Archiv Včelařské konference

Po včelárení na nadstavkových úľoch rozmeru E musím prejsť na inú možnosť, vzhľadom k obtiažnosti pri prenášaní ťažkých nadstavkov.
Skusenosť viacerých včelárov tento problém rieši prechodom na horizontálny úľ - ležan, a to sa mi javí ako jediná možnosť, ak chcem pokračovať vo včelárení.
Otázka je, ako teraz, na jar, prejsť z E-čiek na B10 v ležane.
Poradí niekto _

Po včelárení na nadstavkových úľoch rozmeru E musím prejsť na inú možnosť, vzhľadom k obtiažnosti pri prenášaní ťažkých nadstavkov.
Skusenosť viacerých včelárov tento problém rieši prechodom na horizontálny úľ - ležan, a to sa mi javí ako jediná možnosť, ak chcem pokračovať vo včelárení.
Otázka je, ako teraz, na jar, prejsť z E-čiek na B10 v ležane.
Poradí niekto _

Podle mne je nejčistší v podletí udělat ze včelstva smetenec - umělý roj a osadit do nového úlu na mezistěny a zakrmit, aby je vystavěly.
Nebo obdobu norského zimování se současnou výměnouz úlů a plástů.

Je-li něco těžší tak brat méně. Ležan je těžkej jak rakev. Do toho bych nešel absolutně. Je to minimálně dvou oslový systém, a kde druhého osla najít? Éčko, to je 17mm výška? Jak může být NN systém k neunesení? Jestli někdo neunese Erámků 10, tak ať nosí půlku.

Nebo když neunese nástavky, tak ať pracuje se zadováky.
Člověk nemládne, takže časem stejně u jakéhokoliv systému nástavků přejde od manipulace s celými nástavky k manipulaci s jednotlivými plásty. A tím k výrazému snížení produktivity.
A když už má člověk pracovat s jednotlivými rámky, tak ať dělá to včelaření v zadovácích, protože potom zadovák nabízí proti nástavku takové výrazné benfity jako snadné rozšiřování a zužování plodiště a medníků přesně na sílu včelstva nebo česno velmi dobře stavěné a vymyšlené proti loupežím.
A když člověk včelaří s nástavky a přehazuje celé nástavky plné medu, tak končí kvůli zádům se včelařením už někdy v 60 - 65 letech. Jenže když pracuje s jednotlivými rámky a navíc u zadováku, kde může se včelami pracovat vsedě, může včelařit až prakticky do smrti.

https://index.hu/gazdasag/2023/04/15/nagy-istvan-gabona-ukrajna-mezogazdasag-import-tilalom-lengyelorszag/


Ministr zemědělství István Nagy v prohlášení oznámil, že v zájmu zastupování zájmů maďarské farmářské komunity dočasně zakazuje dovoz obilí a olejnatých semen pocházejících nebo pocházejících z Ukrajiny, jakož i několika dalších zemědělských produktů do Maďarska, podobně jako v Polsku.
Šéf ministerstva vysvětlil: pokračování současných tržních procesů by způsobilo tak vážné škody maďarskému zemědělství, že je třeba přijmout mimořádná opatření k jejich zastavení.

S výrobními postupy, které již nejsou v Evropské unii povoleny, a v důsledku toho s extrémně nízkými výrobními náklady začalo ukrajinské zemědělství s plnými možnostmi bezcelního a volného obchodu vyvážet na evropský trh kromě obilí a olejnatá semena, takové množství drůbeže, vajec a medu, které znemožnilo domácím a středoevropským zemědělcům prodávat

přidal.

Zdůraznil: omezení dovozu do Maďarska je dočasné a trvá do 30. června 2023, což může být dostatečná doba k přijetí smysluplných a trvalých opatření EU, k přehodnocení úplného bezcelního charakteru ukrajinského zboží a fungování solidarity chodby.

Maďarská vláda vždy stojí na straně maďarských zemědělců a chrání maďarské zemědělství

- zdůraznil šéf ministerstva.

Pokud nebudou přijata smysluplná opatření EU, vláda dočasně zakáže dovoz obilí a olejnatých semen a několika dalších zemědělských produktů do Maďarska pocházejících nebo pocházejících z Ukrajiny, jako v Polsku, oznámil ministr zemědělství István Nagy.

Sledujeme Polsko
Polsko také zakázalo dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny, aby „chránilo svůj zemědělský sektor“.

Ukrajinské obilí, které je levnější než obilí pěstované v Evropské unii, zůstalo ve velkých množstvích ve středoevropských státech kvůli úzkým logistickým křižovatkám, poškozujícím ceny a odbyt pro místní farmáře, což byl problém pro vládnoucí stranu Právo a spravedlnost ve volebním roce .

Předseda vládnoucí strany Jaroslaw Kaczynski řekl, že Polsko je připraveno zahájit jednání s Ukrajinou o urovnání otázky obilí , a proto již byla ukrajinská strana o rozhodnutí informována.

CO si myslíte, jak se zachová česká vláda a ministr zeměděství? A kde na jakém odbytišti med dovezený přes Ukrajinu a z Ukrajiny, který se neudá v Polsku a Maďarsku skončí?

Neoficiální zprávy tvrdí, že Fénix povstal z popela. Tím myslím velkého baliče a obchodníka s medem, který byl na supermarketovém hřišti před 10 a více lety.

Ceny medů z Ukrajiny pokud vím, jsou v nákupu někde okolo 2€ za kg.

:(

JSG ¿?

Houby kvůli logistickým cestám. Polští obchodníci, jak se to za války nesledovalo a možná ještě nesleduje, poslali přes hranice k ukrajinským velkostatkářům kamióny, obilí od nich koupili za hotové, dovezli bez jakékoliv evidence a v Polsku vydávali za dvakrát dražší polské obilí. Otázka je, jak to bude s medem.

Unia v snahe pomoct ua zrusila clo tusim v 2017 r na dovoz medu..u nas to diluje firma medas,majitelov brat roky zije a podnika na ukrajine..mafia vyuzila ze to zrazu ide vo velkom,u vcelarov boli obrovske zasoby medu ,bezne v desiatkach ton..tak vykupna cena po slnecnici v lete 90€centov..k vianociam to zvyklo stupat k 1,30€..a tak je to uz par rokov,akurat ale med sa uz hodne vyskladnil,a posledne dva roky pred vojnou uz boli aj znaskovo slabsie,ukr vcelari sa zacali chytat rozumu a davat dokopy medzi sebou kamionove mnozstva a tie predavat priamo nemeckym dodavatelom..obchadzajuc tak priekupnikov..vojna nasledne situaciu este zhorsila,tak na ua dnes zasoby medu uz nisu nic extra..Lenze cez ua sem prudi kvantum medu z ciny,vydavaneho za ukrajinsky ,je tam moderna fabrika na odstranovanie pelu z cinskeho medu,nasledne miesanie s ukrajinskym a tak dilovane na slovensko a asi aj inam..a u nas,vzhladom k rovnakej flore,sa to popreda tato ua/čina zmes ako med slovensky,pelova analyza nic co by tu nekvitlo ,neobjavi..a tak si tu zijeme..zachytil som info ze od dnes je zakaz dovozu do sr ua obilia muky a pekarskych vyrobkov... a aj medu a vcelich produktov ,to ale este nemam overene..bola by to pozitivna info ,lebo uz siesty rok mame hyper super zaplavene šmakuladami od 3 do 4€ ..

U medu je problém v tom, že ta přidaná hodnota medu oproti podobné hmotě uměle udělané z nějakých cukru se v praxi někde doma moc nepozná. Maximálně snad při rýmě, když se dělá k aspirínu čaj s medem a citrónem, tam ale částečně funguje i jenom cukr, protože i cukr pokyselený citrónem dodá teplo a podpoří tak zvýšenou teplotu, která tu rýmu společně s vitamínem C a aspirínem rychleji vyžene. Zkušený konzument medu možná pozná trochu rozdílnou chuť nebo podle chuti bude mít podezření na teplem znehodmnocený med, ale medu a jeho chutí je tolik druhů, že se s tím klidně může i nějaký přirozený med svést. A ted náhražka medu přijde na 50, možná jenom na 30 Kč za kilo, zatímco pravý kvalitní med od včel se kupuje za 200 - 300 za kilo a v západních státech EU se zaplatí klidně v přepočtu i 500 - 600 kč za kilo. A to je obrovský rozdíl, který na jedné straně svádí producenty medu ho falšovat a na druhé straně spotřebitele kupovat levné dovezené nekvalitní či teplem poškozené medy až přímo napodobeniny medu.
Na podzim můj supermarket v akci zlevnil tmavý přírodní cukr, půl kila nějak za 30 Kč, tak jsem ho koupil a doma zinvertoval. A vyšlo mi za těch jenom asi 30 Kč nějak 0,6 kilo materiálu chuťově i jinak velmi připomínajícího kvalitní tmavý medovicový chutný med. Chuťově dost podobný červencovému medovicovému medu z lip a jiných listnáčů. Podle mne s tak dokonalou chutí, že kdybych to dal anonymně testovat včelařům, tak minimálně polovina včelařů by s jistotou prohlásila, že to je stoprocentně medovicový med od včel.

