77437

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313) (21335) (21338) (21342)

No za 700 - 800 korun půjdu do obchodu s počítači a koupím tam za ty peníze
výkonný počítačový zdroj. Ty výkonné nejnovější mají dvě dvanáctivoltové
větve po 8 - 15 ampérech, nevím, jestli se dají spojit, pokud ano je k
dispozici proud až 15 - 30 ampér při 12 voltech. Vedle zatavování ideální
pro pohon 12 V motorkem. Levný 300 wattový zdroj je od cca 400 Kč.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 9:01 PM
Subject: Re: Drátky


> Dobrý den,
>
> co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem (
> odporem) je přímo závislá na velikosti
> napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
> Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
> - tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
> neprotéká proud trvale.
>
> Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
> vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.
>
> Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
> Váha do 1 kg.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Krém na boty.

Musí se to dělat rozumně. Nejlépe venku, hlídat to, aby to nevařilo, v
místnosti případně větrat, aby nevznikla výbušná koncentrace a mít to v
nádobě tak do třetiny objemu, ne víc. Nedělat toho kila, do cca 50 - 100
gramů je bezpečnostní problém i v místnosti minimální.. A mít po ruce
nějakou poklici na udušení ohně, kdyby to přece jen chytlo.
Kdo si přitáhne vařič do truhlárny, kde si přitápí piliňákem, postaví ho
vedle hromady hoblin, naplní kastrol, co se do něho vejde, zapne a jde si
třeba ven zakouřit, koleduje si o malér.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 9:57 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> No nevím.... Není ohřívání technického benzínu tak trochu o pusinku :-) ?
> Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib (21309) (21311) (21320)

Slovem na východ od nás jsem samozřejmě nemyslel Slovensko, tahle
diskuse je přeci česko-slovenská. Myslel jsem Ukrajinu a Rusko a
pravda zapomněl jsem na Polsko.
Pamatuju, že tuším koncem 70 let byly obchody zavaleny pohankovým
medem ze Sovětského svazu, jiný med po určitou dobu nebyl vůbec k
mání. Tehdy měl každý možnost ochutnat. Nikdo ho nekupoval ... Asi
lidé nevěděli jak je zdravý.
Víťa

On 3/5/07, A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:
> Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou poznámkou
> myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja osobne
> som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú
> tento druh medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty.

No nevím.... Není ohřívání technického benzínu tak trochu o pusinku :-) ?
Petr
----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 1:00 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> Včelí vosk se rozpustí za tepla třeba v technickém benzínu. Po ochladnutí
> vznikne něco jako krém. Ten se nanese na boty, benzín nechá odpařit a vosk
> se kartáčem vyleští.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.101.214.141) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313) (21335) (21338)

Dobrý den,

co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem ( odporem) je přímo závislá na velikosti
napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
- tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
neprotéká proud trvale.

Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.

Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
Váha do 1 kg.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Parafin (21340)

> Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom,
> vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do
> vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto
> problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom
> včelieho vosku!

Drevo impregnovany parafinem je na povrchu "suchy". Zadny prebytky
parafinu nebo parafinova vrstva. Parafin se po vytazeni dreva z lazne
vcucne do dreva. Takze nevidim mechanismus jak by se mohl dostat do
vosku. Zrovna tak jak by se mohl dostat do medu. Parafin neni
rozpustitelnej ve vode.

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (85.248.41.21) --- 5. 3. 2007
Parafin

Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom, vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom včelieho vosku!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333)

Ano, opravdu jsi asi méně chápavý nebo čteš něco, co jsem nikdy nenapsal.
Nemám nic proti zahraničním technologiím.
Nemám nic proti máčení nástavků v parafinu.
Nemám nic proti získávání zkušeností v zahraničí.
Laskavě si přečti moje maily. Nikde tam není to co mi vnucuješ.
Chápu, že bráníš výzkumníka Jášu, asi vymýšlíte novou technologi a máčíte společně.
Já zase dobře znám přítele Přesličku a u něho jsem prohlížel máčené nástavku, ale už před třemi roky. Sám jsem si sehnal všechny dostupné informace a na rozdíl od tebe jsem si všechno důkladně přečetl. Je to otázka kalkulace, komu se to vyplatí, ať si to dělá.
Dost dobře ale nechápu čeho dosáhneš, když nedodržíš vyzkoušenou technologii. Ničeho. Spory (pokud je mor) jsi nezničil a na prodloužení životnosti je nutno stejně ještě natírat, navíc máčení pravidelně opakovat.
Jo a ještě, také jsem byl v zahraničí a nechovám se jako bych jen proto všechno věděl.
Zdenek






asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom, kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?

anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to strcis vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela, nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to docela radi.
mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...

drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
a poznals rozdil?
nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.

nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne. leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem stoleti :-)
vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho nez zazit na vlastni kuzi...
ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni staci polehavat :-)
(btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to? anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)

ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava, dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a moznosti nedelat to pod strechou baraku.
je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam myslet - jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi, jak se ti to hodi do kramu, coz?

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313) (21335)

Jak jsem rychlej, tak jsem to popletl. Opravuji - na zatavování nerezu používám 12V.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333) (21336)

Karel :
Jaký je ten rozdíl?
...

preslicka ma (nebo mel - mozna uz to dela jinak) na nastavcich po parafinovani hodne vosku. byla tam viditelna vrstva, relativne silny film. nastavky jsou (zejmena v lete) lepkave, vosk zustava trochu i na rukach, me to moc nevyhovovalo.
jasa ma povrch jen neznatelne voskovy (poznas pohmatem, okem moc ne), ale voda od nej odstrikuje, takze ucel to plni a nezapatlava to.

pocitam, ze preslickovi to jako povrchova impregnace vydrzi dele nez jasovi, ale zase spotrebuje vic parafinu.

rozdil muze byt zpusobeny pouzitym parafinem anebo spis teplotou - pri nizsi to vic ulpiva na povrchu. drevo bych jako faktor vyloucil, videl jsem naparafinovany smrk i vejmutovku a v tom rozdil nebyl.
ale to jsou jen moje domnenky... vic informaci u dotycnych.

jd
____________________________________-
____________________________________-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333)

Jakub Dolínek:
drzels v ruce nastavek naparafinovany od Preslicky a od Jasi?
a poznals rozdil?
......
Jaký je ten rozdíl?
Dík
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313)

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače. Jestli utáhnou i nerez nevím.

Používám zdroj z 486. Výstup 5V mám zatížený 21W žárovkou pro nastartování pulzního zdroje. Některé zdroje tuto zátěž nevyžadují. Při nechtěném zkratování dojde k automatickému vypnutí. Stačí zdroj na chvilku vypnout a jede dál. Drátky používá nerez 0,4mm a při zatavování postupuji u vodorovného drátkování nízkých rámků tak, že zatavuji 5V po jednom drátku. U vysokých svisle drátkovaných rámků postupuji po dvojicích drátků. Lépe se mi tak hlídá zatavení jednotlivých drátků zejména nyní co používám mezistěny z vlastního vosku, které mám vyrobeny válcováním za studena. Ty mají několik vad, že nejsou dokonale rovné a jsou nestejně silné.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 5. 3. 2007
Re: MPV a (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259) (21326)

Pán "kozlik", veci môžeme pozerať každý cez svoju prizmu, ale porovnanie môže krívať. Ja som písal o včelstvách postihnutých MVP (pozoroval som choré včelstvá dva roky),tie včelstvá boli stále akoby na rovnakej hranici. Ascosferóza neobišla ani moju včelnicu (aj posledné roky sa cez sezónu vyskytne - slabá forma v 1-2 včelstvách, ale včelstvo postihnuté vápnom dokáže prekonať hendikep vyšším plodovaním matky, u MVP som to nezbadal, v týchto postihnutých včelstvách množstvo včiel stagnovalo.
Dosť často čítam a nie len na KONF. ale aj odberných včel. knižkách, kde sa hovorí o tzv. hladový rojoch, čo som v živote nezažil a ani tomu neverím, lebo pud ochrany včiel svojho príbytku je taký silný, že ho chránia až dovtedy, kým do poslednej nezhynú. To že niekto nájde vyletený roj sedieť npr. v pôzdnom lete nie je hladový roj, ale roj bez zistinej príčiny.
Ja som pri chove včiel zažil viac rojov či rojíkov , ktoré vyleteli s oplodnenou matkou (stávalo sa to často v mes. júl). Boli to všetko roje z oplodňovacích jednotiek (O.J.) (bol som prítomný, videl som to na vlastné oči) a vlastnými rukami i očami okamžite oplod.jednotku prekontroloval!: Bolo tam všetko čo i keď malé včelstvo a bola to biologická jednotka, teda všetky štádia plodu!, chovná jednotka nebola preplnená včelami, bolo tam dostatok miesta na plodovanie, a dostatok zásob! Príčina bola niekde inde. Nič ich nevyrušovalo, a predsa. Musím sa zahrabať do zápiskov, ako som tento jav vysvetľoval.
Kto má oči vidí, kto má uši počuje a chce vedieť pravdu, musí ju hľadať. A nám inšie neostáva len tú pravdu hľadať, ak nie my, tak potom tí čo prídu po nás. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327)


asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom, kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?

anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to strcis vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela, nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to docela radi.
mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...

drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
a poznals rozdil?
nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.

nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne. leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem stoleti :-)
vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho nez zazit na vlastni kuzi...
ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni staci polehavat :-)
(btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to? anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)

ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava, dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a moznosti nedelat to pod strechou baraku.
je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam myslet - jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi, jak se ti to hodi do kramu, coz?

