Archiv Včelařské konference

Lovce dotací si vychoval svaz,mnozí z nich sedi ve vedeni svazu.Přitom včelařit bez dotací jde nádherně,dotace jenom przní přirozené včelarské prostředí a odnaučují lidi přemýšlet,jak co udělat za svoje..
Nakonec se ze svazu stala jen agentura na vyplácení dotací.Místo mozku,z dotací kostku.

"Včelařství popisovalo před 50 lety zkušenosti typu jak prodat med organizovaně do výkupu bez nákladu"
Já bych jen poznamenal, že před 50 - 40 lety byla cena medu v výkupu stanovena napevno a velmi příznivá, bez ohledu na kvalitu medu. Odpovídala, vzhledem k ceně medu dnes, dnešním asi 100 - 150 korunám za kilo medu. Logicky tak byl hromadný výkup medu proti prodeji v drobném zájemcům dost výhodný.

Je to fakt, svaz byl poslední roky agentura ba výplatu dotací.
Ale je to zajímavý, zajistili dotace včelařům - milióny - a je to nakonec špatně.
Kdyby je nezjistili řvali by na ně že dotace nejsou a jiný je mají . Prostě se nezavdecí ať delaj co delaj. Tezko soudit.nechtel bych byt na místě vedení svazu.

Dotace byla jedna z mála věcí, co mohli z Prahy úspěšně zařizovat. Na vyřizování konkrétních věcí, třeba kolem technologie včelaření nebo kolem nákaz a léčení nebo vylepšování včelí pastvy atd jsou v Praze od včelařů příliš daleko a vysoko, to by mnohem účinněji dělali na okresní nebo krajské úrovni. Ostatně je to vidět na odborné úrovni časopisu Včelařství, většinu zabírají vycpávky.

Že už se nedokážete bavit o včelaření s radostí a optimismem. Přijde mi to tu jak sešlost věčně ubrblaných stařečků.

Optimismus ?¿ kolem dokola úhyny ca 50 % i vic. to moc důvodů k radosti nejni . Žďár n/S.

Tak ona je přechodná doba. Včelaře dohnala metodika, že se šlechtili roztoči odolní ke klasickým léčivům plus je dohnalo ničení zdrojů pastvy pro včely.
Včelaři se tak musí počtem včelstev na většině míst přizpůsobit obojímu. Prostě snížit zavčelení, aby to odpovídalo i úživnosti krajiny i aby nebyla tak velká hustota včelstev, aby se roztoči a viry šířily snadno.
Na druhé straně jsem možná už letos viděl důsledek toho snižování zavčelení. Já jsem na jaře včely neměl, o dva baráky dál, kde dříve chovali včely snad 60 let, už taky včely nemají plus to chladné počasí na jaře... Jabloně, švestky prakticky žádné ovoce, třešně trošku, myrobalán skoro nic.. A známý o nějaké baráky dál na druhé straně na podzim likvidoval dvě asi desetileté švestky, co letos nenesly nic a na jejich místě už má nové mladé stromečky. Až ho uvidím, musím se ho na to zeptat, jestli tam třeba neměl ty švestky cizosprašné.
Další vývoj je nejistý kvůli zeleným škodíkům. Popravdě většinu toho, co požadují, bude vyhovovat včelám a včelařům, ale všichni to tvrdě zaplatím v podobě vysokých cen. Je tak otázka, jak dlouho si lidi nechají to zelené ožebračování a okrádání líbit, než pošlou zelené škodíky tam, kde patří.
Například zelený Brusel dnes požaduje po zemědělcích mít až na 10% jejich polí úhor, neboli že by na té ploše měli zemědělci na vlastní náklady připravit půdu a osít ji příslušnou "úhorovou směskou", kde je třeba svazenka a další včelařské rostliny. A ještě z té plochy platit daně jako z produkčního pole. To by, na úkor těch zemědělců a nás všech, přineslo včelařům slušnou snůšku. Nebo požadují na místě produkčních lesů místo stejnorodé monokultury vícepatrový smíšený les. To by zase podstatně zdražilo dřevo, ale včelařům zase za tuto vysokou cenu přineslo snůšku. Omezení pesticidů, taky zvýší množství plevelů v kulturách, včetně těch kvetoucích - další snůška pro včelaře, to ovšem v Bruseli neprošlo. Obnovení drobných krajinných celků, které se rozorávaly za komunistů i po Sametu soukromými majiteli, to je podle mne potřebné a když se to provede dobře, nijak to zemědělce ani jiného nepoškodí a přinese to taky včelařům další snůšku a myslivcům zvěř. atd atd...

Jak dlouho ta přechodná doba bude trvat....

Jak dlouho ta přechodná doba bude trvat....<

Dokud EU neudělá s hranicí to samé jako USA. Prostě ochrání svůj trh a pohyb zboží zvenku.

Po tomto se zvýší cena medu.

Dále po tomto počinu, začnou výsadby dlouhodobých rostlinných kultur ve velkém. Musí se jednat o desítky až stovky Ha na okres.

Po tomto se stabilizují zdroje snůšek a hlavně vznikne opylovací poptávka.

Kolega píše cena medu se zvýší....
Ta už se i normálně smýšlejících lidí zvýšila na 200 az 250 Kč, no a to to nepobrali tak je trh semele, ceny se zvyšují po 10 Kč , to zákazník snese, ale že 140 jít na 220 a myslet si že když to říkali v televizi že nám zákazník zatleskat omyl....tito včelaři zápaly cenotvorbu 7 roků, ty bohužel semele trh, levné medy zákazník nekupuje, myslí si že jsou to stacky, Radek si připlatit za dražší prý kvalitni jak vám jde prodej medu, vaše zkušenost, někteří mají i 3 létě medy na skladě

Z toho abych se hrůzou budil za kolik prodám med,jsem už teda dávno vyrostl.Budem rádi,když budeme mít včely.

Já odbyt medu ani cenu neřeším.Mám stálé odběratele na cca 400 kg a cenu už několik let 150 Kč na kg.Po vytáčení si druhý den zákazníci pro med přijedou,nalévám do jejich sklenic.Eventuelně po druhém vytáčení doplním jejich požadavek.Část medu rozdám po příbuzných.Doma nechávám max.do 10 kg pro vlastní potřebu nebo nahodilé zájemce.
A nyní ještě něco málo k příspěvkům.Řada včelařů se pohoršuje nad zvýšením ze 300 na 600 Kč. V organisaci jsme si odhlasovali ještě příspěvek ze včelstva na 80 Kč.Měsíčně pravidelně schůzujeme a z této částky hradíme nejen veškeré léčivo,ale i občerstvení na schůzích.A nikdo z 9O členů se nezřekl členství v ČSV.
Přeji příjemný den a hlavně zdravá včelstva

On nikdo nebráni včelařům vysazovat keře a stromy viz.www.včelarstvi.cz- včelaři z Hané vysadili tisíc stromů a keřů.

Kolega píše cena medu se zvýší....<

Normálně smýšlející člověk vidí, že med ve výkupu je cca 100Kč-130. Od toho se vyvíjí další ceny medu.

Pokud si vezmu ceny medu za posledních 30 let, tak nyní jsou nejnižší. 230 je stále málo.

Důchod v průměrném pohledu býval okolo 800- 1000Kč, med od včelaře býval okolo 45-50Kč za sklenici, ve výkupu za 25-28kg, vosk stál 100Kč dotovaných už nevím kým, asi armádou protože se do voskového papíru balily zbraně. Nyní po třiceti letech jsou důchody v průměrném pohledu od cca 12 - 22tkč, tj koeficient 1:10-1:22,

což naznačuji otázkou:
1:10 je výkup aby naše děti mohly pokračovat okolo 200-250Kč? Je cena vosku 1000Kč za kilo?

Má med cenu ze dvora cenu 450-500Kč za sklenici cca kg?

Pokud se někdo pyšní cenou 200-240Kč, podle plánovitého ekonomického měřítka je to výkupní cena před 30ti lety ovšem s náklady na sklo, prodej, balení, čas.

Cena 200-240Kč/kg ze dvora je ubohá a minimální cena. Píšu o ceně že se zvýší na cenu takovou, která se dá očekávat, pokud uzavřeš hranice jako v USA. Tam je cifra podobná, ale je za libru. Takže píšu o právě aktuální ceně na Americkém severním kontinentě v ceně mezi 200-500Kč za kilo. (cca8-20$/kg) A proto musí být politika a opatření, ne divočina co tu ukazují naši představení.

Jak dlouho ta přechodná doba bude trvat....
Já jsem, to ale myslel tak, že se přizpůsobí včelaři situaci.
Počtem včelstvem i třeba způsobem včelaření, z výdělečného přejdou na malé zájmové. Protože je určitá setrvačnost, hodně včelařů má ve včelách nainvestováno hodně peněz a úsilí, tak se to budou snažit ještě nějakou dobu držet, než to vzdají.
Podle mne přechodná doba skončí, až se zase u většiny včelařů nastaví stav, že na jaře po zvládnutí rojové nálady budou včelaři akorát vybírat medníky, žádné doplňování zásob cukrem a když přijdou ke včelám v době krmení, budou mít z nasbíraných zásob plný úl včel, připravených z cukerných zásob odchovat zimní generaci. Ne jako dnes , kdy musí v polovině léta nacpat do včel plno cukru, aby vychovaly generaci, která vychová zimní generaci a když ten cukr ušetří, mají ty úly prázdné nebo maximálně troška včel a plásty bez zásob.
Nebo když na začátku května udělají z plodových plástů a zimních zásob třeba 6 oddělků a přijdou k nim v červenci, tak aby ty oddělky byly plné včel a zásob, mimo snad 1 - 2 , kde se při proletu ztratí matka. Ne jako dnes, kdy se v květnu udělá oddělek a za dva týdny se už musí krmit cukrem, protože by jinak byly bez zásob.

"On nikdo nebráni včelařům vysazovat keře a stromy viz.www.včelarstvi.cz- včelaři z Hané vysadili tisíc stromů a keřů."
Tak někdo musí poskytnout na mnoho desetiletí svou půdu, protože dnes každý metr někomu patří a platí z toho daně a někdo (my všichni - dotace?) musí zaplatit sazenice, protože dnes na oficiální akci nelze sazenice vykopat někde v lese.
A pak to někdo musí zasadit, to snad i dnes by šlo v rámci komunity, za třeba nějaké pohoštění a podobně.

Odjakživa může prodávající prodat za tolik,za kolik to někdo koupí.Tak to bylo,je a bude a žádný pohled do historie nebo výhled do budoucnosti s tím nic nenadělá.Vraťme se do reality a hlavně nohama na zem.

On nikdo nebráni včelařům vysazovat keře a stromy viz.www.včelarstvi.cz- včelaři z Hané vysadili tisíc stromů a keřů.<

Copak neznáte pohádku jak si krteček šil kalhoty? Nebo o kohoutkovi a slepičce? Opravdu ty mobily a elektronizace vymývá lidem mozky?

V měřítku vysadili něco, co má rozlohu asi 1Ha. Pro kolik včelstev to je? Asi pro 3. Za nějakou dobu pokud to neuschne.


Dovolte mi sdělit znovu obšírněji co mám na mysli když píšu o srovnáví USA A EU a ceně medu a vysazování stromů a dlouhotrvajících rostlinných kultur.

Píšu o tom, že pokud někdo má kontrolovaný hranice, potom se zvednou ceny, nejen medu, ale i ostatních věcí, v ceně vznikají podmínky pro zisk, když je zisk ze sázení stromů ovocnáři a zahradníky na zelené pole nebo nové parky potom se začnou ve stovkách Ha sázet stromy a keře, potom se zvyšuje dlouhodobá vize snůškové perspektivy, potom se stabilizuje i snůšková situace pro naše nyní hladné včely které čučí na nasypaným nebo nalitým cukru v úlu aby mohli přežít. A zdravotní měřítko. Pokud se začne cábrat s cukry v podletí, vzniknou loupeže a emigrace dělnic, stím se zvyšuje riziko virotických sepsí.

Stačí to takto?

Ta zpráva je jako by dětský sbor vystoupil na schůzi. Prostě nic, ... jen to stálo podle mne docela hodně práce včelaře, kteří si vysadili pro pár včelstev hodně stromů a keřů s výhledem že. Prostě k nasrání a aby koza zůstala celá.

No jo,ono nic se nezasadí samo.To jen většina včelařů by chtěla snůšku a nehnout proto ani prstem,ne tak ohnout vlastní hřbet nebo pustit korunu z vlastní kapsy.Můj názor na včelařské dotace znáte všichni.Včelařům nic,ale přesměrovat je do krajinotvorby.Tady smysl mají.

Odjakživa může prodávající prodat za tolik,za kolik to někdo koupí.Tak to bylo,je a bude a žádný pohled do historie nebo výhled do budoucnosti s tím nic nenadělá.Vraťme se do reality a hlavně nohama na zem.<

Kdo to chce, aby Homo Sapiens, byl Homo Opprimo? Realita je jasná, jsou úplně jinak nastavené podmínky, které vedou k likvidaci včelařství, nezastavitelný zábory půdy, monokultury na polích, v podstatě zlikvidované lesy a sady.

Proč? Protože nějaká aliance obchodních lobbistů kteří vedou politiky EU, nastavují podmínky pro včelaře napiču. Není to nic co bych nemohl svobodně sdělit, protože existují základní makro modely podle kterých fungují nebo nefungují celé hospodářské segmenty. Jsou to modely podle kterých buď Stažisko výrobna funguje, nebo nefunguje a to tak, že ani ty hlášky typu hovno zle, budeme dělat svíčky když nepůjsou mezistěny, tak ani ty svíčky z toho vosku neprodáš.

No jo,ono nic se nezasadí samo.<

Stručně, včelaři to nevytrhnou s pár Ha. Vytrhnou to správné podmínky a trh, nebo velmi silně dotovaná politika. Co si vybereš? Aby se jednalo o desítky až stovky Ha stromoví a keřů na okres pro včely.

Včelaři se nenudí, kapu jim každoročně včely, jsou unaveni z balení medu pro prodej ze dvora a většinou mají důchod a nebo 60-80 na krku. Ti se ti na nějaké vysazování vyserou. Jo kdyby vše dali za slušné peníze do výkupu, tak by možná měli silu a nudili se a tak zorganizovali nějakou tu malou výsadbu. Ale to je stále o ničem, musí jít v případě včel o stovky Ha ročně na území odpovídající přibližně okresu ČR.

Neřikal jsem svícky,kdyz už jsi to vzpoměl,ale ponožky.
Zpatky k těm výsadbám a planům.Nepřipadáš si krapet jako přízivník,kdyz chceš,aby ti stát dotoval vše kolem včelaření od výkupu medu,zákazu dovozu medu až po plánovanou výsadbu? Najdi si práci mimo včelarení,pokud už nejsi důchodce a včelaření si nech jako zábavu na volný čas,tak jako to má většina včelařů a nechtěj,aby ti někdo umetal cestičku,stejně Ti ji nikdo umetat nebude..

Tak jasně, hektar monokultury včelařských dřevin, třeba javoru klenu nebo lípy, je tak pro slušnou snůšku 10 včelstev. A to je 14 denní snůška plus týden předtím a potom, kdy to začíná nebo dokvétá, snůška k uživení včelstva. Je třeba minimálně dalších dvou snůšek na dalších dvou hektarech pro cca zbývající dva měsíce sezóny, aby těch cca 10 včelstev bylo po celou sezónu zajištěno zásobami plus přinesly slušný zisk na medu včelaři.
Když tři hektary monokultury, tak pro smíšený les, který dneska má být přírodní, je třeba ty včelařské dřeviny rozptýlit do aspoň 10 hektarů vysázeného lesa.
A když se ty dřeviny vysadí, tak potom trvá tak 20 let, než ten les začne plně medovat a tudíž se tak ta výsadba začne rentovat. Včelař to musí vysadit tak ve 20 letech, ve 35 - 40 tam může začít stavět včelařská stanoviště a dalších 40 let do 80 let věku pak má čas na využití té výsadby. Každoročně řekněme mezi 500 - 1000 kily medu.
Aspoň takové jsou moje propočty.

Mám na varroa podložkách hlavičky a nožky včelek co to způsobuje a není to u všech děkuji za odpověď Salvet přeji Vám i včelkám stálé zdraví

Nejspíš rejsek

Nepřipadáš si krapet jako přízivník,kdyz chceš,aby ti stát dotoval vše kolem včelaření od výkupu medu,zákazu dovozu medu až po plánovanou výsadbu? <

Tvá výplata jako strojník je jen ze subvencí a akčních investic většinou státní zakázky, nechápu proč kážeš vodu a piješ víno. To mi vysvětli.

