Včelařská konference

Od: Tomas Jasa
> Za prvé, bych řekl, že 5000 včel je zhruba 0,5kg včel.
> Všechny rozumné zdroje říkají, že včelstva co na jaře nemají 1 kg včel,
> stojí za ….
>
..........
Nestojí za pendrek.
Jestli má takové včelstvíčko v pořádku matku a dá se mu jaksi pomoci plodem (1 plně zavíčkovaný 39x24 před vyběhnutím má až 1/2 kila "pomocné" generace ) a může takové včelstvo při hlavní nebo podzimní snůšce docela slušně přinést. Jde otu matku. Jestli mám mít rozum, tak defektní matka stojí za ....


> Koeficient užitkovosti vzhledem k úlu, bych definoval ve smyslu. Kolik medu
> získáme ze včelstva vzhledem k vynaloženým nákladům, které tvoří – Kg cukru
> cca 20kč, kg mezistěn cca 35 kč, km dopravy ujetých kuli včelám násobeno 5
> kč, hodina práce násobena 135 kč, atd. Jestli se dostanete pod 28 Kč na
> kilogram. Tak je v pořádku úl i technologie.
......
:-o
Vy se p. Jašo včelami živíte na HPP? Ten zbytek nákladů k zabezpečení chovu jste získal "zadarmo"? (nic ve zlém)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Littlehook:

> Objevili jsme ve sklepě 5l sklenici medu z roku 1984, ovšem není
> vykrystalizovaný...je med ještě v pořádku? Může se med zkazit? Děkuji
.....
Med se může zkazit. Ovšem to by bylo patrno už jen pohledem. Tj, nějaký kvasný proces od povrchu nebo tzv. stupeň při stárnutí medu - "vrstvení medu". Při vrstvení medu dochází k procesům, které jsou ovlivněny mnoha aspekty. Jedním z nich jako výsledek je, že může i viditelně šplouchat jako voda. Tak ten bych asi nalil někam do záchodu nebo poslal k rozborům např. k učebním účelům na odd. apidologie do Brna na fakultu. Tam by stálo zato poslat každopádně nějaký malý vzorek.

Každopádně jestli byla teplota tak do 8 °C v tom sklepě, vypadá jeko med, nemusí tomu více jak 20 letému nic být jako sladidlu (jako med už asi dokonal) a jesti byl dobře uzavřen a chutná dobře, tak ho s rozumem načít a "užívat. Nevím o nebezpečích ze starého, ale kvalitně uskladněného medu.


_gp_
http://vindex.ic.cz

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
podle mého názoru právě u včelstev do 1 – 1,5 kg má uteplení a rozměr plodištního rámku rozhodující význam. A hranici pro včelstva která snesou neizolovaný úl bych sunul spíše k těm 2 kg
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to by i odpovídalo...........
Smělý zimuje na jednom nástavku....10 rámků 39x24cm...což odpovídá ( při plném obsednutí na podzim )... přibližně 15 000 včel.

zdravím..............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

A teď si vemte, že někdo prodává med za 80,- a někdo za 140,-.

To je koeficient jako hrom = 1,75 :-)

Všiml si někdo že cena v obchodní síti se blíží ke 200,- Kč/kg v baleních 0,5kg a víc? Během roku se to pěkně zvedlo.

Koeficientů netřeba. Je jedna absolutní hodnota - pokud to neděláme jako koníčka - kolik to sype!
A podle mě, nic mezi tím nelze násobit keficientem.
Buď mě to uživí a stačí mi to a jsem spokojený, nebo mi to neuživí a přesto to dělám - je to koníček. Třeba výdělečný.
Karel
PS: specifický typ živnosti - psaní projektů a čerpání dotací není asi podnikání.

To jo, jde spíš o produktivitu práce. Pokud, ale chcete polemizovat o úlu potažmo významu jeho izolace, tak jde i jeho jednoduchost ovládání a pracovní náročnosti ošetřování vztaženou k výnosu medu.
Bývá zvykem porovnávat mednou užitkovost ne k úlu, ale k plemeni.
Když už jste si začal s tím číslem 5000, tak podle mého názoru právě u včelstev do 1 – 1,5 kg má uteplení a rozměr plodištního rámku rozhodující význam. A hranici pro včelstva která snesou neizolovaný úl bych sunul spíše k těm 2 kg

Pokud mám přehled tak zrovna F. Texl včelaří v Langstrotech i uteplených úlech s vyšším rámkem, bohužel neznám přesnou míru. V tomto smyslu spolupracuje i s Dr. Kamlerem.
Takže výsledky porovnání snad i existují, jen se jich dopídit.

Já jsem těmi tečkami nemyslel žádný vulgarismus.

Podle mého názoru je velmi problematické něco přepočítávat. Já
si myslím, že podle tabulek se to nedá počítat. U malého nebo středního včelaře je prioritou docílit maximálního výnosu ze včelstva, ale na úkor pracovního času, ale ten si stejnak nikdo nepočítá, protože včelařením žije celá rodina. Velkovčelař ten má času na jedno včelstvo málo a proto se snáží chovat včelstva, která nejsou tak silná jako u malovčelaře, ale musí přinést také maximum medu. Koeficient přeci neznamená pouze (cukr, počet ujetých km, výnos) je to i soubor dálších ekonomických ukazatelů (čas na výroba úlů, drátkování, vytáčení medu, krmení včelstev,příprava stanovišť, kočování) Nejdůležitější parametr úspěchu chovu je spokojená manželka ( dáte ji penize a máte volný čas být doma s rodinou)
Mimochodem chtěl jsem se zeptat jestli máte taky tak málo měli? Včelky mě to při proletech vyčistily.

