Včelařská konference

Já bych se spíš zamyslel,proč někdo dokáze vyprodukovat med,ktery procestuje půl zeměkoule za konečných 45 pro překupníka a v našem europrostoru promořeném dotacemi na málem nemyslitelné,se nám mnohým zdá 200 neskutečně málo.Plaťi samozrejmě nejen pro med,ale i ostatní zemědělské produkty.Začináme být hezky rozežraní.
Ono Gupo,s tim voskem to nebude tak horké,a kdyby náhodou,tak můžem místo mezistěn dělat svíčky ve velkém nebo třeba šít fusakle.Houby zle.

To mne pobavilo,z dovozu je med za 45.<

On vosk je také z dovozu za pakatel. Až se setrvačnost zastaví, zastavíš se také se zpracováním. A hromadou bezceného vosku ze souší vyvařeného za draho.

V přepočtu podle mezd ke konci socíku a nyní to zhruba asi takhle vychází.

"Cena výkupu za 600 - 800??"To mne pobavilo,z dovozu je med za 45.Zvláštní,že je Špaček takový včelařomil a dává celých 80..

No a proto, když ta cenová medová inflace před cca 25 začala, jsem si sedl a začal počítat a rozhodl se, že omezím produkční chov včelstev a budu mít včely už jenom jako koníčka.
Rozdělení většího počtu včelstev na malá stanoviště je nutná, protože včely nejefektivněji sbírají sladinu do vzdálenosti tak 500 metrů. Když je jich víc, tak už musí sbírat sladinu hodně na vzdálenoti do kilometru nebo dvou kilometrů a to už stejný počet včel přinese méně a více spotřebují a víc se opotřebují samy včely.

Neumím si představit tolik malých stanovišť, co pozemek to majitel, údržba stanoviště, příjezdových cest, častý dohled nad každým stanovištěm, přesuny + nakládání, vykládání. To je ještě přítěž, vyšší výnos to nenahradí. Cena medu ve výkupu pro profíky je mizerná, ať je výnos jakýkoliv, prostě někdo ten med taky musí odebrat, vytočit a s tím roste práce. Prostě čím dál větší kvanta medu na to aby se uživil, tohle je otročina, ani v kamenolomu se takto jen s přenášením nenadřou.

Koukám, neumím počítat. 200 včelstev po 5 je 40 stanovišť, po 10 včelstvech 20 stanovišť a po 15 včelstvech an stanovistí asi 14. Víc než 15 včelstev na jednom stanovišti by už asi na většině míst snižovalo výnosy.

No, my jsme měli kdysi v lese, na nepřevčeleném místě, kde 2 - 3 kilometry široko daleko jiný včelař nebyl, ze zadováků spolehlivě tak 20 - 30 kilo medu ročně. Za spotřeby cukru na zimu tak odhaduji 10 - 12 kilo na včelstvo.
V nástavkových úlech, odhaduji, by toho medu mohlo být na včelstvo i dvojnásobně víc, ale zase méně takových včelstev by stačilo k převčelení.
Těch 6 tun medu z 200 včelstev by dnes včelař dal, možná i snadno. Ale musela by to být velká oblast bez jiných včelařů, kde by ten včelař měl třeba 50 - 80 stanovišť vzdálených od sebe aspoň kilometr.
U nás by to mohla být možná nějaká zapadlá a velká lesní oblast v našich horách a v pohraničí.

Přepočteno profíci pokud neprodají tuny ze dvora nad 200kč musí dát do výkupu aspoň 6 tun medu na nějaké důstojné ohodnocení, což je minimálně 200 produkčních včelstev + rezervy a na dobrých stanovištích a plně podojit. Nepočítám sezonní výpomoc, náklady na provoz, investice, ztráty.... Pochybuju že dnes ještě budou vznikat nějaké rodinné farmy, že skončí v zaměstnání a vrhne se do budování. Spíš ze setrvačnosti ty farmy stále jedou, ale jinak vylej nalej. Možné pár spekulatnů něco ještě trhne na oddělkách, a práce s voskem to je ještě větší propadák.

Srovnání výkupní ceny s cenou cuku, jaký to ma význam. Jestli někdo produkuje med tak to dělá pro roční zisk, to je objektivní měřítko v cenách jaké jsou a jaké byly. Cukr to je jen jedna položka v provozu.

Ale med se snad tehdy v normálních obchodech vůbec neprodával. Já jsem za socíku viděl prodávat med v obchodě jenom ve včelařských prodejnách. Třeba v Brně.

Jednu chvíli vyla výkupní cena 36Kčs a prodejní v obcodech 26. včelaři z domu ho prodávaliza 30 - 60 podle druhu.
Lidi jim to rádi dali

JJ, za posledních minimálně 10 let socíku byla cena za kilo medu ve výkupu 35Kč za kilo, mimo výkup jsme zájemcům prodávali med taky za 35 Kč za kilo, ale vzácný tmavý med za 60 za kilo.
Když to přepočítávám na dnešní mzdy, tak by se kilo medu mělo vykupovat tak za 400 - 600 a kilo kvalitního medu přímo prodávaného občanům tak za 700 - 1000 Kč.

