Včelařská konference

Ta stránka se mi načte jen jako bílá plocha a na stránkách n-včelařů to nemohu najít. :-(

Od: 164410:

> Já už jsem to pochopil.
...

> MMch, nejsem členem ČSV a tedy nečtu včelařství. Tím pádem nemám co
> papouškovat. Štvavé názory - neslýchal jsem to už v dávných dobách ?
....

Ale to je škoda, že nečteš Včelařství. Možná by jsi pochopil v jakém duchu jsem reagoval... :-) Diskutujem tady o cukru. A cukr byl asi před dvěma lety na pořadu dne na Křemencovce. Byla možnost objednat jej přes Prahu, nebo vněm byly také kdysi seznamy cukrovarů a jejich ceny cukrů .

_gp_
http://vindex.ic.cz

ano - to je problém. Ty tvrzené - lisované profesionálně jsou více odolné,
ale mne např. žluna zničila cca 100 dřevěných nástvků jako malinu. Ta
ochrana v těchto zimách je dobrá a nenákladná (síť). My budeme úly umisťovat
dál do maringotek, ale s těmi si už nebudeme tak hrát. Mohou pak být "jen "
včelotěsné, i když práce v zateplených "při slunci" je také lepší. Rozvoj
je raketový a nastupuje potřeba dodávání VODY (viz. př. Volejník, my již 2
léta....)


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 12:02 PM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI


> >Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
>
> Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně
> potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty)
> protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí
> se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu
> takové problémy nebyly.
> Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde
> postarali o větrání.
>

> a členové po přečtení Včelařství papouškují také jejich štvavé názory,.... tak být tím obchodníkem poslal bych tě k vrbě. :-)

Já už jsem to pochopil. Protřelí komunixti vlivem polistopadového vedení ČSV přes obchodníky s medem způsobili, že obchodníci s cukrem zdražili a prodávají jen po 10 kg. Už mi spadly šupiny z očí a já prozřel... Tedy, to jsou šelmy, tihle komunixti, co oni dokážou v kapitalistické společnosti a v tržním hospodářství nabourat, to se jen tak nevidí.

MMch, nejsem členem ČSV a tedy nečtu včelařství. Tím pádem nemám co papouškovat. Štvavé názory - neslýchal jsem to už v dávných dobách ?

>Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.

Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty) protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu takové problémy nebyly.
Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde postarali o větrání.

V Kauflandu je teď cukr v akci tuším za 15.60 a mimo akci běžně za 19.90 ( v
létě to bylo až za 24.50). Lidl podobně.

Za komunismu byl běžný cukr za 7.30.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 11:25 AM
Subject: Re: cena cukru


Od: 164410 :
> Za dob hlubokeho komunismu byl cukr za 8.- Kcs kilo a mohl jste ho mit
> kolik jste chtel. A vcelari meli cukr se slevou.
......

M.Osusky:

> casy ked obchodnik robil laskavost zakaznikovi, tym ze mu predal tovar sa
> skocili pred 16 rokmi ...
......


Cukr je ale k mání zalevno. Jestli si to nějaká vypumplá Prahou ZO může dovolit, tak je možnost jak vytvořit objednávku např. na kamion cukru a zajít za obchodníkem a dohodnout výhodnou cenu. Faktem je, že se většínou v ZO chodí jen pro peníze a občas pro léčiva nebo oběd. :-) A to je déle než 16 let. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Emane, krásně to píšeš. Přikláním se k tvému názoru. Máme sice spoustu
tenkostěnných úlů, ale nahou naší je je umístit do zateplených maringotek,
včelínů, včelníků (JEN 100 je jich venku). Vidím jasně rozdíl v jarním
rozvoji, kde včelstva ve vozech, včelínech byť v nezateplených úlech jsou o
7 až 10 rychlejší. Ve voze je o cca 5 až mnohdy 15 C více než venku a o
větru nemluvě....
Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
Rozdíly jsou jasné a přece jen těch včelstev venku je dost, i když věřím, že
v brně uvidíte naši další rekonstruovanou maringotku, jež je super i pro
neuteplné úly (ekonomika je pak neúprosná neboť tam prostě dáte o 2 až 4
včelstva více!!!)

Během zimování ten rozdíl je zanedbatelný protože zase platí, že včely v úle
netopí, ale jakmile se přibližují stěně, stropu .. rozhoduje uteplení.

Ze zazimovávání gigantů¨v tenkých stěnách, aby eliminovaly to neuteplení
jsem vyrostl a raději zazimuji 2 normální včelstva.

Nakonec připomínám, že to NENÍ O medném výnosu - o tom rozhoduje více
příroda, typ snůšky, zda dříve ssilná včelstva a dřívější snůška nebo naopak
atd...

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly


> >Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně
> izolovanou stěnou více a naopak
> ------------
>
> Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále
> lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa
> na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je
> lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na
> strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji
> uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom
> výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se
> včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může
> dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je
> špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a
> kdoví na čem.
>

Kolem 15. ledna byla v konferenci diskuze o přerozdělení příspěvků 30%ZO, 15%OV, 55%ÚV. Osobně si myslím, že je velice rozumné. Jsme teď v období výročních členských schůzí a proto se ptám, jak jste kdo pokročili.

Myslím, že uvedený příklad žárovky v bedně izolované a neizolované je poněkud nešťastně zvolený...
Nikdo normální nepopírá termodynamiku.

Vůbec se neuvažuje o tepelném výkonu. Když dám do bedny velikosti úlu 500W žárovku, tak pravděpodobně ani v těch největších mrazech v neizolovaném úle teplota neklesne pod bod mrazu. Když ale stejnou žárovku pověsím do stodoly....

casy ked obchodnik robil laskavost zakaznikovi, tym ze mu predal tovar sa
skocili pred 16 rokmi ...

Matej




Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
02/07/2006 11:25 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: cena cukru






Od: 164410 :
> Za dob hlubokeho komunismu byl cukr za 8.- Kcs kilo a mohl jste ho mit
> kolik jste chtel. A vcelari meli cukr se slevou.
......

Za dob hlubokého komunismu byl také svaz k něčemu a byli lidé, kteří
dokázali v rámci obchodu se provázat se svazovou činností. To už neplatí,
protože představitelé jak ČSV, tak také VÚ neoficiálně prohlašují, že
nejsou žádnou "fabrikou". ... Jsou zřejmě velmi spokojeni s tím co mají. A
když si ještě představitelé ČSV naštvou proti sobě obchodníky s medem,
kteří dokážou dodávat i cukr třeba za nižší ceny a členové po přečtení
Včelařství papouškují také jejich štvavé názory,.... tak být tím
obchodníkem poslal bych tě k vrbě. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

OK.. děkuji....

Mirek
----- Original Message -----
From: "Josef Přepechal" <prepechal.j/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 8:50 AM
Subject: Včelařská akce


> Zdravím všechny zúčastněné,
> byl jsem pověřen zasláním níže uvedené pozvánky. Tak tak činím.
> Zdraví J. Přepechal
> OV ČSV Vyškov na Moravě Vás srdečně zve na okresní přednáškové
> dopoledneDne 11. února 2006 se uskuteční okresní přednáškové dopoledne v
> Komořanech u Vyškova.
> Téma: Technologie včelaření dle typu úlůPřednášející: Dr. Ing. František
> Kamler, Výzkumný ústav včelařský Dol
> Hlavní přednáška začíná v 9 hodin v sále kulturního domu v Komořanech u
> Vyškova. Občerstvení zajištěno. Na přednášce uvítáme včelaře nejen z
> našeho okresu, Moravy ale i republiky. Součástí je i moderní prodejní
> výstava včelařských pomůcek a včelích produktů včetně odborného výkladu.
> Děkujeme za sdělení všem Vašim přátelům a těšíme se na bohatou účast.
>
>
>

Od: 164410 :
> Za dob hlubokeho komunismu byl cukr za 8.- Kcs kilo a mohl jste ho mit
> kolik jste chtel. A vcelari meli cukr se slevou.
......

Za dob hlubokého komunismu byl také svaz k něčemu a byli lidé, kteří dokázali v rámci obchodu se provázat se svazovou činností. To už neplatí, protože představitelé jak ČSV, tak také VÚ neoficiálně prohlašují, že nejsou žádnou "fabrikou". ... Jsou zřejmě velmi spokojeni s tím co mají. A když si ještě představitelé ČSV naštvou proti sobě obchodníky s medem, kteří dokážou dodávat i cukr třeba za nižší ceny a členové po přečtení Včelařství papouškují také jejich štvavé názory,.... tak být tím obchodníkem poslal bych tě k vrbě. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Baudis Jan:


> Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
> nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
> uchopení nástavku.
....

Jen na doplnění.
Ten polovodič, který je použit v termokamerách má své specifika při použití. Nelze například termokamerou snímat nevýznamné rozdíly teplot. Tz. že ji lze využít nejlépe k záznamu malého chladu ve velkém teple, nebo malého tepla ve velké zimě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

POUŽÍVAT ČÁSTI PŘÍSPĚVKŮ A HLOUPĚ JE GLOSOVAT JE VLASTNOSTÍ A NONYMŮ NEBO KOMUNISTŮ!!!! Z. DUKÁT

Od: Baudis Jan :

>K čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
> zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
> potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
> a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
> malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
> obři.
....

Chce to pochopit princip výhod silných včelstev. Musí se to spojit se správným systémem tvorby oddělků. To je hlavní výhoda a vlastně nutnost využít potenciál silného včelstva.


__________________
Od: Baudis Jan :

> Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
> Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
> kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
> problematických oblastech.
....
To je otázkou co je snůškově problematické místo. Ono tam, kde je nedostatek snůšky nelze chovat s úspěchem včely. A jestli zájmový chov včel toto nerespektuje, potom jeto i zbytečně vynaložená zájmová energie. Jedině s přikrmováním. A to není o včelaření. To je např. o převčelování oblastí, tím pádem rychlejším šíření destruktora a jiných nemocí atp. k převčelení. Zájmový chov má také své klady a zápory.

-------------------
Od: Baudis Jan :

> Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
> včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
> naplno i jich některé výhody.
....
Zákonitost vyzimování: 1/3 silná, 1/3 nomální,1/3 slabá. To je běžná praxe v chovu, v kterém nejsou zavedeny nějaké podněcovací metody na začátku včelařského roku.(podletí)
Z uteplených úlů (dosluhující sololiťáky podobné typu p. Turčániho), přecházím na neuteplené. A to po zkušenostech z pozorovaného nevýznamu mezi sendvičem (do 3 cm) a deskou (kolem 1"). Promě je uteplený úl takový, který má tepelněizolační vrstvu alespoň 80 - 150 mm polystyrenu, nebo jiné expandované hmoty (EPP, EPE).

V neuteplených (masiv kolem 1") úlech včelařím proto, protože jsou výrobně nenákladné a trvanlivé. Tato výrobní úspora se mi vyplatí, protože tímpádem a příkladem, mohu místo jednoho včelstva mít čtyři. To je princip velkovýroby. A úspěšnost v chovu záleží na detajlech. Kdo nad detajly úlu nedokáže uvažovat a praktikovat, tak by měl nejprve zjistit, jak být úspěšný i v tenkostěnných nástavcích a naučit se to a praktikovat. Nelze určit přesně jak nato, protože je vícero řešení. Jinak se bude potýkat se zvýšeným spadem mrtvolek, vyšší spotřebou zásob atp.


Nejsem odpůrce v otázkách úlu, protože vím, že je možné s úspěchem včelařit v lecjakém úlu.(když se znají ty detajly :-) )

_gp_
http://vindex.ic.cz

>>>>>>>Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
naplno i jich některé výhody.

Pokud chci mít volbu, zda se rozhodnu zimovat velmi silné včelstvo
nebo jen středně silné (např. podle toho, jestli podle informace
místního agronoma bude v příštím roce v doletu řepka či nikoliv), pak
je lepší mít nástavky izolované.<<<<<<<<


Pokud si četl posledního včelaře tak informace agronoma nemá moc podstatný význam a musíš vzít v úvahu, že katastr nemá krohový tvar př. u nás je katasr zhruba 1 km široký a tak 8 km dlouhý nemá žádný významější les a do lesa 600 ha to mám 200 metrů u nás bývá řepka sporadicky ale již v sousedství do 2 km je pravidelně řepka hořčice kmín a svazenka v 5km semenné porosty mrkve cibule petržele a mě ctačí se jen vrámci katastru přesunout na jeho okraj ajsem málem v nich takže závěr je důležitá znalost místních podmínek v okruhu zhruba 10 km od stanoviště aco ještě je významné nekryje se obvodem místních zemědělských podniků nebo pozemky v majetku místních občanů

PEPAN

>Milý Karle supermarket Globus měl letos cukr v akci písek 15.90Kč.Ten jsem měl loni .Musel jsem ho rozmíchávat a bylo 10 kg k jednomu nákupu.Tak jsem musel chodit pořád dokola.Bylo to ponižující.Jak za dob hlubokého komunismu.
-*-

Za dob hlubokeho komunismu byl cukr za 8.- Kcs kilo a mohl jste ho mit kolik jste chtel. A vcelari meli cukr se slevou.

> ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp.
> v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!".
> Je to na odkazu(pdf soubor) :
> http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách
> 13 - 14.

Díval jsem se tam a je to opravdu velice zajímavé! Myslím, že je to
nejlepší svědectví o tom, že i zimující včelí chomáč vyzařuje teplo
(tepelné záření), které ohřívá stěny.

Také jsou tyto snímky dokladem toho, jak toto teplo uniká tenkými
stěnami z úlu pryč. Kdyby se termokamerou snímal dobře uteplený úl,
pak by na jeho stěnách nemělo být vidět o zimujícím včelstvu nic.

Jestliže včelí chumáč vyzařuje tolik tepla, jak ukazuje termokamera, a
mají-li stěny úlu dobrou izolaci, aby toto teplo nenechaly uniknout
ven, pak je zřejmé, že jeho významná část zůstává v úlu, což bych
hodnotil positivně.

---------------------

Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
uchopení nástavku. Ten zřetelný rozdíl mezi tím, jak svítí stěna
nástavku tam, kde je v plné tloušťce, a o kolik více svítí stěna tam,
kde je ztenčena vyfrézováním prohlubně, o něčem vypovídá. Veliký
rozdíl mezi tepelnou propustností plné síly stěny a ztenčenou sílou
svědčí, jak mnoho tepla uniká a jak kritická je síla stěny: 2 cm
dřeva, když její byť i malé ztenčení, vyvolá takový rozdíl v tepelné
propustnosti.

Pozoruhodné jsou snímky úlu, ve kterém se již ploduje a včely zde již
vyhřívají větší úlový prostor. Jak mnoho tepla začíná unikat skrze
stěny v této fázi předjarního a časně jarního rozvoje včelstva!

---------------------

Připomenu i to, co výslovně uvádějí autoři tohoto pozoruhodného článku
v Moderním včelaři. Samotné prohřátí tenké stěny sluncem ještě nestačí
k vyvolání proletu.

Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.


J. P. Baudiš

Milý Karle supermarket Globus měl letos cukr v akci písek 15.90Kč.Ten jsem měl loni .Musel jsem ho rozmíchávat a bylo 10 kg k jednomu nákupu.Tak jsem musel chodit pořád dokola.Bylo to ponižující.Jak za dob hlubokého komunismu. Čekám až se objeví levnější krystal.Nechápu proč nemůže svaz učinit obrovskou objednávku u cukrovaru. A výrazně věnovat otázce ,aktuálních cen cukru. Ve Včelařství. Alespoń by se pan Prokeš proběhl ..Cukr je pro nás " benzinem provozu"nechápu proč se mu tak málo věnujem

> ........
> To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
> Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
> 2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
> 5 L               5g, průměr 1,0g stanoviště 2
> 23L               37g, průměr 1,6g doma
> 32 směs úlů        50g, průměr 1,56g doma

Závidím Vám to exaktní měření. Já jsem se zatím na vážení měli
nezmohl...

> směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm
> polystyrénu.

V tom je však problém. Chybějí mi dvě skupiny včelstev, obě na stejném
stanovišti. Pak může být pozorovatelný nějaký případný rozdíl.

Dalším problémem jsou Brennerovy úly, které mají rámkovou délku
výrazně odlišnou od Langstrothu. Brenner má myslím 30 cm (což je
velice málo) a L. o 14 cm více.

Obě skupiny úlů by totiž asi měly mít srovnatelnou rámkovou délku a
obě skupiny včelstev obsedat srovnatelný prostor.

-------------

Brenerovy úly jsou konstruovány na zimování slabších včelstev (proto
nutně potřebují izolaci stěn). Svého času o tom psal do konference př.
Ptáček (jeden z vynálezců Optimalu), který Brennery dosud má a chová v
nich.

To se dostáváme k další otázce - a tou je: jak silná včelstva se
vlastně vyplatí zimovat?

Pro tenkostěnné úly platí odpověď: silná, resp. co nejsilnější.

Kdo má izolované nástavky, ten si může vybrat, jestli chce zimovat
silnější či slabší, protože izolace pomůže těm slabším na jaře, aby se
dostaly včas do patřičné síly. Kdežto v neuteplených úlech nemají
slabá včelstva na jaře šanci.

Dnešní propagace zimování co nejsilnějších včelstev je poněkud
jednostranná. Ne vždy se totiž vyplatí zimovat obry, protože zimování
velice silného včelstva je dosti drahé (spotřeba zásob). Záleží mj. na
snůškových podmínkách daného konkrétního stanoviště. Hlavně na tom,
jakou mám časnou jarní snůšku.

Jestli mám začátkem května za humny širo-širý lán právě rozkvétající
řepky, tak potřebuji mít k začátku května včelstva v síle dvou
vysokých nástavků nabouchaných včelami, abych po začátku snůšky mohl
hned rozšířit na tři nástavky atd. Pro zimování to znamená v případě
neuteplených nástavků zimovat v té největší síle, kterou jsem schopen
zajistit, nešetřit při krmení na zásobách, protože vím, že včely mi v
jarní snůšce všechny vynaložené náklady vrátí (silná včelstva více
přinesou). Tím zajistím rychlý jarní rozvoj do patřičné síly k začátku
května. Jestli mám uteplené nástavky, nemusím zazimovávat tak silná
včelstva s takovými zásobami jako v neutepleném úle, ale rozhodně musí
být i tady včelstva v takové síle, že potřebují k zazimování dva
nástavky.

Jenže mám-li na jaře za snůšku jen několik vrb a pár ovocných stromů a
hlavní snůška mě čeká až např. z maliny, nebo dokonce je mojí hlavní
nadějí až snůška lesní, tak je úplně nesmyslné zimovat včelstva v
takové síle, že mám v polovině května tři vysoké nástavky plné včel. K
čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
obři.

Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
problematických oblastech.

Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
naplno i jich některé výhody.

Pokud chci mít volbu, zda se rozhodnu zimovat velmi silné včelstvo
nebo jen středně silné (např. podle toho, jestli podle informace
místního agronoma bude v příštím roce v doletu řepka či nikoliv), pak
je lepší mít nástavky izolované.


J. P. Baudiš

(e-mailem) --- 5. 2. 2006
Re: Výzva správci stránek Včelařské konference.


poslední odstavec sleduj vlákno.....

> Re: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Dokážete ten zakódovaný nesmysl přečíst? Já ne. A toto mi na konferenci
> vadí nejvíce. Jak proboha ty příspěvky kódujete nebo co za písmo (řez
> písma) používáte?

Kódování diakritiky subjektu (předmětu, tématu) je problém. Stačí, aby
příspěvek prošel nějakým Outlookem, který nedodržuje standardy, a už
jsou tyto zkomoleniny tady.

Proto je v pravidlech konference, aby subjekt (předmět, téma) se psal
bez české diakritiky, což však téměř nikdo nedodržuje. :-)

J. P. Baudiš

Zdravím všechny zúčastněné,
byl jsem pověřen zasláním níže uvedené pozvánky. Tak tak činím.
Zdraví J. Přepechal
OV ČSV Vyškov na Moravě Vás srdečně zve na okresní přednáškové dopoledneDne 11. února 2006 se uskuteční okresní přednáškové dopoledne v Komořanech u Vyškova.
Téma: Technologie včelaření dle typu úlůPřednášející: Dr. Ing. František Kamler, Výzkumný ústav včelařský Dol
Hlavní přednáška začíná v 9 hodin v sále kulturního domu v Komořanech u Vyškova. Občerstvení zajištěno. Na přednášce uvítáme včelaře nejen z našeho okresu, Moravy ale i republiky. Součástí je i moderní prodejní výstava včelařských pomůcek a včelích produktů včetně odborného výkladu. Děkujeme za sdělení všem Vašim přátelům a těšíme se na bohatou účast.

164410:
...
> .. že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět
> ta termodynamika.
....

S tím jsme zajedno, ale jak se chovají tepelné vlny, které jsou v prostředí úlu a jak probíhá jejich metamorfóza v takovém či makovém typu a provedení, kterou včelstvo může využít nebo využije. Co dno a víko? Ty jsou nic?

_gp_
http://vindex.ic.cz

>Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně izolovanou stěnou více a naopak
------------

Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a kdoví na čem.

Vusk dám do pytle které so používají do pařáků na vosk vložím do kotle s pokud možno deštovou vodou a uvedu do varu pak tento seberu do plastovčho vědra a nechám ztuhnout a je hotovo

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dr.Frantiek ?itbaj <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: ?istenie vosku
> Datum: 07.2.2006 06:38:22
> ----------------------------------------
> Vosk počas roka získavám klasickou cestou: tavením stavebného diela v
> slnečnom tavidle a zo starých suší. Čo som si však u niektorých včelárov
> všimol, ich vosk je krásny žltučký, kým môj je tmavý, špinavý. Vedel by mi
> niekto napísať návod na na čistenie špinavého vosku? Frant.
>
>
>

Anton Turčáni napsal(a):

>Zimujúci chumač úľový priestor do strán
>navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva
>odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto
>potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam
>kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a
>vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí,
>včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych
>okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po
>+8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po
>spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu
>chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto
>okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.
>
Zajímalo by mne v této souvislosti, proč je v neuteplených úlech
několikanásobně vyšší spad mrtvolek oproti utepleným?
Včelaříme s bratrem na stejném stanovišti, on má optimaly a palubkové
úly s menší délkou rámku (oboje uteplené cca 2 cm umělého rouna), já mám
tenkostěnné optimaly.
Všechna včelstva mají otevřené pouze česno, pokud mají očka, jsou zavřená.

Milan Čáp

Co včelař to názor
Já ošetřuji 30 včelctev a jako každý včelař jsem stejný výskumník jako ostatní a s těchto důvodů jsem ponecal v provozu i 3 budečáky a 3 moravany azbytek jsou nástavkové na mířre 39 × 24 podle mých skušeností je zateplení jen v budečácích a to z jednohu důvodu Po stažení včelstva do plodiště zůstane polovina úlu oddělená od ostatního prostoru a působí to jako lednička a tento prostor je nutné izolovat. vmoravanech po nakrmení obě chodbičky upravím tak aby vnich mohl proudit vzduch přez včelstvo. Mohu dnes říct po několika letém pozorování , že podle měli je zimní chování ve všech úlech více méně stejné a rozdíly nevidím ani ve snůšce rozdíl je jen v pracnosti u budečáků moravan má těžké medníky ale velikost plodiště odpovídá 1,1/2 nástavku a tím nedník mám o 20 cm níž ned u tenkostěného úlu a to je výhoda u nástavkových zase při nutnosti nvštívit plodište musím sundat i 3 nástavky což jenáročné na prostor a fizickou námahu ave věku nad 70 roků užto musí být taky pořádný problém což potvrzuje můj soused a proto taky ty budečáky u těch dědulů ty jim umožnují chov včel až do smrti. já je proto nezatracuji a tuto radost jim PŘEJI.

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
> Předmět: Re[3]: Mrazy a tenkostenne uly
> Datum: 06.2.2006 21:34:32
> ----------------------------------------
> K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:
>
> Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
> Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
> letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
> myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
> ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
> trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.
>
> Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
> vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
> vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
> než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.
>
> > Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> > mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> > zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> > chumáč i více topí
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

>Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli.

Ale má vliv na spotřebu energie, která je k jejímu dosažení potřebná.

Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.

Opět nemůžu souhlasit. Je to špatný příklad. Vychází z toho, že žárovka - včelstvo má konstatntní výkon, což není pravda. Včelstvo svůj výkon přizpůsobuje okolní teplotě. Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo uniká méně izolovanou stěnou více a naopak. Taky nesouhasím s vývody p. Turčániho, že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět ta termodynamika.

http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=146344

Vosk počas roka získavám klasickou cestou: tavením stavebného diela v slnečnom tavidle a zo starých suší. Čo som si však u niektorých včelárov všimol, ich vosk je krásny žltučký, kým môj je tmavý, špinavý. Vedel by mi niekto napísať návod na na čistenie špinavého vosku? Frant.

Re: Výzva správci stránek Včelařské konference.
Dokážete ten zakódovaný nesmysl přečíst? Já ne. A toto mi na konferenci vadí nejvíce. Jak proboha ty příspěvky kódujete nebo co za písmo (řez písma) používáte? Pokud je to nestandartní řez písma, potom po náhradě standartním písmem to dopadá takhle!
Co se týká vlastní konference, jsem celkem spokojen, ty kecy některých diskutujících je třeba odignorovat.
Vytrvale mrzne celé dni.

Anton Tur??ni :
...
> Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v
> jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod
> hornou latkou smerom k prednej stene úľa.
....

ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp. v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!". Je to na odkazu(pdf soubor) : http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách 13 - 14.


_gp_
http://vindex.ic.cz

j.Baudiš: "v uteplenom úli sa včelí chumáč nachádza v priestore s vyššou teplotou, ako v neuteplenom úli".
Prečo by to tak malo byť? Zimujúci chumač úľový priestor do strán navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí, včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po +8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.

Pri hodnotení uteplených a tenkostenných úľov autori často zabúdajú na fakt, že úľ oproti npr. domu, sú po celý rok otvorené letáčom a teraz často aj zasieťovaným dnom, taký teplý či studený vzduch, aký je v tom čase v otvorenom priestore. Potom je úplne jedno či je úľ uteplený alebo má jednoduché steny. Do každého prúdi rovnako studený alebo teplý vzduch.
Jednu zimu som robil merania v obidvoch typoch úľov na studenú stavbu na dne úľa, tesne pod zimujúcim chumáčom. Včelstvá nezúžené, zimujúce na 10 plástoch.
Uteplený úľ mal steny i pevné dno, lambda stien a dna 65cm ekvivalentu tehlového múra z plnej pálenej tehly-cihly. Meranie bolo za tých istých teplotných podmienok.
Teplota nočná: -13°C, vonkajšia teplota v čase merania bola o11,00 hod. -1,5°C, teplota v uteplenom úli -4,5°C
-1,5°C, -"- v tenkostennom úli -1,0°C
Vidíte ten paradox, teplota vuteplenom úli o -3,5°C nižšia, ako v tom zatracovanom tenkostennom úli (dno 3mm sololit. Vysvetlenie je jednoduché, nočná teplota vkĺzaním ponad dno do úľa ochladila uteplené dno hlboko pod nulou, uteplené dno naakumolovalo nočný chlad a cez deň keď už teplota sa zdvihla, z dna v uteplenom úli ovplyvňovala negatívne úľové prostredie.

Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod hornou latkou smerom k prednej stene úľa. Teplomer je položený v uličke v strede zim. včelstva guľôčkou smerom dolu a prikrytý tromi kovralovými koberčekmi. Uteplenie je priedušné, vlhký vzduch odchádza voľne do priestoru, prostredie je suché. Druhé meranie robím v takom istom úli, len teplomer je v tesnom spojení so zimujúcim chumáčom, čiže včely teplomer priamo kontaktujú.
Prvý úľ: vonkajšie teploty sú v priemere v čase merania vonku od -1°C po -9°°C, priemer -4,5°C, vnútorné teploty sú v priemere +5°C, teplotný rozdiel +9,5°C
Druhý úľ: tie isté časové údaje, vnútorné teploty sú v tomto úli vyššie +8,0°C (vplyv priameho kontaktu s chumáčom), teplotný rozdiel oproti prvému úľu v priemre je 12,5°C.
Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli. Podľa váženia včelstva (každé 2 dni), spotreba pri priemernej teploty do -3,5°C je nízka od 1,3 do 2,5dag zásob, pri teplotách od -5°C a vyšie spotreba narastá až do 6,5dag .
Celková spotreba normálneho včelstva od 1.11 do 5.2.06 je 1,45kg. Už druhý rok robím pokusy so súženým letáčom na 1,5 až 2,5cm, teda úplne opačne ako som to robil doteraz. To minimum vzduchu stačí včelstvu na pokojné zimovanie a podľa váhových pomeroch sporí aj zásoby. Týmto zúžením letáča úplne ignorujem doporučenia odborníkov na veľkosť letáčov, ktoré by mali mať plochu 10cm2
3.2 pri dennej teplote -3°C- svietilo slnko ,som robil kontrolu uloženia zimujúceho včelstva v úli PUT-B1O, priestorove a výškove. Všetky ponechané plásty sú naplnené 1,5kg zásob, takže im nehrozí, aby si včely vybrali miesto na zimovanie bez zásob.
Som presvedčený, že včelstvo v zime potrebuje prijímať neustále materskú látku a z týchto dôvodov musí zimný chumáč zaujať výhodnú polohu, aby uličky s včelami boli prepojené vpredu, vzadu a často pod plástanmi. Aby som im umožnil komunikáciu v strede úľovej plochy a mohli medzi sebou jednoducho komunikovať, urobil som nožom v strede plástu pod hornou latkou otvor 10x100mm. Ako včely zimujú som zistil priamo zmienenou kontrolou.Upravené 51 včelstiev.
Zimný chumáč: hore, stred úľa, na prielezoch 27 včelstiev
dole, stred úľa, vpredu 5 -"-
hore, -"- -"- 11 -"-
horem,vľavo , vzadu 6 -"-
Aj tu včely robia v rozpore s tým čo pociťuje človek, ktroý im chce naordinovať to "najlešie", len včelár zabúda, že včely sa neriadia ľudským rozumom, ale pudmi, ktoré získali v časoch evolúcii.

Baudis Jan:
...
> Mám zato, že včelstva v uteplených úlech jsou (ke konci ledna) stále
> někde ve fázi "b" nebo na přechodu mezi "b" a "c". Kdežto včelstva v
> neuteplená jsou už dlouho ve fázi "c". ...
....

A nejsou to jen silnější včelstva, která prostě postupují vzhůru? Dalo by se nato dojít, jestli se podložky po odebrání měli vrátily a znovu je viditelný širší spad. Jestli je to fáze "c", tak by musela měl padat pouze "na konci".

_gp_
http://vindex.ic.cz

J.Baudiš:
Další zajímavostí, o níž jsem se zapomněl zmínit, je množství měli. Z
neuteplených úlů mám díky dlouhým páskům měli nekolikanásobně více
sběru než z uteplených, ve kterých jsou pásky jen krátké a zároveň i
řidší (je tam jen jemně nasypáno).
.........
To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
5 L 5g, průměr 1,0g stanoviště 2
23L 37g, průměr 1,6g doma
32 směs úlů 50g, průměr 1,56g doma

směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm polystyrénu.

Takže, nic z toho asi nelze dovodit.
Stanoviště 2 je na kopci o téměř 200 výše. Já jsme u Labe, asi 300, ono na 500mnm. Poměrně otevřené, ale před přímý větry chráněné. A má míň měli.

Ale, asi je pozdě něco odvozovat, protože před odběrem měli tady bylo oteplení (k 0st). Některé včely (hlavně silnější) toho vužily a přemisťovaly zásoby. To jsme pozoroval. I u neizolovaných úlů bylo vidět jak vyvinuly teplo a ohřáli sousední uličky a běhaly tam.

K délce řádků měli. Nějak jsem nepostřehl, jak vysoké jsou úly. Pokud měly možnost formovat libovolně tvar chomáče, tak délka měli nic jednoznačně neurčuje.

K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:

Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.

Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.

> Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> chumáč i více topí


J. P. Baudiš

> Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík,
> tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si
> zakládají zimní chomáč u česna. V úlech s očky už to není kritické,
> úl je provětráván komínovým efektem.

Zní to zajímavě. Jenže podle stop měli, tak oba typy včelstev začaly u
česnové stěny. Proč tam včelstva uteplená zůstávají, resp. pohybují se
jen pomalu dozadu, kdežto včelstva neuteplená tam také začala, ale
urazila již značnou vzdálenost směrem do zadních partií úlu.

Pokud správně chápu cestu včelího chumáče po plástech v zimě v průběhu
zimování, tak jsou to tyto tři fáze:

a) začínají někde spíše dole (v prvním nástavku, či mezi prvním a
druhým nástavkem) u česnové stěny. (Začátek zimy)

b) V průběhu zimování jde včelí chomáč nejprve nahoru a drží se u
česnové stěny.

c) Když už nemá kam jít nahoru, ale narazí na strop, tak jde pod
stropem směrem dozadu. (Platí pro studenou stavbu.)

Mám zato, že včelstva v uteplených úlech jsou (ke konci ledna) stále
někde ve fázi "b" nebo na přechodu mezi "b" a "c". Kdežto včelstva v
neuteplená jsou už dlouho ve fázi "c".

--------------

Další zajímavostí, o níž jsem se zapomněl zmínit, je množství měli. Z
neuteplených úlů mám díky dlouhým páskům měli nekolikanásobně více
sběru než z uteplených, ve kterých jsou pásky jen krátké a zároveň i
řidší (je tam jen jemně nasypáno).

> Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud
> vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej. Odpor
> způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s
> nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše
> je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by
> způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované
> dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče
> proudit.

To zní zajímavě. Znamenalo by to ve svém důsledku, že na vině větší
spotřeby u neuteplených úlů není průvan, ale prostě nižší teplota v
úle.

> Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti
> myším.

Já taky. Letos mi jedním očkem vlezla dovnitř myš, což se mi dlouhá
léta nestalo. Tak jsem ji tam nechal a byl zvědav zda přežije ošetření
aerosolem. Bohužel, zdá se, že přežila. Není třeba vysvětlovat, co to
znamená.

J. P. Baudiš

Protože sabotuji globalizaci a supermarkety příliš nenavštěvuji, jsme odkázán na občasnou nabídku v létácích.
Z nich jsem nabyl dojmu, že prognozované nižší ceny cukru se asi nekonají,
Světové (komoditní) ceny cukru zatím v reakci na ropu (bioetanol z cukru - Brazílie) neustále stoupají a budou stoupat. Ty nemají přímý vliv (zatím) na regulované maloobchodní ceny u nás.
Ale pro jistotu se ptám, sleduje někdo ceny v marketech? Byly teď nějaké akce s cukrem?
Možná by jsme se mohli spálit a litovat, až budou ceny cukru jen v regulovaných mezích.

> jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se
> dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat.

To platí hlavně v předjaří a na jaře, kdy včelstvo ploduje a aktivně
vyhřívá úlový prostor.

Nicméně i v první polovině zimy, kdy včelstvo neploduje a nevyhřívá
prostor úlu, chová se včelí chumáč jako teplé těleso, které pasivně
přihřívá (abychom se vyhnuli slovu "vyhřívá") vnitřní prostor úlu. V
utepleném úlu se tedy včelí chumáč nalézá v prostoru s poněkud vyšší
teplotou než v neutepleném úlu.

Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
chumáč i více topí (tedy nepřímo ovlivňuje teplotu v úle), a když je
úl opatřen izolací (a není v něm průvan), tak toto vyprodukované teplo
neunikne tak snadno, ale zmírní mráz v úle, následkem čehož včely měně
spotřebují, chumáč méně topí. Zdá se, že tato autoregulace má snahu
dostat teplotu v úle někam kolem nuly. Ale zdá se též, že jen dobře
uteplený úl dovolí včelstvu tuto samovolnou regulaci provádět důsledně
- odměnou včelaři je pak velice nízká spotřeba zásob v zimě i v
předjaří.

Nu, kdyby nic jiného, tak izolace mírní v zimě výkyvy mezi dnem a nocí
a přispívá ke klidnějšímu průběhu zimování bez rychlých výkyvů
teploty.

Objevovaly se námitky, že úlová izolace způsobuje "přehřátí" vnitřního
prostoru úlu v zimě, tím rozvolňování chumáče, neklidné zimování a
následně zvýšení spotřeby. V praxi se to však nepotvrzuje.


J. P. Baudiš

164410:
....nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící
.....
Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.
Chomáče včel jsou ty žárovky. Letos jesm si to opět potvrzoval pohledem shora pře folii. Několik cm od chomáče je při minus 20 led v uteplených (i 9cm polystyrenu) i neuteplených (19mm dřeva). To znamená, že únik tepla z chomáče do stran není nijak výrazný a ani u uteplených úlů nedokáže ohřát vzduch nad 0.
Na folii je vidět půdorys, kde je pod ní vyvíjeno teplo.
Ta plocha je zhruba stejná. A nelze z ní odvodit vytápěný objem (neznámá výška chomáče).
Protože plásty + včely izolují a udrží teplo v chomáči, není to v této zimní fázi kritické s izolací. V následném jarním rozvoji už to není tak jednoznačné.
Co je třeba asi nutně izolovat, to je strop.

>>Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím
> "průvanem".

> Podle mne tento závěr nevychází ze správných předpokladů. Znamenal by
> totiž, že VŠECHNY a JEN neuteplené úly trpěly průvanem. Což ovšem nevíme,
> neboť neznáme stav úlů na včelnici J.P.B.

Vzhledem k tomu, že se snažím (více méně jen pro vlastní potřebu)
ověřovat praktické rozdíly chovu včel v uteplených a neuteplených
úlech, dbám na to, aby se úly ve všem (kromě uteplení a oček)
shodovaly. Takže pro uteplené i neuteplené úly používám stejný typ dna
(což je možné vzhledem k tomu, že oba typy nástavků mají stejný
půdorys; je to krabicové dno, 10 cm podmet, šíře česna přes celou šíři
dna, ve dnu větrací síť - ta je ovšem při sbírání měli překryta
podložkou). Stejně tak jsem dříve používal shodný typ stropu (folie a
3 cm PS a na tom střecha proti dešti), dnes pro některé uteplené úly
používám průvzdušný strop bez fólie i za cenu horšího uteplení. (Jinak
pro informaci: rámková míra 39*24, čtvercový půdorys nástavku;
zimování zásadně ve dvou nástavcích.)

Ohledně průvanu - pochopitelně souhlasím. Průvan v úlu je mor na
zimující včely. Ale vzhledem k otevřeným očkům v neuteplených úlech
jím více trpí včelstva zde zimující (jenže otevřená očka neodlučně
patří k technologii chovu včel v jednoduchých nástavcích). Stejně tak
i bezfalcové spojení nástavků - i zde je větší možnost průvanu než u
falcovaných nástavků.

K výhodám zimování v neuteplených nástavcích patří větší sucho uvnitř.
Nejen kvůli většímu pohybu vzduchu díky očkům. Vnitřní stěna úlu je v
jednoduchých nástavcích chladnější než v uteplených (stává se, že
promrzá). Což znamená, že se na ní lépe sráží vodní páry. Tím se
snižuje koncentrace vzdušné vlhkosti ve vnitřním klimatu úlu a
zimování je tedy sušší (řekl bych, že tento efekt studených stěn
opravdu výrazně přispívá k suchu uvnitř - snad ještě více než očka).
Oproti tomu falcované uteplené nástavky mají problémy s vnitřní
vlhkostí v zimě - řešením tady je dbát na průvzdušnost stropu - nějaký
propustný materiál, aby se vodní páry dostávaly ven difusí.

Větší spotřeba zásob v neuteplených úlech v průběhu zimování ale
hlavně koncem zimy a v předjaří - to je prostě realita.

J. P. Baudiš

J.Baudiš:
[Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.
"Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob."]

Je to možný výklad, nebo je to taky jinak. Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík, tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si zakládají zimní chomáč u česna.
V úlech s očky už to není kritické, úl je provětráván komínovým efektem.
Průvan považuje O. Brenner za jednoho z největších nepřátel zimujících včel - odebírá intenzívně chomáči teplo. Ale i on doporučeje vzdušné zimování a prodyšný strop.
Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej.
Odpor způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče proudit.
Dále je zde argumet nižší tepelné kapacity a vodivosti suchého vzduchu ve větraném úle, oproti nevětranému.

Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti myším. Za mrazů jako jsou teď, jsou stejně prodyšně ucpaná námrazou. Je to taková zpětná vazba.

J.Baudiš:
[Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.
"Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob."]

Je to možný výklad, nebo je to taky jinak. Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík, tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si zakládají zimní chomáč u česna.
V úlech s očky už to není kritické, úl je provětráván komínovým efektem.
Průvan považuje O. Brenner za jednoho z největších nepřátel zimujících včel - odebírá intenzívně chomáči teplo. Ale i on doporučeje vzdušné zimování a prodyšný strop.
Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej.
Odpor způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče proudit.
Dále je zde argumet nižší tepelné kapacity a vodivosti suchého vzduchu ve větraném úle, oproti nevětranému.

Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti myším. Za mrazů jako jsou teď, jsou stejně prodyšně ucpaná námrazou. Je to taková zpětná vazba.

Neměl jsem na mysli něco tak komplikovného, omlouvám se, nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící.

vsusicky (195.39.10.34) --- 3. 2. 2006

"Já jsem takto přišel o 1 včelstvo před 3 lety, kdy jsem zimoval silný oddělěk v 1 VN a 1 NN, ale po zakrmení jsem nezkotroloval uložení zásob. Včely zůstaly v NN, ale zásoby byly spodním VN. Kdybych to v září zkontroloval a přehodil nástavky, bylo vše OK"

.....
Jak už jsem tady asi před měsícem psal, že jsem teď v zimě byl nucen machrovat s nástavky, protože některá včelstva nebyla v dosahu zásob, tak to mohu potvrdit a rozvinout.

Při odběru měli jsem prohlédl větší množství včelstev, a dvě dokonce i oplakal. Další jsme spojoval.
I když jsem před dokrmením v srpnu prohlédl nástavky a plodový nástavek vždy přendal dolů a doplnil zásoby, tak se některá včelstva (většinou nově utvořená s mladými matkami)
proplodovala do horního. Dolní nástavky, i sousední neobsednuté plásty byly plné zásob.
Přičítám to letošnímu prodlouženému podzimu. V polovině srpna se zde náhle zlepšilo počasí a ještě v říjnu nosily včely pyl,a podle stop na podložkách plodovaly i na konci října při první fumigaci.
Pak se náhle ochladilo, dokonce tak, že už nešlo fumigovat. Tak si vysvětluji, že včely se dostaly až do horního nástavku a v uličkách s plodem spotřebovaly většinu zásob a už si je sem nenanosily.
Pěkná a souvislá zima sice byla pro ostatní včelstva příjemná, ale tyto na to doplatily.

V této souvislosti bych se zeptal ostatních, zda jejich včely čtou odbornou literaturu:-), která tvrdí, že včely VŽDY ukládají zásoby nad sebe a v zimě se pohybují po svislé ose, pokud je jim dána možnost?
Já jsem pro upřesnění a používání slova VĚTŠINOU.

Jinak mráz opravdu včelám nevadí, pokud mají dostatek zásob a jsou přiměřeně silné.
Když jsem začínal, dostal jsem i atypické úly na malé rámky asi 27*25 na studenou stavbu. Tedy žádní siláci to nebyli. Měl jsem je vystaveny včelnicově. Při odběru měli jsem asi špatně zavřel obrtlíky a při jedné procházce jsem objevil vypadlé okénko.
Sníh úl úplně zafoukal. Byl až mezi rámky. Oškrábal jsem co se dalo, dvířka a okénko vrátil, a vynadal si za odepsané včelstvo.
Tehdy zde byly vlny mrazů, které dosahovaly až k -30stupňům.
Včelstvo to přežilo a nepozoroval jsem při jarním rozvoji nic mimořádného.

Teď jsem koukal přes fólii, že v úlech je led a jinovatka všude, kde nejsou včely. Bez ohledu na tepelnou izolaci.
Mrazy jsou okolo -20, někdy i trochu víc. Přes to se zdá, že včelstva plodují, a ledu ndebají.

A.Slamka (e-mailem) --- 3. 2. 2006

"ma niekto skusenosti s vetranim v bokoch,prip.v zadnych dvierkach odnimatelneho dna,ktore je plne drevene,nezasietovane?"
......
Velice dobrý článek od Ing. Pavla Holubce ve Včelařství 3/98 str. 65. Rozhodně jej doporučuji k přečtení a zároveň chci zaplakat, že ani ve třetím tisíciletí není k dispozici obsah Včelařství na internetu v elektronické podobě. Inu, koho si volíme, toho máme.
citace z http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005021401.
....
I po dalších letech zkušeností bych zvolil větrání ve dně.
Pokud je to výrobně jednodušší, tak to včelám vyhovuje. Nemusí být po celé ploše, stačí 25x25 až 30x30. Ale to je na včelaření pěkné, že pokud to včelaře neživí, může si dělat co chce.
Znám jednoho včelaře, co má větrání na zadní straně dna chválí si to.

> Od: 164410 :

Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i
zákonům termodynamiky.
........

Nejsou z příspěvku známy přesně rozdíly v konstrukcích (zateplení) dvou typů úlů p. Baudiše. (popř. pozici na stanovišti) Jak můžeš znát jejich úlovou termodynamiku?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polášek (195.113.155.3) --- 4. 2. 2006

"Jestli je to na mě, jak jsem psal o kombinaci vysokých rámků a polorámků v
dvou polonastavcích, tak to určitě zkoušet budu."
....
Nebudeš první. Pokud je to z nějakých důvodů nutné, tak to jde. Nesmíš ale zapomenout, kde máš dlouhé plásty, a nezvedat tam v půli nástavek. To je pak mazec.
Já jsem to dělal kdysi, když jsem zaváděl vysoký rámek a včely nechtěly přejít na mezistěny. Tak jsem jim dával vysoké rámky mezi nízké k vystavění a zaplodování a pak je převěšoval do vysokého nástavku. Včely se pak natáhly za nimi.

Loni jsem to dělal znovu z nedostatku díla. Nové vys.rámky jsem už nedrátkoval a oddělky z plemenáčů na vysoké r.jsem
převěsil do dvou NN a doplnil N.rámky. Na to jsem dal vys.nástavek Langstrotha a doufal, že tam přejdou.
Někdy jo, a někdy ne. I když v něm bylo jádro vystavěných plástů, včely jsem krmil a podle knih tam měly všechny přejít, tak některé nepřešly.
Kombinaci N a V rámků jsem taky v začátcích zkoušel v almárkách, kde jsem si ověřoval, jestli dělená plocha (asi 3x 24*20) včelám vadí či ne.
Udělal jsme rámky vsoké asi 60cm a ponechal jsem jim asi 2-3 poblíž česna, aby na nich probíhal předjarní (zimní)rozvoj. Tady u nás je sníh někdy až do dubna.

Ani jedny pokusy mě nepřesvědčily a kromě nouzových situací bych V a N rámky nekombinoval vedle sebe. Provozně to přináší jen komplikace.Včelám to nic nepřinese.
Pokud si vzpomínam, v Zubří snad dělali pokusy, jak moc vadí včelám dělená a nedělená plodová plocha s ohledem na výnos. Výsledek byl celkem nevýrazný. Význam měl jen pro rannou snůšku.

>Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

Podle mne tento závěr nevychází ze správných předpokladů. Znamenal by totiž, že VŠECHNY a JEN neuteplené úly trpěly průvanem. Což ovšem nevíme, neboť neznáme stav úlů na včelnici J.P.B. Naopak J.P.B je zná a ví co pozoroval. Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i zákonům termodynamiky.

Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
...
> Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
> zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
> konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
> výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
> neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
> klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
> uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
> mohou vykonat prolet).

........
Z mého pozorování:

Z neuteplených včelstev nelétají častěji proto, že by měly včely plnější výkalové vaky, ale proto, že mají kratší kontakt se slunečním svitem. Ten je způsoben lepší vodivostí stěny úlu, ale také barvou jednoduché stěny. Je to vidno v ukázce posypaného sněhu popelem... Sluneční svit je ale rušícím elementem, protože ten může dokonce způsobit jiný pohyb po zásobách (a to hlavně odtržení od nich do strany), jestli je teplejší stěna než strop.

Ale i přesto všechno není potřeba mít vážnější pochybnosti o tenkostěnných úlech, protože je lze s úspěchem používat pro zazimování včelstev u nás. Nepřítelem je totiž venkovní průvan a větry. Ne nízká teplota. Narážím tím na otevřená česna na celou šíři a ve spojitosti v větrným stanovištěm. To je dle mých dosavadních zkušeností žrout zásob. Nemluvě o umístění plodového tělesa před zimováním. (vhodnost a přirozenost nepřímo teplé či studené stavby) A i v zatepleném (třeba sendvičových 1/3/1 cm) úlu může být pěknej průvan. Podle mých dosavadních zkušeností jde především oto nemít, dle fyzikálních jevů, takříkajíc průvan. Jde to samozřejmě lépe zabezpečit přes uteplení.

Z literatury.
V chladnějších oblastech je to řešeno halou, nebo stébnikem, balením (omotáváním) úlů), udržováním sněhové přikrývky (sněhový krecht).

Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

_gp_
http://vindex.ic.cz

>> Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
>> myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
>> nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)

> v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují
> určitě míň než v jiných úlech

Když se odebírá měl, je vidět, jak včely postupují při vyjídání zásob.
Podle délky proužků měli na podložkách zřejmé, v kolika uličkách sedí
včelí chomáč a jak daleko se už posunul při vyjídání zásob.

Proužky začínají u česnové strany úlu (používám studenou stavbu) a čím
více včely vyjedí zásob, tak se posunují k zadní straně úlu. Tedy čím
jsou ty proužky delší, tím více zásob je spotřebováno.

Mám na včelnici dva typy nástavkových úlů - jednak dřevěné tenkostěnné
nástavky s otevřenými očky bez falců (ty považuji za neuteplené) a
potom palubkové nástavky bez oček a s falcy, ve kterých je uprostřed
stěny 2 cm polystyren (ty považuji za uteplené - i když se jedná spíše
o slabší či střední uteplení). Na včelnici jsou tyto dva typy
proházené mezi sebou vzájemně. Ošetřuji je podobně. Dlouhodobě
sleduji, jak se uteplení projevuje, jaké jsou výhody a nevýhody
jednoduché dřevěné stěny atd. Zimuji všechna včelstva ve dvou
nástavcích.

Při odebírání měli se zřetelně projevuje rozdíl ve stopách měli na
podložce mezi oběma typy úlů. Např. letos při odběru koncem ledna:

Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.

Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob.

V časném jaře bude potřeba prohlídka včelstev v neuteplených úlech,
jak jsou na tom se zásobami. Do uteplených úlů půjdu až koncem dubna
či začátkem května při prvním rozšíření.

Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
mohou vykonat prolet).

J. P. B.

Celá kauza Terezín je k vidění na

http://terezin-a-jine.wz.cz/index.php

Zájemci mohou v diskuzi pokračovat přes webové rozhraní, příspěvky se
mailem nerozesílají. IP adresa se zveřejňuje.
Pepa

cobyl původní imeil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??zva spr??vci str??nek V?ela?sk?? konference.
> Datum: 06.2.2006 15:44:16
> ----------------------------------------
> v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují určitě
> míň než v jiných úlech
>
>
>

v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují určitě míň než v jiných úlech

Indikátor rojové nálady a bezmatečnost včelstva.
Máte někdo zkušenosti s tímto výrobkem,
myslím že to tady už proběhlo.

Děkuji

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=131

_gp_
http://vindex.ic.cz

6) Myslím, že by se dalo udělat do přehledu příspěvků na webu
automatické zkracování původní zprávy na základě porovnání s X
předchozími příspěvky. Mohl by se vypisovat pouze začátek původní zprávy
s odkazem na celé znění příspěvku. Pokud někdo dopisuje reakce k
jednotlivým částem původního příspěvku, většinou ho i zkrátí, takže by
se v tomto případě nemuselo dělat nic.

Milan Čáp

>Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
>mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
>příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
>několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
>který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
>účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
>jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
>dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
>původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
>dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
>V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
>téma.
>
> J. P. Baudiš
>
>

1 - ne
2 - volitelne
3 - nesmysl
4 - nerozumim
5 - ano