- Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2006
vytáčení medu Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351)
Vytáčeli jsme v kočovném včelíně, byla to nastavba na normální valník, byla rozdělena zhruba na dvě poloviny, v zadní ve včelíně o délce cca 2,20 metrů bylo 20 včelstev, v přední o délce cca 2,5 metrů byla přípravna, medomet, skříň na rámky, lůžko a další. Byly odděleny sololitovými dveřmi. Ve včelíně bylo v zadní stěně jedno okno a světlík, v přípravně jedno okno 35 x 45 cm a jinak žádné osvětlení. Vybírali a vytáčeli jsme v krajním případě až většinu dne od rána až k západu slunce, dokud to šlo. Domů jsme odváželi med v hliníkových konvích. Kromě první půlhodiny až hodiny bylo nutno nechat všechno zavřené kvůli slídičkám, včely vevnitř potom šly za světlem a hromadily se na skle, jakmile se na nich utvořil chumáč včel, muselo se okno nebo světlík tak na 15 sekund otevřít a včely vymést ven a pak hned zavřít, jinak by tam nalétaly zlodějky. Nedalo se zabránit, aby si včely během první hodiny necucly medu z rámků otevíraného včelstva nebo z přípravny, takže ve všech úlech byly po té hodině slídivky a zlodějky nasměrovány. Byla to tvrdá práce, včelín na poli obvykle nebyl ve stínu a ty tehdy poměrně dobré peníze za med ve výkupu i za prodej ze dvora byly tvrdě zaslouženy. Jinak ale na takové slídění při práci ve včelstvech a vytáčení jsme byli zvyklí z vybírání medu na lesním stanovišti, tam to bylo podobné, akorát v tom kočovném včelíně bylo těch včelstev více než dvakrát víc, víc horko než v lese pod stromem a znatelně méně prostoru. Vedle toho, že občas byly nějaké slídičky úspěšné, podařilo se jim proniknout, nasát medu a zase se vrátit do svého úlu a následně informacemi přiživovat slidičství, velice hodně tomu pomáhala vůně medu, která se z odebíraných plástů a hlavně při vytáčení medu šířila po větru. Taky vnější konstrukce kočovného včelína byla poměrně lehká, sice nikdy při převozu nic neupadlo, ale teď s odstupem času si myslím, že otřesy a naklápěním při převozu pracovala a výsledek byl ten, že dveře a okna nebyla včelotěsná. Už tehdy jsem uvažoval o nějakém odsávání ventilátorem té medové vůně zevnitř, aby tolik nelákala včely. Případně i o nějakém odsávání obtěžujících včel. Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18356
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |