78612
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 77460 do č. 77580Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Gusto (195.98.9.146) --- 8. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459)
Radime vo vyssich polohach to asi vlham nebude privetive to podnebie,ale to nastastie ani srsnom,budete asi v bezpeci..co sa tyka hniezdenia,tak u nas priamo v dedine v radovej zastavbe tento rok zahniezdili v jame vykopanej na stavbu domu ,ta jedna strana v smere do brehu mala vysku asi 3 m a to uz im stacilo..a ziaden piesok ,prave naopak,tu je tvrdy jíl..v susednej dedine detto ,v byvalej tehelni uz hniezdi opakovane niekolko parov a pribudaju..Trnavsko,150-180 mnv .. duafam ze im srsni budu chutit,tento rok bolo vela hmyzu a vsimli sme si ze vcely lovili na rozdiel od inych rokov vyrazne menej ..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77462
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 8. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462)
Gusto, tak to asi budeme muset počkat, jak to dopadne v reálu a doufat.
Něco na tom asi bude, u nás, 33O m nad m je taky většinou jíl nebo jako v podhůří naplaveniny jsou spíš štěrk a hrubý štěrk. Přesto u nás na řece občas vidím ledňáčka, který taky má sídlit podobně v norách v březích. Asi si umí najít nějakou noru bezpečnou před predátory i tak. Písky či písčité jíly u nás jsou taky, ale jen vzácně výš v horách nebo lesích mimo vodní toky, kde jsou z rozpadu podloží, beskydských godulských pískovců a jílovců nebo níže pod horami směrem k Ostravě z permských pískovců.
Břehy z písků nebo jemnějšího štěrku vhodné pro hnízdění vlh jsou u nás ještě níž a víc na sever či severozápad a to asi nejvíc na Odře, která prořezává své předchozí naplaveniny ze svého prameniště Hrubého Jeseníku a na dolních tocích jejích přítoků.
A mimochodem, vlhy, pokud budou hnízdit blízko stanoviště včel, taky dokážou docela podstatně zredukovat počet létavek ve včelstvech a tím zničit snůšky. Dokonce před pár roky o tom byl článek ve Včelařství a dokonce se snad naznačovalo, že vlhy mohli včelaři i cíleně likvidovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77464
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:1028:96c4:8366:3157:188e:3a77:f6e3) --- 8. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464)
O vlhách psal a mel video Vít Marada chovatel matek na jm a v rakousku. Rikal, že mu koncem léta vychytaji vsechny trubce a tak s chovem končí podle toho kdy vlhy přiletí, z toho jsem usuzoval, ze vlha k nam přiletí někdy v létě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77465
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 8. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465)
To by těch ptáků vlh muselo být všude na dohled, a ještě by se museli soustředit selektivně jen na asijské sršně. To je ještě větší pohádka než, že slunéčka sežerou přemnožené mšice na stromech, nebo že dravci vychytají přemnožené hraboše... kdo se v tom pohybuje tak se musí těm zeleným enviro teoriím jen zasmát. Tady už i blbí vrabci zmizely - lepší holub v ruce než vrabec na střeše.
Podobně asijský varroa je neřešitelný, jen se udržuje chemií, jestli varidol nebo kyseliny KM nebo KŠ žádná výhra furt chemie, prašť jak uhoď. Kde je ta rovnováha po 40 letech, ani náznak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77466
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.98.9.146) --- 8. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465)
..u nas je to podobne ako u maradu v AT.. ale nie tym ze by trudov vychytali ,ale matky pochytaju..kym este v kvetnu mavame vyborne vysledky ,tak ako sa v cervnu objavia vcelarici ,tak nachadzame bezmatecne plemenace rad radom ..preto sa snazim vsetko oohladom oplodnovania riesit co najskor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77467
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.177.32.217) --- 9. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469)
V tom materiállu od psnv píšou že Od poloviny září se líhnou převážně samci a začátkem října se líhnou královny budoucí zakladatelkynových hnízd po spáření samci hynou a budoucí zakladatelky hnízd se rozptýlí po okolí kde najdou vhodné místo na přezimování. Takže je to jen tak tak a nebo už pozdě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77470
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (89.24.58.31) --- 9. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470)
ptal jsem se toho, kdo to hnizdo dohledal... prej by to mohlo byt bez novych kraloven, nevideli ani samce... ono prece jen u nas je ten vyvoj posunuty... ale uvidi se az to detailne prozkoumaji
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77471
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.65.155) --- 9. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471)
Uvidí se až na jaře.Ale teď po opadu listí se můžem při toulkách přírodou věnovat hledání kopačáků ve větvích stromů.Nevěřím,že tohle bylo jediné hnízdo v ČR.
Trochu mne překvapuje,že za ideální prostředí pro výskyt tipují západní Čechy,tipnul bych si spíš na teplejší Jižní Moravu.
Před pár lety jsem viděl dole na jihu poprvé teplomilného křižáka.A ejhle,v sobotu jsem stěhoval truhlíky s muškáty a našel jsem u sebe rovnou 3!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77472
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (89.24.58.31) --- 9. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472)
velutina je druh horských tropickych lesu, potrebuje hlavně vlhke klima... podivejte se do spanělska, kde v suchem kontinentálním vnitrozemí je její šíření minimální... mráz a sucho je pro ni nejhorsi kombinace, idealni jsou zimni suche holomrazy bey snehu a suche horke leto
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77474
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 10. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475)
Tak jestli to byl přenos kamionem, tak klima vůbec nerozhoduje. Rozhoduje jen, že se kamion zastavil někde, kde královna nalezla do nákladu, třeba tam potom ztuhla nočním chladem a taky otřesy. Jestli kamion jel nonstop, tak s takovou královna mohla vylézt třeba někde až na severu Polska nebo dokonce až někde v Estonsku. Kde třeba ten kamion zůstal stát na slunci a náklad se rozehřál. A i tam by asi založila hnízdo a přes léto tam ti sršni fungovali. Akorát by s největší pravděpodobností nepřežili zimu nebo možná ani nestihli v září a říjnu odchovat nové královny.
Klima rozhoduje jen tehdy, pokud přenos je přirozeným způsobem vzduchem. A na hraniční oblasti bude záležet na konkrétním průběhu počasí. Třeba několik let s mírnou zimou budou sršni postupovat na sever, potom třeba přijdou silné zimní mrazy, které ty sršně zase zatlačí o nějaké stovky kilometrů na jih atd. Pokud se sršni samičky postupně nenaučí hledat na zimu úkryty, kde přežijí i silné mrazy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77476
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 10. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476)
Tak dost bude podstatné, jestli sršni přednostně staví hnízdo na listnatých stromech nebo jestli velká část hnízd nebude na jehličnanech. Jestli staví přednostně na listnáčích, tak po opadu listí bude ty koule krásně zdaleka vidět a bude jednoduché jejich výskyt mapovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77477
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 10. 10. 2023
Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:
,,První zaznamenaný případ sršně asijské na ostrově Alderney je z roku 2018, byly to jednotky kusů, v loňskem roce tuším 2-3 hnízda a letos je to zatím 17 hnízd. Jenže ony tu nemají moc nepřátel a šíří se exponenciálně. Bez jejich redukce by to bylo velmi špatné. Z jednoho hnízda může být až stovky nových královen.
Jediná sršeň je schopna usmrtit až 50 včel za den. Jedno hnízdo má několik tisíc dospělých dělnic. Jsou schopné ničit i další opylovače a hmyz (až 12,5 kg hmyzu za den).
Ve Francii od začátku invaze klesla populace včel o 30-40 %. Vymírají celá včelstva."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77479
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 10. 10. 2023
Re: (77479)
(91.221.213.137) --- 10. 10. 2023
Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:
,,První zaznamenaný případ sršně asijské na ostrově Alderney je z roku 2018, byly to jednotky kusů, v loňskem roce tuším 2-3 hnízda a letos je to zatím 17 hnízd. Jenže ony tu nemají moc nepřátel a šíří se exponenciálně. Bez jejich redukce by to bylo velmi špatné. Z jednoho hnízda může být až stovky nových královen.
Jediná sršeň je schopna usmrtit až 50 včel za den. Jedno hnízdo má několik tisíc dospělých dělnic. Jsou schopné ničit i další opylovače a hmyz (až 12,5 kg hmyzu za den).
Ve Francii od začátku invaze klesla populace včel o 30-40 %. Vymírají celá včelstva."<
Ani korunu do včel už nevrazím, a pičoviny typu sběr měli ať si SVS zaplatí ze svého fondu MZe na nebezpečné choroby co mají. Typuji, že náklady k úhradě pro včelaře jsou 150Kč za jedno včelstvo ve sběrném vzorku.!!! Bez toho ani nehrábnu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77480
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 10. 10. 2023
Re: (77479) (77480)
No to se jedná o ostrůvek u velké británie 2x5km to je jako jeden katastr dědiny navíc izolovaný, člověk přímo určen na likvidaci těch hnízd a stejně se mu to tam rozmnožuje exponenciálně. Z tohoto ostrovního modelu je jasné, že likvidace hnízd nefunguje. Podobně jako varroa se zpočátku pálily úly a žádný efekt.
Do vzorku varroa jsem vloni dal asi 2000 roztočů, našli 70ks. Letos to vypadá na větší nadílku, 20 000 brouků můžou počítat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77481
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478)
"Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:"
a.
Za prvé tam pořádné mrazy asi nebudou, protože moře kolem tam v zimě přitápí.
A za druhé spíš je podstatnější, jaké má samička na podzim instinkty k hledání úkrytu, kde přezimuje. Pokud jí stačí se schovat někde do praskliny v koruně stromu nebo do drnu trávy, musí vydržet až plný mráz, který v běžné zimě u nás bývá tak -1O a v pořádné tak -25 plus kolísání teploty v zimě až třeba na + 20 st C.
Pokud se opravdu hluboko zahrabe někde v trouchu pod kořenem stromu nebo do hluboké chodby či pukliny v zemi, stačí jí i k pořádné zimy, když vydrží teplotu kolem nuly nebo do -5 st C.
Navíc tady jsou lidská obydlí či nevytápěné stavby, kde může někde v konstrukci či uvnitř zimovat při teplotě kolem nuly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77482
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478)
"No to se jedná o ostrůvek u velké británie 2x5km to je jako jeden katastr dědiny navíc izolovaný, člověk přímo určen na likvidaci těch hnízd a stejně se mu to tam rozmnožuje exponenciálně. Z tohoto ostrovního modelu je jasné, že likvidace hnízd nefunguje."
a.
Já bych to neviděl tak černě. Ti sršni v tom svém kopačáku v korune stromu docela topí. Podle mne stačí dron s infra v chladnější noci nebo za ranního chladu a kopačák v koruně bude svítit jako pouliční lampa v noci. Možná i člověk s infrakamerou chodící po zemi.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77483
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (37.48.9.75) --- 11. 10. 2023
Alderney (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478) (77482)
Nejnižší historicky zaznamenaná teplota -8, běžně tam ale vůbec nemrzne. Vlhké oceánské klima, zcela odlišné od našeho. Pro sršně ráj.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77484
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 11. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478) (77483)
Pod jedním úlem na podstavci si ježek udělal na zimu hromádku trávy a vlezl si do ní. Mám to brát jako že zima letos nebude, nebo to je nějaký asijský ježek bez instinktu?
Někdy jsou v zimě i silné mrazy, ale je sníh a pod ním je půda nezmrzlá, takže asijská sršeň by to přežila. Možná nepřežije silně mrazivé jara posledních let, kdyby se probudila dříve než evropská sršeň.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77485
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478) (77483) (77485)
"Někdy jsou v zimě i silné mrazy, ale je sníh a pod ním je půda nezmrzlá, takže asijská sršeň by to přežila. Možná nepřežije silně mrazivé jara posledních let, kdyby se probudila dříve než evropská sršeň."
a.
To všechno se bude během následujících 10 - 20 let zjišťovat a potvrzovat.
Jinak v roce tuším 2011- 2012 byly silné mrazy, ale u nás úplně bez sněhu. Půda promrzla do cca metru hloubky. Kde byl jinde sníh, bylo běžně -25, kde nebyl, bylo -15. Mrznout plus neustálý severák o rychlosti asi 5 m za sekundu začalo v druhém týdnu v lednu a s dvěma krátkými přestávkami bylo do prvního, druhého týdnu v březnu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77486
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (37.48.9.75) --- 11. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478) (77483) (77485)
Ale jistě, možná přežije, ale zcela jistě nedosáhne takové populační hustoty jako na JZ Evropy. Prostě nebude takovou hrozbou. Menší hnízda, méně hnízd, méně pohlavních jedinců a jejich opožděný vývoj atd...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77487
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478) (77483) (77485) (77487)
Prostě nebude takovou hrozbou.<
> Vespa velutina dokáže postavit větší hnízda obsahující více než 10 000 buněk (v průměru asi 6 000 vyprodukovaných dospělých jedinců), obsazená více než tisíci dělnicemi a produkující v průměru 350 matek a 900 samců. — Monceau 2015
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77488
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478) (77483) (77485) (77487)
Prostě nebude takovou hrozbou. <
Od začátku není hrozbou, že tu bude asijská sršeň, hrozbou je a to zdůrazňuji, od poznání tohoto predátora, v teoriích vývoje hmyzoznalců, že se zkříží s naší domácí sršní. Takže o to jde. Protože to genetika umí, ukázalo se to už na Varroa Jacobsoni, kterou vystřídal Varroa Destructor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77489
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (89.24.58.31) --- 11. 10. 2023
Královny
Hnízdo sršní asijských, které ochránci přírody objevili v Plzni na Skvrňanech, ukrývalo zhruba 6000 jedinců. Z toho pouze čtyři byly dospělé královny, další se nestačily vylíhnout. Informaci Novinkám potvrdil odborník ze Západočeského muzea Jan Walter.
A o tom to je. Ve Francii nebo Španělsku už by v tuto dobu byly dávno venku. A to si vemte, že máme extrémně teplý podzim.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 11. 10. 2023
Re: Královny (77490)
Nemohlo to být tím, že královna přijela v kamionu, tedy rozvoj hnízda byl opožděný? Několik králověn už v tom hnízdě bylo teď vylíhnutých, tak stačil nějaký ten týden ještě a už by se nové královny rozlétly do okolí. Třeba jižní morava je teplejší jako plzeň s delší vegetací možná o 14 dní, tam by se stihly rozmnožit i bez teplého září v průměrný rok. Když i v německu se množí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 12. 10. 2023
Re: Královny (77490) (77492)
To se všechno pozná další rok, jestli a kolik královen přežilo. Pokud budou hnízdit na stromech, hlavně listnatých. Pokud zahnízdí v nějakém hustém jehličnanu nebo třeba ve městě v izolaci nějakého paneláku, mohou hnízda ujít pozornosti.
A další cca desetileté se pozná, jak jsou schopny se přizpůsobit místním podmínkám, třeba založit na trubce a matky výrazně dříve, dokud je u nás ještě teplo.
Že by se křižili s místními původními sršni není vůbec jasné, mohou být druhově tak odlišní, že to třeba nejde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77493
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2023
Re: Královny ... a žluté plémě nás utluče čepicemi (77490) (77492) (77493)
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5524706/
Nedávná invaze V velutina v Anglii upozornila na potenciální zranitelnost Velké Británie vůči tomuto predátorovi navzdory jeho fyzickému oddělení od kontinentální Evropy. Vzhledem k omezenému množství dostupných dat však existuje značná nejistota ohledně dynamiky V. velutinave Velké Británii. Spekulujeme proto o řadě možných scénářů a o tom, co znamenají pro pravděpodobnost úspěšné invaze a usazení.
Vzhledem k obrovským škodám, které může V. velutina napáchat na včelstvech medonosných a dalších významných volně žijících opylovačích, by nekontrolovaná expanze byla katastrofální, a to jak z hlediska dopadu na včelařský průmysl, tak s tím souvisejícího poklesu služeb opylovačů.
Stochastický mechanistický model je poprvé použit ke zkoumání možného založení a šíření V. velutina na základě objevu aktivního hnízda poblíž Tetbury, Gloucestershire. Nejjednodušším scénářem je prozkoumat potenciální nekontrolované šíření z tohoto místa za předpokladu, že královny se rozptýlily do krajiny již před zničením hnízda. Postava 1poskytuje prostorovou reprezentaci jediné (úspěšné) provozovny. Z jednoho hnízda (obr. 1A) tato realizace produkuje v následujícím roce 4 hnízda (obr. 1B), což je mírně nad očekávanou hodnotou, 16 hnízd do roku 3 (obr. 1C) a 129 hnízd do 5. roku (obr. 1D). Po 10 letech se předpokládá, že invaze bude rozsáhlá, s celkovým počtem přes 50 000 hnízd a vysokou hustotou hnízd v některých regionech, která přesahuje 5 hnízd na km 2 (obr. 1E). Tyto simulace zdůrazňují rozptýlení zakladatelů V. velutina na velké vzdálenosti za účelem vytvoření nových hnízd, takže velká část Anglie a Walesu může být kolonizována během deseti let a nosná kapacita je dosažena během 20 let – ačkoli nejistota parametrů a stochastická variabilita vedou k obrovským variacím mezi replikáty (obr. 1G). Při nosnosti (obr. 1F) je jasnější vliv zeměpisné šířky a prostředí na místní početnost hnízd; raná dynamika se podle očekávání řídí rozptylem a předpokládaným počtem úspěšných zakladatelek na hnízdo, zatímco dlouhodobá dynamika se řídí zeměpisnou šířkou a vhodností pro místní stanoviště. Účinky zeměpisné šířky a související reprodukční úspěch jsou nyní podrobněji prozkoumány v doplňkovém materiálu a v hodnocení dynamiky rané invaze uvedené níže.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77494
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2023
Re: Královny ... a žluté plémě nás utluče čepicemi (77490) (77492) (77493) (77494)
Už vidím jak budou včelaři lozit po cizích dvorech, za ploty a po jiných cizích nemovitostech a likvidovat sršně. Včelaře do 5 let, pokud nepřijmou asijskou genetiku a asijský způsob chovu včel, potká krutý konec zvonec. Už teď je celý systém chovu včel směšný, minimální podpora koncetrovaných (=hlídaných) chovů, minimální podpora opylování, minimální podpora pro vyzimování, maximální podpora dovozu všech včelařských produktů které konkurují domácímu odbytu a hlavně ceně.
Takže dojet k moři je otázkou okolo 6-8ti hodin jízdy. To přesně budu dělat dokud mohu, politika se může kdykoli obrátit, koronavirové zábrany byl jen politický test, místo investicí do chovu včel k moři. To je velký ekonomický počin, protože investice se odehrávají za hranicemi Česka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77495
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2023
Re: Královny ... a žluté plémě nás utluče čepicemi (77490) (77492) (77493) (77494) (77495)
https://www.researchgate.net/publication/276026354_Reconstructing_the_invasion_and_the_demographic_history_of_the_yellow-legged_hornet_Vespa_velutina_in_Europe
>Studiem kolonií V. velutina jsme prokázali její polyandrii, která je u Vespidae velmi vzácná. Toto chování při páření mohlo přispět k úspěchu tohoto asijského sršně v Evropě a Koreji. Dohromady výsledky populace a kolonií naznačují, že invazi vyvolalo velmi málo nebo možná pouze jedna jediná samice z více spáření.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77496
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 14. 10. 2023
Re: Velutina (77498) (77499)
R.Polášek (90.178.51.173) --- 13. 10. 2023
Re: Velutina (77498)
Slušnější termokamera by měla stát 10 - 20 tisíc, odhaduji, že ji stačí půjčit a někdy v srpnu zrána, kdy je chladno, projít les či jiné místo. Ten balón ohřívaný sršni zevnitř by se měl najít. Pokud není kompletně schovaný třeba v polystyrenu v izolaci baráku nebo tak nějak.<
Ano, znovu inspirace pro dotační mašinu, zaměstnat včelaře hledáním sršňů, mají málo práce. Mají nového nepřítele, nepřítel a jeho včelař jsou imaginární přirození soupeři!
Ve výsledku se roztočí DPH u dovozu několika tisíc termokamer navíc. S tím akumulátory, manipulační technika, zmíněné drony atd., více paliva atd. co má daň bude vydělávat.
EU nebo stát do toho hrkne drobný, pár mega, plno včelařů se zblázní a během pár dnů stát vydělá zpět na penězích na DPH balík. Nakonec podpora regulace sršňů na všech válečných frontách opadne. A sršeň se rozmnoží do gigantických rozměrů.
Lepší je dostat pokutu za rychlost od obce kde je návratnost pro obec podobná, než spadnout do takové pasti kde bude osel hýkat nad blahem postavený z blbosti jiných. Ten radar má trvalý charakter oproti boje proti sršňům. Když přestane totiž fungovat, stále platí, že funguje jinak. Při selhání pastě na sršně, dojde lehko včelař o stanoviště.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77500
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 15. 10. 2023
Re: Velutina (77498) (77499) (77500) (77501)
a když se někde odchytí do pasti u včel ten asiat, takže si sami zkontrolují své okolí.<
A jak to své okolí zkontroluje? Nezkontroluje dohromady nic. Termokamera také nefunguje tak jednoduše jak si někdo může myslet. Skončí to jen utrácením peněz za nesmysly které nakonec nebudou potřeba, protože s tím nikdo neumí pracovat, nebo to nebude mít očekávané parametry a funkce.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77502
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.70.62) --- 16. 10. 2023
Re: Proč být a nebýt členel ČSV (77372) (77421) (77422) (77424) (77435) (77437) (77438) (77439) (77440) (77441) (77442) (77443) (77444)
Tak k dnešku už jsem dostal osmé oznámeni o ukončení členství,protože dotyční nejsou ochotni platit Machové 600 za to nic,co jim svaz nabizí.A to ještě někteří ani nezjistili,že je členské dvojnásobné.