Se spustil právě akorát domino efekt, jedni druzí zakážou dovoz potravin z ukrajiny, tak se cena v panice ještě více propadne. Tržní princip. Stejně je to byl je a bude čínský nemed z cukru, možná jako nadstandard pro lěpší trhy smíchaný s ukrajinským.

V prvych vlnach sem prudil cisto ua med,tu sa deklaroval ako slovensky,a bol lepsi ako vacsina medov ktore som mal moznost od roznych vcelarov ochutnat..vodu mal pod 17%..lipovy,kvetovy,lesny a agatovy..tak po dvoch rokoch sem zacalo prudit uz vsetko mozne pomiesane..

S cenou medu to dopadne stejně jako d obili, když se doveze hodně medu půjde i výkup dolů. Muze být cena 50 Kč . To potom to nadšení o rychlém zbohatnutí pomine.

Volný trh, jedni trhají, druzí utírají. Jinak řečeno bordel a neregulace. Zákazník si bude moci vybrat, šmakulád je dost na trhu.

Ua med byl vždy problémový. V duchu obchodníka a trhovce, to drahé obilí vejce atd, si EU produkční mohou strčit víte kam, prodává cenovka, žvásty okolo domácího medu obilí atp. a dotace jsou jen kamufláž proto, aby blbci investovali ještě více a kupovali a kupovali a kupovali pro zážitek, který si v podstatě mohou zatu dobu najít a ověřit pmohem spolehlivěji když chcou zdravé potraviny.

Největší maškaráda je to, že místo regulací dovozu trolové v diskuzích trolí dokola něco o kontaminacích, což prý znamená, že kontaminace jsou jen u dovozu, doma neexistují.

Proč si lidi před koupí úlů například nekoupí Elisa testy na různá aditiva, která nechcou v potravině? Nechápu proč se samotestování vůbec nerozvíjí. 20-30 tisíc za testovací sady není moc když je někdo schopen utrácet statisíce za zboží typu zdravého dojmu ze samozásobitelství.

Následnou otázkou jsou potom kvalitní testovací sady, aby v případě např. padělání Elisa testovacích sad vůbec někdo něco zjistil.

www.vcelarstvi.cz- OLAF se snaží urvat na podvodech s dovozem medu něco pro svoji důležitost.

Gupo, samotesty jsou spíš hračka. Pokud nemáš měřicí aparatury za mnoho miliónů, pomocné chemikálie na přípravy vzorků s velmi vysokou čistotou a tudíž slušně mastné a kvalifikovaného laboranta s pořádnou laboratoří, který to všechno odměří, nemáš žádnou jistotu. Můžeš mít klidně certifikát z nějaké laborky, jako mělo Včelpo na dovezený med, ale někdo, třeba hygienqa ty vzorky dodá do laborky o třídu novější a o řád dražší sa tudíž výrazhě citlivější a tam ti ty škodlivé látky naměří, jen to fikne. Zvláště ty škodlivé látky, u kterých se v EU v Bruseli dosud neshodli na nějaké minimální koncentraci v potravině. A tudíž automaticky kvůli předběžné opatrnosti platí, že když se ta látka v potravině naměří, je potravina závadná.

Na bazos.cz průměrné ceny medu ve sklenici od 130kč, průměr 160kč/kg. Tak to je vracení se někde 5 let zpátky do předinflační doby. Průměrný statistický plat nyní 43000kč, další inflace 15% za rok, vyplatí se ještě dělat med k prodeji, investovat, skladovat nebo už je toto úplné dno a konec včelařství jako řemesla?

Jak je to možné, že jsme byly zemí, kde med byl v nadprodukci, vyšší vývoz než dovoz, soběstační pro svůj trh. Včelstev +-stejně jako nyní. Ale nyní jsme ve stejných podmínkách v nouzi, musíme med dovážet, musíme mít pasti typu dotace pro lepší prodej, pro každého, kdo se prohlásí za včelaře. A přesto je med stále dovážen, a EU chlácholen díky dotacím, aby včelař investoval a škudlil, korunu zato, že dostane ve výsledku na D1 1-2€ dotace za včelstvo... Jsou nyní včelaři v podstatě v situaci, kdy se jim vyplatí prodat cukr který mají na skladě, než aby ho krmili. Kdo měl cukr za 14 a investoval doněj, tak se musí hodně rozhodovat jestli ho nepustit za výhodných 30 a víc, dál. Ve včelstvech je nyní jen a pouze zábava, ne ekonomická výhoda. Hodně včelařů se na včelaření vysere, nemá proč investovat docela drahý čas za který je placen v práci. Vydělat a vrazit do včelstev 50-100tisíc není problém, ale sníst med za 50-100tisíc pro každého včelaře problém je. Kdo sní za ty peníze a jak dlouho tolik kolik medu? Čistá ekonomika, 1+1=2. Řekl bych, že ekonomika přímo určuje kolik medu je spotřeba na hlavu za rok. Z 1,5-2kil to spadlo díky koronaviru a inflaci na 0,5-0,8kg. Ale cena je v podstatě stejná.

Já bych nebrečel ono Nějak bylo nějak bude s malým tátu na Bazoši bych závěr nedělal.

Z několika inzerátu na Bazoši

Vůbec bych datům o domací produkci nevěřil,jsou cucaná z palce u nohy.

Stejně jako data o úhynu včelstev

Bazoš reflektuje realitu. Inzerátů několik stran, určitě ne jen pár jako v minulosti o tomto čase. Připomíná mi to sadaře, nechali jablka spadnout shnít, nezaplatily by ani brigádníky na sběr a skladování další starosti a náklady.

Med necháš v kýblu a vytáhneš ho za 5 let až bude cena lepší a na trhu nedostatek. náklady nula nula nic jen na ztekucení.

Med necháš v kýblu a vytáhneš ho za 5 let až bude cena lepší a na trhu nedostatek. náklady nula nula nic jen na ztekucení.<

A dojde OLAF,...s HMF na včelaře, na koho jiného.

hmf po 5 letech bude hluboce v normě

Nedostatek další roky nevěřím, přivezou o to víc dovozového a cena ještě klesne, doba spotřeby českého medu je pryč. Pro profíka to znamená rozšířit chlazený sklad, přikoupit nádoby, takže investice nebo rovnou další úvěr na vybudování nové strategie prodeje - stává se z něj takový obchodník spekulant. Nakonec evidence medu loňského, předloňského, předpřed.... no a pak ještě aby nenakvasil. Do té doby než příjde ten prodejní rok bude žít a platit odvody z čeho.

hmf po 5 letech bude hluboce v normě

Pohádka na dobrou noc.

Pro profíka to znamená rozšířit chlazený sklad, přikoupit nádoby, takže investice nebo rovnou další úvěr na vybudování nové strategie prodeje - stává se z něj takový obchodník spekulant. Nakonec evidence medu loňského, předloňského, předpřed.... no a pak ještě aby nenakvasil. Do té doby než příjde ten prodejní rok bude žít a platit odvody z čeho.<

Dobrý, ještě přijde berňák do skladu a všechno to uskladněné zdaní. Jen co ho popadne myšlenka, že u včelařů je co danit.

Jinak zachladit med, neznamená snížit HMF. HMF je ovlivněn mnoha jinými zajímavými aspekty a např. je naukou u HMF u medu, že na časové ose stáří u medu co se chladem nebo mrazem pozastaví, po oteplení rychleji roste. Nárůst hodnot HMF jde u chlazeného tudíž pružinově nahoru oproti běžné teplotě kterou máme v Evropě ve skladu.

Pri teplote ve skladu 10 stupnu dosahne hodnota hmf 30 mg na kg za zhruba 15 let.

Pri teplote ve skladu 10 stupnu dosahne hodnota hmf 30 mg na kg za zhruba 15 let.<

Opět scifi. Otázkou je co se stane s hladinou HMF po 15 letech během dalších 2 let. Což je tvá záruka na daný produkt. Po rozehřátí do dvou až čtyřech měsíců vyletí tak rychle a vysoko, že se budeš červenat až se ji dozvíš z médií z nějaké "akce kontrola medu".

Já jsem proti uplatňovaným limitům HMF u medu. Protože HMF je bumerang kterým tě ouřada zasáhne kdykoli, ale Dol, za mrzký peníz, pohladí po duši. Pokud je to med, jeho přirozenou vlastností je obsah HMF podle druhu a podmínek.

Mimojiné. Vypiju hodně kávy a nejsem sám. HMF u kávy je důležitý, samotné HMF má vysoké antioxidační vlastnosti, je důležitý pro chuť. Kdo nepije kávu, má vysoké hodnoty usazování mléčné a šťavelové kyseliny v těle. A hodnoty HMF v kávě jsou v tisících mg/kg. Takže s každým vypitým hrnkem naleju do žaludku více HMF než s medem co zkonzumuji za celý rok.


