Včelařská konference

Tak jsem vytáčel a samozřejmě ho mám taky (Střední Čechy - Vlašimsko). Některé plásty částečně jakž takž vytočit šly, ale z některých jsem dostal odhadem 5% a ještě se mi je podařilo rozlámat (panenské). Jak se, mimochodem, ta část medu co se podaří vytočit chová? Je pak po ztuhnutí ve sklenicích opětovně rozpustitelná do 50C a uz znovu nekrystalizuje? Má, třeba časem, med nějaké kvalitativní kazy na kráse?
VM

Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který mám vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé poštovní adresy.

Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní úřad stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
m

v starsej literature sa doporucuje tzv. Falbov ramik, co je akoby dvojity
ramik, ktory je zvonky potiahnuty hustym pletivom. Otvara sa ako kniha (
na klavirovy pant ). Don sa vlozia kusky plastov, odvieckovance, ramik sa
zavrie, zaisti a vlozi sa do medometu.

Matej




"Vojtìch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
07/30/2006 10:39 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: dotaz pro zkuene






Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo
se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

O úlu je třeba
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=149
A vůbec když je tento úl o hodně víc rozšířený na Slovensku, tak plánky a
jiné údaje budou spíše taky na slovenském internetu než na českém.

R. Polášek

Na Slovensku dodava viecka firma Rogis tel. 032/771 59 00. Jednofarebne za
2,05 Sk ( 1,60 Kc ) a s vcelarskou tematikou za 2,40 Sk ( 1,85 Kc )
Ceny su za typ To 82.

Matej




"Kazdová" <raden/=/bvx.cz>
07/31/2006 08:30 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Vicka na med






Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem
plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519
340
515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

v knihe od M. Macicku: "Vcelarske pomocky a zariadenia a ich svojpomocna
vyroba" Najdes ju v kniznici. Vo Vcelarovi je aj mailova adresa na autora.

Matej




"MIlan" <milan/=/krokavec.sk>
07/28/2006 10:43 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Plány ú¾a "B"






Dobrý de�, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
"BĂ©ÄŤko". ÄŽakujem
krokavec

Dobrý den paní Kazdová,

mohl bych Vás poprosit o fota víčka na mail janstovi/=/seznam.cz?


Díky!

Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519 340 515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

Šel bych na to od lesa, ne přes úřady, na to musí být člověk příliš znalý a stojí to podstatně více času. Z vlastní zkušenosti potvrzuji.
Zajít do hospody, kde se schází starší pánové, většinou i majitelé lesů, kteří mají přehled o poměrech a něco i pamatují a o svůj les se starají. S jejich pomocí vytipovat lokalitu. Z důvodu přístupu ( důležité ) to nemusí být ani les, ale např. nesečená louka na okraji. Ta s velkou pravděpodobností bude na katastru evidována v zjednodušené evidenci a její grafická lokalizace přes úřad byla donedávna na mnoha katastrech peklo.
No a pak už tu dohodu s majitelem (příp. správcem u obecních družstevních lesů) doporučuji dobře udělat osobně a nezapomenout na medové obdarování.

K. Žák

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Friday, July 28, 2006 1:55 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Re: Zákaz vstupu do lesa

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

B9, B10, B11? Staré byly B9 kompaktní s neoddelitelným dnem (nedoporučuji, na jaře se potí a jsou problémy s vápenatěním plodu). B 10 je v současné době standartně vyráběným úlem na SK se samostatným oddělitelným dnem (doporučuji vysoké zasíťované dno). Dno můžeš mít nízké nebo vysoké dle libosti. Půdorysné rozměry jsou identické s úlem OPTIMAL, vnější půdorysný rozměr podle použitého materiálu (plus isolace?). Rozdílná je výška nástavku - pro rámky 420 x 285 mm, to je o 115 mm vyšší než NN OPTIMALU. Na Slovensku je to nejrozšířenější úl, snad až 80% všech úlů. Jednotliví výrobci se liší jen v nepodstatných detailech. Já kombinuji B10 s NN 420x159. Když jsem začínal, nevěděl jsem že existuje nejaký OPTIMAL s výškou rámku o 11 mm vyšší. I toto je v podstate normalizovaná výška rámku.

Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

Vážení přátelé, včelaříte někdo v "Dadantech" v okolí Českých Budějovic a jste ochoten poradit s přechodem z 39x24.? Děkuji

S pozdravem Sláva

> Od: Pep?k :
> > Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> > technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> > když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
> .........
>
> Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.
Opravuji: NA KOMPRESORY URČENÉ K LÉČENÍ AEROSOLEM SE NEVZTAHUJE - 70% U SZIF.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Pep?k :
> Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
.........

Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pokud vám stačí pouze orientační zjištění hmotnosti úlu, zkuste dát pod úl
běžnou osobní mechanickou váhu. Já to tak používám a vyhovuje mi to.

Zkoušel jsem i přesnější digitální váhu + zvedák úlu, ale zjistil jsem, že
tak přesné vážení k ničemu nemám.

Další možnost je stavebnice hydraulické váhy, loni nebo předloni jsem ji
viděl v prodejně.

mp





-----Original Message-----
From: P.K. [mailto:e-mail/=/nezadan.tiscali.cz]
Sent: Saturday, July 29, 2006 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha


teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici
s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12
břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem
................
A úplný informační servis pro členy ČSV na stránkách ČSV.
Pokud ovšem nejsou odběrateli Včelařství a OVP nejlépe 15 let nazpátek, tak se moc nedozví. Jen to, že neměli začít včelařit tak pozdě. Pozdě Bycha honit.:-)
Kdo nemá doma alespoň jeden metr literatury, tak nemá mít melicitozu, nebo včely:-)
KJ

Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%

Co takhle dohušťovací kompresor z náklaďáku nebo traktoru? Z vraku by asi
šel získat i docela levně. Jen se musí dodržet trochu rozmezí otáček,
vyřešit mazání, často jsou mazány olejem z motoru a zřejmě musí být na
výstupu vzduchu filtr, který odstraňuje olejové páry. Taky tam musí být
nějaká tlaková pojistka, kvůli bezpečnosti.
Jestli není lepší dneska udělat v práci pár přesčasů a koupit hotovou věc?
Dneska je to levnější než kupovat nové díly a doma si to skládat, platí se i
za možnost se takhle doma vyžívat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 30, 2006 10:13 AM
Subject: kompresor


> Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor
> mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

sršni

Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

No na to koľko ľudí to zháňa (úľ) som myslel, že zohnať plány bude jednoduchšie :-))
Aj tak vďaka.
Krokavec

ovšem na pálenku je asi lepší měď ;-)

Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Od: Petr:
>
>> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
>> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
>> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
>>
> .....
>
> Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.
>
> To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>

Od: Petr:
> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
.....

Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.

To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Nevím jak teď, ale kdysi se z takových trubic měly dělat v laboratořích
speciální atypické skleněné věci. Takže by to mohli prodávat taky
dodavatelé laboratorního skla. K čemu to je dobré při včelaření?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 6:50 PM
Subject: skleněné trubice


> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

zkus to nějak vymackat, vylisovat....

pokud by kopance do úlů shazovaly brouky tak bych je tak shazoval.....ať si myslí v ústavech svoje, mě nikdo léčení kyselinou nenařizuje,a čekat až do září na fumigaci je trochu pohodlný a včely od jara až do té doby jedou s broukem jak auto se zataženou brzdou.....navíc včera sem zase našel v lese roj, a při kontrole oddělků osypanou zem mrtvolkama nějakých černých divochů bez proužků....vůbec se síta s kyselinou nebojte zkusit,jsou účinná a práce s nimi je rychlá,laciná, a do září sní bude shazovat brouky i sousedům...

*********************
To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.
-----------------------------
Tedy já osobně radši pečený, ale kousek dobrýho ovárku se taky snese :-))

teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12 břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

Na úřadech mají vesměs placený komerční přístup do pozemkových map a tam se
dá zjistit mnohem více než z toho zadarmo. Jenže správně to mají mít jen pro
služební účely. Mně nedávno ochotná paní na úřadě potřebné údaje našla a
vytiskla a když tam zrovna v tu dobu vešel někdo jiný, papíry schovala a pak
je zase vytáhla. Záleží na koho člověk padne...
Co se týká názvů katastrálních území, je to historická záležitost stará snad
50 - 100 let nebo snad i víc. Během té doby se spousta obcí přejmenovala,
zrušila,sloučila atd..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 8:55 AM
Subject: Re: Z?kaz vstupu do lesa


Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde
ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na
internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti
objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se
pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není.
Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan

Záleží jak moc se s tím chceš piplat, jestli ti stojí za to z těch kousků
plástů znova skládat celý plást. Já bych řekl hodit na síto, občas obrátit a
trochu pomačkat, ať tekutý med vyteče. Nedávno jsem takhle likvidoval
okurkovou flašku a plastovou krabici plnou starých odřezaných můstků mezi
rámky s medem. Flašku jsem prostě dal na dřívka do hrnce s vodou, dal vařit
a voští jsem v něm rozpustil. Voskový koláč silný asi 3 cm jsem rozřezal a
med přes síto slil, bylo ho asi 2 litry. Přirozeně je to na doma tak na
perník nebo medovinu. Jako zbytek pak zůstanou kusy vosku a voskových
nečistot znečištěné medem, to je asi nejlepší nechat do doby krmení a
propláchnout nebo znova převařit a sladkou vodu dát zkrmit. Nedá se to
udělat z voští, ve kterém už byl plod, košilky z plodu dodají medu ostrou
nepříjemnou pachuť, snad jedině by se takový vyvařený med dal v malém
množství přidat jako nositel další příchuti do medoviny, ale nezkoušel jsem
to, nevím.
Pokud je to světlé voští, hodilo by se to asi na medovinu nebo zkrmit
včelám, já bych ho dal do přiměřeného množství studené vody ještě s kousky
ledu. Led proto, protože teplé voští se ohýbá a med v sobe uzavírá, studené
voští se při mixování rozbije na kousky a med uvolní. Takže bych to
rozmixoval nejspíš asi míchadlem na vrtačce a pak odfiltroval přes nějaké
jemné síto.
Tmavé voští by mohlo dodat tu nepříjemno pachuť i ve studené vodě, to vymytí
by muselo být velice rychlé a možná i neúplné.
S nějakou silnou pachutí nevím, snad vykvasit v demiónu a vypálit?
Jinak já takové odřezky běžně dávám na dno vysokého podmetu mimo síto, včely
si je zase vyberou a mně zůstane vosk Takže je tady varianta dávat to na
miskách do vysokého podmetu a krmit takhle včely. A sledovat, jestli se
nevykrádají, pak by takové krmení muselo přestat. A pak to třeba vytočit...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Terka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 5:19 AM
Subject: dotaz pro zkuene


> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> oddelit?diky za radu

Josef.Mensik:
> 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a
> po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z
> vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Josef.Mensik:
> Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km
> daleko
...........

Hlavně, že jsme zdraví my. ... A máme pěkného koníčka ;-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Je několik způsobů. 1) Vložit to řídkého pytlíku a vylisovat 2) rozdělit do pytlíků i s víčky vložit do medometu a vytočit 3) i svíčky nechat vykapat (vykapávaný med z víček) 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotaz pro zkuene
> Datum: 29.7.2006 06:27:05
> ----------------------------------------
> Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
> kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
> plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
> skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
> protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
> nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.
>
> Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
> je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
> držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
> je víc škody než užitku.
> Ať se zadaří
> Ivan
>
> P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.
>
> T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> T> oddelit?diky za radu
>
>
>
>
>
>

Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km daleko

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Asi m?m mor - u je po vem
> Datum: 28.7.2006 14:46:53
> ----------------------------------------
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není. Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:53:37
> ----------------------------------------
> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.
>
>
>

Jako preventista SDH ti mohu zdělit , že se to netýká hodpodářtví umístěných v inkriminovaném prstoru. Musíš však dodržovat zákaz kouření v ohroženém prostoru a místo kuřáku bych ti doporučil používat vodu ale kdyby nebylo vyhnutí tak důkladně zbylé uhlíky v kuřáku vysypat do vědra s vodou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:11:54
> ----------------------------------------
> Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
> lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Lidi co blbnete s vymýšlením nových postupů na léčení . U léčiv pro včely máte přesný návod na použití tak se ho držte Pří svém vlastním onemocnění se také pokoušíte o nové postupy nebo poslechnete svého lékaře? Mám dojem ,že by jste byli ochotni kibicovat do práce i operátorovi kdyby vás na při operaci neuspali. Léčení varoázy je hodně vážná věc než aby jste s tím laborovali. Nato máme výzkumné ústavy. Na vymýšlení novot máte celou technologii v chovu včel a výrobu úlů a pomůcek Tam je vaše snažení neprospěšnější zvláště podělíte-li se s výsledky svého snažení, a to i se špatnými, s jinými

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? formidolem.
> Datum: 28.7.2006 11:54:15
> ----------------------------------------
> Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je
> ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je
> pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne
> odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.
>
>
>

Od: Terka :
> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu?
......
Nožem oddělit od drátků a rámku a vložit to pomačkané (např. vidličkou nebo čistou dlaní) na síto. Jinak jde o odkapaný med. Chvíli to odkapání trvá a vyšší teplota je kuprospěchu. Nenechat to na později. Nejlépe je to od medometu hned oddělit od rámků a ponechat odkapat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.

Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
je víc škody než užitku.
Ať se zadaří
Ivan

P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.

T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
T> oddelit?diky za radu

Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon oddelit?diky za radu

Od: MIlan :
> Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
> "Béčko". Ďakujem
> krokavec
......

Přímo plány jsem nenašel, ale našel jsem článek o B9 (nevím jestli nesháníš B11)

Odkaz na něj je na http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=69#69

_gp_
http://vindex.ic.cz

> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

Ten odkaz je dobry, ale problem je se zjistenim cisla parcely. Mapy jsou dostupne na prislusnem katastralnim uradu, takze cestu na urad asi neusetris.

Lepsi postup je zajit na prislusnou lesni spravu, ktera ma prehled o majitelich. V mem pripade byl les statni, to jsem nemel s povolenim zadny problem - vyridili mi to na lesni sprave na pockani a jen jednou za rok tam musim zajet pro prodlouzeni povoleni.

Jiri Borik

Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa "Béčko". Ďakujem
krokavec

Upozorňuji na zajímané informace o léčení kyselinou mravenčí ( Formidolem) včetně nabídky aplikátorů. jak se to provádí v Německu. Článek je uveřejněn v posledním čísle Moderního včelaře.

Chtěl bych si sestrojit úlovou váhu. Nemáte někdo prosím návod, jak si ji lze doma vyrobit? Moc děkuji.PK

Od: Eman :
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
> Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak
> bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.
......

Včela patří do lesa a k lesu.

S tím umístěním to není vůbec jednoduché. Doporučuji směle, navštívit správce lesů tamního porostu. Zákony sice umožňují mít les, ale dřevo a les jako takový spadá pod kontrolu lesní správy. u CHKO a jejich rezervací je to navršeno míti (to také doporučuji) vyjádření správce té určité CHKO.

Takže abych to přiblížil. Mám také stanoviště které je v lese, na území CHKO a vlastní ho soukromá osoba a patří do honidby. Takže poslední bylo navštívení schůze myslivců a vysvětlování, že každopádně má přítomnost nenaruší symbiozu mě a prasat, které tam prý od té doby, co tam včelařím nejsou. To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.

Také je důvod proč navštívit správce lesů je ten, protože on sám dokáže posoudit vhodnost a případnou budoucí ztrátu.(nikdy školky, těžby během 5-ti let a turistické trasy)

_gp_
http://vindex.ic.cz

To máš úplnou pravdu, myslím si to taky. Metoda boje s morem bez pálení všech včelstev je například na:
http://mkat.iwf.de/default.aspx?GUID=444C4755494400B9D8364493893800DBCC299C0301030061F44C86A600000000
Setřásací metoda:
http://www.apimondia.org/apiacta/articles/2003/hansen_1.pdf

na prvním odkazu je video a věřím, že při pečlivé práci se dosáhne úspěchu. Ale s ohledem na úroveň našich průměrných včelařů s věkem přes 60 let, na vesnicích, s typickým českým šlendriánem a nedbalostí jsem přesvědčen, že naše požárnická metoda je u nás, kde každý má v okruhu 2-3 km několik dalších včelařů, nejvhodnější.

Měl jsi smůlu, ale něco špatného může být pro něco dobré. Oceňuji tvůj přístup a ochotu se o zkušenosti podělit.

>Petr J. Borský (195.47.24.114)
>Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však
>souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
>pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu
>včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení.

No první krok musí být podrobná prohlídka, jestli vůbec to místo je vhodné
pro stanoviště. Druhý krok jaká je tam doprava. Tahat to všechno kilometr na
zádech někde v lese srnčí stezkou ve svahu k nejbližší lesní cestě, kde se
dá dojet autem asi nebude to pravé. Třetí krok je naopak jestli to
stanoviště není vidět z nějaké silně frekventované cesty, potom je návštěva
různých vandalů a nenechavců dost pravděpodobná.
Majitele najdeš na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx . Musíš
znát katastrální území, to se nemusí krýt s názvy obcí a číslo parcely.
Pokud to nevíš nebo to z někoho nevydyndáš, tak to zjistíš osobní návštěvou
na katastrálním úřadě. A kde je příslušný katastrální úřad musí vědět na
místním úřadě.
Co se týká chráněné krajinné oblasti a podobných, tak konečné slovo tam bude
mít asi správce této oblasti, takže první krok by bylo získání informací u
něho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 4:43 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na
> jake adrese?
> A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi
> znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Majitele parcely najdeš na
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.

To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na jake adrese?
A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Já myslím, že je hlavně třeba, aby všichni včelaři v oblasti dělali ty
opatření proti moru všichni stejně. Jestli jeden včelař mor zatají a léčí
ho setřepáním včelstev na mezistěny, znehodnocuje oběť těch ostatních
včelařů, kterým ta včelstva spálili. Pokud všichni v oblasti léčí tím
setřepáním, včelaři, co to dělají špatně nebo mají nějakou citlivou linii
včel na mor nebo mají stanoviště na špatném místě o ty včely přijdou,
ostatní ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 3:10 PM
Subject: Re: Asi mám mor - u je po vem


> Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
> vyskytovat vpodstate kdekoli.
> Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
> Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
> obleceni, boty apod.
> Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do
okoli.
> Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Petr J. Borský
> Datum: 28.07.2006 14:45
> > Zdravím.
> >
> > Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma
moru
> > a boje proti němu.
> >
> > V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou"
metodu,
> > kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> > málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může
fungovat,
> > zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> > pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a
konče
> > desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> > metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou
legislativou a
> > jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> > sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> > oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt
alespoň
> > to čisté svědomí.
> >
> > Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem
si
> > nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> > larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> > varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově
desítky
> > let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> > teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z
nástavku
> > volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato
voda
> > odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry
v
> > těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít
nestihne,
> > vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> > před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> > spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve
včelařských
> > knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda
kontaminovaná
> > nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i
když
> > se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že
za
> > určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat
na
> > povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> > kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> > nákazu rozšiřovat.
> >
> > V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je
dobrým
> > zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> > uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> > nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> > případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> > nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si
však
> > uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu
ututlat
> > (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> > takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl
právě
> > z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
> >
> > Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji
sfalšovatelnost
> > dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> > nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> > zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než
jsem
> > začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> > sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že
by
> > se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by
se
> > jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> > odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> > poměrně překvapeně.
> >
> > Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> > svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> > provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno
napáchat
> > víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí,
které
> > jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
> >
> > Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> > teoretické rovině.
> >
> > Petr B.
> >
> >
> >
>

Pokud to není pevná stavba se základy, tak stačí povolení vlastníka lesa.
Majitel lesa je majitel příslušné parcely, je evidován na katastrálních
úřadech. Pokud znáš číslo parcely, zjistíš takhle majitele i přes intenet,
pokud ne, musíš navštívit katastrální úřad a identifikovat příslušnou
parcelu na katastrální mapě podle orientačních bodů, potoků, cest a dalších.
Často se dá číslo jedné, dvou parcel vydyndat od lesníků, zemědělců,
myslivců nebo honebního společenstva a podobných lidí, pokud tam máš známé.
Jsou to stejně veřejně přístupné informace. Čísla parcel jsou taky
vyvěšována na úředních deskách, když se oznamuje nějaká územní změna, i když
čísla parcel v hlubokém lese se vyvěsí asi málokdy. Ale nějakého lesíku, kde
se dá přijet a kde zároveň budou včely skryty pohledům vandalů občas ano.
Co se týká povolení vlastníka, toho nic nenutí ty včely tam povolit umístit.
Musíte si s vlastníkem padnout aspoň trochu do oka. Samozřejmostí je
domluva, jak moc je možné "upravit" porost a okolí, pokud se tam bude jezdit
autem, někde se musí přijet a parkovat, jestli je možné vyřezat nějaké
překážející křoviny nebo větve a vzhledem k dnešnímu suchu je vhodné místo
bez nějaké silnější vrstvy listí nebo jehličí. Běžná je taky platba
naturálií - medem.
Umístění včelstev bez povolení bych už dneska moc nedoporučoval. Vlastníci
dnes už často svoje lesy udržují a kontrolují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
vyskytovat vpodstate kdekoli.
Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
obleceni, boty apod.
Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do okoli.
Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr J. Borský
Datum: 28.07.2006 14:45
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Zdravím.

Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru a boje proti němu.

V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu, kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň to čisté svědomí.

Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne, vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci, kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky nákazu rozšiřovat.

V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.

Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku poměrně překvapeně.

Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.

Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než teoretické rovině.

Petr B.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy privezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?

R. Polášek

Já jsem používal bílý latex obarvený do sytého odstínu tekutými malířskými
barvami a doplněný bezbarvou emulzí akrylátové pryskyřice ve vodě jako
pojiva. Jako cenově podstatně výhodnější i když kvalitou o něco horší než
nákup jednotlivých plechovek barev už přímo s těmito odstíny. Tehdy menší
balení než půlkilové plechovky většinou nebylo k sehnání a pokud bylo, byly
to speciální barvičky pro modelařinu, drahé a pro česna málo vhodné. Možná
ale už dneska takové minibalení někde sehnatelné je.
Jinak v době, kdy je hodně včel jako teď doporučuji ty vodouředitelné,
dráždí míň včely a na jaře nebo podzim, kdy včely málo létají tak nějakou
syntetiku.
Jinak ale kdysi doba pro nátěr česen byla pro mě v době zakládání chovu
matek, na stěně včelína, kde na délce něco přes dva metry a výšce přes půl
metru bylo 10 česen, čerstvý nátěr česen znatelně zlepšoval orientaci matek
po proletu a silně zmenšoval ztráty. Dneska u nastavků díky menšímu
nahloučení česen nátěr česen ztratil dost na důležitosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 9:29 AM
Subject: barva na česna


> Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o
> nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
> Díky za reakce!
> Zdravi Ondrej

Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.