarení je tam minimum stejné moc lidí nenadchne.
Po pravde pro mne byla daleko zajímavějši informace o kremencárně,kterak těm našim hospodářům pomalu padá na hlavu,hlavně,že se nacpou na každou výstavu,neopomenou projet se na apimondii,-apislavii a krmit medem poslance a ouřednictvo.

Dobrý den.V posledním jedenáctém čísle Včelařství vyšla zajímavá informace ve článku Dotace jsou dobrý sluha ale zlý pán od naší předsedkyně.Opatření budou směrována na finanční úspory ve vydávání časopisu Včelařství a ostatní výdaje.Vyzývá k diskuzi našich členů k dané problematice.Prosím vyjádřete se ve svých názorech.

Jo to kdyby sel na odbyt med,tak jako jde slivovice,to by byla parada.

Po pravdě já už ani moc velkou potřebu pálených nápojů nemám. Kdysi za mlada ano, to ještě s rodinou a kamarády na různých akcích , od třeba společných prací doma na barácích po všelijaké oslavy jsem dohromady konzumovali každý svou statistickou dávku alkoholu plus nějaké roky nejspíš i nějaké množství navíc. Dnes už dost těch kamarádů i z rodiny je na hřbitovech, jiní někde zmizeli a tak většinu mé statistické dávky alkoholu pije ještě k té své dávce nějaký neznámý chlastající nešťastník kdesi kdovíkde. Já bych vypálil jeden běžný kotel kvasu v pálenici a měl bych slivovice dopředu na 10 let i s flaškami věnovanými někomu za nějaké služby. Asi tak.
To spíš dnes už na jídlo, v rámci zdravé výživy. Zavařené šveskty, sušené švestky, povidla a podobné hmoty. Už jsem asi v tom směru zdědkovatěl.

katinku mozem odporucit,vynikajuca chuťovo,dozrieva u nas (okolie trnavy) v polovici prazdnin.. rovnako vyborna aj čačanska rodná.. jedina chutna z čačanskych.. č. ranna a č.najbolja bol prepadak ..

Ale houby,100 l kvasu ze zlutych svestek,nedodan ani gram cukru a napaleno 13 l 52%.Krasne hladka a nadherne voni.
Jedine co musi clovek udelat je netrepat,ale poctive sbirat to co spadne,pravda odhanet z toho mraky vcel,kterym tahle zluta polosvestka hodne imponuje,ma kvanta sladiny.

To možná až v další etapě. Ale u těch ranějších žlutých švestek je pro mě problém, že jsou řídké, Kvas se tak musí v letních teplech pečlivě skladovat, protože se snadno kazí. To by chtělo v ideálním případě mít možnost pálit jen z těch žlutých švestek už hned v létě a do toho se mi nechce. Spíš naopak, vidím to tak, že budu ovoce na kvas spíš někomu přenechávat, třeba za nějaký podíl na výsledku.

Zkuste sehnat Radime odrudu Tipala.Ranna zlutoploda polosvestka,vynikajici chut a vynikajici palenka.

Já mám objednanou Katinku, Quen Victorii, Haromu a Bluebell. A připravené pecky Hanita, Tophit, Prezident a TOpend k dalšímu dosetí.

Taky jsem dosazoval.Nekolik stromu Cacanska rodna a konecne se mi podarilo sehnat v jednom pidizahradnictvi klasicke blumy.Tak zas pribyl pas svestek misto pasu hrusek,ktere chytly chronicke usychani hrusni.A je po hruskovici.Ne uplne teda,kvasi mi 540 litru z posledni hrusky,ktera mi zbyla.Stara odruda,jejiz nazev ani neznam.

Nojo, já teď doma plánuju přidat nějaké švestky na zahradě. A právě chci, aby byly rozložené od srpna až pozdě na podzim do října, jak vydržely švestky i po opadání listů kdysi, když tady ještě nebyla šarka. A tak jsem hodiny studoval na internetu, jednotlivé odrůdy, z různých zdrojů... A u pozdních, co mají zrát cca po polovině záží už je problém, podle jedněch jsou jedny zrající pozdě perfektní všiude, i u mně, podle jiných jsou tytéž vhodné jen do teplých oblastí... Tak jsem s tím studováním víceméně praštil a naperu to víceméně podle oka a během dalších 3 - 6 let se uvidí, co to bude dělat.

To mi pripomelo jednoho amaterskeho sadare,ktery ma v compu rozmisteni vsech stromu v sadu a vyctenou dobu zralosti a trhani te ktere odrudy.Vysledkem je,ze pulku oskubal nezralou a druha pulka mu spadla,protoze jablka odmitaji dozravat podle pocitace.Pritom staci rozkrojit jablko a mrknout se na barvu jader.Ale to by na tohohle IT sadare bylo moc slozite.Holt notebookem jablko nerozkrojis.
A podobne je to s dnesnim novovcelarem,ktery si u vcelstva klepe nesmyslna data,planuje zakroky na mesice do predu a pritom nema tuseni,co se ve vcelstvu deje dnes.
Proste jednoduche veci se nedelaji uz jednoduse,ale vymysli se,jak je delat co nejsloziteji.
Sem asi patri i napad poridit si par vcelstev,pac je to in,ale pro jistotu k nim rovnou i vcelare,ktery kolem nich bude behat.

To by bylo asi spíš na ty novodobé lidi, ne na tradiční včelaře. Jako ty lidi, co detailně ví ze zelených žvástů, jak se má na zahradě a v přírodě hospodařit, ale když jenom sednou na židli, o kterou je opřený rýč nebo motyka, tak do hodiny se jim na ruce udělá mozol a aby zašroubovali klíčem matku na šroub, tak k tomu potřebují půl dne hledání informací na internetu.

Ja to vidim tak,ze kazdy vcelar se ma starat o svoje vcely a na podobne hlouposti vubec nepristoupit.

Proč si někdo z hlavounů a velmi šíré odborné veřejnosti myslí, že ekologický přípravek nemůže obsahovat něco, co je částí syntetického produktu?

Z čeho se vyrábí údajně přidaný pyretroid v ekopřípravku? Žeby surovinou bylo něco, co se shoduje s psaným obsahem v přípravku zároveň i v syntetickém produktu?

Já to vidím tak, že když může existovat hodinový manžel, který za 500 nebo dnes už asi tisíc Kč přijede s bednou nářadí, a v bytě třeba vyvrtá díru a pověsí obraz nebo vymění těsnění u kapajícícho kohoutku nebo natře dvířka kuchyňské linky atd. Tak může existovat i "hodinový" včelař. Po celé republice by jezdit nemohl. to by se lidi nedoplatili, ale z nějakého bydliště kolem dokola do takových 50 až 100 kilometrů už by to šlo. Akorát by se jenom muselo najít dost lidí ochotných za takovou službu příslušně platit. To jsou právě ty rozhodující detaily, kolik platit a za co všechno platit.
Případně možná by se to vyvrbilo tak, že se to bude dotovat nebo platit příslušným úřadem jako služba na udržování přírody. Třeba v nějaké nové řadové zástavbě, kde nikdo ty včely nebude chovat, by mohl místní úřad chtít řekněme co kilometr pár včelstev.
je právě třeba akorát začít r, jestli se to povede. Nějaký mladý a hloupý (nadšený) s autem a vybavením by to mohl začít zkoušet.

https://dluhopisy.cz/clanek-rizika-korporatnich-dluhopisu

Mně se to jeví jako hloupost. Jako, že bude objíždět celou republiku a dělat "servis". Nehledě na rizika podnikání... jedině, že by ztráty zatáhl investor a pak se slehla zem. Však je to s ručením omezeným :)

Ostatně něčím podobným, prodejem služeb kolem včel s eteoreticky může živit každý včelař. Musí jen sehnat dostatečné množství klientů, kteří mají na zahradě včelstva a kteří jsou ochotni platit za jeho služby včelaře. Všechny potřeby k tomu se bez problémů vejdou na trochu větší přívěs za osobní auto, včetně třeba velkého těsného stanu na pracovnu na vytáčení a medometu a podobně. Majitel včelstev dodá vedel úlů se včelami a plochy třeba jenom nádoby na med a úložný prostor na nějaké náhradní plásty a víc nemusí mít.
Když bude od dubna po září si schopný sehnat práci u včel aspoň na 5 dní v týdnu po 8 - 10 hodinách, měl by být schopný se tím uživit.

Co se divíte, pán prostě našel další způsob, jak se živit včelařením. I kdy nevlastní stovky včelstev, nevlastní plochy, kde by ty včelstva mohl zimovat a kde by na jaře byla dostatečná snůška pro rozvoj včelstev, nevlastní drahou velkou zpracovnu medu a vosku, kde by med ze včel přerobil na produkt připravený k prodeji - sklenice s medem a vosk třeba na emzistěny nebo svíčky atd.
Při vhodném uspořádání detailů přesto může od dubna po září být denně ve včelách, pracovat v nich a na rozdíl od klasických včelařů nebýt závislý na úrodě medu a na kolísání ceny medu na trhu, protože chybějící peníze zaplatí jeho klienti, lidi, co poskytnou plochy na úly. Akorát místo existečních starostí se včelstvy, aby se uživil, bude mít starosti s lidmi. Jak sehnat dostatečné množství klientů reklamními kampaněmi, jak nastavit podmínky, aby klienty neholil a lidi se nebouřili, ale aby současně on netrpěl nuzotou a neprojezdil ježděním po klientech majlant atd.

6 % ročně v době 18 % inflace, tak to zní vyloženě lákavě :)

Tak jsem to proklikal a ono to má pokračování:

https://www.global-apis.cz/pro-investory/

No potěš koště, mám je kousek ode mě, prakticky za kopcem...

,,Likvidace včelařství má dnes už tolik podob....." jak poznamenal gupa.

https://www.global-apis.cz/vcelareni-na-klic/

Co je tohle zase za zhovadilost? Chapete to?

Doslechl jsem se zajímavou informaci.že vedení ČSV chce za vyšší částku přebudovat sídlo v Křemencově ul.Je na tom něco pravdy,nebo je to desinformace ?

Ne každý jouda, který si otevře volně stránku v prohlížeči, tak jak je to nyní!!!<

Si stěmi IP adresami mohou akorát tak na Mze vytapetovat. Volné to je prý kvůli všeobecnému veřejnému ohrožení při ochraně např. parku, lesa, nejde jen o zemědělce. Tak si to pamatuji zminula.

Od začátku si myslím, že jde o řízenou likvidaci včelařství. Stejně jako beznaděj při tak jasné otázce proč jsou nemocná včelstva a mizí ve velkém před očima.

Likvidace včelařství má dnes už tolik podob a inícií k likvidaci, že jen blázen by si myslel, že se včelařství nechce stát zbavit a zlikvidovat jej nebo zbavit odpovědnosti zaněj.

Připomíná mi to vidinu kterou často mám, že si jeden vybudoval Včelpo a Předboj a ten jeden má svaté právo ho aj zaříznou a vytunelovat. To samé se nyní děje se včelaři.

Je to smutné.

"Jistě Radime. Zemědělci po přihlášení do systému, prosím!!! Ne každý jouda, který si otevře volně stránku v prohlížeči, tak jak je to nyní!!!
a.
Tak s tím jednoznačně souhlasím.

Jistě Radime. Zemědělci po přihlášení do systému, prosím!!! Ne každý jouda, který si otevře volně stránku v prohlížeči, tak jak je to nyní!!!

Tak jméno, telefon a email zas tak moc osobní údaje nejsou. Jméno a kontakt na včelaře tam být musí, jinak by ta databáze neplnila svůj účel, zemědělci by neměli jak včelaři nahlásit, že tam budou ošetřovat pole pesticidy. A číslo parcely taky, jinak by zemědělci nepoznali, že někdo má včely tam, kde budou oni stříkat.