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Pokusy si klidně navrhujte. Ale myslím, že ani u jednoho z jmenovaných nepochodíte.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ani to nepředpokládám. Je to takové zbožné přání ( nemusel by to být Čermák, třeba Texl...zástupce neuteplených úlů ).
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Koeficient užitkovosti vzhledem k úlu, bych definoval ve smyslu. Kolik medu získáme ze včelstva vzhledem k vynaloženým nákladům, které tvoří – Kg cukru cca 20kč, kg mezistěn cca 35 kč, km dopravy ujetých kuli včelám násobeno 5 kč, hodina práce násobena 135 kč, atd. Jestli se dostanete pod 28 Kč na kilogram. Tak je v pořádku úl i technologie.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je něco jako koeficient produktivity práce.Tento koeficient je obecnější a jeho hodnota je lepší ekonomický ukazatel než-li hodnota koeficientu užitkovosti.
Koeficient produktivity pro velkovčelaře, koeficient užitkovosti pro malovčelaře....
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Za prvé, bych řekl, že 5000 včel je zhruba 0,5kg včel.
Všechny rozumné zdroje říkají, že včelstva co na jaře nemají 1 kg včel, stojí za ….
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Můj názor je, že všechna včelstva zimní síly pod 20 000 ( 2 kg ) stojí za ho................

Zdravím......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Za prvé, bych řekl, že 5000 včel je zhruba 0,5kg včel.
Všechny rozumné zdroje říkají, že včelstva co na jaře nemají 1 kg včel, stojí za ….

Koeficient užitkovosti vzhledem k úlu, bych definoval ve smyslu. Kolik medu získáme ze včelstva vzhledem k vynaloženým nákladům, které tvoří – Kg cukru cca 20kč, kg mezistěn cca 35 kč, km dopravy ujetých kuli včelám násobeno 5 kč, hodina práce násobena 135 kč, atd. Jestli se dostanete pod 28 Kč na kilogram. Tak je v pořádku úl i technologie.

Pokusy si klidně navrhujte. Ale myslím, že ani u jednoho z jmenovaných nepochodíte.
Jen tak mimochodem. Dnes jsem poslouchal pana Smělého. A tak jsem si říkal, že bych v jeho věku chtěl vypadat jako on.

Objevili jsme ve sklepě 5l sklenici medu z roku 1984, ovšem není vykrystalizovaný...je med ještě v pořádku? Může se med zkazit? Děkuji

Mám na 12 V čtyřrámkový, tel.602835780, 353941114

Radim:
Mě tam zaujalo, že i když má včely tak vysoko, krmí tak, aby měl dokrmené do
konce srpna. Podle mně 800 metrů vysoko v horách je srpen totéž jako někde v
nížině září a možná i kus října.
....
Včera jsme to probírali na besídce, abych si potvrdil názor.
Když jsme hodnotili, že má první prolet v dubnu a maliny 5.června, tak jsme došli k názoru, že to oproti běžnému roku v podkrkonoší není žádný velký rozdíl.
Stejně tak, když jsem v MV četl o norském včelaření. To bych chtěl taky mít, tak krátkou sezonu - první prolety v březnu, dubnu a v září(!) honem vytáčet poslední med, aby se stihlo zakrmit na dlouhou zimu. To zpoždění je citelné hlavně v únoru - březnu. Pak je to srovnatelné, příroda asi spěchá aby to všude stihla.
Karel

Zdravím přátele včel,
uteplovat, či neuteplovat, to jest stále nevyřešená otázka.
Má uteplení význam???
Vyplatí se celý rok???
Celý rok se zřejmě nevyplatí. Jsou roky, jsou včelařské metody, kdy včelstva v uteplených úlech mohou mít lepší či horší v užitkovosti.
Koeficient užitkovosti je jedním z určujících znaků výhodnosti té či oné včelařské metody.
Koeficient užitkovosti.....medný výnos ( v kg ) / zkrmený cukr či med, spotřeba za rok ( v kg )
Koeficient užitkovosti udává kolik kg medu získáme na 1kg zkrmeného cukru ( medu ).
Není jedno jestli zkrmíme 12 kg cukru na včelstvo a získáme v průměru 40 kg medu na včelstvo...extenzivní chov,....
nebo zkrmíme 20 kg cukru na včelstvo a získáme v průměru 120 kg na včelstvo ( předpoklad polovičního počtu produkčních včelstev )...intenzivní chov,...
Uteplení v zimě a na podzim nemá žádný význam pro včelstva síly alespon 5 000 včel.
Proč???
Podzim/ Při neomezeném vývoji včelstva nemá říjnový plod žádný význam. Včely původu z říjnového či pozdějšího plodu již nejsou zpravidla dlouhověké ( nejsou potřeba, zimní generace už je od srpna založena ). Tento plod ( kterého stejně nebývá mnoho...většinou méně jak 5 000 buněk ) je projev setrvačnosti kladení matek ( zvláště mladých matek ). Tanto plod je jen ve prospěch varroázy. Množí se na něm a je v něm chráněn roztoč před účinnými látky podzimního ošetřování ( fumigace a aerosol ).
Včelaři by měly ve vlastním zájmu v půlce září zaklíckovat všechny matky a nechat je v klícce až do začátku října, pak v době léčení nebude ve včelstev plod ( matky se po zániku plodového tělesa už zpravidla do konce roku nerozplodují ).
Toto opatření je zajisté lepší než mechanická likvidace plodu v době léčení.
Jedině v bezplodových včelstev a při správné aplikaci léčiva má léčení vice jak 90% účinnost....a proto uteplení ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Uteplení podporuje pozdní plodování, které nemá význam a škodí a to hned dvakrát
1/Neúčinné léčení
2/Plýtvání zásobami
Zima/
Včelstva začínají v období kolem začátku roku plodovat. Příznivá zima vede k vytváření větších ploch plodu, a tím také k růstu spotřeby zásob.
V neuteplených úlech a úlech s drátěným dnem tento nárůst plodování vlivem příznivé zimy není tak veliký.
Potom se paradoxně stává ( roky s příznivými zimami, jako je i rok 2007 ), že včelstva v uteplených ( bez drátěného dna ) mají větší spotřebu zásob přes zimu než včelstva v neuteplených úlech. Může se pak stát že ve výsledku spotřebují obě včelstva zhruba stejné množství zásob.
Zimní plod je též bez významu...jde o projev zákona zachování druhu.

Uteplení ( obalení polystyrénem ) má zajisté význam ( zvláště na slunných stanoviští ) v období velkých veder ( plné léto, podletí ), kdy chrání před přehřátím.
Pro velmi slabá včelstva ( včelstva se záložními matkami...zimní síla pod 4 000 včel ) má uteplení nesporný význam po celý rok a k zvyšování plodování na podzim a v zimě v takových včelstev prakticky nedochází, protože si nemohou dovolit plýtvat energií!!!

Nabízí se otázky o významu uteplení produkčních včelstev během období růstu ( předjaří, jaro )????????????????????????????????????
Jsou názory o nulovém významu v tuto dobu pro silná včelstva, ale to neplatí obecně za všech situací.

( můj momentální názor.....vhodné uteplení ( obalení polystyrénem + uzavření drátěného dna ) vede v předjaří ke snížení spotřeby zásob....nechci se s tím vnucovat, neplatí to všude a vždy a nemám to nijak prokazatelně ověřené. )

Navrhuji provést pokus Čermák & Smělý.
Čermák a Smělý by si vybrali nějaké společné stanoviště, kde by umístily zástupce svých úlů ( Čermák....Optimaly, Smělý...PS úly ). Na podzim by se včelstvům vyrovnali síly a popřípadě by se provedla homogenizace včel ( promíchání ), aby měly stejné výchozí podmínky.
A pak by se mohlo porovnávat, kdo bude mít lepší výnosy.
Jistě by tento pokus rozhodl o výhodnosti či nevýhodnosti uteplení ( která metoda by se ukázala výhodnější...zda Čermákova či Smělého ? ).

zdravím.............M. Václavek
ZDAR RACIONALIZACI!!!

Od: Petr:

> Tím, ale nemyslím, že jsou
> pol. úly špatné, ale pro větší množství včelstev je nedoporučuji, protože
> opravy těchto úlů jsou časově náročné.
.....
Možná bych si toto také myslel, ale jednu, více jak tisícovkovou (tuším 1200 včelstev) farmu jsem navštívil a viděl jsem chovat včelstva pouze v polystyrenových úlech od Lysoně.(tedy kromě atrakcí typu jako osazování kmenů 5m nad zemí roji, kvůli návštěvníkům farmy a pro ilustraci historie) Jenže jd eo jiný stát EU a tam jsou podstatně jiné vyjednané podmínky u zemědělců, ale také oproti nám, včelařství (rámec EU) tam má hodnotu.

http://www.bartnik.pl/

_gp_
http://vindex.ic.cz

Někdo z těch co jim byly uděleny stříbrné medaile sem určitě přispívá.Minimálně jeden.

Jindy včely v prosinci, lednu neplodují, tudíž spotřebovávají minimum zásob
a vytvářejí minimum vody. Letos to tak není. Síto ve dně dělá hodně,
provětrávává difůzí od dna většinu prostoru úlu kromě ploch v těsné
blízkosti včelího chumáče. A zase ty by měly být nyní odvětrávány od
vlhkosti strůpkem propustným pro vodní páru. Až nějak do začátku března by
měl být strůpek hodně propustný pro vodní páru a jen trochu izolující od
tepla, od března by měl být hodně tepelně izolující a v úlu by se měla někde
v rohu srážet vlhkost, aby plodující včely měly vodu. Co se týká plísní,
parafín může za nízkéteploty krystalovat a tím připomínat plíseň. Taky ale
parafín je vzhledem k plísni pouze netečný materiál, nijak ji nepotlačuje,
takže plíseň klidně může nějakým pórem v parafínu prorůst do dřeva a tam se
rozmnožovat. Podle mých zkušeností je nejdůležitější prevence, nastavek
napadený na jaře plísní je třeba někdy během konce dubna nebo v květnu
vyndat a vnitřek důkladně oškrábat až na dřevo a případně natřít
propolisovou tinkturou nebo to nechat na včely. Pokud se to tam nechá, včely
velkou část plísně jen překryjí novým propolisem a další rok v zimě ve vlhku
ta plíseň bují o to víc.

R. Polášek

> 2) Přítel Holodniak ze Špindlu včelaří taky v uteplených PS úlech. A krmí
> 18kg. Tak to mnohdy vysoké zakrmení v neizolovaných není asi dáno špatnou
> izolací úlu, ale možná tím, že jsou oblasti, kde není jistota, že si do
> května nebudou muset včely vystačit s tím co mají v úle. Oproti jiným
> oblastem, kde určitě stačí 8kilo, protože tam v únoru zmizí sníh.

Mě tam zaujalo, že i když má včely tak vysoko, krmí tak, aby měl dokrmené do
konce srpna. Podle mně 800 metrů vysoko v horách je srpen totéž jako někde v
nížině září a možná i kus října. A včely zrejmě bez problémů přežijí do
května, kdy tam v horách teprve sleze sníh a něco kvete.

R. Polášek

> Od: Pavel T.
> Nemáte někdo kladné výsledky při potlačování plísně v úlu?
> ...
> Nástavky, které jsem impregnoval taveným vč. voskem jsou bílý
> jak hermelým. Ani očka naproti česnům nepomohla tak jak jsem původně
> zamýšlel. Nemám dno se sítem. Je to rozhodující?
.......

Včelí vosk je vhodný k impregnaci do neextremních podmínek nebo do nádob jako jsou krmítka nebo vinné dřevěnné sudy, (dříve i pivní) atp.
Včelí vosk je nasáklivý a podle mého dochází prostě k jeho degeneraci a zmýdelnatění a spolu s měnící se strukturou povrchu penetrace, která se stahuje a roztahuje pod vlivem měnících se teplot a vnikem vlhka a výrazně se snižuje životnost takového nátěru v úlu. Něco jiného je opravdu ten sud, nebo nábytek nebo to krmítko, které se neponechává venku, nebo jinak, je prostě teplota stálá. Příště bych asi spíše na tvém místě pozjišťoval nějakou recepturu na pryskyřici, která by měla být stabilnější. Samozřejmě receptura, kde jsou včele neškodné složky a zvýší výrazně trvanlivost. Něco jako náhrada za propolis. ;-) Nesmí se naní nic nakultivovat ani v ní degradovat.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Inpregnované nástavky včelím voskem tBUDOU BÍLÉ PROTOŽE JE TOVČELÍ VOSK NENÍ TO PLÍSEŇ jakmile se oteplí tak se to stratí

