Včelařská konference

běžné používám herkules nebo kupuji samolepky v papírnictví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Lepidlo na etikety
> Datum: 01.8.2006 14:35:35
> ----------------------------------------
> Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety
> na sklenici.
> Dík Jarda
>
>
>

emn> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

A zkušenost mi říká, že přiměřeně je, když už není vidět hladina. Víc
nevadí, míň vadí.
I.

Když už, tak bych zkusil nějaké textilní pásky natrhané z nějakých starých
hadrů nebo tak nějak.. Přilepit roztaveným voskem na okraj kbelíku, aby
sahaly dovnitř až na dno a zvenku taky nějak tak podobně. Vedle něčeho, co
plave na hladině.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 4:00 PM
Subject: Re: Krmení


> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

na Morave u Miroslava Sedlacka v Bucovicich.

Matej



"vaclav hajek" <hd/=/tvar-kt.cz>
08/01/2006 02:53 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
cukr hrubozrnny






shanim hrubozrnny cukr

Tak bych si to chtěl shrnout, jak tam tu slámu/trávu cpete. Kbelík/vědro/kanistr či plastová nádoba naplněná cukerným roztokem a do ní vložit hrst slámy? Aby se jen zakryl povrch nebo tam nacpete tolik, že se na povrchu vytvoří hustá vrstva slámy? Anebo dokonce ta sláma leze až z nádoby ven? Kolik té slámy vzhledem k množství roztoku tam dáváte?

shanim hrubozrnny cukr

Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety na sklenici.
Dík Jarda

Loni jsem použíl poprvé slámu a paráda, po dlouhých stéblech včely lezly z kyblíku normálně, jen nezapomenout aby bylo víc slámy na hladině, protože loni jsem to v jednom úle trochu ošidil a našel jsem pár včel utopených.
Plastový kyblík 10litrů (plný)a do týdne byl pryč.

Tráva se mně zdá trochu nebezpečná, mohou se z ní do cukru vyluhovat nějaké
přídavné látky. Když tráva, tak posekaná co nejstarší a ještě pro jistotu
ponechaná na dešti, aby se rozpustné složky vyplavily. nesmí ale být
plesnivá nebo nahnilá. Takže to už je lepší ta sláma. Ta se dá u nás dokonce
většinou získat i zadarmo, lisují ji do těch velkých kulatých balíků a vždy
se dá nalézt aspoň jeden balík, kde to zemědělci nezvládli a balík se
zakutálel z pole do lesa, kde zhnije.

Co se týká míchání cukrů, v případě míchání vzduchem by mohlo být zajímavé
použít vibrační vzduchové čerpadlo, co se jinak používá k provzdušňování
domovních čistíren odpadních vod. Dává dostatek vzduchu pro jeden, dva sudy
a dostatečný tlak. Asi optimální by bylo večer nasypat cukr možná klidně i
do studené vody a nechat přes noc vzduchem rozpouštět. V případě plochého
dna by ale zůstal vždy v rozích nějaký nerozpuštěný zbytek, který by se
musel rozpustit třeba mícháním vrtačkou s míchadlem. V případě výroby nějaké
speciální nádoby s kónickým dnem by takové vzduchové rozpouštění bylo
ideální.
U rozpouštění cukru čerpadlem musí být čerpadlo za prvé odolné abrazívnímu
působení cukrových krystalů, takže ty s plastovou vrtulkou by asi velice
rychle odešly. Za druhé požadovaný cukerný roztok má mnohem větší viskoziru
než čistá voda, při stejných otáčkách čerpadlo vyžaduje několikanásobně
vyšší příkon elektromotoru. Takže hlavně ke konci rozpouštění je to čerpadlo
namáháno mnohem více a může se spálit, levná v plastovém futrálu bez
výkonové rezervy možná i během desítek sekund chodu, kovová, kde přes kov je
zajištěno chlazení elektromotoru roztokem jsou na tom mnohem líp. Ale
některá čerpadla mají dostatečnou výkonou rezervu a vydrží to, jak se to
tady probíralo před rokem a dříve. U čerpadla je výhoda, že se v jedné
nádobě může cukr rozmíchat a snadno pak přečerpat do druhé přepravní.
Jako docela rozumnou možnost vidím tak použít nějakou pomaluběžnou vrtačku
nebo bourací kladivo s připnutým míchadlem pro barvy. Otáčky vrtačky, výkon
vrtačky a míchadlo musí být sladěny, aby vrtačka nebyla přetěžována. Takovou
vrtačku připevnit pomocí nějaké nastavby na sud a spouštět časovým spínačem
1 - 2 minuty během 5 - 10 minut. V padesátilitrovém sudu je teplou vodou
z boileru takhle rozpuštěn cukr během 15 minut, půl hodiny, pokud použiji
studenou vodu, trvá to tak hodinu, dvě. V dvěstělitrovém sudu by to trvalo o
něco déle. Stejně takovou vrtačku hodně včelařů používá na pastování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:20 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi
> i
> proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám
voskem,
> stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
> vosk změkne a pak to natírat jde.
> RP
> .......
> No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík.
Skutečně
> jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu.
> Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé
> konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů
> elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o
to
> lezení.
>
> K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že
tam
> není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj
> přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji
> folií, konec.
>
> Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není
> co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
> ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
> Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu
> včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.
>
> Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v
otevřené
> nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
> ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
> Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí
> čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání
z
> kontejenru do sudů atd.
>
> Karel

př stonjek napsal:
> sají. Na rychlosti odběru se výborně testují matky. Tam, kde odběr probíhá
> nic moc a včel tam moc není, můžeme klidně měnit matku. Tohle včelstvo
> rozhodně nebude výnosy ohromovat, naopak opačně jdou i dnes spolehlivě
> zjistit budoucí rekordmanky. Tak aby jich bylo co nejvíc. Zdraví

Z doby krmení ovlhčeným cukrem mám podobné zkušenosti. Ale musí to být
silná včelstva. Slabá včelstva odebírají suchý cukr vždy pomalu bez ohledu
na nějakou kvalitu včel a matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:08 AM
Subject: Krmení na zimu

Už jsme to tady psali. Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr. Nechá se to možná 15 minut motat a cukr je rozpuštěný. Už se to tady na konferenci podrobně probíralo. Vloni jsem posílal fotky do včelařských novin, ale ještě je neotiskli. Vypouštím to do 5 litrových kýblíků, navrch 2x bublinkovou folii a dám třeba po dvou do 3/4 langstroth.
Tonda

>Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

Chci se s vámi podělit o dvě pozorování:
Včelařím 6 let a pořád se setkávám se skutečností, že na pevném stanovišti cca 20 včelstev se každý rok vyskytují 2-3 včelstva s nadprůměrmým výnose. Např. průměrný výnos je cca 45-50 kg a 2-3 včelstva dají 60-70 kg (stanoviště mám v severních Čechách 400 m/nm s průměrnými snůškovými podmínkami bez řepky). Tato včelstva nebývají na kraji řady ale náhodně v řadě a tyto výkony se v následujícím roce již málokdy opakují - vyjedou jiná včelstva (ročně měním cca 60% matek a tyto výkonná nechávám do druhého roku).
Na jaře jde o normální včelstva na dvou nástavkách, ale pak sleduji, že během jarní snůšky v nich velmi rychle narůstá počet včel oproti ostatním - dostanou se na 6-7 tachovských nástavků - ostatní se dostanou na 5 nástavků a 2-3 jen 4 nástavky.
Nezdá se mi, že by šlo o rekordní kladení matky (nikdy mne rozsah plodu nehromil), ale vysvětluji si to spíše tím, že tato včelstva jsou nějak atraktivnější pro cizí včely a i je ochotněji příjímají a tyto pak již táhnou s nimi.
Pozoroval jste to někdo také - jde mi o to abych zbytečně nerozchovával třeba málo výkonné matky, ale atraktivní - přetahování včel neřeší výkon, ale naopak snižuje, neboť pouze zeslabuje ostatní včelstva.
Druhá skušenost cca 4 roky stará, když jsem začínal:
Přítel mi na jaře nabídl levně 2 úly - prý prázdné. Na podzim chtěl skončit se včelařením pro pokročilý věk a tak obě včelstva totálně vytočil a nechal je svému osudu, že do jara uhynou. Tyto úly mi na jaře nabídl. Jaké bylo naše překvapení, když jsme koncem dubna našli v úlech včelstva a v nich ještě nějaké zásoby. Nejbližší včelař byl 500 metrů daleko a tak jsme se na ho na schůzi zeptali jestli při podzimním krmení nepozoroval loupež - ničeho si nevšiml.
Holky se prostě postarali sami.

VČELY CUKERNÝ ROZTOK NESTAČILY ZPRACOVAT A TEN NA JAŘE ZNOVU ZKRYSTALIZOVAL stává se to při krmení velkými dávkami za chladného počasí nebo při pozdním krmení a vůbec nezáleží byl- li použit roztok nebo ne a také to bývá způsobeno příliš malým podílem vody

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: K?menie kryt?lov?m cukrom
> Datum: 01.8.2006 07:49:27
> ----------------------------------------
> Od: P.K.:
> > na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen
> > zalit- tedy žádný roztok(?)
> >
> > a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?
> >
> > jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?
> .......
>
> Nebyl tam poblíž jetel? To se mi totiž stává, když poblíž když krmím doopravy
> vyjmečně hodně - 12- 16l (a krmím hustým roztokem) roste jetel. ;-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

http://www.juta.cz/obalsit.htm


Michal Pol napsal(a):

> Věděl by někdo, kde ji sehnat? Chci ji použít jako obal na sklenice
> při přepravě.
>
> mp
>
>

Věděl by někdo, kde ji sehnat? Chci ji použít jako obal na sklenice při
přepravě.

mp

levná pivo

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: emil <emilrasner/=/cenrum.cz>
> Předmět: vosy
> Datum: 31.7.2006 20:09:58
> ----------------------------------------
> Má někdo osvědčený recept na směs do petlahví na odchyt vos.U nás na jižní
> Moravě začínají být hodně agresivní.
>
>
>

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.
RP
........
No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík. Skutečně jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu. Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o to lezení.

K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že tam není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji folií, konec.

Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.

Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

Karel

S tím vynášením krystalů cukru to nevidím tak tragicky, kdo má zavřená očka, v podmetu podložku a před úly nějakou folii tak zjistí,že se jedná o zanedbatelné ztráty. Je důležité rozlišovat mezi krmením na zimu a podněcovacím krmením. Zimní krmení těsty nebo suchým cukrem je určitě špatné a pro včely nic moc. Pro překlenovací krmení má však velký význam, alespoň pro mě. Šetří totiž čas. Samozřejmě bych rád již měl týden nakrmeno, ale to bych nestíhal./léčení proti varoze,dotáčení medu,starost o plásty a také nějaká jachtařská dovolená/ A tak sušší kaše z cukru je výhodným překlenovacím krmením, než se "srovnám". U některých typů úlů je výhodou, že pomalý odběr neubírá moc volných buněk a matka může slušně ještě klást. Dlouho jsem používal mač, což je cukr navlhčený medovou vodou. Také jsem od něj upustil, protože co v této době zavání medem je zdrojem neklidu a slídivosti včel. Já musím za odpoledne udělat včelnici a ne tam jezdit natřikrát. Dnes při výrobě těsta používám opačný postup. Do uvedeného krmítka naleji cca 0.5 l vody, na louži nasypu rovnoměrně 4 kg cukru a v ruce trochu zatřesu. Voda vyleze částečně kolem stěn a včelky sají. Na rychlosti odběru se výborně testují matky. Tam, kde odběr probíhá nic moc a včel tam moc není, můžeme klidně měnit matku. Tohle včelstvo rozhodně nebude výnosy ohromovat, naopak opačně jdou i dnes spolehlivě zjistit budoucí rekordmanky. Tak aby jich bylo co nejvíc. Zdraví R.Stonjek

Od: P.K.:
> na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen
> zalit- tedy žádný roztok(?)
>
> a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?
>
> jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?
.......

Nebyl tam poblíž jetel? To se mi totiž stává, když poblíž když krmím doopravy vyjmečně hodně - 12- 16l (a krmím hustým roztokem) roste jetel. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen zalit- tedy žádný roztok(?)

a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?

jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?

Doplňuji zásoby tak, že naleju roztok do čistého krmítka a na něj shora
položím fólii. Při tomto postupu se mi nestalo, že by se plovák potopil.
Bublinky obsahují hodně vzduchu, takže i při částečném potopení plováku
pod hladinu se celý nepotopí a včely přebytečnou sladinu shora vylížou.

Milan Čáp

m napsal(a):

>>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
>>
>>
>To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta
>je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému
>zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.
>
>
>
>

Už 24 rokov skladujem voľné plásty priamo v úľoch (trojzostava)na stanovišti, pod nezúženým plodiskom. Je to výborná vec a je jedno koľko plástov ostane pod plodiskom, plásty vyraďujem ešte do zimy alebo na jar. Je to jednokedy. Dôležité je aby najvyššia debnička bola dobre odvetraná. Za celý čas sa mi nestalo, aby plásty boli poškodené vijačkou. Včely sa o plásty starajú až do prvých mrazov ako policajti, sú pod stálou kontrolou. Plastické prakrytie debničky je možné, ale len do doby, kým nezačne zima, lebo táto uteplivka nedovolí unikať vlhkosti cez uteplivku. Anton

Já jsem zkoušel vloni plastovou vaničku na 6l roztoku s plastovou fólií. Vždy, když včely roztok odebraly, tak pod fólií zůstaly nějaké zbatky cukru, nečistot apod. Od té doby používám krmítka od p. Zeleného, která se dají místo 2 rámků na kraj nástavku (Langstroth 185). Vejde se do nic 3l roztoku a je v nich dřevěný plovák - dvě lišty na krajích sešroubované. Jak plovák klesne až ke dnu, tak ty příčky narazí na dno a včely krásně přes ty delší lišty vyberou vše na 100%.

A jak to máte s přípravou roztoku? Chtěl bych udělat nějaké míchadlo přímo v sudu na 100-200l, ten dát na vozík za auto a čerpadlem přímo z vozíku krmit jednotlivá včelstva. Slyšel jsem o míchání roztoku vzduchem. Nemáte někdo zkušenost?

Díky za cenné rady!

Pavel

Používám to samé a bez problémů.
Tonda

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.

No v článcích, co jsem četl se uvádí, že jak se včely naučí na tuhý cukr
tím, že cukr je navlhčený medovou vodou, tak nosí zvenku vodu a cukr
ulízávají. Ale i tak právě nezanedbatelnou část toho cukru spotřebují právě
na donesení té vody a rozpuštění cukru. takže bilance je horší než při
krmení vodným roztokem i když ten cukr nevynášejí. Donášení vody a
rozpouštění cukru je raději ušetřím, místo cukru si dám chleba se špekem a
sám napustím vodu, rozpustím ten cukr a donesu jim ho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 10:54 PM
Subject: Kŕmenie krytálovým cukrom


> S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor
> potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne
> dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to
> nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú
> vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať
> záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo
> receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel,
> včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa
> do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár
nemá
> ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
> Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol
> nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté
> sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre.
> Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa
> odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich
> neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo
> som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z
> letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej
> zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo
> včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
> Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je
> pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah
> cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely
> cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu
> obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je
> nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový
> roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve.
Anton

S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel, včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár nemá ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre. Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve. Anton

Od: Vladimir Ptacek :
> Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový
> atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně
> jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení
> prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se
> používat nemají, jelikož jim atest schází.
> Co vy na to?
........
Plně barevná víčka se používají běžně pro potraviny. To mluvím o sytě červených používaných na zavináče. Ovšem ne ta mírně obarvená co jsou tvarově naprosto shodná s klasickými na krmení. (domácí potřeby a výrobce tuším někde z Křenové Brno) Ty bych vopuntíkoval, protože zůstali na slunci a úplně vybledly.

K diskuzi...
Myslím, že jde o novinky f. Bricol ( http://www.bricol.cz/?action=new ) a jde o kovové víčko přímo určené mimo jiné i na med. Nejlepší v novinkách je ale "Bedna Red Army -kalasnikov+granat+6 poharkov". (třeba na vojenskou medovinu) :-)))




http://vindex.ic.cz

> Od: Michal Seničan :
> Prosím o Vašu radu priatelia !
> Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7
> vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s
> presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať
> v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v
> domcoch.
> Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
........

Jestli to dobře chápu, tak je záměr zimovat v medníku, ale s absencí plodišťních rámků, které navazují na medník? Jaká je rámková míra?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dík za všetky pripomienky.
Nakoľko aj ja sem chodím často, predpokladám že aj iní slov. včelári....
Takže niečo sa pomaly rysuje.

Prosím o Vašu radu priatelia !
Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7 vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v domcoch.
Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
Michal Seničan

Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se používat nemají, jelikož jim atest schází.
Co vy na to?
S přáním všeho dobrého,
Vladimír Ptáček

To jsem kdysi dávno zkoušel a moc se to neosvědčilo. Bylo to velice závislé
právě na té vlhkosti. V té době už jsou poměrně chladné noci, takže při
vhodné konstrukci krmítka by se mohlo teoreticky dosáhnout toho, že vlhkost
z plodování by se v noci v tom krmítku srážela a voda rozpouštěla cukr v
každodenních rozumných dávkách. V praxi to ale dopadlo tak, že jen málokdy
to včely vybraly všechno, a to hlavně když bylo hodně mokro. Dával jsem tak
1 - 4 kila cukru Většinou zůstala polovina i víc suchého zatvrdlého cukru s
mrtvými včelami a nečistotami. Ten se potom musel z krmítek vybrat, dovézt
domů, normálně rozpustit, profiltrovat a potom dávat jako cukerný roztok.
Takže jsem s tím přestal, protože nakonec se stejně muselo dávat krmítko a
dokrmit tím cukerným roztokem. Ani když se to vlhčilo roztokem medu, tak to
nebylo ono. Velký problém byl, když už to bylo v krmítku, ovlhčit ten cukr
stejnoměrně. Navíc podle tehdejších článků včely spotřebují na donášení
vody a rozpouštění 10 - 20 % toho cukru. Ale je možné, že když se na začátku
srpna tam vrazí 20 kilo najednou a bude se to třeba jednou za týden 14 dní
nějak přivlhčovat, na začátku září tam zbudou tak 3 kila a bude nakrmeno.
Ale uvažuji o možnosti podněcovat v srpnu tak několika kily doma ovlhčeného
cukru s medem. Jinak zajímavá je myšlenka dát do úlu třeba desetikilový
balík cukru a vlhkost přidávat pomocí přídavného krmítka s cukerným
roztokem.
Jinak co se týká vynášení cukru, dělají to tehdy, když prostor krmítka
ovládají, například když se použije rámkové krmítko v prostoru úlu. Když je
cukr v nějakém odděleném prostoru, kde včely chodí jen na sladinu a
nevegetují tam třeba přes noc jako v úlu, nevynášejí ho.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 7:35 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat
> pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg
> sáčků přímo zkrmovat.
> Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na
> igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
> Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po
> deseti do samosmršťovací fólie.
> Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly
> igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě
> vím, že se igelit už nevrábí:-)
> Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší
> bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil
> do sáčků vodu.
> I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu
> "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
> Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto,
> letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si
vyzkouším.
> Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na
> jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
> Kare.

Pan Ing. Josef Říha (723102290) prodá včelstva včetně úlů - slovenské B-10. Částečně zakrmená. Stanoviště Střelice u Brna.
Vše dobré, Vladimír Ptáček

Přátelé pokud budete mít chuť a možnost zítra t.j. 1.8. poslouchat rozhlas, tak na českém rozhlase 2 Praha bude hovořit v pořadu "Host do domu" kastelán z hradu Rabí o zajímavém projektu se včelami na hradu Rabí. Je to o takové propagaci včelařství mezi nevčelaře zajímavou formou.

Karel napsal:> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové
stěněk belíku.

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/saeznm.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 8:01 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
> choulostivějších předmětů.
> ......
> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk
belíku.
> Jaký máš kbelík?
> Karel

já používám velké misky pod květináč, potom vyšší misky od masa nebo taky
jsem použil dvoulitrové nebo i jednolitrové tetrapackové obaly s
odstříhnutou horní stranou. Jako plováky suché nalámané větvičky z křoví,
nejlepší se mi zdají ty z černého bezu, protože mají velkou duší a dobře
plavou. Na těch mých pár včelstev vždycky v lese ty větvičky najdu.
Riskantní se mně zdá použít trávu, domnívám se, že z trávy se mohou
vyluhovat látky nestravitelné pro včely, které v zimě včelstvo zatěžují.
Jinak krmím později a tehdy je obvyklé, že do misky vzniká jedno chapadlo
5 - 10 cm široké a cca 3 - 5 cm silné z usazených včel. Připadá mi, že ve
styku s roztokem jsou jen ty koncové včely a sladina pak putuje do rámků tím
způsobem, že si ji jednotlivé včely vzájemně podávají. Často ještě to
chapadlo zpevní vystavěným panenským voštím.


R. Polášek

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.

> Nejasnost může nastat při změně stavu nebo úmrtí atp.
No a na to je právě ten papírový formulář, tedy snad kromě úmrtí včelaře :)

Používám 'akční' květinové plastové truhlíky 40 cm dlouhé, cca 15 cm
vysoké i široké. a vkci stávájí okolo 20 kč. Problémy se šplháním jsem
nezaznamenal, jen ty, jak jsem psal, že tu první dávku hned nenajdou.
Bratr používal i kruhové kbelíky o objemu 5l od zavináčů, i tam jsme
problémy nezaznamenali.

Milan Čáp

Karel napsal(a):

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
>choulostivějších předmětů.
>......
>O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
>Jaký máš kbelík?
>Karel
>
>
>
>

Má někdo osvědčený recept na směs do petlahví na odchyt vos.U nás na jižní Moravě začínají být hodně agresivní.

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů.
.......
O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
Jaký máš kbelík?
Karel

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.
Jediná vada krmení kyblíky je ta, že při začátku krmení včely většinou
prvních pár dní nenajdou krmení a musí se jim pomoci např. papírovými
knoty nasáknutými roztokem, které vysí z kbelíku dolů na horní loučky
nástavku, aby krmení bez problému našly. Dá se též sklepnout pár včel
rovnou na plovák kyblíku.

Milan Čáp

Jan Cervenka napsal(a):

>osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
>neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
>kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).
>
>Honza
>
>
>
>

A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg sáčků přímo zkrmovat.
Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po deseti do samosmršťovací fólie.
Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě vím, že se igelit už nevrábí:-)
Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil do sáčků vodu.
I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto, letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si vyzkouším.
Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
Kare.

Vloni jsem posílal údaje, které se do Hradišťka nějak nedostaly
standardní cestou, e-mailem. Musel jsem ale naskenovat vyplněný formulář
hlášení včelstev i s podpisem a ten poslat. Bez podpisu mi to nechtěli vzít.

Milan Čáp

m napsal(a):

>Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na
>společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.
>
>
>
>

Od: m:

> Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na
> společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.
......


Nejasnost může nastat při změně stavu nebo úmrtí atp.

Přes mail není problém. Akoráte si sežeň mail přesně na paní, která dělá včelaře. (na Vindexu mám kontakty přes bilboard - jsou pod zeleným nápisem ČMSCH - uprostřed trochu výš) Já jí zavolal a vše nahlásil přes něj. Do týdne mi došel aktualizovaný výpis a měl jsem po starostech.

Větší obavy o svá osobní data bych neměl. ;-) Ono je možnost si tě stejně vytáhnout a bez problémů najít ... zákon nezákon a jestli jsi " m" nebo něco jiného?... Jsou nato metody. O data se starají jen lidi a ty mají lidské slabiny.

Zkus je zažalovat, že nadepisují obálku bez dovolení tvými daty přes Poštu a.s. :-))) To mi není dodnes jasné proč to chtěla ČSV prý z důvodu odebírání Včelařství.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč.
.....
Experimentovaljsem kdysi s vědry - problém s výškou, většina je těsně nad 24cm = nástavek Langstr. Nejhorší výsledky mi dávaly různé plováky. Pak jsem slyšel o slámě. Tu nemám, ale dávám tam hrubou dlouhou trávu, a nacpu ji přímo do kýble. Je tam poměrne hustě nachumlaná a opírá se o víko. Včely tam mají pohodlnější přístup přes strop. Taky jsem v dobách plováků a.j. experimentů zaznamenal rozdíly v chování/ tonutí včel. Některé včely to řešily vytvořením hroznu od stropu k hladině a dosáhly až ke dnu.
Teď co používám suchou trávu, kterou naškubu hned u úlů, tak je to téměř bez utopené včely.
V loni jsem nakoupil v MAkru kontejnery, které pasují přesně do nástavku (něco jako dříve přepravky na sáčkované mléko) a dají se hlavně snadno skladovat - zasunout do sebe.
A vejde se do nich s rezervou 16l roztoku. První testy ukázaly, že jsou včelstva, která, když mají dost místa, tak to vyžahnou za 24-36hodin.
Karel

Páni kolegovia, keď môžem na základe dlhoročnej praxe hodnotiť dopĺňanie zimných zásob pomocou otvoreného vedra-kbelíku, je to ten nejhorší spôsob, alebo najlepší ako zničiť mladé včely, ktoré majú tvoriť základ dlhovekých včiel. Áno vedro- kbelík na spôsob presakovacieho kŕmidla, som používal i ja ale vedro bolo s vrchnákom-viečkom, ktorý som perforoval otvormi priemeru max. 2 mm a menšími. Otvory boli v pravidelných kruhoch od stredu viečka, ale v priemere len 100mm širokému. Aj toto kŕmidlo má nedostatky, vedro s 10-12 litrami roztoku je ťažké a pri jeho prevracaní sa veľa roztoku rozleje, no je to nepraktické. Chápem včelárov, ktorí majú včely vzdialenené od bydliska, chodia do práce a pod., ale také násilné doplňovanie zásob je spojené s rizikom, včelstvo nedokáže roztok odoberať, je slabé, roztok skysne, odnosia cudzie, v lepšom prípade vlastné včely. Som rozhodne za podávanie množstva cukrového roztoku do 5 litrov v pomere 1:1, je to prírodný pomer. Nebojte sa včely to spracujú dokonale a vzniká najmenšia strata rozpusteného cukru (z 1 kg cukru vznikne 0,9kg zásob, teda s 18% vody!). Pri otvorenej hladine roztoku, prípadne prekrytej rôznymi "doplnkami" (tráva, slama, konáriky a pod. je pascou pre mladé včely, a je to nehynienické. Keď už tak použiť nádoby so zvislými stenami, a nádobu doplniť kruhovým dreveným plavákom, ktorý nedovolí včelám padať do roztoku a v ňom hynúť. Doporučujem latky plaváka natrieť vodovzdorným lakom, aby nenasiakol roztokom, je ťažký. Znovu zdôrazňujem, nádobu použite do 6-8litrov a množstvo roztoku vždy s prihliadnutím na silu včelstva . Všetko má svoje hranice! Anton

Já jinak nekrmím. Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč. Obsah je asi 8 l a díky silnému polyetylenu se dá soudit, že životnost mě nemusí zajímat. Toto krmení mě připadá daleko výhodnější než 4l lahve. Rovněž se v něm dá krmit suchým cukrem nebo těstem. Zdraví R. Stonjek

Dne pondělí 31 července 2006 13:30 m napsal(a):
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
dd,

osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).

Honza

VspomeTe si , za komunistů to bylo také ale údaje chodili sepisoval obvykle poslanci MNV NEBO ZAMĚSTNANCI A TI TO POSÍLALI DÁLE

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data
> Datum: 31.7.2006 15:34:54
> ----------------------------------------
> m> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
> m> akciové společnosti.
>
> Každý rok touto dobou tohle téma vyvolá hodně mailů a emocí. Podle
> plemenářského zákova (154/2000 Sb) a jeho prováděcí vyhlášky
> (136/04 Sb, paragrafy 80 a dále), jsme povinni to poslat do Hradištka
> včetně rodných čísel. Oba předpisy jsou k doklikání např na webu ČSV.
>
> Zajímalo by me, jestli i naši kolegové na Slovensku mají něco podobného.
>
> Ahoj Ivan
>
>
>
>
>
>
>

velikost tak aby se ti vlezl do prázdného nástavku .Dovnitř lze dát seno slámu kousky poristyrenu síťový pytlík od brambor či cibule ten se postaví na rámky přes něj se položí laťka a zakryje se to rozříznutým pytlem od brambor a teprv pak se přes jeho okraje postaví prázdný nástavek cukr se pak nalévá přes síťovinu a nepřicházíš tak do styku se včelami

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmeni vcel z kbeliku
> Datum: 31.7.2006 13:32:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
>
>
>

Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.

ANO tato společnost vede celostátní evidenci hispodářských zvířat a chovatelů, kam patří i včely

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data
> Datum: 31.7.2006 12:59:10
> ----------------------------------------
> Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který mám
> vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé poštovní
> adresy.
>
> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
> akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní úřad
> stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
> m
>
>
>

m> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
m> akciové společnosti.

Každý rok touto dobou tohle téma vyvolá hodně mailů a emocí. Podle
plemenářského zákova (154/2000 Sb) a jeho prováděcí vyhlášky
(136/04 Sb, paragrafy 80 a dále), jsme povinni to poslat do Hradištka
včetně rodných čísel. Oba předpisy jsou k doklikání např na webu ČSV.

Zajímalo by me, jestli i naši kolegové na Slovensku mají něco podobného.

Ahoj Ivan

Jestli si pamatuju ze školních let tak laboratorní sklo se prodávali kousek od palace flora, tušim že tam ta prodejna pořad je. Je v Korunní ulici zastavka tram. Orionka

Předmětem podnikání ČMSCH, a.s., je mimo jiné:
plnění úkolů vyplývajících z ustanovení § 23 zákona č.154/2000 Sb., o
šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně
některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon, a to na základě
pověření Ministerstva zemědělství České republiky k vedení ústřední
evidence hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.

Společnost byla evidencí pověřena dopisem Ministerstva zemědělství ze
dne 23.12.2004 - viz: http://www.cmsch.cz/cz/archiv.php?novinka_id=103

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, July 31, 2006 12:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data

Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který
mám
vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé
poštovní
adresy.

Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data
nějaké
akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní
úřad
stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
m

něco, co plave, aby na tom mohly sající včely sedět a neutopit se. Z diskuzí
z minulých let to byly dřevěné rošty, nalámané suché větve, kusy pěnového
polystyrenu, nastříhaná sláma ......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 1:30 PM
Subject: krmeni vcel z kbeliku


> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

kybel moze mat aj 15L. Hod tam za hrst slamy, aby sa vcely neutopili.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
07/31/2006 01:30 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
krmeni vcel z kbeliku






Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

Tak jsem vytáčel a samozřejmě ho mám taky (Střední Čechy - Vlašimsko). Některé plásty částečně jakž takž vytočit šly, ale z některých jsem dostal odhadem 5% a ještě se mi je podařilo rozlámat (panenské). Jak se, mimochodem, ta část medu co se podaří vytočit chová? Je pak po ztuhnutí ve sklenicích opětovně rozpustitelná do 50C a uz znovu nekrystalizuje? Má, třeba časem, med nějaké kvalitativní kazy na kráse?
VM

Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?