Politika nenažranosti sklízí první plody.Jen tak dál.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77505
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 17. 10. 2023
Re: Proč být a nebýt členel ČSV (77372) (77421) (77422) (77424) (77435) (77437) (77438) (77439) (77440) (77441) (77442) (77443) (77444) (77505)
Já myslím, že ono to nebude takové jednoznačné. Odchod členů se taky dá vysvětlit jako "vyčištění" ČSV od pasívních členů, kteří se jen "vezou". Docela bych se vsadil, že v tom smyslu bude první komentář Machové a spol.
Ostatně třeba já jsem vždycky tvrdil, že ČSV chce schválně nabrat úplně všechny včelaře včetně těch pasívních, co je jen vezou, aby jejich lobbysté v parlamentu a senátu při lobbování za dotace a podobně měli co největší váhu.
Nyní asi ČSV poslance a senátory, co by byli včelaři a jmenovitě protlačovali včelaření, nemá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77506
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.70.62) --- 17. 10. 2023
Re: Proč být a nebýt členel ČSV (77372) (77421) (77422) (77424) (77435) (77437) (77438) (77439) (77440) (77441) (77442) (77443) (77444) (77505) (77506)
Tak zrovna s těmahle jsem počital,že to jednou vezmou po nás.A ono houby.Na druhou stranu oceňuju,že ví,proč odcházejí.Spolupráce samozřejmě trvá dál.A to čekám,že odejdou ještě jedno,dvou,a další málovčelstvoví včelaři,tipuju tak 30-40 % úbytek členů.Svaz jistě ocení,když mu přibyde přímo na sekretariát 30-40 % žádostí na dotace na pár včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77507
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 17. 10. 2023
Re: Proč být a nebýt členel ČSV (77372) (77421) (77422) (77424) (77435) (77437) (77438) (77439) (77440) (77441) (77442) (77443) (77444) (77505) (77506) (77507)
3 včelstva, žádat dotaci 55kč to se na 1D. spíš vykašlou.
Za těch pár drobných z 1D se nečlenům nevyplatí žádat už ani pro 10 včelstev. Za 2 hodiny přesčasu v práci mají to samé a nemusí papírovat a několik měsícu čekat. Jo a kontroly ze SZIF chodí, vloni byly u děduly malovčelaře, koukali jestli má včely v úle, nevím jak dopadla inspekce, jestli těch 300kč vracel nebo jen sepsaly formuláře a nashle.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77508
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 18. 10. 2023
Re: Proč být a nebýt členel ČSV (77372) (77421) (77422) (77424) (77435) (77437) (77438) (77439) (77440) (77441) (77442) (77443) (77444) (77505) (77506) (77507) (77508)
Já jsem se taky ještě ZO nepřihlásil jako člen, na schůzi, co byla nyní. jsem nebyl.
Na konci října akorát zkontroluji evidenci mých včelstev ve Stražisku, jestli mi ji funkcionáři ZO nepřepsali podle svého a pokud ano, opravím podle skutečnosti a do konce roku uvidím. A rozhodnu sse.
Zvažuji, že pokud budu léčivo kupovat za své, asi ho zabalím do vícenásobných nepropustných obalů včetně alobalu a uložím do flašky se sušidlem s kovovým víčkem někde do sklepa. Tam by i v letních parnech nemuselo být víc než 10 st C. takže léčivo by mělo vydržet hezkých pár let přes expirační dobu, cž pro těch mých pár předpokládaných včelstev by snad i mohlo vyjít tak akorát.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77509
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 23. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453) (77454) (77456) (77458) (77459) (77462) (77464) (77465) (77467) (77468) (77469) (77470) (77471) (77472) (77475) (77476) (77477) (77478) (77483) (77485) (77487) (77489)
https://www.priroda.cz/clanek/ludek-sulda-srsne-asijske-na-plzensku-uplne-ignorovaly-vceli-uly
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77513
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 25. 10. 2023
materiál válce
Pro JosPr, náhodou nevíš co to je nebo bylo, nevím jestli stím strojem ještě pracujete, za materiál NA POVRCHU VÁLCE pro nanášení vosku. Jestli nerez, pokovený železo, pokud ano čím pokovený, nebo nějaký jiný barevný kov? Jde o tzv. ukrajinku, pokud si pamatuji pojmenování dobře, nanášení na válec z voskové vany pod válcem z lázně a odmotávání na cívku. Celkově předpříprava před lisováním.
Mám tu jeden stroj, který by to mohl zvládnout, je asi na nějaké nanášení, je celý z nerezu krom přívodu vody do válce, ten je z mědi. Asi ho nakonec prodám dál, stojí mi vtom nějaký peníze, ale abych věděl jestli nerez je vhodný po nějakém předehřátí a přeleštění a separaci, že se nakonec kontinuálně nelepí. Předem díky za reakci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77514
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 26. 10. 2023
Re: materiál válce (77514)
Jak je ten stroj starý? Z toho by se dalo odhadnout, jaká případná vrstva na povrchu tam je.
Jinak materiál se dá dost spolehlivě poznat silnějším magnetem. Jestli je magnet přitahován silně, je to klasická černá ocel, jestli vůbec a je to tvrdé, bude to nejspíš běžná nerez, jestli to je měkčí, bude to barevný kov a jestli to magnet přitahuje slabě, může to být speciálnější nerez.
Ale u nějaké vrstvy, která by spolehlivě zajistila, že se vosk nasucho bez separátoru nebude lepit, jsem hodně skeptický. Včelí vosk je právě charakterizovaný tím, že při správné teplotě, kdy je tvárný, se lepí skoro ke všemu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77516
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2023
Re: materiál válce (77514) (77516) (77518) (77519)
Hm, jestli si dobře pamatuji, cín se s hliníkem moc dobře neslévá.
Čistý hliník to skutečně nebude, protože ten je velmi měkký. A špatně se opracovává, maže se a špiní. Bude to hliník asi s mědí, manganem, křemíkem a hořčíkem pro obrábění nebo se zinkem, křemíkem nebo hořčíkem pro odlévání.
Cín, třeba ve směsi s olovem, aby se dosáhlo nižší teploty tání, bych spíš uvažoval u historických strojů, protože tam by myslím fungovalo vyřezat formu z nějakého tvrdého dřeva a do ní cínem ty matrice na mezistěny odlít. To by mělo jít udělat v každé chalupě, kde je pec, na které se ten cín v nějakém plechovém hrnku dá roztavit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77520
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 27. 10. 2023
Re: materiál válce (77514) (77516) (77518) (77519) (77520)
Od této ukrajinské firmy jsem koupil přes obchodníka před válkou hladké válce, 7,0mm a 5,0m mám malý se starýma válcema poloautomat na 5,36-5,40mm, jedny válce nachystaný i s pohonem na lití mezi válce. Všechny jsou pocínovaný železo v nějaké pevnostní třídě, ukrajinský na kuličkovým ložisku, ty staré na samomazném litinovém pouzdru a s vyšší cínovou vrstvou.
Ty nové jsou velmi dobře udělané, je potřeba minimum separace, velice rychle nabíhají bez lepení. Ty staré potřebují chvíly předehřev se separací aby "nasákly". Po nějaké chvíly jedou bez problémů.