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel T. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: plíse?
> Datum: 03.2.2007 09:44:54
> ----------------------------------------
> Nemáte někdo kladné výsledky při potlačování plísně v úlu?
> Letos to plísní jak nikdy. Udělal jsem opatření a přesto ten úl, který by
> měl být nejlépe odvětraný je nejvíc mokrý a bílý. Zdá se že na to má velký
> vliv velikost volného, neobsazeného a neosazeného prostoru v podmetu. Ty
> včelstva která zimuji v medníku a plodiště je zcela volné bez rámků je
> nejčistší. Nástavky, které jsem impregnoval taveným vč. voskem jsou bílý
> jak hermelým. Ani očka naproti česnům nepomohla tak jak jsem původně
> zamýšlel. Nemám dno se sítem. Je to rozhodující?
>
>
>

Podle mého hlediska je uplně jedno o jaký ůl se jedná, jestli o uteplený nebo neuteplený. Mám mnoho včelstev a zkusil jsem si oba systémy. Hodně záleží v jaké oblasti má včelař farmu.
....
Souhlas. Naposledy jsem to zkoušel po oslavné sérii článků. V loni za dlouhé a tvrdé zimy se úly utelené 9cmPS při náhlém dubnovém oteplení ukázaly jako NEVÝHODNÉ. Letos protože nepromrzly a otepuje se pozvolna už od ledna, tedy průměrné denní teploty a dávka slunečního záření není tak intenzívní, tak izolace tolik nevadí. Letos je v PS úlech rozvolněný chomáč , někde od zdi ke zdi. Lepší včelstvo má plně obsednut horní nástavek Brennera 10rámků (tedy stejná plocha jako 10Adamců) a v dolním vesele pokračuje v pohybu až do poloviny. Nejsilnější Langstrot obsedá dvaapůl nástavku a je taky rozvolněný. (Odpoledne, když jsem na to koukal), další jsou v chomáči na 7 uličkách, některé navíc a jsou semknuty v chomáči. Výška mnohdy víc jak nástavek 24cm.

Pokud někdo nechce chovat brzo matky, nebo nemá nějakou intenzivní rannou snůšku, tak mu stejně extrémní zimní plodování nepomůže. Spíš komplikuje život.

A to jsem pro uteplení volil úly Brenner. Jejich konstrukcí - krychlový nástavek - odpovídající průměru chomáče - bych považoval za nejvhodnější. Kulový zimní chomáč zabírá celý prostor s vyjímkou rohů. Izolovat klasického Adamce - tedy obdélník už mi tak logické nepřipadá.

Topení jsme zkoušel předloni, (chtěl jsme vyzkoušet chov matek, neměl jsme silná včelstva). Slabochům to pomohlo, ostatní plodovala stejně podle programu.

To je pro informaci hlavně Vojtěchovi, když se pustil do experimentů. A ještě informaci k Brennerovi - ten tam má hlavně závěr, že spíš než izolace, je pro včely důležitá setrvačnost - přizpůsobí se všemu, ale potřebují na to čas.

Karel

Nemáte někdo kladné výsledky při potlačování plísně v úlu?
Letos to plísní jak nikdy. Udělal jsem opatření a přesto ten úl, který by měl být nejlépe odvětraný je nejvíc mokrý a bílý. Zdá se že na to má velký vliv velikost volného, neobsazeného a neosazeného prostoru v podmetu. Ty včelstva která zimuji v medníku a plodiště je zcela volné bez rámků je nejčistší. Nástavky, které jsem impregnoval taveným vč. voskem jsou bílý jak hermelým. Ani očka naproti česnům nepomohla tak jak jsem původně zamýšlel. Nemám dno se sítem. Je to rozhodující?

> Ano. A proč by ne? Včelstva se preci dají ošetřovat tak, aby byly tam kde
> chci já a kde je očekávám, když najaře otevřu víko. ;-) Je vtomto nějaký
> nepochopitelný problém?
> ....
>
> Neptal jsem se jestli umíš tohle, ale jaká byla teplota v dolním nástavku
> nad česnem. Tenhle prostor nemusily včely ohřát při jarním rozvoji?
>
> Karel
.....

Nechápu. Jak ohřát? Proč by to dělalo včelstvo? Copak když dáš takový úl se včelama v rozvoji do mražáku na 3 týdny co udělají? Něco jako plod opustí trochu si možná zakanibalizují, ale stáhnou se určitě od česna (chladnějších zón) po nějaké době dál.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Podle mého hlediska je uplně jedno o jaký ůl se jedná, jestli o uteplený nebo neuteplený. Mám mnoho včelstev a zkusil jsem si oba systémy. Hodně záleží v jaké oblasti má včelař farmu.
Já jsem od polystyrenových úlů odešel, protože mají malou životnost a při práci se musí dávat velký pozor aby se nepoškodily. Dnes mám pouze tenkostěné, protože jsou velmi laciné a výsledky jsou stejné. Myslím si,že nejdůležitější je aby úl byl plný včel na podzim. Měření tepelného odporu v ůle je proti přírodě (vždy přežije jen nejsilnější) slabému včelstvu nepomůže ani když bude mít 10 cm polystyren. Tím, ale nemyslím, že jsou pol. úly špatné, ale pro větší množství včelstev je nedoporučuji, protože opravy těchto úlů jsou časově náročné.
Ať vám včelky bzučí Petr.

Ano. A proč by ne? Včelstva se preci dají ošetřovat tak, aby byly tam kde chci já a kde je očekávám, když najaře otevřu víko. ;-) Je vtomto nějaký nepochopitelný problém?
.....

Neptal jsem se jestli umíš tohle, ale jaká byla teplota v dolním nástavku nad česnem. Tenhle prostor nemusily včely ohřát při jarním rozvoji?

Karel

> GP
> Dnes si myslím, že takové tvrzení neplatí u kompletně silnostěných
> polystyrenových (koplenových 80 - 100 mm) úlů. To by se musel z chumáče
> uvoňovat chlad.
> ...
> Zkoušel jsi to? Pokud jsi nechal včelstvu větší prostor, třeba dva nástavky
> a chomáč seděl v horním?
> Karel
>
.......

Ano. A proč by ne? Včelstva se preci dají ošetřovat tak, aby byly tam kde chci já a kde je očekávám, když najaře otevřu víko. ;-) Je vtomto nějaký nepochopitelný problém?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dobrý den,
nemáte někdo na prodej pohon medometu ( 12 V ) ?