HMF je buzerace včelařů pokud se naně použije. Nic víc HMF v medu pro mne nepředstavuje. Kdo si hraje na alibi, HMF ho zasáhne. Jeho nárůst je po vydažení z chlaďáku nepředvídaný. A proto chladit med je blbost. Protože redukce kyselin a enzymů je nezastavitelná věc v medu.

HMF je charakteristickým průvodním jevem a identifikační znakem podle druhu a lokality a původu produkce či výroby.

A máš to ověřené gupo, nebo spekuluješ? Jinak souhlas, měření hmf jako paušálního ukazatele kvality, je blbost.

Pokud prodáváš jen koncovému zákaznikovi a nedodáváš někam do sítě, tak je kontrola možná max tak v okamžiku prodeje. Takže pokud někdo rozehřívá vždy jen to množství, které pak následně rychle prodá, nevím proč by se měl nějak zásadně bát.

Jinak pokud vím záruka se nemůže z podstaty věci vztahovat na to co se bude dít se zakoupeným produktem po jeho prodeji. Pokud si zákazník med rozehřeje v troubě a hmf mu vyskočí na 1000, tak ho jako bude reklamovat jo? Blbost. Za hladinu hmf ručíš v okamžiku prodeje, ne potom.

Je rozdíl mezi včelařem a profesionálním včelařem.
Včelař, třeba ve starém rodinném domku, jako jsem já, si třeba pořídí na med plechové nerezové utěsněné nádoby a potom může med dát do sklepa, kde je v létě + 12 až + 15 a v zimě +2 - + 5 st C. Nebo to nechat někde v předsínu v přízemí nebo třeba i v garáži vedle auta, přes kov by se ten smrad do medu neměl dostat. A tam je v zimě za velkých mrazů třeba - 5 a v létě za letního vedra, když jsou paneláky ve městě sluncem rozpáleny na 35 st C, tak je sotva tak 23 st C. takhle může ten emd vydržet i těch 5 let, než se rozehřeje a prodá ve flaškách.
Ovšem profesionální včelař potřebuje ten chlazený sklad. A každý měsíc na elektřině aspoň pětistovku nebo tisícovku na chlazení toho skladu.

Jinak pokud vím záruka se nemůže z podstaty věci vztahovat na to co se bude dít se zakoupeným produktem po jeho prodeji. Pokud si zákazník med rozehřeje v troubě a hmf mu vyskočí na 1000, tak ho jako bude reklamovat jo? Blbost. Za hladinu hmf ručíš v okamžiku prodeje, ne potom.<

Ten med si koupí třeba z bazoše, konsilium pěti lidí ti tu tvou zásilku bude otevírat a protokolovat, rozbory si nechají udělat ve vlastní laboratoři. Zprávu potom uveřejní s tvým jménem a problémový med, pro média. Zprávu zavedou také do systému rychlého hlášení nevyhovujícího medu. Tak pracuje OLAF. Obrana naprosto žádná. To jen noví mladí lidé pod hlavičkou, přichází a kontrolují med aby se lépe ochránil super hyper trh. Ne maloprodukce. Vznik nových orgánů jen dokazuje neschopnost něco dělat s problémem padělání medu, jde pro mne už dávno špatnou zprávu o nových vyžírcích a ouřadech. Budou kontrolovat med hlavně z maloprodukce, protože problémový med který je obchodován ve velkém, je pouštěn a kontrolován při vjezdu do EU. Ten nemá důvod již nikdo proč rozborovat, kdyby totiž něco našli na již zkontrolovaném dovezeném medu, byl by to jejich interní problém. A ten ouřadové obchází berou jen malé ryby, ty se lépe grilují.

1984 (78.80.25.123) --- 25. 4. 2023
Hmf
A máš to ověřené gupo, nebo spekuluješ?<

Co přesně myslíš. Abych věděl co mám ve vědeckých citacích hledat. Já se to o medu v cvičení učil před cca 25 lety a dělal jsem z toho zápočet. Takže to ber v první fázi jako ověřenou informaci. V druhé fázi můžeme diskutovat na konfereční úrovni v citacích okolo otázek které mi sdělíš. V tředí fázi můžeš nakonec konstatovat, že chlazení medu je zbytečná věc, pokud po oteplení tyk rychle zestárne.

Trosku divoká představa, ale zrovna tohoto se nebojím. Nevím co bych musel s medem dělat, abych se dostal nad 40 v okamžiku prodeje... Co jsem si nechal dělat rozbory třeba rok starého medu, tak to nikdy nebylo nad 10.


Jasné, že tohle si musí každý pohlídat, aby neposlal do prodeje něco " úředně závadného", i když reálná závadnost z hlediska zdraví neexistuje. Je to prostě potenciální opruz, se kterým se mhsí při skladování a následném ptodeji počítat a zařífit se tak, aby k problému nedošlo.

Co přesně myslím? Reagoval jsem na "pružinový" vzestup hmf při ohřátí po dlouhém skladování v chladu. Podle mě 5 let starý zachlazený med bude mít hmf kolem 20, takže ani s ohřátím by se norma překročit neměla v okamžiku následného okamzitého prodeje. Prostě co rozehřeju, tak pro okamžitý následný prodej. Bavím se hypoteticky, v reálu se mi nestává, že bych měl 3 a více let starý med.

Tak jestli HMF po oteplení medu neskočí nahoru tím, že se med musí rozehřát, aby se dal nalít do sklenic.
Mně se zdají v tom směru dost pochybné třeba ty spirály na rozehřívání medu, co se do medu dají zapnuté a mají postupně, jak medo rozehřívají, vlastní vahou propúracovat až ke dnu nádoby s medem.

No je to dané prostým fyzikálně-chemickým vztahem mezi teplotou, délkou expozice a nárůstem HMF. Při ohřátí HMF vzroste přimo úměrně teploté a době ohřívání. Při teplotě zahřátí 42 stupňů by se 5 let skladovaný med s hypotetickým HMF okolo 20 musel takto ohřívat zhruba 20 dní, aby překročila hodnota HMF 40. Tohle všechno lze snadno dopočítat, vzorce jsou triviální.

Ovšem při zahřátí na 60 °C už by stacil cca 1 den, aby HMF vylítlo nad 40.

Ta spirála musí zákonitě v okolí med přehřívat a to tak silně aby tepelnou vodivostí se rozpustil i med dále od spirály. A 42°C je málo na rozpuštění medu dočira. Jarní med se musí rozehřát na 50°C v celém objemu jinak zůstane zakalený a zkrystalizuje zpětně okamžitě od druhého dne - na to musí být komora a obsluha co dokáže medy šetrně rozpustit. Takový čirý med pokud se hned neprodá tak po 5-7 dnech se začne znovu zakalovat a za další týden zkrystalizuje.

Vidím to často na pultech,stále dokonale čiré medy ... prostě je uvařily, jinak to není možné.

Mám termokomoru a když už musím rozehřívat, tak rozehřívám na 42 °C. Jarní kvěťák nebo slunečnici takto rozehřeju v 40 kg konvi zhruba za 36 - 48 hodin. Že znovu rychle zkrystalizuje, je normální a vůbec mi to nevadí. Je to naopak známka toho, ze med byl ztekucen šetrně. Jde jen o to ho dostat do sklenic, když je to nutné.

Jinak letos opravdu pastýřovi hůl neoschne. Může se stát, že řepka odkvete v deštích a zimě a jarního medu bude minimum. Za mě klidně ať květen proprší, tu trochu jarního medu ať včely prožerou a koncem května se počasí srovná na akát při teplotách 25 °C +

Lipový za 12h cyklus postupného ohřívání ve sklenici s Tmax. medu nakonci 45°C - měřeno lab. teploměry. Na jarní ov. stromy s řepkou nestačil ani nadstavený čas, tam to musí vyjít na 50°C. Akát slunečnici tu není, ty nevím. Zuste si to přeměřit přesným teploměrem nakonci jestli opravdu 42°C ukazuje dobře.

To máte dobrý, obětujete řepku na akát. Tady nevyjde řepka tak je konec a takových míst je většina. Trocha lípy to už pak nezachrání.

Někdo má včely v síle, někdo naopak slabé max střední ... co je tedy teď výhodnější? venku pořád chčije jaro zatím mizerné, slunce málo, mokro zima, řepka a jabloně rozkvétají ....

Jasné, že tohle si musí každý pohlídat, aby neposlal do prodeje něco " úředně závadného", i když reálná závadnost z hlediska zdraví neexistuje. Je to prostě potenciální opruz, se kterým se mhsí při skladování a následném ptodeji počítat a zařífit se tak, aby k problému nedošlo.<

Ale kdo hledá ten najde, jak moc klesne diastatická aktivita u medu za rok? Nebo několikrát ohřívaného? Nebo prostě převařeného? Na nulu. To kontrolora ohřeje na duši při vypisování pokuty za nekvalitní med. Zatím mne jediné vychází nějak zpopularizovat termín pekařský med. Pokud se použije může včelař zaněj schovat cokoli co vypadá jako med a přitom má normu posunutou do míry menších postihů po kontrolách.

