Včelařská konference

www.oocsvfm.cz.Začtěte se chlapci do komentáře k tekonstrukci křemencárny schovaného v článku 21.včelařská pouť na Svatém Hostýně.

Kočoval jsem se zadováky, 2x14 plástů 39 x 24 na řepku i po řepce a žádný zvláštní problém s rojením nebyl.
Je pravda, že ta pracnost je výrazně vyšší, v zadováku se musí opravdu pokaždé pracovat se včelami a ne jenom "přehazovat bedničky". Jinak ale v zadováku fungují včelstva stejně jako v každém jiném úlu. Plus tam je ten benefit snadno a bez problémů s ochranou úlu před vyloupením chovat i slabší včelstva nebo odchovávat oddělky.
A jinak když někdo chce včelařit jen na zahradě u domu, bez další práce a pinožení z přemísťování včelstev za snůškou, tak prostě musí počet včelstev a technologii chovu přizpůsobit podmínkám, jaké tam má.

Většina si stanoviště nevybírá, prostě má včely doma. Někteří ještě mají 2 prostorové úly, medu mají víc jak nástavkáři, ale za cenu že musí každých několik dní přehrabovat plodiště a nakonec stejně hrozí vyrojení - ty úly jsou nevhodné na velkou snůšku z řepky kdy je přínos několik kg za den, plodiště je prakticky už po 2 dnech komplet zalité - je to tak pro důchodce co jsou doma a mají na těch pár úlů čas. Na řepku je vhodný nástavcový úl, ale po řepce není snůška a byl by vhodný ten menší úl, ale zase zmenšovat nástavcový úl v sezoně který je plný včel, to se nikomu nechce a kam pak s nástavky a dílem atd... a navíc je to pro včely nepřirozené... už mají jednou nastavené plodové těleso a zásoby. Nechám včelám aspoň většinu medu z řepky, pochopitelně výnos medu klesá na pouhý zlomek.

Umístit včely mezi pole, kde nic jiného není, je tak od roku 1980 v podstatě hloupost. Včelstvo jen pro sebe spotřebuje každý den půl kila až kilo sladiny, v nástavkovém úlu určitě to kilo a kde ho má potom vzít? V polích dáky herbicidům od té doby nic není a na na okrajích polí byla jen troška, pokud je vysíkalí chovatelé králíků i když to potom zarostlo a dnes, když to hoblují technické služby, není nic.
A cukr to včelám nenahradí.
Trochu by to šlo zmírnit, kdyby se vrátilo k zkušenostem dědů a místo obřích včelstev v nástavkových ůlech by se začaly chovat slabá včelstva ve starých úlech, třeba zadovácích. Ale jen trochu.

Tak převčelené stanoviště je každé, tady na severu žádné akáty ani slunečnice nehrozí, na polích kterých je v doletu stovky hektarů a to je naprosto dominantní snůšková plocha pro včely, tak to je s herbicidama monokultura pšenice, kukuřice, řepa, v obilí je tak jeden vlčí mák na hektar a to si nědělám srandu a okraje polí zhobluje město sekačkou nebo mulčovačem. Ale jasně, nikdo se nebude stěhovat kvůli snůšce. Řepka super přínos, pak jak když utne trocha lípy tak na udržení váhy a pak už jen co kde vyrabují.

Akáty zmrzly tam, kde stihly vyrašit. Kde nestihly vyrašit do toho mrazu, tam potom rozkvetly. Já jsem zhruba 15 - 25 km na jih od Ostravy a u nás vyrašit nestihly a rozkvetly. V podvečer jsem šel kolem, silně voněly a i v tu dost pozdní dobu tam byly nějaké včely. Možná ne všechny akáty nepomrzly, ale u nás určitě aspoň většina.
Slídivost je vždy, jak není snůška. Pokud je v sezóně významná slídivost po významnou část doby, jedná se o převčelené stanoviště, kde je příliš moc včelstev a přiliš málo snůšky. Přirozené je, když je slídivost zřetelná jen v době nepřirozeného stavu na stanovišti. Například v době práce ve včelstvech, v době vytáčení medu, v době krmení ve včelstvech atd a do půl dne až jednoho dne po ukončení toho stavu se slídivost stane prakticky minimální až žádná.
Slídivost ale není žádný velký problém pro správně silná včelstva ve správných úlech. Ty se se slídivostí dokázají vypořádat a odolat jí.
Problémem jsou nástavkové úly, kde velké česno ve dnu a navíc vysokém dnu úlu při slídivosti loupeže přímo vyvolává plus není možné ty úly zužovat přesně na sílu včelstva, což způsobuje při slídivosti kvůli málo obsazenému prostoru úlu další podporu vylupování včelstva.
A problémem je asi taky to, že současně s tím, jak jsou včelstva vyšlechtěna na mírnost, jsou současně vyšlechtěna na malou odolnost proti vylupování.

"Je to tak 7. Až 8. Den"
Co já s tím mám zkušenosti, poměrně malé, tak ten termín je dost vachrlatý. Protože je velmi těžké se trefit do správného termínu.
Z jedné strany včely mohou začít okamžitě po osiření budovat nouzové matečníky i nad tři dny starými larvami nebo možná ještě staršími a tím výrazně zkrátit dobu líhnutí matečníků, první nouzová matka se může vylíhnout dřív než přidaný matečník. A potom, i když ta matka je méněcenná, přidaný matečník spolehlivě zničí.
Z druhé strany přidaný matečník má jinou vůni a trvá nějakou dobu, než dostane vůni včelstva a včely ho přijmou a začnou s eo něho starat. Navíc včely komunikují s ještě nevylíhlými matkami a pokud je jich víc, co se mají vylíhnout zhruba ve stejnou dobu, dělají mezi nimi výběr. Umí údajně nevhodnou matku pozdržet v líhnutí, tak o půl dne, možná den, než se vylíhne ta včelami vybraná.
Problém je taky v tom, že včelstvo může být v době osiření v různých rozmnožovacích fázích. Někdy po osiření narazí včelstvo jenom 2 - 4 matečníky a to na spíše vhodných mladých larvičkách spíš na kraji plodového hnízd a někdy narazí klidně i 20 matečníků i na starých larvičkách na prakticky včech plástech s plodem.
Já to vidím tak, že pro takové přidávání matečníků bez vyřezání pů vodních je třeba najít velmi podrobně popsaný postup zkušeného včelaře, který to dělal mnohokrát a co nejpřesněji to podle něho udělat.
Já bych to asi dělal tak, že bych v sobotu nebo neděli osiřel včelstvo, další týden v sobotu včelstvo prohléhl a vyřezal všechny zavíčkované matečníky a starší matečníky a nechal tak dva mladé na jednom plástu a připravil plást, vyřezáním na vložení nového matečníku. Druhý den v neděli prostě vyřezal zbývající matečníky a jak začne včelstvo být osiřelé, vložil nový matečník. Raději s nějakou ochranou proti vykousání, kdyby tam přece jen byly nějaké včely, kterým by se nový matečník nelíbil.
Nebo bych udělal velký oddělek, z poloviny , třetiny plodového hnízda s dostatkem včel a zásob a tam přidal matečník stejným způsobem. A až se tam matka rozklade, posiloval oddělek plodem původního včelstva. Až ke zrušení toho původního včelstva někdy na začátku podletí.

Slídivost započne zpravidla po vracení prvních odstředěných rámků. A už nezmizí. Jen se stupňuje a vrcholem jsou migrace a emigrace roztočů s následnou destrukcí jednotlivých úlů a stanovišť. Řešení jsou a jsou v podstatě strategická pro přežití chovů. Jenže základem jsou schopnosti včelaře. Ty jsou často rychlokvasné s častým výsledkem ještě vyšší slídívosti a třeba ztrátě tak vlastním přičinění vlastních chovů s výčitky že mu sousedovic včely vyloupily jeho. Ano, když někdo něco neumí, má se to naučit nebo to nedělat.

Akáty zmrzly jak kde, u ostravy zmrzly i s listama ... takže ani nekvetly a navíc jich jde spočítat na prstech jedné ruky, všechny vyřezali jako nepůvodní druh.

Jinak snůška letos taky jak kde, některé stanoviště dobré, jiné stanoviště poloprázdné a navíc řepkový med během dubnových mrazů včelám začal krystalizovat - z doschlechu vím že to bylo plošně u více včelařů, včely se stáhli a med vychladnul ... takže točení ,,úžasné". Už jen čekání na poslední malolistou lípu, poslední roky skoro nebyla, letos uvidíme, pokvete dřív, pak nastane období slídivosti od června až do listopadu?

Když se odebere stará matka, včely si hned druhý den narazí nouzové matečníky. Co chcete řešit až po 8 dnech? to už ty nouzové matečníky budou rovnou zavíčkované - by se musely odstranit všechny, až pak je přidání matečníku na jistotu.

Matečník se ale dobře přidává do oddělku, hned v den vytvoření, druhý den přidat by bylo pozdě už by narazili svoje nouzové matečníky.

Je to tak 7. Až 8. Den

Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější den k vložení zralého matečníku (před vyběhnutím) do včelstva, ve kterém záměrně odstraním matku. Někde jsem četl, že když se tam vrazí zralý matečník ve správný den, není potřeba likvidovat nouzové matečníky , protože nová matka (z zralého matečníku) si s nouzovými poradí sama. Logika mi říká-vložit osmý až devátý den po likvidaci staré matky. Ale jistý si nejsem. Potřebuji si vše časově naplánovat. Děkuji za rady. Dan

Ono je asi dost rozdílné počasí, v Čechách a na rozhraní Moravy to splachuje a bude asi ještě hodně splachovat silnější déšť a tady na severovýchodu Moravy to deště jen trochu lízly, takže pokud ještě nepřijde nějaká pořádný déšť, bude asi medovice z mšic.

Současné počasí, přeháňky bouřky je bude svědčit spíše pro vznik melecitózy. I když, příští týden ma být slunečno, teplo, tak možná začnou puklice, ty jen tak něco nespláchne

U nás, severní předhůří Beskyd, jazýčky lipových květů vyrašily až po mrazech, takže vypadají nepoškozené. A je jich poměrně dost, takže letos může být pro včely lipový rok.
Lípa malolistá, velkolistá u nás bývá hlavně ve městech.

V Ceskym raji mraz ovlivnil kveteni lip a tem se vyloupnul pouze blanity listen bez kvetu, nebo jen takova pecička. Proste letos lipy jen vyplazujou jazyky. Ale kupodivu i pres mrazy vcely daly hafo medu zacatkem kvetna 25kg/vc a za tydem je podojim znovu, odhaduji.

u nás kvetou naplno, či spíše už dokvétají akáty. Takže nepomrzly.

Já ten zákon o NP neznám, ale připadá mi to, že pokud by mělo dojít k povolení včelařit na území NP, tak za striktních podmínek, (pouze včelnice, žádný kočovák nebo včelín, žádné pěstění trávníku nebo vrčení stroji, jen základní údržba vzhledu stanoviště včelstev) a bez možnosti povolení vjezdu a pohybu mimo vyhrazená místa uvedené v povolení k vjezdu. Což je trochu podobný režim jako v CHKO nebo Lesy České republiky. Prostě se takové území řídí správcem NP podle plánu a zákona. Není možné si na takovém území dělat co kdo chce a jak je zvyklý na svém pozemku doma např. pořádat akce, zakládat ohně (např kvůli pálení moru) atp. Takže v nějaké zprávě o činnosti správce je třeba že se to a to s včelaři děje, jaký je plánovaný prospěch při ochraně díky opylování díky přítomnosti v včel v NP, kolik je dané maximum chovaných včelstev, maximální počet vydaných vyjimek včelařům a plánovaný přesun nebo zrušení přítomnosti včelaře. Chtělo by to podrobnější průzkum zákona o NP.

Což jsou běžné věci a ty nejsou žádnou novinkou. Jde o jakési přizpůsobení chování včelařů a dodržování podmínek. Zrušení nebo změna stanoviště je běžná věc, např. plánovaná těžba, přání majitele nebo správce pozemku že včely nechce a to bez důvodu na svém pozemku atp.

Já jsem to pochopil tak, že pokud se tam ustanoví NP, tak včelaře z těch lesů vyženou.

V čem je pro včelaře problém?

Včelaři v budoucím Národním parku Křivoklát
Holt jak se říká, " Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají".
Vypadá to, že to je horší než za středověku. Za středověku chudáci dostali svá privilegia od pánů potvrzena listinou a když je potom páni chtěli o ty privilegia obrat, viz Chodové a chodské bouře za Lamingera, museli od nich ty listiny úskokem vylákat a zničit.
Dneska žádnou listinu nikdo nikomu nedá, jen politici u koryt slibují, až se jim od huby práší a často ještě dřív, než u těch koryt skončí, sliby jsou chyby.
To by bylo téma po vedení ČSV, vyjednat podmínky, za jakých by včelaři mohli v NP včelařit!

Okresy mně připadají dost malé. Málo včelařů, malá rozloha, velké množství okresů v republice.
Spíš mně jako životaschopné připadají krajské samostatné organizace nebo podobně velké regionální. Je to už dost velké, aby měly váhu svými členy i případnými vybranými finančními prostředky na nějakou spolkovou věc a současně dost malé, aby tam byly proti jiným krajům specifické podmínky, aby se to včelaření dalo organizovat přímo na míru a aby vedení neztratilo kontakt s členy, protože i po navolení do vedení do nějakého centra se dá z většiny nebo celé rozlohy denně dojíždět.
Pravomoci z centra z Prahy by se prostě přesunuly na kraje a v Praze by zůstaly jen věci, které jsou společné pro všechny kraje. Třeba redakce Včelařství nebo údržba informačního systému. V nějaké levně pronajaté kanceláři na okraji Prahy nebo tak podobně.

5000 členu, co se děje? To je docela hodně, vice jak 10%. To asi není dobře. Spíš špatně. Co bude dál až se toho vzdá víc jak 30%? Nebo víc. Budoucnost je nejasná.

To už se nezmění.A svaz si za to může sám.Nakonec zbydou okresní výbory kvůli výbory kvůli žádostem o směšných pár korun dotací a vyplatě a s pár členy,kteři v členství vidí ještě nějaký smysl.Loni jich ubylo 5000,letos avizují ukončení členství další.

JosPr: To asi máš pravdu.
Ale potom, dokud se to zásadně nezmění, tak bude ČSV postupně jen upadat a upadat. A ZO nebo větší celky se budou osamostatňovat, aby jim do vedení nikdo shora z Prahy nekecal. A to i přes ten drsný systém schválně přijatý proti osamostatňování, že veškerý majetek ZO pořízený společnou prací a příspěvky členů zůstane v ČSV.

A že by někdo něco sliboval,to už vůbec.To nejsou volby,ale zoufalá snaha někým naplnit počet členů výboru a sehnat pár zoufalců do revizní komise na funkční období.Každý chce včelařit,bavit se včelařením a ne se otravovat ve volnu s jakousi hloupou funkcí.Rezervní kádry došly,nakonec jsi rád,že dorazí na výročku víc než polovina členů a nemusíš ji ukončit a vyhlašovat náhradní výročku.A ne tak na ní cintat bláboly o vyznamu svazu,bo příště nepřijde nikdo.

Ono to bude tím,že lidi musíš přesvědčovat a nakonec jsi rád,že do okresu vůbec někoho seženeš,kdo bude mít chuť a čas tam vůbec jezdit.Nehledě na to,jestli ten člověk vůbec má nějaké předpoklady za něčím si stát.Nejinak je to s kandidátem do RV.Pak se nediv.
On ten systém fungoval leta přesně naopak,na hoře se cosi vymyslelo,dole se bezmyšlenkovitě plnilo.Mrkni třeba na Aktivy s funkcionáři ZO nebo krajský aktiv,kde program aktivu tvoří Křemencárna.Tam už mne nedostanou ani párem volů.Poslouchat o významu dotací,o grafech varoázy,o společenském včelařském obleku,to je jednim uchem sem,druhým tam,málokoho zajímá nějaký schválený program,ze kterého si neodneseš nic.A dělat podobné hlouposti,jen protože je to v plánu práce,k čemu?

Jako problém vidím systém voleb do vedení ČSV. Kandidáti ze ZO se vybírají do okresního vedení až za takových půl roku. A totéž je s kandidáty z okresu, kteří se mají zvolit do vedení ČSV až zase za dalších cca půl roku.
Přitom to, co kdysi ti kandidáti naslibovali na výročních schůzích ZO, si už za půl roku téměř nikdo nepamatuje, natož za rok.

Asi členstvo neví co s penězi, když to jako ovce pořád platí.

Jaký si to uděláš, takový to máš.

Především tam umí jen utrácet peníze.To se nám to hoduje,když to členstvo platí.

Tak na ústředí Svazu pořád předpokládají, že včelař je stejný jako byl za socialismu. Sytý spokojený včelař, protože tehdy stačilo usadit včely klidně o i do 50 let starého úlu a prakticky se o ně nestarat a včely přesto v těch úlech byly a i daly nějaký med. A když si chtěl včela znatelně přivydělat, místo 4 úlů si vyrobil 10 - 20 a vedle své zahrady u domu je umístil 2 - 3 kilometry za vesnicí v lese nebo u pole a luk. Takže stačí včelaře jen sdružit za odspoda nahoru toku peněz z členských příspěvků a všechno pojede a bude se dařit.
Jenže to dneska už nestačí, na většině území republiky včelař bojuje s nemocemi, úhyny a nedostatkem pastvy, takže musí do včel rvát cukr i nejenom na zásoby na zimu, s vylupováním a tím zase zase dalším šířením nenocí a varoa a s pomalu už pravidelnými úhyny přes zimu... Na nějaké sdružování nemá moc času a spíše by potřeboval poradit, co dělat, aby ty úhyny nebyly než číst ve Včelařství moudra starých takzvaných učitelů včelařství, které vypadají, jako by je opsali z 30 let staré knihy o včelaření.

Otázka k čemu je dnes svaz.<

Odpovědí je další otázka, jak to funguje se svazy u sousedů nebo v EU, jako příklad. Protože stejně spolky i vznikaly, jako odpověď toho, co se děje u sousedů.

Otázka k čemu je dnes svaz. Je to socialistické zřízení, pakliže nikdo nepředpokládá návrat socialismu, tak svaz přirozeně musí zaniknout. A přesne toto už se stalo, svaz si žije už jen sám pro sebe, idea soudržnosti je již prázdná, poslední tmelivo - dotace 1D klesla na směšnou až ponižující úroveň - drobky vhozené prasatům a oni se můžou utlouct, chacha to je hra, vinaři staré řemeslo chtějí namísto podpor zdanit, a v úplně jiných řádech - stovky miliard na dluh tečou do nepotřebných stíhaček apod....

K výkonu činnosti vedení ČSV budova v centru Prahy není nijak potřeba.
Je to jen statický majetek, případně pokud větší část ČSV pronajímá, tak slušný zdroj příjmů.

Jistě se to opraví na dluh a s dluhem pak prodá za korunu.

Prodat to za korunu dnes by nešlo, ale s tím nesplaceným dluhem to bude vypadat jako, že se svaz zbavuje toho vysokého dluhu a kupec na tom bude stejně, jakoby koupil za korunu dnes a sám za půjčené peníze opravil.

Tohle už právníci na svazu mají nacvičené. A vy jim to žerete i s navijákem.

"Rybáři ale pracují na svém revíru."
přesně tak. Rybáři na svém revíru, myslivci ve své honitbě, včelaři snad na snůšce pro své včely...
I v té akci Z místní pracovali na něčem pro sebe.
Navíc když se mezi sebou znají, tak to je kolikrát spíš společenská událost než práce, přes den se udělá a večer se společně juchá a to hned i neplacená práce je radostná.

Rybáři ale pracují na svém revíru.
Opraví Křemencárnu na dluh, jak jinak dnes.

Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.<

Není pryč, rybáři a jejich členské poplatky a brigády takové jsou.

Gupo, to jako že se včelaři budou sjíždět do Prahy a bydlet někde v stanu, aby zadarmo chodili pracovat do centra Prahy na Křemencárně? Protože jenom Pražáci to určitě nevytrhnou.
To fungovalo za socíku, že mohoucí důchodci a studenti v létě o prázdninách navlíkli svoje montérky a ve svých pracovních botech a se svou svačinou a obědem se vydali na stavbu Z, aby tam zadarmo pracovali. Maximálně za nějaké to pivo. Dneska tito lidi jsou na výdělečných brigádách, protože jedni potřebují přilepšení k důchodu a druzí ke studiu. Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.

Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?<

Rybáři mají k povolení lovu ryb i povinné brigády. Pokud nejsou ochotni pracovat, tak se musí vyplatit.

ČSV může udělat něco podobného, prostě mít něco jako akci Z. Pokud někdo neví co je akce Z, ať si to vygugluje.

Financována rekonstrukce baráku v Praze, pokud nebude od včelařů nebo nějakých státních injekcí, tak to půjde na dluh. Což je rychlý spád k odprodeji Křemencárny. Záleží na tom, jak hrdý český včelař na svůj spolek je a kolik do něj dá peněz nebo svého úsilí. V tom vidím zodpovědnost. V ochotě akceptovat společnou myšlenku. Jenže často v Praze mají za společné to, co si myslí jen oni. A spoléhají na situace jak to bylo po požáru Národního divadla v r. 1881, prý milion zlatých se vybralo. To byla alespoň hrdost vybrat tolik peněz na českou věc.

Ze výnosů z prodeje Včelpa?
Nebo z akcií včely Předboj?

Jo máte tam ve svazu asi docela pořádek.
m.

V posledních číslech Včelařství dostáváme pravidelně informaci o pokračování přípravy na rekonstrukci budovy ČSV v Praze.
Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?

Taky bych řekl, že když včelař spálí a desinfikuje, má tak do týdne hotovo a klid a jen tuším čeká, až po nějaké předepsané době si na stejné místo může pořídit nová včelstva a nové vybavení.
Zatímco při přemetání pracuje , prohlíží, průběžně desinfikuje pomůcky a likviduje zamořené věci rok, dva nebo tak nějak a dokud to neskončí, nemá jistotu, že to nebude muset nakonec stejně spálit všechno. A to je o hodně namáhavější a asi i dražší. Plus je problém okolních včelařů v ochranném pásmu.
Co se týká té genetické odolnosti, podle mne to není žádná jistota, spíš taky sázka do loterie. Zvláště dnes budou rozdíly v odolnosti jednotlivých včelstev velmi malinké a jemné, řekl bych od oka, že velmi snadno budou genetické rozdíly překryty náhodou. Třeba jestli do včelstva vletí jedna nakažená včela nebo deset nebo u jednoho včelař prohlídkou nebo se tam jinak dostane třeba desetinásobná nálož zárodků než do druhých, jedny včely budou mít méně pylu, druhé víc, v jedněch budou krmičky víc namáhány a vysilovány než v druhém atd, takže v jednom vznikne klinika a v druhém ne.
Já to vidím tak, že kdyby se včely bez kliniky nepálily a ošetřovaly, že by to trvalo hodně let a muselo by se to takhle dělat u tisícovek včelařů, než by z toho bylo něco hmatatelného, linie včel, která by byla dokazatelně více odolná.
Přesto by to mohlo mít smysl.

Změna přístupu k pozitivním nálezům (pálit kliniku, ostatní přemetat) by mohla mít lepší výsledky a pomohla by chovu odolnějších včelstev i edukaci včelařů, což je u MVP ten největší problém.<

Edukace včelaře stoupá s jeho odborností. Pokud včelař ví, co přesně MVP je, nikdy by netvrdil něco takového.

Přemetání, aby bylo k něčemu a MVP se na stanovišti zastavil, má předem několik podmínek, jsou známy? Jsem zvědav na jejich výčet a důvod proč existují. Výsledek správného přemetání jsou totiž vyšší náklady včelaře, než při kompletní likvidaci ohněm. Edukace včelaře a jeho prozření je sviňa.

Ale jaký může mít geneticky odolný materiál včelař, co roky kupuje matky z komerčních chovů šlechtěných na výnos? A maximálně z těch koupených matek odchová plošně najednou první generaci dcer, které se oplodní v rozmezí jednoho týdne stejnou generací trubců a které včelař použije do všech svých oddělků a smetenců pro všechna svá nová včelstva. A potom další rok zase koupí z komerčního chovu novou matku, podle reklamních žvástů chovatele, protože z nich má víc medu a méně práce než kdyby si dlouhodobě odchovával svou linii.
Včelař v Beskydech prodá skleničku zamořeného medu turistovi, ten si ho odveze domů do Brna nebo Prahy, tam ho zapomene venku a nechá si ho vyloupit místními včelami, které jsou geneticky téměř úplně shodné jako ty včely v Beskydech, protože tamější včelař bere taky matky ze stejného nebo příbuzného chovu. A už se tam nákaza rozjede stejně jako tady v Beskydech, protože ty včely tam budou vnímavé úplně stejně.
Kde je prostor pro nějaké geneticky odolné včely? Znáte nějakého malého včelaře s jedním, dvěma stanovišti, který dnes chová vlastní linii matek a matku z cizího chovu kupuje maximálně tak jednou za 10 let?

Na severu Moravy se testuje plošně na velké části území, pálí se jako by to řídil J.F. Bobling a nákaza zatím neustupuje (jižně od F-M se drží už řadu let).
Samotný F-M testoval za podpory peněz z MSK plošně a sofistikovaně (číslované úly a pod.) a moc to nepomohlo.

Je pravda, že okolí Zlína a Uherského Hradiště se z toho prozatím vylízalo, ale za jakou cenu a uvidíme, na jak dlouho.

Eradikce MVP není možná, takže je nutné se s tím sžít. Současná metodika pálí i odolný genetický materiál.
Změna přístupu k pozitivním nálezům (pálit kliniku, ostatní přemetat) by mohla mít lepší výsledky a pomohla by chovu odolnějších včelstev i edukaci včelařů, což je u MVP ten největší problém.
m.

https://tinyurl.com/4fkne4cc

Včelí roj na Chase Field
ZDROJ OBRÁZKU,GETTY IMAGES
Popisek obrázku,
Včelí roje jsou ve Phoenixu běžné kvůli horkému počasí v Arizoně

Publikovaný
1 května 2024
Včelí roj zpozdil začátek zápasu Major League Baseball mezi Arizona Diamondbacks a Los Angeles Dodgers téměř o dvě hodiny.

Pět minut před plánovaným začátkem zápasu se na ochrannou síť za domácí metou sneslo hejno včel.

Byl přivolán včelař Matt Hilton a byl vyzdvižen 30 stop do vzduchu ke sloupu, kde se včely rojily na Chase Field ve Phoenixu.

Hilton, který se právě chystal sledovat svého šestiletého syna hrát baseballový zápas, když mu někdo zavolal, postříkal a vysál včely.

"Víme, že to bylo opravdu důležité, aby se tento zápas rozjel, takže když jsme se dozvěděli, že na stadionu Diamondbacks je problém se včelami, snažili jsme se to hned řešit," řekl.


Popisek médií,
MLB: Dodgers vs Diamondbacks odloženi kvůli roji včel

Dav Hiltona povzbuzoval, když odklízel včely, a z reproduktorů se ozývala píseň "Holding out for a hero" od Bonnie Tyler, která pracovala.

"Nečekal jsem to - myslel jsem si, že si prostě udělám svou věc a vypluji. Ale byla to zábava," dodal Hilton, který hodil slavnostní první nadhoz, aby zápas začal.

Několik tréninkových zápasů bylo odloženo kvůli včelám, zejména v extrémně vysokých teplotách v Arizoně.

Chase Field má zatahovací střechu, ale v úterý bylo otevřeno, což umožnilo včelám vstoupit.

Včelař mává davu MLB poté, co odklízí včely
ZDROJ OBRÁZKU,GETTY IMAGES
Popisek obrázku,
Včelař Hilton sklidil potlesk davu poté, co vyčistil včely

Otázka pro copilot BING UI
Pokud nastane kritická infekční situace v oblasti, kde nerozhodují zdravotní nařízení a povinnosti ale zájem a zodpovědnost. Co lze od takové situace v negativním smyslu čekat?

Kritická infekční situace, která není řízena přímo zdravotními nařízeními a povinnostmi, ale spíše zájmem a zodpovědností, může mít několik negativních důsledků:

Nedostatečná Koordinace:
Pokud neexistuje jasný rámec pro řízení situace, může dojít k nedostatečné koordinaci mezi různými subjekty. To může vést k chaosu, neefektivním opatřením a zmatku.
Nedostatek Informací:
Bez oficiálních nařízení a povinností může být obtížné zajistit dostatečnou informovanost veřejnosti. Lidé mohou být dezinformováni nebo ignorovat doporučení.
Nárůst Paniky:
Nedostatek jasných směrnic může vést k panice a nepřiměřeným reakcím. Lidé se mohou snažit chránit sami sebe bez ohledu na celkový kontext.
Ekonomické Důsledky:
Nejasná situace může mít negativní dopad na ekonomiku. Firmy mohou čelit nejistotě, snížené poptávce a finančním problémům.
Narušení Bezpečnosti:
Bez jasných nařízení může dojít k narušení bezpečnosti. Například lidé mohou ignorovat hygienická opatření, což zvyšuje riziko šíření infekce.
Celkově je důležité, aby v takové situaci existovala spolupráce mezi subjekty a aby byly zavedeny jasné směrnice a komunikační kanály. 😊

Otázka pro copilot BING UI: Jak lze spelulovat o člověku který se zabývá chovem včelstev, jestli při případné zrušené povinnosti které nařizuje veterinární správa, se bude o svá včelstva chovat kvalitněji?

odpověď:

Chov včelstev je fascinující oblast, která spojuje zájem o přírodu, péči o včely a produkci včelích produktůVčelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti a má významný ekologický i ekonomický dopad1. Při zvažování, jaký vliv by mohlo mít zrušení povinností na chov včelstev, je třeba zohlednit několik faktorů:

Zájem a Zodpovědnost:
Včelaři, kteří se věnují chovu včelstev, jsou obvykle motivováni zájmem o přírodu, ochranu včel a produkci medu. Zodpovědnost a péče o včely jsou pro ně klíčové.
Zrušení povinností by mohlo snížit motivaci některých včelařů, ale ti, kteří mají opravdový zájem, by se stále starali o svá včelstva.
Ekonomický Aspekt:
Včelařství má ekonomický význam, zejména pokud jde o produkci medu, vosku a dalších včelích produktů. Zrušení povinností by mohlo ovlivnit včelařské farmy, které se specializují na komerční chov.
Malovčelaři, kteří se věnují včelařství ze záliby, by pravděpodobně pokračovali v péči o svá včelstva bez ohledu na povinnosti.
Opylení Rostlin:
Včely jsou významnými opylovači rostlin. Jejich úloha při opylování zemědělských plodin je nepostradatelná.
Zrušení povinností by mohlo ovlivnit opylení rostlin, což by mělo dopad na zemědělskou produkci.
Celkově lze říci, že zrušení povinností by mohlo mít různé důsledky v závislosti na konkrétních okolnostech a motivacích jednotlivých včelařů. Je důležité udržovat rovnováhu mezi regulací a podporou včelařství jako klíčového odvětví pro biodiverzitu a ekosystém. 😊

Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.<

Copilot GPT-4:
Vysvětlete větný a slovní význam tvrzení.

1.Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.

Toto tvrzení naznačuje, že rozsáhlé vyšetření na MVP (místě včelstva) nebude mít žádný užitek nebo přínos. Možná byste měli zvážit, zda je takové vyšetření opravdu nutné.


2.Na MVP by hynula jen mizivá část včelstev, a ještě několik let poté co se najdou spory.


Tento výrok zdůrazňuje, že pokud by se na MVP (místě včelstva) objevily spory, byla by zasažena pouze malá část včelstev. Navíc by to trvalo několik let, než by se situace vyjasnila. Možná by bylo vhodné provést další analýzu, než by se spálilo více včelstev.

COŽ JE V ROZPORU S ODBORNÝM NÁZOREM, NIKOLI TVRZENÍ.

Paenibacillus larvae, která vytváří extrémně odolné spory. Tyto spory jsou schopny přežít v půdě i po mnoho desítek let, což způsobuje dlouhodobé zamoření oblasti nákazy1. Mor včelího plodu je zařazen mezi nebezpečné nákazy včel, a proto je důležité provádět opatrná vyšetření a přijímat preventivní opatření.

Pokud máte podezření na výskyt moru včelího plodu, doporučuji co nejdříve zaslat vzorek plodu k laboratornímu vyšetření, abyste mohli definitivně potvrdit přítomnost nákazy2. Chovatelé mají také povinnost oznámit místně příslušné krajské veterinární správě podezření z výskytu nákazy na svém stanovišti1. Vyšetření dospělých včel na přítomnost původce moru včelího plodu je naopak nejméně průkazné, ale odběr vzorků se provádí dle Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace3.

Pamatujte, že prevence je klíčová, a pokud máte jakékoli podezření, je lepší jednat včas.

Příspěvek sestrojen díky BING UI.

Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.
Na MVP by hynula jen mizivá část včelstev, a ještě několik let poté co se najdou spory. 10x víc se zbytečně spálí, aniž by se zkoumalo, zda jsou odolná. Jen proto, že jsou na stanovišti s pozitivním včelstvem jsou označená jako "vnímavá" a do ohně s nimi.
m.

Dobrý den.
Větší přínos by byl zrušit vyšetření měli na varoázu a peníze věnovat na vyšetření měli na mor včelího plodu a hnilobu.
Přeji příjemný den.

Jaký máte Vaš názor na vyšetřování měli ? zachovat nebo zrušit???

No, nějaké ovoce na severní Moravě pod Beskydami bude, tak asi desetina. Plně vydržel rybíz.
Jinak ještě může být pro včely akát, u nás nestihl do mrazů vyrašit, tak se může zmátořit a maliny.

Dokonce jak byly ty mrazy před týdem, (mimojiné zničily veškerou úrodu od švestek až po jabka... nebude opět nic), tak matky omezily přes tu zimu kladení ... bylo spousta vylízaných rámků připravených ke kladení a vajíčka nikde, až teď s oteplením a přínosem se matky rozkladly a plodiště zalily ... prostě takový zimní zásek přetnul linii plodování ... Na jihu moravy taková zima nebyla, tam vám matky kladou nepřetržitě.

Tady severovýchod Ostravsko to vypadá letos na nerojivý rok jaký už dlouho nebyl. Vegetace byla urychlená a včely tak tak dohánějí. Řepka dokvétá, matečníky nikde - už asi ani nestihnou. Akáty nejsou ani slunečnice, jen Lípa pár stromů ze kterých stejně nic nebude, takže sezona je zřejmě u konce ... začátek května, ale nestěžuju si, je to letos napohodu než lozit po stromech.

V Optimalech při současných pěti nástavcích se netřeba obávat.Při plném rozkvětu akátu podsadit další s mezistěnama a maximálně očekávat tichou výměnu. Letu zdar

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

***********
Na hnilobu staci 80*C ..

Pozor na rojení, už zavíraj matečníky.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

Aha, tak to potom jsem spekuloval blbě. Sorry.