Já jsem si na "viditelnost" osobních údajů včelařů v LPIS nedávno stěžoval a dostal jsem odpověď:

" Chápeme, že z toho radost nemáte, že jsou Vaše údaje viditelné, myslím telefon a e-mail. Toto se řešilo před třemi možná už více lety vcelku intenzivně, ale již se s tím včelaři smířili. To, že budeme zveřejňovat tyto údaje je zakotveno v zákoně o zemědělství č. 252/1997 Sb., v platném znění. Tím, že je to v zákoně neporušujeme GDPR. Navíc tam nejsou kontakty jen na včelaře, ale i na další provozovny, ten kdo má koně, prasata atd.
To, že se budou včelstva krást se nepotvrdilo, nekradou se více než se kradli a navíc, policie od nás dostane, pokud chce i IP adresu, kdo se na včelstva díval, aby mohla lépe pátrat. "

Když jsem si uvedený zákon a další související četl, tak ta situace jak je, zákonu ODPORUJE. MUSÍ být zajištěno, že data nikdo nezneužije a to není. Jestli máte někdo sílu, zkuste to změnit: aby údaje včelaře viděl jen ten, kdo se k LPIS přihlásí (= ověřený LPIS uživatel, ověření datovou schránkou apod.).


"Nápad dopadl tak, že zemědělci na nějaká hlášení serou úplně a stanoviště včelařů jsou volně dohledatelné na internetu."

To nerozporuju, že jsou trvanlivější druhy dřeva, ale vždy záleží na okolnostech. Pokud je lipové řezivo správně ošetřené a není vystavené nadměrnému vlhnutí a není tam brouk, pak vydrží skutečně pro využití v tenkostěnných úlech velice dlouho. Mám 15 let staré lipové nástavky a netváří se, že by chtěly vyměnit. Oproti smrku žádný rozdíl. Jinak jsem viděl už i lipové krovy hodně staré... takže toto není něco co bych řešil, ty úly mě myslím s rezervou přežijou.

Podle mne hlavně přispělo to, že na tom místě to za dešťů hodně vlhne. Odspodu i od deště. Průdušné by to být víceméně mělo, protože to natírám jenom fermeží. A jinak přirozeně taky platí to, že dřevo na palety to je mix odpadního dřeva a ty některé kusy jsou skutečně s velmi nízkou životnsotí. Ale ta lípa, i když suchá, má tu životnost taky dost sníženou, to dřevo prostě je měkké a velm i snadno se v něm dřevokazné houby šíří. Lípa je možná ještě rychleji se kazící dřevo než listnaté měkké vrba, topol, nebo ještě osika. Rychleji by se měla kazit už jenom tuším střemcha nebo olše.

To by mohlo být. Z palet je to skutečně odpadní řezivo a jde i o to jestli máš tenkostěnné, nebo nějaké uteplené. V uteplených, pokud je špatně provedená konstrukce, dochází ke srážení vlhkosti, degradaci materiálu. Životnost jde pak dolů. Rovněž nátěr krycí barvou nepřispívá k prodloužení životnosti. Barva ucpe póry a dřevo pak správně "nedýchá"

U tenkostěnných nástavků je vnitřek potažen propolisem a při správném venkovním nátěru a umístění (ne na zhnilých dřevěných paletách a stříšky s přesahem), pak vydrží "věčnost".

Mi vychází životnost tak 10 - 15 let nepřetržitého používání nástavků. To je třeba ze smrku, ale desky určené na palety, kde je třeba smrkové dřevo z "václavkových spodků" kmenů smrků, kde je to smrkové dřevo občas velmi řídké a málo odolné hnilobě.
A taky mám včely pod stromy, kde je po dešti dost dlouho vlhko plus na podstavci, přes který se ta vlhkost natahujke. Úly jsou vlhké znatelně déle než třeba úly na volném prostoru a třeba kovovém stojanu.

Lípa je taky dobrá. Pokud se nástavky dobře ošetří a zachází s nima správně, tak vydrží desítky let. Ale beru prostě to, co je k mání. V minulosti jsem dělal ze smrku, borovice, olše, lípy i nějaký modřín a vše slouží. Ideální by byla vejmutovka, ale tu jsem tady nikdy nesehnal. Beru zásadně dobře proschlé, vzduchosuché řezivo a po letech stále vše drží v cinkovaném spoji na milimetr.

Lípy je na nástavek podle mne skoro škoda. je to sice lehké a dobře izoluje, ani se to moc neštípe, ale lípa rychleji hnije. Na nástavek bych použil spíš levný smrk nebo jiné levné dřevo a lípu spíš na vniřky, na loučky rámků a podobně.

Díval jsem se na cenu nástavků a třeba Nerad už má za lang 2/3 450 kč. Bývalo před 8 lety 300 kč. To je navýšení o 50 % a většina včelařů nástavky kupuje. Inu řezivo a energie šly nahoru.

Já teď sehnal pár kubíků krásných 7 let vyschlých lipových prken 30 mm za 3500 kč/m3, tak mám zase na 2 roky vystaráno a může se vyrábět (cena řeziva na 1 nástavek cca 60 kč). Z rozhovoru vyplynulo, že je to končící včelař (60 včelstev, všechno pokapalo a není energie na obnovu). Tož tak.

Zatím jsem pokles odbytu nezaznamenal, spíše oproti loňsku mírně vzrostl. Prodávám kolem 100 - 150 kg týdně, pouze drobný prodej. Průměrná cena za kg 215 kč. Více zatím zdražovat nebudu, s cenou jsem spokojen a medu bylo letos nadprůměrně.

Tak odbyt zřejmě klesá, protože med se pro mnoho lidí, kteří musí šetřit, stává zbytnou potravinou.

Zrovna vyšel aktuální rozhovor. Říká se že platilo cena 1kg másla = 1kg medu. Máslo za 80kč a ještě skoro bez zisku.

Dokážou nynější včelí provozy se starou cenou kolem 200kč/kg medu utáhnout provoz s investicemi, odvody státu, a zachováním zisku? Páč za 300/kg ten med nikdo nekoupí, když klesá odbyt už teď.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-agenda-ceske-maslo-mizi-z-pultu-nahradily-ho-zahranicni-lezaky-s-ceskym-prebalem-217290#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Ceny všech potravin letí nahoru s 30-100% navýšením, ale u medu v inzercích naopak loňské ceny se někde ještě propadly. To je rovnou dvojitý otřes pro drobná i větší včelí hospodářství. Můžu potvrdit,za med letos ponechaná loňská cena a odbyt je přesto slabší, člověk by čekal run na zboží se starýma cenama jak je to vidět v super hypermarketech. Poslední dodaná paleta cukru za starou cenu byla po ranní otvíračce rozebrána za 4 minuty, davové šílenství.

tak jestli to do registru dává CMSCH podle stabilního stanoviště, to je zimního stanoviště nebo to tam dávají funkcionáři ZO podle hlášení na zimu , tak to je mi jedno, včely mám uprostzřed vesnice u baráku a tam to krást nebudou.
A kdybych chtěl kočovat do lesa, tak to nyní v první řadě na svůj pozemekv lese a to v žádném registru nebude.A jen přes léto

Ty tedy nehlásíš nic do registru včelstev u CMSCH. A nepodáváš tedy požadavek na dotaci, protože nemáš přidělené registrační údaje nutné pro jakkoukoli žádost o dotaci.

Tak to jsem rád, že mám včely umístěné tak, že to nemusím využívat.