A to hledání a pružinoný vzrůst HMF zatím hledám, ale dávám si to do souvisloti s krystalizací u zamražení medu. Med pokud se zamrazí, úplně jinak krystalyzuje, stejně med, který je třeba 500MPa konzervován, nebo med ohřátý přes mikrovlnku, nebo kavitací. Pokud se na med vyvíjí jiný fyzický tlak tak díky tomu dojde s jinou krystalizací (mnohem jemnější) k jistému promíchávání a stím promícháváním se aktivují reakce které by jinak u medu v klidu v studeném sladu neprobíhaly. Ale doufám že to najdu, musím to hledat pročítáním naskenovaných listů bez OCR a to jde pomalu. Přecijen je to doba před 25 lety jiná než dnes.

Med sa da tlakom stekucovat,nedavno to ukazovali taliani na vystave,okolo 300atm treba na to..spracovatelia maju na hmf taku fintu,med sa zahreje az na 80'C ,ale nasledne sa rychlo schladi..Hmf nestihne vybehnut a med zostane slho tekuty..Ale pohoreli viaceri u nas nedavno,ked bolo poukazane ze predavaju mrtve sladidlo,pekne to schytali v hlavnych televiziach,za vyskumom stoji Juraj majtan a vyhrazali sa mu aj trestnymi oznameniami.. https://www.medovelaboratorium.sk/

Ono hlavně ta povrchová teplota spirály nejde nijak kontrolovat. Na každých 5 - 10 centimetrů spirály může být teplota trošku jiná, třeba kvůli výrobním tolerancím nebo kvůli změněné charakteristice medu na tom místě. Čidlo a regulace výkonu by musela být uvnitř trubky spirály každých pár centimetrů. A aby spirála za odpovídající čas slušně fungovala a "protavila" se tím medem, musí být výkon spirály o něco větší než odpovídá správné teplotě spirály.
To je mnohem lepší přenášet to teplo do medu z venku přes obal v nějaké topné komoře vzduchem nebo asi ještě lépe vodou. Tam se dá regulací teplota držet úplně přesně, hlavně pokud se vzduch nebo voda dostatečně intenzívně víří. A je správně nastavená regulační odchylka.

"Med sa da tlakom stekucovat,nedavno to ukazovali taliani na vystave,"
a.
Se ztuhlým medem se dá taky pracovat jako s tuhou látkou. Med je z vhodných obalů možné něco jako "vyfrézovat" či "vyvrtat" plus ještě ten získaný med na jemno pomlít. Úplně bez jakéhokoliv zahřívání nebo spíš dokonce lépe za nižších teplot z toho vyjde něco jako pastovaný med. To by možná bylo i mnohem použitelnější než med ztekucovat tlakem.
Nějaké technologie pracující s látkami podobného polotekutého charakteru se už používají jinde.

https://www3.epa.gov/pesticides/chem_search/ppls/087243-00004-20230331.pdf

Způsob aplikace - vytláčení dávky z kartuše na horní loučky rámků.

Co se děje v úlech - teď
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=271085#pid271085


Deset zásad včelaření podle Milana 18.4.2023
https://youtu.be/WX1A6ABfWu0?t=676

postřiky řepky a otrava včel

Řepka kvete, dnes včely dost nosily. Celkově je řepky ani ne polovina výměry minulých let, někde žlutá úplně zmizela z polí Proč - už není dotovaná? Nebo vyšponované ceny obilí vytlačili řepku, žlutá se přeměnila na nekonečné lány zelené - všude obilí, teď prozměnu obrat obilí z ukrajiny zahlcuje evropu, cena se propadne, takže vydup zemědělec zapláče ?

Podle www.czso.cz je žlutá smrt zaseta na 363000 hektarech,což je o 19 % víc než loni.Průměr je někde kolem 383000 hektarů.Takže příležitosti jak vytrávit včelstva habakuk a nanosit jedovatý pyl spousta.

Omluva,opoměl jsem přidat jméno."Zemědělec",ten dnešní-dotační,pláče pořád.

Jestli si to dobře pamatuji, zelení zemědělcům proti bláskáčku řepkovému na řepce vyřadili insekticidy s obsahem neonikotinoidů. Těmi stačilo postříkat jednou před rozkvětem řepky a ochránilo to řepku po celou dobu kvetení. Nyní je nemohou používat a musí je nahražovat jinými insekticidy, kterým ale nejspíš muswí stříkat v době květu víécekrát. A tím tráví včely.

Jo, dnes byly včely tak zlé jak už dlouho nepamatuju... ve snůšce...

Blbost..pred kvetom sa strieka brutal jed,organofosfat nurele..neonikotinoidy sa pouzivali ako moridlo s ucinnostou az po kvitnutie... a striekali sa priamo do kvetu ..a vacsinou ti debili to robili cez den,lebo mali napisane ze relativne neskodne pre vcely..to ze bolo aj uvedene ze nestriekat v case letu vciel,tak to ich uz nezaujimalo..moridla sa zakazali ako prve ..dovolim si tvrdit ,ze ak by sa nemorilo a od striekalo len vnoci ,tak doteraz by boli povolene ,lebo pri tomto sposobe boli skody vyrazne nizsie ..

TO není jen u řepky, je to třeba jednou charakteristikou kterou popisuje amerikánský kočovníci, co najedou do mandlí. Strom má několik úseků na časové přímce při rozvoji před květem, během zimování a v květu. V květu je jeden úsek těsně po rozkvětu, zpravidla není počasí nic moc, včely jsou mírné. Potom nastoupí pár teplých vln a započne zřejmě větší první míza a ta jde rovnou do energie pro zárodek co vzniká někdy těsně po opylení ale stále v květu a včely jsou děsně nasraný.

Takže i mandlovníky jsou plný systémové ochrany, nejen řepka. Bodavos je popisévána velmi podobně.

Mandlone sa oi striekaju aj antibiotikami v usa proti bakterialnej spale

Dá se říci, že ATB zvyšuje bodavost? Neměl jse nikdy možnost to hodnotit. Proto příčinou divné krátkodobé bodavosti přičítám tomu, co prochází buněčnou stěnou entomofílie a zatím jsem nebádal to, žeby ATB bylo běžné u ochran něčeho v ČR.

Včelky se z velké části dorozumívají fermony neboli chemicky. Takže když je jim nějaká chemikálie příliš hlasitá a rusí svým pachem vůně jejich feromonů, tak jsou logiky nevrlé a divoké. Minimálně dokud si na tu látku nezvyknou.

www.seznamzpravy.cz- pole spálená glyfosátem..Dobrou chuť matko přírodo.

Jj, zelená propaganda musí jet, aby se ovce nebránily stříhání.
O Roundupu tam je v tom článku plno zelených aktivistických lží a technologie zasetí ozimů a jejich likvidace na jaře totálním herbicidem, aby se na tom poli vytvořila formální ochrana proti erozi a bylo tak tam možné podle nejnovějšího nařízení Brusele a naší vlády o erozi polí sít širokořádkové plodiny jako kukuřici je přímo vyvolána tím nařízením o erozi. přitom to pole je podle fotky prakticky rovina, kde je eroze minimální až žádná.

Roviny trpí rovinnou erozí větrem. Řešením jsou větrolamy a biopásy. To co probíhá je obyčejný byznys, žádná ochrana.

Jenom byznys,nic víc.Otrávit kde co a kde koho v okolí,nedivat se nalevo ani napravo,hlavně že to sype.

Tak zemědělec si nemůže dovolit nedělat byznys a neprodukovat a dělat jenom ochranu. Nežije ze vzduchu, ale z jídla a pití a doma taky netopí zadarmo a ani ty traktory mu nikdo nedaroval, ale musel si je koupit nebo si na ně vzít úvěr, který splácí.
Takže musí na půdě, kterou má, prostě vyrábět ty potraviny, nemá li zbankrotovat.

Mám obavy že vzhledem k tomu že je Česko středem komunikací, bylo by nejlepší všechno zaasfaltovat, zastavět novými domy, provozy, halamy, supermarkety. Zemědělství mi připadá, že vůbec Čech nepotřebuje, zajímá se jen kde co koupit levněji, protože má permanentně hluboko do kapsy. Pár vyvolených kteří právě asfaltují, mají platy jako střední zemědělec, má jisté EU dotační akce, má dobré vyhlídky na důchod. Oproti tomu zemědělec platí minima, protože navíc nemá, nemá vyhlídky normálního důchodu, má sice miliony korun v majetku, ale hovno mu ty majetky vydělají, když tím asfaltem dojede konkurenční producent až do jeho dědiny kde nakupuje. A vlastně ani ty miliony v majetku nemá, protože ho odrbe o pozemky jiný zemědělec který chce jen kupit a zcelovat, nebo nějaký spekulant který chce opět koupit za 20Kč metr a prodat za 5000,- a víc.