Vše kvůli nastalé ekonomické situaci s vysokými náklady a nízkým příjmem půjde pryč.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77521
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.177.32.217) --- 29. 10. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522)
To sem taky nedohledal. Tipuju, že za rok rozpocitaj mimořádný příspěvek mezi členy to už tady taky bylo. Nebo přerozdělej část ze svépomocného fondu. Tak je možné že zkusí žádat o nějakou dotaci nevím jestli něco podobného na opravy historických budov existuje ale o tom nebylo psáno. Kdyby dobře hospodařili mohli mít ze zisku včelpa. Taky mají podíl ve výzkumáku ale ten staví novou proletovou halu a rozšiřuje výrobnu léčiv tak se jim asi nebude chtít přispívat na rekonstrukci sídla svazu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77523
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.70.62) --- 29. 10. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524)
Nepředpokládám,že tuší kolik to bude stát.Zvlášt,kdyz minule psali,že s nějakým hmyzomorkoznalcem zkoumají kolik trámů je sežraných.Akce svazových hospodářů,on to někdo zaplatí.
Barák,který obyčejným včelařům neříká vůbec nic a z jehož existence mají nemlich to samo,co z členství ve svazu.
Hlavně,že se zase cpou do nějaké uvažované eu organizace.Když blbnout na kvadrát,tak v top funkcích.Jak daleko se dá odbočit od smyslu včelarení na vlastní včelnici.Dál to snad ani nejde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77526
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524) (77526) (77527)
Tak je to logický krok vzhledem k pokračující federalizaci EU. Ale podle mne sami lezou do ohlávky, protože asi sotva budou mít v evropské organizaci nějaké větší slovo a stanou se jen realizátory toh, co se rozhodně na ústředí. Trochu podobně jako jsou dnes ZO.
To asociaci neznám, ale odhaduji, že tam budou už taky, jako všude jinde , usídlení zelení a že nám budou nutit zelené postupy, který výrazně sníží možnost produkce včelích produktů. Zejména pro střední včelaře, pro které není výnos ze včelstev rozhodující k jejich obživě, ale je významný a počítá se s ním, by to mohl být problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77528
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524) (77526) (77527) (77528) (77529)
Mě třeba napadá "ozeleňování lesů" zvyšováním množství hmyzích opylovačů rozvěšováním do korun stromů v lese vhodnými nádobami či úly pro usídlování ulétlých rojů. Takové snahy ze strany zelených neználků a škodičů už tady přece nedávno byly.
Mohou třeba okamžitě zakázat ty akaricidy, okamžitě zakázat nebo uvalit daň na výrobky z plastových materiálů a kdovíco by je ještě napadlo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77530
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 1. 11. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524) (77526) (77527) (77528) (77529) (77531)
Zákaz krmení cukrem mě nenapadl, ale dnes by to byly tak 80% úhyny. Všude, kde je převčeleno, by bez podněcování cukrem a bez zakrmení cukrem na zimu v červenci včely končily někdy na koni léta bez zásob a bez zimní generace.
I když je fakt, že by to mohlo velmi zvýšit životaschopnost přeživších včelstev. Včelaři by byli nuceni zavádět takové metody jako na jaře namnožení spousty oddělků a v podletí naopak jejich tvrdý výběr a soustředění medných zásob z několika oddělků či včelstev do jednoho nejlepšího a brakování ostatních.
Přišly by na řadu i takové metody podobné těm, jako bylo zužování včelstev v zadovácích a jejich zimování na 6 - 8 plástech.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77532
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.98.3.80) --- 2. 11. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524) (77526) (77527) (77528) (77529)
Zelenej postup ve Včelařství by mě tedy zajimal. Kromě zákazu krmení cukrem a chem.akaricidu me nic nenapadá, takový bio režim
-------
Dokrmovanie biocukrom,žiadne plastove sučasti úlu,volna stavba bez medzistien ,ziadne farby na uloch len opalenie plamenom,mnozenie vcelstiev len zmetencami/rojmi ,ziadne oddelky,liecenie len organikou,ule po jednom s minim.metrovymi odstupmi ,limitovany pocet vcelstiev na vcelnici,atd atd ,v podstate priblizit vcely naspat k ich podstate a napodobnovat postupy ktore sa u nich deju v prirode a vyhybat sa veciam ktore sa u nich nedeju .. mame cez 400 rodin na volnej stavbe ,pred par rokmi som si to nedokazal ani predstavit ,teraz si nedokazem predstavit ze by som mal do ula vlozit medzistenu..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77534
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 3. 11. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524) (77526) (77527) (77528) (77529) (77534)
Tak daleko moje fantazie skutečně nesahá.
U nás by to znamenalo pád na úroveň třeba Francie nebo Německa. Pád na desetinu, dvacetinu současného počtu včelstev, cena kila medu na tisíc, dva tisíce kč a obrovské represe včelařů, co by chtěli včelařit tradičně, protože aby takoví biovčelaři byli aspoň trochu úspěšní, muselo by se množství snůšky v přírodě zvýšit tak desetrát. A sousední klasičtí včelaři by jim ty zdroje sklidili a biovčelaři by potom zkrachovali.
Svým způsobem by to byl návrat o 200 - 400 let dříve, kdy pověrčiví zaostalí včelaři, kteří měli málo medu a vosku, sousední pokrokové včelaře, kteří medu a vosku dokázali pokrokovými metodami získat dost, obviňovali u nějaké inkvizice z toho, že chovají takzvané "vlčí včely". Neboli včely, které nějakými čarodějnickými metodami předělali tak, že místo sbírání medu z květů vylupují med u okolních včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77535
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- marek (158.196.176.49) --- 3. 11. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524) (77526) (77527) (77528) (77529) (77534) (77535)
Gusto naznačil, jak vypadá moderní včelařství. I když to možná je návrat k principům (tedy krok o staletí zpět).
Pokud jde o inkvizici a dlouholetou snahu o perzekuci moderních včelařů, asi by si měl ČSV sáhnout do svědomí.
Nevím kdo pořádá hony na čarodějnice neustálým opakováním lží, že za úhynem stojí ten nepořádný včelař odvedle, co odmítá foukat do včel jedovaté sajrajty...
m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77536
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.98.3.80) --- 3. 11. 2023
Re: rekonstrukce sídla ČSV (77522) (77523) (77524) (77526) (77527) (77528) (77529) (77534) (77535)
Tak daleko moje fantazie skutečně nesahá.
U nás by to znamenalo pád na úroveň třeba Francie nebo Německa. Pád na desetinu, dvacetinu současného počtu včelstev, cena kila medu na tisíc, dva tisíce kč a obrovské represe včelařů, co by chtěli včelařit tradičně, protože aby takoví biovčelaři byli aspoň trochu úspěšní, muselo by se množství snůšky v přírodě zvýšit tak desetrát. A sousední klasičtí včelaři by jim ty zdroje sklidili a biovčelaři by potom zkrachovali.
Svým způsobem by to byl návrat o 200 - 400 let dříve, kdy pověrčiví zaostalí včelaři, kteří měli málo medu a vosku, sousední pokrokové včelaře, kteří medu a vosku dokázali pokrokovými metodami získat dost, obviňovali u nějaké inkvizice z toho, že chovají takzvané "vlčí včely". Neboli včely, které nějakými čarodějnickými metodami předělali tak, že místo sbírání medu z květů vylupují med u okolních včelstev.