Funguje a dobře včelař najde kde jsou v okolí včely,že zloděj si najde stanoviště včel na internetu je lehčí než jit na OÚ a požádat o výpis stanovišť kvůli postřiku.Kdo bude chtít ukrást ukrade (případy, oplocené stanoviště,přišrubované dna k podstavci,fotopasti ukradené v kuklách) atd. není to Bohudik časté. Odkaz:https://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/

Nápad dopadl tak, že zemědělci na nějaká hlášení serou úplně a stanoviště včelařů jsou volně dohledatelné na internetu.

Jak dopadl ten záměr zveřejňovat včelařská stanoviště v extravilánech, jejich GPS souřadnice, c v polích a lesích. Rozjelo se to nebo to chcíplo?

Na důchod nespoléhám. Od 18 se starám sám o sebe a vytrvám v tom až do konce. Vše jsem si vybudoval sám od naprosté 0 a mám jako čekat na nějakou almužnu od kleptokratického státu (de facto dokonale organizovaná a legalizovaná mafie)? Jsem celý život zvyklý pracovat a přesně vím co by se stalo, kdybych přestal. Starý stroj se musí mazat a používat, jinak zatuhne.

Nikam se nebudu stěhovat. Neřeším co bude zítra a co nemůžu ovlivnit. Krádeže řeším -> snažím se jim zabránit. V prvé řadě je hloupost zlodějům veřejně označit parcelu se stanovištěm. V druhé řadě je dobré mít zimoviště a tam svážet včelstva z problematických stanovišť a nejlepší je mít stanoviště za vysokým neprůhledným plotem, i to se poštěstí.

Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám.<


z čeho úsudek? Průměrné platy přes 100 000 na Kč v Eu jsou, jen ne unás, jsme jen hloupí chudáci co věří, že se někdy zato, že státu odvádí daně a povinné odvody, dočkají důstojného důchodu. Příští vládu čeká posun věku odchodů do důchodu kvůli silným ročníkům narozených od 70-76, pěkně předem se dává najevo to, že hodně lidí by se mělo odstěhovat do zahraničí, tz. mimo ČR.

Mám dva známé co se tak odstěhovali a užívají si výhody bohatších důchodových systémů jinde. Velmi mne přemlouvají, abych se prostě přestěhoval a vše ostatní že mi dojde časem, že je blbost být v česku.

k úsudku, dle 1984, ...Takže je úsudek správný, když zde napíšu, že je vlastně jedno jestli tě podvede a okrade o peníze stát nebo nějaký postižený psychopat kleptoman kterého ne a ne opustit myšlenka, že bude boháč, když si nakrade včelstva a bude tak prodávat med z těch nakradených včelek nebo je jestě tu noc prodá po 20€ přes bazoš jinému postiženému psychopatovi co si říká včelař který nakoupil výhodně včely.

"Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám."
a.
Prodej a nakupování medu je taková burza, kde cenu určuje za prodejce nejpočetnější skupina prodejců,u nás drobní zájmoví včelaři a nejpočetnější skupina kupujících, to jsou dnes podel mne lidi s příjmy kousek nad minimální mzdou. Ti určují cenu 150 - 200 Kč za kilo, protože zájmoví včelaři mohou za takovou cenu prodávat a nakupující mohou za takovou cenu kupovat. A ostatní prodejci medu včetně profesionálních včelařů a producentů ohřívaných medů pro supermarkety se musí přizpůsobit.

Tak gylcerin působí jak stabilizátor. Bez něho by se kontaktem se včelami roztok v pásku vyčerpal a zbytek stáhnul dovnitř pásku nebo by rovnou vyschnul, povrch pásku by byl suchý a na včely by se později nedostávalo nic. S glycerinem , jak ho kontaktem se včelami ubývá, glycerím absorbuje vodní páru a tak udržuje svůj objem a dostává další kyselinu z hloubi pásku na povrch pásku.Kde se ta kyselina dostane ke včelám.