(178.255.168.151) --- 27. 5. 2023
cena ve výkupu medu
byla stanovena na 80 Kč/kg, tak to se fakt vyplatí..............

Když je nyní takový koeficient 10. Byl někdy med ve výkupu za 8Kčs/kg? Pokud vím, cukr k medu byl když Jednota vykupovala 1:4. Tak i 80Kč ku 30 za cukr je velká globální česká výkupní bída. Asi ptačí chřipka.

Pokud není povinný mít jako prodejce medu prokazatelý podíl české povinné produkce ku celkovému objemu prodeje, může si tu dominantní balič dělat co chce.

Pokud ho nesplní, danit danit clít dovoz a tp.

To co tu dnes je jen bordel.

S hladinou cen, náklady provozu, rizikem násobně větším než v minulosti (úhyny) a v porovnání průměrnými platy 43tis kč nebo kolik že to je + letos další cenová inflace +10% prý, příští rok zase a tak dále ... to je jako ty jabka o pěstovali celý rok a nakonec je nechali spadnout shnít, nevyplatilo se zaplatit ani brigádníky na sběr.

byla stanovena na 80 Kč/kg, tak to se fakt vyplatí..............

Nebo co takhle tu PVC formu očistit, jak to půjde a pak vyzkoušet, jestli mezistěnu z ní včely přijmou? Řekl bych, že je dobré zjistit, jestli to je skutečně použitelné pro včely a potom to třeba přenechat jinému včelaři.

Včelí vosk má jedinečnou vlastnost,poměrně velké rozmezí teploty, kdy se ještě netaví, ale už nepraská a dá se tvarovat. To je nějak 5 - 10 st C od teploty tání vosku níž. Při té teplotě se mezistěny prostě vytvarují do svíčky, ať už jsou vyrobeny libovolným způsobem.
Válcované mezistěny akorát mají tu vlastnost, že ten vosk tam je tlakem při válcování zestejnoměrněný a hustší, takže se dají bez praskání tvarovat i při znatelně nižší teplotě než lité mezistěny.
Souhlasím, mytí PVC moc nepomůže, jen trochu. Stejně tak PVC tím vysušením trochu ztvrdne. Ale pokud to bude co k čemu, tak to i potom bude použitelné a současně se ta kontaminace nějak zmenší. Pokud to tím ztvrdne k nepoužitelnosti, tak to prostě bylo k vyhození už nové.

Na výrobu svíček to asi použít nepude. Problém litých mezistěn je, že vosk utvoří chladnutím něco jako krystalickou strukturu a je potom křehký - takže se velmi snadno láme. U mezistěn které jsou válcované za studena tento problém odpadá, protože tyto vazby které vzniknou během chladnutí se rozbijou postupným rozválcováním. Válcovaná mezistěna je ohebnější.

Ten izopropyl tomu asi moc nepomůže. Změkčovadla jsou ve struktuře toho plastu. S tou půdou, k tomu jsem skeptický. Řekl bych že je pravda, že dlouhodobým teplem se budou smradlavý změkčovadla uvolňovat rychleji, ale taky materiál bez těchto změkčovadel ztratí svoje vlastnosti. Zpuchří a zkřehne - proto tam ty změkčovadla sou. Myslím že půda by jen oddálila to vyhození :)

Já silikonovou od číňana dostal až na druhý pokus - první mi poslal PVC a ta smrděla fest. Na mezistěny pro včely jí neplánuji použít, ale zatim je mi líto to vyhodit.
a.
Já bych ji pořádně omyl izopropylalkoholem. Ten plasty téměř nepoškozuje, ale ještě jakoukoliv nečistotu navíc dost spolehlivě umyje.
Pak bych formu dal na půdu pod střechu. Tam je v létě za slunečného dne od plechové krytiny až 55 st C. Cokoliv, co smrdí, se odpařuje a cokoliv, co se odpařuje, se tam prakticky všechno přes léto odpaří.

"PVC i Gumové smrdí a uvolňují se z nich změkčovače a bůhvíco ještě. "
Přesně to jsem měl na mysli. Možná jsou ty PVC a gumové formy určeny pro mezistěny pro výrobu svíček. Tam by to vadit nemělo.

Co se týče forem na mezistěny, tak lze koupit 3 druhy. Silikonové, PVC a Gumové. PVC i Gumové smrdí a uvolňují se z nich změkčovače a bůhvíco ještě. Já silikonovou od číňana dostal až na druhý pokus - první mi poslal PVC a ta smrděla fest. Na mezistěny pro včely jí neplánuji použít, ale zatim je mi líto to vyhodit. Je potřeba pozorně prohlížet popis, aby v materiálu byl "silikon" - já to přehlédl.
Silikon jako takový je inertní - takže by neměl nijak interagovat s okolím a to ani za mokra a za vyšších teplot - do 150°C .. (Vyjímkou je sanitární silikon - ze kterého se uvolňuje kys. octová a automotive silikon, který obsahuje zpomalovače hoření na bázi fluoru - oboje je cítit)

Problém s drátkem jsem nikdy neřešil. Pracuju s nerez, nikdy jsem nenaletěl a zvlňuju kleštěma. Cín bych ještě pochopil, ale asi mi to ekonomicky nedává smysl, olovo v drátu už mi zní skoro jako sci-fi. (nebo dááááávná historie)

A co se týče separátoru. Používam Feeleco, který není navoněný jako jar. Do vany jsem na 10l vody dávkoval tak malou lžičku. Po práci jsem mezistěny ještě osprchoval ve vaně a jak sem psal o zbytek reziduí SLS se postará poločas biodegradace (96h = 4dny).

Ptal jsem se hlavně kvůli separátoru. A potom ještě případně kvůli tomu, jestli ze začátku výroby nepřešly z toho silikonu nějaké páchnoucí látky do vosku.
Co se týká toho drátku, já recykluji původní pocínovný drátek z rámků, kde už ten cín místy nebývá a jsou narezlé a tam, když ho neočistím, tak při zatavování ta rez voskem zmýdelní a dostane se do vosku kolem drátků. A opravdu to někdy vykousaly.
Co se týká nerezových drátků na plásty, prodejci asi neznají, jaké jsou nerezové oceli a proto berou drátky vyrobené ze všelijaké nerezové oceli, asi hlavně podle ceny. Podle mne by to chtělo na drátky vyžadovat přímo určitou ocel, nejlépe asi klasickou potravinářskou 1.4301 , (podle ČSN 17240). Ta by měla být dostatečně levná i mít jakožto chromniklová austenitická ocel dostatečnou chemickou odolnost. Jiné nerezové oceli, třeba ty, kde je jenom chrom bez niklu, jsou sice levnější, ale taky víc korodující. Možné z takového "nerezu" byl ten polověný a aby to brzo neprorezlo, Ćíňan použil k ochraně jedovaté a proto levné olovo.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 23. 5. 2023
Re: Mezistěny doma (76937)
Pěkné. Tak potom dejte vědět, jak včelky mezistěny z "šikmooké" formy přijímají.<

Mezistěnu z vlastního šetrně zpracovaného vosku ti zpravidla přijmou pokaždé, nekoná se vykusování. Otázkou je geometrie mezistěn a jiné vlastnosti vosků, které podporují následně včelou, správnou a úhlednou stavbu. Typické vykusování okolo drátku, se koná pouze po jeho znečištění nebo proto že vydává nějaký zápach. Kolikrát stačí třeba namazat zvlňovač drátku olejem a nebo nějak rukou nanést něco co stavitelce smrdí naráz je několik rámků kde se tento jev projeví. Samozřejmě je možná i reakce cínu nebo nerezu s nějakým aditivem ve vosku, co tam běžně nemá co dělat. První generace nerezu se musela prakticky u vinařských nádob hodit do šrotu kvůli něčemu co se našlo následně ve velké míře ve víně. Není nerez jako nerez. Nedávno mi jeden velmi známý eshop dodal 5kg 0,4 drátek s popiskem etiketou nerez, přitom to byl poolověný (dalo se sním psát na papír) a tvrdý ocel drátek který se vůbec pro vyplétání nehodil. Eshop ho přijal jako reklamaci zpět ale v nabídce ho měl ještě hodně dlouho než ho vyprodali.

Pěkné. Tak potom dejte vědět, jak včelky mezistěny z "šikmooké" formy přijímají.
Jen bych měl poznámku, že to, že nějaká látka je neškodná člověku ještě neznamená, že automaticky nebude škodit včelám.

Václav (82.99.169.15) --- 22. 5. 2023
Mezistěny doma

Poslední polituru na válce jsem vyrobil ze slivovice plus med plus vodu asi v poměrech v třetinách. Během práce polévat, med ohřát v poměru vody, po zchladnutí dolít slivovici. Lze použít i v podstatě vzácnou meruňkovici, medovec atd.

Mezistěny a práce je trochu lepkavá, ale vyváží to absolutně bezproblémové přijetí stavitelkama. Polituru lze i užívat s rozumem vnitřně. Myslím při práci s voskem.

Zdravím, zkusil jsem výrobu litých mezistěn do silikonové formy koupené od Číňana za cca 700kč. Link zde:
https://www.aliexpress.com/item/1005004243114539.html?spm=a2g0o.productlist.main.1.65d2249fleC2GO

A první pokus nebyl moc veselý. Vybuchující vosk cákající všude, forma zalepená a nasrání veliké. Tak jsem se nad problémem zamyslel, odpočal si na 14 dní, početl fóra, zapojil mozek a nakonec se to povedlo.

Můj postup je, že vosk horký, ale ne 100°C (hlídam aby pod tim nevařila voda - cáká to a dělá to bordel) a zároveň ne studený (Pak vosk tuhne ještě než stihnu formu přiklopit). Těch 90-100°C bych viděl jako optimum. Formu mam studenou mokrou, vyklepanou. Vosk leju postupně na jeden zátah od místa spojení a během zalévání volně přiklápim. Naběračka je málo. Dobrej je plecháček 1/3l já na to mam džezvu 1/2l. Po zalití odložim hrnek lehce přejedu rukou aby se srovnal povrch a hned házim formu do gastrovany kde mam vodu pokojové teploty s pár kapkami "jaru" necham chvilku chladnout (tak 20s) a loupu pod vodou jednu stranu formy (tu která jde sama) a za dalších pár (asi 20) sekund, kdy je to zchladlé z mezistěny sloupnu i druhou stranu formy. Snažím se zachovat tvar mezistěny zhruba rovný. Litá mezistěna je z důvodu utváření chemických vazeb chladnutím křehčí, než mezistěna lisovaná za studena. Hotovou mezistěnu odkládám, z formy vyklepávám vodu a jdeme na další. Nevyplatí se dělat malé množství. Chce to mít zásobu vosku a ten doplňovat postupně. Formu po přiklopení nemačkat, mezistěny jsou pak děravé - je lepší je mít trošku tlustší, více snesou a včely z toho rychleji staví.

Co ta chemie: Nepoužívam jar, ale feeleco - nicméně princip a hlavní složka jsou stejný i ve spoustě jiných prostředků na nádobí, nebo šampónech. Hlavní složkou je sodium laureth sulfát (SLS), který snižuje povrchové napětí vody a způsobí, že nesmáčivý vosk se smáčí, takže zůstane vrstva vody mezi formou a voskem a vosk se do formy nepřilepí. Vyrobené mezistěny pak ještě před ořezáním oplachuji.. Ano jde o chemii, ale v minimálním množství, opláchnu to z mezistěn (stejně jako si oplachujeme hrnek když ho vyndavam z dřezu) a samo o sobě to není tak závadné jak to vypadá, denně se v tom mácháme, čistíme si s tim zuby a kůže nám neslejzá. Řídil bych se poučkou, že čim míň je to "navoněný" tim míň srágor je v tom navíc. SLS se v přírodě rozkládá během 96h a to aerobně i anaerobně, takže pokud ty mezistěny dam včelám za týden, tak už na tom žádný SLS neni.

Více o SLS zde: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.4137/EHI.S31765

Mléko jak tady někdo píše bych nedoporučil, obsahuje živočišný tuk, který bude s voskem interagovat a kvalitativně měnit parametry mezistěn. (ale je to o tom kolik toho mléka se použije). Ostatní složky mají zanedbatelný vliv - ale opláchl bych to asi důkladněji než jar aby se to nekazilo.

Díky Včelař obecný (nějak ale nezmínil smáčedlo): https://www.youtube.com/watch?v=1ze68v9gqhM

Díky Vidlák když jsem viděl postup, tak jsem to radši dělal venku: https://www.youtube.com/watch?v=bY0tTYIznMk

Za 50 žní už tady většina těch dotačních agrolemplů nebude,tak dojí všechno a všechny dokud to jde..Někdy mi to připadá,že s tím i počítají,místo ochrany opylovačů vymyslí idioti opylovací drony,místo mouky bude lidstvo žrát potemníky a larvy.A jenom proto,že člověk se chová jak dement.S kapitalismem to nemá co dělat.

Plundrovanie krajiny a primarnych zdrojov je typickym znakom kapitalizmu .. to je dnesne tzv polnohospodarstvo..mrtva poda je len fixacnym materialom pre rastliny.. unik vody z krajiny,,otravena poda spodna voda,likvidacne erozie.. velmi dobre to vystihol geolog Cílek - týmto sposobom mame pred sebou tak maximalne 50 žní .. Koho tema zaujima nech na yotube hlada Vaclav Cílek..a hlavne kanal Carboneg..regenerativne obhospodarovanie pody je pecka..osobne uz piaty rok tak obhospodarujem zahradu,takze aj prax,nielen ze by som teoretizoval..

A to má být co,nějaká výhra?Ojebat přirozenost,zplundrovat půdu,otrávit kde co? Půdu,vodu? Jenom proto,aby aby se zlenivělý člověk nacpal k prasknutí a s plným břichem vymýšlel další věci,jak zlikvidovat další část přírody? Jenom namátkou,takový tehdy revoluční počin jako bylo DDT se nachází dodnes.Dnes roundapy,neonikotinoidy,růstové hormony a další šmakulády? Nejsem žádný zelený fanatik,ale potkávat imrvere postřikovač na polích taky nebude to pravé ořechové.Pak nemá mizet hmyz,polní ptáci,přibývat rakovin atd atd.