Opravdu je lepší dát na pole fotovoltaické panely, rozkopat pole inženýrskými sítěmi a vůbec se nesnažit,

protože ochrana zemědělce je přirozená věc, patří to k dělbě práce, ale ochrana samotného zemědělce je nulová, zrujnuje ho první obchodníček co nakoupí levněji a doveze někde z nějaké ciziny a strčí to do sítě místo české produkce.

www.vcelarstvi.cz-světový den včel..Zaměřený na zemědělskou produkci šetrnou k opylovačům..Naši zemědělci- jedaři a šetrný přístup k opylovačům??? Leda jako hodně hloupý vtip.Co neotráví postřikovačem dnes,otráví zítra.

https://zvirata.bazos.cz/20/?hledat=prodam+v%C4%8Delstva

Včelaři končí. ... Nemá chov při takovém zdražování a superlevném medu možné dělat ani jako koníček.

Ale houby,ještě jsem neviděl včelaře,kterému by se koníček v delším horizonzu nerentoval.Některý rok je to horší,některý lepší,v globále si včely na sebe vydělají.Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.

Ale je rozdíl, když na jednom místě včelař pouze v dubnu a květnu zajistí včely proti rojení a potom v podstatě jen sleduje, jak mu mimo snůšku až do poloviny srpna přibude tak 1 - 4 kila týdně a ve snůšce tak 3 - 10 kilo denně a to až do konce července, kdy se včely krmí na zimu.
Nebo když na jiném místě mohou včely trpět při horším počasí nedostatkem už v květnu a jinak po květnu jim spolehlivě mizí zásoby vždy mezi snůškami a pořádná snůška a plné úly medu se podaří jenom jednou za pár let, kdy je optimální i kvetení té rostliny i počasí. A kdy hned, jak vytočí poslední snůšku, musí včely živit až do podzimu už na cukru, protože z přírody donesou jenom minimum.

Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.<

Ano, zbavit se včelstev jejich prodejem je také výdělek. Jeden z mnoha důvodů proč někdo včelaří.

Spíš je výdělek prodej oddělků než včelstev.
U včelstev mně připadá, že jak se většinou prodávají s úly, tak se ten úl s plásty atd většinou prodává hodně pod cenou a včelař pak na celkovém prodeji tratí.
Navíc cenu úlu hodně shazují různé rámkové míry a to, že co včelař, tak to obvykle nějak specifický úl. A takový včelař pak cizí úl, i když na stejnou rámkovou míru, moc nepřijímá.
Spíš mně připadá, že se včelstva prodávají v nouzi, že včelař chce snížit počet včelstev než že speciálně vychovává včelstva na prodej.

Predaj oddelkov by som zakazal..povolil by som len smetence.. zo zverozdravotnych a zoohygienickych dovodov..

..a co teprve když se vezme v potaz bezohledný sériový chov matek. To je teprve vliv genetiky na zdraví celých lokalit. V době kdy vládnou jen peníze a peníze se včelstvu nemůže v rukou včelařů bez zkušeností ale s motivací pouhého zisku dařit. Včelařství má prohnilé základy své existence v postupech které postrádají logiku udržitelnosti. Co se týká genetických výběrů, zpravidla po sériovým zamoření vzniká dost profiltrovaná problematická místa s chudou genetikou a v podstatě bez možnosti z čeho dělat selekce. Proto jsou takové dálky kdy odkud se vozí materiál pro vyšší chov, jenže právě těmi dálkami se znovu tento výběr snižuje způsobem zvětšování lokalit. Nakonec idea o včelstvu které si poradí s mnoha zdravotními nástrahami jsou jen komerční fantazie které jsou zase zájmem o využití k poznání posledního článku a tím je popisná věda a její opisování v odkazech. Takže se třeba věda takovou epigenetiku u včel může nakonec hodit do jedné škatule velkého problému, u které věda je schopna popsat miliony stránek jak naco došla, ale stále budou v samotném DNA popisovat obrazně jen jeden odstín barvy s přimícháváním bezbarvého laku.

Důkaz o vědecké (bez)naději a požadavku pomoci veřejnosti ohledně genetiky u včelstev. Hledají prostřednictvím veřejnosti divoké včelstva a včelstva bez ošetřování. Je to přesně ten poslední článek byznysu (popisná věda), který popisuje jeden odstín s mnoha vrstvami laku. Nakonec nic nenajdou. Jen jde o chtíč najít něco, co dávno člověk svým sériovým chovem před více jak sto lety a průmyslovu revolucí před 150 započal. Započal se rychleji pohybovat a přenášet více věcí z místa na místo. A to je nezastavitelný proces.

https://coloss.org/activities/taskforces/survivors/honey-bee-watch/

Včelařství má prohnilé základy své existence v postupech které postrádají logiku udržitelnost.
----------------------------------------------------------

Takto jede celé zemědělství, hnací motor se jmenuje kapitalismus už z podstaty to nemůže být jinak. Takže sypou umělé hnojiva, stříkají, aby vůbec dosáhly výnosy, kupujou největší traktory za miliony s GPS aby jeden zamestnanec obdělal stovky hektarů a provoz byl efektivní a investují aby o tu výkonnost a efektivitu během pár let nepřišli protože konkurence dělá totéž. Tím se rok od roku vzdalují udržitelnosi, soběstačnosti, vnitřní soběstačný koloběh je rozbitý, umělé hnojiva a postřiky proudí zvenčí. Hmota se z polí odváží do bioplynek na výrobu elekřiny. a ochuzuje se tak půda o humus ještě rychleji - hotové novodobé drancování polí.

www.aktualně.cz- včelařem navzdory.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/promeny-zemedelstvi/vcelarem-navzdory-chovatele-resi-klima-i-pesticidy-poezii-na/r~b35ae6acf3a811ed8b4e0cc47ab5f122/
a
Pěkný mišmaš, v článku je trochu pravdy, ale plno zelené propagandy a lží.
Všimněte si, že v článku je správně napsáno, že v přírodě mizí včelí snůška a včely jsou tak podvyživené a podléhají nemocem. A jako lék na toto se doporučuje ještě vyšší dotování včelařů, aby včelaři zakládali ještě víc včelstev a tím byla krajina ještě víc převčelená a včely měly ještě větší nedostatek včelí snůšky.

"Takto jede celé zemědělství, hnací motor se jmenuje kapitalismus už z podstaty to nemůže být jinak. Takže sypou umělé hnojiva, stříkají, aby vůbec dosáhly výnosy, kupujou největší traktory za miliony s GPS aby jeden zamestnanec obdělal stovky hektarů a provoz byl efektivní a investují aby o tu výkonnost a efektivitu během pár let nepřišli protože konkurence dělá totéž. Tím se rok od roku vzdalují udržitelnosi, soběstačnosti, vnitřní soběstačný koloběh je rozbitý, umělé hnojiva a postřiky proudí zvenčí. Hmota se z polí odváží do bioplynek na výrobu elekřiny. a ochuzuje se tak půda o humus ještě rychleji - hotové novodobé drancování polí."
a.
Jen zelené bláboly a zelená propaganda.
Jedná se o metody, jak zemědělskou produkci potravin ještě víc zintenzívnit a zlevnit. Žádné drancování se nekoná, pouze se vyvíjejí stále další a další metody, jak i za horších podmínek, třeba horší půdy, produkovat stejně nebo víc potravin.
Produktivita zemědělství za posledních 100 let mnohonásobně stoupla a ceny potravin se vzhledem k průměrnému výdělku mnohonásobně snížily. Dneska člověk ze sociálně nejnižších vrstev, který nepracuje a jenom pobírá dávky, díky tomuto velkému vzestupu zemědělství konzumuje dneska potraviny v prakticky stejné kvalitě a množství, jakými se před 100 lety na venkově živil prosperující velký sedlák nebo ve městě dobře prosperující řemeslník, špičkový zaměstnanec velké firmy nebo majitel malé firmy či fabriky. Naopak člověk z nejnižších sociálních vrstev před 100 lety se tehdy živil potravinami, které byly na úrovni všelijakých potravinářských odpadů a zbytků jinak tehdy zkrmovaných třeba prasaty nebo slepicemi chovanými těmi bohatšími sedláky.
Co se týká zemědělské půdy, kdyby byla opravdu po posledních nejméně 50 let takhle drancována, bylo by dneska plno zemdělců, kteří by krachovali z důvodů, že by na své půdě už nedokázali žádné potraviny vypěstovat, protože by nerodila. Nic takového ale není, všichni zemědělci na své půdě produkují zemědělské plodiny v plné míře a s neklesajícími maximálními výnosy. Jediné omezování je umělé omezování dané zelenými sabotážními regulacemi, jejichž cílem je umělé omezování zemědělců a jejich zchudnutí a umělé prodražování potravin za cílem plošného zchudnutí občanů evropsjkých států jako celku.