druhá dávka by se potom dávala po týdnu ...
-------------
vcely znesu vela,ale pokap sa ma davat tak,aby s nim dana generacia prisla do kontaktu len raz..
štavelka z pasikov sa uvolnuje postupne,a za tridsat dni uz potom zevraj neucinkuje,ale v pasikoch je zostava asi dost..ked som po zime oblizol od septembra ponechane pasiky v uloch,aby som vyskusal ci tam je uz len voda,ako niektori tvrdia,tak to bola pecka na jazyk asi jak ked obliznete 9v bateriu :-)... ked pokap opakovany v lete,tak nejaky doma vyrobeny bisanar..silice 2-3 minuty mixovat mixerom v malom mnozstve destilky ,a potom rozmiešat vo zvysku a kapat.. z mojich skusenosti urcite palina ,borovica,koriander,mata,tymian,materina duška.. koncentracie treba skusat a sledovat spady .

druhá dávka by se potom dávala po týdnu ...
-------------
vcely znesu vela,ale pokap sa ma davat tak,aby s nim dana generacia prisla do kontaktu len raz..
štavelka z pasikov sa uvolnuje postupne,a za tridsat dni uz potom zevraj neucinkuje,ale v pasikoch je zostava asi dost..ked som po zime oblizol od septembra ponechane pasiky v uloch,aby som vyskusal ci tam je uz len voda,ako niektori tvrdia,tak to bola pecka na jazyk asi jak ked obliznete 9v bateriu :-)... ked pokap opakovany v lete,tak nejaky doma vyrobeny bisanar..silice 2-3 minuty mixovat mixerom v malom mnozstve destilky ,a potom rozmiešat vo zvysku a kapat.. z mojich skusenosti urcite palina ,borovica,koriander,mata,tymian,materina duška.. koncentracie treba skusat a sledovat spady .

Cenu by měl mít 500-600 a stěží se prodává ve velkém za 150. Prostě je to kokotina krást něco co nemá cenu a v podstatě riskovat své údy a ohrožovat své místo bydliště v době kamer a sledování majetku. Proto samotná včelstva a oddělky nemají takovou cenu na kterou za poslední dobu stouply. Cena vosku je sice trochu výš, ale stouply ceny za energie a také za čas práce.
..............................................................
Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám.

"pouziva sa zasadne v bezplodovom obdobi..v lete pasiky stavelka plus glycerin..
jasne ze aj v lete sa da urobit stav bez plodu,tam je lepsie postrek vciel na plastoch kys.mliečnou..pripadne postrek stavelkou v cistej vode..videl som v DE,ale zatial som sa nedopatral ku koncetracii."
a.
Mi právě vyhovuje pokap, protože na včelách mám téměř trvale síto. Já jem odhrnu shora ze strůpku uteplivky a potom můžu injekční stříkačkou bez problémů na včely do všech uliček libovolně kapat nebo stříkat. A když to bude v noci a použiji k osvětlení červené světlo z LED diod, včelky by ani neměly poznat, že na ně někdo kouká.
Ale ještě mi není jasná jedna věc. Pokapem Šťavelkou se musí ošetřovat v době, kdy tam není plod. U zavíčkovaného plodu šťavelka nedosáhne na roztoče v buňkách, ale současně se uvádí, že pokap šťavelkou poškozuje mladý plod. Přitom při pokapu se použije necelý gram šťavelky, zatímco u knotů se použije, co jsem se díval, na jedno včelstvo asi 30 gramů šťavelky, na 30 dnů, což zhruba odpovídá denní dávce 1 gram nebo mírně pod stejné jako při pokapu. Přitom podle popisů léčení šťavelkou knoty těch 20 - 30 dnů plod určitě nepoškozuje, ale jednodenní stejná dávka kyseliny pokapem plod poškozuje?
I když ono by to pro léto zas tak moc nevadilo. Mohlo by se v létě léčit šťavelkou pokapem "silou" dvěma dávkami. První dávka pokapem by potom vyřadila mladý plod a včely by ho tak vyhodily nebo zkonzumovaly, druhá dávka by se potom dávala po týdnu nebo tak nějak, kdy by se starý plod už vylíhl a nový k zavíčkování nebyl, takže by druhá dávka zasáhla všechny roztoče.