Staří sedláci by koukali s vykulenýma očima, co všechno se z toho pole dostane.
Už socialistické JZD z toho pole dokázalo dostat velkými stroji a počátky chemizace 3 - 4 tuny obilí z hektaru. Staří sedláci secím strojem taženým koňmi nebo dokonce setím rozhozem obilí a při sklizni sekačkou a snopy sváženými do stodol dostali tak 1 - 2 tuny z hektaru a to ještě byli rádi, že jsou rádi.
Dneska jde z hektaru bez problémů 6 - 7 tun obilí.
A to ještě za socíku polovinu polí rozorali z pastvin a luk, protože staří sedláci ty pastviny a louky měli na plochách, kde by jim na obdělávaném poli nic pořádného nevyrostlo. Nebo kde by nejméně 10 let jenom tahali kamení. A na těch rozoraných lukách a pastvinách jsou obvykle pole dodnes. A všude dávají svých dnešních 6 - 7 tun obilí z hektaru.
Pravda, v tom poli neroste v obilí dneska téměř žádný plevel, takže z pole nemají včel podněcovací snůšku, jako měly ještě za socialistických JZD v sedumdesátých letech. Ani se nenechávají strniště přes zimu, kde občas bylo ke konci srpna a v září úplně žluto z kvetoucí ohnice a hořčice, coby pozdní podzimní snůška pro včely. To už je ale vzhledem k současným výnosům nepodstaný detail.

Staři sedláci se musí točit v hrobech jak vrtule.Tihle novodobi chemicko-dotační zemědělci půdu zlikvidují úplně.Žádná úcta k půdě,která živila majitele dřív.Dnes je půda jen držák na kořínky,cosi na co se dají čerpat dotace,nic víc.

Staří sedláci co měli vztah k půdě se musí v hrobě obracet. Tohle JE jednoznačně ždímání půdy, žádné zelené hnojení pár krát po sobě nic nenapraví, to je jen ukolébavka až můžete spát dál. Řekne vám každý zemědělec, zelené hnojení shrábnou dotace nic víc, přínos humusu pro půdu je v reálu minimální v porovnání kolik hmoty odvezou každý rok, když dělali siláže, ještě vraceli částečně hnůj, teď vydrancují veškerou narostlou hmotu odvezou do bioplynky aby si mohli na západě spotřebovat z toho elektřinu s jejich X krát většími platy.

A zelenou ideologie vidím jen jako nástroj globálních kapitalistu, greendeal dává lidem práci. Vyhoďte to staré a vyrábějte kupujte to zelené nové.

....Jenomže ono to v současné době není potřeba, protože používání moderních hnojiv, moderních odrůd, strojů a pesticidů umožňuje bezpečně dosáhnout maximálních výnosů a levných potravin i v takové půdě, jaká dnes na polích je....

------------
Tak ty si tie zelene blaboly prebil blabolom inej farby.. 🤦♂🤦♂🤦♂

"Však oni taky už žádné potraviny nevypěstují přirozeně jako v minulém století. Veškeré výnosy jsou vyšponované intenzivní mechanizací, šlechtěním a nákupovaním, umělýma hnojivama, postřikama. Až tyto prostředky zevnějšku na 2 roky vysadí, nevyroste nic jen plevel. Celé tohle už je jen drogová jízda, která pochopitelně dává maximální výnosy a nízké ceny potravin to ano, ale skrytě likviduje půdu, točí se tu 4 plodiny, zaorá se maximálně strnisko, kukuřici vydrancovali, nevrátili na pole nic, přikoupili za výnos další postřikovač ještě onstróznější, ten nahradí tu ztracenou hmotu a vynos bude vyšší.
Řekl mi místní zemědělec, mají hnůj ale jen se ho s nechutí zbavují na nejbližších polích... agroprůmysl je rychlejší a výnosnější než se babrat s hnojem."
a.
Jenom zelené bláboly, propaganda a lži. Zeleným je prostě trnem v oku fungující zemědělství, jako i ostatní fungující odvětví nesloužící zeleným cílům a levné potraviny a snaží se tu produkci zničit a lidi přinutit vydávat za potraviny násobky toho, co platí dnes. Aby byli rychleji chudí a ožebračení. Protože ožebračení lidi, kteří nemají peníze ani na odpovídající zdroje správných informací ani na kvalitní a drahé školství ani na cestování se mnohem snadněji ovládají lhaním a propagandou. To jsme poznali za socíku, kdy lidi nemohli cestovat a jiné zdroje informací než oficiální prakticky nebyly.
Co se týká půdy, pokud by to bylo potřeba, stačí tak 2 - 4 roky zeleného hnojení a ta půda je zase v takové kvalitě, jakou má například dobře vyhnojená půda v zelinářských zahradách. Jenomže ono to v současné době není potřeba, protože používání moderních hnojiv, moderních odrůd, strojů a pesticidů umožňuje bezpečně dosáhnout maximálních výnosů a levných potravin i v takové půdě, jaká dnes na polích je.

,,Co se týká zemědělské půdy, kdyby byla opravdu po posledních nejméně 50 let takhle drancována, bylo by dneska plno zemdělců, kteří by krachovali z důvodů, že by na své půdě už nedokázali žádné potraviny vypěstovat, protože by nerodila"
-----------------------------------------------------------

Však oni taky už žádné potraviny nevypěstují přirozeně jako v minulém století. Veškeré výnosy jsou vyšponované intenzivní mechanizací, šlechtěním a nákupovaním, umělýma hnojivama, postřikama. Až tyto prostředky zevnějšku na 2 roky vysadí, nevyroste nic jen plevel. Celé tohle už je jen drogová jízda, která pochopitelně dává maximální výnosy a nízké ceny potravin to ano, ale skrytě likviduje půdu, točí se tu 4 plodiny, zaorá se maximálně strnisko, kukuřici vydrancovali, nevrátili na pole nic, přikoupili za výnos další postřikovač ještě onstróznější, ten nahradí tu ztracenou hmotu a vynos bude vyšší.
Řekl mi místní zemědělec, mají hnůj ale jen se ho s nechutí zbavují na nejbližších polích... agroprůmysl je rychlejší a výnosnější než se babrat s hnojem.

"Takto jede celé zemědělství, hnací motor se jmenuje kapitalismus už z podstaty to nemůže být jinak. Takže sypou umělé hnojiva, stříkají, aby vůbec dosáhly výnosy, kupujou největší traktory za miliony s GPS aby jeden zamestnanec obdělal stovky hektarů a provoz byl efektivní a investují aby o tu výkonnost a efektivitu během pár let nepřišli protože konkurence dělá totéž. Tím se rok od roku vzdalují udržitelnosi, soběstačnosti, vnitřní soběstačný koloběh je rozbitý, umělé hnojiva a postřiky proudí zvenčí. Hmota se z polí odváží do bioplynek na výrobu elekřiny. a ochuzuje se tak půda o humus ještě rychleji - hotové novodobé drancování polí."
a.
Jen zelené bláboly a zelená propaganda.
Jedná se o metody, jak zemědělskou produkci potravin ještě víc zintenzívnit a zlevnit. Žádné drancování se nekoná, pouze se vyvíjejí stále další a další metody, jak i za horších podmínek, třeba horší půdy, produkovat stejně nebo víc potravin.
Produktivita zemědělství za posledních 100 let mnohonásobně stoupla a ceny potravin se vzhledem k průměrnému výdělku mnohonásobně snížily. Dneska člověk ze sociálně nejnižších vrstev, který nepracuje a jenom pobírá dávky, díky tomuto velkému vzestupu zemědělství konzumuje dneska potraviny v prakticky stejné kvalitě a množství, jakými se před 100 lety na venkově živil prosperující velký sedlák nebo ve městě dobře prosperující řemeslník, špičkový zaměstnanec velké firmy nebo majitel malé firmy či fabriky. Naopak člověk z nejnižších sociálních vrstev před 100 lety se tehdy živil potravinami, které byly na úrovni všelijakých potravinářských odpadů a zbytků jinak tehdy zkrmovaných třeba prasaty nebo slepicemi chovanými těmi bohatšími sedláky.
Co se týká zemědělské půdy, kdyby byla opravdu po posledních nejméně 50 let takhle drancována, bylo by dneska plno zemdělců, kteří by krachovali z důvodů, že by na své půdě už nedokázali žádné potraviny vypěstovat, protože by nerodila. Nic takového ale není, všichni zemědělci na své půdě produkují zemědělské plodiny v plné míře a s neklesajícími maximálními výnosy. Jediné omezování je umělé omezování dané zelenými sabotážními regulacemi, jejichž cílem je umělé omezování zemědělců a jejich zchudnutí a umělé prodražování potravin za cílem plošného zchudnutí občanů evropsjkých států jako celku.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/promeny-zemedelstvi/vcelarem-navzdory-chovatele-resi-klima-i-pesticidy-poezii-na/r~b35ae6acf3a811ed8b4e0cc47ab5f122/
a
Pěkný mišmaš, v článku je trochu pravdy, ale plno zelené propagandy a lží.
Všimněte si, že v článku je správně napsáno, že v přírodě mizí včelí snůška a včely jsou tak podvyživené a podléhají nemocem. A jako lék na toto se doporučuje ještě vyšší dotování včelařů, aby včelaři zakládali ještě víc včelstev a tím byla krajina ještě víc převčelená a včely měly ještě větší nedostatek včelí snůšky.

www.aktualně.cz- včelařem navzdory.

Včelařství má prohnilé základy své existence v postupech které postrádají logiku udržitelnost.
----------------------------------------------------------

Takto jede celé zemědělství, hnací motor se jmenuje kapitalismus už z podstaty to nemůže být jinak. Takže sypou umělé hnojiva, stříkají, aby vůbec dosáhly výnosy, kupujou největší traktory za miliony s GPS aby jeden zamestnanec obdělal stovky hektarů a provoz byl efektivní a investují aby o tu výkonnost a efektivitu během pár let nepřišli protože konkurence dělá totéž. Tím se rok od roku vzdalují udržitelnosi, soběstačnosti, vnitřní soběstačný koloběh je rozbitý, umělé hnojiva a postřiky proudí zvenčí. Hmota se z polí odváží do bioplynek na výrobu elekřiny. a ochuzuje se tak půda o humus ještě rychleji - hotové novodobé drancování polí.