Víš v čem je rozdíl? Výsledek té státni zakázky je většinou v tom,že dílo slouží všem,kdežto to Tvé pojetí slouží úzkému okruhu specialistů nebo jednotlivcům.A to je obrovský rozdíl.Nepostavíš kus dálnice,aby po ní mohly jezdit jen majitelé škodovek.
Oni naši včelari jsou rozežraní až je to k neuvěření.Každý normálni člověk,když chce něco dělat,pořidí si vybavení.Už jsi viděl,že by chtěl rybář dotaci na podběrák nebo udice nebo myslivec na kulovnici? Nebo dotaci za to,že nic nechytne nebo nestřelí.Tak proč včelaři chtějí dotace na úly,na medomety,někteři za úhyny?
Má smysl cpát něco do oboru,který se dokáže zaplatit sám,navíc jde většinově o hobby a ne o živnost? Pokud dotace,tak opravdu do tvorby krajiny,nejsou jen včely medonosné,je spousta dalšich opylovačů,kteří trpi nedostatkem potravy a pesticidy úplně stejně a bohužel nemají to štěstí,že jim někdo dá cukr.

"Pokud dotace,tak opravdu do tvorby krajiny,nejsou jen včely medonosné,"
Přesně tak, jak se za komunistů a ještě krátce po sametu po mezích začaly likvidovat drobné krajinné celky, lesíky, prameniště a podobně, tak to se ukázalo z hlediska stability krajiny jako příliš optimistické. Je třeba i v intenzívně zemědělsky využívané krajině část těch produkčních polí vzít a přeměnit zpět na ty máloprodukční lesíky, prameniště, křoviska a podobně. A to nejde jinak než úsilím a penězi státu, stejně jako se kdysi úsilím a penězi státu tyto krajinné útvary likvidovaly.

Ale mají dotace všichni, zadat heslo "dotace rybářství", nebo "dotace myslivost" zcela jistě umíš. Ale otázkou je proč její výše vzhledem k tomu, že se vybralo minulý rok daní nejvíc v historii a tyto pobídky se krom koní, kde jsou stamiliony, se stáhly dolů. Také by jsi si zaklepal na čelo kdyby ti dal někdo malý stroj na velkou práci na dálnici.

Takže k velké práci potřebuješ velký stroje, velkou výplatu, velký odvod sociální a zdravotní a to vše jde přes s.r.o. nebo obce nebo kraje, které přerozdělují dotace, tz. finance a platí tě a ty mi budeš psát takové nepromyšlené věci že včelařství které drží dodání např. matek, oddělků, informací, nepotřebuje podporu typu velké podpory.

Zkus se zeptat, mladého chovatele a množitele co musí vše dělat aby se uživil a ještě navíc platil odvody. To co ty dostaneš automaticky, včelař musí škemrat a navíc se vyplatit ze sociálního a zdravotního ze svých peněz, aby to vůbec mohl dělat. CO dělat? mluvím o zázemí pro takové situace jako ztrátu včel. CO kdyby ti oddělkář sdělil, že musíš dát 10 tisíc za jeden oddělek, jinak si pěkně poraď sám. Co kdyby ti matkař řekl, že za matku která má laboratorně tz. geneticky ověřené vlastnosti typu odolnosti proti VD, virózám, že si zatu běžnou matku ze série a oplození máš dát 5 tisíc. Včelařil by jsi? Protože včelař nesedí a pracuje v klimatizované kabině a počká si až vše spočítá za něj kancl kde se starají a ne jen zvedají členské a ruší přerozdělení pro OV a ZO, což fungovalo dobře, tz. jak na Křemencárně která prdí i na kontrolu papírů které za 5 mega jen předá i sbordelem nezkotrolované.

Myslíš,ze tohle drží včelařství? V životě jsem žádnou podporu na svoje včelaření nepotřeboval a potřebovat nebudu a včelařím.

Myslíš,ze tohle drží včelařství? V životě jsem žádnou podporu na svoje včelaření nepotřeboval a potřebovat nebudu a včelařím.<

Myslíš že státní obecní krajské zakázky typu strojní práce nepotřebují podporu? Jsem traktorista a v životě nikdy jsem nic na práci s hlinou žádnou dotaci nepotřeboval. Proč je potřebuješ ty? Proč potřebuji dotace na to abych jako včelař přežil? Pokud není potřeba včelařská odborná práce, nebude za chvíli potřeba ani strojní odborná práce. A o tom tato diskuze celá je.

Co do toho pořád pleteš stavebnictví? Jak souvisí s chovem včel? Stavebnictví nejede jen na dotacích,je v něm i privátní kapitál firem,dokonce bez státních dotací.(bytova výstavba developerů a jiné)
Snažíš se srovnat nesrovnatelné.
Uvědom si,že zivit se vcelařenim je Tvoje Volba a stát defacto svou činností coby včelař vůbec nezajímáš,tak proč by Ti měl vytvářet pro něco podmínky,když další desetitisice včelařům,kteři to mají jako zábavu,ty nastavené podmínky vyhovují nebo jsou jim docela šumák.
Co stát potřebuje víc? Veřejné stavby nebo zapšklého včelaře? Promiň ten výraz.Ale je to tak.

Myslel jsem že včela a chov včel je něco jako kanár v dole. Jestli je ti to jedno a nechápeš to nechceš si připustit že amatéři jsou zase závislí na profících kteří jsou závislí na vizi slušného důchodu, které se odvíjí od podmínek co dává státní moc, tak je to jednoduché, pyramida tak jak se staví, tak se zase odzadu rozpadá. Bezohlednost je asi běžná, i kdyby se kolena vrtaly a větve padaly i s pilou i blbem co na ní seděl když ji řezal.

Kde se daří včelařství, tam se produkují i kvalitní potraviny a naopak. Je to jakýsi indikátor nejen stavu životního prostředí, ale i indikátor zdravého udržitelného nastavení celé společnosti. Zemědělství je primární sféra. Všechny velké kultury stály a padaly s rozvojem a zánikem podmínek pro zemědělství. Nějaké stavebnictví je sekundární a jeho boom byl vždy umozněn až výkonem zemědělského sektoru. Takže sorry JosPr, ale v podstatě meleš nesmysly. Stav zemědělství a včelařství by měl stát zajímat na prvním místě. Že je tomu nyní dočasně naopak? Je právě zvrácené a převrácené.

Lidé mají krátkou paměť. Před 25 lety když jsem začínal tak byl každý tajemný. Ze 100 členů tak možná 10 lidí mělo moderní uly. Pamatuj jak jsem viděl u Kolomého první styrodur plemenač, pan K udělal více práce v propagaci ve včelařství (racionalizaci)a td nez celý slavný csv. Hlavně zachování národní rámkové MÍRY. A NE JEN ON ZELENÝ NERAD...... ATD. Co byl motor včelařství spousta lidí ZAPOMNĚLA!!! . Farmy se u nás budují na generace a taky bez Dotaci tak nemachruj Josefe. Mohl jsi nám to ukázat před 30 lety. Ale neměl jsi koule že. O ekonomice provozu nevíš nic nic nic...

Jistě,že se farmy budovali bez dotací.Žádné tehdy nebyly.Dnes je situace krapet jiná.Státe nasyp a budu velkovčelař.

"Kde se daří včelařství, tam se produkují i kvalitní potraviny a naopak."
To je úplný nesmysl, který se jenom zneužívá v zelené propagandě. Nebo aspoň dost vzdálená minulost. Včelařství je dnes defakto téměř úplně odděleno od zemědělství. Kvetoucí plevely v polních kulturách jsou díky herbicidům dávno pryč, na kvetoucí kultury jako je řepka včelaři už dávno nenajíždí a zemědělci včelařům neplatí. Mimo snad pár výjimek, třeba zřejmě u ovocných sadů. Odhadem tak 90 % včelařské produkce - medu se realizuje na úplně jiných plochách než jsou zemědělci obdělávané plochy. A toho vlivu bude ještě ubývat, protože během nějakých desítek let se produkce potravin začne masově přesouvat z otevřených ploch přístupných včelám - polích do uzavřených ploch skleníků nebo přímo i slunečnímu světlu uzavřených uměle osvětlených ploch.

Kde jsi zase vzal,že amatéři jsou závisli na profících prosímtě? Jsou to dva rozdílné světy a každý je založený na jiných prioritách a potřebách.Už jenom ekonomicky,jako profík potřebuješ včelama uživit sebe a rodinu,jako hobíkovi bohatě postačí,když na sebe včely vydělají.Ale neni to podminka.

Odhadem tak 90 % včelařské produkce - medu se realizuje na úplně jiných plochách než jsou zemědělci obdělávané plochy. <

Radime, nepřeháněj. Ale pravdu díš, jest obcovat s kupčíky a mazaly co si receptury drží aby med byl co nejlépe upečen a zabalen. 90% rádoby včelařské produkce v super hyper je opravdu výzva a vyznamenání našich laborantů s medem.

"Jistě, že se farmy budovali bez dotací.Žádné tehdy nebyly. Dnes je situace krapet jiná. Státe nasyp a budu velkovčelař."
a.
Ale člověk musí i dnes být na tom správném místě. Nepřevčeleném stávajícím včelstvy okolních včelařů. Nedovedu si představit profesionální včelaření v jiných podmínkách než takových, kde mají včelstva od března v předjaří po srpen až září v podletí dostatek sladiny a pylu. To je dnes v republice odhaduji pouze tak 10, snad maximálně 20 % její rozlohy obvykle v horách nebo lesnatých oblastech.
Pokud by chtěl někdo budovat včelí farmu v převčelené oblasti, asi by rychle zkrachoval i s jakýmikoliv dotacemi.

A ono se snad daří zemedělství? Bez dotací už nevypěstují ani hloupou ředkvičku.A to ještě celkem úspěšně likvidují ornou půdu erozí,pesticidy,ubýva nejen opylovačů,ale hmyzu všeobecně,spolu s tím i ptáků závislých na hmyzu.Káci se hektary sadů,protože nemá kdo sklidit ovoce.Ona ta včeli pastva bude opravdu stát za něco jen z ploch mimo zemědělství.Jedovatá řepka není žádná výhra,slunečnice se pěstuje jen v nižších polohách.Snad nějakou budoucnost mají nektarodárné biopásy a úhor.To se teprve uvidí.
A když vidim,že na prvnim mistě jsou jen dotace a pak až nějaké pěstování čehokoliv,jde z toho docela hrůza.

Kde jsi zase vzal,že amatéři jsou závisli na profících prosímtě? Jsou to dva rozdílné světy a každý je založený na jiných prioritách a potřebách.Už jenom ekonomicky,jako profík potřebuješ včelama uživit sebe a rodinu,jako hobíkovi bohatě postačí,když na sebe včely vydělají.Ale neni to podminka.<

Je to zbytečné, neřeš to. Včelařství je stroj, aby fungoval, musí být seřízen a správně udržován. Jinak zdechne jako každá zdechlina o kterou se řidič nestará. Takže jeden svět, jedna realita.

Gupo, kolik % produkce tedy podle tebe je produkce medu z polí?
Když kromě řepky a hořčice je tady troška snůšky ze sadů, které ubývají a potom snad jedině nějaká produkce semen třeba kedlubnů, zelí, cibule, kmínu, dýní, okurek, paprik atd, ale to dohromady nebude víc než nižší desítky hektarů v celé republice.

A když vidim,že na prvnim mistě jsou jen dotace a pak až nějaké pěstování čehokoliv,jde z toho docela hrůza.<

Stále vidím, že máš v ekonomice mezery.

Už jsem to tu psal.

1) Penize nejsou tvoje, vydává je státní banka, jsou kryty HDP, tz virtuální motor. Ten je jiný než zlato a jiné drahé kovy a kameny.

2) Neustále probíhá měna, i když ji málokdo zaregistruje. Tato měna je něco jako inventura aktuálního oběživa, které představují papírky nebo virtuální čísla. Běžný člověk ji vidí např. když si musí prohlídnout všechny bankovky aby měl aktuální.

3) Aby lidi fungovaly, předhodí státní představený hodnostář přes peníze lidem ideu. Takto se řídí státní politika financování jednotlivých oborů na kterých funguje chod státní politiky.

4) DOtace, subvence, granty, a jiné příspěvky, atp. jsou základem rozhazování papírků mezi lidi a jsou nato určitá pravidla aby vše fungovalo jak má.

5) Existují simulace od kategorie hry pro děti až pro vysoko postavené ekonomy modely. A tito hráči moc dobře ví co se stane když nějaký segment v chodu zastaví. Dříve se těmto simulacím říkaly pohádky a bajky aby se udrželo moudro a poučení z nich. To je bod pro JosPr. Něco si o ekonomice přečti, o státní ekonomice, o makroekonomii, mikroekonomii. Je to pěkné čtivo.

6) Dotace správně injektované do oboru, se tisíckát vrátí ve formě DPH. Nebudou dotace, nebude DPH. Setrvačnost je sviňa. Když vše okolo už je jen bída. Med je nejlevnější za dobu posledních 30 let i když jinde na jiném kontinentě je jednou tolik. A proč je jednou tolik je o té politice, o těch subvencovaných a dotovaných aktivitách, které se na první dojem vůbec nejeví že by to potřeboval. Třeba mandlový průmysl je velmi prodotovaná věc. Nebo rozvoj zůrodněných půd v Austrálii a nebo zalesňování Nového Zélandu.

7) Stále je nejlepší kázat vodu a pít víno. Představa, že místo nových myšlenek kam dát dotace, se dotace snížily, je o té vodě, protože peněz ve státní kase bylo dost vybráno daný rok co Fialka nastoupil. Může si nyní zelených ploch vysázet kolik chce, ale včelařovi to stále nepomůže, když je med a potažmo jeho práce na úrovni žebroty.

K zemědělství patří i lesnictví, výsadba a pěstění lesů, parků. Moc těch člověkem neovlivněných ploch tu není. I ty akáty, lípy, smrky atd. někdo vysadil. I tyto plochy se vysazují a ošetřují s hospodářským záměrem. Včelařství je jednoznačně indikátorem zdravotního stavu hospodářských porostů (polní a lesní kultury...), které tvoří 90 % veškerého snůškového potenciálu krajiny. I ta buřeň na pasekách je zcela odvislá od lesního hospodaření.

Gupo, kolik % produkce tedy podle tebe je produkce medu z polí?<

Před asi 15 ti a více lety to byla 1/3 pole, 2/3 to byly lesy a sady a jiné stálé porosty. Včelaři dost tady na jihu přehlíželi vliv tzv. bílé medovice, která se nenápadně jako medovicový med dostával do kvěťáku. To skončilo. Např. kvůli hnilobě borovic. A jiných listnáčů. A s větší bídou nyná nastoupil otočený ale oto ochuzený zdroj z polí... Nyní to je naopak, 2/3 z polí a z 1/3 z lesů. Z Babišových polí. Nic jiného totiž už dnes neuvidíš unás, semena se dováží, ovoce se dováží, dováží se i to mizerné maso pro které se jako včely kdysi na Hustopecku opylovaly jeteloviny, kdy se to v Šakvicích granulovalo a sušilo. Pro zajímavost. Nyní je tam zinkárna místo sušky na krmiva. Takže celkové číslo výnosu se snížilo asi o polovinu medu/včelstvo. Alespoň tady na jihu. Fakt je, že co se ve včelařství odehraje na jihu, výše na mapě se později také ukáže. Začalo to kdysi nefunkčními gabony, potom suchem, také rostlinstvem, které nebylo kdysi možné pěstovat jako vinou révu, ale nyní lze vinou révu pěstovat skoro všude do určité v.n.m. Pole jsou stále hladné, medodárnost je nyní více geneticky modifikovaná a v podstatě řízená, jako zbraň proti včelařům a jiným opylovatelům, protože jsou tu nové infekce, které opylovači přenáší v mnohem větší míře kvůli globalizaci. A to ochranář často doporučí do jako osivo koupit aby se nemusel aplikovat nějaký sajrajt za cenu toho, že opylovač bude hladný. Koupit co? Je to asi zdravější mít taková dovezená osiva a sadby.

Lesy leží jsou u kotlů a čekají na spálení a až narostou. Kouzlo typu motorová pila se dostala každému jako zbraň ke kosení lesů do ruk.

Tak musim vedení ČSV pogratulovat k likvidaci 98% organizovanosti.Pětina členů ZO ukončila členstvi,přiští rok avizuje ukončeni členství dalši pětina.Takhle si ustřelit vlastní nohu,to dokáže málokdo.

O jaký poměr jde včelstev z kolika?

Přečtete si recenze, tady to je jasný jak facka, cena 150 Kč je podezřelá a hodnocení je jasné.............


Prodám květový med, cena 150 Kč / 950 g. Med byl ohodnocen Výzkumným ústavem včelařským, s.r.o., Zkušební laboratoří VÚVč Dol,certifikátem kvality ČESKÝ MED, dále pak med obdržel ZLATOU MEDAILI, protokol VÚVč Dol číslo

RECENZE VČELAŘE A MEDU
Známka
král včel
2023-03-02
sračka sraček

velmi nekvalitní sračka, pán velmi nepříjemný jde vidět,že tomu absolutně nerozumí..chce se mi blejt velebnosti

Všichni se camraji medaily z dolu, na to jim každý kasle

Která hlava prišla na to,že trendem dnešni doby není cena? Kvalita je sice kvalita,což by měl med od nasich včelařů splňovat,ale k čemu je kvalita,která leží 3 roky na skladě a jen zabírá místo medu dalši sezóny? Podobné pindy si chlapci nechte od cesty.

No na nějakou medaili z Dolu z vysoka kašlu.Stejně je to jen nabádání k tahání dotaci na rozbory medu.Kdo z členů je registrovaný už na portálu včelaře,má tam v kuriozní kolonce slevy "partnerů" i slevy na rozbor medu z Dolu.Už to vypadá jako večerni akce na gumové rohlíky z rána v super hyper.

Včelstev to moc není,ale včelařů 10,coz mne neskutečně s..e,protože všech jsem si pro jejich přístup k ZO a včelaření vážil,holt krmit Machovou 600 se jim zajídalo,což plně chápu.Zbylo nás už jen 51,z toho dalšich 15 plánuje být nečleny od 2025.Hezky svaz ořezává členskou základnu.
No holt se těch 10 bude účastnit výročky ZO jako hosté.

No holt se těch 10 bude účastnit výročky ZO jako hosté.<

To je dobrý nápad, mít základnu s 3mi funkcionáři a zbytek hosté. Vše ostatní postaru.

Musiš mít nejmiň předsedu,místopředsedu,jednatele,pokladnika a revizora,ti jsou zapsaní v rejstříku.Úředni šiml pak bude spokojen.No a fungovat můžem opravdu tak,jak je nám libo.

A těm ostatním nečlenum budete poskytovat servis zadarmo nebo se vám aspoň složí na ty vaše členský příspěvky? Z něčeho pak Taky Musíte platit schůze Besedy občerstvení léčilo by se teda platili za svoje atd

Co to je servis? Objednání léčiva(pokud neobjednávali už sami,část členů taky objednává sama),odevzdání vzorků (pokud neodevzdávají sami,sami odevzdávají i někteří členové),razítko a podpis na žádosti o dotace pro sekretariát.A to mám zpoplatnit,bo co? Samozřejmě zdarma.Asi by mně hanba fackovala,kdybych měl za tohle něco chtít.
O občerstveni a tyhle srandičky se stará naše sro.To jde mimo pokladnu ZO.Naše výročky jsou zároveň valnou hromadou sro.

Co víte o tom, že se příští rok chystá podání žádosti 1.D elektronicky ? Aspoň by ZO konečně ubylo práce

Nic.Ale uvítal bych kdyby tahle hloupost šla KONEČNĚ mimo ZO.Ale spíš mám obavu,že do toho naši byrokrati zapojí datovku a bude to pro ZO ještě daleko horší.

Mně třeba vadí nesystém v léčení. Se svým malým počtem včelstev si objednám léčivo a většina kapacity toho léčiva se mně zkazí, protože ho do konce respirace nevyužiju.
Mně by se hodila jako služba ZO garance, že to léčivo bude vždy v ZO pro mě k dispozici, že si třeba zajdu půjčit otevřenou lahvičku a po přeléčení jim ji zase vrátím. Ne jako dnes, dy se mně doma hromadí lahvičky se skoro nespotřebovaným léčivem. I když je vůbec otázka, jak s ev nejbližší budoucnosti bude léčba klasickými prostředky vyvíjet.

V tomhle přece nemůže být problém.Sdílená lahvička varidolu pro 2-3 včelaře je běžná věc.

Ono to nějak nefungovalo a ty lahvičky končily u mne. Tak jsem začal objednávat přes ZO léčivo jen pro sebe.

Používáte někdo síta proti ptákům?
Jsem na zahradě uviděl strakapouda, jak se tam krmí ořechy a tak pod dojmem loňské likvidace včelstva, ke kterému se pták prosekal čelní stěnou nástavku, jsem dal z čelní strany drátěné králičí pletivo. A včera, jak po většinu dne mělo u nás svítit slunce do těch cca 25 centimetrů sněhu, jsem tam ještě přidal bílou netkanou textilii, aby včelkám nešlo ostré slunce do česna a ony nevylétaly a nelákaly ty ptáky.

Strakapoud začně dělat díry do úlů v momentě kdy je sníh, dokud sníh není tak je klid. Blbec mi rozbil už i celý vůz, zalepím a za pár dní zase díra vedle vyklove polystyren. Před úly jsem naposled natáhl zelenou síťku proti ptákům co se dává na ochranu hrozna, přistál asi se chvíli zamotal a už byl klid. Ten sníh je spouštěč náletů, nevím proč.

Potvrzuji, loni taky tu díru strakapoud udělal, když před vánocemi přišla podobná zima jako letos. Tehdy o něco mrazivější a sněhu o něco méně. Taky předtím strakapoudi naklovávali výhradně tehdy, když byl sníh, ale včely nezničili. Jen to začali a nedokončili, až loni se jim povedlo vysekat díru skrz čelní stěnu nástavku i loučky plástů přímo na včely. Měl jsem předtím dost často nějaké naklované nástavky a u včelína, kde je zvenku obložení ze dřeva nějak 15 mm tloušťky a zevnitř na těch laťkách sololit a umakart naklovali místa, kde zřejmě mezi těmi materiály cítili zimující mravence.
Když je sníh, jdou na včely možná proto, že jak je sníh všude na větvích a kmenech, tak jim to tam při tesání do dřeva sype sníh na hlavu a u úlů ne. Nebo jsou včely za minusových teplot mnohem hlučnější než nějací brouci ve dřevě a oni je jasně slyší. Nebo v zimě sbírají hodně potravy ze země a když je sníh, tak to nejde.

Podávat požadavek na 1.D elektronicky přes datovou schránku bylo možné letos.

Co bude příští rok? Podle mě, dotace 1.D bude (konečně) zrušená. Takže nemá smysl spekulovat.
m.

Taky jsem došel k závěru, že strakapoud něco žere ze země, co tam hledá? Když nasněží, přesměruje se na úly. Do vozu ale buší celoročně, asi ho baví vytahovat izlolaci polystyren, stejně tam žádného brouka nenajde blbec.

Ne, oni ještě jednou sníží 1D. na 20 korun / včelstvo, zkusí co ještě organizované stádo snese. A posílí kontrolní úředníky SZIF a přidají další evidence a byrokracii navíc.

Co chtěj evidovat, kontrolovat...? Dyť spousta už v těch úlech fčele nemaj!

Dnes došlo Včelařství a světe div se,byla v něm větička k zamyšlení.Podle údajů z Hradišťka je letos k 1.9 o 2000 včelařů míň a o 45000 včelstev míň.Tak to úhyny musely být daleko větší než svaz tvrdil,když se nepodařilo obnovit a doplnit tolik včelstev.

A co teprve letos, bo po této zimě, to budou čísla

Neřekl bych, že to jsou včelaři, kterým se nepodařilo obnovit včelstva. Spíš to budou včelaři, kteří se rozhodli včelstva už neobnovovat.

Kde už to popadalo? My si to vybrali loni,letos klid.

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

Neuvěřitelné a přitom včelařím tak dlouho. Neuvěřitelné.

Setkal jsem se ze dvěma včelaři sdělili,že už nebudou členy ČSV nezaplatili členské příspěvky nechtějí dotace.Je to jejich rozhodnutí,tak jsem jim říkal jestli se registrovali v Hradištku, že ne proč ? Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. <

Dobré řešení, mít minimální včelstva v tradičním pohledu na české včelaření a vlastně mít registrované jen stanoviště plné včelstev oficiálně bez včelstev a bez dotací atd. eterinářům dát vzorek a napstat pro vzorce na MV nebo VD z kolika, a jde to i bez pomoci státu.

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

"Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace."
To je možné jedině když rezignují na produkování medu, protože by museli ke konci srpna zůžit včelstva na 6 rámků 39x24 a tím přezimují ve velikosti velkého oddělku, který zesílí ve včelstvo až někdy v červnu. Takže by zachytili medovou snůšku až pozdní v části června a potom červenci. Měli by maximálně odhaduji třetinu medu než by mohli mít normálně. Nicméně pokud by včely chovali ze záliby a hlavně proto, aby jim opylovaly ovocné stromy a keře na zahradě a sousedům do 500 metrů - kilometru, tak by to šlo. Výhodou by bylo, že by na včelstvo dost ušetřili na cukru na zimu.
Nebo by museli používat speciální metody, jako na září rozdělení včelstev do těch větších oddělků a později při zimování je zase spojovat ve velká včelstva nebo v sezóně klíckovat dlouhodobě matky, aby med dokázaly přinést i ty včelstva v síle oddělku.

Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost.
Taky pamatuju,když se úřední šiml začal montovat do včelařství a několikrát se snažil definovat,co to je včelstvo.Logicky je to společenství včel s matkou.Nějaká definice včelstva pro čerpání dotaci je bezpředmětná.Dotace nikdo povině čerpat nemusí.Tudíž bych se držel definice včelstva jak pro hlášení počtů,tak pro vzorky a na nějaké obsazené rámky pro debilní dotace bych se z vesela vykašlal.

"Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost."
Protože bylo skoro všude dost snůšky. Včelař mohl po začátku května, jak bylo teplo, vzít ze včel 1-2 plodové plásty s mladým plodem, troškou zásob a obsednuté včelami, obložit to v prázdném zadováku 2-3 prázdnými plásty a potom na dva měsíce na ten úl zapomenout. A potom tam přišel a v těch úlech měl silné rozvíjející se oddělky. Kromě toho procenta, kde se matka ztratila při oplozovacích proletech. Dneska by tam neměl nic, kromě molů, protože včely by jen z pastvy bez přikrmování nedokázaly oddělek uživit, natož se starat o matku.
Nebo při vybírání medu mohl včelař včelám vybrat úplně všechen, nemusel kalkulovat a ty zásoby dělit mezi sebe a včely, protože hned druhý den, jak se včelstvo po tom zásahu zkonsolidovalo, přinesly včely i mimo snůšku, ze směsi všelijakých kvetoucích rostlin víc než včelstvo spotřebovalo.
Dneska, pokud to není v probíhající snůšce, se zásoby musí děli, 10 kilo nebo i víc pro včely a teprve zbytek pro včelaře. Jinak by včely mimo snůšku trpěly hladem.

Je to tak. Dnes květnový oddělek ze 2 plodových plástů + 1 zásobní 2kg to je tak akorát na rozkladení matky a pak se musí celou dobu až do září krmit. Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. Kde je hlavní snůška jen řepka tak tím snůška končí. 90% kmenových včelstev na váze od řepky běžně klesají dokonce i v době květu lípy, některé donesou sice trochu lípy, ale prožerou mezitím 10kg řepky z medné komory a nakonec se i takové téměř netočené včelstva musí dokrmit. Celkový výnos na celou včelnici vytočený med minus spotřebovaný cukr v průměrný rok = přesně 0kg výnos. V podstatě výnos medu tvoří jen ten následně zakrmený cukr. Kdyby nebyl cukr, bych chtěl vidět kdo by kolik vytočil a jak by včely přežily do dalšího roku.

Ministerstvo údajně ořezalo dotaci 1D, takže příště nebude ani 50 korun? Myslím že těch 20kč na včelstvo bude za chvíli realita. :-) Hloupý kdo nebere :-)

Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. <

Dovoluji si připomenout, že na jižní moravě, jak tu neustále připomínám, je větší bída na snůšku než na Brnem výše a v Čechách, protože tomu tak je. Důvody jsou extrémí těžba akátových porostů a slunečnice často se spornou nektarodárností kdy záleží více na osivu které u stanoviště někdo osel než na vizuální uklidňující vizi rozkvetlých polí.

Existuje hodně metafor, kdy si někdo myslí, že se tu plivne do hliny a vyroste všechno, nebo tu má včely a sklízí bezproblémově tuny medu, je to lež, mystifikace, záměr někoho uvést v omyl atd. Na jižní moravě, jak se často přirovnává, jsou medné výnosy již více než 10 let nízké a velmi mizerné. Stejně tak ovocnářtví prakticky nefunguje krom pár meruňových bláznů, kterým již potřetí za sebou tz i letos pomrzly květy a měli tak minimální úrodu plodiny, která je kvůli konkurenci vlastně za normální peníze neprodejná.

Jediné co tu funguje aktuálně je chov koní a pěstování révy vinné, protože je to velmi aktivně dotovaná činnost podporující zážitkovou turistiku čechů a ostraváků, kteří se sem jezdí dívat na tu úrodu, když konzumují nějaký import nebo práškovou výrobu pod dojmem konzumace místní úrody.

Píšu to protože se to často slyší toto přirovnání s jižní moravou kde je vše. Není tu už skoro nic a lze to snadno dokázat.

Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu, úplně bez námahy, stačí mít jen na jaře nějaké včely, žádné podněcování, zateplování, zužování, piplání jako na severu, prostě teplo na jihu a silná snůška. Pochvaloval si hlavně akát, samozřejmě může zmrznout, pak jsou v doletu další plodiny i z polí, na severu končí řepka a konec váha klesá. Úplně ideální to na jihu nebude, teplo jde ruku v ruce s varroa, viry, úhyny a chce to mít dobré stanoviště přímo akátový les. Není to jediný případ, takových tvrzení sever vs jih je mnoho co tam k vám nakočovali, byl jsem tam u vás na jihu i na stanovišti na rakouské straně přímo kvetoucí akátový les, zírali jsme u nás sever nic takového jsme neviděli.

Tak ona krajina se obrovsky zjednodušila. Dřív před komunisty katastr každé obce obhospodařovaly stovky lidí. Bohatí technologicky vyspělí sedláci. Sedláci lempli nebo chudí sedláci, co neměli na pořádné stroje a tak na jejich polích byly plevely. Chudší sedláci provozující třeba zátopové nebo jiné chudé louky, kteří neměli na jejich odvodnění nebo zůrodnění. Kovozemědělci a bezzemci, co různě vysíkali své kousky pozemků nebo vysíkali s dovolením cizí kousky a lesíky, aby měli krmení pro králíky atd. Všelijaké kousky pozemků provozované jako pastviny, větších i malých sedláků i obecní pastviny pro ty chudší. Řemeslníci, třeba košíkáři, co provozovali třeba hlavaté vrby a podobné porosty jako zdroj proutí... Většina těch lidí, co dobývala z přírody nuzné a často velmi pracné živobytí, současně svou činností udržovala v krajině i slušnou včelařskou snůšku.
Komunisté sjednotili vhodné pozemky ve velké lány a rozorali mezi nimi meze a drobné krajinné prvky, ale ostatní, chudé kousky luk a pastvin, lesíky a lesy nechali v podstatě tak, takže v krajině, i díky drobným chovatelům vysekávajícím ty plochy na krmení svých zvířat, byla pořád nějaká slušná snůška.
To až vývojem po Sametu krajina z pohledu včelí snůšky degradovala do současného stavu. V dnešní krajině jsou jen tři typy kultur. Jedna je produkční intenzívně provozované pole. Až na řepku prakticky nic pro včely. Druhá je produkční les, majitelem prosekávaný a čištěný tak, aby zase byl co nejvíc produkční. Zase velmi málo pro včely. A třetí jsou ostatní plochy, které se nehodí ani na produkční les ani na pole. Ty se dnes hodnotí jako zátěž, protože případná produkce, třeba za dřevo je z nich malá, naopak se musí udržovat. Ty plochy se mimo nutné údržby, jako je obsíkávání okolí cest nebo kácení stromů, které by mohly spadnout na cestu nebo elektrické vedení, nechávají bez údržby zarůst. Pro včely je tam jen velmi málo, protože rostliny pro včely jsou z velké části přerosteny a zahlušeny nevčelařskými.

"Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu,"
To může být klidně i na našem severu někde v podhůří pohraničních hor. Stačí, když tam bude členitý les, kde v prolukách mezi kousky třeba i lesních monokultur různého druhu a stáří je třeba maliník a a ostružiník a další včelařské rostliny a v monokulturách občas mšice a medovice a mezi lesy jsou extenzívní kvetoucí louky a pastviny. Nebo občas i nevyřezané divoké nálety. Stačí, když tam na ty zdroje pastvy není převčeleno. Když tam jsou zdroje pastvy jenom pro 4 včelstva na Km2, tak tam jsou pro ten kilometr čtvereční na stanovišti 4 včelstva a ne na třech stanovištích 24 včelstva. Když tam jsou zdroje pastvy třeba pro 25 včelstev, tak jich na tom kilometru není třeba 160.
Před pár roky jsem se náhodou dostal do Hradce nad Moravicí, i vyšlápl jsem si směrem kolem tamějšího zámku a tamější zámecké zahrady nahoru a za koncem toho zámeckého ohrazení jsem se do takové krajiny dostal. Extenzívní podhorské svažité louky, místy členité lesy, tam by taková snůška mohla být. V podstatě velice podobná krajina, jako u nás byla v době před rokem cca 1975 ve více podhorské části katastru, než místní zemědělci to hospodaření pořádně rozjeli.

Na jihu Moravy jsem pracovně trávil hodně času,ať už to byl Hodonin,Hovorany,Blučina,Opatovice u Rajhradu,Holasice,Břeclav,Strachotín,most přes Nove Mlýny u Pasohlávek,objízdné trasy,Drnholec,Nová Ves,Novosedly,Březí,Dolní Věstonice,Dolní Dunajovice,teď Znojemsko-Višňové,Hostěradice a další vísky nebo úseky různě po jihu Moravy.Samozřejmě coby včelař si vždycky všímám včelí pastvy.Někde hojnost akátů,někde svazenka,hořčice v meziřadí vinohradů,všude žluto od slunečnic (tohle doma vůbec neznám,slunečnice se nepěstuje vůbec),někde lužni lesy se spoustou pastvy,ale někde vůbec nic.Pro stanoviště s pár včelstvy dostačujíci,pro těžaře medu se spoustou včelstev,pokud nemá mraky malých stanovišť asi smolík.
Ale určitě bych si tam vybral vhodná místa.Coby hoby včelař.
Ps:zapoměl jsem na Oboru Soutok,po pravdě tolik vcelstev na tak malém územi jsem dlouho neviděl.

Ale jinak bych neměnil samozřejmě svoje stanoviště na rozmezí kulturní krajiny a lesniho masivu Drahanské vrchoviny,byť jsou snůškové poměry poslední léta hodně ovlivněné suchem.Zatím vždy zajistilo přísun nektaru a pylu mým včelkám po celou sezónu a něco medu i pro mně.

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit. Pro mě slušný výnos začíná okolo 40 kg na vyzimované včelstvo se započítáním oddělků i slabochů. Nekrmím prakticky vůbec. Svezu včely ke slunečnicím, které medují. Mám to opačně než gupa, poslední 3 roky byly u mě velmi slušné. Ale kdybych nebyl pružný a nechal včely bez snůšky tam, kde žádná nebyla - asi bych si taky stěžoval. Stanovišť i včelařů konečně ubývá a letos to bylo znát jak na snůšce tak na zdravotní situaci. Jen tak dál...

U mě konkrétně jsem letos spotřeboval na 1000 kg medu jen 70 kg cukru a ten šel hlavně pozdním oddělkům. Květnové jsem krmit nemusel a ještě jsem z nich něco odtočil.

Loni to bylo na tunu medu asi 300 kg cukru.

To máte díky snůškám, i ta slunečnice. Na severu třeba po řepce žádná slunečnice není, ani akát. Posunout se o 2 kilometry tak to je to samé možná ještě horší, vybíral jsem stanoviště podle zavčelení co nejdál a stejně mám i tak v doletu xx včelstev. Možná o 20-30 kilometrů někde k lesu, ale to už je příliš daleko pro hobbyvčelaře, prodražené cestování, navíc nejistota jestli nebude úživnost ještě horší. Z vyprávění místního včelaře takové pokusy už byly, odvezli kočovák 20km o 3 dědiny ke smíšenému lesu, po 3 letech nepřinesly z lesa vůbec nic, hladné dovezli zpátky.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit.<

To skončí, na záplavové straně okolo Bulhar splavu jsem měl včely také, dokonce jsem i jednou doplul ke včelstvům v březnu na kánoe v roce co byla Praha hodně pod vodou, celkově přestárlé lípy, hodně zvápenatění, bez problému ztráta stanoviště v podletí když nějaký blbec vedle krmil a roznesl po okolí loupeživost, docela vlhko kvůli spodní vodě. Nic moc místo. Když hore k silnici nevyseli slunečnici, v podstatě hlad. Pamatuji tam i Ha paprik, cibule a okurek, do kopce tam zatím ještě funguje zelinář, ale nic tam na semeno nemá. Hned vedle VÚ osevářský který zkoumá za pomoci VŠ študáků řepku na políčkách. Byl jsem tam asi deset let. Ten les a množství cukru na tunu asi odpovídá, takže nic moc, bývaly mnohem lepší místa která jsou dnes opravdu horší než tyto mokřady kde se daří hodně VD.

Není to o citu, je to o plánech co se dějí okolo stanovišť, které stále probíhají. Mám na mysli takový průběh událostí v horizontu dvaceti let.

Les se normálně vytěží a po těžbě dlouho nic. To samé s lípama, akátem atp. I když se obnoví třeba akátový porost, trpí neustále nějakými plísněmi, třeba viditelně v okolí Hustopečí. Ano, akát ve velkém v pásech okolo cest žloutne a trpí chorobami. Trvale nemocný, nepomůže ani holoseč a obnova z obrůstků. Zatím se to moc nešíří ale občas to lze pozorovat nejen u těch Hustopečí.

Pokud jsou na jaro silné včely, tak tahají už z vrb, bylinného podrostu, ptáčnic a javorů. Pokud v okolí není řepka, je to ten nejlepší med. Pak se obvykle jede na akát, ale někde snůška pokračuje z jírovců, pohanky a svazenky. Po akátu lípa, slunečnice. Občas se někde vyskytne i medovice. Ale je to místo od místa. Je třeba prozkoumat okolí a zjistit od zemědělců jakou slunečnici vysévají. Nejlepší jsou španělské odrůdy. Jsou stanoviště, kde se dá chytit takto kontinuální snůška od konce března až do konce července. Občas se dá najít saflor nebo ostropestřec atd...

Řepka mě nezajímá. Sad, ze kterého jsem míval čistý jabloňový med (75 ha) přestali udržovat a postupně jej likvidují.

Teď už se těží jen po 1 hektaru, což v lese o 600 ha nic neznamená. Něco se odtěží a někde už zase dorůstá mladý les. Třeba na pasekách kolem obory Soutok je na podzim tolik astřiček, že jakékoliv krmení je úplně zbytečné. Navíc lesáci teď prioritně těží včelařsky nezajímavý jasan. Lípy a javoru je v lese víc a víc.

O kolika stokilech hotového medu z Ha akátu se bavíme? A ani těžba po hektaru neznamená, že těžba (holoseč) nemá vliv na snůšku.

A těžby jsou zpravidla systematické s chronologií od začátku do konce, nebo od středu do stran. Takže pokud se na 20 let udělá plán těžby náletu typu akátu, tak se zpravidla do 10ti let vytěží všechen. Jakmile má průměr kmenu, znovu a znovu. A to dělá ze 100 let až 80 snůškově kničemu. Jsou vtom i neúrody typu pomrznutí.

Něšco jiného je, když je akátu opravdu hodně, ale silničáři ho nechcou protože narušuje asfalt, do větrolamů s nehodí a citlivý na zemědělskou chemii, v lesích se drží, ale je ho podle mne málo.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.<

Asi kam? Když všude probíhá po cca 1Ha těžba. Lze pochopit v systému těžeb, základy okolo zdrojů snůšky? Prostě jsou systematicky a v chronologii plánů stále eliminovány. Nějaký cit pro výběr stanoviště je jen dojem který brzo pomine.

No jestli ten cit na výběr stanoviště vám funguje i v severnějších oblastech kde na akát, slunečnici můžete zapomenout :-)
Když jsem stál v rakousku u nekonečného hustého akátového lesa a za zády odkvetlá řepka, vedle slunečnice a v dohledu další pestré klikaté drobné políčka po pár hektarech, tak jsem v tom místě taky cítil že tam musí být dobré pro včely když je tam několik jistých květových snůšek na tom nic zvláštního není. No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.

No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.<

Několikrát to tu bylo zmíněno, a potvrzeno nejen ode mne, nezáleží na tom kolik květů kdo vidí, záleží na nektarodárnosti. Protože i slabé včelstvo donese desítky kil pokud má z čeho.

Systém hodnocení snůškové výnosnosti přeci není o jen o pocitech. Prvním a posledním měřidlem jsou včelstva. Otázka tedy zní. Byly tam moje včely? Ne? Tak je to 100% jen o pocitech a ne o faktech které podporují informaci o velkém výnosu medu.

Když přijde to správné počasí a akát zameduje, tak je skoro úplně jedno kolik je tam včelstev. Takže žádný háček bych v tom neviděl. Kdo nezažil, nepochopí.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.<

Nic o čem bych nevěděl. Mobilní mám všechny včely, co není na paletě nebo ve voze, je na zbytek připraveno plato. K čemu je ale vyhledávat a obsazovat místa zpravidla již obsazené? K nasrání? To je jeden aspekt. Další jsou povinné ztráty při kočování, další jsou náklady na přepravu, čas, zklamané naděje, protože to někdy nevyjde a nesou se jen náklady, ...

Existují lepší ekonomické strategie než kočování, jinak by se kočovalo o sto šest.

Spíš je třeba převézt včely tam, kde o tom zatím ostatní včelaři neví a je tam snůška.
Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. A to ještě je tehdy, když jsou včely umístěny přímo v kvetoucím porostu nebo tak do 400 metrů. Jak jsou dál, klesá účinnost, protože létavky část nektaru spotřebují pro sebe. Stačí když se sjede na místo velké snůšky akátu včelstva pár větších včelařů a na kilometru čtverečním klidně můhou být stovky včelstev. Těch hektarů včelařských dřevin tam už pro všechna ty včelstva musí být desítky a to přitom v lese speciálně nevysázeném člověkem nebývají monokultury, toho třeba akátu tam může být jen polovina nebo jen třetina. A ten les, aby uživil všechna ta včelstva, tak musí být ještě 2x, 3x nebo ještě víc rozlehlejší.

Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. <

No prosim, došlo na počty. Pokud se zdroj akátu, někde na remízce vyholí, třeba i 30arů, má to velký vliv na situaci mezi poli. A na JM jde oto, že akát je často jen přimísenina např. ve větrolamu, na remízce, někde na nepřístupném místě, nebo na přístupném. A tyto kousky naráz padly zpět do rukou investorům, lesákům, obcím, dětem majitelů, které došli nato, že ze dřeva jsou pěkné peníze i nastojato.

Takže pokud se bavíme o spolehlivosti akátové snůšky, musí akátu být lokálně hodně protože je to často těžená dřevina kvůli teplu a musí mít různé stáří a musí mít kvalitní půdu a dobré počasí. Cokoli chybí, akátová snůška je mizerná.

r=3km a to se rovná cca 30km2 a to se rovná 3000 Ha

Plošný rádius včely medonosné při letu až do 3 km od svého úlu, obsahuje až 3 tisíce Ha v ideální rovině. Ve zvlněném terénu a v pohoří to může být mnohem více.

Pokud včela medonosná se neuživí na této ploše, jde opravdu pro ní a její včelstvo, o ekologickou katastrofu.

To jen k poměru dodaného cukru a odstředěného medu 1:1.

Tato matematika je podávána s citem a ohledem na výběr stanovišť v ČR a to jako sdělení a poukázka na životní prostředí v kterém tu žijem. Osobně bych řekl, že nic moc.

V zemědělské krajině je střelím 90% plochy katastru obdělávaných, kde je rovina tak možná až 95% je zemědělská plocha. Ten zbytek je zástavba, remízky, lesíky, zahrady(hřbitovy) hoblované příkopy mulčovačema, vodní plocha...

V takové krajině je včela závislá pouze a jen na tom co ji naservírují zemědělci.

Při dnešním zavčelení, které je cca stejné jako před 30 lety, je stav takový, že je třeba mít včely do řepky v síle aby naplnili medník i ve špatném počasí. No a pak platí to pravidlo, kolik se z té řepky odtočí, tolik se za 2 měsíce v červenci průměrně dokrmí cukrem ( počítáno i s oddělkama které ten cukerný průměr kazí). Bez ,,neproduktivních" oddělků co se nechávají od založení jen krmit, bez nich by to nešlo, při ztrátách 30-50% včelstev ... Ti co si nenamnožili čas od času včely nakupují když příjde blbý rok.

Kde jsou akáty, slunečnice, svazenka na semeno, inkarnáty, možná medující lesy tak stav bude určitě lepší, jak s medem tak i s oddělkama co se samy nakrmí z přinesené sladiny.

Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových

Ukazatel
rok 2020
Celková výměra 7 887 104 Ha, (na km2 posunout čárku o dvě místa doleva)
Zemědělská půda 4 198 728
z toho:
   orná půda 2 921 945
   chmelnice 9 100
   vinice 20 190
   zahrady175 346
   ovocné sady43 560
   trvalé travní porosty 1 028 587
Nezemědělská půda 3 688 376
z toho:
   lesní půda 2 678 804
   vodní plochy 168 421
zastavěné plochy a nádvoří133 898
ostatní plochy707 253






https://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi_publikace

Otázka pro znalce.
Zajímavé je, že pro srovnání plochy sadů. Sady jsou velké asi jako plocha 6km na šíři a 70km na délku.

Třeba je k neuvěření, že vinaři, při celkové roční produkci 550 tisíc hektolitrů mají, pokud počítám správně, výnos 27 litrů vína z áru.(10x10m)

Jasně, výsadby co nerodí, ouvratě atp. Ale pro v průměru 27 litrů vína z áru berou dotaci jen na zřízení 2000Kč/ar co vím že bylo kdysi. tj. 200 tisíc na Ha. jen na založení vinohradu.

27litrů produkce vína z áru v ČR. Počítám správně? A mají konkurenci v dovozu asi 1:3, tz. na vyprodukovaný litr v ČR se doveze importem 3 litry.

Kolik dostává vinařství v ČR dotací celkem?


Jak je teoreticky dotována přepočítaně, produkce 1l vína z medu oproti 1l vína z hroznů? Prostě kdyby produkce z medu byla včelaři převedena na medovinu.

Kolik by po takové dotaci potom mohla teoreticky stát produkce litru medoviny oproti dnešku?

To máš ale sady,které jsou oficiálně zvány sady.Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.A to tady máš u každého původního baráku.60-80 ovocných stromů není žádná výjimka.

3 km radius pro včelstva se nedá počítat jako jednotná plocha, protože je zásadní rozdíl mezi poměrem, co včela donese a spotřebuje do těch 400 - 500 metrů od úlu a třeba z toho, co je 2 - 3 kilometry daleko. Z takové vzdálenosti ve skutečnosti donese 2, možná 4x méně. To je třeba pořádně zohlednit, protože když vezmeme kruh 3 km od včelstva, tak právě prstenec plochy vzdálené 2 - 3 km od stanoviště včelstva má z těch 3 km radiusu největší plochu, kde bude asi nejvíc zdrojů snůšky, ale medu doneseného z té plochy je nejméně.
Jinak pro dolet včel funguje až 5 kilometrů, ale na takovou vzdálenost včely i z monokultury včelařských rostlin donesou sotva pro svoji vlastní spotřebu. A mnohokrát včely létají přednostně na mnohem horší, ale podstatně bližší snůšku než na vzdálenost 4 - 5 kilometrů.
Co se týká ovocných sadů, které nejsou oficiálními produkčními sady, to znamená co se týká běžných zahrad, tak u nás se s nástupem nových moderních vlastníků zminimalizovaly. U nás byly za socíku zahrady tak z 80 - 90 % ovocné sady a kde nebyly sady, byli často milovníci skalek a podobných okrasných útvarů, kde bylo zase plno kvetoucích rostlin. Dneska je tak na 80 % zahrad hoblovaný anglický trávník hodně s okrasnými jehličnany a na hustota ovocných stromů výrazně snížila. jednak se snížily počty, jednak byly vysokokmeny a polokmeny z velké části nahraženy malými tvary. Svoje taky udělalo zmizení kvetoucích trávníků, které produkovaly píci pro králíky. Taková pampeliška - smetánka v trávníku na jaře dokázala odstarat velmi dobrou snůšku medu i pylu. Řekl bych, že u nás je v intravilánu obce naqbídka snůšky tak nízká, že uživí sotva pár včelstev na kilometr čtvereční. Vypadá to, že dokonce takové zavčelení už ohrožuje při trochu nepříznivém jarním počasí opylení těch zbytků ovocných stromů, které tady ještě jsou.