----------
Radime ,nevim ci to bola reakcia na moj prispevok,ale nic z toho co som spomenul ,nema dopad taky ako tu opisujes.. prave naopak..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77538
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (31.192.64.136) --- 15. 11. 2023
TROCHA POEZIE NA POVINNÉ VYŠETŘENÍ VAROÁZY ZE ZIMNÍ MĚLI
DO KŘEMÉNCÁRNY JSEM ŠEL, KOUPIT SI VČELÍ MĚL.
MAJÍ VELKOU PŘESTAVBU, DROLÍ SE JÍM TRÁMY, NABRAL JSEM SI DO TAŠKY PILIN Z JEJICH PODLÁŽKY.
VÍTE KDE SEHNATI VČELÍ MĚL?
NO PŘECE V KŘEMÉNCÁRNĚ,MAJÍ VELKÝ SEN.
OBALAMUTILY VETERINÁRNÍ SPRÁVU,KTERÁ MÁ V HLAVĚ SLÁMU.
JEN ZVOLAJÍ: OTROCI, POSBÍREJTE VČELÍ MĚL, ABY NÁM CELÍ SVĚT ZÁVIDĚL.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:102a:500b:5e7:1:0:43db:12fc) --- 16. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546)
600 členství + 4 Kč za každý včelstvo pro svaz a pro ZO kolik si stanoví každá to ma jinak. U nás třeba chtěji 35za včelstvo a znám ZO kde vybírají 80. Taky záleží co vsechno v tomto maj, někde už neplatí za léčivo, jinde vybírají za léčivo zvlášť atd.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 19. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77549)
Tak jestli se rozhodli mít v ČSV jenom takzvaně aktivní členy, to znamená členy, co se zůčastňují spolkových akcí nebo aspoň vyvíjejí a zkoumají nějaké metody včelaření, ať už ze zájmu nebo tím, že si chtějí včelařením přivydělat a musí hledat jak, tak to se klidně může skončit na třetině současného stavu včelařů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77550
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.94.123) --- 19. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77549) (77550) (77551)
Z toho co vidím kolem sebe,odešla většina těch,pro které nebude problém obstarat si léčivo přes praktického veterináře,zavést si vzorky na svoz SVÚ nebo poslat žádost o dotace těm kteří jsou za žádosti o dotace placení-sekretariátu.O to smutnějši je,že jsou to lidé,kteří pro ŽO odvedli i kus práce,samozřejmě zdarma..Jo jo,"tak dlouho se chodi pro vodu,až se ucho utrhne"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77552
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 20. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77549) (77550) (77551) (77552)
Tak ono po desetiletí fungoval ČSV na principu" Naberte "toho" co nejvíc, však dobrovolní funkcionáři ZO pracující zadarmo nebo za pár šupů náhrad to všechno odřou a my nahoře budeme mít o to větší vyjednávací sílu"
A nyní se to nějak přežilo a přestává to fungovat, takže logicky nastává nějaká kocovina.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77553
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (31.192.64.136) --- 21. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548)
AVP (profíci) platí členský příspěvek již několik let 3000,- kč za rok.
ČSV je prestižní včelařskou organisací, roční příspěvek by mohl bíti mezi 2000- 2500,- kč za člena a rok. Už jenom kvuli te prestiži. Mají moc.
Na to že profíci platí 3000 kč,- jsou jenom jejich vazaly. A kývou jim na všechno jako Spejbl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77555
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.18.150) --- 21. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555)
2000-2600 na člena? To by se svazu jistě líbilo,to by utrácel,až by se hory zelenaly.Jenom nevím,který trouba by tohle platil.
Ono už těch 600 je sumička,která stačí včelaři s pár včelstvy mimo svaz bohatě k tomu,aby si léčivo objednal přes veterináře,donesl vzorky na svoz SVŮ a poslal hlášení do Hradišťka.A ještě mu něco zbude.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77558
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:102a:500a:c3c:1:0:5d0c:5cf2) --- 21. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558)
Ale chlapci. Podívejte kolik se platí u rybářů a to znám spoustu takové co rybu domu nepřinesl jenom chyť a pusť sportovní rybolov pro zábavu. Chovatele, myslivci, zahrádkáři. Těch 600 je nic, máš v tom i časopis, kolik stoji moderní včelař, 700 na rok, slovenský Dymák myslim 35 e. A rekonstrukce sidla xvazu po našich otcich a dědech je třeba, jen na to mohli z casti vydělat ze zkrachovalejch projektů typu Vcelpo, ale to je jiná písničky. Těch 1000 - 1500 by bylo optimální členské za současného stavu řekl bych.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77559
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.18.150) --- 21. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77559)
Tomuhle vedeni svazu by 1 koruna byla moc.Většinu práce odvede ZO a ta to dělá pro svoje členy a né pro nějaký svaz,což začína členům docházet.Křemencárna ať jim klidně hospodářům spadne na hlavu,už prošustrovali dost a ještě z nás dělali blbce u Včelpa.Ono začít s opravou baráku v době takové inflace,nejvyššich cen práce a stavebního materiálu,to je taky majstrštyk.Co dělali v době,kdy jim stát valil dotace horem spodem a spokojeně utráceli?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77560
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.18.150) --- 21. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77559) (77560)
Pořád řikám,že stačí nechat v ZO jenom zapsaný výbor a s ostatními včelaři se scházet neformálně vesele dál,objednat léčivo,odevzdat vzorky,pokecat o včelách.Jiné kafe,než když v mnohých ZO nejsou schopní ani mít potřebný počet členů na plnohodnotnou výročku a musi vyhlašovat náhradní schůze,aby vůbec mohli něco odhlasovat.Prestižní organizace? To jo teda.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77561
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:102a:5003:ad50:1:0:6279:d4e1) --- 22. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558)
Myslivci a rybáři platí 2000 , jenže včelaři to už není to co byl kdysi pan včelař, spousta dnešních včelařů začala že dostane něco zadara, to jsou jen lovci dotaci a peněz, kam se podělí to srdcari? Svaz to totálně dokur.il.
Kdy vyvodí že špatného nasměrování důsledky? Jaký kapitán takový výsledky, sorry jako ale co tam ještě dělá Machová, Perutka........
...do Vltavy d nimi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77562
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 22. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77559) (77560) (77561)
"Pořád řikám,že stačí nechat v ZO jenom zapsaný výbor a s ostatními včelaři se scházet neformálně vesele dál,objednat léčivo, odevzdat vzorky,pokecat o včelách."
To bych podepsal.
a.
Jinak podle mne zmizelo málonákladové včelaření. Jak lidi začínali včelařit třeba před 50 a více lety? Někdo si doma v krabici od bot donesl sundaný roj, u známého včelaře vyprosil starý úl za pár korun a nějaké vybavení, drahé věci jako medomet si třeba půjčoval, jiné věci koupil za pár šupů z pozůstalosti po jiném včelaři, další úly třeba dělal ze dřeva, co měl doma. Nebo v té době někdy rušily lesní správy a zemědělská družstva své včelařské provozy, tak ty úly levně odkoupil atd. Mohl klidně složit dohromady malé včelaření za desetinu, pětinu měsíčního platu. Když se mu nedařilo, tak klidně skončil, protože finanční ztráta byla zanedbatelná, když ho to chytlo, tak začal skutečně pořádně včelařit.
Dneska díky rozsáhlé kampani ČSV použité věci od starších včelařů skoro nikdo nekupuje, protože "mohou mít mor" a pak jsou "beznadějně zastaralé", všichni kupujou nové.
Nový člověk si přečte, že optimální je mít čtyři včelstva, tak koupí 4 oddělky a 4 nové úly, nový medomet, taky pořádný a má útratu 50 tisíc, jen to fikne. A když ty nákupy rozjede, může na včelaření se 4 včelstvy klidně vynaložit i 100 tisíc.
A teď se divte, že se ten nový včelař snaží vyinkasovat dotace, že se snaží ždímat včely, aby dosáhl třeba toho "běžného" výnosu 100 kg na včelstvo, prostě aby se mu ty peníze vrátily.
Přitom podle mne dnes chybí právě to plošné nízkonákladové včelaření, co půl kilometru nebo aspoň kilometr pár včelstev třeba i v těch starých už odepsaných úlech a včelstva klidně se udržující sama třeba tichou výměnou a na starých tmavých plástech a třeba vytáčená jen v extrémně dobrých letech... To je podle mne ten základ včelaření, ze kterého se vytvářejí noví kvalitní včelaři.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77563
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77559) (77560) (77561) (77563)
Včelaření prožívá velkou zážitkovou konkurenci, pokud dnes chce se člověk něčím bavit, pořídí si plno jiných koníčků které jsou větším přínosem, než nějaký chov včel.
Proces byl vždy obrácený, Včelařství popisovalo před 50 lety zkušenosti typu jak prodat med organizovaně do výkupu bez nákladu. Otom je beznákladovost.
Když dojde nová doba, setrvačnost je sviňa, to co dnes prožíváme, je sertvačnost trhu. Zvonovitý typ křivky je sviňa. Když jsou jiné podmínky než organizovaný trh s medem, kdy vše řeší jen balič a výkupní síť, padne celá problematika na hloupého včelaře, který nyní s vykapanými včelami a barákem plných prodotovaných nesmyslů udělá co? Naháže je na Bazoš. A další určí znovu setrvačník a padající křivka. Tyto faktory způsobí to, že ty krámy jsou neprodejné, protože e nemá kdo kupovat, protože před 50ti lety se uměl Svaz postarat o děti. Dnes ty ZO a kroužky fungují jen ze setrvačnosti. Setvačník je v době úpadku sviňa. Kdo si myslel, že nacpe do chovu peníze a bude vidět jen úly jak v pohádce oslíčku otřes se, prozřel. Vidí, ten velký podvod na "děti", který se cítí podvedeni Svazem a poslední nitka která určovala to, že se čeká na zázrak aniž by se ukončovala jízda karavou, byl pád sumy na dotaci která pokrývala celou maškarádu organizovanosti.
Určitě dojde jiná doba, kdy se na toto zapomene a Gaussova křivka zvonovitého tvaru a podmínky, které roztočí setračník do kopce, roztočí i zájem o včelaření. Ale v podmínkách otevřených hranic s levným medem a likvidace sadů a lesů pod stromy kam včela patří nejde na takové podmínky vidět.
Situace s 1D dojde v historii tak daleko, že se musí sdělit naší vládě, ať si ji strčí do šuplíkovýho otvoru, protože je to almužna která je podobna naší vládě. Topolánek byl machr, schválil pomoc která byla špicí pomoci. Kdo ví pamatuje na 1500Kš/ vč. za ztráty. Dnešní pomoc naší vlády je směšná stejně jako sama, je to nejhorší vláda v historii ČR, protože je koaliční, což je podvod ze zákona, protože vyhrála banda, která měla méně hlasů a prohrála. Stejně tak i prezident, parametry po volbách stejné ale jen lepší obličej a původ ale také horší alianční a obchodní schopnosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77564
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.18.150) --- 22. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77562)
Lovce dotací si vychoval svaz,mnozí z nich sedi ve vedeni svazu.Přitom včelařit bez dotací jde nádherně,dotace jenom przní přirozené včelarské prostředí a odnaučují lidi přemýšlet,jak co udělat za svoje..
Nakonec se ze svazu stala jen agentura na vyplácení dotací.Místo mozku,z dotací kostku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77565
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 22. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77559) (77560) (77561) (77563) (77564)
"Včelařství popisovalo před 50 lety zkušenosti typu jak prodat med organizovaně do výkupu bez nákladu"
Já bych jen poznamenal, že před 50 - 40 lety byla cena medu v výkupu stanovena napevno a velmi příznivá, bez ohledu na kvalitu medu. Odpovídala, vzhledem k ceně medu dnes, dnešním asi 100 - 150 korunám za kilo medu. Logicky tak byl hromadný výkup medu proti prodeji v drobném zájemcům dost výhodný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77566
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:102a:4012:65c8:1:0:f26a:bb27) --- 22. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77562) (77565)
Je to fakt, svaz byl poslední roky agentura ba výplatu dotací.
Ale je to zajímavý, zajistili dotace včelařům - milióny - a je to nakonec špatně.
Kdyby je nezjistili řvali by na ně že dotace nejsou a jiný je mají . Prostě se nezavdecí ať delaj co delaj. Tezko soudit.nechtel bych byt na místě vedení svazu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77567
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 22. 11. 2023
Re: členský příspěvek (77540) (77541) (77542) (77544) (77545) (77546) (77548) (77555) (77558) (77562) (77565) (77567)
Dotace byla jedna z mála věcí, co mohli z Prahy úspěšně zařizovat. Na vyřizování konkrétních věcí, třeba kolem technologie včelaření nebo kolem nákaz a léčení nebo vylepšování včelí pastvy atd jsou v Praze od včelařů příliš daleko a vysoko, to by mnohem účinněji dělali na okresní nebo krajské úrovni. Ostatně je to vidět na odborné úrovni časopisu Včelařství, většinu zabírají vycpávky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77568
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 23. 11. 2023
Re: Víte co je smutné (77569) (77570)
Tak ona je přechodná doba. Včelaře dohnala metodika, že se šlechtili roztoči odolní ke klasickým léčivům plus je dohnalo ničení zdrojů pastvy pro včely.
Včelaři se tak musí počtem včelstev na většině míst přizpůsobit obojímu. Prostě snížit zavčelení, aby to odpovídalo i úživnosti krajiny i aby nebyla tak velká hustota včelstev, aby se roztoči a viry šířily snadno.
Na druhé straně jsem možná už letos viděl důsledek toho snižování zavčelení. Já jsem na jaře včely neměl, o dva baráky dál, kde dříve chovali včely snad 60 let, už taky včely nemají plus to chladné počasí na jaře... Jabloně, švestky prakticky žádné ovoce, třešně trošku, myrobalán skoro nic.. A známý o nějaké baráky dál na druhé straně na podzim likvidoval dvě asi desetileté švestky, co letos nenesly nic a na jejich místě už má nové mladé stromečky. Až ho uvidím, musím se ho na to zeptat, jestli tam třeba neměl ty švestky cizosprašné.
Další vývoj je nejistý kvůli zeleným škodíkům. Popravdě většinu toho, co požadují, bude vyhovovat včelám a včelařům, ale všichni to tvrdě zaplatím v podobě vysokých cen. Je tak otázka, jak dlouho si lidi nechají to zelené ožebračování a okrádání líbit, než pošlou zelené škodíky tam, kde patří.