Důkaz o vědecké (bez)naději a požadavku pomoci veřejnosti ohledně genetiky u včelstev. Hledají prostřednictvím veřejnosti divoké včelstva a včelstva bez ošetřování. Je to přesně ten poslední článek byznysu (popisná věda), který popisuje jeden odstín s mnoha vrstvami laku. Nakonec nic nenajdou. Jen jde o chtíč najít něco, co dávno člověk svým sériovým chovem před více jak sto lety a průmyslovu revolucí před 150 započal. Započal se rychleji pohybovat a přenášet více věcí z místa na místo. A to je nezastavitelný proces.

https://coloss.org/activities/taskforces/survivors/honey-bee-watch/

..a co teprve když se vezme v potaz bezohledný sériový chov matek. To je teprve vliv genetiky na zdraví celých lokalit. V době kdy vládnou jen peníze a peníze se včelstvu nemůže v rukou včelařů bez zkušeností ale s motivací pouhého zisku dařit. Včelařství má prohnilé základy své existence v postupech které postrádají logiku udržitelnosti. Co se týká genetických výběrů, zpravidla po sériovým zamoření vzniká dost profiltrovaná problematická místa s chudou genetikou a v podstatě bez možnosti z čeho dělat selekce. Proto jsou takové dálky kdy odkud se vozí materiál pro vyšší chov, jenže právě těmi dálkami se znovu tento výběr snižuje způsobem zvětšování lokalit. Nakonec idea o včelstvu které si poradí s mnoha zdravotními nástrahami jsou jen komerční fantazie které jsou zase zájmem o využití k poznání posledního článku a tím je popisná věda a její opisování v odkazech. Takže se třeba věda takovou epigenetiku u včel může nakonec hodit do jedné škatule velkého problému, u které věda je schopna popsat miliony stránek jak naco došla, ale stále budou v samotném DNA popisovat obrazně jen jeden odstín barvy s přimícháváním bezbarvého laku.

Predaj oddelkov by som zakazal..povolil by som len smetence.. zo zverozdravotnych a zoohygienickych dovodov..

Spíš je výdělek prodej oddělků než včelstev.
U včelstev mně připadá, že jak se většinou prodávají s úly, tak se ten úl s plásty atd většinou prodává hodně pod cenou a včelař pak na celkovém prodeji tratí.
Navíc cenu úlu hodně shazují různé rámkové míry a to, že co včelař, tak to obvykle nějak specifický úl. A takový včelař pak cizí úl, i když na stejnou rámkovou míru, moc nepřijímá.
Spíš mně připadá, že se včelstva prodávají v nouzi, že včelař chce snížit počet včelstev než že speciálně vychovává včelstva na prodej.

Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.<

Ano, zbavit se včelstev jejich prodejem je také výdělek. Jeden z mnoha důvodů proč někdo včelaří.

Ale je rozdíl, když na jednom místě včelař pouze v dubnu a květnu zajistí včely proti rojení a potom v podstatě jen sleduje, jak mu mimo snůšku až do poloviny srpna přibude tak 1 - 4 kila týdně a ve snůšce tak 3 - 10 kilo denně a to až do konce července, kdy se včely krmí na zimu.
Nebo když na jiném místě mohou včely trpět při horším počasí nedostatkem už v květnu a jinak po květnu jim spolehlivě mizí zásoby vždy mezi snůškami a pořádná snůška a plné úly medu se podaří jenom jednou za pár let, kdy je optimální i kvetení té rostliny i počasí. A kdy hned, jak vytočí poslední snůšku, musí včely živit až do podzimu už na cukru, protože z přírody donesou jenom minimum.

Ale houby,ještě jsem neviděl včelaře,kterému by se koníček v delším horizonzu nerentoval.Některý rok je to horší,některý lepší,v globále si včely na sebe vydělají.Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.

https://zvirata.bazos.cz/20/?hledat=prodam+v%C4%8Delstva

Včelaři končí. ... Nemá chov při takovém zdražování a superlevném medu možné dělat ani jako koníček.

www.vcelarstvi.cz-světový den včel..Zaměřený na zemědělskou produkci šetrnou k opylovačům..Naši zemědělci- jedaři a šetrný přístup k opylovačům??? Leda jako hodně hloupý vtip.Co neotráví postřikovačem dnes,otráví zítra.

