75630

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439)

Právě že nepůsobil lidský faktor. Takže nebyl nikdo, kdy by řval, kdyby na 5
let nebyl žádný med. Nebo třeba na 20 let. Nikdo plošně neničil početné
místní linie včel a nenahrazoval je několika stejnými.
Co se týká úbytku včelstev, kdysi hodně dávno, když otec přesunul nějaké
včely jako první včelař do lesa, tak od května do srpna každých dva, tři
týdny měl permanentně plné úly a musil točit. Bylo jedno, jestli zrovna
kvetly javory, lípy maliny nebo nekvetly. Prostě když nebyla snůška z
nějakých včelařských rostlin, tak tam byla velká nabídka i z málomedujících
rostlin a ta stačila. Takhle si představuji, že by to vypadalo v přírodě,
kdyby nějaká nemoc nebo něco takového pronikavě snížilo počet divokých
včelstev. Zatímco předtím by přežily jeden, dva nejsilnější květnové roje a
ostatní by nestihly do zimy nasbírat dostatek zásob, po takovém snížení
počtu včelstev by potřebné zásoby dokázala nasbírat většina rojů. Ještě víc
to je vidět na varaóze. Mateřské včelstvo by třeba roztoči zničili, ale
ještě dřív by z něho vyletěly roje. Roztoči by sice byli i v těch rojích,
ale roj by ještě stihl nasbírat zásoby na zimu, přežít zimu a příští rok zas
vytvořit nějaké roje, než by byl roztoči zničen.
Kdysi jsem četl nějaký článek, kde jakýsi včelařský odborník odhadoval v
našem klimatickém pásmu před cca 500 lety a dříve před začátkem chovu včel
člověkem první pokles počtu divokých včelstev v případě, že by se varoáza k
nám dostala už tehdy na asi 1 -5 % původního počtu divokých včelstev.
Následovalo by pak období desítky let, kdy by se postupně pod tlakem varoa
více prosazovala včelstva odolnější proti varoa, až nakonec během 20 - 100
let by se počet divokých včelstev schopných s varaózou žít začal blížit
původnímu počtu.
Co se týká včelínů, myslím si, že není moc velký rozdíl, jestli je na jednom
místě v okruhu 5 metrů 10 - 20 včelstev, nebo jestli je těch 10 včelstev v
okruhu 500 metrů.
Co se týká vyloupení nakažených včelstev, není to tak jednoduché,
vylupované včelstvo je obvykle v poslední fázi nemoci, zatímco loupeživé v
první fázi nakažení. Pokud se mezitím loupeživé včelstvo stihne rozmnožit,
včely jako druh přežívají. Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce. Když je včelstvo vzdálené 5
kilometrů, už ho lupičky obvykle neobjeví, ale dutinu může za rok, za 5 let
objevit roj. Tyto údaje zhruba udávají, jaká by byla koncentrace divokých
včelstev v oblasti zamořené třeba morem plodu, to znamená před tím, než do
chovu včelstev začal zasahovat člověk.

Ono jinak kromě varaózy všechny nemoci včelstev tady byly už před příchodem
člověka a včely se s nimi nějakým takovým způsobem vždy vyrovnaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 11:46 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na
jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí
většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných
se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od
hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory
a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil
tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
> Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla,
> shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
> Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
> :-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:A.Turcani - Re: kralik vratic
Předchozí:Karel - Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu