Archiv Včelařské konference

To nevím, jak to bude s AI a s Křemencárnou.
Ale dovedu si představit, že za 10 - 20 let budou back endové výkonné a organizační služby Svazu spravovány AI, zatímco pro front endové služby bude Svaz platit v Praze za přiměřený nájem jednu kancelář s nějakým zástupcem ČSV pro osobní setkávání s lidmi plus k němu třeba jednu sekretářku či asistentku pro různé akce spojené se včelařením či redaktorku časopisu Včelařství.
Svaz bude řídit videokonferencemi nějaká rada složená se zástupců krajských organizací, kteří se budou osobně scházet jenom na začátku období, aby se osobně seznámili po volbách a jako rozlučku před dalšími volbami.
A všichni tito členové rady jako i ostatní členové krajských vedení budou obvykle normálně pracovat a po práci včelařit nebo se živit včelařením a současně vést krajskou organizaci Svazu, protože v rámci krajů mohou z většiny území kraje po své práci dojíždět do krajského města nebo jinde do geografického centra kraje. A tím současně při vedení organizace neztratit kontakt s praxí a nestat se tak včelařskými bafuňáři.

A přitom je o tom půlka článku.Neni stavebni povolení atd atd.

Dáváš svazu ještě 10-20 let?
Machová jako právník vůbec nemohla za to, že do věčných lovišť odešel Předboj a Včelpo a je dost schopný předseda, aby nemohla ani za to, že stejným směrem zamíříl celý svaz.
Letos první vlnka -5000 členů, další vlnky budou vyšší. Jsem zvědavý kolik hlupáků jí bude posílat příspěvky ještě za 5 let.

Vůbec nevím, jako cestou Svaz půjde. Jen ukazuji, že aby byl dlouhodobě udržitelný a včelaři nemuseli dávat vysoké poplatky centru, bude se nejspíš muset digitalizovat. Protože to, co přináší, přináší strašlivě draze a hodně věcí by lépe udělalo regionální vedení, které si dlouhodobě udržuje kontakt s praxí, ne pražští bafuňáři.
A jasně že Machová a další za minulé průšvihy nemůžou, na ty bylo zaděláno o mnoho let dříve. Jenom to dnes prostě vyžírají za ty předchozí.

>Jenom to dnes prostě vyžírají > > za ty předchozí
Asi jsem měl naznačit trochu víc, že jsem použil ironií. Machová byla osobně jako právník svazu, nebo dokonce předseda, u všech průšvihů (od kterého roku, se mi nechce hledat, nejméně od 2001?)

Pokud budou takhle hospodařit,je evidentní kam svaz půjde.Do kopru.Kdo by jim tyhle taškarice platil?

"Machová byla osobně jako právník svazu, nebo dokonce předseda, u všech průšvihů (od kterého roku, se mi nechce hledat, nejméně od 2001?)"
Mně připadá, že Machová nebyl bafuňář, ale jako právník v podstatě páté kolo u vozu. Bafuňáři to rozjeli, přivedli tady, vyčerpali volné zdroje, pak ti staří zmizeli a noví nepřišli, protože už nebylo o co stát.
Ale to je stejně spíš jedno.

Ono nevim,jestli z nápadů těch nových nejde větší hrůza pro ZO,než z těch posttotalitnich aparátčiků,co rozhazuji penize členů vidlema..
V portálu včelare mám přihlášené pouze 4 své členy,zbytek prohlásil,že nic takového nechce,ale už jsem četl manuál na včelarství,jak bude ZO zpracovávat žádanky na léčivo přes portál včelaře a vytváret objednávky pro okres..Docela se děsím až nic nepůjde jinak než formou portálu včelaře.To bude maglajz,požadavky na lečiva,žádosti o 20 kč 1.D,někdo klasicky,pár it nadšenců přes portál.To nedá dohromady ani prase..
Ale na svazu jsou spokojení a dál ztěžují ZO práci.

Tak když budou předpokládat, že každý vlastní chytrý mobil nebo aspoň počítač s internetovým připojením a už za to platí a pracuje s tím, tak se naopak ta komunikace výrazně zlevní a zrychlí. I pro včelaře i pro funkcionáře. Kdo to nemá, tak prostě bude brzo mít smůlu a může to být další důvod, proč odejít ze Svazu..
A u včelařů se dá čekat, že nebudou pro hackery moc atraktivní, tudíž ty programy a aplikace mohou být poměrně levné a jednoduché. Pokud zase nezaúřadují bruselští paraziti a nepředepíší, třeba v souvislosti s dotací D1, nějaké masívní složité a drahé zabezpečení, které bude včelaře masívně otravovat.

Kvetou naplno lípy velkolisté. O až tři týdny dříve než normálně.
U nás z nich asi bude slušná snůška, je poměrně teplo a dusno a až do včerejška nebyly silné lijáky, takže v medu bude i nějaká medovice.

Až bude mít každý včelař internet,bude přihlášený na portálu včelaře a bude umět ty nesmysly zadat,pak to přínos bude.Přištích 20-30 let ten přínos nevidím.Pak se můžou divit,že s funkcionařením funkcionáři končí a noví za ně nejsou.

Internet má dneska každé pětileté děcko, pokud má chytrý mobil. Tak v 8 letech se umí přihlásit všude, kde potřebuje a tak nejpozději ve 14 berou ve škole v IT Microsoft Office, takže do každé slušnější databázové aplikace nahraje "levou zadní" tolik údajů, kolik je třeba.
Holt to je ten dnešní pokrok.

Vic než polovina členů ZO nemá internet,email a dokonce ani účet v bance.K ničemu ho totiž nepotřebují.A ze se to změní v dohledné době,to teda nevěřím.

JosPr: Mně je jasné, že to tak nějak je.
Jen poukazuji na skutečnost, že za prvé kdo v tom už jede, tak ty požadované věci obvykle udělá levou zadní. A za druhé dříve nebo později někdo ze Svazu řekne " nechcete komunikovat po internetu a osobně to je příliš drahé, nemůžete být ve Svazu"

No a z druhé strany. K čemu vlastně potřeba svaz? Tak na úrovni ZO ještě, setkání, výměna informací, ale to je pár aktivních, co to táhne většina stejně nezájem.

Proto říkám, že smysl dává ještě krajská organizace, protože v rámci kraje se ještě dá osobně setkávat. A vést organizaci a současně pracovat v terénu. A současně má krajská organizace počtem členů už dost velkou sílu.

I když průběžně prší docela teď jede snůška medovice. Puklice poloskrytá, mšice. Ne moc ale denně kolem půl až kila přibývá. Žďár nad Sázavou. Jak u vás?

Medovice už odtočená, 17%, tmavě hnědá, dost teče. Asi 10kg/ks

Prosím sdělujte,ze které oblasti podáváte zprávu.Dík

Chotěboř, Hlinsko, medovice jede ve velkým. Nejvíc to vypadá na přínos z puklice poloskryté. Jsou na smrku docela hojně a pěkné kapičky medovice na nich. Je to hodně lokální. V místech kde byly bourkové přívaly je nedovice smytá a a stanoviště o pár km dál kde se bouřky vyhnuly to dnes jen hučí.
Někde hlásí náznak melecitózy, tady zatím ok.

Severní předhůří Beskyd kvetou rané klony lípy malolisté - srdčité. Medovice vypadá že je nějaká taky, pokud nebude spláchnuta.

Tady Lípy ještě nekvetou, medovici nosí. V některých buňkách mírné zakaleni, naznak melecitózy, zitra zkusim jak to půjde vytočit. Žďársko

Tak jsem zkusil vytočit. Zavíčkováno ani ne z jedné třetiny. Pod víčky kaše, mimo víčka lesklé, průsvitné, ale ani to ven nešlo. Nevím, jestli je to přímo melocitóza. Není to zas úplně černé, spíš oranžovo-hnědé. Vytáčel jsem letes prvně, ale řepku v doletu neměly. Vytočil šla cca pětina toho co bylo v plástech. Zkusil jsem jim to podstrčit pod plodiště, jestli to nepřenosí. Nicméně jsem neměl žádné souše, tak mají plný medník mezistěn. Jestli se jim to bude chtít stavět toť otázka.

Tak jsem taky zkusil vytáčet. Trochu melecitózy tam je odhadem tak 10- 15% buněk zůstává v plastech. Jinak je to ale pěkný tmavy med, 17% vody. Bude to chtít asi odtacet jazdy týden, jinak toho ztuhne většina .

Krásný hustý hnědočervený med. Zajímavé, že na stanovišti v Hlinsku je v tom něco melecitózy ale v Chotěboři ani náznak, tam je možná ještě tmavší. Jen tak dál. Puklice stále roní medovici.

Tento víkend točení a je v tom melecitózy tak 50% a pořád nosí. Co s tim děláte, namáčet a vracet nebo nechat na jaro?

U nás, severní předhůří Beskyd už snůšku z lip zřejmě utnuly bouřky v minulém týdnu. Kvete už jenom část květů na těch nejpozdnějších klonech lip malolistých. Pokud se znova nerozjede medovice.
A na květech je zoufale málo včel, dřív lípy doslova včelami hučely, teď vůbec.

Směrnice Rady 2001/110/ES

ze dne 20. prosince 2001 (pozn. vč. posledních změn do datumu tohoto příspěvku)

o medu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Některé vertikální směrnice o potravinách by měly být zjednodušeny, aby byly zohledněny pouze základní požadavky, které musí výrobky v jejich působnosti splňovat, aby se mohly volně pohybovat na vnitřním trhu, jak bylo stanoveno v závěrech zasedání Evropské rady v Edinburghu ve dnech 11. a 12. prosince 1992, potvrzených závěry zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 10. a 11. prosince 1993.

(2) Směrnice Rady 74/409/EHS ze dne 22. července 1974 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se medu [4] byla odůvodněna skutečností, že rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy týkajícími se definice medu, různých druhů medu a vlastností medu, které musí být splněny, by mohly vytvořit podmínky pro nekalou soutěž, a tím uvádět spotřebitele v omyl, a přímo tak ovlivňovat vytváření a fungování společného trhu.

(3) V důsledku toho měla směrnice 74/409/EHS ve znění pozdějších předpisů za cíl stanovit definice, specifikovat různé druhy medu, které mohou být uváděny na trh pod vhodnými názvy, a stanovit společná pravidla pro složení a hlavní údaje, které musí být uvedeny při označování, aby byl zajištěn volný pohyb těchto výrobků ve Společenství.

(4) V zájmu přehlednosti by měla být směrnice 74/409/EHS znovu vydána, aby byly podmínky pro výrobu a uvádění medu na trh srozumitelnější, a dále aby byla uvedena do souladu s obecnými právními předpisy Společenství o potravinách, zejména s právními předpisy o označování, o kontaminujících látkách a o metodách analýzy.

(5) Uplatňování obecných pravidel pro označování potravin stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES [5] by mělo podléhat určitým podmínkám. Vzhledem k úzké souvislosti mezi jakostí medu a jeho původem je nezbytné, aby o nich byly poskytnuty úplné informace, aby spotřebitel nebyl uveden v omyl, pokud jde o jakost výrobku. Zvláštní zájmy spotřebitele, pokud jde o geografické vlastnosti medu, a plná průhlednost v tomto ohledu vyžadují uvedení země původu, v níž byl med sklizen, na etiketě.

(6) Z medu nesmí být odstraněn ani pyl, ani jiná medu vlastní složka, kromě případů, kdy se tomu nelze vyhnout při odstraňování cizorodých organických a anorganických látek. Tento proces může být proveden filtrací. Jestliže taková filtrace vede k odstranění podstatného množství pylu, musí být spotřebitel o této skutečnosti odpovídajícím způsobem informován vhodným označením na etiketě.

(7) Do medu, jehož název obsahuje označení týkající se původu květů, části rostliny, regionu, území nebo označení topografického původu nebo označení týkající se specifických kritérií jakosti, nesmí být přidáván filtrovaný med. V zájmu zlepšení průhlednosti trhu musí být označování filtrovaných medů a pekařských medů povinné pro každou transakci na trhu s nebalenými výrobky.

(8) Jak zdůraznila Komise ve sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. června 1994 o evropském chovu včel, může Komise přijmout metody analýzy s cílem zajistit dodržování vlastností složení a dalších specifických údajů u veškerého medu, s nímž se obchoduje ve Společenství.

(9) Je žádoucí zohlednit dosaženou práci na nové normě Codex pro med, případně přizpůsobenou zvláštním požadavkům Společenství.

(10) V souladu se zásadou subsidiarity a zásadou proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy nemůže být cíle stanovit společné definice a pravidla pro dané výrobky a uvést ustanovení do souladu s obecnými právními předpisy Společenství o potravinách dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11) Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6].

(12) Aby nebyly vytvořeny nové překážky volného pohybu, neměly by členské státy přijímat pro dotyčné výrobky vnitrostátní předpisy, které nejsou stanoveny v této směrnici,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na výrobky definované v příloze I. Tyto výrobky musí splňovat požadavky stanovené v příloze II.

Článek 2

Směrnice 2000/13/ES se vztahuje na výrobky definované v příloze I za těchto podmínek:

1. Název "med" se použije pouze pro výrobek definovaný v bodě 1 přílohy I a použije se k označení tohoto výrobku při obchodování.

2. Názvy výrobků podle bodů 2 a 3 přílohy I se použijí pouze pro výrobky tam definované a použijí se k jejich označení při obchodování. Tyto názvy lze nahradit prostým názvem výrobku "med", kromě filtrovaného medu, plástečkového medu, medu s plástečkami a pekařského medu.

Nicméně

a) v případě pekařského medu se na etiketě uvádí v bezprostřední blízkosti názvu výrobku slova "určeno pouze k vaření a pečení";

b) kromě filtrovaného medu a pekařského medu lze názvy výrobků doplnit informacemi

- o původu květů nebo částí rostlin, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného zdroje a má organoleptické, fyzikálně-chemické a mikroskopické vlastnosti odpovídající tomuto zdroji,

- o regionálním, územním nebo topografickém původu, pokud výrobek pochází výhradně z uvedeného zdroje,

- o specifických kritériích jakosti.

3. Pokud byl pekařský med použit jako složka vícesložkové potraviny, lze v názvu výrobku vícesložkové potraviny použít slovo "med" místo slov "pekařský med". Nicméně v seznamu složek se použije název podle přílohy I bodu 3.

4. a) Země původu, kde byl med sklizen, se uvede/uvedou na etiketě.

Nicméně pokud med pochází z více než jednoho členského státu nebo z více než jedné třetí země, lze údaj podle potřeby nahradit jedním z těchto údajů:

- "směs medů ze zemí ES",

- "směs medů ze zemí mimo ES",

- "směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES".

b) Pro účely směrnice 2000/13/ES, a zejména článků 13, 14, 16 a 17 uvedené směrnice, se podrobné údaje podle písmene a) považují za údaje podle článku 3 uvedené směrnice.

Článek 3

V případě filtrovaného medu a pekařského medu se na přepravních nádobách, obalech a v obchodních dokladech jednoznačně uvede celý název výrobku podle přílohy I bodu 2 písm. b) pododst. viii) a bodu 3.

Článek 4

Komise může přijmout metody umožňující ověřit, zda je med v souladu s touto směrnicí. Tyto metody se přijmou postupem podle čl. 7 odst. 2. Do přijetí takových metod použijí členské státy k ověřování souladu s touto směrnicí pokud možno mezinárodně uznávané schválené metody, například metody schválené v Codexu alimentarius.

Článek 5

Pro výrobky vymezené v příloze I nesmějí členské státy přijímat vnitrostátní předpisy, které nejsou stanoveny v této směrnici.

Článek 6

Opatření nezbytná pro provedení této směrnice, která se vztahují k níže uvedeným záležitostem, se přijímají postupem podle čl. 7 odst. 2:

- uvedení směrnice do souladu s obecnými právními předpisy Společenství o potravinách,

- přizpůsobení technickému pokroku.

Článek 7

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potraviny (dále jen "výbor") zřízený článkem 1 rozhodnutí 69/414/EHS [7].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 8

Směrnice 74/409/EHS se zrušuje od 1. srpna 2003.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 9

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. srpna 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Opatření se použijí tak, aby

- bylo od 1. srpna 2003 povoleno obchodovat s výrobky definovanými v příloze I, jsou-li v souladu s definicí a požadavky stanovenými v této směrnici,

- bylo od 1. srpna 2004 zakázáno obchodovat s výrobky, které nejsou v souladu s touto směrnicí.

Výrobky, které nejsou v souladu s touto směrnicí, ale byly označeny do 1. srpna 2004 v souladu se směrnicí 74/409/ES, však lze uvádět na trh do vyčerpání zásob.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 10

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20. prosince 2001.

Za Radu

předseda

C. PicquÉ

[1] Úř. věst. C 231, 9.8.1996, s. 10.

[2] Úř. věst. C 279, 1.10.1999, s. 91.

[3] Úř. věst. C 56, 24. 2. 1997, s. 20.

[4] Úř. věst. L 221, 12.8.1974, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení Španělska a Portugalska z roku 1985.

[5] Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 291, 19.11.1969, s. 9.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

NÁZVY, POPISY A DEFINICE VÝROBKŮ

1. Med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými (Apis mellifera) z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech.

2. Hlavními druhy medu jsou:

a) podle původu:

i) květový med nebo nektarový med

med získaný z nektaru rostlin;

ii) medovicový med

med získaný převážně z výměšků hmy

Celé znění zde:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32001L0110

Výpis podrobnějších informacích o změně "směrnice o medu" zde:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202401438

Změní se něco pro drobné včelaře? Jak to čtu tak asi ne. A velkovýrobci míchači šmakulát si stejně zase najdou nějakou cestu.

Článek 4b

1. Zřizuje se platforma, která se skládá:

a)

ze zástupců členských států, příslušných orgánů a určených laboratoří;

b)

z odborníků zastupujících relevantní zúčastněné strany v rámci dodavatelského řetězce medu;

c)

z odborníků zastupujících občanskou společnost;

d)

z odborníků jmenovaných na základě osobní způsobilosti, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice;

e)

z odborníků zastupujících akademickou obec, včetně vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších vědeckých organizací.

2. Platforma:

a)

shromažďuje údaje pro metody ke zlepšení kontrol pravosti medu, zejména metody k odhalování falšování medu, a to s ohledem na jejich možnou harmonizaci;

b)

poskytuje doporučení ohledně unijního systému sledovatelnosti s cílem zpětně vysledovat med k producentovi, který jej sebral, nebo k dovozci;

c)

poskytuje doporučení ohledně možné potřeby aktualizovat kritéria složení a další parametry jakosti stanovené v této směrnici;

d)

poskytuje doporučení za účelem zřízení referenční laboratoře Unie.

3. Platformě předsedá Komise. Komise přijme pravidla týkající se složení a pracovních metod platformy. Komise může ad hoc přizvat odborníky se specifickými odbornými znalostmi.“

A to jako předpokládáte, že ti nazelenalí bruselští vyžírkové a paraziti vytvoří něco, co bude dobré pro lidi, tedy pro včelaře?

Tak pro lidi nebo pro včelaře? To je rozdíl. Lidi chcou levný med, včelař chce co nejvíce peněz za med. A EU chce něco mezi, chce aby trh s medem nebyla až taková obchodnická šaráda a včelařům dává dotační úplatky aby mohly fungovat spolu s dovozy. Dotace pro zlepšení konkurence prodeje medu. A co je nejlepší když chce někdo zničit něco a má moc? Nalij do toho dotace a trh s danou komoditou se rozpadne do deseti let zaručeně. Takže jen dávám vědět, jak se ta EU medová směrnice více točí pro centrální rozhodování, tz. jedna laboratoř, jedna jakási platforma, následně jeden medový úřad EU, členská státní moc a plánování nemá sílu. Oto EU jde. A je zajímavé žít v tom likvidačním duchu a sledovat to a pozorovat a přemýšlet o ještě rafinovanějším způsobu který se neustále u prodeje medu děje.

Čím víc odborníků,tím rychlejší konec oboru.

Ne, nejde o to, že bude více odborníků, jde o to, že pokud někdo chce zlikvidovat oprávněný zájem hájit pravost medu, EU napadne jediné, hodit všechny zúčastněné strany sporu o pravost medu do jednoho pytle (viz minulý připěvek 4a, 1a-e)a udělat z něj orgán moci podle které bude EU jednat. Koho by taková geniální myšlenka napadla. 90 lidí to bude celkem. Už se těším kdo se za ČR do tohoto molochu přihlásí, za baliče je to snad i jasné. Ale pochybuji, že se bude chtít těch hádanic účastnit opravdoví znalci a odborníci medu v ČR. Půjde jen o zástupce kšeftu a dovozu medu. VÚ mezi nima.

Dobré ne? Už jsem se přihlásil jako odběratel novinek této užitečné platformy uličního výboru květin a výzdoby.

Proč se v konferenci neřeší melicitioza? Vždyť tu hrůzu včely nepřežijí ! Včely ve 4 nástavkách 39x24, 2x vytočen lesní med a matka zoufale běhá po plástu a hledá, kam by položila vajíčko. Některé toho natahaly domů i 40 kilo !
Vůbec nejde o ten nešťastný med - vylije se do kanálu, po rozmočení a vytočení. Ale jde o včely - současná generace utahaná, klást není kam a pokud se nechá melicitoza v úle, tak včely nepřežijou zimu.
Co takhle všechny plásty bez plodu vyndat, dát mezistěny a začít krmit. Tedy až ta obludná snůška skončí.

Plně s vaším příspěvkem souhlasím,tady je opravdu každá rada drahá.Na facebooku je momentální situace s melecitozou rozebírána ze všech stran s dosud žádným závěrem,jak postupovat a zachránit včelstva.

Melicitózu není třeba lít do kanálu.Namočit v sudu,vrátit pod včely,až to přetahají do medníku,průbězně odtáčet.
A navíc,co jste dělali,ze mate v úlech 40 kg cementu? Proč jste průběžně neodtáčeli,jakmile se to začínalo lesknout?

Na facebooku je momentální situace s melecitozou rozebírána ze všech stran s dosud žádným závěrem,jak postupovat a zachránit včelstva.<


Včely se nemusí zachraňovat, nejsou ohroženým druhem. Včely se ochraňují.

Na norské zimování by měl být čas minimálně do konce července. Pokud je na stanovišti k dispozici dostatek pylu.

Připomínka k zn.Gupa Doplňuji: v příspěvcích se nemluví o včelách ale o včelstvech a to je rozdíl.

v příspěvcích se nemluví o včelách ale o včelstvech a to je rozdíl<


Platí ale stále, že se včely nebo včelstva ochraňují před např. melecitozou, varoázou, zloději včelstev, loupežení včel, nemocemi, škůdci atd. Zachraňovat včelstva již s melecitozou je lidský mentální výpotek typu sluníčka a ošklivého mráčku.

Jak tedy včelstvo ochránit před melecitózovým přínosem?? To je právě součástí otázky. Tak v čem by mohla ochrana před trisacharidy asi spočívat? Jestli úroveň facebooku je malá, což takhle zkusit vyhledávat zde? Mele se to tu stále dokola s pravidelností asi jeden rok.

https://brnenska.drbna.cz/zpravy/30644-zlodej-ve-valticich-ukradl-nekolik-vcelich-ulu-z-medu-se-dlouho-netesil-majitel-v-nich-mel-lokatory.html#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Škoda, že nejde zveřejnit o koho šlo... Pranýř nebyl vůbec špatný vynález!

Svaz chce vyšetřovovat varoa ze zimní měli, na tom trvá, ted má na webu info, že pozor na přemnožené roztoča a hrozbu ztrát včelstev. Proč taková panika, když výsledky zimní měli byly v pořádku??????? Není se přece čeho bát Ne??????

Problém je spíš, čím chtějí potom na jaře přeléčit včelstva, kde roztoče najdou.
Pyrethroidy končí a jejich účinnost je nejistá.
Na kyselinu mravenčí bude moc zima, takže jedině šťavelka.

Problém je spíš, čím chtějí potom na jaře přeléčit včelstva, kde roztoče najdou.<

Na jaře je často mrtvo, není co zachraňovat, je to lokální a ztráty vychází z činností včelařů od slunovratu av podletí. A také záleží na ochraně od zemědělců v okolí. Vyzimovat to co se zazimuje, je loterie, s úspěšností asi 1:10. Jeden úspěch, 10x neúspěch. Takže nechápu kdo může do včelařství cpát peníze. A nebo je krást, protože mu všechny včely uhynuly. Uhynou mu přeci logicky znovu a pokud ho chytnou, tak s ostudou.

Nevíte, proč je v letním čísle 7 Včelařství tolik inzerátů na oddělky i jiné? Třeba "prodám 3 zazimovaná včelstva" Nebo přijímám závazné objednávky na oddělky, odběr květen a červen 2024".
Že by jarní inzeráty nestihli zveřejnit dříve než nyní v červenci?

No to je jednoduchý. Vsici se na to vrhly jako kobylky a řežou to hlava nehlava. I fol má inzerát že nabízí matky. Většinou měl vyprodáno....njn je přetlak
Ale co kdo nabízí za bordel jaké vlastnosti nikdo neřeší. Navíc pozor na prodej plemenného materiálu musí být zivnostak už. Takže tito rádoby podnikatele jedou načerno a v šedé ekonomice

To se ani nedivím, protože to je dnes jistější výdělek než z medu. Oddělky je možné s úspěchem dělat a prodávat i tam, kde je takový nedostatek včelí snůšky, že výnos medu je hodně nejistý. Oddělky se udělají na cukru a hotovo. A když je vedle nějaká větší plocha s kvetoucími rostlinami nebo když včelař nějakou větší plochu oseje a osadí pylodárnými rostlinami, mají oddělky k tomu cukru zajištěný i pyl.
Ale pořád je problém, proč jsou v tom červencovém Včelařství inzeráty typu "prodám vyzimovaná včelstva" nebo "prodám oddělky, odběr květen nebo červen 24". Takové inzeráty by měly být tak v dubnu.

To je jistější kšeft ale už je to na zivnostak a jako podnikatel. Tady se na to vrhli všichni ale asi to neprodaji jak je vidět z přetlaku nabídky.....

Rád bych věděl proč živnosťák? Argumenty ne JPP.

Podle mne to je šedá zóna, kde to není jednoznačné. není to totiž potravina, takže se nedá použít instituce prodeje Ze dvora.
Před lety jsem se na ty věci díval, pokud se to nezměnilo, tak na živnosťák by měla být opakovaná výdělečná činnost.
Například když někdo koupí látku, ušije z ní rukavice a ty prodá, tak ne. Když potom koupí další látku, ušije další rukavice a ty prodá, tak možná asi ještě ne. Když potřetí koupí látku, ušije a prodá, už je to podnikání.
Když udělá v sérii 5 - 10 oddělků a prodá, je to 5 - 10 x opakovaná činnost nebo jedna činnost?
Když na začátku května prodá přezimované loňské oddělky a potom udělá oddělky znova a v létě jich 5 - 10 prodá, je to opakovaná činnost nebo to pořád může být obyčejný prodej přebytků, když nejlepší oddělky použije pro sebe?
Když jeden rok udělá pár oddělků a prodá a druhý rok zase udělá pár oddělků a prodá, je to opakované podnikání nebo dvakrát jednorázové?

Oddělky může prodávat pouze zemědělský podnikatel. Jeto v zákoně jasně napsáno. Kvs na to dlabe takže anarchie. Je to stejné jako psi množiny akorát.

Oddělky může prodávat pouze zemědělský podnikatel. Jeto v zákoně jasně napsáno. Kvs na to dlabe takže anarchie. Je to stejné jako psi množiny akorát.<

Lze přesně citovat zákon? Ano-Ne? (nehodící se škrtněte)

Prosil bych odkaz? Konkretně stať a né obecně.Ze dvora mohu prodat třeba kraliky určité množství za měsíc a není k tomu třeba živnost.Určitě neřeší KVS živnosti na to tu máme jinou instituci. Co tak prodej třeba zeleniny a ovoce na trzích.

Kdysi jsem prodával tak jsem to zjišťoval. Co a jak. Takže Ne máš google

No vidíte nechci se vás dotknout,ale pro mne je to jen JPP odkaz neumíte dát pletete SVS s živnosťákem a nakonec asi tak jsem to vyguglil já nebo to někdo napsal a já to šířím.

Nechci se vás dotknout,ale je to co jste napsal jen JPP.Pletete kompetence KVS s Živnostenským zákonem.Na guglu najdu vše ,ale bohužel něco není pravda.

"Oddělky může prodávat pouze zemědělský podnikatel. Jeto v zákoně jasně napsáno. Kvs na to dlabe takže anarchie. Je to stejné jako psi množiny akorát."
a.
Podle mne to tak není. To by nemohl prodat třeba chovatel jedné, dvou koz kůzle třeba známým, aby si na zahradě udělali to kůzle na rožni. Nebo by si na to musel speciálně vyřídit živnostenský list, dostat datovou schránku atd. Což je blbost.
Přirozeně když má těch koz stádo, tak je asi nějaký živnostenský list na ten chov nutný. Akorát kde je ta hranice, kdy už je živnosťák nutný?
S oddělky to bude totéž.

Jestliže si dá někdo inzerát že přijímá objednávky tak je to jasný jak facka.....asi tak.

Vy jste zjišťoval když má izerát ,že přijímá objednávky tak ,že nemá registrovanou živnost nebo jen výkřik do tmy.

Jestliže si dá někdo inzerát že přijímá objednávky tak je to jasný jak facka.... To je ze Švejka, ne? A jestli ne, tak mě to taky pobavilo. Letos jsem si vyzkoušel prodat oddělky. Není nad vlastní zkušenost. Oddělky dělám každý rok pro sebe a vylepšuji si jimi chov. Dal jsem inzerát na Bazoš, vychválil jsem je jako všichni ostatní. Navíc jsem přidal možnost dovozu v blízkosti bydliště, 6rámkový oddělek cena 1700,- v půli června. Dopadlo to následovně. Inzerát si prohlédlo cca 80 lidí za 14 dní. Nikdo nezavolal, akorát mi napsal nějakej strejc z vedlejšího okresu, že on prodává odd. za 2400. Asi jsem mu kazil cenu, ale když jsem neprodal já, těžko prodal on o třetinu dráže. Potom mi ještě nabídl cukr za 26 kaček ve větším množství, dokážu ho sehnat o 5 kaček levněji. A jako poslední mi dal knížecí radu, že je melecitóza, abych si dal bacha. To, že někdo dělá objednávky je jen finta, aby to vypadalo, že má odbyt. Že je lepší kšeft oddělek než prodej medu si nemyslím. Jo a zem. podnikatel nejsem, předpokládám, že by mě úředník vyškolil a na zastřelení by to asi nebylo. Zdravím všechny čecháčky, právní znalce, závistivce a Mirky Dušíny

👍

Vážení přátelé, rozmnožovací chov včely medonosné Buckfastké, nabízí ze své nadprodukce matky plemene Buckfast generace F1. Od 6.7.2024 oplozenou matku za 590,- kč. Zasílám poštou do druhého dne nebo osobní odběr na adrese: Tomáš Polách, Peckova 61,Čejkovice 69615. mob. 792363481

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/188521214/vceli-matky-buckfast.php

Mám zvláštní zkušenost.Plásty plné melecitozního medu rozpouštím ve vodě v domění že roztok zkrmím.Naplnl jsem zkušebně 2 krmítka a čekal co se stane.Po týdnu kontrola a krmítka plná.Včely neodebraly vůbec nic.Později jsem pozoroval,že včely roztok ani ovíčkované plásty vůbec nezajímají. Vosy se ,ale zajímají velmi.Roztok mám ve vaně v lese přikrytý deskou a nekazí se.Používám ho do PET lahví jako lákadlo vos. Funguje to skvěle , za 30monut je tam 2cm vrstva vos. Není mi jasné proč plásty ani roztok tohoto medu včely nezajímá. Zkoušel jsem také udělat medovinu a kvasinky nic.

Není mi jasné proč plásty ani roztok tohoto medu včely nezajímá. <

Právě probíhající snůška lepšího zdroje sladin, koncentrovaný nenaředěný trisacharid a pro včelu nevhodný typ cukru, jiným typem cukru nebo medu, nebo je moc naředěný vodou, chybějící kohorta včel která se zajímá o úlovou práci, špatně umístěné krmítko, jiné aspekty třeba zdravotní stav dělnic, zdravotní stav královen.

Pro kvas je známo, že se problematické roztoky medů přiměřeně přilívají do bouřlivého kvasu.

A je to tady.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-opavsku-se-objevila-srsen-asijska-40483048

Asi cukr melecitóza včely neláká. Asi ho neumí ani strávit, i když je rozpuštěný a logicky ho neumí enzymy přepracovat na stravitelné cukry.
U velkých objemů kvasu se kvasinky musí nejdřív oživit a rozkvasit. Běžně je v návodech ke kvasinkám pro třeba 20 - 50 litrů, že se sáček suchých kvasinek nechá rozkvasit a namnožit do bouřlivého kvašení v litru, dvou litrech zaručeně spolehlivého a jiných organismů zbaveného roztoku, třeba sterilovaného ovocného moštu bez cizích látek a teprve potom se přilévá do vlastního kvasu.
Suché kvasinky ze sáčku přímo vsypané do vlastního kvasu, kde je spousta jiných mikroorganismů a tím konkurenční prostředí, fungují špatně nebo vůbec, protože než vůbec nabobtnají a obživnou, je jich hodně mikroorganismy zničeno a zbytek se neprosadí a zanikne, protože jich je málo. Musí se namnožit v tom jedno, dvou litrovém rozkvasu. Nebo pro větší objem namnožit v litru v nějaké flašce, druhý stupeň namnožit v několika litrech v malém demižonu a teprve potom dávat do vlastního kvasu.
Další možný problém je tepelný šok, suché kvasinky i živé kvasinky při míchání těch rozkvasů musí mít prakticky stejnou teplotu s kvasem, jinak zahynou.
Nebo další možný problém je nedostatečná výživa, kvasinky potřebují k množení a růstu draslík, fosfor a asi ještě pár dalších živin, viz živná sůl pro kvasinky.
Odhadl bych, že ten roztok melecitózy v zakryté vaně venku v lese se ve skutečnosti kazí, ale jinými mikroorganismy než jsou kvasinky. takže nekvasí, neunikají z něho bublinky, ale hnije či rosolovatí a stává se postupně chuťově hnusným a nepoživatelným .

Mezi Opavou a Ostravou, škoda, že neuvedli alespoň nadmořskou výšku, to může být cokoliv od 220 do cca 450m.n.m.

No, katastr uveden ve zprávě nebyl, to jste někde vyčetl že mezi Opavou Ostravou? neví někdo konkrétněji, jestli ty sršně přivezl kamion z dálnice, nebo to bylo v odlehlé vesnici?

V které vesnici nevím, ale píšou, že hnízdo, asi sekundární, našli na návsi v parčíku v jakémsi jalovci metr nad zemí.

článek je například tady

Mimo hlavní dopravní trasy...

https://www.youtube.com/watch?v=kwIKNsR824Q

Když dělá nad otevřeným úlem takové prudké pohyby a mlátí rozpěrákem na plásty otevřeného úlu, tak asi rukavice potřebuje. Stačí potom trošku vzrušivé včely nebo stačí nenormální teplota, jako nyní velké horko a i klidné včely se snadno rozruší. A v první řadě zaútočí na ruce. V zadováku by asi dělat nemohl vůbec, včely by ho do půl hodiny doslova sežraly.
Asi takzvaný nový včelař, co to dělá jenom pár let a ještě se manipulaci se včelami plně nenaučil.

Rukavice jsem ze začátku nepoužíval, ale dost to bolelo, tak jsem je měl asi 18let jako povinnou výbavu. Přestal jsem je nasazovat s příchodem zákazu (výměny za jiné) neonikotinoidů a jiných systemických insekcitidů. Prostě z roku na rok se včely postupně uklidnily. Nyní už tři roky ani nenasazuji kuklu. Tu mám připravenou jen při aktuální redukci a slučování stanovišť kvůli nevalně vyhlížející budoucnosti okolo ceny medu.

Já jsem rukavice používal tak 20 let, protože v místě bodnutí jsem na až tři dny otekl. Postupně se citlivost na bodnutí zmenšovala, choval jsem méně včelstev a taky, s výjimkou některých stanovišť byly včely stále méně divoké, tak jsem asi posledních 10 - 15 let rukavice přestal používat. A jako přechod jsem místo včelařských rukavic používal výrazně levnější pracovní rukavice. Jednu dobu třeba svářečské s těmi dlouhými manžetami, jindy třeba obyčejné levné polokožené prstové, ke kterýjm se manžeta přišila a později jen krátké rukavice bez manžety.
Jediný problém holých rukou je v tom, že si člověk ruce zapere propolisem a ten potom musí zdlouhavě čistit nějakým ředidlem.
Jsem teď trochu zvědav, jak to s tím otečením po bodnutí bude teď, protože v posledních letech bylo bodnutí málo a teď mám se včelami přestávku a včely si plánuji pořídit nejspíš až na jaře, jestli se to na bodnutí neodimunizovalo.

Mimochodem, jako lék proti otoku při bodnutí jsem kdysi jednu dobu používal cigaretu. Když člověk, který nekouří nebo kouří málo a tudíž nemá nikotin v krvi, si hned po bodnutí zapálí, drobné cévy v organismu se nikotinem zůží, včelí jed se před neutralizací dostane méně daleko od místa bodnutí a výsledný otok je tak menší a rychleji zmizí.

Vážení přátelé, nabízím k prodeji posledních 9 ks 3,5 kg smetenců se značenou matkou g. F1 Buckfast. Odběr od 14.8-17.8.2024.
Cena 3500,- Kč/ks.
Tomáš Polách, Peckova 61,69615 Čejkovice
mob. 792363481

Vážení přátelé, nabízím k prodeji posledních 9 ks 3,5 kg smetenců se značenou matkou g. F1 Buckfast. Odběr od 14.8-17.8.2024.
Cena 3500,- Kč/ks.
Tomáš Polách, Peckova 61,69615 Čejkovice
mob. 792363481

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/189621774/prodam-smetence.php

Kdo že starých včelaři používá rukavice. Mě je 68 roku a nikdy jsem je nepoužíval.....dnešní zlatokopové nedaří ne včelaři pro radost ale jen kšeft. Kdyby se aspoň fotili bez rukavic. Ale to ne jak rytíři řádu včelařského....

Bavfast je nelegální přece. Takže dávat sem takto inzerát je sebevrZda kolego......ale to asi víš sám.....

Nelegální, protože zastánci kraňky, komerční chovatelé matek si prolobovali kraňku. Jinak není žádný důvod, proč jinou rasu včel nechovat. Je to jako by si třeba pejskaři odhlasovali, že budou chovat jen vlčáky a chov jiných psů bude nelegální.
A přešlechtěné chovy s malou genetickou diverzitou pouze a jednostranně kraňkou je jeden z důvodů současných kolapsů a úhynů včelstev. Včelstva jsou vyšlechtěny jednoznačně na obrovská včelstva v mnoha nástavcích s vysokou produkci medu v prostředí s dostatkem včelí pastvy, takže v převčeleném prostředí s nedostatkem včelí pastvy selhávají. Třeba na vesnicích, kde na většině zahrad jsou dnes anglické trávníky a pár okrasných jehličnanů, je potřeba chovat právě slabší včelstva, co kilometr, dva kilometry, aby bylo opylování na té menšině zahrad, kde ještě nějaké ovoce pěstují.
Taky samotná kraňka může být problematická, je to včela geneticky navyklá na krátkou intenzívní dobu snůšky na horských loukách a dlouhé období 5 - 8 měsíců studeného zimního počasí, kdy je v úlu a nevylétá. Takže sice má v předjaří velmi intenzívní rozvoj a využije naplno vysoké zdroje v časném jaru, ale v dnešní realitě teplého klimatu v nížinách, kde se chová, "musí" létat a fungovat po většinu roku a v úlu v zimním režimu být jen krátkou dobu, 1 - 3 měsíce. To může taky přispívat k těm úhynům a citlivosti na varoa a viry.

Bavfast je nelegální přece. Takže dávat sem takto inzerát je sebevrZda kolego......ale to asi víš sám.....<

Nelegální je nabízet kraňku a nebýt členem ČSV. Podle zákona. Kdo není členem ČSV, si může chovat a nabízet, krom kraňky co chce.

§ 10

Plemenářské evidence
(1) Pro každé plemeno drůbeže, plemenných ryb a včel se vede jediná plemenářská evidence.

(2) Plemenářské evidence vedou podle řádů plemenářských evidencí uznaná chovatelská sdružení.

Legální,nelegální..Jde jen o dotace,a když se podíváte na mnohé výsledky plemenné příslušnosti z Pekařova,tak to stojí za to.Dotace tím správným přátelským směrem.

Legální,nelegální..Jde jen o dotace,a když se podíváte na mnohé výsledky plemenné příslušnosti z Pekařova,tak to stojí za to.Dotace tím správným přátelským směrem.<

Každý včelí genetický materiál dovezený na nové území má úspěch. Do doby, kdy začnou viditelné hybridizační negativa s autochtoními matkami. U včely černé to byla nesnesitelná bodavost a rozbíhavost po zkřížení s dovozy královen a rojů někdy okolo roku 1900.

Je fakt, že pokud je pravdou že se postřiky zredukovaly a zakázaly, jdou vidět výsledky v menší bodavosti.

Však o tom je právě přidání nového genetického materiálu a osvěžení genetického fondu. Přidat, zkřížit a dalších pár let odstraňovat nevhodné genetické kombinace. A nechat ty správné, které přinesou žádoucí zvýšení odolnosti a další zlepšení.

Hybridizace má stálé spojení s vědátory typu dovezu matku a zkřížím ji nebo ji vypustím.(důvod kšeft samozřejmě)

V minulosti velmi známá hybridizace krom původní včely černé na našem území a organizovali to samotné spolky kvůli "neplodnosti" včely černé, s jejímiž hybridy jsme měl tu čest okolo roku 1986 včelařit

A jinde ve včelařském světě je velmi známý termín afrikanizované včely. Opět stejný scénář, dovoz a křížení a genetické ovlivnění včely na úrovni kontinentu.

Takže mít tu nějaký ustálený typy linií, je myslím si v pohodě, pokud nějaký dovoz nezapříčiní např. vyšší mortalitu kvůli anatomii, fyziologii. Prý roztočíkovost včel porazila vedle používání akaricidů proti Varroa Jacobsoni i určitý tvar průdušnic v anatomii včely černé. (možná si to blbě pamatuji) U afrikanizované včely je genetika tak silná, že překonáná stále i dnes mnoho protizásad proti šíření nesnesitelných vloh. (obdoba bodavosti po hybridizaci u včely černé)

Však o tom je právě přidání nového genetického materiálu a osvěžení genetického fondu. Přidat, zkřížit a dalších pár let odstraňovat nevhodné genetické kombinace. A nechat ty správné, které přinesou žádoucí zvýšení odolnosti a další zlepšení.<

A jak si myslíš Radime, že to na úrovni plemenných knih probíhá. Jde o barter plus napojení na státní zdroje plus nějaký mecenáš plus nějaký kupce materiálu. To je šlechtitelská činnost ve včelařství. Potom jsou třeba u ovocnářů kontroly typu beru si stromky zadarmo a neustále a kontroluji správnost obrazně toho, co je uvedený na obalu a co je uvnitř obalu. Takže je to o šlechtitelích co manuálně dřou a nanich jsou napojeni šlechtitelé co si berou vzorky zadarmo a potom rozhodují o setrvání toho otrockého šlechtitele na trhu.

Je to prostě špatně. Podle výzkumů je nejspolehlivější udržovaný materiál ověřený místně lokalitou. Právě že čím vyšší dovoz, tím menší diverzifikace. To genetici moc dobře ví. Je to jako by činský národ měl nahradit svou genetikou celou populaci světa. Jenže člověk má více jak čtyři základní genetické typy které má včela medonosná, protože existovaly genetické hranice národů. Při sňatku čecha s např vietnamkou se mu sí brát v potaz možné zdravotní problémy dětí. Není dobré míchat a míchat a myslet si že to je správná diferzifikace. V případě velké pravděpodobnosti defektu je celý výběr poto zbytečný, myslet si že se něco vybere je logicky špatná cesta. A oproti tomu, existuje příběh, kdy. Jeden tulák někde v Alpách izolovaně po usazení v jedné lokalitě, zapříčinil v té lokalitě dlouhověkost lidí, protože přispěl svou genetikou do potomků které zplodil. Ta skupina byla tak izolovaná a dlouhověkkost tak významná, že se o tu lokalitu začali zajímat vědátoři a došli na tento závěr, genetika jedné vlastnosti se posiluje ostrovem a exluzí , ne propojováním rodin a inkluzí. Propopování je spíš testem výdrže než linie zanikne. Jak to sdělit obrazně, jako že řešíš otázku výdrže české specifické linie než ji pohltí a změní ta čínská, pokud je územně pohlcena čínskou populací.

V roce 86 už u nás byly včely v podstatě jednotné přešlechtěné kraňkou, ale ještě byla nějaká genetická diverzita, mezi včelstvy byly rozdíly, podle kterých se dalo na šlechtění vybírat.
To tak v roce 75 - 80 byla u nás hybridní směska, asi třetina včelstev měla znaky tmavé včely, třetina znaky kraňky a třetina znaky vlašky

u některých včelstev tichá loupež včetně migrací dělnic. Začnou brzy destrukce.

Spíš někde našly nějaký zdroj sladiny. Možná meduje nějaká louka se zlatobýlem nebo nějaká zeď zarostlá popínavkou.
Nebo jsou úly příliš velké a matka nedokáže celý úl naplnit svou vůní.
Co takhle využít osvědčených znalostí starých včelařů a pořádně zůžit česna?

nee, úly jsou přehřáté, brady vylezlé, uvnitř plod trpí suchem a je často v mnoha úlech opuštěný plod stím, že má bradu venku, jsou ve stínu samozřejmě, česna mám zúžené po celý rok, vzpomínám na p. Dvorského který psal že právě v tuto dobu pozorováním česen ví které včelstva jsou a budou OK a které budou KO, už několikátý rok nechávám včely na medu co si donesly, je ho dost, takže nekrmím, nebo jen přeložím kvalitně těžké, vybraný z medníků který se mi nechce už dávat do medometu, je to velký rozdíl krmit a nekrmit cukrem, a nebo mednými plásty, jde o ten klid na stanovišti a velké rozdíly mezi chováním včelstev na česně, Dvorský si to spojoval s mednou komorou po celý rok

Tak když jsou úly venku a ne ve včelíně a na slunci, tak se v současném horkém počasí snadno přehřejou. Navíc když dnes to není jako dříve, kde všude byla nějaký bažina, pramen nebo jiný zdroj, ze kterého by včely braly vodu na ochlazení úlu.

Já česna zužuji až když není snůška a je slídění a to klidně i jenom na jednu včelu a dbám, aby včelstvo ovládalo česno. A většina včelstev mi tak končí spíš pozdě na podzim a v zimě tím, že ty včely neudělají zimní generaci a prostě odejdou než vyloupením.

Jo včelaři nyní perou do včel kyseliny, přitom ví, že aby včelí žaludek mohl strávit pylové zrno a tak z něj dále uložit tzv. tukový tělísko, musí mít žaludek alkalický stav pro narušení pylových zrn aby se natrávilo a živiny přešli dál přes krev do zásobáren. Ale včelař je "chytřejší" dá včelstvu záchranné kyselinové clony, naleje do nich kyseliny, jalový cukr, občas to i smíchá dohromady jako krmivo, myslí si že snůška stačí a že to včelstvo přežije. Ono to přežije, ale královny to zpravidla nevydrží a pokud královny plodí nemocné dělnice už od položení vajíček, včelstvo to prostě vzdá a emigruje do věčných lovišť.

Já jsem právě kyseliny do včel nedával. A ostatně pokud to je s těmi kyselinami, co se týká včelího žaludku zvratný proces, neml by v tom být žádný problém.
Spíš se mně zdá problém v tom, že v přírodě není pylu. Dříve neexistovalo včelstvo, které by nemělo v jakoukoliv roční dobu aspoň půl plástu 39 x 24 pylu. A když se odebrala nebo ztratila matka ve včelstvu, tak za 2 - 3 týdny bylo prakticky ve všech plástech, kde dříve byl plod, celé pláty pylu. To dnes vůbec není. Včely pyl sice nosí, ale většinou jenom zrána, pak už zřejmě květy vyberou a nenosí nic a co donesou, prakticky hned spotřebují.

A jinak co jsem slyšel, tak třeba léčení kyselinou mravenčí má údajně včelstvo ozdravovat.

Destrukce začínají tam, kde na to včelaři s.rou. Není problém taková včelstva včas zrušit. Také nekrmím roky cukrem, ani oddělky a mám klid, tedy relativní.

Dvorský měl pravdu i skrz léčení. Už několik let revitalizuji část včelstev jen zootechnikou a v porovnání s ošetřovanými varroacidy se jeví podzim co podzim mnohem lépe. Mám více kontrolních skupin a mohu porovnávat. V podstatě jde o velmi jednoduché zákroky v pravý čas kopírující apis cerana. Ještě chci jeden rok ověřovat a když to klapne, vypustím chemii úplně. Byl bych rád kdyby to vyzkoušelo v praxi více včelařů.

Samozřejmě tu revitalizaci dělám po jarní snůšce a nejpozději před lípou. Tedy v období, kdy 99 % včelařů spí a nic neřeší, aby se pak v srpnu probudili u kolapsů. Rozhoduje se vše na přelomu května a června, letitá zkušenost.

Myslíte stěhování na nové dílo, něco jako norské zimování v sezóně?

V podstatě jde o falešné hnízdo, odebráni plodu a dělení včelstev. Likvidace napadeného plodu v pravý čas. Všechno to LD dávno popsal. Kdo chce, ten si to najde a naučí uplatňovat. LD předběhl dobu o desítky let, přitom je vše docela jednoduché a logické, ale včelaři jsou hypnotizovaní jedy.

No, spíš než hypnotizováni jedy včelaři nechtěli v sezóně, kdy se má produkovat med, věnovat další pracovní čas na další zásahy do včelstva a to ještě takové zásahy, které v té době sníží využití snůšky.
Ono to totiž ještě poměrně nedávno stačilo, udělat na jaře zásah proti rojené a v létě proti varaóze a potom na podzim a v zimě léčit a to stačilo. A jinak stačilo v sezóně jen čekat, až včelky naplní plásty a potom točit.
A nejsou tak dávno doby, kdy skoro doslova stačilo na jaře vzít ze včelstva po jednom rámku s plodem a včelami a dát do úlku a potom odejít a v létě z deseti takových úlků jich bylo 8 plné včelami, zásobami a s novou oplozenou matkou. bez jakéhokoliv podněcování a dokrmování cukrem.
Ale vypadá to, že asi už je jiná doba a že zásahy v sezóně, které zvýší pracnost a omezí přínos medu budou kvůli zvýšení životaschopnosti včelstev nezbytné.

Tak bez práce nejsou koláče. Výnosy to moc nesníží, bohatě se vše vrátí na pozdních snůškách a díky množení je včelstev neustálý nadbytek. Když přeléčíš a zakrmíš, tak de facto odepíšeš jakýkoliv další med. Já můžu takto pro med kdykoliv během roku. A pozdní snůšky jsou díky teplým podzimům u nás konstantou. Ale já vím kolik prodám, podle toho mám určitý počet včelstev, takže výběru to co potřebuju a zbytek můžu kdykoliv použít pro včely nebo to sebe. Ale hlavně jde o kvalitu a ta si zákazníka najde.

Souhlasím, bez práce nejsou koláč.
Já jen že pamatuji období, kdy byly snůšky soustavně od řepky na jaře po medovici a jetel do poloviny srpna a krmilo se a připravovalo na zimu až potom. A to podle článků některých včelařů nebyl problém nechat zpracovat dopředu nějaké plásty se zásobami a využívat tak pozdně srpnovou až zářijovou snůšku z invazivního celíku nebo křídlatky nebo slunečnice topinambur. Nebo i jiné, kdyby byly podmínky, například pozdě na podzim silně meduje břečtan či popínavka loubinec či jak se to jmenuje pětiprstý či tříprstý. když rovnou pominu pozdní medovicovou snůšku, která bývá melecitózní nebo možná snůšku ze zeleného hnojení např hořčicí. Nebo pokud se nechá rozrůst na chráněných místech vřes.
Ty snůšky prostě byly i bez takového ozdravovacího zásahu v sezóně. A to už jsem nedávno četl článek s rozhovorem s nějakám hodně mladým progresívním včelaře a ten mluví o krmení na zimu a tudíž ukončení snůškové sezóny už v červnu jako o normální věci.

Krmení, léčení je taky práce, tak možná na tom nejsem tak špatně. Když beru jarní med, rovnou udělám zásah proti kleštíkovi. Navíc pracuju na tom jak prodat co nejvíc medu v plástech a celkem se daří. Momentálně jsem na cca 15 % produkce co jde na prodej jako plástečkový. To by odbouralo to nejhorší a nejpracnější na včelařině. Samozřejmě to nikdy nebude 100 % a u jarního s řepkou to ani nejde, ale i tak je to úspora času a energie. Chtělo by to větší propagaci a nabídku pro veřejnost i od ostatních včelařů. Mám zákazníky co na to hleděli nedůvěřivě a teď to berou pravidelně. Tady se obecně u nás vše točí v kruhu a málokdo udělá něco nového nebo něco navíc. Nemám rád tuto stagnaci, je třeba neustále zkoušet něco nového a snažit se inovovat, vylepšovat.

Můžu se zeptat kolik je váš kmenový stav včelstev k 1.5.posledního roku. Díky za odpověď.

>100

,,V podstatě jde o falešné hnízdo, odebráni plodu a dělení včelstev. Likvidace napadeného plodu v pravý čas. Všechno to LD dávno popsal. Kdo chce, ten si to najde a naučí uplatňovat. LD předběhl dobu o desítky let, přitom je vše docela jednoduché a logické, ale včelaři jsou hypnotizovaní jedy."
------------------------------------------------------------

No já nevím, ale nejsou lepší ty jedy než takové nepřirozené umělé zásahy a rozebírání včelstev? Z pohledu marketingu nebo pro hypnotizované eko-envirofanatiky je to lepší a oproti konkurenčním jedařům máte bio med, ale dlouhodobě se stejně nic nevyřeší, vše co doposud řešila chemie, to teď vy pracně odstraňujete plod a ozdravujete.

Vidím to takto.
Nejlepší varianta je když všelstvo žije bez podání čehokoliv to je ideál. Horší varianta je udržování na chemii. Ještě horší varianta je omezení chemie na minumum a klíckování matek ... tedy umělý zásah do přirozenosti. A nejhorší varianta je odebírání plodu, přemetání, norské ziování a podobné nesmysly absolutně odtržené od přirozenosti včelstva.

No já nevím, ale nejsou lepší ty jedy než takové nepřirozené umělé zásahy a rozebírání včelstev?<

Je potřeba si přečíst motto této včelařské konference na www.vcely.or.cz (červeně napsáno)

A uvědomit si, jestli nepřirozeno, které si myslím že se děje, je ale přirozený děj běžně vyskytující se přírodě u včelstev při nechovu včel. Jen je prostě špatně moje představa ovlivněná penězi a tzv. optimalizací chovu a předsudky.

A nejhorší varianta je odebírání plodu, přemetání, norské ziování a podobné nesmysly absolutně odtržené od přirozenosti včelstva.<

https://youtu.be/fHk6ntN4DFk?t=2099

A nejzajímavější ohledně chovu včel je to v čase 35:50

https://youtu.be/fHk6ntN4DFk?t=2150

Včelařské motto ještě přečtu - je česky :-)
A kdo je autorem toho výroku?

Včely snesou opravdu hodně, to nepopírám. Jde o to, co tím ozdravováním zootechnickými zásahy se má z dlouhodobého hlediska dosáhnout. Není to jen výměna závislosti na chemii za jinou závislost na zootechniských opatřeních? Možná jsem to špatně pochopil nevím.

Prosím o vysvětlení vaší zkratky LD.jsem starý včelař a neorientuji se.
Děkuji.
Přeji příjemný den

LD tedy Leoš Dvorský

I to je úhel pohledu. Ono těch zásahů moc není, v podstatě 1 za rok. Můj úhel pohledu je, že naše úly a náš chov včel se v přírodě běžně nevyskytují. U ozdravného zásahu se tak napodobuje to, co by se v přírodě v přirozeně menších dutinách každý rok událo. Za celé ty roky včelaření roje neošetřuju a odešlo jich asi tak na prstech jedné ruky. Prostě přerušením plodové křivky uprostřed sezóny je roztoč porešený, už se nikdy v daném roce tolik nenamnoží. Pokud to podpoříte nepřirozenou likvidací prvního zavíčkovaného plodu, pak už vůbec ne.

Co píšete o včelstvech co přežívají bez ničeho, zkouším od roku 2012 a stálo mě to určitě přes milion korun. Investoval někdo na hledání varroatolerantních včelstev víc? Závěr, bez podpůrných opatření ke to nereálné v mašich nepřirozených úlech

Pokud si vzpomínám, tak i LD uvažoval o zootechnických opatřeních jen jako dočasného podpůrného prostředku, cíl byl včelstvo bez jakéhokoliv zásahu, nějaké výsledky dosáhl, nebo se pletu? Samozřejmě rentabilita takového chovu je v záporných číslech, viz. vaše promrhané prostředky a mnoha dalších včelařů s úhyny a výnosy. Ale co nám zbývá, Dol na to prdí úplně, raději staví další halu na léčiva.

Takže včelstvo bez chemie a dalších zásahů - dosažitelná realita nebo jen utopie?

V podmínkách námi zkonstruovaných úlů a námi obhospdařovaných chovů a s výhledem zachování rentability včelaření jako prostředku obživy včelaře utopie.

Nevnímám ty prostředky jako promrhané. Kdybych si neprošlapal všechny ty cestičky, tak nejsem tam, kde jsem teď. Takže já osobně jsem spokojený.

Včela v přirodě přežije. Vždy se velká část včelstev z malých přírodních dutin vyrojí a některé roje přežijí. To je základ. Pak už je to na dlouhé povídání o detailech a tady na to není prostor. Vše již bylo řeceno. Bez chemie bez ozdravných zootechnických opatření je chov tady a ted nemožný. Třeba se to změní, když tomu půjdeme naproti. Zootechnika jen napodobuje přírodu tam, kde naše touha po maximálním výnosu jde proti přírodě.

Ono představovat si včelstvo jako věčně žijící kontinuum dle Jakubiskovi Tisícročné včely asi nebude blízké realitě. Každé má vymezenou životnost. A buď se ozdraví samo bez zásahu včelaře, nebo je nutný zásah. Je dobré to sledovat. Některá včelstva umí vyvolat plodovou pauzu třeba uprostřed léta. Některá umí grooming. Někdo zase sledoval, že včely topí na 42 °C. Příroda má tisíce mechanismů jak nastolit rovnováhu... Opravdu není nutné dělat vše podle šablony, ani tu zootechniku. Uvádím to jako možnost a cestu, která velice dobře funguje. A když se včelař naučí používat to opatření jako nástroj v pravý čas, je to tisíckrát lepší než chemie a chemie nebo klíckování + chemie.

Nejsem žádný začínající včelař.Dělám to od roku 1965 a rukavice použím asi posledních 20 roků. Důvodem je propolis a ruce od něj upatlané.V lese nemám jak je umýt a pak jedu domů autem a nechci upatlet všechno okolo.

"Můj úhel pohledu je, že naše úly a náš chov včel se v přírodě běžně nevyskytují."
Žádný trochu víc vyšlechtěný a užitkový chov se v přírodě běžně nevyskytuje. V přírodě je nejdokonalejší ta populace, která dokáže shromáždit zdroje tak akorát ke svému přežití. Plus nějaký malý přebytek, protože přebytek škodí přežití druhu o něco méně než nedostatek. Větší odchylky obojím směrem je v přírodě degenerace, která způsobuje nebo urychluje hynutí druhu.
Pokud druh v přírodě nedokáže shromáždit dostatek zdrojů na své přežití a další rozmnožování, tak začne vymírat, to je jasné. Pokud v přírodě shromažďuje nadbytek zdrojů, tak dle zákonů rovnováhy a akce a reakce se ten druh vystaví většímu tlaku predátorů, patogenů, takže má vyšší úmrtnost. A kvůli vyšší potřebě zdrojů hyne na jejich nedostatek v místech, kde šetrnější příbuzní té linie nebo druhu bez problémů žijí.
Například genetická mutace způsobující výrazně vyšší osvalení skotu a tudíž vyšší produkci masa se před nějak 100 - 150 lety objevila tuším v Belgii a byla člověkem vyšlechtěna v rasu s výrazně vyšší masnou užitkovostí, ale v přírodě to je degenerativní mutace, protože ta zvířata jsou možná o trošku silnější, ale určitě výrazně pomalejší a v přírodě by je tak rychle vybili predátoři. Dnešní vyšlechtěné slepice jsou z pohledu přírody degenerace, masná plemena jsou pomalá na zemi a nemají šanci predátorům uletět, nosná plemena instinktivně věnují po celý rok většinu energie shánění potravy a kladení, protože snášejí tak 20 x víc vajec než je potřeba pro zachování druhu a tím je predátoři taky snadno uloví....
Dnešní vyšlechtěná kraňka je z pohledu přírody taky určitá degenerace. Včelstvo potřebuje jít do zimy na konci listopadu tak s deseti, dvaceti kily zásob, víc určitě ne, víc je v přírodě spíš přítěž právě kvůli predátorům v zimě. Když pominu zásoby na rozmnožování - rojení, tak by včelstvo mělo po nanesení cca 10 kilo zásob zvolnit a po nanesení cca 25 kilo zásob přestat křečkovat zásoby úplně, nosit sladinu jen pro okamžitou potřebu včelstva. A taky takzvaná spořivost by měla být výrazně menší. Ostatně řekl bych, že když ještě včelstva nebyla úplně přešlechtěná kraňkou, byl tady mix ještě s původní tmavou včelou a vysokou genovou diverzitou, tak tomu u velké části včelstev bylo.
Dnešní vyšlechtěná kraňka, když je dost zdrojů, nosí a nosí a kdyby to včelař nevybral, zanesla by i plodové plásty. Včely má tak upracované a když zanese plodové plásty, tak je i bez další generace nových včel. A když naopak po snůšce zdroje nejsou, dnešní kraňka přestane plodovat, aby na úkor své budoucnosti včely nechaly včelaři nějaký med. Vznikne tak úl s nedostatkem včel, ale pořád s pár kily zásob, které přilákají zlodějky. "Ušetřené" zásoby tak přece jen k plodování poslouží, ale přes zlodějky a v jejich úlu.

Ji císař Pán daval včelařům 7kg cukru proti povinné dodávcemedu na frontu. a ještě v padesátých letech to bylo běžné zimovalo se na 7, nejvýše 9 rámcích. Na jaře se dle potřeby přikrmilo. Tato starost byl odstraněna přidáním dalších rámků zaaob na zimu pro rychlejší jarní rozvoj kvůli výnosům z řepky.