Například zelený Brusel dnes požaduje po zemědělcích mít až na 10% jejich polí úhor, neboli že by na té ploše měli zemědělci na vlastní náklady připravit půdu a osít ji příslušnou "úhorovou směskou", kde je třeba svazenka a další včelařské rostliny. A ještě z té plochy platit daně jako z produkčního pole. To by, na úkor těch zemědělců a nás všech, přineslo včelařům slušnou snůšku. Nebo požadují na místě produkčních lesů místo stejnorodé monokultury vícepatrový smíšený les. To by zase podstatně zdražilo dřevo, ale včelařům zase za tuto vysokou cenu přineslo snůšku. Omezení pesticidů, taky zvýší množství plevelů v kulturách, včetně těch kvetoucích - další snůška pro včelaře, to ovšem v Bruseli neprošlo. Obnovení drobných krajinných celků, které se rozorávaly za komunistů i po Sametu soukromými majiteli, to je podle mne potřebné a když se to provede dobře, nijak to zemědělce ani jiného nepoškodí a přinese to taky včelařům další snůšku a myslivcům zvěř. atd atd...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77571
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 23. 11. 2023
Re: Víte co je smutné (77569) (77570) (77571) (77572)
Jak dlouho ta přechodná doba bude trvat....<
Dokud EU neudělá s hranicí to samé jako USA. Prostě ochrání svůj trh a pohyb zboží zvenku.
Po tomto se zvýší cena medu.
Dále po tomto počinu, začnou výsadby dlouhodobých rostlinných kultur ve velkém. Musí se jednat o desítky až stovky Ha na okres.
Po tomto se stabilizují zdroje snůšek a hlavně vznikne opylovací poptávka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77573
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:102a:5014:d2f4:1:0:6cc6:8a55) --- 24. 11. 2023
Včelaři s nižšími cenami se diví, že jejich med nikdo nechce, to dražší včelaři nestíhají balit (77569) (77570) (77571) (77572) (77573)
Kolega píše cena medu se zvýší....
Ta už se i normálně smýšlejících lidí zvýšila na 200 az 250 Kč, no a to to nepobrali tak je trh semele, ceny se zvyšují po 10 Kč , to zákazník snese, ale že 140 jít na 220 a myslet si že když to říkali v televizi že nám zákazník zatleskat omyl....tito včelaři zápaly cenotvorbu 7 roků, ty bohužel semele trh, levné medy zákazník nekupuje, myslí si že jsou to stacky, Radek si připlatit za dražší prý kvalitni jak vám jde prodej medu, vaše zkušenost, někteří mají i 3 létě medy na skladě
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77574
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mirek H (109.80.50.176) --- 24. 11. 2023
odbyt medu
Já odbyt medu ani cenu neřeším.Mám stálé odběratele na cca 400 kg a cenu už několik let 150 Kč na kg.Po vytáčení si druhý den zákazníci pro med přijedou,nalévám do jejich sklenic.Eventuelně po druhém vytáčení doplním jejich požadavek.Část medu rozdám po příbuzných.Doma nechávám max.do 10 kg pro vlastní potřebu nebo nahodilé zájemce.
A nyní ještě něco málo k příspěvkům.Řada včelařů se pohoršuje nad zvýšením ze 300 na 600 Kč. V organisaci jsme si odhlasovali ještě příspěvek ze včelstva na 80 Kč.Měsíčně pravidelně schůzujeme a z této částky hradíme nejen veškeré léčivo,ale i občerstvení na schůzích.A nikdo z 9O členů se nezřekl členství v ČSV.
Přeji příjemný den a hlavně zdravá včelstva
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77576
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 24. 11. 2023
Re: Včelaři s nižšími cenami se diví, že jejich med nikdo nechce, to dražší včelaři nestíhají balit (77569) (77570) (77571) (77572) (77573) (77574)
Kolega píše cena medu se zvýší....<
Normálně smýšlející člověk vidí, že med ve výkupu je cca 100Kč-130. Od toho se vyvíjí další ceny medu.
Pokud si vezmu ceny medu za posledních 30 let, tak nyní jsou nejnižší. 230 je stále málo.
Důchod v průměrném pohledu býval okolo 800- 1000Kč, med od včelaře býval okolo 45-50Kč za sklenici, ve výkupu za 25-28kg, vosk stál 100Kč dotovaných už nevím kým, asi armádou protože se do voskového papíru balily zbraně. Nyní po třiceti letech jsou důchody v průměrném pohledu od cca 12 - 22tkč, tj koeficient 1:10-1:22,
což naznačuji otázkou:
1:10 je výkup aby naše děti mohly pokračovat okolo 200-250Kč? Je cena vosku 1000Kč za kilo?
Má med cenu ze dvora cenu 450-500Kč za sklenici cca kg?
Pokud se někdo pyšní cenou 200-240Kč, podle plánovitého ekonomického měřítka je to výkupní cena před 30ti lety ovšem s náklady na sklo, prodej, balení, čas.
Cena 200-240Kč/kg ze dvora je ubohá a minimální cena. Píšu o ceně že se zvýší na cenu takovou, která se dá očekávat, pokud uzavřeš hranice jako v USA. Tam je cifra podobná, ale je za libru. Takže píšu o právě aktuální ceně na Americkém severním kontinentě v ceně mezi 200-500Kč za kilo. (cca8-20$/kg) A proto musí být politika a opatření, ne divočina co tu ukazují naši představení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77578
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 24. 11. 2023
Re: Víte co je smutné (77569) (77570) (77571) (77572) (77573)
Jak dlouho ta přechodná doba bude trvat....
Já jsem, to ale myslel tak, že se přizpůsobí včelaři situaci.
Počtem včelstvem i třeba způsobem včelaření, z výdělečného přejdou na malé zájmové. Protože je určitá setrvačnost, hodně včelařů má ve včelách nainvestováno hodně peněz a úsilí, tak se to budou snažit ještě nějakou dobu držet, než to vzdají.
Podle mne přechodná doba skončí, až se zase u většiny včelařů nastaví stav, že na jaře po zvládnutí rojové nálady budou včelaři akorát vybírat medníky, žádné doplňování zásob cukrem a když přijdou ke včelám v době krmení, budou mít z nasbíraných zásob plný úl včel, připravených z cukerných zásob odchovat zimní generaci. Ne jako dnes , kdy musí v polovině léta nacpat do včel plno cukru, aby vychovaly generaci, která vychová zimní generaci a když ten cukr ušetří, mají ty úly prázdné nebo maximálně troška včel a plásty bez zásob.
Nebo když na začátku května udělají z plodových plástů a zimních zásob třeba 6 oddělků a přijdou k nim v červenci, tak aby ty oddělky byly plné včel a zásob, mimo snad 1 - 2 , kde se při proletu ztratí matka. Ne jako dnes, kdy se v květnu udělá oddělek a za dva týdny se už musí krmit cukrem, protože by jinak byly bez zásob.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77579
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 24. 11. 2023
Re: Víte co je smutné (77569) (77570) (77571) (77572) (77573) (77577)
"On nikdo nebráni včelařům vysazovat keře a stromy viz.www.včelarstvi.cz- včelaři z Hané vysadili tisíc stromů a keřů."
Tak někdo musí poskytnout na mnoho desetiletí svou půdu, protože dnes každý metr někomu patří a platí z toho daně a někdo (my všichni - dotace?) musí zaplatit sazenice, protože dnes na oficiální akci nelze sazenice vykopat někde v lese.
A pak to někdo musí zasadit, to snad i dnes by šlo v rámci komunity, za třeba nějaké pohoštění a podobně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77580
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78612 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 77460 do č. 77580)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu