Včelařská konference

M.Osusky:
> Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
> Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis.
.........
A kolik stojí peněz mít a udržovat termokomoru pro řepku od 300 a např. i 1000 a např. 5 000 včelstev, než ji vytočíš? Buď trochu domýšlivej. :-))

Komora je u včelaře o nákladu navíc a včelař má získávat med. Ne vodu. Jednodruhový med je o jiné mistrnosti než vybrat a vysoušet sladkou vodu.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Pavel Votrubec napsal:
>> Má to ještě jednu nevýhodu -))
>> Když mám světlé souše v medníkách, tak mám světlý med. Znám jednoho, který
>> má černé souše a med prodává jako tmavý, medovicový.

>Tomu snad sám nevěříš..... co jsi ted napsal.. to je snad černý humor

Souhlasím s Pavlem Votrubcem.
Chtěl bych se zeptat, kdo vlastně máte osobní zkušenosti s tím, že z tmavých souší je med jiné chuti nebo barvy než ze světlých?
Osobně jsem nikdy nepozoroval ani jinou barvu ani jinou chuť.
Možná jsem slepý, nebo mi neslouží chuťové buňky.
Možná je to tím, že jsem to nikdy vědomě nesledoval.
Ale pokud na tom něco je, musí se to vědomě dlouhodobě testovat a zaměřit se na to. Běžně si toho člověk vůbec nevšimne.
Navíc ve starší včelařské literatuře se doporučovalo mít v medníku tmavší plásty kvůli pevnosti.

Radek Krušina

<Matěji nemám komoru a žádný zahušťovací stroje. Nejsou u mě potřeba.
Nechávám to na <včelách. To vyjde nejlevněji, protože takový 300 kg
zkvašený a podepsaný sud, třeba i <jednodruhový ... a u výkupce ... to je
na vratku a ostudu.

Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis. Za
dva dni sa to neda stihnut, ak nechces mat agatovy nektar v repke s
rizikom jej mozneho kvasenia.
To iste je medzi prvym a druhym agatom. Mozes na prvom agate cakat na
zahustenie vcelami, ale potom uz na druhy nemusis kocovat.

Matej

Na léčení u nás se používají látky ze řady pyretroidů ( fluvalinat,
acrinatrin a další) a potom amitraz. Pyretroidy jsou už ná základě své
chemické stavby mnohem lépe rozpustnější v tucích a tudíž ve vosku než ve
vodě. Takže s tím vyplavováním zbytků léčiv vodou z vosku to asi nebude tak
horké. Amitraz je na základě své chemické stavby spíše rozpustný ve vodě,
ten by se vodou z voští vyplavovat mohl, ale zase se poměrně rychle
rozkládá, kromě jiného i proto, protože vodní prostředí je zase už z
principu mnohem reaktivnější než prostředí v tucích a voscích.
Odhadoval bych ale, že taky nějaké zbytky léčiva se zachytí na nevoskových
látkách ve starých plástech, ajko jsou košilky a podobně.
Ale hlavně se u nás používají takové metody léčení, kdy je na včelstvo
použito mnohonásobně méně aktivní látky než při metodách v zahraničí. Takže
zahraniční vosky by mohly být kontaminovány zbytky léčiv mnohem víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 15, 2006 8:56 AM
Subject: Re: panenské soue


> Já věděl, že jsem na něco zapoměl.Jak se člověk rozkecá-Ta dobrá zpráva
> také je, že při mokrém zpracování vosku na mezistěny se prý velká část
> zbytků léčiv odplaví s vodou, takže zůstatek ve vosku dosahuje hodnot v
> pozadí-např. ve volné přírodě.No tak nevím, jestli to vlastně není i
špatná
> zpráva-kam to ta naše příroda dopracovala?

> Má to ještě jednu nevýhodu -))
> Když mám světlé souše v medníkách, tak mám světlý med. Znám jednoho, který
> má černé souše a med prodává jako tmavý, medovicový.
Tomu snad sám nevěříš..... co jsi ted napsal.. to je snad černý humor

>>To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by
> jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv,

V černým plástvech nemusí být rezidua léčiva. Tedy aspon my léčíme až na
podzim, kdy máme medníky pryč.
A po kyselině mravenčí (v létě) rezidua nejsou škodlivá.

Vloni jsem na této konferenci informoval o výskytu moru včelího plodu v
regionu působnosti ZO Dvůr Králové a popsal tehdejší vývoj a dění s tím
spojené. Dnes máme výsledky vyšetření měli na spory moru z vyhlášeného
ochranného pásma a tak se pokusím je interpretovat.
Moru jsme se nezbavili. Na území kde byl, je výskyt spor v měli stále v
úrovni 104 až 105 a to zejména na stanovištích, kde se likvidovala jen část
včelstev. Bohužel, se stejnou úrovní zamoření se nalezla nově celá jedna
další obec. Čekají nás tedy na pozitivně indikovaných stanovištích znovu
prohlídky plodových plástů v březnu a dubnu, odebírání vzorků podezřelých
plástů, jejich zasílání do laboratoří a po potvrzení moru likvidace včelstev
a zařízení.
Kde je "trochu optimismu" z nadpisu?
Na dvou stanovištích kde byl mor diagnostikován klinicky je výsledek z
prosincové měli 0. Jedná se o stanoviště s počtem včelstev 7 a 9, kde byl
mor diagnostikován vždy jen u jednoho včelstva. V jednom případě byl mor
potvrzen laboratorně, v druhém případě laboratoř ze vzorku plástu mor
nepotvrdila. V prvém případě bylo včelstvo s úlem a příslušenstvím
zlikvidováno, v druhém včelař včelstvo zlikvidoval z vlastní vůle, ale úl a
příslušenství ne. Po domluvě s Ing. Titěrou byla na těchto stanovištích
odebrána koncem léta měl z jednotlivých úlů a jen v některých vzorcích
nalezeny spóry moru a to ještě v úrovni 102 .
Stanoviště s potvrzeným morem je mé a tak popíši opatření, která jsem dělal
a kterým přičítám úspěch.
Postupně jsem vyčistil dna všech úlů a celý rok používal podložky, které
jsem čas od času vyměnil za umyté v dezinfekčním roztoku Gludecyl. Tímtéž
roztokem jsem omyl nářadí, přední stěny, česna a půdu před úly. Přítel Vydra
mě nepochválí, ale často jsem včelstva prohlížel a postupně vyřadil a spálil
staré plásty a plásty, které se mi nelíbily, byť jsem v nich již nenalezl
uhynulé rozložené larvy. Vyřazené plásty jsem neevidoval, ale odhaduji, že z
každého úlu šlo do ohně jen 3-5 plástů.

Já věděl, že jsem na něco zapoměl.Jak se člověk rozkecá-Ta dobrá zpráva také je, že při mokrém zpracování vosku na mezistěny se prý velká část zbytků léčiv odplaví s vodou, takže zůstatek ve vosku dosahuje hodnot v pozadí-např. ve volné přírodě.No tak nevím, jestli to vlastně není i špatná zpráva-kam to ta naše příroda dopracovala?

Včera jsem se zůčastnil besedy pražských včelařů s p. Titěrou.Na téma residuí léčiv ve vosku bylo řečeno , že zdaleka nedosahují hygienických limitů. U nejsledovanějšího léčiva to je prý mezi 4-6 ppm a norma pro med je 200 ppm.A z gabonových pásků tam prý není nic.?Jinak i já souhlasím s tím, že pro získávání medu je nejlepší používat dílo co nejmladší, tedy obzvláště to které nebylo zasaženo léčením, nebylo přes zimu v úlu a doufám tedy, že v něm bude i kromě menšího množství košilek a výkalů i méně spor plísní a pod.
Nesouhlasím ale s teorií škrábání tmavého medu.Mě škrábe hlavně květový-řepkový a to tak, že 2. den po vytáčení-vycucávání víček se na med a včelky nemůžu ani podívat.Po tmavém, který je jemnější takové pocity nemívám.Přesto konzumuji hlavně světlý med-právě pro jeho výraznou chuť.Možná až nezřízeně -cca 20-25 kg ročně-hlavně do teplého čaje.

>Hlavní důvod je, že to američani řežou ze stejnýho 3/4" prkna jako stěnu nástavku.

Je prvda, že to někteří tvrdí. Rozměr 27x19 tam zrovna moc nepasuje. Čistá 3/4" by byla 25x25 mm. Proč potom není stejná i spodní loučka a boční?


>Na škole PSNV v Táboře říkal př. Nerad, že má ověřeno že zásadní vliv na množství můstků má velikost včelí mezery mezi patry rámků - je prý třeba se držet spodní hranice (6mm) - prý kvuli tomu bude všechny dosavadní nástavky
snižovat o 3 mm. Horní loučku má u 2/3 rámku (v 168 mm) užší než 27mm a tlustou 10 mm.

Zatím to zkouší pouze on a v těchto úlech takhle ve velkém včelaří taky jen pár let. Ostatní výrobci to nedoporučujou.
Pokud se dodrží včelí mezera tak asi moc můstky prostavovat nebudou. Čas ale vyzkoušel vyšší horní loučku. V té délce je i pevnější.
Tonda.

Hlavní důvod je, že to američani řežou ze stejnýho 3/4" prkna jako stěnu
nástavku.

Dnešní podoba rámku o kterém se tvrdí že je Lantgstrotův, je návrh od
Dadanta;
Originální Langstroth měl v plodišti rámky pro stavbu bez mezistěn (neznal
je)
a v Medníku loučky nebo "krabičky" na plástečkový med. Přínos Langstrotha
je ve specifikaci včelí mezery - chtěl ji kvůli rozběrnosti plodiště, v
medníku mu
byla k ničemu, protože neznal medomet.

Na škole PSNV v Táboře říkal př. Nerad, že má ověřeno že zásadní vliv na
množství můstků má velikost včelí mezery mezi patry rámků - je prý třeba se
držet spodní hranice (6mm) - prý kvuli tomu bude všechny dosavadní nástavky
snižovat o 3 mm. Horní loučku má u 2/3 rámku (v 168 mm) užší než 27mm
a tlustou 10 mm.

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>


Je to stejný důvod. Omezení stavění můstků. Tonda.

Z clanku jsem pochopil, ze horni loucka siroka 27 mm ma vyhodu mensiho
staveni mustku. Z clanku jsem ale nepochopil, jakou vyhodou je mit loucku
VYSOKOU 19 mm. Takto 'tluste' horni loucky nutne ubiraji na prostoru
plastu.

Je to stejný důvod. Omezení stavění můstků.
Tonda.

>Z clanku jsem pochopil, ze horni loucka siroka 27 mm ma vyhodu mensiho staveni mustku. Z clanku jsem ale nepochopil, jakou vyhodou je mit loucku VYSOKOU 19 mm. Takto 'tluste' horni loucky nutne ubiraji na prostoru plastu.

Má to ještě jednu nevýhodu -))
Když mám světlé souše v medníkách, tak mám světlý med. Znám jednoho, který má černé souše a med prodává jako tmavý, medovicový.
Tonda
>To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv, neobsahuji kosilky s výkaly larev, které včelař v medu cítí (škrábání v krku medu z tmavých plástů)
Jediný problém je při vytáčení v medometu s ručním pohonem.

To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by
jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv,
neobsahuji kosilky s výkaly larev, které včelař v medu cítí (škrábání v
krku medu z tmavých plástů)
Jediný problém je při vytáčení v medometu s ručním pohonem.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, February 14, 2006 8:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:panenské souše

bez obav aj á je používám jako první A křehké jsou proto že mají teť
nízkou teplotu a jsou bez košileka proto vhodnější do medníku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> Předmět: panenské souše
> Datum: 13.2.2006 21:49:14
> ----------------------------------------
> Při třídění souší jsem zjistil, že mám poměrně velké množství
rámků s
> tzv.panenským dílem.Z části jsou to mezistěny zcela nebo je částečně
vystavěny a
> nezakladeny, z části jsou to souše které byly ihned po vystavění
zaneseny medem.
> Je vhodné takové souše použít při rozšiřování včelstev ? Pro vkládání
do medníku
> se mě zdají příliš křehké při vytáčení medu
> Jaké jsou Vaše zkušenosti ?
> Zdravím. Jaromír Sobotka
>
>
>

__________ Informace od NOD32 1.1408 (20060214) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zalétávání - v přírodě není přirozene aby bylo vice včelstev pobliz
sebe, to si myslim, ze objasňuje vysledek pokusu ve Filipove, kde
znacily desitky trubcu z jednoho vcelstva a během hodiny byli asi v 60
ti včelstvech, proste zaletavani nechávám na včelách, pokud se daji
oddelky cesny na stejnou stranu, budou se zalitavat vice.
Ad oplodnaky - vice dobrych chovatelu matek oplodnaky vůbec nepouziva,
třeba přítel Sedláček z Příchovic (okr. Plzen-jih) říká, že dobrou
matku v kelimku od jogurtu neuděláte... rozhodnuti se pro plemenace
necham na Vas a pokud budete chtit zopakovat metodu plodového kominu a
časných oddělků dejte vedet.
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Tuesday, February 14, 2006 9:33 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Od?lky

Chci se zeptat:
mohou být jednonástavkové oddělky nad sebou
třeba dva (sestava nízké dno, nízký nástavek, krmítko) česna na jednu
stranu        nebudou se zalétávat ?

Neznáte někdo inter.adresu kde je plánek na sestrojení oplodňováčku ?

děkuji

__________ Informace od NOD32 1.1408 (20060214) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Od: Anton Turčáni:
> Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch
> nadstavkové úle. To len pre objektivitu.
......

Povedlo se mi Antone minule napsat příjmení špatně. Zato se omlouvám.

> ...(předpokládám, že ve vozech podle všeho nemají nástavky, do kterých se dá nezralý med přemístit)...

Každopádně mají nástavků dostatek? Pokud ano, proč nepodstavují? Ono med s vysokým obsahem vody je nutný vytáčet v tropických oblastech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Na Slovensku není potřeba tak "spěchat", protože nepatří mezi ty oblasti. Matěji nemám komoru a žádný zahušťovací stroje. Nejsou u mě potřeba. Nechávám to na včelách. To vyjde nejlevněji, protože takový 300 kg zkvašený a podepsaný sud, třeba i jednodruhový ... a u výkupce ... to je na vratku a ostudu. Jestli je problém pro někoho vybírat zralý med unás v Evropě,tak to vypovídá totiž o stejných postupech a praktikách, které mají i v těch čínských a argentýnských a mexických oblastech.

A slepice a prase mám akorát v mražáku. :-))

_gp_
http://vindex.ic.cz

Těm 15% nevěř, to tam určitě nemáš. A tím že nepřevařuješ, máš tam bílkoviny a mikkrobiologický zvěřinec. Když ti to chutná, máš to mít. Chce to ale nedefinovaný čas zrání a optimismus. Já jí většinu rozdám a tak převařuji. Chtěl bych taky znát ty tvoje látky co tam máš navíc. Jak víš že jsou prospěšný, když je ani nedokážeš pojmenovat?

Díky za radu, ale slepice nechovám. vylití na trávník působí tak trochu jak totální herbicid. Jinak mám odzkoušeno, že z mizerné medoviny se žádný kvalitní medovec vypálit nedá. Možná podruhé by byl lepší. Jinak pro vysvětlení: Mizernou a těžko pitelnou medovinu jsem měl pouze při používání Dolských kvasinek a také proto, že zásadně nepřevařuji. Ale změnou kvasinek je všechno jinak. Jinak asi přrd měsícem mě kamarádi přinutili udělat medovecké posezení. Trochu rychlomedoviny jsem odlil a otestoval. Kdyby z ní trochu nebylo cítit droždí, byla by výborná. Rovněž zajímavá byla dosti příjemná hořkost. Obsah alkoholu cca 15 % měřene vinoměrem. Dost rušivě působila naprostá kalnost a uvedená pachuť droždí. Ale to by mohlo odkalováním a delším skladováním zmizet.Má s tím někdo nějaké zkušenosti? Zdraví R. Stonjek

su roky ked prestavka medzi znaskami je prilis kratka a vtedy treba
odobrat aj plasty s vyssim obsahom vody. Jednodruhove medy su lepsie
ohodnotene ako zmesky.
Sposobov na znizovanie obsahu vody je niekolko.

Pokial aj ten popisovany funguje a med je v poriadku, preco ho zatracovat
? Nie kazdy ma k dispozicii termokomoru s odsavanim vlhkeho vzduchu.

Matej




"Anton Turèáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
02/14/2006 06:32 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?






Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch
nadstavkové úle. To len pre objektivitu.

Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch nadstavkové úle. To len pre objektivitu.

> Od: V. Protivínský
> právě vychází. Obsah najdete na www.modernivcelar.cz

Ja jen, ze tady probehla anonoce na nejnovejsi cislo -
mam dotaz k prvnimu clanku "Bleskove rozebrani a slozeni ulu":

Srovnani ruznych sirek hornich loucek pri pokusu na mnozstvi
voskovych mustku mezi patry se skupinami A B C a D je zajimavy.
(A=horni loucka 22x12mm, mezera od dalsiho patra 12 mm, B=22x12mm, mezera 9,

C=22x12mm, mezera 9, jine mezisteny, D=27x12, mezera 9).

Z clanku jsem pochopil, ze horni loucka siroka 27 mm ma vyhodu
mensiho staveni mustku. Z clanku jsem ale nepochopil, jakou vyhodou
je mit loucku VYSOKOU 19 mm. Takto 'tluste' horni loucky
nutne ubiraji na prostoru plastu.

Martin Olsak



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.1.375 / Virus Database: 267.15.6/257 - Release Date: 10.2.2006

> Nevím, proč mě pořád trápíte s nějakým podpisem. Jaký je rozdíl mezi
> podpisy "Karel", "Adela", "164410" pro účely tohoto fóra? Troufám si tvrdit
> že žádný, jde jen o zvyk (nebo nezvyk :-).
>
       Noóó..., tak,tak podobne uvažovala aj jedna cigánka, keď do hniezda
       záchrany doniesla 14 ročné decko.

       Ladislav Matej

       P.S. Asi podobne uvažujú aj kúzelníci z " medom". Však med, ako med

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Taky si myslím, že včela připomíná
> malou helikoptéru. Taky se tak pohybuje.
.......

No právě. Článkem bylo podle všeho pouze řečeno, že ... obrazně ... auto jede, protože má kola. :-DD

Žádné zajímavůstky typu videozáběrů kmitu křídla, nebo nejlépe přesný vodeozáběr hrudních svalstvev při tom kterém leteckém "manévru" včely.

Proč tolikrát včelí křídlo kmitne, jaký rozdíl v počtu kmitů včel v terénu, které je 3 000 m.n.m, a např. ve 200 m.n.m. Prostě nic. Jen fotka nějaké mouchy a okecávání okolo ničeho konkrétního. :-(

_gp_
http://vindex.ic.cz

Samozřejmě,že v době snůšky.A ta snůška je taky všude kolem, záhony kytek apod.

Asi jak se bude komu hodit. Kdo má po ruce kvas, tak do kvasu, kdo nemá, tak
kvůli pár litrům kalu z medoviny.... Kal z medoviny, pokud je starší, může
přidávat do pálenky různé nepříjemné pachutě. O tom medu jsem napsal proto,
že na podzim jsem našel několik let zapomenutý kyblík s cca 4 kily medu, do
kterého napadalo trochu sena, smetí a různé věci. Zkrmit ho včelám mám
obavu, nevím přesně co všechno tam napadalo, zase to nebyl žádný insekticid
nebo podobné jedy, takže ty slepice to zvládají. Vrchní vrstvu jsem
rozpouštěl a filroval od smetí, ta spodní už nebude třeba.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Jo>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 11:07 AM
Subject: Re:Likvidace zkva?en?ho medu.


I TOHO JE ŠKODA LZE Z NĚJ VYROBIT MEDOVINU NEBO JEJ PŘIDAT DO OVOCNÝCH
KVASŮ A VYPÁLIT ZROVNA TAK KAL Z MEDOVINY

pepan

I TOHO JE ŠKODA LZE Z NĚJ VYROBIT MEDOVINU NEBO JEJ PŘIDAT DO OVOCNÝCH KVASŮ A VYPÁLIT ZROVNA TAK KAL Z MEDOVINY

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Likvidace zkva?en?ho medu.
> Datum: 14.2.2006 10:30:26
> ----------------------------------------
> Přítel Stonjek tady psal o vylévání zkvašeného medu do kanálu. Podle toho,
> co jsem zkoušel, takový med se dá s úspěchem použít k ochucení obilného
> šrotu pro drůbež, přidává se tak 5 - 10 % do směsi. Určitě i pro jiné
> zvířectvo. Není třeba vylévat do kanálu. Podobně usazené kvasinky z kvašení
> medoviny.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

To bylo Gusto jen tak pro odlehčení. Taky si myslím, že včela připomíná malou helikoptéru. Taky se tak pohybuje.
:-) Ale v kterém století jsi chodil do školy ? :-) Těch 90 st. , si myslím , svírají krajní pozice křídla. Ve čtvrtek se radši půjdu podívat :-) Má být až 8 st.C.

Moje včely se chovají podobně a pokládám to za normální. Navíc začnou
napadat i jinde umístěné oddělky, které je nutno do příštího dne úplně
uzavřít. Poučka starých včelařů: "Lépe je loupeži předcházet než se ji
později bránit" má cenu zlata.

Pepa


-----Original Message-----
From: Havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, February 14, 2006 9:09 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?

To máte nějaké měkoty.U mne na dvoře, když nechám medník s plásty-bez
včel.Plásty pak vyndavám a nosím k odvíčkování.Během 10 min se objeví první
pátračky a za hodinu by medník-uzavřený!, nebyl vidět.I když tam už medník
není, včely stále krouží kolem.Zmizí až pozdě večer a ještě 2. den dopoledne
se objevují včely, které kolem tohoto místa krouží, a to je místo ve stínu,
takže vůně medu by neměla být tak intensivní.Kdybych nechal na dvoře na
slunci 200 kg sud, tak by se uprostřed vesnice nedalo vylézt z baráku.

to ale obvykle platí v besnůžkovém období v době snůšky jsou zalétané jinam a obvykle to nenajdou

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?
> Datum: 14.2.2006 09:09:00
> ----------------------------------------
> To máte nějaké měkoty.U mne na dvoře, když nechám medník s plásty-bez
> včel.Plásty pak vyndavám a nosím k odvíčkování.Během 10 min se objeví první
> pátračky a za hodinu by medník-uzavřený!, nebyl vidět.I když tam už medník
> není, včely stále krouží kolem.Zmizí až pozdě večer a ještě 2. den
> dopoledne se objevují včely, které kolem tohoto místa krouží, a to je místo
> ve stínu, takže vůně medu by neměla být tak intensivní.Kdybych nechal na
> dvoře na slunci 200 kg sud, tak by se uprostřed vesnice nedalo vylézt z
> baráku.
>
>
>

Omlouvam se za chybne vlozenou stranku. Adresa je
www.honey-well.com/cz/w_chvala.htm
Dekuji
jan

Vazeni pratele,
dovoluji si Vas pozvat na medovou akci Chvala medu, ktera se bude konat v
sobotu 22.7.2006 na Horním hradě - Hauenštejně. Nabizime Vam moznost zdarma
vystavovat a prodavat na hrade vse co se tyka ceskeho medu, vcelich produktu
a moderniho vcelareni (ocekavana navstevnost nevcelaru cca 2000 lidi -
tiskneme 50000propagacnich letaku do cele CR). Podporu teto akci jiz
vyjadrili politici za Karlovarsky kraj (pan hejtman i pan senator) medialne
akci zajistuje Cesky rozhlas, CT a regionalni noviny a take samozrejme jiz
nekolik ZO, PSNV a Moderni vcelar (muzete se tesit na prednasky od PSNV).
Jedine kdo nam nechce pomoci je casopis CSV Vcelarstvi - presneji pan
redaktor Prokes, ktery nas pri prosbe o pomoc hrube odbyl. Proto Vas take
prosim aby jste pomohli pri propagaci akce ve svych ZO kdyz svazovy casopis
nechce pomoci propagaci ceskeho medu a ceskych vcelaru. Pokud budete mit
zajem o blizsi info muzete nas kontaktovat na info/=/medocentrum.cz nebo na
www.honey-well.com/cz/w-chvala.htm
Dekuji
jan löffelmann

Postřižiny - pivovarská prasátka krmená mlátem a jak jim to prospívalo.
Jinak se šrotem se to obvykle vaří, takže pokud by byl mejdan, tak by to
byla záležitost připravovatele stravy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 10:18 AM
Subject: Re: Likvidace zkvaeného medu.


> >Podobně usazené kvasinky z kvašení medoviny.
>
> I slepice mají právo na mejdan :-)

Od: Eman :
> ----------------------------------------
> Když nám počasí nedovoluje zabývat se včelím letem prakticky, poučte se z
> vědeckého objevu:
>
> http://www.osel.cz/index.php?clanek=1701
....

Asi je to špatně pochopeno překladatelem a přeloženo nebo se Michael má co ještě učit ....

Michael Dickinson (osel.cz)
> Včela svými křídly mává do krátkého oblouku 90 stupňů, a na svou velikost až směšně rychle – až 230x za sekundu.

Princip letu a mávání křídel včely medonosné jsi matně pamatuji ze školy. Ale o žádným oblouku o 90° si nepamatuji. Pamatuji si to, že mávání křídel včel je osmičkového tvaru.

Udivuje mě , že se někdo podivuje nad relativním kmitem včelích křídel a hledá v ní nějakou vědmu v souvislosti s aerodynamikou a rychlosti letu. Je to přibližně podle principů spíše helikoptéra, a tam rychlosti rotorů nejsou přímoúměrné k rychlosti letu.

_gp_
http://vindex.ic.cz

>Podobně usazené kvasinky z kvašení medoviny.

I slepice mají právo na mejdan :-)

Přítel Stonjek tady psal o vylévání zkvašeného medu do kanálu. Podle toho,
co jsem zkoušel, takový med se dá s úspěchem použít k ochucení obilného
šrotu pro drůbež, přidává se tak 5 - 10 % do směsi. Určitě i pro jiné
zvířectvo. Není třeba vylévat do kanálu. Podobně usazené kvasinky z kvašení
medoviny.

R. Polášek

No, když to někdo nutně potřebuje, tak si to tam určitě najde. Ale jinak asi
málokdo tyhle rejstříky sleduje pravidelně. Tyto zprávy mají přicházet k
členům samy. Když už ČSV nevydává elektronický časopis na internetu, tak
aspoň v papírové verzi Včelařství.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 8:14 AM
Subject: Re: DOVOZY MEDU


> Kdybys o tu informaci měl opravdu zájem, tak je v obchodním rejstříku
>
> Datum zápisu: 9.dubna 2004
> Obchodní firma: ČESKÝ MED s.r.o.
> Zapsáno: 9.dubna 2004 Vymazáno: 2.ledna 2006
> MEDOEXPORT s.r.o.
> Zapsáno: 2.ledna 2006
> Sídlo: Jaroměř, Svatopluka Čecha 367, PSČ 551 01
> Zapsáno: 9.dubna 2004
> Identifikační číslo: 260 08 866
> Zapsáno: 9.dubna 2004

J Jindra dává takhle více oddělků na sebe, nastavky odděluje průhledným
plastem, takže dovnitř vidí i bez rozdělávání a očka jako česna dává
střídavě dopředu a dozadu. Četl jsem to někdy v létě na jeho stránkách. Budu
taky něco v tom smyslu zkoušet.
Jinak kdysi v kočovných včelínech byly až 3 řady zadováků nad sebou a
několik vedle sebe, barevné rozlišení česen, pokud se neobnovovalo aspoň
dvakrát za rok taky moc nerozlišovalo a zalétávání bylo až na vrácení
oplodněných matek snesitelné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 9:33 AM
Subject: Odělky


> Chci se zeptat:
> mohou být jednonástavkové oddělky nad sebou
> třeba dva (sestava nízké dno, nízký nástavek, krmítko) česna na jednu
> stranu nebudou se zalétávat ?
>
> Neznáte někdo inter.adresu kde je plánek na sestrojení oplodňováčku ?
>
> děkuji

Chci se zeptat:
mohou být jednonástavkové oddělky nad sebou
třeba dva (sestava nízké dno, nízký nástavek, krmítko) česna na jednu stranu nebudou se zalétávat ?

Neznáte někdo inter.adresu kde je plánek na sestrojení oplodňováčku ?

děkuji

Je opravdu od 17 hodin už pár let.
Petr

"Havlík" <e-mail/=/nezadan> napsal dne 14.02.2006 09:27:30:

> Nechtěl jsem otravovat, tak jsem se díval do včelařství, kdy je schůze
> pražských včelařů, takže je to dneska, na tom se shodneme, ale neštymuje
mi
> začátek.Obvykle býval od 18 hod. a ve včelařství je uveden začátek v 17
> hod.Nevíte někdo jak je to doopravdy?

Nechtěl jsem otravovat, tak jsem se díval do včelařství, kdy je schůze pražských včelařů, takže je to dneska, na tom se shodneme, ale neštymuje mi začátek.Obvykle býval od 18 hod. a ve včelařství je uveden začátek v 17 hod.Nevíte někdo jak je to doopravdy?

To máte nějaké měkoty.U mne na dvoře, když nechám medník s plásty-bez včel.Plásty pak vyndavám a nosím k odvíčkování.Během 10 min se objeví první pátračky a za hodinu by medník-uzavřený!, nebyl vidět.I když tam už medník není, včely stále krouží kolem.Zmizí až pozdě večer a ještě 2. den dopoledne se objevují včely, které kolem tohoto místa krouží, a to je místo ve stínu, takže vůně medu by neměla být tak intensivní.Kdybych nechal na dvoře na slunci 200 kg sud, tak by se uprostřed vesnice nedalo vylézt z baráku.

bez obav aj á je používám jako první A křehké jsou proto že mají teť nízkou teplotu a jsou bez košileka proto vhodnější do medníku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> Předmět: panenské souše
> Datum: 13.2.2006 21:49:14
> ----------------------------------------
> Při třídění souší jsem zjistil, že mám poměrně velké množství rámků s
> tzv.panenským dílem.Z části jsou to mezistěny zcela nebo je částečně vystavěny a
> nezakladeny, z části jsou to souše které byly ihned po vystavění zaneseny medem.
> Je vhodné takové souše použít při rozšiřování včelstev ? Pro vkládání do medníku
> se mě zdají příliš křehké při vytáčení medu
> Jaké jsou Vaše zkušenosti ?
> Zdravím. Jaromír Sobotka
>
>
>

Kdybys o tu informaci měl opravdu zájem, tak je v obchodním rejstříku

Datum zápisu: 9.dubna 2004
Obchodní firma: ČESKÝ MED s.r.o.
Zapsáno: 9.dubna 2004 Vymazáno: 2.ledna 2006
MEDOEXPORT s.r.o.
Zapsáno: 2.ledna 2006
Sídlo: Jaroměř, Svatopluka Čecha 367, PSČ 551 01
Zapsáno: 9.dubna 2004
Identifikační číslo: 260 08 866
Zapsáno: 9.dubna 2004

Musím se zastat. Povedlo. Firma se nyní jmenuje MEDOEXPORT.
Informovali nás o tom na OV.
Tonda
......
Dobré. Škoda že ta komunikace byla taková, jaká byla. U nás. K nám (a tedy i mně) se takové informace nedostávaly.

Karel

Musím se zastat. Povedlo. Firma se nyní jmenuje MEDOEXPORT.
Informovali nás o tom na OV.
Tonda.

>Co se týká soudů ČSV, tak aspoň nějaká činnost, jak je vidět, byla. Ale zřejmě se nepovedlo, jinak bychom se o výsledcích dověděli.

Když nám počasí nedovoluje zabývat se včelím letem prakticky, poučte se z vědeckého objevu:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1701

Od: Anton Turcani
...
> Poznám včelárov, otca
> a syna (obhospodarujú asi 6 kočovných vozov), ktorí aby to zvládli vytáčajú
> med ostošesť, bez ohľadu na to či je prirodzene zahustený alebo nie.
........

Proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě. ... Kolikrát si myslím, že jednoduše vytvořené pracovní úseky, mohou usnadnit celou práci a celý systém. .... Ale jak jsem napsal. Složitosti s vysoušením vody z medu neberou konce. Ukažte člověku, který si říká včelař rozebíratelné včelí dílo se sladinou a jeho nic jiného nenapadne, než ho bez okolků vytočit.

Pane Turčány. Poraďte příště tomu otci se synem že jsou dva, a že by měli mít dvojnásobný rozum. A když ho nenaleznou, tak jim doporučte ať si vyberou takový úlový systém, který je nebude hnát vybírat sladinu s vysokým obsahem vody.(předpokládám, že ve vozech podle všeho nemají nástavky, do kterých se dá nezralý med přemístit) Je to sladina, protože včelí med vzniká i při zahušťování medu včelou. Ne na slunci na dvorku.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Pán kolega Stonjek, v prvom komentári som napísal,že mne sa to za 50 rokv včelárskej praxe nestalo, aby som vytočil med s vodou nad 18%, pretp som ho ani nemusel "vysúšať".
Ďalej, ak včely neprídu do styku s medom, chovajú sa prirodzene a odlietajú bez toho, aby to išli do svojho úľa a tancami svojim družkám oznámiť, tam a tam je za sud medu, hoďte si ho pozrieť. To sa však nemôže stáť, lebo včely sa chovajú pragmaticky, musia lákový zdroj potravy ochutnať a to sa nestalo, sieť nad medom im v tom bránila.
Ale stáva sa aj to, že sa niekedy vodnatý med vytočí. Poznám včelárov, otca a syna (obhospodarujú asi 6 kočovných vozov), ktorí aby to zvládli vytáčajú med ostošesť, bez ohľadu na to či je prirodzene zahustený alebo nie. Takýto med potom ošetrujú spôsobom ako som odporučil a ako hovoria dá sa to zvládnuť, bez toho, aby tým ohrozili, svoje alebo susedove včelstvá, prípadne ľudí vo svojom okolí.

Co se týká soudů ČSV, tak aspoň nějaká činnost, jak je vidět, byla. Ale
zřejmě se nepovedlo, jinak bychom se o výsledcích dověděli.

Co se týká udržování značky Svazem, nezáleží příliš na tom, jestli je
členstvo pasivní. Tohle je v kompetenci vedení Svazu a tam by se pasivní
lidi neměli dostat. Ale je jasné, že je něco jiného, když si takovou značku
založí nějaké sdružení nebo cech atd, kde jsou si vědomi, že na této značče
visí většina hospodářských úspěchů a prestiže tohoto společenstva než když
výkonný orgán je placen z příspěvků a tudíž není nijak výsledkově na značče
zainteresován.

Co se týká přímo značky "Ceský med" a "Moravský med" tak pokud byla šita na
míru Včele a Včelpu ( nevím ale jak, když byla dána včelařům k volnému
užívání), tak se možná o její udržování měly tyto organizace i starat?

Co se týká koupě značky, bylo by to určitě dost zajímavé, až by včelaři
prodávající produkty pod touto značkou třeba někde na tržišti měli problémy.
Snad by se konečně mezi včelaři rozneslo povědomí o tom, že taková značka
nemá jen cenu dvoukorunové nálepky na sklenici, ale jako garant kvality má
klidně i stamiliónovou hodnotu a tudíž roční náklady v řádu třeba několik
desítek tisíc Kč na udržování značky nejsou peníze vyhazované oknem ale
naopak účelně vynaložené náklady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 13, 2006 10:22 PM
Subject: Re: DOVOZY MEDU


> Radim Polášek
> Taky nejsem právník. Je možné, že se nemusela žádná sro. zakládat, třeba
to
> měl dělat zřizovatel značky, což je ČSV. V každém případě, pokud se
> založila
> firma, jejíž název by se se značkou mohl zaměnit, asi se měl někdo ozvat.
> Předpokládat, že by ve vedení Svazu ty tři roky nevěděli , že firma "Český
> med" existuje a tudíž se ozvat nemohli, je jaksi dost naivní.
> ....
> ČSV se nějak snažila soudit, o výsledku snad nebylo informováno, stejně
tak
> o průběhu dalších soudních pří, či o jejich axistenci (bistro, atd).
>
> ............
> R.P.
> Možná je nejlepší
> řešení nechat tyto značky dožít a vedle nich zoložit novou, která bude
> skutečně Svazem udržována.
> ......
> Svaz kde je 90% členů naprosto pasívních, a aktivizuje se pouze při
> pobírání dotací, bude mít problém udržovat cokoli.
>
> Pokud mají nějaké značky šanci, tak to budou jednotlivé značky sdružení,
> cechů atd, včelařů kteří si budou nějakým způsobem důvěřovat a zvolí si
pro
> ně vhodnou prodejní strategii.
> Pro značnou část včelařů bude i nadále problém balit med a dávat na
> sklenice nová víčka.
>
> Značka český med a její strategie byla šitá na míru Včele a Včelpu. Jen
tak
> mimochodem, zůstalo právo používat značku v konkurzní podstatě Včely? Ta
jí
> měla nějak propújčenou?
> Aby si toto právo nakonec nějaký agresívní obchodník za pár šupů nekoupil.
> To by bylo skřípění zubů. :-)

Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat mezistěny.

Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý 12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a matka při vhodném umístění i zaklade.

Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo.
Karel

Už niekoľko krát sme použili spôsob opísaný pánom Turčánim. Včielky chvíľu nalitavali , ale potom to nechali. Úspech sa dostaví a včelár je spokojný.
Michal seničan






< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Anton Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?
< Dátum: 12.2.2006 22:17:09
< ----------------------------------------
< Pán Stonjek
< Máte pravdu, taký sud je ťažký, ale môžete použiť i 50kg (to hádam
< zvládnete?). Ak však máte v stávke pár 100kg takého medu tak to stojí za tú
< námahu. A je to úplne bezpečné a účinné. Ak povrch medu zabezpečíte vhodnou
< sieťou, žiadna včela sa k medu nedostane. Nakoniec, dobrému včelárovi sa to
< nemôže stať. Ale ak ......., Zdraví Anton
<
<
<

Radim Polášek
Taky nejsem právník. Je možné, že se nemusela žádná sro. zakládat, třeba to
měl dělat zřizovatel značky, což je ČSV. V každém případě, pokud se založila
firma, jejíž název by se se značkou mohl zaměnit, asi se měl někdo ozvat.
Předpokládat, že by ve vedení Svazu ty tři roky nevěděli , že firma "Český
med" existuje a tudíž se ozvat nemohli, je jaksi dost naivní.
.....
ČSV se nějak snažila soudit, o výsledku snad nebylo informováno, stejně tak o průběhu dalších soudních pří, či o jejich axistenci (bistro, atd).

.............
R.P.
Možná je nejlepší
řešení nechat tyto značky dožít a vedle nich zoložit novou, která bude
skutečně Svazem udržována.
.......
Svaz kde je 90% členů naprosto pasívních, a aktivizuje se pouze při pobírání dotací, bude mít problém udržovat cokoli.

Pokud mají nějaké značky šanci, tak to budou jednotlivé značky sdružení, cechů atd, včelařů kteří si budou nějakým způsobem důvěřovat a zvolí si pro ně vhodnou prodejní strategii.
Pro značnou část včelařů bude i nadále problém balit med a dávat na sklenice nová víčka.

Značka český med a její strategie byla šitá na míru Včele a Včelpu. Jen tak mimochodem, zůstalo právo používat značku v konkurzní podstatě Včely? Ta jí měla nějak propújčenou?
Aby si toto právo nakonec nějaký agresívní obchodník za pár šupů nekoupil. To by bylo skřípění zubů. :-)

Při třídění souší jsem zjistil, že mám poměrně velké množství rámků s tzv.panenským dílem.Z části jsou to mezistěny zcela nebo je částečně vystavěny a nezakladeny, z části jsou to souše které byly ihned po vystavění zaneseny medem. Je vhodné takové souše použít při rozšiřování včelstev ? Pro vkládání do medníku se mě zdají příliš křehké při vytáčení medu
Jaké jsou Vaše zkušenosti ?
Zdravím. Jaromír Sobotka

Karel napsal:
> A bylo to legální.
> Jak zajistit novou značku oproti takovémuto způsobu napodobení je velmi
> jednoduché. Společně s registrací značky
> založím sročko, to mě stojí 100 000Kč a do předmětu činnosti jí dám
ochranu
> a marketing této značky. Dále zaregistruji domény ZNAČKA.cz, ZNAČKA.com ,
> info a další. Na to stačí bohatě pár tisíc korun.
> A pak propaguji,propaguji, chráním, chráním a prodávám.

Taky nejsem právník. Je možné, že se nemusela žádná sro. zakládat, třeba to
měl dělat zřizovatel značky, což je ČSV. V každém případě, pokud se založila
firma, jejíž název by se se značkou mohl zaměnit, asi se měl někdo ozvat.
Předpokládat, že by ve vedení Svazu ty tři roky nevěděli , že firma "Český
med" existuje a tudíž se ozvat nemohli, je jaksi dost naivní. Možná kdyby se
vedení svazu v posledních letech "nezabetonovalo" proti vstupu nové generace
s dnešním myšlením, někoho by to tam před těmi pár lety napadlo a Svaz by
ochranu značky prováděl. Tady vidím velkou podobnost se Včelou. Jak se
prokázalo prakticky, že vedení Svazu neumí podnikat, tak se taky jeví, že
vedení Svazu neumí ochraňovat a udržovat obchodní značku. Vedle ochrany
proti podobným názvům tam vidím i propůjčování značky "Český med" a
"Moravský med" jen proti prokazatelnému splnění určitých podmínek včelařem.

> Za další je problematické používat takovéto regionální označeníé za
značku,
> protože je poměrně obtížné komukoli zakázat napsat na sklenici: český med.
> To nelze dle mně žalovat, pokud to je opravdu český med. Opak se špatně
> dokazuje.

No, asi značka "Český med" respektive "Moravský med" byla skutečně z tohoto
důvodu nešťastně zvolena. Měla to být značka, která není podobná prostému
označení původu medu. Ale po bitvě je každý generálem. Možná je nejlepší
řešení nechat tyto značky dožít a vedle nich zoložit novou, která bude
skutečně Svazem udržována.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 13, 2006 6:06 PM
Subject: Re: DOVOZY MEDU


> A.Hrdina:
> To určitě ne!
> Český med vznikla až sloučením jistých firem(pokud vím). A to se stalo
> maximálně před dvěma-3mi lety. (odhaduji)
> Arnošt "
> .......
> A bylo to legální.
> Jak zajistit novou značku oproti takovémuto způsobu napodobení je velmi
> jednoduché. Společně s registrací značky
> založím sročko, to mě stojí 100 000Kč a do předmětu činnosti jí dám
ochranu
> a marketing této značky. Dále zaregistruji domény ZNAČKA.cz, ZNAČKA.com ,
> info a další. Na to stačí bohatě pár tisíc korun.
> A pak propaguji,propaguji, chráním, chráním a prodávám.
> .....
> Za další je problematické používat takovéto regionální označeníé za
značku,
> protože je poměrně obtížné komukoli zakázat napsat na sklenici: český med.
> To nelze dle mně žalovat, pokud to je opravdu český med. Opak se špatně
> dokazuje.
> Na druhou stranu nutno říci, že zančka "Mistr včelař" je pěkná značka a má
> i pěkný marketing. Můžete to nazývat agresívní marketing, ale je to
> marketing. Lepší agresívní, než žádný.
>
> K regionálním označením byla pěkná a logická legislativa za starého
> mocnářství. Proto taky byly zakládány firmy:
> První labská paroplavební ..., První krkonošký ..., atd.
> Protože určité obecné názvy nebylo možné registrovat. Tak to bylo dle mých
> chabých právních znalostí. Nejsem právník.
> Karel

Jsem rád, že dobrému včelaři se to nemůže stát, ale i průměrnému včelaři u nás je jasné, že vystaví li sud /později opraveno na soudeček/ ven tak i když se k medu nemohou dostat včely, určitě jsou vůní přilákány a nastanou problémy zvl. když většina včelařů má medárny doma a jejich sousedé většinou nesdílejí nadšení nad spoustou slídících včel. Něco o tom vím, protože v medárně uprostřed zastavěné obce zpracovávám med rovněž v tunách a jestli chci se sousedy vycházet musím se chovat velmi ohleduplně. Navíc nechápu, proč bych měl vyvážet med od medometu ven, tam ho hlídat, večer a na noc ho chránit před rosou a pak ho zase vozit do skladu. Myslím, že moderní včelaření ve střední Evropě vypadá trochu jinak. Jak by řekla teta Kateřina ze Saturnina: Chytrému napověz, hloupého ... Zdraví R. Stonjek

To asi nikomu, ale nápad jak prodat větší množství medu je to dobrý. Myslím,
že nebude moc zákazníků, kteří si tu pravdu o českém medu prověří.
A z vlastní zkušenosti vím, že zákazník je po českém medu lačný a zřejmě na
to přišel i pan Straka. Tak si nechal navrhnout novou pěknou etiketu a možná
od včelařů za 25kč/kg nakoupil hodně medu. Jinak by se určitě nedostal na
konečnou cenu 96 kč/kg. Nebo ho vůbec nenakoupil?
Dan P
...........

No dobrá, v Globusu prodávají i český med a není drahý. Je označený, jen ty webové stránky celkově nejsou moc aktualizované. To je snad výborné.
Tak co na tom komu vadí?
Pokud se tady rozčilují funkcionáři, tak ať se rozčilují nad sebou, že tam není med z Včely, Včelpa atd.
Ale co tady vlastně propíráte. V supermarketecj se prodává i český med , a asi to i český med bude.
Cena odpovídá cenám, které se tady nastavili, a je ještě vyšší než za kolik včelaři prodávají.
To je spíš otázka - viděl někdo prodávat Český med (značku ČSV)?

To asi nikomu, ale nápad jak prodat větší množství medu je to dobrý. Myslím,
že nebude moc zákazníků, kteří si tu pravdu o českém medu prověří.
A z vlastní zkušenosti vím, že zákazník je po českém medu lačný a zřejmě na
to přišel i pan Straka. Tak si nechal navrhnout novou pěknou etiketu a možná
od včelařů za 25kč/kg nakoupil hodně medu. Jinak by se určitě nedostal na
konečnou cenu 96 kč/kg. Nebo ho vůbec nenakoupil?
Dan P
> Bohužel se mi na těchto jinak pěkných stránkách nezdařilo najít seznam
> těch
> nejlepších českých mistrů včelařů. :-(
>

A.Hrdina:
To určitě ne!
Český med vznikla až sloučením jistých firem(pokud vím). A to se stalo
maximálně před dvěma-3mi lety. (odhaduji)
Arnošt "
........
A bylo to legální.
Jak zajistit novou značku oproti takovémuto způsobu napodobení je velmi jednoduché. Společně s registrací značky
založím sročko, to mě stojí 100 000Kč a do předmětu činnosti jí dám ochranu a marketing této značky. Dále zaregistruji domény ZNAČKA.cz, ZNAČKA.com , info a další. Na to stačí bohatě pár tisíc korun.
A pak propaguji,propaguji, chráním, chráním a prodávám.
......
Za další je problematické používat takovéto regionální označeníé za značku, protože je poměrně obtížné komukoli zakázat napsat na sklenici: český med. To nelze dle mně žalovat, pokud to je opravdu český med. Opak se špatně dokazuje.
Na druhou stranu nutno říci, že zančka "Mistr včelař" je pěkná značka a má i pěkný marketing. Můžete to nazývat agresívní marketing, ale je to marketing. Lepší agresívní, než žádný.

K regionálním označením byla pěkná a logická legislativa za starého mocnářství. Proto taky byly zakládány firmy:
První labská paroplavební ..., První krkonošký ..., atd.
Protože určité obecné názvy nebylo možné registrovat. Tak to bylo dle mých chabých právních znalostí. Nejsem právník.
Karel

Bohužel se mi na těchto jinak pěkných stránkách nezdařilo najít seznam těch nejlepších českých mistrů včelařů. :-(

Trochu k agresivitě prodeje našich obchodníků s medem.
Právě jsem se vrátil z Glóbusu.Mají v nabídce celou škálu medů od firmy JSG.
Všechny dovoz, až na jeden té stejné firmy.
Na pěkné sklenici je velmi vkusná etiketa. Med není označen jako med, ale
Český mistr včelař. Na zadní straně je napsáno : Český mistr včelař - Med
květový.Hned pod tím, na rozdíl od ostatních medů velmi zřetelně země
původu: ČR (med od nejlepších českých včelařů - jmenný seznam je uveden na
internetových stránkách www.jsginfomed.cz)
Cena tohoto medu je 48 kč za 500g ( stojí o korunu víc než směs z EU a
trop.oblastí)
Pro zajímavost se podívejte na články tohoto milovníka včelařů a propagátora
výhradně českého medu na výše zmíněných stránkách.
Zajímavý je i ten obchodní tah z výkupem medu.

Dan P


> ÚV ČSV vytvořil normu Český med jako ochranu domácích včelařů před
> dumpingovým dovozem často podivných medů. To, že se našla obchodní firma,
> která této situace využila a fofrem se přejmenovala na Český med cosi
> vypovídá o charakteru českých obchodníků s medem. Agresivní úroveň
> některých příspěvků obchodníků s medem v této konferenci to jen potvrzuje.
>
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
> Sent: Monday, February 13, 2006 12:34 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: DOVOZY MEDU
>
>> Od: Eman :
>> Mě jen vadí že ty směsi někdy nazývají Český med a tím klamou některé
>> zákazníky.
> .....
>
> Kdo klame koho? Na trhu existují společnosti s názvem jako Český plyn,
> Český
> film, Český porál, Český dům, Český člověk atp. Podle mě je to jen
> zeměpisný
> popis místa, kde společnost rozvinula své aktivity. To, že Český med
> s.r.o.
> produkuje med, který označí svým logem firmy neznamená, že obsah výrobku
> musí být totožný s normou nějaké organizece.
>
> Ktomu klamu. Vždyď Český med splňující podmínky svazácké normy nemusí být
> jen přeci zeměpisně a snůškově český. Může být i polský, slovenský,
> rakouský, německý. (pohraničí) Tak co je větsí klam Emane?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

To určitě ne!
Český med vznikla až sloučením jistých firem(pokud vím). A to se stalo
maximálně před dvěma-3mi lety. (odhaduji)

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 13, 2006 2:52 PM
Subject: RE: DOVOZY MEDU


ona ta firma mám dojem byla dříve jak naše značka ale á taky označuji med
jako český med a to proto , že stanoviště mám v Čechách pod Kosířem a co teď
s tím babo raď

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef_Sroll <josef.sroll/=/post.cz>
> Předmět: RE: DOVOZY MEDU
> Datum: 13.2.2006 12:44:52
> ----------------------------------------
> ÚV ČSV vytvořil normu Český med jako ochranu domácích včelařů před
> dumpingovým dovozem často podivných medů. To, že se našla obchodní firma,
> která této situace využila a fofrem se přejmenovala na Český med cosi
> vypovídá o charakteru českých obchodníků s medem. Agresivní úroveň
> některých příspěvků obchodníků s medem v této konferenci to jen potvrzuje.
>
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
> Sent: Monday, February 13, 2006 12:34 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: DOVOZY MEDU
>
> > Od: Eman :
> > Mě jen vadí že ty směsi někdy nazývají Český med a tím klamou některé
> > zákazníky.
> .....
>
> Kdo klame koho? Na trhu existují společnosti s názvem jako Český plyn,
> Český
> film, Český porál, Český dům, Český člověk atp. Podle mě je to jen
> zeměpisný
> popis místa, kde společnost rozvinula své aktivity. To, že Český med
> s.r.o.
> produkuje med, který označí svým logem firmy neznamená, že obsah výrobku
> musí být totožný s normou nějaké organizece.
>
> Ktomu klamu. Vždyď Český med splňující podmínky svazácké normy nemusí být
> jen přeci zeměpisně a snůškově český. Může být i polský, slovenský,
> rakouský, německý. (pohraničí) Tak co je větsí klam Emane?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>
>
>

Navíc jsem četl v některém Včelařství (jelikož není Včelařství v
elektronické formě, tak by to bylo složité hledat)
noticku, že se Výbor UV ČSV dohodl na používání názvu Český med touto
firmou.
Zajímalo by mě, za jakých podmínek se dohodl ....
Zajímalo by mě, zda je jejich počínání v souladu se Zákonem hospodářské
soutěže v části kde je dosaženo neoprávněné výhody podobností názvu.
Je podezřelé, že svazová právnička, je v tomto ohledu chladná, když v jiných
případech (držení nízkých ocenění náhrad ze svépomocného fondu) vyvíjí
vysokou aktivitu....
K čemu investoval svaz naše peníze, když chránit známku nehodlá ...
Neznehodnotil UV jinými dohodami značku Český med?

Arnošt


----- Original Message -----
From: "josef_Sroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 13, 2006 12:44 PM
Subject: RE: DOVOZY MEDU


ÚV ČSV vytvořil normu Český med jako ochranu domácích včelařů před
dumpingovým dovozem často podivných medů. To, že se našla obchodní firma,
která této situace využila a fofrem se přejmenovala na Český med cosi
vypovídá o charakteru českých obchodníků s medem. Agresivní úroveň
některých příspěvků obchodníků s medem v této konferenci to jen potvrzuje.

Pepa


-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Monday, February 13, 2006 12:34 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: DOVOZY MEDU

> Od: Eman :
> Mě jen vadí že ty směsi někdy nazývají Český med a tím klamou některé
> zákazníky.
.....

Kdo klame koho? Na trhu existují společnosti s názvem jako Český plyn, Český
film, Český porál, Český dům, Český člověk atp. Podle mě je to jen zeměpisný
popis místa, kde společnost rozvinula své aktivity. To, že Český med s.r.o.
produkuje med, který označí svým logem firmy neznamená, že obsah výrobku
musí být totožný s normou nějaké organizece.

Ktomu klamu. Vždyď Český med splňující podmínky svazácké normy nemusí být
jen přeci zeměpisně a snůškově český. Může být i polský, slovenský,
rakouský, německý. (pohraničí) Tak co je větsí klam Emane?

_gp_
http://vindex.ic.cz