Včelařská konference

No já nevím, ale nejsou lepší ty jedy než takové nepřirozené umělé zásahy a rozebírání včelstev?<

Je potřeba si přečíst motto této včelařské konference na www.vcely.or.cz (červeně napsáno)

A uvědomit si, jestli nepřirozeno, které si myslím že se děje, je ale přirozený děj běžně vyskytující se přírodě u včelstev při nechovu včel. Jen je prostě špatně moje představa ovlivněná penězi a tzv. optimalizací chovu a předsudky.

,,V podstatě jde o falešné hnízdo, odebráni plodu a dělení včelstev. Likvidace napadeného plodu v pravý čas. Všechno to LD dávno popsal. Kdo chce, ten si to najde a naučí uplatňovat. LD předběhl dobu o desítky let, přitom je vše docela jednoduché a logické, ale včelaři jsou hypnotizovaní jedy."
------------------------------------------------------------

No já nevím, ale nejsou lepší ty jedy než takové nepřirozené umělé zásahy a rozebírání včelstev? Z pohledu marketingu nebo pro hypnotizované eko-envirofanatiky je to lepší a oproti konkurenčním jedařům máte bio med, ale dlouhodobě se stejně nic nevyřeší, vše co doposud řešila chemie, to teď vy pracně odstraňujete plod a ozdravujete.

Vidím to takto.
Nejlepší varianta je když všelstvo žije bez podání čehokoliv to je ideál. Horší varianta je udržování na chemii. Ještě horší varianta je omezení chemie na minumum a klíckování matek ... tedy umělý zásah do přirozenosti. A nejhorší varianta je odebírání plodu, přemetání, norské ziování a podobné nesmysly absolutně odtržené od přirozenosti včelstva.

>100

Můžu se zeptat kolik je váš kmenový stav včelstev k 1.5.posledního roku. Díky za odpověď.

Krmení, léčení je taky práce, tak možná na tom nejsem tak špatně. Když beru jarní med, rovnou udělám zásah proti kleštíkovi. Navíc pracuju na tom jak prodat co nejvíc medu v plástech a celkem se daří. Momentálně jsem na cca 15 % produkce co jde na prodej jako plástečkový. To by odbouralo to nejhorší a nejpracnější na včelařině. Samozřejmě to nikdy nebude 100 % a u jarního s řepkou to ani nejde, ale i tak je to úspora času a energie. Chtělo by to větší propagaci a nabídku pro veřejnost i od ostatních včelařů. Mám zákazníky co na to hleděli nedůvěřivě a teď to berou pravidelně. Tady se obecně u nás vše točí v kruhu a málokdo udělá něco nového nebo něco navíc. Nemám rád tuto stagnaci, je třeba neustále zkoušet něco nového a snažit se inovovat, vylepšovat.

Souhlasím, bez práce nejsou koláč.
Já jen že pamatuji období, kdy byly snůšky soustavně od řepky na jaře po medovici a jetel do poloviny srpna a krmilo se a připravovalo na zimu až potom. A to podle článků některých včelařů nebyl problém nechat zpracovat dopředu nějaké plásty se zásobami a využívat tak pozdně srpnovou až zářijovou snůšku z invazivního celíku nebo křídlatky nebo slunečnice topinambur. Nebo i jiné, kdyby byly podmínky, například pozdě na podzim silně meduje břečtan či popínavka loubinec či jak se to jmenuje pětiprstý či tříprstý. když rovnou pominu pozdní medovicovou snůšku, která bývá melecitózní nebo možná snůšku ze zeleného hnojení např hořčicí. Nebo pokud se nechá rozrůst na chráněných místech vřes.
Ty snůšky prostě byly i bez takového ozdravovacího zásahu v sezóně. A to už jsem nedávno četl článek s rozhovorem s nějakám hodně mladým progresívním včelaře a ten mluví o krmení na zimu a tudíž ukončení snůškové sezóny už v červnu jako o normální věci.

Tak bez práce nejsou koláče. Výnosy to moc nesníží, bohatě se vše vrátí na pozdních snůškách a díky množení je včelstev neustálý nadbytek. Když přeléčíš a zakrmíš, tak de facto odepíšeš jakýkoliv další med. Já můžu takto pro med kdykoliv během roku. A pozdní snůšky jsou díky teplým podzimům u nás konstantou. Ale já vím kolik prodám, podle toho mám určitý počet včelstev, takže výběru to co potřebuju a zbytek můžu kdykoliv použít pro včely nebo to sebe. Ale hlavně jde o kvalitu a ta si zákazníka najde.

No, spíš než hypnotizováni jedy včelaři nechtěli v sezóně, kdy se má produkovat med, věnovat další pracovní čas na další zásahy do včelstva a to ještě takové zásahy, které v té době sníží využití snůšky.
Ono to totiž ještě poměrně nedávno stačilo, udělat na jaře zásah proti rojené a v létě proti varaóze a potom na podzim a v zimě léčit a to stačilo. A jinak stačilo v sezóně jen čekat, až včelky naplní plásty a potom točit.
A nejsou tak dávno doby, kdy skoro doslova stačilo na jaře vzít ze včelstva po jednom rámku s plodem a včelami a dát do úlku a potom odejít a v létě z deseti takových úlků jich bylo 8 plné včelami, zásobami a s novou oplozenou matkou. bez jakéhokoliv podněcování a dokrmování cukrem.
Ale vypadá to, že asi už je jiná doba a že zásahy v sezóně, které zvýší pracnost a omezí přínos medu budou kvůli zvýšení životaschopnosti včelstev nezbytné.

V podstatě jde o falešné hnízdo, odebráni plodu a dělení včelstev. Likvidace napadeného plodu v pravý čas. Všechno to LD dávno popsal. Kdo chce, ten si to najde a naučí uplatňovat. LD předběhl dobu o desítky let, přitom je vše docela jednoduché a logické, ale včelaři jsou hypnotizovaní jedy.

Myslíte stěhování na nové dílo, něco jako norské zimování v sezóně?

Samozřejmě tu revitalizaci dělám po jarní snůšce a nejpozději před lípou. Tedy v období, kdy 99 % včelařů spí a nic neřeší, aby se pak v srpnu probudili u kolapsů. Rozhoduje se vše na přelomu května a června, letitá zkušenost.

Destrukce začínají tam, kde na to včelaři s.rou. Není problém taková včelstva včas zrušit. Také nekrmím roky cukrem, ani oddělky a mám klid, tedy relativní.

Dvorský měl pravdu i skrz léčení. Už několik let revitalizuji část včelstev jen zootechnikou a v porovnání s ošetřovanými varroacidy se jeví podzim co podzim mnohem lépe. Mám více kontrolních skupin a mohu porovnávat. V podstatě jde o velmi jednoduché zákroky v pravý čas kopírující apis cerana. Ještě chci jeden rok ověřovat a když to klapne, vypustím chemii úplně. Byl bych rád kdyby to vyzkoušelo v praxi více včelařů.

A jinak co jsem slyšel, tak třeba léčení kyselinou mravenčí má údajně včelstvo ozdravovat.

Já jsem právě kyseliny do včel nedával. A ostatně pokud to je s těmi kyselinami, co se týká včelího žaludku zvratný proces, neml by v tom být žádný problém.
Spíš se mně zdá problém v tom, že v přírodě není pylu. Dříve neexistovalo včelstvo, které by nemělo v jakoukoliv roční dobu aspoň půl plástu 39 x 24 pylu. A když se odebrala nebo ztratila matka ve včelstvu, tak za 2 - 3 týdny bylo prakticky ve všech plástech, kde dříve byl plod, celé pláty pylu. To dnes vůbec není. Včely pyl sice nosí, ale většinou jenom zrána, pak už zřejmě květy vyberou a nenosí nic a co donesou, prakticky hned spotřebují.

Jo včelaři nyní perou do včel kyseliny, přitom ví, že aby včelí žaludek mohl strávit pylové zrno a tak z něj dále uložit tzv. tukový tělísko, musí mít žaludek alkalický stav pro narušení pylových zrn aby se natrávilo a živiny přešli dál přes krev do zásobáren. Ale včelař je "chytřejší" dá včelstvu záchranné kyselinové clony, naleje do nich kyseliny, jalový cukr, občas to i smíchá dohromady jako krmivo, myslí si že snůška stačí a že to včelstvo přežije. Ono to přežije, ale královny to zpravidla nevydrží a pokud královny plodí nemocné dělnice už od položení vajíček, včelstvo to prostě vzdá a emigruje do věčných lovišť.

Tak když jsou úly venku a ne ve včelíně a na slunci, tak se v současném horkém počasí snadno přehřejou. Navíc když dnes to není jako dříve, kde všude byla nějaký bažina, pramen nebo jiný zdroj, ze kterého by včely braly vodu na ochlazení úlu.

Já česna zužuji až když není snůška a je slídění a to klidně i jenom na jednu včelu a dbám, aby včelstvo ovládalo česno. A většina včelstev mi tak končí spíš pozdě na podzim a v zimě tím, že ty včely neudělají zimní generaci a prostě odejdou než vyloupením.

nee, úly jsou přehřáté, brady vylezlé, uvnitř plod trpí suchem a je často v mnoha úlech opuštěný plod stím, že má bradu venku, jsou ve stínu samozřejmě, česna mám zúžené po celý rok, vzpomínám na p. Dvorského který psal že právě v tuto dobu pozorováním česen ví které včelstva jsou a budou OK a které budou KO, už několikátý rok nechávám včely na medu co si donesly, je ho dost, takže nekrmím, nebo jen přeložím kvalitně těžké, vybraný z medníků který se mi nechce už dávat do medometu, je to velký rozdíl krmit a nekrmit cukrem, a nebo mednými plásty, jde o ten klid na stanovišti a velké rozdíly mezi chováním včelstev na česně, Dvorský si to spojoval s mednou komorou po celý rok

Spíš někde našly nějaký zdroj sladiny. Možná meduje nějaká louka se zlatobýlem nebo nějaká zeď zarostlá popínavkou.
Nebo jsou úly příliš velké a matka nedokáže celý úl naplnit svou vůní.
Co takhle využít osvědčených znalostí starých včelařů a pořádně zůžit česna?

u některých včelstev tichá loupež včetně migrací dělnic. Začnou brzy destrukce.

V roce 86 už u nás byly včely v podstatě jednotné přešlechtěné kraňkou, ale ještě byla nějaká genetická diverzita, mezi včelstvy byly rozdíly, podle kterých se dalo na šlechtění vybírat.
To tak v roce 75 - 80 byla u nás hybridní směska, asi třetina včelstev měla znaky tmavé včely, třetina znaky kraňky a třetina znaky vlašky

Však o tom je právě přidání nového genetického materiálu a osvěžení genetického fondu. Přidat, zkřížit a dalších pár let odstraňovat nevhodné genetické kombinace. A nechat ty správné, které přinesou žádoucí zvýšení odolnosti a další zlepšení.<

A jak si myslíš Radime, že to na úrovni plemenných knih probíhá. Jde o barter plus napojení na státní zdroje plus nějaký mecenáš plus nějaký kupce materiálu. To je šlechtitelská činnost ve včelařství. Potom jsou třeba u ovocnářů kontroly typu beru si stromky zadarmo a neustále a kontroluji správnost obrazně toho, co je uvedený na obalu a co je uvnitř obalu. Takže je to o šlechtitelích co manuálně dřou a nanich jsou napojeni šlechtitelé co si berou vzorky zadarmo a potom rozhodují o setrvání toho otrockého šlechtitele na trhu.

Je to prostě špatně. Podle výzkumů je nejspolehlivější udržovaný materiál ověřený místně lokalitou. Právě že čím vyšší dovoz, tím menší diverzifikace. To genetici moc dobře ví. Je to jako by činský národ měl nahradit svou genetikou celou populaci světa. Jenže člověk má více jak čtyři základní genetické typy které má včela medonosná, protože existovaly genetické hranice národů. Při sňatku čecha s např vietnamkou se mu sí brát v potaz možné zdravotní problémy dětí. Není dobré míchat a míchat a myslet si že to je správná diferzifikace. V případě velké pravděpodobnosti defektu je celý výběr poto zbytečný, myslet si že se něco vybere je logicky špatná cesta. A oproti tomu, existuje příběh, kdy. Jeden tulák někde v Alpách izolovaně po usazení v jedné lokalitě, zapříčinil v té lokalitě dlouhověkost lidí, protože přispěl svou genetikou do potomků které zplodil. Ta skupina byla tak izolovaná a dlouhověkkost tak významná, že se o tu lokalitu začali zajímat vědátoři a došli na tento závěr, genetika jedné vlastnosti se posiluje ostrovem a exluzí , ne propojováním rodin a inkluzí. Propopování je spíš testem výdrže než linie zanikne. Jak to sdělit obrazně, jako že řešíš otázku výdrže české specifické linie než ji pohltí a změní ta čínská, pokud je územně pohlcena čínskou populací.

Hybridizace má stálé spojení s vědátory typu dovezu matku a zkřížím ji nebo ji vypustím.(důvod kšeft samozřejmě)

V minulosti velmi známá hybridizace krom původní včely černé na našem území a organizovali to samotné spolky kvůli "neplodnosti" včely černé, s jejímiž hybridy jsme měl tu čest okolo roku 1986 včelařit

A jinde ve včelařském světě je velmi známý termín afrikanizované včely. Opět stejný scénář, dovoz a křížení a genetické ovlivnění včely na úrovni kontinentu.

Takže mít tu nějaký ustálený typy linií, je myslím si v pohodě, pokud nějaký dovoz nezapříčiní např. vyšší mortalitu kvůli anatomii, fyziologii. Prý roztočíkovost včel porazila vedle používání akaricidů proti Varroa Jacobsoni i určitý tvar průdušnic v anatomii včely černé. (možná si to blbě pamatuji) U afrikanizované včely je genetika tak silná, že překonáná stále i dnes mnoho protizásad proti šíření nesnesitelných vloh. (obdoba bodavosti po hybridizaci u včely černé)

Však o tom je právě přidání nového genetického materiálu a osvěžení genetického fondu. Přidat, zkřížit a dalších pár let odstraňovat nevhodné genetické kombinace. A nechat ty správné, které přinesou žádoucí zvýšení odolnosti a další zlepšení.

Legální,nelegální..Jde jen o dotace,a když se podíváte na mnohé výsledky plemenné příslušnosti z Pekařova,tak to stojí za to.Dotace tím správným přátelským směrem.<

Každý včelí genetický materiál dovezený na nové území má úspěch. Do doby, kdy začnou viditelné hybridizační negativa s autochtoními matkami. U včely černé to byla nesnesitelná bodavost a rozbíhavost po zkřížení s dovozy královen a rojů někdy okolo roku 1900.

Je fakt, že pokud je pravdou že se postřiky zredukovaly a zakázaly, jdou vidět výsledky v menší bodavosti.

Legální,nelegální..Jde jen o dotace,a když se podíváte na mnohé výsledky plemenné příslušnosti z Pekařova,tak to stojí za to.Dotace tím správným přátelským směrem.

Bavfast je nelegální přece. Takže dávat sem takto inzerát je sebevrZda kolego......ale to asi víš sám.....<

Nelegální je nabízet kraňku a nebýt členem ČSV. Podle zákona. Kdo není členem ČSV, si může chovat a nabízet, krom kraňky co chce.

§ 10

Plemenářské evidence
(1) Pro každé plemeno drůbeže, plemenných ryb a včel se vede jediná plemenářská evidence.

(2) Plemenářské evidence vedou podle řádů plemenářských evidencí uznaná chovatelská sdružení.

Nelegální, protože zastánci kraňky, komerční chovatelé matek si prolobovali kraňku. Jinak není žádný důvod, proč jinou rasu včel nechovat. Je to jako by si třeba pejskaři odhlasovali, že budou chovat jen vlčáky a chov jiných psů bude nelegální.
A přešlechtěné chovy s malou genetickou diverzitou pouze a jednostranně kraňkou je jeden z důvodů současných kolapsů a úhynů včelstev. Včelstva jsou vyšlechtěny jednoznačně na obrovská včelstva v mnoha nástavcích s vysokou produkci medu v prostředí s dostatkem včelí pastvy, takže v převčeleném prostředí s nedostatkem včelí pastvy selhávají. Třeba na vesnicích, kde na většině zahrad jsou dnes anglické trávníky a pár okrasných jehličnanů, je potřeba chovat právě slabší včelstva, co kilometr, dva kilometry, aby bylo opylování na té menšině zahrad, kde ještě nějaké ovoce pěstují.
Taky samotná kraňka může být problematická, je to včela geneticky navyklá na krátkou intenzívní dobu snůšky na horských loukách a dlouhé období 5 - 8 měsíců studeného zimního počasí, kdy je v úlu a nevylétá. Takže sice má v předjaří velmi intenzívní rozvoj a využije naplno vysoké zdroje v časném jaru, ale v dnešní realitě teplého klimatu v nížinách, kde se chová, "musí" létat a fungovat po většinu roku a v úlu v zimním režimu být jen krátkou dobu, 1 - 3 měsíce. To může taky přispívat k těm úhynům a citlivosti na varoa a viry.

Bavfast je nelegální přece. Takže dávat sem takto inzerát je sebevrZda kolego......ale to asi víš sám.....

Kdo že starých včelaři používá rukavice. Mě je 68 roku a nikdy jsem je nepoužíval.....dnešní zlatokopové nedaří ne včelaři pro radost ale jen kšeft. Kdyby se aspoň fotili bez rukavic. Ale to ne jak rytíři řádu včelařského....

Vážení přátelé, nabízím k prodeji posledních 9 ks 3,5 kg smetenců se značenou matkou g. F1 Buckfast. Odběr od 14.8-17.8.2024.
Cena 3500,- Kč/ks.
Tomáš Polách, Peckova 61,69615 Čejkovice
mob. 792363481

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/189621774/prodam-smetence.php

Vážení přátelé, nabízím k prodeji posledních 9 ks 3,5 kg smetenců se značenou matkou g. F1 Buckfast. Odběr od 14.8-17.8.2024.
Cena 3500,- Kč/ks.
Tomáš Polách, Peckova 61,69615 Čejkovice
mob. 792363481

Mimochodem, jako lék proti otoku při bodnutí jsem kdysi jednu dobu používal cigaretu. Když člověk, který nekouří nebo kouří málo a tudíž nemá nikotin v krvi, si hned po bodnutí zapálí, drobné cévy v organismu se nikotinem zůží, včelí jed se před neutralizací dostane méně daleko od místa bodnutí a výsledný otok je tak menší a rychleji zmizí.

Já jsem rukavice používal tak 20 let, protože v místě bodnutí jsem na až tři dny otekl. Postupně se citlivost na bodnutí zmenšovala, choval jsem méně včelstev a taky, s výjimkou některých stanovišť byly včely stále méně divoké, tak jsem asi posledních 10 - 15 let rukavice přestal používat. A jako přechod jsem místo včelařských rukavic používal výrazně levnější pracovní rukavice. Jednu dobu třeba svářečské s těmi dlouhými manžetami, jindy třeba obyčejné levné polokožené prstové, ke kterýjm se manžeta přišila a později jen krátké rukavice bez manžety.
Jediný problém holých rukou je v tom, že si člověk ruce zapere propolisem a ten potom musí zdlouhavě čistit nějakým ředidlem.
Jsem teď trochu zvědav, jak to s tím otečením po bodnutí bude teď, protože v posledních letech bylo bodnutí málo a teď mám se včelami přestávku a včely si plánuji pořídit nejspíš až na jaře, jestli se to na bodnutí neodimunizovalo.

Rukavice jsem ze začátku nepoužíval, ale dost to bolelo, tak jsem je měl asi 18let jako povinnou výbavu. Přestal jsem je nasazovat s příchodem zákazu (výměny za jiné) neonikotinoidů a jiných systemických insekcitidů. Prostě z roku na rok se včely postupně uklidnily. Nyní už tři roky ani nenasazuji kuklu. Tu mám připravenou jen při aktuální redukci a slučování stanovišť kvůli nevalně vyhlížející budoucnosti okolo ceny medu.

Když dělá nad otevřeným úlem takové prudké pohyby a mlátí rozpěrákem na plásty otevřeného úlu, tak asi rukavice potřebuje. Stačí potom trošku vzrušivé včely nebo stačí nenormální teplota, jako nyní velké horko a i klidné včely se snadno rozruší. A v první řadě zaútočí na ruce. V zadováku by asi dělat nemohl vůbec, včely by ho do půl hodiny doslova sežraly.
Asi takzvaný nový včelař, co to dělá jenom pár let a ještě se manipulaci se včelami plně nenaučil.

https://www.youtube.com/watch?v=kwIKNsR824Q

Mimo hlavní dopravní trasy...

článek je například tady

V které vesnici nevím, ale píšou, že hnízdo, asi sekundární, našli na návsi v parčíku v jakémsi jalovci metr nad zemí.

No, katastr uveden ve zprávě nebyl, to jste někde vyčetl že mezi Opavou Ostravou? neví někdo konkrétněji, jestli ty sršně přivezl kamion z dálnice, nebo to bylo v odlehlé vesnici?

Mezi Opavou a Ostravou, škoda, že neuvedli alespoň nadmořskou výšku, to může být cokoliv od 220 do cca 450m.n.m.

Asi cukr melecitóza včely neláká. Asi ho neumí ani strávit, i když je rozpuštěný a logicky ho neumí enzymy přepracovat na stravitelné cukry.
U velkých objemů kvasu se kvasinky musí nejdřív oživit a rozkvasit. Běžně je v návodech ke kvasinkám pro třeba 20 - 50 litrů, že se sáček suchých kvasinek nechá rozkvasit a namnožit do bouřlivého kvašení v litru, dvou litrech zaručeně spolehlivého a jiných organismů zbaveného roztoku, třeba sterilovaného ovocného moštu bez cizích látek a teprve potom se přilévá do vlastního kvasu.
Suché kvasinky ze sáčku přímo vsypané do vlastního kvasu, kde je spousta jiných mikroorganismů a tím konkurenční prostředí, fungují špatně nebo vůbec, protože než vůbec nabobtnají a obživnou, je jich hodně mikroorganismy zničeno a zbytek se neprosadí a zanikne, protože jich je málo. Musí se namnožit v tom jedno, dvou litrovém rozkvasu. Nebo pro větší objem namnožit v litru v nějaké flašce, druhý stupeň namnožit v několika litrech v malém demižonu a teprve potom dávat do vlastního kvasu.
Další možný problém je tepelný šok, suché kvasinky i živé kvasinky při míchání těch rozkvasů musí mít prakticky stejnou teplotu s kvasem, jinak zahynou.
Nebo další možný problém je nedostatečná výživa, kvasinky potřebují k množení a růstu draslík, fosfor a asi ještě pár dalších živin, viz živná sůl pro kvasinky.
Odhadl bych, že ten roztok melecitózy v zakryté vaně venku v lese se ve skutečnosti kazí, ale jinými mikroorganismy než jsou kvasinky. takže nekvasí, neunikají z něho bublinky, ale hnije či rosolovatí a stává se postupně chuťově hnusným a nepoživatelným .

A je to tady.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-opavsku-se-objevila-srsen-asijska-40483048

Není mi jasné proč plásty ani roztok tohoto medu včely nezajímá. <

Právě probíhající snůška lepšího zdroje sladin, koncentrovaný nenaředěný trisacharid a pro včelu nevhodný typ cukru, jiným typem cukru nebo medu, nebo je moc naředěný vodou, chybějící kohorta včel která se zajímá o úlovou práci, špatně umístěné krmítko, jiné aspekty třeba zdravotní stav dělnic, zdravotní stav královen.

Pro kvas je známo, že se problematické roztoky medů přiměřeně přilívají do bouřlivého kvasu.

Mám zvláštní zkušenost.Plásty plné melecitozního medu rozpouštím ve vodě v domění že roztok zkrmím.Naplnl jsem zkušebně 2 krmítka a čekal co se stane.Po týdnu kontrola a krmítka plná.Včely neodebraly vůbec nic.Později jsem pozoroval,že včely roztok ani ovíčkované plásty vůbec nezajímají. Vosy se ,ale zajímají velmi.Roztok mám ve vaně v lese přikrytý deskou a nekazí se.Používám ho do PET lahví jako lákadlo vos. Funguje to skvěle , za 30monut je tam 2cm vrstva vos. Není mi jasné proč plásty ani roztok tohoto medu včely nezajímá. Zkoušel jsem také udělat medovinu a kvasinky nic.

Vážení přátelé, rozmnožovací chov včely medonosné Buckfastké, nabízí ze své nadprodukce matky plemene Buckfast generace F1. Od 6.7.2024 oplozenou matku za 590,- kč. Zasílám poštou do druhého dne nebo osobní odběr na adrese: Tomáš Polách, Peckova 61,Čejkovice 69615. mob. 792363481

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/188521214/vceli-matky-buckfast.php

👍

Jestliže si dá někdo inzerát že přijímá objednávky tak je to jasný jak facka.... To je ze Švejka, ne? A jestli ne, tak mě to taky pobavilo. Letos jsem si vyzkoušel prodat oddělky. Není nad vlastní zkušenost. Oddělky dělám každý rok pro sebe a vylepšuji si jimi chov. Dal jsem inzerát na Bazoš, vychválil jsem je jako všichni ostatní. Navíc jsem přidal možnost dovozu v blízkosti bydliště, 6rámkový oddělek cena 1700,- v půli června. Dopadlo to následovně. Inzerát si prohlédlo cca 80 lidí za 14 dní. Nikdo nezavolal, akorát mi napsal nějakej strejc z vedlejšího okresu, že on prodává odd. za 2400. Asi jsem mu kazil cenu, ale když jsem neprodal já, těžko prodal on o třetinu dráže. Potom mi ještě nabídl cukr za 26 kaček ve větším množství, dokážu ho sehnat o 5 kaček levněji. A jako poslední mi dal knížecí radu, že je melecitóza, abych si dal bacha. To, že někdo dělá objednávky je jen finta, aby to vypadalo, že má odbyt. Že je lepší kšeft oddělek než prodej medu si nemyslím. Jo a zem. podnikatel nejsem, předpokládám, že by mě úředník vyškolil a na zastřelení by to asi nebylo. Zdravím všechny čecháčky, právní znalce, závistivce a Mirky Dušíny

Vy jste zjišťoval když má izerát ,že přijímá objednávky tak ,že nemá registrovanou živnost nebo jen výkřik do tmy.

Jestliže si dá někdo inzerát že přijímá objednávky tak je to jasný jak facka.....asi tak.

"Oddělky může prodávat pouze zemědělský podnikatel. Jeto v zákoně jasně napsáno. Kvs na to dlabe takže anarchie. Je to stejné jako psi množiny akorát."
a.
Podle mne to tak není. To by nemohl prodat třeba chovatel jedné, dvou koz kůzle třeba známým, aby si na zahradě udělali to kůzle na rožni. Nebo by si na to musel speciálně vyřídit živnostenský list, dostat datovou schránku atd. Což je blbost.
Přirozeně když má těch koz stádo, tak je asi nějaký živnostenský list na ten chov nutný. Akorát kde je ta hranice, kdy už je živnosťák nutný?
S oddělky to bude totéž.

Nechci se vás dotknout,ale je to co jste napsal jen JPP.Pletete kompetence KVS s Živnostenským zákonem.Na guglu najdu vše ,ale bohužel něco není pravda.

No vidíte nechci se vás dotknout,ale pro mne je to jen JPP odkaz neumíte dát pletete SVS s živnosťákem a nakonec asi tak jsem to vyguglil já nebo to někdo napsal a já to šířím.

Kdysi jsem prodával tak jsem to zjišťoval. Co a jak. Takže Ne máš google

Prosil bych odkaz? Konkretně stať a né obecně.Ze dvora mohu prodat třeba kraliky určité množství za měsíc a není k tomu třeba živnost.Určitě neřeší KVS živnosti na to tu máme jinou instituci. Co tak prodej třeba zeleniny a ovoce na trzích.

Oddělky může prodávat pouze zemědělský podnikatel. Jeto v zákoně jasně napsáno. Kvs na to dlabe takže anarchie. Je to stejné jako psi množiny akorát.<

Lze přesně citovat zákon? Ano-Ne? (nehodící se škrtněte)

Oddělky může prodávat pouze zemědělský podnikatel. Jeto v zákoně jasně napsáno. Kvs na to dlabe takže anarchie. Je to stejné jako psi množiny akorát.

Podle mne to je šedá zóna, kde to není jednoznačné. není to totiž potravina, takže se nedá použít instituce prodeje Ze dvora.
Před lety jsem se na ty věci díval, pokud se to nezměnilo, tak na živnosťák by měla být opakovaná výdělečná činnost.
Například když někdo koupí látku, ušije z ní rukavice a ty prodá, tak ne. Když potom koupí další látku, ušije další rukavice a ty prodá, tak možná asi ještě ne. Když potřetí koupí látku, ušije a prodá, už je to podnikání.
Když udělá v sérii 5 - 10 oddělků a prodá, je to 5 - 10 x opakovaná činnost nebo jedna činnost?
Když na začátku května prodá přezimované loňské oddělky a potom udělá oddělky znova a v létě jich 5 - 10 prodá, je to opakovaná činnost nebo to pořád může být obyčejný prodej přebytků, když nejlepší oddělky použije pro sebe?
Když jeden rok udělá pár oddělků a prodá a druhý rok zase udělá pár oddělků a prodá, je to opakované podnikání nebo dvakrát jednorázové?

Rád bych věděl proč živnosťák? Argumenty ne JPP.

To je jistější kšeft ale už je to na zivnostak a jako podnikatel. Tady se na to vrhli všichni ale asi to neprodaji jak je vidět z přetlaku nabídky.....

To se ani nedivím, protože to je dnes jistější výdělek než z medu. Oddělky je možné s úspěchem dělat a prodávat i tam, kde je takový nedostatek včelí snůšky, že výnos medu je hodně nejistý. Oddělky se udělají na cukru a hotovo. A když je vedle nějaká větší plocha s kvetoucími rostlinami nebo když včelař nějakou větší plochu oseje a osadí pylodárnými rostlinami, mají oddělky k tomu cukru zajištěný i pyl.
Ale pořád je problém, proč jsou v tom červencovém Včelařství inzeráty typu "prodám vyzimovaná včelstva" nebo "prodám oddělky, odběr květen nebo červen 24". Takové inzeráty by měly být tak v dubnu.