Mám obavy že vzhledem k tomu že je Česko středem komunikací, bylo by nejlepší všechno zaasfaltovat, zastavět novými domy, provozy, halamy, supermarkety. Zemědělství mi připadá, že vůbec Čech nepotřebuje, zajímá se jen kde co koupit levněji, protože má permanentně hluboko do kapsy. Pár vyvolených kteří právě asfaltují, mají platy jako střední zemědělec, má jisté EU dotační akce, má dobré vyhlídky na důchod. Oproti tomu zemědělec platí minima, protože navíc nemá, nemá vyhlídky normálního důchodu, má sice miliony korun v majetku, ale hovno mu ty majetky vydělají, když tím asfaltem dojede konkurenční producent až do jeho dědiny kde nakupuje. A vlastně ani ty miliony v majetku nemá, protože ho odrbe o pozemky jiný zemědělec který chce jen kupit a zcelovat, nebo nějaký spekulant který chce opět koupit za 20Kč metr a prodat za 5000,- a víc.

Opravdu je lepší dát na pole fotovoltaické panely, rozkopat pole inženýrskými sítěmi a vůbec se nesnažit,

protože ochrana zemědělce je přirozená věc, patří to k dělbě práce, ale ochrana samotného zemědělce je nulová, zrujnuje ho první obchodníček co nakoupí levněji a doveze někde z nějaké ciziny a strčí to do sítě místo české produkce.

Tak zemědělec si nemůže dovolit nedělat byznys a neprodukovat a dělat jenom ochranu. Nežije ze vzduchu, ale z jídla a pití a doma taky netopí zadarmo a ani ty traktory mu nikdo nedaroval, ale musel si je koupit nebo si na ně vzít úvěr, který splácí.
Takže musí na půdě, kterou má, prostě vyrábět ty potraviny, nemá li zbankrotovat.

Jenom byznys,nic víc.Otrávit kde co a kde koho v okolí,nedivat se nalevo ani napravo,hlavně že to sype.

Roviny trpí rovinnou erozí větrem. Řešením jsou větrolamy a biopásy. To co probíhá je obyčejný byznys, žádná ochrana.

Jj, zelená propaganda musí jet, aby se ovce nebránily stříhání.
O Roundupu tam je v tom článku plno zelených aktivistických lží a technologie zasetí ozimů a jejich likvidace na jaře totálním herbicidem, aby se na tom poli vytvořila formální ochrana proti erozi a bylo tak tam možné podle nejnovějšího nařízení Brusele a naší vlády o erozi polí sít širokořádkové plodiny jako kukuřici je přímo vyvolána tím nařízením o erozi. přitom to pole je podle fotky prakticky rovina, kde je eroze minimální až žádná.

www.seznamzpravy.cz- pole spálená glyfosátem..Dobrou chuť matko přírodo.

Včelky se z velké části dorozumívají fermony neboli chemicky. Takže když je jim nějaká chemikálie příliš hlasitá a rusí svým pachem vůně jejich feromonů, tak jsou logiky nevrlé a divoké. Minimálně dokud si na tu látku nezvyknou.

Dá se říci, že ATB zvyšuje bodavost? Neměl jse nikdy možnost to hodnotit. Proto příčinou divné krátkodobé bodavosti přičítám tomu, co prochází buněčnou stěnou entomofílie a zatím jsem nebádal to, žeby ATB bylo běžné u ochran něčeho v ČR.

Mandlone sa oi striekaju aj antibiotikami v usa proti bakterialnej spale

TO není jen u řepky, je to třeba jednou charakteristikou kterou popisuje amerikánský kočovníci, co najedou do mandlí. Strom má několik úseků na časové přímce při rozvoji před květem, během zimování a v květu. V květu je jeden úsek těsně po rozkvětu, zpravidla není počasí nic moc, včely jsou mírné. Potom nastoupí pár teplých vln a započne zřejmě větší první míza a ta jde rovnou do energie pro zárodek co vzniká někdy těsně po opylení ale stále v květu a včely jsou děsně nasraný.

Takže i mandlovníky jsou plný systémové ochrany, nejen řepka. Bodavos je popisévána velmi podobně.

Blbost..pred kvetom sa strieka brutal jed,organofosfat nurele..neonikotinoidy sa pouzivali ako moridlo s ucinnostou az po kvitnutie... a striekali sa priamo do kvetu ..a vacsinou ti debili to robili cez den,lebo mali napisane ze relativne neskodne pre vcely..to ze bolo aj uvedene ze nestriekat v case letu vciel,tak to ich uz nezaujimalo..moridla sa zakazali ako prve ..dovolim si tvrdit ,ze ak by sa nemorilo a od striekalo len vnoci ,tak doteraz by boli povolene ,lebo pri tomto sposobe boli skody vyrazne nizsie ..

Jo, dnes byly včely tak zlé jak už dlouho nepamatuju... ve snůšce...

Jestli si to dobře pamatuji, zelení zemědělcům proti bláskáčku řepkovému na řepce vyřadili insekticidy s obsahem neonikotinoidů. Těmi stačilo postříkat jednou před rozkvětem řepky a ochránilo to řepku po celou dobu kvetení. Nyní je nemohou používat a musí je nahražovat jinými insekticidy, kterým ale nejspíš muswí stříkat v době květu víécekrát. A tím tráví včely.