GP
Dnes si myslím, že takové tvrzení neplatí u kompletně silnostěných polystyrenových (koplenových 80 - 100 mm) úlů. To by se musel z chumáče uvoňovat chlad.
....
Zkoušel jsi to? Pokud jsi nechal včelstvu větší prostor, třeba dva nástavky a chomáč seděl v horním?
Karel

Vojtěch:

> Čím je úl dokonaleji izolován, tím déle zadržuje chlad, včelstvo se
> omeškává s proletem a jeho rozvoj do síly se zpožďuje.
.......

Z jakých materiálů se asi při takovém tvrzení vycházelo? Jaké měly ty izolované úly protivodní zábrany? Byly uvnitř upraveny a zvenku ochráněny? Byly teplotdržné materiály nenasáklivé jako dnes u samonosných, kompletně polystyrenových úlů? Pochybuji. O jaké izolační hmoty asi tehdy šlo. ;-)

Dnes si myslím, že takové tvrzení neplatí u kompletně silnostěných polystyrenových (koplenových 80 - 100 mm) úlů. To by se musel z chumáče uvoňovat chlad.


_gp_
http://vindex.ic.cz

...přátelé omlouvám se všem, kteří hledali soehnle.cz, správně patří:
http://soehnle.kuchynske-vahy.com/soehnle-osobni-vahy.php

Jakub

Co napsal o úlové izolaci Otakar Brenner.
V této době (1968) ještě asi u nás nebyl znám americký výzkum o zimování včelstev (1932), který se dostal do pražské včelařské knihovny s Farrarovou kapitolou o zimování produkčních včelstev ve 14. vydání knihy Úl a včela (Grout-Ruttner: Beute und Biene, Mnichov 1971). Brennerovy závěry jsou však až nápadně stejné.
Čím je úl dokonaleji izolován, tím déle zadržuje chlad, včelstvo se omeškává s proletem a jeho rozvoj do síly se zpožďuje.Výhody utepleného úlu ztrácejí význam, protože co se získá přes zimu se na jaře ztratí atd.
Aby tomu tak nebylo a naopak aby užitek utepleného úlu byl na jaře ještě znásoben, vytvořil jsem na zkoušku pasivní úl. Zatím známe jen pasivní domy, které mají max. spotřebu energie do 15 KW za rok na 1m2.Když to jde u domů ? Úl využívá tepla slunce. Jde o zkoušku.
B.V.

Bejvávávalo, bejvávalo, dávno. Od té doby bych ještě jednou mohl začít legálně chlastat.
Ale neboj, do důchodu jdu až v 75. Právě mi to prodloužili, narodí se nám ještě dvojčata:-) Takže za těch 27let ještě něco vymyslím, třeba domov důchodců se včelama na balkoně a pěknýma ošetřovatelkama. Včeliček a i sklerotických včelařů:-))
Karel

Karle a kolik ti momentálně je let?Doufám,že né 30.
Milan

Lezany maji ovsem jednu velkou vyhodu, ze si na takovy ul muze vcelar po praci lehnout.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek
....
To je ono! Vždycky jsme si do důchodu přál malý včelínek, kde si budu chodit na lavici po obědě dáchnout, budu inhalovat a od včel čerpat energii. Místo almárek tam budu mít ležany a na nich ležet, bioenergie i inhalace (a žihadla) přímo do těla. Člověk musí vědět co chce, pak se mu to splní. Už se na to těším. Teplo ze včel mi perfektně prohřeje stará záda. Děkuji :-)
Karel

Karel Nováček:
A tak vyšlo letošní první číslo Včelařství,pár postřehů :
1. Cech se přejmenoval a zabýval se situací.Však bylo načase a tak je mu potřeba popřát mnoho úspěchů v jeho konání,které by mohlo pomoci i středním včelařům.
2. Jak je vidno,udělení početných zlatých a stříbrných medailí v soutěži Český med 2006 se nedotklo žádných dopisovatelů této konference.
3. Úly na paletách... tedy klobouk dolů před takovouto mladou ženou která toto dokázala v průběhu pouhých 3 let.
Zdá se to až neuvěřitelné,když není účastná v konferenci.
4. Kupodivu chybí v tomto prvním čísle krásné barevné
snímky představitelů,tak časté v roce minulém...
.......Dostal jsem k pročtení únorové číslo. Byl jsem tak zvědav a napnut.

Ad 2. Já tam dopisovatele konference našel. Ale Karla Nováčka jsem tam neviděl ani mezi stříbrnými. Pak jsem tedy tuto připomínku nepochopil. Nebo má někdo tak silné ego? Nebo to byla invektiva? :-)

Ad 3. Další mladý včelař/ka, co nevidí perspektivu včelaření zle, a dokonce se tím chce živit. A další farma. Takže ono to asi jde. A mladí mají zájem. Takže čím to tedy je, že se pořád mluví o nezájmu mladých, stárnutí členské základny? Že by chyběly informace o vnitřním životě sekty?

Ad 4. Zajímavý postřeh, zkušenosti se stranickým tiskem mám takové, že když někdo začínal chybět na papíře, postupně zmizel i z funkce :-)

A k příteli Jindrovi, že neví jaký medomet vystavoval? To je přeci z obrázku jasný - poloradiální. Půlka medometu se sklápí radiálně k zemské ose. Samozřejmě záleží na směru kliky, zda je k severu, nebo k východu:-))

Ale vážně. Opravdu mi tam zaujalo:
1) Na straně 37 jsou na úlech barevné česnové uzávěry. Na nástavky bych si je nedal, ale na plemenáče a oplodňáčky budou výborné. Ví někdo o tom, že by se někde prodávaly?
2) Přítel Holodniak ze Špindlu včelaří taky v uteplených PS úlech. A krmí 18kg. Tak to mnohdy vysoké zakrmení v neizolovaných není asi dáno špatnou izolací úlu, ale možná tím, že jsou oblasti, kde není jistota, že si do května nebudou muset včely vystačit s tím co mají v úle. Oproti jiným oblastem, kde určitě stačí 8kilo, protože tam v únoru zmizí sníh.
3. Když už jsme u těch izolací, tak v čísle jedna Ing.Smělý uváděl výsledky mnoho let nazpátek. Lepší důkaz, že nezáleží jen na izolaci podat nemohl. Já ta čísla vidím tak, že ke každému úlu a snůšce musí být odpovídající metodika.

Už se těším, až si zase počtu zadarmo:-)
Karel

Vazeni a mili,
to, ze vcelstvo se nekde usadi a vystavi tam plasty neznamena, ze to je pro ne prostor idealni. Dovede zit leckde. Praxe mnohokrat ukazala, ze vynosy ve stojanech(nikoli však Moravských) jsou vetsi nez v lezanech. Lezany maji ovsem jednu velkou vyhodu, ze si na takovy ul muze vcelar po praci lehnout.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Pratele, v casopise Moderni vcelar (http://sweb.cz/modernivcelar/) vychazi preklady Farrarovych clanku vcetne ulovych systemu a navodu vcelareni. Jde o materialy, ktere nas pred vice nez 25 lety inspirovaly k sestrojeni Optimalu a vyzkoušení chovu silnych včelstev u nas.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

22.1.2007 Zdenek
Ve strope prostor 15cm vysokem,80cm mezi tramy vystaveno ve dvou metrech plochy vceliho dila.Vypocteno:250cm x 80cm x 15cm vysky.Objem krychlovy 210000 cm.
22.1.2007 Polasek
V uzavrenem úrpstoru postavi vcely plasty a ulicky a je jim to vice mene jedno:uzko-vysoky neb siroko-nizky.U rozberneho ulu kde prostor mezi plastem a stenou ulu (vzduch)ktery kolem dokola muze prochazet,logicky je vyhodnejsi siroky s dlouhymi ramky.
Z fyzikalniho hledisky je lepsi vyssi nez sirssi.Mozna ze nekomu vyslo ze rychlejsi je v nizkem prostoru.Bohac referoval ze 20% vcelstev rozsiruje plod telesa vzhuru - prekvapilo me ze tak maalo.

Sjez vcelaru hajici smer ramku sirokonizkych a uzkovysokych ve Msene u Melnika
..odpurci novych smeru nezustali odpovedi dluzni.Taktnim zakrocenim predsedy vldp.Kebrle zabraneno pohnute debate,ktera by klidne a vazene jednani ohrozila...
Aby se rozcileni sporu mezi priateli stojanu a prukopniku amerikanu skoncilo,navrzen sjezd v Blansku.K prekvapeni,nedostavil se referent pro stojany a tak nezbylo nez aby obhajce amerikanu F.Adamec hajil i stojanky. U stojanku uznal ze nejsou nikterak spatnee,za to vsak pracne. Doporucil v plodisti z predu trojramky,mednik oddelitelny,pruchody bez navratu pr.Melhuby a jeho-exesiory- Ul Zuklin
80cm delka, 70cm hloubka, 20cm vyska.Objem 108000 cm krychlovych
Pristup z boku na studenou stavbu.Delka je rozdelena na 3rady ramku jdoucich za sebou.Nalepky ,mezisten jsou i postranach bocnich loucek,aby se sousedni plasty-ramky spojily a vytvorily plast 80cm siroky.
Soucasnost pr.Vitamvas
V casnem jarnim obdobi rozvoje plodu,rusi prostor podmetu a dno podsouva do bezprostredni blizkosti ramku(jmenovany byl na 6sjezdu zvolen do predsednictva.)

franta

Nevážil jsem.Množství měli, které jsem odebíral předevčírem je asi poloviční proti loňsku.Včeličky v období cca 32 dní a cca 39 dní dost uklízely a vítr asi taky dost vymetal.Z osmi včelstev jsem na 2 podložkách objevil trubce, jedna podložka ulétla, když vítr vyrazil dvířka podmetu a na jedné podložce bylo cca 10krát více mrtvolek než v ostatních, ale včelstvo je zatím stále ze všech nejsilnější.Na všech podložkách bylo větší, či menší množství vody, takže jsem musel měl oškrabávat nožem, jinak bych neměl co odevzdat.

..ta, na kterou je ten odkaz, má jako zatím jediná displej mimo vlastní váhu, přenos dat bezdrátově a myslím že i paměť na 10 osob = 10 úlů. V MAKRU ji měli v akci za 1500,-Kč. Víc je toho na stránkách www.soehnle.cz. V ruce jsem ji ale neměl!

Vloni jsem do diskuze uvedl tyto váhy měli:

2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
5 L 5g, průměr 1,0g stanoviště 2
23L 37g, průměr 1,6g doma
32 směs úlů 50g, průměr 1,56g doma

směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm polystyrénu.

Takže, nic z toho asi nelze dovodit.
Stanoviště 2 je na kopci o téměř 200 výše. Já jsme u Labe, asi 300, ono na 500mnm. Poměrně otevřené, ale před přímými větry chráněné. A má míň měli.
-----------------------------------------
Takže letos jsem měl odebíral jen ze stanoviště č.2
19 Langstrothů 24cm na 3N.....4g.....0,21g/vč

a doma směs Brenner a Langstrotů
32 úlů .... 17g ..... 0,53g

Měření je zkresleno tím, že jsem podložky očistil ještě asi 10. ledna, po intentívním proletu, protože jsem chtěl eliminovat spadané roztoče z rámků při úklidu včel. A zavřel jsem česna, aby včely co nejmíň uklízely dno.
Zatím vidím jedinou hypotézu: na stanovišti č.2 je menší spotřeba zásob. ALe ze dvou měření těžko soudit.
Roztočů jsem moc neviděl, ale nechám se překvapit. Po léčení na podzim padali minimálně.

Kolik měli jste nasbírali vy?
Karel

Písmeno L za názvem je skratka jména Liné a je to označení kdo tento organismus zařadil do systému pod tímto jménem a popsal ho
v praxi se můžete setkat S Příkladem Abiens alba L.; Abiens abiens N.; Picea abiens D.. všechny tři názvy platí pro nám známou jedli bělokorou a velká písmena značí který botanik je popsal a pod jakým jménem. To je zmatek v botanice co???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: popis
> Datum: 01.2.2007 11:47:08
> ----------------------------------------
> Na jedné známce z bývalé DDR z roku 1990, jsem objevil u včely popis Apis
> mellifica L.Ona již není včela medonosná Apis melifera Linn?
>
>
>

Kompletní vysvětlení této záležitosti a s tím souvisejících otázek je ve
Včelařství:

2004: Nejen naše včela medonosná (Apis mellifera), ale i jiné druhy včel
rodu Apis žijí na Zemi. Včelařství 57(4):88-93.

2005: Včela medonosná a její plemena. Včelařství 58(2):44-49.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 01, 2007 11:46 AM
Subject: popis


> Na jedné známce z bývalé DDR z roku 1990, jsem objevil u včely popis Apis
> mellifica L.Ona již není včela medonosná Apis melifera Linn?

Na jedné známce z bývalé DDR z roku 1990, jsem objevil u včely popis Apis mellifica L.Ona již není včela medonosná Apis melifera Linn?

Konečne sme sa dozvedeli niečo o úle Farrar ! Tiež sme predpokladali, že sa
jedná o nízkonádstavkový úľ.
Gabi M.Komínek


From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 29, 2007 6:54 PM
Subject: Re: Langstroth & Nelangstroth


> Úl Farrar,
> moje informace o tomto typu úlu jsou neúplné ( ještě před půl rokem jsem
> nevěděl, že něco takového vůbec je ).
> Ze zdrojů ( kterých je málo )vyplývá, že úl Farrar je jistá obdoba
> Langstrothu. Má však místo 10 rámků v nástavku 12 v nástavku ( rámková
> délka se zachovává...448 mm...cca originální Langstrathova....rámková
> výška
> je různá ( Farrar včelařil v nízkonástavkových úlech...patrně šlo o výšku
> 159 mm a 185 mm, možná 145mm )).
> To má pro včelaře včelařící intenzivně ( jako třeba já ) znatelné výhody.
> Nechci bránit evropské unifikaci úlů ( rámkových měr ). Avšak pro mě by
> Langstroth znamenal komplikace. Proto v něm taky nevčelařím a raději jsem
> si vybral Optimal.
> Úl Farrar považuji za dobrý kompromis mezi přívrženci Optimalů a
> Langstrothů ( 12 rámků Langstrothova typu, vnitřní půdorys 465x465
> mm...čtverec ).V budoucnu si ho hodlám pořídit ( nejspíš už ve formě MV
> Farrar-multiuniverzalu ).
> Něco podobného jako úl Farrar už existuje v ČR ( rámková míra 448x170
> mm ).
> Jde o úl Slezan.
>

Tady se o tom už diskutovalo nějak před rokem nebo dvěma roky hodně. Ale ten
systém, časopis "zdarma" byl zaveden a odsouhlašen lidmi ve vedení ČSV a ti
lidé tam jsou dosud, pokles úrovně Včelařství nevidí a vypadá to, že pokud
tam budou, nic se pravděpodobně nezmění. A taky asi už i proto, že bez
povinného odběru by náklad Včelařství klesl na pár tisíc výtisků.

R. Polášek

U těch je problém , že když na ně postavíš úl tak nic neuvidíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: úlová váha.
> Datum: 31.1.2007 22:21:28
> ----------------------------------------
> ..a co třeba tohle?
> http://bilezbozi.itek.cz/pece-o-telo-osobni-vahy/
> 73267-Osobni-vaha-Soehnle-63687
>
>
>

No nevím. Naprosto přesné tenzometrické váhy koupené v "kdebud" nejspíš
pokud budou trvale venku tak odhaduji, že vydrží pár měsíců, možná přes rok.
To jsou váhy určené pro pokojové prostředí a pro vážení jedenkrát denně nebo
týdně, ne pro trvalé. Zvláště když to budou váhy koupené levně v Lidlu a
podobných. Používá někdo takové váhy na trvalé vážení někde venku?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "dedula 164410" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 31, 2007 8:53 PM
Subject: Re: úlová váha.


> Pane Polasku, neblbnete presprilis. Dneska kdebud koupite naprosto presnou
> tenzometrickou (nebo piezo) vahu s presnosti na gramy a vazivosti do 130
> kg. Jde "jen" o to, jak ji zabudovat pod ul(y) a nejaky mechanismus na
> zvedani. Vase ctyri pruziny me opravdu rozesmaly.

...a co třeba tohle?
http://bilezbozi.itek.cz/pece-o-telo-osobni-vahy/
73267-Osobni-vaha-Soehnle-63687

Pane Polasku, neblbnete presprilis. Dneska kdebud koupite naprosto presnou tenzometrickou (nebo piezo) vahu s presnosti na gramy a vazivosti do 130 kg. Jde "jen" o to, jak ji zabudovat pod ul(y) a nejaky mechanismus na zvedani. Vase ctyri pruziny me opravdu rozesmaly.

S tím souhlasím. Sám jsem si s váhou 2 roky hrál. Kreslil jsem si grafy atd. Už mě to pustilo a je mi od té doby líp. Kdo si nedokáže všimnout snůšky a odhadnout ji, tak mu váha moc nepomůže. Kdo si váhu nedokáže pořídit, ničeho nelitujte, vybírejte a chovejte matky, vytvářejte oddělky, včas vytáčejte med, sledujte zdraví včel a budete spokojenější, než kdybyste měli váhy všech úlů s přesností na 0.01 kg v grafech na počítači.

-------------
Z.Dukát:
>disidenti bývají neznalí.

Dobrý nápad.Kdyby se totiž časopis platil asi by nemohl obsahovat to co obsahuje.To se může dít jen díky tomu,že je na časopis povinně vybíráno.A to je neoddiskutovatelné Pane šéfredaktore.Můžete to nazívat jak chcete.Jestli nemám pravdu,tak zrušte od nového kalendářního roku, výběr členského příspěvku a uvolněte časopis pro volný prodej na stáncích.To je jednoduchá věc a pravda se ukáže.Tím nechci říct,že v časopise je všechno špatně to ne.Ale vždy je co vylepšovat.A "náš" časopis toho má aspoň 2/3 co vylepšovat.Nestoji to zato?Co myslíte.

...viz např. www.formix.cz!

Jakub

Ta Tonava je na internetu v ilegalitě, takže pokud to někdo nemůže najít, je to zde:

http://www.calibracz.cz/cz/vahy/seriova-produkce/vcelarske-vahy.html

Úlovou váhu se záznamovým zařízením a případně vestavěným mobilem vyrábí Tonava (www.tonava.cz nebo www.calibracz.cz) hlavně pro Německo. Je to typ TBZ120. Cena tomu bohužel odpovídá, v roce 2005 to bylo někde kolem 13 tisíc.
Ahoj Ivan

To můžeš dělat když nejsi invalida či důchodce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JITE <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: úlová váha.
> Datum: 31.1.2007 14:36:12
> ----------------------------------------
> Nejjednoduší ul. váhou je pozvedávání zadní strany nástavku pomocí háčku a
> mincíře/perová váha/.Výhodou je kontrola váhy       kteréhokoli ulu.       
>
>
>

Já si vytvářím etikety sám stačí k tomu jakýkoli program na tvorbu štítků a jako motiv používám obrázky z okolí ze kterého pochází med

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kovarik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Etikety na sklenice s medem
> Datum: 31.1.2007 13:02:16
> ----------------------------------------
> Prostřednictvím této konference bych chtěl požádat o pomoc při tvorbě
> etikety, nevíte o nějakých odkazem na netu, kde bych se mohl inspirovat,
> popřípadě stáhnou hotové etikety k tisku.
>
>
>

Nejjednoduší ul. váhou je pozvedávání zadní strany nástavku pomocí háčku a mincíře/perová váha/.Výhodou je kontrola váhy kteréhokoli ulu.

Ulova vaha ma vyznam, poduk je vybavena zapisovacim zarizenim. Kazdodenni zapisovani udaju do nejakeho sesitku ve stejnou hodinu se brzy znechuti a z vahy se stane nepotrebny podstavec. To je obvykly vysledek dobreho umyslu. Mam vahu zhotovenou ze stare vyrazene osobni vahy pouzivane v nemocnicich, zabradli se odrezalo, stojan s decimalnim prevodem a zavazimi je premisten na uroven zakladny, aby neprekazel. Do vahy byla pridana pruzina pro vytvareni direktivniho momentu. Dale byl na burze koupen stary termo-hydrograf, urceny pro meteorologicke budky. V nem je valec s hodinovym mechanizmem, jedna otacka trva presne tyden (Swiss made). Cidlo vlhkosti bylo odstraneno (nejake vlasy) a rucka propojena dratennym tahlem do te vahy.
A samozapisovaci vaha byla na svete. Na pocitaci byly specialnim programem zhotoveny nove formulare, ktere staci vymenovat 1 x tydne spolu s natazenim hodinoveho strojku. Na vahu je nejlepe davat jen stredne silne vcelstvo, spickove nebo slaboch neposkytne objektivni vysledky. Pokud tedy nemame takove vahy pod uplne vsemi vcelstvy.
Udaje ze samozapisovaci vahy prinesou velmi mnoho zajimavych poznatku, prvni nasazeni mam od r. 1988 a dodnes mne to neomrzelo.
Elektronickou samozapisovaci vahu nabizel sveho casu pr. Svoboda, vyroba byv. Transporta Upice. mechanickou samozapisovaci vahu urcenou pro uly po valce byla vyrabena pod nazvem Vitez.
Par oskenovanych papiru z me homo-domo vahy je na
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Pribehy okolo provozu tohoto zarizeni by ale daly na roman.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Zdeněk Dukát
Sent: Wednesday, January 31, 2007 9:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: úlová váha.

Vážení kolegové,úlová váha je velmi důl. pomůcka. Měla by být alespoň na 1 ,nejsilnějším včelstvu. V jednom z x příspěvků Ing. Řeháčka jsem četl zmínku,že zhotovení úlové váhy není problém.Dodnes jsem na nějaký motiv výroby nenarazil.Pokud někdo víte ,poraďte.Vím ,že se jedná o hydrauliku. I disidenti bývají neznalí.S pozdravem Zdeněk Dukát

Možná to někoho stojí hodně námahy - vydat takový časopis. Jsem bohužel názoru, že se tam od určité doby dozvíme o konferencích, výměně ministrů, taky kdo umřel. Sem tam je tam zajímavý článek, pár hezkých fotografií, možná zajímavé exkurze do minulosti. Ale je to v zásadě jak s americkými filmy, když nějaký zmeškám , mám jistotu, že jsem o n i c nepřišel! Časopis by se měl platit, pak by se ukázalo, jestli si ho někdo kupuje. Přitom je tolik novinek třeba v Překladech, a ty jsou bez obrázků v barvě. Jsem si ovšem téměř jist, že by to byla jeho poslední hodina. Není to škoda , býval to za oněch časů časopis na který se těšívala i rodina, nejen včelaři.

Byla vyprodána, více by řekl přítel TEXL myslím Petr z PSNV.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Mart?nek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tabulka
> Datum: 30.1.2007 23:09:17
> ----------------------------------------
> Prostřednictvím této konference prosím o radu, kde bych sehnal tabulku s
> nápisem PRODEJ MEDU...
> Děkuji.
>
>
>

Prostřednictvím této konference bych chtěl požádat o pomoc při tvorbě etikety, nevíte o nějakých odkazem na netu, kde bych se mohl inspirovat, popřípadě stáhnou hotové etikety k tisku.

Bolo zverejnenych viacej konstrukcii, ci uz v Vcelarovi, Vcelarstvi (hlavne
do r. 1989) alebo na intenete. Hydraulicka vaha asi nebude "to prave
orechove". Skor by som doporucil prerobenie osobnej vahy. V dnesnej dobe by
to malu uz byt didgitalne a s presmostou na 0.1kg. Ceny su tiez pristupne -
na Slovensku sa pohybuju cca od 400 do 1200,- Sk. Treba si len pozriet
konstrukciu, aby bola uprava mozna. T.j. aby sa dala otvorit, aby sa dalo do
nej vrtat (pozor na sklenene) a podobne. A tiez treba vziat do uvahy vymenu
napajacieho zdroja a ze sa s nou nebude zaobchadzat "v rukavickach".
Vojto.



----------
SlovakNET.sk - profesionalny webhosting a registracia
domen za najlepsie ceny. www.slovaknet.sk