Včelařská konference

Ten pořad byl určen pro širokou, hlavně nevčelařskou, veřejnost a ne pro rejpaly a kverulanty jako jsi ty. Svůj účel (propagace medu a včel) splnil a byl poměrně na úrovni. Přebrepty Vondrky jsem zaznamenal, ale byly bezvýznamné.
Pochop jednou, že ČSV je organizace převážně zájmových včelařů a ne tolik profesionálů, jak lze vidět z tvého osobního příkladu. Buď vděčný za to, co ČSV pro tebe jako nečlena dělá na nejvyšší úrovni, včetně zajištění nejrůznějších dotací, aniž by ses na tom podílel, a nekal vodu. Děkuji.

Od: Eman :
> http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00425131.mp3
> Peroutka a Vondrka tam diskutuje o včelách a medu.
........
Taková slabá a fádní "Káva o čtvrté"
Začátek scénáře sociologického "rozhovoru" je dokonalej.

Pan Vondrka by si měl zopakovat jakými že jsou cukry jsou fruktóza a glukóza. ...

.... Ono p. Vondrka musel zlikvidovat včelstva kvůli moru ... hm. Ale členem ČSV zůstal. Logicky ;-). A čeká na lepší situaci pro znovuobnovení chovu kvůli moru. Nic proti a cítím s Vámi pane Dr. Vondrko. Jen mi toto jaksi od Vás "zahvízdalo" do ucha.

Perfektní je: "... jak na dotaci na pojízdný úl.." - tazatel po telefonu. :-))

Nic tam nebylo otom co udělá svaz, mj věčný "úkol" ČSV, pro motivaci mladých aby zakládali chovy včelstev a nejlépe zakládali profesionální chovy. S tím související věčná a viditelná (od ÚV až po ZO) vzájemná rivalita táborů včelařů zájmových a včelařů s vyšším stavem včelstev. Mj.(nemluvím o tom, že kdo není ve svazu, ten prý není ani včelař ... jsem se dozvěděl na sebe :-( )

Nic tam nebylo otom, co udělá přes tisícovku ZO pro zvýšení stavu včelstev. Dost mi vadí, že tam nebylo doslova řečeno, že včelařství v České republice nejde ke dnu kvůli dovozu medu, ale globální obchodní politice, kterou zde právě provádí "přátelská" Evropská Unie.

Dost mi vadí Emane na takových rozhovorech to, že rozhovor jde jak kafemlejnek a tři čtvrtiny bývá vychloubání jednotlivce v první osobě množného čísla .... a to bez efektu pro obor. (myšleno hlavně jako nic neříkající řečnické obraty bez efektu pro konzumenta medu)

Ještě že tam bylo pár telefonátů co poradily.


Toť asi tak zatím vše.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Priteli Karle,
zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.

http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00425131.mp3
Peroutka a Vondrka tam diskutuje o včelách a medu.

V mých knihách píší, že krystalizace se ustává při teplotách mimo rozsah +5 až +25 C. Nejrychleji med krystalizuje při teplotě +14 C. Toto jsem si také prakticky ověřil. Uchovávat med při teplotě +40 C není dobré, protože HMF rychle narůstá a med za 8 týdnů přesáhne přípustnou hranici 40 ppm.

----------------------
>- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
>Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych >včelárskych knihách. Anton

Tak jsem na tom stejně, prvních pár měsíců včelařem a cukernatý med v plástech. Navíc nevim, kdy se pustit do posledního vytáčení. Taky mi není moc jasný, jak u silných včel se 4 nástavky provést zazimování. Poradí někdo?janda_petr/=/volny.cz

Můžete si být jistá ,že máte prvý včelí med nepoškozený přehřátím a nebo nebo falšovaný různými sirupy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tereza <t.e.r.e.z.i.c.e/=/seznam.cz>
> Předmět: cukernat?n? medu
> Datum: 01.8.2006 20:37:08
> ----------------------------------------
> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14 dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď.       Tereza Š.
>
>
>

Kompresor je z nějakého náklaďáku ( zabudovaný do rámu na benzínový nebo elektrický motor). Primárně je na aerosolování a tohle je jeho další využití.
Udělátko je kruh o průměru asi 30-40 cm z železné trubky. Vevnitř je napříč trubka ( jako přeškrtlé óčko) a z ní uprostřed vede nahoru trubka na kterou se až nad hladinou roztoku připojuje hadice z kompresoru. V tom kruhu jsou po celém obvodu zespodu navrtány malé dírky. Počet dírek je tak nějak přiměřeně, ale je dobré to vyzkoušet s menším počtem a kdyžtak potom přivrtat další.

Krmení provádím jednoduše.. Sehnal jsem si obaly na zmrzlinu-plastové nádoby o osahu 6 litrů. Jsou to takové čtverhrané nádoby z bílého plastu. Jako plováky používám korkové špunty. Špunty mi střádají přátelé, nebo se dají sehnat po domluvě v restauracích, není třeba je kupovat.
Do nádoby dám tak 20 špuntů a krmím v prázdném nástavku. Do 3/4 langstrothova nástavku se mi vejdou 3 nádoby, což je celkem 18 litrů roztoku 3:2. Většinou krmím jednou nádobou. Včelky vyberou roztok do 3 dní a pak se doleje znova. Po zakrmení nechám,aby si včely samy vyčistily špunty i nádoby. Což udělají velmi precizně a navíc špunty pokryjí vrstvou propolisu. Používal jsem i polystyrenové pásky,ale je z toho hrozný bordel, jak to včely po odebrání roztoku vykusují a vynášejí z úlu. To bylo ovšem v době, kdy jsem měl nedostatek špuntů.

Ale když jsem tam po spolkovém webu bloudil, zabloudil jsem i na zápis z UV a PUV.
A je tam něco o spolkových sklenicích.
Že by se plnily další body z pamfletu I2J?

A svazová sklenice najednou nebyla pitomost?

Karel

Stihnout to můžeš, ale až příští cyklus. SZIF má pro letošek žádosti už uzavřeny. Podává se to přes ČSV a podrobnosti jsou na svazovém serveru.
.....

197/2005 paragraf 5, odst 3a tam se píše o 31. srpnu.

A poslední odstaveček v pravidlech SZIF:
V případě, že byly SZIF doručeny žádosti o poskytnutí dotace po 30.6. příslušného
kalendářního roku, nárok na poskytnutí dotace pro tento rok zaniká.

Člověk má asi číst vše. :-((

I světlá až bílá barva ztuhlého květového medu je úplně v pořádku. Krémový-zapastovaný med z ovocných stromů a řepky vypadá jako sádlo. Liší se pouze chutí a vůní :) .

Zdravím
Bureš Jaroslav

Od: Karel :
> V loni jsem si koupil vyvíječ aerosolu.
> Jako vždy nechávám byrokracii na poslední chvíli.
> Pokud bych chtěl žádat o dotaci, tak jsem myslel, že stačí v srpnu. Ale
> zahlédl jsem někde informaci, že se muselo předžádávat v červnu.
> Pokud to má někdo nacvičené a je to možné ještě stihnout, dejte vědět.
> Děkuji předem.
........

Stihnout to můžeš, ale až příští cyklus. SZIF má pro letošek žádosti už uzavřeny. Podává se to přes ČSV a podrobnosti jsou na svazovém serveru.


_gp_
http://vindex.ic.cz

V loni jsem si koupil vyvíječ aerosolu.
Jako vždy nechávám byrokracii na poslední chvíli.
Pokud bych chtěl žádat o dotaci, tak jsem myslel, že stačí v srpnu. Ale zahlédl jsem někde informaci, že se muselo předžádávat v červnu.
Pokud to má někdo nacvičené a je to možné ještě stihnout, dejte vědět.
Děkuji předem.
Karel

- výraz "cukornatenie medu" je nesprávny a obyčajne evokuje spojenie, že včelár choval svoje včely cukrom, preto používajme len správny výraz "kryštalizácia medu".

- väčšina druhov medov po určitom čase kryštalizuje, tvorí jemné alebo hrubé kyštáliky.

- rýchlosť kryštalizácie od chemického zloženia medu t.j. od vzájomného pomeru glukózy a fruktózy, od obsahu vody, dextrínov, peľových zŕna koloidov (drobné čiastočky nečistoty)

-nepančovaný med obsahuje viac fruktózy než glukózy. Ak množstvo glukózy nachádzajúce sa v mede vyjadríme hodnotou 100, pomer glukózy ku fruktóze v medeje 100: (103-171). Ak tento pomer je v mede nie je veľký npr. repkový 100:105 rýchle kryštalizuje (do 2 týždňov), ak je pomer 100:170, npr. agátový, vydrží v tekutom stave až 3 roky alebo i omnoho dlhšie.
- túto vlastnosť medu využívame na tzv. riadenú kryštalizáciu t.j. krémovanie či pastovanie medu, pridaním do vhodných medov už zkryštalizovaný med a jeho premiešavaním a uložením do chladnej miestnosti.

- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych včelárskych knihách. Anton

-

Jaký výkon má ten kompresor?
Stačí takový ten za 2 500,-Kč.120litrů/min.
V případě, že stačí, tak jak vypadá to udělátko. Předpokládám, že je to nějaký rošt s otvory. Pokud ano, tak jaký průměr, počet, a případně uspořádání.
Děkuji .
Karel

Prosím slovenské protějšky o reference na obchodníka, který velmi trpělivě shání med přes slovenský web na: http://www.vcelieprodukty.sk/index.php?page=obchod

Ten člověk totiž jako by ve skutečnosti neexistoval. Obchodoval s ním někdo?



_gp_
http://vindex.ic.cz

Med krystalizuje a bylo by právě v nepořádku, kdyby to nedělal, protože je
to jeho přirozená vlastnost. Ovšem u různých medů je různá doba, například
akátový vydrží v tekutém stavu velmi dlouho a řepkový někdy dokáže
zkrystalizovat již v plástech ...
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "tereza" <t.e.r.e.z.i.c.e/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 8:36 PM
Subject: cukernatění medu


> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14
> dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.
>
>

Aktuálně používám 200 litorvý sud ( stejný do kterého výkupci dávají med). Těsně nade dnem je přidělaný kohout. Sud postavím na přívěsný vozík, hadicí z kohoutku natočím 100 litrů studené vody, ponořím domácí ponorné udělátko připojené na kompresor ( při výrobě jsem se inspiroval exponátem na jakési výstavě) a nasypu 150 kg cukru. Lehce přiklopím, protože to trochu stříká a za půl hodiny je to dokonale rozpuštěné. Vytáhnu udělátko a zavřu natěsno víkem. Přijedu ke včelám a hadicí připojenou na výpustný kohout točím přímo do pětilitrových kyblíků nebo okurkáčů. Důležité je trochu povolit víko, jinak tam vznikne podtlak a pak to jde otevřít dost ztuha - vlastní zkušenost :-).
Nejlepší na tomhle roztoku ale je to, že jak je studený tak vůbec neláká včely ani vosy a je to super práce ( na rozdíl od dřívějšího krmení teplým roztokem, kdy se kolem houfovaly hlavně vosy).
Je to absolutně bez práce, žádné tahání kanystrů nebo konví nebo čehokoliv dalšího s roztokem. Jediná manuální práce co zůstává je nasypání cukru do sudu a potom pouze roznesení krmných nádob.

Med necukernatí ale krystalizuje ;-)

Pondělí 7.8. od 18,25 do 18,30 ČT1,
opakování v úterý 8.8.2006 v 11,55 na ČT2:
České hlavy: Věda proti včelímu moru.

Myslíme stejně. Já to viděl jako sud podélně na přívěsu.
Velký dvoucoulový otvor nahoře jako sání i plnění cukrem a vodou, do dolní 3/4 vstup trysky. Nakloním přívěs i sud šroubením nahoru, naplním a připojím holandry, nakloním naopak, tak aby horní sací šroubení bylo s rezervou pod hladinou. Pustím čerpadlo a odstoupím do bezpečné vzdálenosti:-)
Ale asi bude jednodušší vzít plastový kontejner na paletě a mít dost sebekázně a plnit jen do poloviny kontejneru a jezdit jen do poloviny plynu.
Karel Jiruš

Řepkový a některé jiné květové medy často takhle rychle cukernatí. Není to
žádný ukazatel porušení medu, jen naznačuje převahu hroznového cukru nad
cukrem ovocným.
Pokud med ještě není úplně ztuhlý, doporučuji medem párkrát zamíchat,
případně přemístit ze sklenice do sklenice. Ztuhnutí nakonec nebude tak
"totální", med se bude líp nabírat a rychleji rozpouštět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tereza" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 8:36 PM
Subject: cukernatění medu


> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14
dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.

Sání by mělo být někde v horní třetině, aby nasávalo vodu a ne cukr, ale ne
moc vysoko, aby nenasávalo vzduchovou bublinu v sudu. Výtlak je vcelku
jedno, spíš někde v polovině nebo i o něco níž. Otvory by měly být umístěny
tak, aby v sudu vznikal vír, ne v ose sudu. V potrubí by nemělo být nějaké
náhlé zúžení, na kterém by se mohly nahromadit krystalky cukru a ucpat
potrubí. Čerpadlo i tlakově potrubí by mělo vydržet náhlé ucpání potrubí
krystaly cukru, kdy až po cca jednotkách minut pročerpávání malého množství
vody přes krystalky v potrubí se ty krystaly částečně uvolní a cukrová
"zátka " se zbortí. Aby k sudu muselo být připojeno co nejmíň armatury,
jeden otvor, spíš sání by mohl být úplně nahoře, kde by stačilo jen otvorem
strčit sací potrubí a utěsnit ho a výtlak by mohl být přes výpustný ventil.
Akorát že ventil z principu je součástka, která by se mohla snadno ucpat
těmi krystalkami cukru. Čerpadlo by pak muselo snášet práci do protitlaku.
Vhodnější by bylo spíše šoupě než ventil, v otevřeném stavu představuje
menší zúžení. Takhle asi by to zařízení mohlo vypadat.
Jestli není lepší a jednodušší ta deklovatelná díra, okraje posílené
pásovinou připájenou mosazí a těsněná pořádným těsněním. Nebo přečerpávat z
té přípravné nádrže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 6:25 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti
> roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
> ....
> To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený
> sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit
> nepoužité.
> Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a
> hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor -
> klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
> A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost
> náročné.
> Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
> Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na
> ty dva otvory a nějak to honit dokola.
> To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé
> hasičské čerpadlo mám.
> Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.
>
> Karel

Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14 dnů.Med je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.

Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
.....
To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit nepoužité.
Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor - klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost náročné.
Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na ty dva otvory a nějak to honit dokola.
To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé hasičské čerpadlo mám.
Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.

Karel

Anebo dokonce ta sláma leze až z nádoby ven?
.....
Já utrhnu trs dlouhé trávy (50-70cm) ohnu, ohnutým nacpu na dno, stébla trčí hustě nahoru ke stropu. po nich lezou včely dolů a zpět. Té trávy, slámy tam dávám tolik, že když včely roztok odeberou, tak vyplňuje obsah nádoby. Tedy ne jen plovák. Trávy prostě tolik, kolik se dá najednou, na dvakrát dlaní utrhnout.
Karel

běžné používám herkules nebo kupuji samolepky v papírnictví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Lepidlo na etikety
> Datum: 01.8.2006 14:35:35
> ----------------------------------------
> Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety
> na sklenici.
> Dík Jarda
>
>
>

emn> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

A zkušenost mi říká, že přiměřeně je, když už není vidět hladina. Víc
nevadí, míň vadí.
I.

Když už, tak bych zkusil nějaké textilní pásky natrhané z nějakých starých
hadrů nebo tak nějak.. Přilepit roztaveným voskem na okraj kbelíku, aby
sahaly dovnitř až na dno a zvenku taky nějak tak podobně. Vedle něčeho, co
plave na hladině.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 4:00 PM
Subject: Re: Krmení


> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

na Morave u Miroslava Sedlacka v Bucovicich.

Matej



"vaclav hajek" <hd/=/tvar-kt.cz>
08/01/2006 02:53 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
cukr hrubozrnny






shanim hrubozrnny cukr

Tak bych si to chtěl shrnout, jak tam tu slámu/trávu cpete. Kbelík/vědro/kanistr či plastová nádoba naplněná cukerným roztokem a do ní vložit hrst slámy? Aby se jen zakryl povrch nebo tam nacpete tolik, že se na povrchu vytvoří hustá vrstva slámy? Anebo dokonce ta sláma leze až z nádoby ven? Kolik té slámy vzhledem k množství roztoku tam dáváte?

shanim hrubozrnny cukr

Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety na sklenici.
Dík Jarda

Loni jsem použíl poprvé slámu a paráda, po dlouhých stéblech včely lezly z kyblíku normálně, jen nezapomenout aby bylo víc slámy na hladině, protože loni jsem to v jednom úle trochu ošidil a našel jsem pár včel utopených.
Plastový kyblík 10litrů (plný)a do týdne byl pryč.

Tráva se mně zdá trochu nebezpečná, mohou se z ní do cukru vyluhovat nějaké
přídavné látky. Když tráva, tak posekaná co nejstarší a ještě pro jistotu
ponechaná na dešti, aby se rozpustné složky vyplavily. nesmí ale být
plesnivá nebo nahnilá. Takže to už je lepší ta sláma. Ta se dá u nás dokonce
většinou získat i zadarmo, lisují ji do těch velkých kulatých balíků a vždy
se dá nalézt aspoň jeden balík, kde to zemědělci nezvládli a balík se
zakutálel z pole do lesa, kde zhnije.

Co se týká míchání cukrů, v případě míchání vzduchem by mohlo být zajímavé
použít vibrační vzduchové čerpadlo, co se jinak používá k provzdušňování
domovních čistíren odpadních vod. Dává dostatek vzduchu pro jeden, dva sudy
a dostatečný tlak. Asi optimální by bylo večer nasypat cukr možná klidně i
do studené vody a nechat přes noc vzduchem rozpouštět. V případě plochého
dna by ale zůstal vždy v rozích nějaký nerozpuštěný zbytek, který by se
musel rozpustit třeba mícháním vrtačkou s míchadlem. V případě výroby nějaké
speciální nádoby s kónickým dnem by takové vzduchové rozpouštění bylo
ideální.
U rozpouštění cukru čerpadlem musí být čerpadlo za prvé odolné abrazívnímu
působení cukrových krystalů, takže ty s plastovou vrtulkou by asi velice
rychle odešly. Za druhé požadovaný cukerný roztok má mnohem větší viskoziru
než čistá voda, při stejných otáčkách čerpadlo vyžaduje několikanásobně
vyšší příkon elektromotoru. Takže hlavně ke konci rozpouštění je to čerpadlo
namáháno mnohem více a může se spálit, levná v plastovém futrálu bez
výkonové rezervy možná i během desítek sekund chodu, kovová, kde přes kov je
zajištěno chlazení elektromotoru roztokem jsou na tom mnohem líp. Ale
některá čerpadla mají dostatečnou výkonou rezervu a vydrží to, jak se to
tady probíralo před rokem a dříve. U čerpadla je výhoda, že se v jedné
nádobě může cukr rozmíchat a snadno pak přečerpat do druhé přepravní.
Jako docela rozumnou možnost vidím tak použít nějakou pomaluběžnou vrtačku
nebo bourací kladivo s připnutým míchadlem pro barvy. Otáčky vrtačky, výkon
vrtačky a míchadlo musí být sladěny, aby vrtačka nebyla přetěžována. Takovou
vrtačku připevnit pomocí nějaké nastavby na sud a spouštět časovým spínačem
1 - 2 minuty během 5 - 10 minut. V padesátilitrovém sudu je teplou vodou
z boileru takhle rozpuštěn cukr během 15 minut, půl hodiny, pokud použiji
studenou vodu, trvá to tak hodinu, dvě. V dvěstělitrovém sudu by to trvalo o
něco déle. Stejně takovou vrtačku hodně včelařů používá na pastování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:20 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi
> i
> proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám
voskem,
> stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
> vosk změkne a pak to natírat jde.
> RP
> .......
> No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík.
Skutečně
> jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu.
> Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé
> konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů
> elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o
to
> lezení.
>
> K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že
tam
> není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj
> přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji
> folií, konec.
>
> Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není
> co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
> ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
> Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu
> včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.
>
> Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v
otevřené
> nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
> ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
> Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí
> čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání
z
> kontejenru do sudů atd.
>
> Karel

př stonjek napsal:
> sají. Na rychlosti odběru se výborně testují matky. Tam, kde odběr probíhá
> nic moc a včel tam moc není, můžeme klidně měnit matku. Tohle včelstvo
> rozhodně nebude výnosy ohromovat, naopak opačně jdou i dnes spolehlivě
> zjistit budoucí rekordmanky. Tak aby jich bylo co nejvíc. Zdraví

Z doby krmení ovlhčeným cukrem mám podobné zkušenosti. Ale musí to být
silná včelstva. Slabá včelstva odebírají suchý cukr vždy pomalu bez ohledu
na nějakou kvalitu včel a matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:08 AM
Subject: Krmení na zimu

Už jsme to tady psali. Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr. Nechá se to možná 15 minut motat a cukr je rozpuštěný. Už se to tady na konferenci podrobně probíralo. Vloni jsem posílal fotky do včelařských novin, ale ještě je neotiskli. Vypouštím to do 5 litrových kýblíků, navrch 2x bublinkovou folii a dám třeba po dvou do 3/4 langstroth.
Tonda

>Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

Chci se s vámi podělit o dvě pozorování:
Včelařím 6 let a pořád se setkávám se skutečností, že na pevném stanovišti cca 20 včelstev se každý rok vyskytují 2-3 včelstva s nadprůměrmým výnose. Např. průměrný výnos je cca 45-50 kg a 2-3 včelstva dají 60-70 kg (stanoviště mám v severních Čechách 400 m/nm s průměrnými snůškovými podmínkami bez řepky). Tato včelstva nebývají na kraji řady ale náhodně v řadě a tyto výkony se v následujícím roce již málokdy opakují - vyjedou jiná včelstva (ročně měním cca 60% matek a tyto výkonná nechávám do druhého roku).
Na jaře jde o normální včelstva na dvou nástavkách, ale pak sleduji, že během jarní snůšky v nich velmi rychle narůstá počet včel oproti ostatním - dostanou se na 6-7 tachovských nástavků - ostatní se dostanou na 5 nástavků a 2-3 jen 4 nástavky.
Nezdá se mi, že by šlo o rekordní kladení matky (nikdy mne rozsah plodu nehromil), ale vysvětluji si to spíše tím, že tato včelstva jsou nějak atraktivnější pro cizí včely a i je ochotněji příjímají a tyto pak již táhnou s nimi.
Pozoroval jste to někdo také - jde mi o to abych zbytečně nerozchovával třeba málo výkonné matky, ale atraktivní - přetahování včel neřeší výkon, ale naopak snižuje, neboť pouze zeslabuje ostatní včelstva.
Druhá skušenost cca 4 roky stará, když jsem začínal:
Přítel mi na jaře nabídl levně 2 úly - prý prázdné. Na podzim chtěl skončit se včelařením pro pokročilý věk a tak obě včelstva totálně vytočil a nechal je svému osudu, že do jara uhynou. Tyto úly mi na jaře nabídl. Jaké bylo naše překvapení, když jsme koncem dubna našli v úlech včelstva a v nich ještě nějaké zásoby. Nejbližší včelař byl 500 metrů daleko a tak jsme se na ho na schůzi zeptali jestli při podzimním krmení nepozoroval loupež - ničeho si nevšiml.
Holky se prostě postarali sami.

VČELY CUKERNÝ ROZTOK NESTAČILY ZPRACOVAT A TEN NA JAŘE ZNOVU ZKRYSTALIZOVAL stává se to při krmení velkými dávkami za chladného počasí nebo při pozdním krmení a vůbec nezáleží byl- li použit roztok nebo ne a také to bývá způsobeno příliš malým podílem vody

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: K?menie kryt?lov?m cukrom
> Datum: 01.8.2006 07:49:27
> ----------------------------------------
> Od: P.K.:
> > na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen
> > zalit- tedy žádný roztok(?)
> >
> > a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?
> >
> > jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?
> .......
>
> Nebyl tam poblíž jetel? To se mi totiž stává, když poblíž když krmím doopravy
> vyjmečně hodně - 12- 16l (a krmím hustým roztokem) roste jetel. ;-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

http://www.juta.cz/obalsit.htm


Michal Pol napsal(a):

> Věděl by někdo, kde ji sehnat? Chci ji použít jako obal na sklenice
> při přepravě.
>
> mp
>
>

Věděl by někdo, kde ji sehnat? Chci ji použít jako obal na sklenice při
přepravě.

mp

levná pivo

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: emil <emilrasner/=/cenrum.cz>
> Předmět: vosy
> Datum: 31.7.2006 20:09:58
> ----------------------------------------
> Má někdo osvědčený recept na směs do petlahví na odchyt vos.U nás na jižní
> Moravě začínají být hodně agresivní.
>
>
>

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.
RP
........
No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík. Skutečně jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu. Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o to lezení.

K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že tam není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji folií, konec.

Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.

Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

Karel

S tím vynášením krystalů cukru to nevidím tak tragicky, kdo má zavřená očka, v podmetu podložku a před úly nějakou folii tak zjistí,že se jedná o zanedbatelné ztráty. Je důležité rozlišovat mezi krmením na zimu a podněcovacím krmením. Zimní krmení těsty nebo suchým cukrem je určitě špatné a pro včely nic moc. Pro překlenovací krmení má však velký význam, alespoň pro mě. Šetří totiž čas. Samozřejmě bych rád již měl týden nakrmeno, ale to bych nestíhal./léčení proti varoze,dotáčení medu,starost o plásty a také nějaká jachtařská dovolená/ A tak sušší kaše z cukru je výhodným překlenovacím krmením, než se "srovnám". U některých typů úlů je výhodou, že pomalý odběr neubírá moc volných buněk a matka může slušně ještě klást. Dlouho jsem používal mač, což je cukr navlhčený medovou vodou. Také jsem od něj upustil, protože co v této době zavání medem je zdrojem neklidu a slídivosti včel. Já musím za odpoledne udělat včelnici a ne tam jezdit natřikrát. Dnes při výrobě těsta používám opačný postup. Do uvedeného krmítka naleji cca 0.5 l vody, na louži nasypu rovnoměrně 4 kg cukru a v ruce trochu zatřesu. Voda vyleze částečně kolem stěn a včelky sají. Na rychlosti odběru se výborně testují matky. Tam, kde odběr probíhá nic moc a včel tam moc není, můžeme klidně měnit matku. Tohle včelstvo rozhodně nebude výnosy ohromovat, naopak opačně jdou i dnes spolehlivě zjistit budoucí rekordmanky. Tak aby jich bylo co nejvíc. Zdraví R.Stonjek

Od: P.K.:
> na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen
> zalit- tedy žádný roztok(?)
>
> a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?
>
> jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?
.......

Nebyl tam poblíž jetel? To se mi totiž stává, když poblíž když krmím doopravy vyjmečně hodně - 12- 16l (a krmím hustým roztokem) roste jetel. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen zalit- tedy žádný roztok(?)

a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?

jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?

Doplňuji zásoby tak, že naleju roztok do čistého krmítka a na něj shora
položím fólii. Při tomto postupu se mi nestalo, že by se plovák potopil.
Bublinky obsahují hodně vzduchu, takže i při částečném potopení plováku
pod hladinu se celý nepotopí a včely přebytečnou sladinu shora vylížou.

Milan Čáp

m napsal(a):

>>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
>>
>>
>To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta
>je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému
>zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.
>
>
>
>

Už 24 rokov skladujem voľné plásty priamo v úľoch (trojzostava)na stanovišti, pod nezúženým plodiskom. Je to výborná vec a je jedno koľko plástov ostane pod plodiskom, plásty vyraďujem ešte do zimy alebo na jar. Je to jednokedy. Dôležité je aby najvyššia debnička bola dobre odvetraná. Za celý čas sa mi nestalo, aby plásty boli poškodené vijačkou. Včely sa o plásty starajú až do prvých mrazov ako policajti, sú pod stálou kontrolou. Plastické prakrytie debničky je možné, ale len do doby, kým nezačne zima, lebo táto uteplivka nedovolí unikať vlhkosti cez uteplivku. Anton

Já jsem zkoušel vloni plastovou vaničku na 6l roztoku s plastovou fólií. Vždy, když včely roztok odebraly, tak pod fólií zůstaly nějaké zbatky cukru, nečistot apod. Od té doby používám krmítka od p. Zeleného, která se dají místo 2 rámků na kraj nástavku (Langstroth 185). Vejde se do nic 3l roztoku a je v nich dřevěný plovák - dvě lišty na krajích sešroubované. Jak plovák klesne až ke dnu, tak ty příčky narazí na dno a včely krásně přes ty delší lišty vyberou vše na 100%.

A jak to máte s přípravou roztoku? Chtěl bych udělat nějaké míchadlo přímo v sudu na 100-200l, ten dát na vozík za auto a čerpadlem přímo z vozíku krmit jednotlivá včelstva. Slyšel jsem o míchání roztoku vzduchem. Nemáte někdo zkušenost?

Díky za cenné rady!

Pavel

Používám to samé a bez problémů.
Tonda

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.

No v článcích, co jsem četl se uvádí, že jak se včely naučí na tuhý cukr
tím, že cukr je navlhčený medovou vodou, tak nosí zvenku vodu a cukr
ulízávají. Ale i tak právě nezanedbatelnou část toho cukru spotřebují právě
na donesení té vody a rozpuštění cukru. takže bilance je horší než při
krmení vodným roztokem i když ten cukr nevynášejí. Donášení vody a
rozpouštění cukru je raději ušetřím, místo cukru si dám chleba se špekem a
sám napustím vodu, rozpustím ten cukr a donesu jim ho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 10:54 PM
Subject: Kŕmenie krytálovým cukrom


> S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor
> potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne
> dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to
> nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú
> vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať
> záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo
> receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel,
> včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa
> do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár
nemá
> ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
> Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol
> nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté
> sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre.
> Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa
> odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich
> neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo
> som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z
> letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej
> zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo
> včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
> Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je
> pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah
> cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely
> cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu
> obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je
> nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový
> roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve.
Anton

S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel, včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár nemá ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre. Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve. Anton

Od: Vladimir Ptacek :
> Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový
> atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně
> jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení
> prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se
> používat nemají, jelikož jim atest schází.
> Co vy na to?
........
Plně barevná víčka se používají běžně pro potraviny. To mluvím o sytě červených používaných na zavináče. Ovšem ne ta mírně obarvená co jsou tvarově naprosto shodná s klasickými na krmení. (domácí potřeby a výrobce tuším někde z Křenové Brno) Ty bych vopuntíkoval, protože zůstali na slunci a úplně vybledly.

K diskuzi...
Myslím, že jde o novinky f. Bricol ( http://www.bricol.cz/?action=new ) a jde o kovové víčko přímo určené mimo jiné i na med. Nejlepší v novinkách je ale "Bedna Red Army -kalasnikov+granat+6 poharkov". (třeba na vojenskou medovinu) :-)))




http://vindex.ic.cz

> Od: Michal Seničan :
> Prosím o Vašu radu priatelia !
> Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7
> vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s
> presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať
> v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v
> domcoch.
> Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
........

Jestli to dobře chápu, tak je záměr zimovat v medníku, ale s absencí plodišťních rámků, které navazují na medník? Jaká je rámková míra?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dík za všetky pripomienky.
Nakoľko aj ja sem chodím často, predpokladám že aj iní slov. včelári....
Takže niečo sa pomaly rysuje.

Prosím o Vašu radu priatelia !
Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7 vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v domcoch.
Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
Michal Seničan

Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se používat nemají, jelikož jim atest schází.
Co vy na to?
S přáním všeho dobrého,
Vladimír Ptáček

To jsem kdysi dávno zkoušel a moc se to neosvědčilo. Bylo to velice závislé
právě na té vlhkosti. V té době už jsou poměrně chladné noci, takže při
vhodné konstrukci krmítka by se mohlo teoreticky dosáhnout toho, že vlhkost
z plodování by se v noci v tom krmítku srážela a voda rozpouštěla cukr v
každodenních rozumných dávkách. V praxi to ale dopadlo tak, že jen málokdy
to včely vybraly všechno, a to hlavně když bylo hodně mokro. Dával jsem tak
1 - 4 kila cukru Většinou zůstala polovina i víc suchého zatvrdlého cukru s
mrtvými včelami a nečistotami. Ten se potom musel z krmítek vybrat, dovézt
domů, normálně rozpustit, profiltrovat a potom dávat jako cukerný roztok.
Takže jsem s tím přestal, protože nakonec se stejně muselo dávat krmítko a
dokrmit tím cukerným roztokem. Ani když se to vlhčilo roztokem medu, tak to
nebylo ono. Velký problém byl, když už to bylo v krmítku, ovlhčit ten cukr
stejnoměrně. Navíc podle tehdejších článků včely spotřebují na donášení
vody a rozpouštění 10 - 20 % toho cukru. Ale je možné, že když se na začátku
srpna tam vrazí 20 kilo najednou a bude se to třeba jednou za týden 14 dní
nějak přivlhčovat, na začátku září tam zbudou tak 3 kila a bude nakrmeno.
Ale uvažuji o možnosti podněcovat v srpnu tak několika kily doma ovlhčeného
cukru s medem. Jinak zajímavá je myšlenka dát do úlu třeba desetikilový
balík cukru a vlhkost přidávat pomocí přídavného krmítka s cukerným
roztokem.
Jinak co se týká vynášení cukru, dělají to tehdy, když prostor krmítka
ovládají, například když se použije rámkové krmítko v prostoru úlu. Když je
cukr v nějakém odděleném prostoru, kde včely chodí jen na sladinu a
nevegetují tam třeba přes noc jako v úlu, nevynášejí ho.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 7:35 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat
> pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg
> sáčků přímo zkrmovat.
> Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na
> igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
> Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po
> deseti do samosmršťovací fólie.
> Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly
> igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě
> vím, že se igelit už nevrábí:-)
> Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší
> bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil
> do sáčků vodu.
> I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu
> "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
> Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto,
> letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si
vyzkouším.
> Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na
> jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
> Kare.

Pan Ing. Josef Říha (723102290) prodá včelstva včetně úlů - slovenské B-10. Částečně zakrmená. Stanoviště Střelice u Brna.
Vše dobré, Vladimír Ptáček