Včelařská konference

Do 31.1 má být vyplacena,tak snad to na úcet ZO nepřijde 29.1.

Vypočitaná výše dotace na jedno včelstvo činí za letošní rok
156,61 Kč a do 31.ledna 2023 bude zaslána na jednotlivé základní organisace.

Na svazovém webu výše dotace 1.D.Zaroveň seznam zamítnutych zadatelů.

Ošetření včelstev proti varroáze se provádí podle pravidel stanovených v „Metodickém

pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy“.

ExM310 VARROÁZA – předjarní léčebné ošetření
Na základě vyhodnocení intenzity varroázy dle kódu EpM300 se na jednotlivých stanovištích
při nálezu vyšším než 3 roztoči v průměru na jedno včelstvo provede ošetření všech včelstev
na stanovišti. Použijí se registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou
informací. Předjarní ošetření musí být provedeno s ohledem na klimatické podmínky a jarní
rozvoj včel co nejdříve a ukončeno musí být do 15. 4. 2023.
Chovatel je povinen vést záznam o ošetření včelstev (viz. Metodický pokyn výše).

EpM300 VARROÁZA – VyLa (PV)

Směsné vzorky veškeré zimní měli od všech včelstev na každém stanovišti. Vzorky zimní měli

musí být odebrány po takové lhůtě od provedeného podzimního ošetření včelstev, aby nebyl
k vyšetření odevzdán léčebný spad. Vzorky měli se odebírají nejdříve za 30 dnů od dne vložení
čistých podložek na dna úlů a musí být odevzdány k vyšetření do 15. 2. 2023.

ExM330 VARROÁZA – letní sledování a ošetření včelstev
Chovatel je povinen provádět monitoring varroázy a následné ošetření všech infestovaných
včelstev registrovanými veterinárními léčivými přípravky v souladu s příbalovou informací
za účelem ochrany dlouhověké generace včel před poškozením.

Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou. <

Oto nejde jak upravenou, jestli je možnost nějakým způsobem vosk dát do potraviny, protože lidi sní hodně a mít něco z vosku by měla být v podstatě delikatesa. Jestli je nějak složité upravit včelí vosk na margarin, tak stím se jaksi počítá. I např víno není nijak jednoduché vyrobit, tedy jestli nejde o víno alá šumák, co nyní frčí ve velkém a hrozně lidem chutná čím hezčí je etiketa, čím více stojí a čím hezčí je lahev.

Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou.
V prvním tvém odkaze se ale jedná o hledání či snad úpravu mikroorganismů, které umí požírat uhlovodíky z ropy, ropných látek či asfaltu atd. Výsledkem je přirozeně biomasa těch mikroorganismů, která snad může nebo nemusí být poživatelná. Takhle ovšem může člověk jíst téměř cokoliv, co v sobě má skrz uhlík a vodík nějakou energii, ropu, asfalt, benzín, parafín, jakýkoliv plast, pokud najde nebo třeba upraví nějaký mikroorganismus, který se tím dokáže živit a výslednou biomasu bude mít bez jedovatých, nechutných či zdraví škodlivých látek. To už má mnohonásobně víc k praktickému použítí, jak by se člověk mohl živit včelím voskem to, co jsem napsal předtím. Včelí vosk nechat sežrat moly a potom sníst jejich larvy. Nebo jak by se člověk mohl živit třeba senem z trávy ze své zahrady, seno příslušně upravit a naočkovat sadbou vhodné jedlé houby.
V druhém odkazu se právě jedná o přípravu margarínů, kde se nasycené tuhé tuky, které obsahují právě ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny v margarínech nahražují právě různými druhy vosků včetně včelího v množství od 1 do 5 % obsahu. Určitými technologickými postupy se potom z toho vosku vytvářejí matrice, do kterých se ten tekutý rostlinný olej zjednodušeně řečeno nasákne a výsledná hmota dosáhne potom vhodné margarínové konzistence. Ale nikde tam není řečeno, že ty vosky jsou potravina. V množství, v jakém do člověk vejdou ústy, vyjdou opačným otvorem a nakonec tak skončí v septiku nebo v čistírně odpadních vod.
A nakonec, jak jsem zjistil, bavíme se tady o tom, co už je dávno známo. Včelí vosk v patřičné kvalitě je jasně a jednoznačně klasifikován jako potravinářské aditivum E901 a jednoznačně jsou určeny jeho potravinářské nutriční charakteristiky, ze kterých je problém jasný.
Viz :
https://www.zofapp.cz/e901-vceli-vosk

Radime není to s včelím voskem na margarin a parafinem nesmysl, buď se zeptej umělé inteligence, nebo google, nebo zabrouzdej do hesla a časopisu kvasný průmysl - co se týká parafinu na krm. Potkal jsem dost razantní rozklad parafinu uvnitř úlů když jsem ho použil na krmítko, od té doby vím, že je běžně rozložitelný bakteriemi na proteiny, které lze už trávit.

Co se týká parafinu "kvasný průmysl krmení parafin"

http://kvasnyprumysl.org/pdfs/kpr/1967/06/03.pdf

včelí vosk jsem začal teprve vyhledávat, ale odkaz třeba zde:

https://grasasyaceites.revistas.csic.es/index.php/grasasyaceites/article/view/1811/2552

Gupa: přesně tak.
Navíc dnešní margaríny jsou mnohem zdravější než třeba ztužené tuky, ze kterých se margaríny dělaly kdysi za socíku. Tehdy se používala chemická hydrogenizace nenasycených rostlinných olejů, nasycení vodíkem. Jenže tím vznikala poloviny toho tuku jako ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny, které se dnes považují za škodlivé. Dnešní margaríny by se vesměs měly dělat tak, že se tekutý rostlinný olej smíchá s tuhými pořírodními tuky a vzniklá polotekutá směs se našlehá jako emulze s látkami, které zase mají afinitu k vodě a ne k tukům. Takže dnešní margarín mazaný na chleba je z hlavní části obyčejný rostlinný olej.
Ale včelí vosk je něco úplně jiného. Stravitelné živočišné a rostlinné tuky a oleje jsou všechno estery několika stravitelných mastných kyselin s trojmocným alkoholem glycerolem. Obojí je jednoznačně stravitelné a tělo ho umí postupně rozbourat a využít k produkci energie až na konečný výsledek, oxid uhličitým vodní páru a energii. (Proto je taky dnes tak snadno dostupný glycerín, je to vedlejší produkt z výroby bionafty z rostlinných olejů) Včelí vosk má kromě jediné kyseliny palmitové v maslém množství úplně jiné mastné kyseliny a hlavně to jsou estery s úplně jinými alkoholy. Na rozštěpní a strávení včelího vosku prostě živočichové nemají enzymy a včelí vosk tak jimi projde jako inertní látka. Jediný způsob, jak by lidi mohli jíst včelí vosk, by bylo jeho zkrmení moly a následnou konzumací nějak upravených molích larev jako běžnou bílkovinnou potravinu. Což nevím, ejstli je možné, ale snad ano, protože například slepicím larvy molů extzrémně chutnají.
A parafín to už je s prominutím úplný nesmysl. Parafíny jsou uhlovodíky z alkanové řady, metan etan, propan butan, pentan, hexan, heptan oktan... benzíny, lehký technický benzín automobilový benzín, těžký lakový benzín,cetan, nonan dekan - nafta , petrolej a postupně výš, lehký minerální olej, třeba topný nebo proplachovací, těžší minerální oleje třeba k mazání až nakonec jsou parafíny. Jako člověk nemůže strávit proan a butan, benzín nebo naftu, tak nemůže strávit parafín. Parafín, pokud by ho člověk snědl, bude ve většině případů působit jako inertní látka, protože to je tuhá látka.

To jako fakt někdo konzumuje? <

Celé národy, aj ty, ale nevíš otom. Od tuků na pečení a vaření kdy si dáš někde oběd, třeba, nebo buchtu (hera). Přes zákusky, třeba šlehačku do kávy, až k náplni oplatků a sušenek, řezů, konče třeba zmrzlinou nebo nanukem. Tukový (kvasný) průmysl je opravdu průmysl, který začíná hnojením, osevem, ochranou, opylením, sklizní ..... olejnin (nejen) z kterých se většina margarinu vyrábí.

Až tak žeby někdo nevěděl co vše se dělá z olejů a vosků a spokojeně si žil.

A včelí vosk je stravitelný, ale po úpravě. Stravitelný je třeba i parafin s kterým se impregnují nástravky, ale také po úpravě. CO jsem četl, tak se tím krmil a možná někde krmí dobytek.

To jako fakt někdo konzumuje?

Hm, co se týká margarínu, já zrovna mám doma rozdělaný margarín Dreiviertelfettmartgarine mit rapsol 500 gramů jsem koupil v listopadu nějak za 33 až 43 Kč a do zásoby mám Rama Classic 950 gramů 75 % tuku koupený za 95 nebo 105 teď v prosinci nějak předminulý týden.
Chce to prostě nekupovat jako ovce všechno, co prodavači nastrkají do regálu, nebo když to lidi ochotně skoupí, tak ty vysoké ceny budou obchody držet.

A mimochodem dnes je cena margarínu nějak od 120 Kč za kilo, protože čtvrtkilové kostky nejlevnějšího margarínu a umělého tuku se dnes v akcích kupují od takových 25 - 30 kč a kilové balení třeba Ramy od nějak 100 až 110 Kč.<

Tuk a margarin je rozdíl, tuk hážeš na pánvičku nebo pečeš, ten je vždy o něco levnější, píšu o margarinu na chleba. Co se dívám, tak Perla je dole, v Británii v Tescu mají vše do 100,-Kč, jen v Česku jsou ceny okolo 180-250kg

https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/shop/mlecne-vyrobky-a-vejce-a-mlecne-alternativy/maslo-margariny-a-pomazanky/margariny/all

Já myslím, že bude rozumné vosk vytavit a uschovat. Právě proto, že až se zelené bláznění rozjede, mohou být všelijaké krabičky z voskovaného papíru ve stylu kdysi dřívějších kelímků na med z voskovaného papíru hodně žádané. Protože jimi půjde dost smysluplně nahradit některé plastové obaly pro potraviny. A bude to nakonec, na rozdíl od spousty jiných zelených výmyslů i ekologické a ten papír voskovaný včelím voskem bude rozložitelný. A možná taky půjde většina vosku z toho papíru i získat zpět a znova použít.

Tak už můžu taky vytavovat souše.
Moje jediné včely mi v době těch mrazů a sněhu dorazil strakapoud nebo datel.
Ucpávky česna a očka vytahané, v horním nástavku, kde seděly, vyklovaná díra o průměru 5 centimetrů, loučky plástů oklované...
Holt se mně vymstilo, že jak jsem kdysi dělal ty nástavky, použil jsem měkké smrkové václavkové levné nízkojakostní dřevo původně na palety, takže muselo být pro toho ptáka dost snadné tam tu díru vyklovat. Strakapoudi mně doma otravovali v zimě často, ale zatím vždy klovali jen trošku a neproklovali se dovnitř. Asi tentokrát za toho sněhu a mrazu měl asi větší hlad...
Asi budu muset příště ty nástavkové úly obehnávat pletivem nebo aspoň plastovým sítem. Strakapoud, jestli přežije zimu, si to určitě zapamatuje a vrátí se příští zimu.

O včelí vosk dnes není zájem, jen na mezistěny to je uzavřený koloběh kde nedochází ke spotřebě vosku. Uhlíři už taky nejsou.

Tak svíčky pro Ukrajinu ze včelího vosku bude spíš folklór. Když už by na Ukrajině chtěli od nás svíčky, tak mnohem levněji by je získali, kdfyby je dělali z obyčejného parafínu. Nebo prostě skoupili svíčky určené na hřbitovy.
Svíčky ze včelího vosku maximálně dělají samotní Uktrajinci, protože nemohou včelí vosk prodat a za ty peníze nakoupit parafín.

Letos bych řekl,ze se tavením vosku ani moc nezabývají,ale vozí hromady souší jak na výměnu,tak hlavně na prodej.Úhyny musi být v ramci ČR obrovské..Doslova se včelari souší po úhynech zbavují.
A další zvláštnost,poptávka vosku pro Ukrajinu na vyrobu svíček,dik vypínání proudu a bombardovani infrastruktury.(zatímco dřiv se vosk z UA nabizel,dnes neni na UA k sehnání.Info z vícero zdrojů.

Jinaqk cena vosku klesá když sezmenšuje počet včelstev, protože včelaři likvidují plásty ze zrušených včelstev vytavováním na vosk.
A cena vosku stoupá, pokud by stoupal počet včelařů, protože noví včelaři poptávají pro své včely mezistěny.
Se zeleným blázněním potom může cena včelího vosku stoupat, protože se mohou čím dál více používat obaly na potraviny ze staronového materiálu, všelijakého včelím voskem impregnovaného papíru jako náhrady dnešních plastových obalů.

To je nesmysl, včelí vosk obsahuje jiné mastné kyseliny i alkoholy než tuky stravitelné savci.
Není vůbec jisté, jestli by ty mastné kyseliny dokázali teplokrevní živočichové vůbec stávit příapdně jak by v organismu působily.
Jakožto vosk produkovaný hmyzem jsou to úplně jiná látky než jedlé vosky a tukly produkované rostinami nebo tuším strunatci (rybami, obojživelníky, plazy, ptáky, savci)
A mimochodem dnes je cena margarínu nějak od 120 Kč za kilo, protože čtvrtkilové kostky nejlevnějšího margarínu a umělého tuku se dnes v akcích kupují od takových 25 - 30 kč a kilové balení třeba Ramy od nějak 100 až 110 Kč.

Tak mne napadá, že včelařští mikrobiologové (třeba mne napadá známý p. Danihilík) by se měly zorientovat nato ve svých odborných přednáškách,

jak by šlo u včelaře doma na koleně z vosku vyrobit něco stravitelného pro člověka podobné margarínu.

Jako východisko s lepší cenou včelího vosku. Protože jestli to tak půjde dál, včelí vosk bude přírodní nedoceněný odpad hodný jen knotu a spálit ho za lepší cenu. Hodně včelstev dnes je ve světě na plastu, odhaduji že víc jak desetina. Proto asi cena vosku také stagnuje. Vedle padělání a nadstavování samozřejmě.

Když jsem u toho padělání, třeba při přeměně na margarín by se takový paděle poznal lépe a včelaři by tak znali jednotuchý způsob testu vosku co si koupí v mezistěně.

V podstatě máš pravdu,jenom těch 18- 20 euro za kg vosku nebude ochoten nikdo zaplatit.Opět platí nabídka/poptávka a ne očekávaní.<

A co čína nebo ukrajina? Co se dívám na bazoš, tak odhaduji, že za 350-400 dojíždí vosk co tu byl tlak dovozu loni a předloni. Ten až se zpracuje, tak začne na 400.- příští rok.

Výkupce jakýsi na bazošu za margarínovou 220, je úplně mimo. Margarín je už leckde dražší.

V podstatě máš pravdu,jenom těch 18- 20 euro za kg vosku nebude ochoten nikdo zaplatit.Opět platí nabídka/poptávka a ne očekávaní.

Pokud vymění přebytky vosku,které nepotrebuje za 67 a střelí mezisteny za 427,je na tom lip než,když bude nabizet vosk za 350,který za tuhle cenu stejně koupí málokdo..
Ona výměna za 67 je vzhledem ke zdraženi vstupů spíš luxus.Bude hůř.Podstatně hůř.<

Ano, 427 je málo, 18-20€ je podle západu správná cena po novém roce se to hýbne zase během ledna a února. Jak jsem psal, národ je vystropovanej a to znamená trojnásobek když šetřil, dával jsem 1000 za měsíc na sipo - plyn a nyní od 1.1. 4700,-. Poletí to raketově nahoru a odhaduji že pokud Fialovina neodtoupí a nedojde tam někdo zorumný, budeme svědky superinflace.