,,Co se týká zemědělské půdy, kdyby byla opravdu po posledních nejméně 50 let takhle drancována, bylo by dneska plno zemdělců, kteří by krachovali z důvodů, že by na své půdě už nedokázali žádné potraviny vypěstovat, protože by nerodila"
-----------------------------------------------------------

Však oni taky už žádné potraviny nevypěstují přirozeně jako v minulém století. Veškeré výnosy jsou vyšponované intenzivní mechanizací, šlechtěním a nákupovaním, umělýma hnojivama, postřikama. Až tyto prostředky zevnějšku na 2 roky vysadí, nevyroste nic jen plevel. Celé tohle už je jen drogová jízda, která pochopitelně dává maximální výnosy a nízké ceny potravin to ano, ale skrytě likviduje půdu, točí se tu 4 plodiny, zaorá se maximálně strnisko, kukuřici vydrancovali, nevrátili na pole nic, přikoupili za výnos další postřikovač ještě onstróznější, ten nahradí tu ztracenou hmotu a vynos bude vyšší.
Řekl mi místní zemědělec, mají hnůj ale jen se ho s nechutí zbavují na nejbližších polích... agroprůmysl je rychlejší a výnosnější než se babrat s hnojem.

"Však oni taky už žádné potraviny nevypěstují přirozeně jako v minulém století. Veškeré výnosy jsou vyšponované intenzivní mechanizací, šlechtěním a nákupovaním, umělýma hnojivama, postřikama. Až tyto prostředky zevnějšku na 2 roky vysadí, nevyroste nic jen plevel. Celé tohle už je jen drogová jízda, která pochopitelně dává maximální výnosy a nízké ceny potravin to ano, ale skrytě likviduje půdu, točí se tu 4 plodiny, zaorá se maximálně strnisko, kukuřici vydrancovali, nevrátili na pole nic, přikoupili za výnos další postřikovač ještě onstróznější, ten nahradí tu ztracenou hmotu a vynos bude vyšší.
Řekl mi místní zemědělec, mají hnůj ale jen se ho s nechutí zbavují na nejbližších polích... agroprůmysl je rychlejší a výnosnější než se babrat s hnojem."
a.
Jenom zelené bláboly, propaganda a lži. Zeleným je prostě trnem v oku fungující zemědělství, jako i ostatní fungující odvětví nesloužící zeleným cílům a levné potraviny a snaží se tu produkci zničit a lidi přinutit vydávat za potraviny násobky toho, co platí dnes. Aby byli rychleji chudí a ožebračení. Protože ožebračení lidi, kteří nemají peníze ani na odpovídající zdroje správných informací ani na kvalitní a drahé školství ani na cestování se mnohem snadněji ovládají lhaním a propagandou. To jsme poznali za socíku, kdy lidi nemohli cestovat a jiné zdroje informací než oficiální prakticky nebyly.
Co se týká půdy, pokud by to bylo potřeba, stačí tak 2 - 4 roky zeleného hnojení a ta půda je zase v takové kvalitě, jakou má například dobře vyhnojená půda v zelinářských zahradách. Jenomže ono to v současné době není potřeba, protože používání moderních hnojiv, moderních odrůd, strojů a pesticidů umožňuje bezpečně dosáhnout maximálních výnosů a levných potravin i v takové půdě, jaká dnes na polích je.

....Jenomže ono to v současné době není potřeba, protože používání moderních hnojiv, moderních odrůd, strojů a pesticidů umožňuje bezpečně dosáhnout maximálních výnosů a levných potravin i v takové půdě, jaká dnes na polích je....

------------
Tak ty si tie zelene blaboly prebil blabolom inej farby.. 🤦♂🤦♂🤦♂

Staří sedláci co měli vztah k půdě se musí v hrobě obracet. Tohle JE jednoznačně ždímání půdy, žádné zelené hnojení pár krát po sobě nic nenapraví, to je jen ukolébavka až můžete spát dál. Řekne vám každý zemědělec, zelené hnojení shrábnou dotace nic víc, přínos humusu pro půdu je v reálu minimální v porovnání kolik hmoty odvezou každý rok, když dělali siláže, ještě vraceli částečně hnůj, teď vydrancují veškerou narostlou hmotu odvezou do bioplynky aby si mohli na západě spotřebovat z toho elektřinu s jejich X krát většími platy.

A zelenou ideologie vidím jen jako nástroj globálních kapitalistu, greendeal dává lidem práci. Vyhoďte to staré a vyrábějte kupujte to zelené nové.

Staři sedláci se musí točit v hrobech jak vrtule.Tihle novodobi chemicko-dotační zemědělci půdu zlikvidují úplně.Žádná úcta k půdě,která živila majitele dřív.Dnes je půda jen držák na kořínky,cosi na co se dají čerpat dotace,nic víc.

Staří sedláci by koukali s vykulenýma očima, co všechno se z toho pole dostane.
Už socialistické JZD z toho pole dokázalo dostat velkými stroji a počátky chemizace 3 - 4 tuny obilí z hektaru. Staří sedláci secím strojem taženým koňmi nebo dokonce setím rozhozem obilí a při sklizni sekačkou a snopy sváženými do stodol dostali tak 1 - 2 tuny z hektaru a to ještě byli rádi, že jsou rádi.
Dneska jde z hektaru bez problémů 6 - 7 tun obilí.
A to ještě za socíku polovinu polí rozorali z pastvin a luk, protože staří sedláci ty pastviny a louky měli na plochách, kde by jim na obdělávaném poli nic pořádného nevyrostlo. Nebo kde by nejméně 10 let jenom tahali kamení. A na těch rozoraných lukách a pastvinách jsou obvykle pole dodnes. A všude dávají svých dnešních 6 - 7 tun obilí z hektaru.
Pravda, v tom poli neroste v obilí dneska téměř žádný plevel, takže z pole nemají včel podněcovací snůšku, jako měly ještě za socialistických JZD v sedumdesátých letech. Ani se nenechávají strniště přes zimu, kde občas bylo ke konci srpna a v září úplně žluto z kvetoucí ohnice a hořčice, coby pozdní podzimní snůška pro včely. To už je ale vzhledem k současným výnosům nepodstaný detail.

A to má být co,nějaká výhra?Ojebat přirozenost,zplundrovat půdu,otrávit kde co? Půdu,vodu? Jenom proto,aby aby se zlenivělý člověk nacpal k prasknutí a s plným břichem vymýšlel další věci,jak zlikvidovat další část přírody? Jenom namátkou,takový tehdy revoluční počin jako bylo DDT se nachází dodnes.Dnes roundapy,neonikotinoidy,růstové hormony a další šmakulády? Nejsem žádný zelený fanatik,ale potkávat imrvere postřikovač na polích taky nebude to pravé ořechové.Pak nemá mizet hmyz,polní ptáci,přibývat rakovin atd atd.

Plundrovanie krajiny a primarnych zdrojov je typickym znakom kapitalizmu .. to je dnesne tzv polnohospodarstvo..mrtva poda je len fixacnym materialom pre rastliny.. unik vody z krajiny,,otravena poda spodna voda,likvidacne erozie.. velmi dobre to vystihol geolog Cílek - týmto sposobom mame pred sebou tak maximalne 50 žní .. Koho tema zaujima nech na yotube hlada Vaclav Cílek..a hlavne kanal Carboneg..regenerativne obhospodarovanie pody je pecka..osobne uz piaty rok tak obhospodarujem zahradu,takze aj prax,nielen ze by som teoretizoval..

Za 50 žní už tady většina těch dotačních agrolemplů nebude,tak dojí všechno a všechny dokud to jde..Někdy mi to připadá,že s tím i počítají,místo ochrany opylovačů vymyslí idioti opylovací drony,místo mouky bude lidstvo žrát potemníky a larvy.A jenom proto,že člověk se chová jak dement.S kapitalismem to nemá co dělat.

Zdravím, zkusil jsem výrobu litých mezistěn do silikonové formy koupené od Číňana za cca 700kč. Link zde:
https://www.aliexpress.com/item/1005004243114539.html?spm=a2g0o.productlist.main.1.65d2249fleC2GO

A první pokus nebyl moc veselý. Vybuchující vosk cákající všude, forma zalepená a nasrání veliké. Tak jsem se nad problémem zamyslel, odpočal si na 14 dní, početl fóra, zapojil mozek a nakonec se to povedlo.

Můj postup je, že vosk horký, ale ne 100°C (hlídam aby pod tim nevařila voda - cáká to a dělá to bordel) a zároveň ne studený (Pak vosk tuhne ještě než stihnu formu přiklopit). Těch 90-100°C bych viděl jako optimum. Formu mam studenou mokrou, vyklepanou. Vosk leju postupně na jeden zátah od místa spojení a během zalévání volně přiklápim. Naběračka je málo. Dobrej je plecháček 1/3l já na to mam džezvu 1/2l. Po zalití odložim hrnek lehce přejedu rukou aby se srovnal povrch a hned házim formu do gastrovany kde mam vodu pokojové teploty s pár kapkami "jaru" necham chvilku chladnout (tak 20s) a loupu pod vodou jednu stranu formy (tu která jde sama) a za dalších pár (asi 20) sekund, kdy je to zchladlé z mezistěny sloupnu i druhou stranu formy. Snažím se zachovat tvar mezistěny zhruba rovný. Litá mezistěna je z důvodu utváření chemických vazeb chladnutím křehčí, než mezistěna lisovaná za studena. Hotovou mezistěnu odkládám, z formy vyklepávám vodu a jdeme na další. Nevyplatí se dělat malé množství. Chce to mít zásobu vosku a ten doplňovat postupně. Formu po přiklopení nemačkat, mezistěny jsou pak děravé - je lepší je mít trošku tlustší, více snesou a včely z toho rychleji staví.

Co ta chemie: Nepoužívam jar, ale feeleco - nicméně princip a hlavní složka jsou stejný i ve spoustě jiných prostředků na nádobí, nebo šampónech. Hlavní složkou je sodium laureth sulfát (SLS), který snižuje povrchové napětí vody a způsobí, že nesmáčivý vosk se smáčí, takže zůstane vrstva vody mezi formou a voskem a vosk se do formy nepřilepí. Vyrobené mezistěny pak ještě před ořezáním oplachuji.. Ano jde o chemii, ale v minimálním množství, opláchnu to z mezistěn (stejně jako si oplachujeme hrnek když ho vyndavam z dřezu) a samo o sobě to není tak závadné jak to vypadá, denně se v tom mácháme, čistíme si s tim zuby a kůže nám neslejzá. Řídil bych se poučkou, že čim míň je to "navoněný" tim míň srágor je v tom navíc. SLS se v přírodě rozkládá během 96h a to aerobně i anaerobně, takže pokud ty mezistěny dam včelám za týden, tak už na tom žádný SLS neni.

Více o SLS zde: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.4137/EHI.S31765

Mléko jak tady někdo píše bych nedoporučil, obsahuje živočišný tuk, který bude s voskem interagovat a kvalitativně měnit parametry mezistěn. (ale je to o tom kolik toho mléka se použije). Ostatní složky mají zanedbatelný vliv - ale opláchl bych to asi důkladněji než jar aby se to nekazilo.

Díky Včelař obecný (nějak ale nezmínil smáčedlo): https://www.youtube.com/watch?v=1ze68v9gqhM

Díky Vidlák když jsem viděl postup, tak jsem to radši dělal venku: https://www.youtube.com/watch?v=bY0tTYIznMk

Václav (82.99.169.15) --- 22. 5. 2023
Mezistěny doma

Poslední polituru na válce jsem vyrobil ze slivovice plus med plus vodu asi v poměrech v třetinách. Během práce polévat, med ohřát v poměru vody, po zchladnutí dolít slivovici. Lze použít i v podstatě vzácnou meruňkovici, medovec atd.

Mezistěny a práce je trochu lepkavá, ale vyváží to absolutně bezproblémové přijetí stavitelkama. Polituru lze i užívat s rozumem vnitřně. Myslím při práci s voskem.

Pěkné. Tak potom dejte vědět, jak včelky mezistěny z "šikmooké" formy přijímají.
Jen bych měl poznámku, že to, že nějaká látka je neškodná člověku ještě neznamená, že automaticky nebude škodit včelám.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 23. 5. 2023
Re: Mezistěny doma (76937)
Pěkné. Tak potom dejte vědět, jak včelky mezistěny z "šikmooké" formy přijímají.<

Mezistěnu z vlastního šetrně zpracovaného vosku ti zpravidla přijmou pokaždé, nekoná se vykusování. Otázkou je geometrie mezistěn a jiné vlastnosti vosků, které podporují následně včelou, správnou a úhlednou stavbu. Typické vykusování okolo drátku, se koná pouze po jeho znečištění nebo proto že vydává nějaký zápach. Kolikrát stačí třeba namazat zvlňovač drátku olejem a nebo nějak rukou nanést něco co stavitelce smrdí naráz je několik rámků kde se tento jev projeví. Samozřejmě je možná i reakce cínu nebo nerezu s nějakým aditivem ve vosku, co tam běžně nemá co dělat. První generace nerezu se musela prakticky u vinařských nádob hodit do šrotu kvůli něčemu co se našlo následně ve velké míře ve víně. Není nerez jako nerez. Nedávno mi jeden velmi známý eshop dodal 5kg 0,4 drátek s popiskem etiketou nerez, přitom to byl poolověný (dalo se sním psát na papír) a tvrdý ocel drátek který se vůbec pro vyplétání nehodil. Eshop ho přijal jako reklamaci zpět ale v nabídce ho měl ještě hodně dlouho než ho vyprodali.

Ptal jsem se hlavně kvůli separátoru. A potom ještě případně kvůli tomu, jestli ze začátku výroby nepřešly z toho silikonu nějaké páchnoucí látky do vosku.
Co se týká toho drátku, já recykluji původní pocínovný drátek z rámků, kde už ten cín místy nebývá a jsou narezlé a tam, když ho neočistím, tak při zatavování ta rez voskem zmýdelní a dostane se do vosku kolem drátků. A opravdu to někdy vykousaly.
Co se týká nerezových drátků na plásty, prodejci asi neznají, jaké jsou nerezové oceli a proto berou drátky vyrobené ze všelijaké nerezové oceli, asi hlavně podle ceny. Podle mne by to chtělo na drátky vyžadovat přímo určitou ocel, nejlépe asi klasickou potravinářskou 1.4301 , (podle ČSN 17240). Ta by měla být dostatečně levná i mít jakožto chromniklová austenitická ocel dostatečnou chemickou odolnost. Jiné nerezové oceli, třeba ty, kde je jenom chrom bez niklu, jsou sice levnější, ale taky víc korodující. Možné z takového "nerezu" byl ten polověný a aby to brzo neprorezlo, Ćíňan použil k ochraně jedovaté a proto levné olovo.

Co se týče forem na mezistěny, tak lze koupit 3 druhy. Silikonové, PVC a Gumové. PVC i Gumové smrdí a uvolňují se z nich změkčovače a bůhvíco ještě. Já silikonovou od číňana dostal až na druhý pokus - první mi poslal PVC a ta smrděla fest. Na mezistěny pro včely jí neplánuji použít, ale zatim je mi líto to vyhodit. Je potřeba pozorně prohlížet popis, aby v materiálu byl "silikon" - já to přehlédl.
Silikon jako takový je inertní - takže by neměl nijak interagovat s okolím a to ani za mokra a za vyšších teplot - do 150°C .. (Vyjímkou je sanitární silikon - ze kterého se uvolňuje kys. octová a automotive silikon, který obsahuje zpomalovače hoření na bázi fluoru - oboje je cítit)

Problém s drátkem jsem nikdy neřešil. Pracuju s nerez, nikdy jsem nenaletěl a zvlňuju kleštěma. Cín bych ještě pochopil, ale asi mi to ekonomicky nedává smysl, olovo v drátu už mi zní skoro jako sci-fi. (nebo dááááávná historie)

A co se týče separátoru. Používam Feeleco, který není navoněný jako jar. Do vany jsem na 10l vody dávkoval tak malou lžičku. Po práci jsem mezistěny ještě osprchoval ve vaně a jak sem psal o zbytek reziduí SLS se postará poločas biodegradace (96h = 4dny).

"PVC i Gumové smrdí a uvolňují se z nich změkčovače a bůhvíco ještě. "
Přesně to jsem měl na mysli. Možná jsou ty PVC a gumové formy určeny pro mezistěny pro výrobu svíček. Tam by to vadit nemělo.

Já silikonovou od číňana dostal až na druhý pokus - první mi poslal PVC a ta smrděla fest. Na mezistěny pro včely jí neplánuji použít, ale zatim je mi líto to vyhodit.
a.
Já bych ji pořádně omyl izopropylalkoholem. Ten plasty téměř nepoškozuje, ale ještě jakoukoliv nečistotu navíc dost spolehlivě umyje.
Pak bych formu dal na půdu pod střechu. Tam je v létě za slunečného dne od plechové krytiny až 55 st C. Cokoliv, co smrdí, se odpařuje a cokoliv, co se odpařuje, se tam prakticky všechno přes léto odpaří.

Na výrobu svíček to asi použít nepude. Problém litých mezistěn je, že vosk utvoří chladnutím něco jako krystalickou strukturu a je potom křehký - takže se velmi snadno láme. U mezistěn které jsou válcované za studena tento problém odpadá, protože tyto vazby které vzniknou během chladnutí se rozbijou postupným rozválcováním. Válcovaná mezistěna je ohebnější.

Ten izopropyl tomu asi moc nepomůže. Změkčovadla jsou ve struktuře toho plastu. S tou půdou, k tomu jsem skeptický. Řekl bych že je pravda, že dlouhodobým teplem se budou smradlavý změkčovadla uvolňovat rychleji, ale taky materiál bez těchto změkčovadel ztratí svoje vlastnosti. Zpuchří a zkřehne - proto tam ty změkčovadla sou. Myslím že půda by jen oddálila to vyhození :)

Včelí vosk má jedinečnou vlastnost,poměrně velké rozmezí teploty, kdy se ještě netaví, ale už nepraská a dá se tvarovat. To je nějak 5 - 10 st C od teploty tání vosku níž. Při té teplotě se mezistěny prostě vytvarují do svíčky, ať už jsou vyrobeny libovolným způsobem.
Válcované mezistěny akorát mají tu vlastnost, že ten vosk tam je tlakem při válcování zestejnoměrněný a hustší, takže se dají bez praskání tvarovat i při znatelně nižší teplotě než lité mezistěny.
Souhlasím, mytí PVC moc nepomůže, jen trochu. Stejně tak PVC tím vysušením trochu ztvrdne. Ale pokud to bude co k čemu, tak to i potom bude použitelné a současně se ta kontaminace nějak zmenší. Pokud to tím ztvrdne k nepoužitelnosti, tak to prostě bylo k vyhození už nové.

Nebo co takhle tu PVC formu očistit, jak to půjde a pak vyzkoušet, jestli mezistěnu z ní včely přijmou? Řekl bych, že je dobré zjistit, jestli to je skutečně použitelné pro včely a potom to třeba přenechat jinému včelaři.

byla stanovena na 80 Kč/kg, tak to se fakt vyplatí..............

S hladinou cen, náklady provozu, rizikem násobně větším než v minulosti (úhyny) a v porovnání průměrnými platy 43tis kč nebo kolik že to je + letos další cenová inflace +10% prý, příští rok zase a tak dále ... to je jako ty jabka o pěstovali celý rok a nakonec je nechali spadnout shnít, nevyplatilo se zaplatit ani brigádníky na sběr.

(178.255.168.151) --- 27. 5. 2023
cena ve výkupu medu
byla stanovena na 80 Kč/kg, tak to se fakt vyplatí..............

Když je nyní takový koeficient 10. Byl někdy med ve výkupu za 8Kčs/kg? Pokud vím, cukr k medu byl když Jednota vykupovala 1:4. Tak i 80Kč ku 30 za cukr je velká globální česká výkupní bída. Asi ptačí chřipka.

Pokud není povinný mít jako prodejce medu prokazatelý podíl české povinné produkce ku celkovému objemu prodeje, může si tu dominantní balič dělat co chce.

Pokud ho nesplní, danit danit clít dovoz a tp.

To co tu dnes je jen bordel.

JJ, za posledních minimálně 10 let socíku byla cena za kilo medu ve výkupu 35Kč za kilo, mimo výkup jsme zájemcům prodávali med taky za 35 Kč za kilo, ale vzácný tmavý med za 60 za kilo.
Když to přepočítávám na dnešní mzdy, tak by se kilo medu mělo vykupovat tak za 400 - 600 a kilo kvalitního medu přímo prodávaného občanům tak za 700 - 1000 Kč.

Jednu chvíli vyla výkupní cena 36Kčs a prodejní v obcodech 26. včelaři z domu ho prodávaliza 30 - 60 podle druhu.
Lidi jim to rádi dali

Ale med se snad tehdy v normálních obchodech vůbec neprodával. Já jsem za socíku viděl prodávat med v obchodě jenom ve včelařských prodejnách. Třeba v Brně.

Přepočteno profíci pokud neprodají tuny ze dvora nad 200kč musí dát do výkupu aspoň 6 tun medu na nějaké důstojné ohodnocení, což je minimálně 200 produkčních včelstev + rezervy a na dobrých stanovištích a plně podojit. Nepočítám sezonní výpomoc, náklady na provoz, investice, ztráty.... Pochybuju že dnes ještě budou vznikat nějaké rodinné farmy, že skončí v zaměstnání a vrhne se do budování. Spíš ze setrvačnosti ty farmy stále jedou, ale jinak vylej nalej. Možné pár spekulatnů něco ještě trhne na oddělkách, a práce s voskem to je ještě větší propadák.

Srovnání výkupní ceny s cenou cuku, jaký to ma význam. Jestli někdo produkuje med tak to dělá pro roční zisk, to je objektivní měřítko v cenách jaké jsou a jaké byly. Cukr to je jen jedna položka v provozu.

No, my jsme měli kdysi v lese, na nepřevčeleném místě, kde 2 - 3 kilometry široko daleko jiný včelař nebyl, ze zadováků spolehlivě tak 20 - 30 kilo medu ročně. Za spotřeby cukru na zimu tak odhaduji 10 - 12 kilo na včelstvo.
V nástavkových úlech, odhaduji, by toho medu mohlo být na včelstvo i dvojnásobně víc, ale zase méně takových včelstev by stačilo k převčelení.
Těch 6 tun medu z 200 včelstev by dnes včelař dal, možná i snadno. Ale musela by to být velká oblast bez jiných včelařů, kde by ten včelař měl třeba 50 - 80 stanovišť vzdálených od sebe aspoň kilometr.
U nás by to mohla být možná nějaká zapadlá a velká lesní oblast v našich horách a v pohraničí.

Koukám, neumím počítat. 200 včelstev po 5 je 40 stanovišť, po 10 včelstvech 20 stanovišť a po 15 včelstvech an stanovistí asi 14. Víc než 15 včelstev na jednom stanovišti by už asi na většině míst snižovalo výnosy.

Neumím si představit tolik malých stanovišť, co pozemek to majitel, údržba stanoviště, příjezdových cest, častý dohled nad každým stanovištěm, přesuny + nakládání, vykládání. To je ještě přítěž, vyšší výnos to nenahradí. Cena medu ve výkupu pro profíky je mizerná, ať je výnos jakýkoliv, prostě někdo ten med taky musí odebrat, vytočit a s tím roste práce. Prostě čím dál větší kvanta medu na to aby se uživil, tohle je otročina, ani v kamenolomu se takto jen s přenášením nenadřou.

No a proto, když ta cenová medová inflace před cca 25 začala, jsem si sedl a začal počítat a rozhodl se, že omezím produkční chov včelstev a budu mít včely už jenom jako koníčka.
Rozdělení většího počtu včelstev na malá stanoviště je nutná, protože včely nejefektivněji sbírají sladinu do vzdálenosti tak 500 metrů. Když je jich víc, tak už musí sbírat sladinu hodně na vzdálenoti do kilometru nebo dvou kilometrů a to už stejný počet včel přinese méně a více spotřebují a víc se opotřebují samy včely.

"Cena výkupu za 600 - 800??"To mne pobavilo,z dovozu je med za 45.Zvláštní,že je Špaček takový včelařomil a dává celých 80..

V přepočtu podle mezd ke konci socíku a nyní to zhruba asi takhle vychází.

To mne pobavilo,z dovozu je med za 45.<

On vosk je také z dovozu za pakatel. Až se setrvačnost zastaví, zastavíš se také se zpracováním. A hromadou bezceného vosku ze souší vyvařeného za draho.

Já bych se spíš zamyslel,proč někdo dokáze vyprodukovat med,ktery procestuje půl zeměkoule za konečných 45 pro překupníka a v našem europrostoru promořeném dotacemi na málem nemyslitelné,se nám mnohým zdá 200 neskutečně málo.Plaťi samozrejmě nejen pro med,ale i ostatní zemědělské produkty.Začináme být hezky rozežraní.
Ono Gupo,s tim voskem to nebude tak horké,a kdyby náhodou,tak můžem místo mezistěn dělat svíčky ve velkém nebo třeba šít fusakle.Houby zle.

Já bych se spíš zamyslel,proč někdo dokáze vyprodukovat med,ktery procestuje půl zeměkoule za konečných 45 pro překupníka a v našem europrostoru promořeném dotacemi ..<

No vidíš, typicky logické je, že ten med za 45 je dotovaný ještě více než ten náš včelař. Pokud jde o med, u šmakulád co se přepisujou jen země původu aby se zakamufloval med umělý, jsou cesty přes Ukrajinu, Vietnam, Laos, atd, jasné. Zničeho nic tu mednou národní produkci třeba Vietnam z roku na rok nemohou dosáhnout, celní kouzla nic víc. Vem si třab Bulhary, tam se zničehonic takový med objevil a samotní bezradní včelaři jsou s cenou úplně v řiti. (50Kč)

Zdravím, zkusil jsem výrobu litých mezistěn do silikonové formy koupené od Číňana za cca 700kč. Link zde:
https://www.aliexpress.com/item/1005004243114539.html?spm=a2g0o.productlist.main.1.65d2249fleC2GO
---------
Jaká je velikost buňky? Jestli to dobře čtu tak 4,6 mm? To bude pro včely málo ..

Na seznamu. Takhle se to dělá, s chutí do toho.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-tesarinu-povesil-na-hrebik-a-kocuje-se-vcelimi-uly-40432354#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=abtest220_personal_layout_2_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz