V podstatě vyhovuje všechno, co se Vám podaří v různých hobby marketech koupit. Je potřeba, aby kompresor měl na vstupu minimálně 50 ltr vzduchu za minutu, i ty nejlevnější typy za cca 4 tis. Kč mají 150, takže v tom problém není. Dostatečného tlaku dosahují také. Jediným omezením u těchto levnějších typů bývá to, že by motor měl pracovat maximálně 50 % provozní doby. To se také podle mých osobních zkušeností s jedním aerosolovým vyvíječem při použití acetonu docela daří.
Všechny kompresory mají standardně koncovku na rychlospojku, samičí kus na kompresoru. Tam je problém, protože VÚVč při výrobě vyvíječů nerespektuje normy a samičí kus je i na vyvíječi. Budete muset upravit hadici tak, aby měla samčí kusy rychlospojky na obou koncích. Jde to docela dobře, příslušné díly mají hobbymarkety hned vedle kompresorů.
Lněnička
"ČSV - Odborné oddělení" (Cesky svaz vcelaru)
(Kompresor by měl být bezolejový, aby neznečišťoval aerosolový vyvíječ. Výkon motoru musí být alespoň 0,75 kW, což je většinou splněno i u levných výrobků.)
Potravinářské nátěry pro vnitřek medometu a ostatní medařské pomůcky
Pokud se jedná o vyspravení dna, aby to neteklo, tak Eprosin E 25 (dříve E20) je dobrý, nahradí to cínování, jako tmel je trvanlivý a drží to dobře, celkově dno vyspraví a zpevní spoj, staré medomety neměly ani základní falc, jen plech na plech a zacínování. Nejvhodnější je bílý odstín. Je to k dostání v Barvy laky, vyrábí SINDAT Plzeň, nevím, proč se nedá sehnat jinde, u nás problém není. Pokud medomet teče, dá se i zespodu (vně medometu) nanést silikon, sklenářský nebo akvaristický, s dobrou přilnavostí k hladkým materiálům.
Pokud se má jednat o nátěr, pak je lepší zvolit ne tmel, ale barvu, jediná na našem trhu k dostání je barva BISIL, která - co vím - jako jediná splňuje kritéria pro přímý styk s potravinami a pitnou vodou. Svou roztíratelností (jednosložková na vzduchu zasychající) se s ní dobře pracuje, vyrábí se hned v několika odstínech (pro naše účely je nejvhodnější bílý).
Všude se to musí pořádně očistit, je dobré po mechanickém obroušení (zdrsnit povrch) i plochy umýt technickým benzínem.
Nevýhoda - dvousložkové barvy vytvrdnou i ve spárách starých košů, jednosložkové tam můžou mít problém s vysycháním.
Na plášť je lepší BISIL, na koš EPROSIN nebo to na koši zkombinovat.
Pokud se použije prášková barva, požádat při vypalování nastavení pece na nižší teplotu cca. max. 170 st. C (tání cínu).
Jaroslav Vodička
Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a nestéká. (Lněnička; 2699)
Další dobrou variantou na vnitřní i vnější ošetření dřevěných stěn úlu je vodou ředitelný Dixol (má atest i pro nátěr dětských hraček, tedy splňuje ty nejpřísnější hygienické požadavky). Je to kvalitní ekologický lazurový nátěr na dřevo; celkem levný. (První nátěr provést vodou mírně naředěnou barvou, druhá nátěr neředenou. Nutno dodržet minimální teplotu prostředí při aplikaci - 10 stupňů.) (Viz např. 2731)
Z bezbarvých laků na nátěr vnějších stěn úlu (např. palubkových) je možno zmínit i Lovoferm. (Nutno asi tak jednou za tři až pět let obnovit.)
Často se k venkovnímu nátěru používá i Luxol (ne bezbarvý, pouze barevný), protože dřevo skrze něj dýchá - nátěr je propustný pro vodní páry (používají jej někteří profesionální včelaři). Jeho vhodnost je však vzhledem k chemickému složení tohoto nátěru pochybná. (Na vnitřní nátěr úlu nepřipadá tento přípravek vůbec v úvahu. To je lepší nechat vnitřní stěny úlu bez ošetření!)
Dostal jsem odpověď z fy Balakom na můj dotaz ohledně složení (obsahu pesticidů) Luxolu, zde je:
"Luxol neobsahuje žádné fungicidní ani pesticidní látky. Obsahuje nepatrné množství kobaltu ve formě organické soli (používá se jako tzv.sikativ -
látka urychlující zasychání barvy)
Ing. Oldřich Miždoch."
Tedy příznivá zpráva. Ovšem pro nátěr úlů Luxol vhodný není, jak jsem už psal, obsahuje (solventní) naftu a kdoví co ještě. Takže když máme pro nátěry úlů z čeho vybírat, raději volme úplně nezávadné nátěry - disperzní barvy!
K. Čermák
Na vnitřek úlu používají někteří včelaři včelí vosk rozpuštěný v benzínu (nikoliv však v automobilovém), nebo propolis v lihu (nebo v acetonu). Podle zkušeností však úl vydrží i bez jakéhokoliv nátěru vnitřku. Alespoň pak lze vnitřek úlu dezinfikovat ožehnutím plamenem z letlampy (a ožehnutím se také impregnuje).
Průhledné nátěry, které nejsou určené na venkovní prostředí, nejsou odolné proti UV záření. UV záření ze slunečního osvitu jimi proniká v celé jejich hmotě a rychle je ničí, ztrácejí průhlednost, šednou a drobí se na prášek. Platí to pro bezbarvý luxol, lněnou fermež, v podstatě jakýkoliv průhledný lak do vnitřního prostředí, ale třeba i pro včelí vosk rozpuštěný v acetonu. Barvy do venkovního prostředí vždy musí obsahovat látky, které před působením UV záření chrání. (Radim Polášek; 5153)
Potřeba orientačních nátěrů je relativní. Pokud má někdo jen několik včelstev anebo více včelstev, ale umístěných včelnicově po malých skupinkách cca 4-5 na větším prostoru, nejsou orientační nátěry tolik důležité. Kraňka patří k plemenům s velmi dobrou orientací. Pokud je ale hodně úlů v dlouhých řadách vedle sebe nebo i ve dvou nad sebou (velký včelín, kočovný vůz), jsou orientační nátěry potřebné. Jinak dochází ke značnému zalétávání. To s sebou nese problém nevyrovnanosti síly včelstev, vyšší rojivosti posilovaných včelstev, roznášení roztočů aj. nemocí, atd. Pro toho, komu záleží na co nejpřesnějším hodnocení síly a jarního rozvoje včelstev apod. a výnosů pro potřeby selekce, je omezení zalétávání nutností! Nemusí být natřeny celé přední stěny úlů, stačí kolem česen. U nástavkových úlů to řeším tak, že barevně jsou natřena pouze vysoká dna. Nástavky jsou všechny natřené stejnou barvou (pinie, tedy světlejší odstín, tlumí přehřívání úlu v létě)... Protože jsou úly ve skupinách po 5 a mezi nimi je mezera asi 10 cm a v okolí vždy nějaký strom, keř, apod., orientují se včely i v takové situaci dobře. (K. Čermák; 2759)
Ani ne tak barva, jako střídání kontrastních ploch (teda podle amerických výzkumníků z posledního desetiletí): jeden úl bílý s velkým černým čtvercem, vedlejší se dvěma trojúhelníky, další s kruhem apod. Podrobnosti (a zajímavé!) v archivu www.honeybeeworld.com/BEE-L, thread "Colour recognition" z ledna 2003. (2737)
Vhodné je také škrobové lepidlo na tapety (zjistil jsem, že i na letáky :-). Po rozpuštění se natře štětcem na hladkou plochu (sklo, obkladačka, lamino) a etiketa se o tuto navlhčenou plochu "otře". (vojta 2740)
Velmi dobrý je i pro tento účel Duvilax. Papírovou etiketu školním štětcem natřete na obou jejích okrajích a trochu uprostřed (nemusí se natírat celá plocha) a přiložte na sklenici, prstem trochu přitlačte. Drží hned, tedy ještě před zaschnutím. Lepidlo Duvilax je hygienicky i zdravotně nezávadná disperze, jak je na jeho obalu nepsáno. Při mytí sklenice a odstraňování etikety se ulpělé lepidlo sice nerozpustí, ale snadno se dá nožem odškrábnout. Lepivý účinek mají i disperzní barvy, tedy na lepení etiket na sklo se jistě dají také použít - zkoušejte. (K. Čermák; 2739)
Především odkazujeme na www.vcely.or.cz/files/fumigace.htm
Zde uvádím soupis rad a pokynů, které už mnohokrát zazněly, ale opakovaně jsou (každoročně na podzim) předmětem dotazů.
Rozvrh podzimního ošetřování:
Základní formou boje proti Varroáze jsou tři ošetření provedená postupně v průběhu podzimu a začátku zimy (od 10. října do konce prosince; lépe: do vánoc). Ošetření se provádějí buď fumigací nebo aerosolem.
S prvním ošetřením není vhodné otálet, ale je potřeba provést jej fumigací hned v říjnu (využít teplého říjnového počasí nad 10 stupňů).
Odstup jednotlivých ošetření by měl být alespoň 10 dnů.
Poslední ošetření je vhodné vykonat v prosinci, ale vzhledem k tomu, že je otížné najít den, kdy včely rozvolní zimní chumáč, je nejlepší použít alespoň na toto poslední ošetření aerosol.
Při ošetřování by neměl být ve včelstvech plod. Zvláště u posledního ošetřování je nepřítomnost plodu naprostá nutnost! (Jinak je boj proti Varroáze neúčinný, protože se poslední roztoči drží v zavíčkovaném plodu, kam se za nimi účinná látka léčiva nedostane ani při fumigaci ani při použití aerosolu.) Proto je vhodné čekat s posledním ošetřením do prosince (nejlépe tak do poloviny měsíce), kdy je největší pravděpodobnost, že včelstva neplodují.
Kvůli uspíšení podzimního ukončení plodování je vhodné včely na dobu podzimu neuteplovat.
Přednášející pracovník Výzkumného včelařského ústavu pravil: Jestliže je ve včelstvu jeden jediný roztoč, a pakliže je ve včelstvu jediná buňka zavíčkovaného plodu, tak je onen roztoč nejspíš v ní.
Provedení ošetření fumigací:
Důležité je, aby léčivo bylo podáváno ve správném množství - ne více, ne méně (tj. 2 kapky Varidolu na jeden nástavek). Menší množství účinné látky napomáhá vzniku roztočů rezistentních (odolných) vůči léčivu. Větší množství nadměrně kontaminuje vosk (léčivo zůstává ve vosku, v průběhu příštího roku si na něj pak noví roztoči zvykají a tím opět vzniká nebezpečí vzniku rezistence).
Po vložení zapáleného doutnajícího papírku musí být úl uzavřen a musí těsnit (jinak léčivo uniká z úlu, koncentrace se snižuje a výsledek je stejný, jako když je léčiva podáno menší množství). Hlavně uzavřít spodní větrací síť, česno a očka! Úl musí být uzavřený ještě hodinu po provedené fumigaci. (Není potřeba mít obavy, že by včely hodinové uzavření nepřežily.)
Papírek (pásek) nesmí hořet, ale jen doutnat. Doutnání musí probíhat po celé šíři pásku. Musí být umístěn ve svislé poloze. Léčivo má být nakapáno do vyšší poloviny papírku (ne u jeho spodního okraje). Léčivo totiž nesmí být při hoření papírku spáleno, ale jak se k němu zespodu přibližuje žhavá doutnající zóna, tak se vlivem tepla stoupajícího vzhůru odpaří ještě těsně před tím, než k němu doutnání dorazí.
Doutnající papírek má být umístěn v mezeře (asi 4 cm) po vyjmutém krajním plástu na hřebíku zapíchnutém asi doprostřed do plástu (v horním nástavku); má být vzdálen 2 cm od stěny a 2 cm od plástu. Musí viset svisle (ne šikmo). Spalování pásků s nakapaným léčivem umístěných nikoliv svisle, nýbrž šikmo či dokonce vodorovně, je málo účinné (větší či menší část léčiva se neodpaří, ale spálí se; léčení je pak neúčinné, resp. málo účinné). Pásky neumísťovat do sklenic, plechovek, kuřáků a pod. Na studeném povrchu těchto předmětů se nedefinované množství odpařeného léčiva ihned kondenzuje a tudíž se nerozptyluje v plynné formě v prostoru úlu; klesá tím účinnost ošetření.
Venkovní teplota by správně měla být nejméně 10 stupňů C. Nelze-li toho dosáhnout, musí být teplota alespoň 8 stupňů za předpokladu, že v předcházející noci nebyl mráz a tato byla teplota dosažena už několik hodin před provedením fumigace (např. byla dosažena k poledni, trvala přes poledne a fumigujeme odpoledne). Při osmi stupních venkovní teploty se začíná pomalu rozvolňovat zimní včelí chumáč, jenže na změny venkovní teploty reaguje chomáč v úle se zpožděním. (Při fumigaci za těchto hraničních podmínek dělají někteří, že pro lepší a rychlé rozvolnění včelího chumáče po vložení doutnajího pásku zabouchají na úl nebo s úlem zatřesou.)
UPOZORNĚNÍ: Je-li včelstvo při fumigaci staženo do zimního chumáče, pak ke včelám uvnitř chumáče účinná látka z fumigace nepronikne! Podmínkou smysluplnosti ošetření formou fumigace je, aby včely nebyly v chumáči anebo aby se před (či při) ošetření chomáč rozvolnil (viz o tom výše).
Včely stažené do zimního chumáče je možno ošetřovat pouze formou aerosolu (za použití acetonu) a to až do mrazu minus pěti stupňů Celsia.
Lahvička s Varidolem nesmí zmrznout (mráz přípravek ničí).
Při ošetřování musejí být v úlech podložky, které se druhý den po provedeném ošetření očistí. Po posledním (třetím) ošetření je potřeba dbát na to, aby byly podložky pečlivě zbaveny spadaných roztočů, a pak je nutno podložky vložit zpět a sbírat na nich zimní měl, kterou v lednu sesypeme do směsného vzorku stanoviště a odevzdáme na vyšetření (je to povinné a důležité).
Podrobnosti viz na oficiálních návodech k léčivům.
Návody pro boj proti Varroáze (stažené sem z webových stránek Výzkumného ústavu včelařského v Dole):
Návod
k ošetření včelstev přípravkem VARIDOL FUM sol. ad us. vet. (formát souboru: RTF pro MS WORD, 12 k)
Technologický postup ošetření včelstev proti Varroáze AEROSOLEM (formát souboru: PDF, 137 k)
Příloha metodického návodu č. 3/2001 k prevenci a tlumení varroázy včel
pro období 2002 až jaro 2003 (formát souboru: DOC pro MS WORD, 12 k)
Fumigace v podmetu:
Fumigace v podmetu je možná. V podstatě splňuje základní
požadavky, a to hoření pásku ve svislé poloze a umístění uvnitř úlového
prostoru.
Přesto, na základě praktických zkušeností, tento způsob nemůžeme obecně
doporučovat. Dna nebývají těsná, kryty větracích sít bývají zkroucené nebo
chybí a včelstva se sklonem k silnému větrání mají lepší možnost bránit se
průniku dýmu k plodovým plástům.
S pozdravem
Veselý, VÚVč Dol
Kouř z pásků včely dráždí a ony jsou schopny rychle uzavřít uličky a zajistit větrání tak, že se léčivo do středu včelstva vůbec nedostane a možná ani do horní části úlu. Záleží na tom jak moc je zimní chomáč připraven. (4337)
Aerosol:
Při používání acetonu (a to je nutné při teplotách nižších než 10 stupňů Celsia, kdy nelze ošetřovat fumigací) je nutno používat aceton zcela čistý (např. lékárenský). Nikdy ne technický či lakový apod.
aceton čistý z produkce firmy Merci s.r.o
Brno, Hviezdoslavova 55 b.
Při osobním odběru a platbě v hotovosti 50 lahví á 900ml
za 3 180,- Kč.
Spojení - www.merci.cz
nebo
tel.420548428412 a fax.420548211485
S pozdravem Jaromír Sobotka
Na Slovensku predava cisty aceton Mikrochem Pezinok a 1L stoji okolo 120,- Sk. (4336)
Lékárenský aceton by se měl nechat objednat v lékárně nebo v lékárně pro zvěrolékaře (v případě potřeby vydá veterinář předpis). Pokud se nemýlím, tak na požádání Ti pošlou flašku příslušného acetonu i z
VÚVč Dol. (4333)
Není žádný materiální rozdíl mezi Varidol-FUM a AER (je to jen formální papírové rozlišení jen v názvu kvůli veterinárním předpisům o označování léků). Oba přípravky jsou stejné a zaměnitelné (dle školení v Nasavrkách). (4407, 4404)
Podložky do úlů pro sběr měli a roztočů:
Mimo drahé prodávané podložky z houževnatého polystyrenu je možno výhodně použít použité vyřazené rentgenové filmy. V každé nemocnici vám jich dají na příslušném oddělení spoustu (vyhazuje se to). Pozor na rozměr (brát ty největší). Filmy naložit na pár dnů či týdnů do vody, nechat odmočit emulzi, pak ji setřít např. drátěnkou na nádobí a na šňůře na prádlo nechat oschnout. (Nebrat filmy od "cétéček" - poznají se podle toho, že mají spousta malých obrázků na jednom filmu - z těch nejde setřít emulze ani po několika měsíčním louhování ve vodě.)
Tyto omyté rentgenové filmy lze použít jako strůpková folie (na rámky). (2204)
Dobrý materiál na podložky jsou hliníkové plechy z tiskáren, kde se dají koupit za cenu hliníkového šrotu, plech je možno stříhat i obyč. nůžkami nebo řezat nožem.
>Mám dotaz na to nejhorší, co může včelaře postihnout... byl mi zjištěn mor, při veterinární kontrole. Teď jen čekám na potvrzení z laboratoře... Chci se zeptat ohledně pálení úlů...
Odpověď:
V případě potvrzení (pozitivní klinický nález) pálit se bude vše, na co ukáže veterinář. To všechno, co se hodí do ohně (vozy to už u nás také kdysi byly) bude uhrazeno. V ten den pálení, který je pro Vás a náhradu rozhodující, začíná plynout 3-týdenní lhůta, kterou když promarníte žádné peníze nedostanete. Zašlete si proto poštou žádost SÁM, protokol atd. sám (doporučeně se zpětnou vrácenkou). Poté si zavolejte na Ministersto zemědělství, kam jste to posílal a zjistěte, když neodpoví do dvou týdnů, číslo jednací pro komunikaci. Při čekání na peníze buďte trpělivý.
Ještě dodám, že aktuálně se může stanoviště po moru obnovit nejdříve po roce. (To se pravděpodobně změní na 1-3 měsíce.) Také je doporučeno, že se má přesunout alespoň o pár metrů mimo původní.
Vozy se nařídí (když nerozhodne veterinář jinak) spálit nebo vydezinfikovat dle pokynů. Na dezinfekci si dejte, kdyby k tomu došlo, záležet. Děje se tak u vozů, které stojí za to. Jinak se také pálí. Pálení se děje (by se mělo dít) za dohledu záchranářů - požárníků.
Podklady a formuláře, (řešení životní situace) je na webu ČSV a i na MZe.
http://www.mze.cz/Index.aspx?ids=2827&ch=72&typ=1&val=13868
http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_Cenik.doc
Ten samý soubor je ke stažení i na serveru včelařské konference: CSV-SMERNICE_Cenik.doc
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-METODICKE-Navod.doc
Ten samý soubor je ke stažení i na serveru včelařské konference: CSV-METODICKE-Navod.doc
Další užitečné odkazy:
Zákon 166/199 Sb. ("veterinární zákon") - úplné znění: http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb050-06.pdf
Adresář pracovišť veterinární správy: http://www.svscr.cz/files/adresarweb.pdf
Výzkumný ústav včelařský: http://www.beedol.cz/beedolcz.html
1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu postavit do pixly, ve které je trochu oleje (nejlépe potravinářského - třeba starého fritovacího). A kdo by to chtěl úplně dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj. nádobky vedoucí kolem dokola nohy a do nich nalít olej) a nad nimi navařit nějaký kruhový kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.
2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým - např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost povrchu). (Pozor na stébla trávy, která se dotýkají stojanu s úly nad ochranným lepkavým pruhem; mravenci si udělají cestičku po těchto stéblech.)
3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce, kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku, která se prodává v prodejnách koberců. (Opět jako výše: pozor na trávu.)
4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.
5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, Žabka, sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)...
6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci vylézají, líh.
7.) Vibrační odpuzovač mravenců. http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/
Dále:
Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje, snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.
Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička a založí tam mraveniště.
Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.
Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.
Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však nesmějí mít kontakt se stěnami. (21741)
Další rada:
Na mravence se v ovocnářství používá speciální vosk. Není to ani vosk jako
spíš lep. Dá se koupit v zahradnických potřebách. Očistí se kousek kůry dokola
kmenu a napatlá se slabá vrstvička. Funguje to bezvadně, občas se musí
obnovit. Ale jak se jim to zjara zamezí, zvyknou si jinam. Jediná podmínka
je - mít vhodně postavený včelín nebo stojan na nožkách. (22913)
Já jsem to řešil tak, že jsem včelstvo z napadeného nástavku přeložil do jiného. Nástavek napadený mravenci jsem vložil do krabice od televize a zapáli dva sirné knoty. Krabice byla zavřená 24 hodin. Tento postup jsem aplikoval již u dvou včelstev a zdá se to být dobré. Nástavky použiji jinam do jiných včelstev. (23539)
P.S.
Závěrem je potřeba dodat, že ke každé ze zde výše popsaných metod existuje někdo, kdo ji vyzkoušel a osvědčila se mu, a zároveň se najde někdo ji vyzkoušel bez úspěchu.
Potud citace z dopisu SZPI-ÚI v Bmě ze dne 2.8.2004 firmě METAPIS.
(Příspěvek č. 23674, citace z:
http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml )
Zpět na vstupní stránku Včelařské konference