To je v podstatě zase jakási přidaná obchodní hodnota někomu zajišťovat nějaký rozměr, a protože je plno různých rozměrů, plno nálad zájemců co si objednají a potom co s takovým rozměrem co si kdo objednal a naráz si to rozmyslel, atd.

nic, okolo 350 za kg vosku je cena dobrá. Způsobem ber nebo nech být, a příští rok to bude o 20% zase víc. Takže kolem 400,-/kg to bude levnější než letos.

Jestli chce oddělkář dělat oddělky a nemá vosk, ať dělá třeba pakety do papíru nebo latí obitých sítí s matkou v konzervě. Alespoň může být prospěšný ohledně zdravotní stránky věci prodeje včel. A kdo to bude sypat do úlu, peněz má na rozjetí chovu zřejmě dost a kilo mezistěn 500 dá, dělá to většinou pro zábavu z chovu přeci ze zisku ze zážitku. Okolo jsou borci co začínali a nacpali do pár včelstev statisíce. Zaty peníze i dnes spousty medu žeby se vněm dalo koupat. Místo toho hledí do prázných peněženek a úlů.

Pokud vymění přebytky vosku,které nepotrebuje za 67 a střelí mezisteny za 427,je na tom lip než,když bude nabizet vosk za 350,který za tuhle cenu stejně koupí málokdo..
Ona výměna za 67 je vzhledem ke zdraženi vstupů spíš luxus.Bude hůř.Podstatně hůř.

Kup vosk za 350,udělej výměnu za 64,prodej mezisteny za 427 s dph..Zbyde Ti 13 kč na mzdy,odvody,elektriku,plyn a kde máš zisk? Jestli to těch 13 kč pokryje,tak jsi king.<

Včelař je v podstatě v minusu když si koupí nebo mění mezistěny. Má obnovit cca 10 mezistěn ročně na úl, prostě včelaře vosk jen stojí a druhý vydělává. V plusu jsou jen oddělkáři. A ti také zdražili oddělky. Ty to nebolí a jen shání vosk za 200-280.

Takže 350-370 je od včelaře pro včelaře co si shání vosk akorát?

Kup vosk za 350,udělej výměnu za 64,prodej mezisteny za 427 s dph..Zbyde Ti 13 kč na mzdy,odvody,elektriku,plyn a kde máš zisk? Jestli to těch 13 kč pokryje,tak jsi king.

Ostuda, vosk ve výkupu je levnější než máslo. To je opravdu bída. Přitom cena na swienty 20€, místní obchodník za prodej mezistěny 427,- přitom výměna jen za 64, což dává cenu za k výkupu okolo 350 Kč a ne 210-270.

Je jasně vidět, že překupníci mají včelaře za blbce.

Když nejsou léky, pomůže na kašel u dětí med či inhalátor, říká pediatrička
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pediatricka-hana-cabrnochova-vypadek-leku-rozstrel.A221216_135438_domaci_tty

Jinak stará cena ponechána 200 - taky jen pár set kg na přilepšení, odbyt tak třetina minulých let, zůstane ,,na skladě" kvalita je výborná jako vždy jen z plně zavíčkovaného panenského díla, jiný nedělám.

Škoda že těch srdcařů není v každém oboru, to by se nakupovalo. Chleba 65kč, za 40 hnusný kyselý nedá se žrát. Máslo 70kč, za 50 jen v akci staré rozmražené ,,z EU". Hodina práce v autoservisu 800kč bez DPH.

Kilo medu 150kč?

Protože chov včel je pro mne spíš srdeční záležitost než komerce,prodávám med za pevnou cenu 150,. Kč za kg a zisk neřeším.Vyprodáno mám týden po vytočení.CHovám 10 včelstev s produkcí 400 kg medu.

A za jakou cenu? Já mám 80 včelstev a prodávám za 210 Kč, týdne asi 75 kg, už teď mám 2/3 produkce pryč, <


Ještě kraj, Okolo Prahy nebo v Praze je blaze.

Tady mluvíte o poklesu prodeje medů, to nic neříká o počtu kolik,. Kolik z tedy za týden prodate z baráku medů? A za jakou cenu? Já mám 80 včelstev a prodávám za 210 Kč, týdne asi 75 kg, už teď mám 2/3 produkce pryč,

Spíš kdo má staré úly, tak bude včelařit dál. Kdo má nástavky, tak bude končit. Ve špatných podmínkách se mnohem lépe včelaři ve starých úlech se zadním přístupem, kde se dá zužovat úly po plástech. A nejhůř na tom budou včelaři na velkých rozměrech, langtstrotech nebo optimalech.

Ale bude.Co včelama,které přerůstají prostor nebo jdou na rojení.Oddělkovat nebo přeletákovat se bude dál.
Trochu skromnosti,buďme rádi,ze se vůbec nějaký ten med prodá a neleží léta na skladu.

Možná jo, když budou ztráty, tak obnovovat včelsta se moc nebude, a kdo má staré úly a uvažoval o obnově tak dnes utopené peníze, odbyt med letos tak slabý, že ještě nebylo, cena stejná jako vloni, tedy reálná cena k inflaci za med dokonce nižší než vloni, odbyt ani ne třetina obvyklých let, co se ptám v okolí, tak podobně. Co u vás?

Stanoviště by prořídnout měla, ale v klidu a rychle to nebude.

ale věnujte se problémům ve včelaření,př.vysokým úhynům včelstev v některých oblastech
<

Úplně normální, i státní správa na MZe už ví a má nato lék. Omezila dotační horečku, ještě by měla přestat sponzorovat všechno včelařské přes EU a měl by to být zájem hlavně krajů a obcí mít včelaře a nějakou hodnotnou populaci lidí na svém území.

A uvidíte, jak stanoviště po prořídnutí a odpadu rychlokvasu budou zdravé a bez úhynů.

Snad čtete Randyho Olivera, ten po restrikcích to dokázal. Po jakých restrikcích? Omezil se pohyb mandloňových kočovníků kteří rádi dělali stanoviště okolo něho abyto měli blíž k nájezdům. A co dokázal? a najednou Randy prohlašuje, že roztoče nemá, a navíc přestává používat akaricidy jako takové. Takže je jasné, že to není o genetice jak moho bláznů doufá, ale o driftu a reinvazích a převčelení.

Nějaký genetický zázrak v převčelených a promořených oblastech nikdo nečekejte, stanoviště musí prořídnout a i na MZe vysoko nad námi, to jak vidno chlapci a dívky pochopily.

Prosím,neveďte akademické řeči,ale věnujte se problémům ve včelaření,př.vysokým úhynům včelstev v některých oblastech a p.Viz facebook skupina Včelaři
Díky

Protože by se nejednalo o produkční pracovní pozici, například svářeč na dílně, ale o politickou respektive režijní pracovní pozici. Například za socíku předseda ROH (odborářů) toho podniku.<

Vždy to bylo jedno činnost jako činnost je to finančně hodnocená práce práce, musel odvádět daň, musel platit sociální, musel platit zdravotní a z toho semu počítá i důchod podle zápočtového listu. Odbory dodnes jsou a dodnes jde o produkční organizaci která když vznikne, jsou v ní pracovní pozice zpravidla nejvyšší, finančně ohodnocený, na které se tvoří samoplán. I poslanci jsou podle tebe neproduktivní a vždy jako první si po zvolení odsouhlasí platy a odměny, které jsou odměnou za produkční pracovní pozici. I hra na politiku je práce. Práce je práce. Můžeš ji dělat pro ZO třeba jako důvěrník zadarmo, zříct se odměn na vrub ZO, které zůstanou na účtu. Atd. Ale to jsem také psal že nějaký zajímavý počin ve velké fabrice je vždy nějak placen nejde to, že si fabrika objedná ze ZO včelaře a ten přiběhne za almužnu a bude jezdit stovky km za malý rozpočet. (stále reaguji na ty tvé haly a stakm od sebe vzdálený)

"Proč by nemohl dlouhodobě ekonomicky vyjít?"
Pořád nechápete.
Protože by se nejednalo o produkční pracovní pozici, například svářeč na dílně, ale o politickou respektive režijní pracovní pozici. Například za socíku předseda ROH (odborářů) toho podniku.

To právě naopak žádný dlouhodobý reálný plán mít nemůže, protože by prostě nemohl ekonomicky vyjít.<

Proč by nemohl dlouhodobě ekonomicky vyjít? Proto, že v ČR je doménou spolek, který nahrazuje ekonomické myšlení v oboru včelařství? Včelařství v pojetí zemědělské činnosti je seriózní činnost, jde o zemědělské aktivity bez půdy ale na půdě. Pokud nějaký podnik něco takového jako včelařské aktivity chce, nic není zadarmo, snad je to podnik a ne spolek. Pokud někdo chce mít vedle transparentu firmy včelí úl, něco to finančně a dlouhodobě obnáší.Včelařství je dlouhodobý plán. Pokud ne, nejde o včelařství ale rychlokvasný zmetek.

Gupa: "Takový nápad musí mít dlouhodobý plán a natu dlouhou dobu musí mít i spočítané třeba na 5-10 let a nachystané peníze. Je to něco jako stavební deník a spolehlovost investora."
To právě naopak žádný dlouhodobý reálný plán mít nemůže, protože by prostě nemohl ekonomicky vyjít.
Nechápete, že to je pracovní pozice ze stejného ranku, jako za socíku velký podnik měl coby takzvaný zřizovatel na výplatní pásce třeba šéfa místního kulturního domu a všechny jeho zaměstnance, protože skrz "socialistickou kulturu" podnik přispíval k "vládě lidu a vítězství dělníků a rolníků" a podobné bláboly. Nebo jako totéž si podnik platil odborářské funkcionáře nebo funkcionáře Svazu Československosovětského přátelství a další.
Nebo jako dnes před cca 10 lety se začínalo s tím, že podnik, který chtěl dotace, musel si na vyřízení té dotace a její bezproblémový průběh a přiklepnutí peněz vzít a zaplatit nějakého odborníka na dotace, který se vyřizováním dotací živí.
Prostě neprodukční politická pozice, pašalík, kde se nic moc nemusí produkovat a financuej se z produkce jiných, ale která díky momentálnímu politickému prostředí tomu podniku či firmě prospívá.
Ale když v současné době zelení exponenti takhle vyzdvihují včelaření a začíná po něm být politická poptávka, tak proč toho k udržení včelaření nevyužít?

To je stejné jako krachujícím kravínům nebo sadařům říct - hele jste blbci, měli ste si zasadit po 5 stromech a jednu krávu, nechat se zaměstnat a žít si spokojeně.

Odjakživa se med obchodoval je to sočást zamědělství. Jedl se ve větším množství, starší generace brali i desítky kg, ale jsou pryč vymřely. Dříve nebylo tolik druhů jídla co dnes, dneska obchody plné, žaludek má každý jen jeden, když ho 3x denně nacpe hlavním jídlem, na med pak ani pomyšlení. Kdo si dnes ještě každý den maže chleba s máslem s medem? Ani nekteří včelaři med nejedí, do čaje trocha...

To je jádro problému - klesá odbyt, pak se provejí ono známé v kapitalismu není problém vyrobit, ale prodat. Reakce - medy z příběhem, provázky, ozdoby, blbiny.

Od rána do večera to mám podobně i jako zaměstnanec.Výhodu mám v tom,že cca 3 měsíce v zimě spokojeně včelařím v dílně a jde mi 60% platu,stihnu se nachystat na celou sezónu a jenom beru z připraveného,což je v sezóné obrovský bonus.
Kdysi jsem v mladickém nadšení zvažoval včelí farmičku budovanou postupně,ale jsem rád,že jsem si svoje včelí hospodářství posunul do pozice hobby a po práci,budované taky postupně a pouze z prodeje medu,bez potřeby do včelarení investovat z rodinneho rozpočtu.Dodnes mám rodinný rozpocet oddělený od včelarení a na to,že by jedna jedina koruna z medu skončila v rodinném rozpočtu,na to může rodina zapomenout.Včely mají svoje peníze,tak si můzu dovolit koupit materiál na úly,sklenice,atd,a mít koníčka,kterému věnuju pouze svůj volný čas,nebo jinak,část svého mála volna,co mám.Mam i jiné aktivity,pole,louka,zahrada,sad,zvířectvo atd.A taky si nestěžuju,mám co jsem si naplánoval.

Psal jsem o přidané hodnotě.<

Mám zato, že přidaná hodnota je obchodní počin, tz. nákup, prodej. Pokud přidává hodnotu zboží přímo producent, musí vědět to, jaké číslo je v jeho podmínkách možné nejvyšší.

Pokud jde o skutečnou přidanou hodnotu k medu, jsou to zpravidla ohřevy medu, nebo naopak RAW styl produkce a prodeje, nebo obal, příběh, náklady na tržnici, náklady, náklady náklady, ... který zpravidla zákazník vyžaduje aby věděl, aby se sám sebe přesvědčil, že koná správně že si kupuje právě takový med. Pokud se to sdělí, musí být dále přesvědčen, že koupil výhodně oproti jiné možnosti koupit si med, cena je také rozhodující, takže někdo přidává hodnotu k medu způsobem, že právě takový med s takovou cenou je výhodná koupě. Jenže zákazník je člověk od člověka jiný, každý (většina) se orientuje ručičkou ukazatel k výhodě a úspoře při výdeji peněz. Takže ano, ať si prodává každý za kolik chce, ale každý si nemůže dovolit prodat med za více než 120-140kg, protože buď to není med nebo to je med za velkoobchodní cenu která jasně sděluje zákazníkovi a konzumentovi výhodu levné koupě.

Takže se nediv, že

Jo a kdyby někdo třeba záviděl, tak není co. Ráno vstanu a musím pokrmit v jakémkoliv počasí. V sezoně práce od rána do večera. V zimě výroba a příprava, mezitím občas nějaký prodej. Do toho práce na baráku, hospodářství a děcka. To není stížnost, tak jsem si to vybral a tak jsem to chtěl, jako zaměstnanec jsem žít neuměl. Takže za mě spokojenost, žiju jak jsem chtěl.

Jinak abysme se bavili konkrétně, tak pro pětičlenou rodinu potřebuju zhruba 1 milion korun hrubého příjmu ročně. Něco málo musí jít do rezervy a na investice, když se něco posere třeba. Topení dřevem, hodně odpadu z vlastní výroby. Potraviny z 50 % vlastní. Bez dluhů. Žádný luxus, žádný zbytečný nadstandart. 5 tun medu je strop, víc nejsem ochoten produkovat, skladovat, ani prodávat. To mě musí uživit. Příjmy mimo med pak jdou do železné rezervy. Ale peníze moc nedržím, ani kdybych je měl, to je v současnosti nesmysl.

Však mně osobně je to jedno. Celé roky tvrdím, ať si každý prodává za kolik chce, ale ať pak nebrečí jaké je to nuzné medové živobytí. To mě nebaví poslouchat. Když je to taková bída, tak proč to nezabalit?

Nemám rád umělé, vymyšlené příběhy. To není přidaná hodnota, ale faleš. Psal jsem o přidané hodnotě. Pokud někdo nechápe co je přidaná hodnota v oblasti produkce medu, pak to nemá smysl dále rozvíjet.

Na medy s příběhem moc nevěřím.Spíš ten příběh vidím v max.snížení nákladů na 1 kg medu.Ono,kdo za včelama nemusí nikam jezdit,nemusí skoro nic nakupovat,dovede si spoustu věcí sám vyrobit,ten tu cenu medu nemusí nikam šponovat a mnohdy má na kile víc i pri 150,než jiný při 220.Nechtěl bych být v kůži profi,ono bohatě stačí,že nám ve výrobně osolili plyn o 30 tisic měsíčně,o elektřině ani nemluvím.

Vcelari jsou neponaucitelni, proto je treba se s prodejem medu zamerit jinak, cenou nelze konkurovat, jen pridanou hodnotou.<


Aááá, med s příběhem. To frčí stále. Jenže i ten příběh stojí peníze, protože jeho součástí je čas. Ideální je, pokud je někdo včelař -vyprávjač, aby včely vůbec ve větší míře nechoval, zkoupil produkci od noname a přidal tu svou hodnotu a všeček pěkně přeprodal. Židé na této poslounosti spojovaly v historii jinak neslučitelné národnosti obchodně. Tak proč ne včelaři mezi ssebou? Někdo je dobrý v produkci medu, někdo v přidávání vícehodnoty. Jeden prodává několik tesítek tun po 140, někdo svých pár centů za 220. Tak sakra proč ukazatel vah nevyrovnat?

No, byl jsem minulý týden kdesi na znojemsku na jedne vanocni akci a byl tam velkovcelar s cenou 140 kc/kg a pry se tim zivi. Tak to asi tak spatne nebude, ne? :) Vcelari jsou neponaucitelni, proto je treba se s prodejem medu zamerit jinak, cenou nelze konkurovat, jen pridanou hodnotou. To jsem pochopil prvni rok vcelareni a od te doby mam klid. Malokdo si koupi noname med za 250, kdyz si ho muze koupit za 140 nebo 120. To je normalni ekonomicka zakonitost.

Za milion a půl ročně pro 50 včelstev a na takovou akci je málo. Jen necelý milion ukousne tvůj nápad s trojnásobkem minimální mzdy jako zaměstnanec podniku. 50 úlů krát 7-8 tisíc, auto náklady údržba, jízdné tisíce km, ....


Připomíná mi to něco jako hlášku a svetrovinu naší jedné ministrině.

Takový nápad musí mít dlouhodobý plán a natu dlouhou dobu musí mít i spočítané třeba na 5-10 let a nachystané peníze. Je to něco jako stavební deník a spolehlovost investora.

Dobré bydlo?
Tak třeba větší firma bude mít v jednom areálu 5 výrobních hal po cca 20 tisících metrech čtverečních plus třeba vedle v městě tři paneláky s kancelářema a do 100 kilometrů další tři provozovny s celkem dalšími 6 halami.
V areálu bude mít řekněme tři včelařská stanoviště po 5 včesltvech na střechách těch hal a jedno na zemi a na těch panelácích ve městě další dvě po 5 včelstvech. A v provozovnách do těch 100 kilometrů další 3 stanoviště po 5 - 10 včelstvech.
Včelař jako zaměstnanec té firmy dostane mzdu dvoj, trojnásobek minimální mzdy, nějaký pikap nebo něco podobného na vození nákladů pro ty včely a 100 tisíc korun ročně na provozní útraty a za to se bude o ty firemní včely starat a odvádět ročně třeba 100 kilo medu pro papaláškou jídelnu . V létě dostane na medobraní jednoho na výpomoc a v zimě naopak po většinu pracovní doby bude on sám někde vypomáhat. Firmu bude stát na mzdách a dalších nákladech třeba milion a půl ročně, ale na lepších podmínkách úvěrů a dotací přinese firmě třeba 100 - 200 miliónů ročně.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 12. 2022
Re: Je včelař hospodářem? (76402) (76404) (76405) (76406)

Jinak vidím dnes jednu možnost, jak by si někteří včelaři mohli opatřit dobré bydlo...<

Kolik to je, dobré bydlo. Včelař, rodina, náklady na žití. Typni si. A pak mi sděl, který podnik by ti to ročně za nějakou vernisář úlů dal. Banka má svá pravidla, nerozdává. Jedině EU a její dotace a subvence, jenže to jsme zase u toho pekla.

Jinak vidím dnes jednu možnost, jak by si někteří včelaři mohli opatřit dobré bydlo a sice využít dnešního zeleného bruselského blbnutí. Dnes pomalu nastává doba, kdy budou podniky a instituce hodnoceny podle toho, jak je jejich činnost ekologicky přívětivá a zelená. ne podle toho, jak dobře a levně firmy produkují a instituce pracují. A v rámci takovézho zelenání firem a institucí se může stát, že si, hlavně ty větší, budou platit svého včelaře, který bude v jejich areálech provozovat nějaké včelaření. Třeba na střechách budouv a továrních hal, na ozeleněné střeše nebo i na zemi v areálu. Budou si tím nahánět zelené body a potom třeba od banky dostanou snadněji úvěr a za lepších finančních podmínek nebo dotaci atd. Může tak být pro ně finančně výhodnější koupit úly a včelstva a platit svého včelaře a jejho provozní náklady, i když ten včelaž nebude v tamnch podmínkách nic významného produkovat, ale na výhodnějších úvěrech a dotacích se jim to mnohonásobně vrátí.
Něco podobného jako za socíku podnik poslal své pracovníky dát dohromady polorozpadlý starý rodný domek výzmaného už nežijícícho komunistického či socialistického činitele nebo komunistického padlého partyzána, aby se v něm udělalo třeba muzeum místního dělnického hnutí nebo komunistického odboje proti Němcům.

Já přestal kalkulovat už před takovými 25 lety. Když se začali včelaři hromadně vrhat na podnikání ve včelaření a přitom si myslili, že finančně vhodné podmínky, jaké byly v pevných nastavených výkupních cenách medu a dalších produktů a v podporování kočování jako nastavili komunisté, tady budou pořád.
Co se týká současného včelaření, mně připadá, že současný stav akorát odhaluje pravdu o medu a včelích produktech obecně. Že kvalitní med jako produkt je produkt pro úzkou špičku těch bohatých a ekologicky zblblých podobně jako eko a bio zelenina a ovoce nebo maso z nějakých šťastných zvířat z eko chovů a podobně. Takže místo 50 - 80 % obyvatel od těch trochu movitých výš to dnes je potravina pro nějak 5 - 15 % obyvatelstva.
Prostě čaj s medem a citronem je při rýmě a jako podpora při vyležení chřipky dobrý, ale pro hodně lidí je dnes mnohem výhodnější místo medu koupit aspirín a čaj osladit cukrem. Kafe a čas slazené medem jako normální pití nebo med na chleba s máslem jako normální jídlo je dobrý, ale dnes místo kila takového medu většina rodin dá přednost oslazení kafe a čaje 0.8 kg cukru za asi 30 Kč a na chleba s margarínem si namaže marmeládu nebo povidla z domácích zdrojů nebo levnou ze supermarketu z akce.
Maximálně bude doma opatrovat sklenici ukrajinského a argentinského medu s kapkou evropského medu ( aby se na etiketu dalo napsat "med ze zemí EU a ze zemí mimo EU") ze supermarketu v akci kilo za 120 Kč. Případně když dá med jako dárek třeba pods tromeček, tak to nebude emd od včelaře, ale spíš luxusněji vyhklížející med ze supermarketu za 160 za kilo.
Tam podle mne včelaření směřujem a včelaři se tomu budou muset přizpůsobit. Ať už dobrovolně s minimalizací ztrát nebo nedobrovolně, kdy budou ekonomikou a dalšími okolnostmi nakonec přinuceni a mohou při tom utrpět ztráty.

To je tak,když se píše zmrzlýma rukama.Žádný rok hospodářsky nekalkuluju,je to koníček a neplánuju z něho profit,on ten rok nějak dopadne a většinou z prodeje medu cosi zbyde.Cena cukru je podružná,všem chovatelům čehokoliv rostou vstupy,pšenice až 1100 kc za metrák atd.
Kdysi jsem psal,že je lepší mít zaměstnaní a včelařením se bavit ve volném čase než se na něj spoléhat a pak se klepat,jestli z něj uživím rodinu.

Žádný rok bospodářsky nekalkaluju a naprosto klidně spím.

Jsme za této situace schopni udržet včelí hospodářství nad vodou?<

Chov včel je odepsaný. Je to vhodná past pro hobby. Pár obchodníků s potřebami se chvilku ještě udrží ale i ti budou padat krom těch napojených na čínu. Pár chytrolínů a adolescentů se předvede se startup ideou obchodu, naposledy jsem slyšel cosi o včelí nemocnici, pronájmy úlů, atp. Hodně chovů přeruší chov protože včely uhynou a zůstanou prázdné úly. Chovatel včel je ve skutečnosti se svým unikátním přístupem jen znalcem svých úlů a jeho výhod a chyb.

V podstatě se pomalu ze včelařů co se chovem živí na 100% chudáci. Protože jak matky, tak oddělky jsou závislý na ceně medu. Propolis už nějaký ten rok vůbec v úlech nevidím, nejsou takové zdroje pupenů jako v minulosti. Jed a kašu dávno nic.

Cena medu je nejnižší v historii co žiji, v roce okolo 1996 stál stromek meruňky II jakost 8 Kč. (objev dokladu) Co si pamatuji pěkný stromek 13,-. Med 40-50,- okolo 28-35 výkup Jednota.

Dnes pod rukou stojí ten samý stromek 200,- a med který lze dobře prodat okolo 180,-

Takže dnešní cena kila medu podle stromku meruňky v roce 1995 by měla být 6 Kčs tč. Kdo by to tehdy dělal choval včely za 6Kčs/kilo medu? Kilo kaše bylo 20tisíc, kdo udělal čtyři kila měl na žigula, kdo pět měl na auto z tuzexu.

Nyní mi Sipo podruhé zdražili. Cena záloh oproti 1.1.2022 bude k 1.1.2023 je číselně trojnásobek.

Pokud mohu opravdu silnou pravdu, pokud chce někdo něco zlikvidovat, tak je potřeba to dotovat s vytrvalou péčí. Je jedno co, i děcko se holivou dotací zmrví ve výchově. Podle tohoto pravidla je jasné, že EU moc dlouho nevydrží. Dotace jsou cestou do pekel.

Známý gumař mi nevěřil, tak jsou mu to vysvětlil. Představa, žeby každý gumař dostal stroje na práci s pneu z 50% dotací, je gumařů na každé ulici 2. To že není dotace do pneuservisu, je takových míst na velké okresní město do 15 míst. Proto se on uživí vklidu.

Takže proty, co se chcou nějakým modelem s chovem včel uživit, nemají šanci, protože každý kdo se prohlásí za včelaře a začne brát dotace, je v podstatě jen zvýhodněn a pobízen chůzí do pasti zvanou ztráta peněz a času, který lze třeba využít jinak a lépe.

Vážení kolegové včelaři,
jak budete kalkulovat příští hospodářský rok?

Pokud s péčí řádného hospodáře doplním příští podletí včelám cukr za 35 Kč/kg musím zvýšit prodejní cenu MEDU min.o 20 Kč/kg. Tedy dostanu se již přes 220 Kč/sklenici.

dnes v akci nabízí hypermarkety med od baličů za 120 kč/sklenici. Jde určitě o ukrajinský/čínský med.

Proto se ptám. Jak mohu konkurovat tomuto "sirupu" a dodržet přísné podmínky produkce včelích produktů v EU (v EU je zákázáno léčit mor včelího plodu antibiotiky a přípravky proti nosemě).

pokud mají nižší výrobní náklady a léčí antibiotiky... lze vůbec toto připustit na společný trh EU, nejde o nekalou konkurenci případně o hazard s lidským zdravím?

Jsme za této situace schopni udržet včelí hospodářství nad vodou?