jd


____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 05.3.2007 14:43:30
> ----------------------------------------
> Samozřejmě, příteli Dolínku že máš pravdu, zvláště, když jsi pracoval na
> farmě v Británii.
> Vzpomínám si, že kdysi ti soudruzi, co navštívili SSSR také měli vždy
> pravdu.
> Jinak si myslím, že je třeba především vždy pracovat sám na sobě, hledat,
> studovat a hlavně používat rozum. Určitě ti dávám za pravdu, že jsou tací,
> na jejichž stránkách nebo z jejich příspěvků, i tady v konferenci, se dá
> přinejmenším něco zajímavého a použitelného přečíst. Nejde o žádnou závist
> ani nic osobního, když někdo předloží něco co dává smysl, je všechno v
> pořádku. Ale přítel Jáša vyloženě balamutí všechny na této konferenci
> trapnými a nepodloženými výsledky pokusů a nepodloženého výzkumu něčeho, co
> ve světě bylo vyzkoumáno a je v tomto případě prakticky 30let aplikováno.
> Dá se říci, že to je i nebezpečné, když si uvědomíme, že uváděný postup je
> velmi riskantní, zvlášť, když je ještě uváděna teplota parafinu 200 st.
> Vyzkoušej to, když jsi bourák, až budeš hasit valstní barák, víš komu máš
> poděkovat za "dobré rady".
> Navíc mám takový dojem že tento "výzkum" je financován z prostředků nás
> všech. Na základě toho, co si i ty, (když jsi byl v Británii) můžeš přečíst
> v doporučovaném manuálu pro sterilizaci úlů parafinem, je uvedený příspěvek
> ukázkou neprofesionální práce výzkumníka. Snad tak nepracují všichni.
> Zdenek
>
>
> Jakub Dolínek napsal:
> kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem
> provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli
> fotky - rad se podivam.
>
> vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat
> na tom u nas.
> ale to asi neni tenhle pripad...
> preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o
> tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa
> (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a
> za to je asi ten dik.
> (bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).
>
> pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
> co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo
> najdou a zavedou u nas?
> budou to zverejnovat?
> asi se na to ani nevy*erou!!!
> (tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych
> duvodu si to nechali pro sebe).
> a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet
> sami...
>
> na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne,
> vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
> pak kritizujte.
> jestli ovsem nezmenite nazor...
> nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas
> co to je.
> (pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).
>
> je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist.
> pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni
> odejdou...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 3. 2007
Re: Lipy (21283) (21288) (21329)

U vás už kvetou lípy? U nás teprve začíná zlatý déšt.Mimochodem měli jste někdo příležitost ochtnat lipový med napište jakou měl chut a barvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní přeléčení včelstev (21312) (21330)

To je tak jednoduché léčení a velice účinné, že nemá smysl se o tom vůbec bavit. Ti kteří máte nějaké výhrady, přečtěte si článek od ing. Veselého Včelařství č. 3. Ošetření jedného včelstva je záležitostí několika málo minut.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní přeléčení včelstev (21312)

Máte samozřejmě pravdu přeléčují se všechna včelstva.Jde o přeživší roztoče na plodu a těch letos bude jako máku.Moje včely plodovaly bez přerušení a roztoči padají i ted a tak si rád udělám jarní přeléčení i když podle výsledků měli nemusím!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 5. 3. 2007
Re: Lipy (21283) (21288)

Vzhledem k tomu, že sám jsem lípu velkolistou sázel coby 2 listý semenáč před cca 17 lety mohu říct, že rozhodně a/již 2005 kvetla,b/ roku 2006 sem pod ní objevil první semenáče.Tedy, pokud to nebyly nějací kříženci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308) (21319) (21323)

aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali zdarma) a môžete pridať i rybací olej
.....
Taky jsme si mazal boty indulonou, ale jeden odborník se mi smál a vysvětlil, že pokud chci od bot nepromokavost atd. tak indulona není to pravé. Krémy na ruce jsou jak říkají reklamy na kosmetiku v TV hydratační, a mají za úkol kamarádit s vodou.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310)

Samozřejmě, příteli Dolínku že máš pravdu, zvláště, když jsi pracoval na farmě v Británii.
Vzpomínám si, že kdysi ti soudruzi, co navštívili SSSR také měli vždy pravdu.
Jinak si myslím, že je třeba především vždy pracovat sám na sobě, hledat, studovat a hlavně používat rozum. Určitě ti dávám za pravdu, že jsou tací, na jejichž stránkách nebo z jejich příspěvků, i tady v konferenci, se dá přinejmenším něco zajímavého a použitelného přečíst. Nejde o žádnou závist ani nic osobního, když někdo předloží něco co dává smysl, je všechno v pořádku. Ale přítel Jáša vyloženě balamutí všechny na této konferenci trapnými a nepodloženými výsledky pokusů a nepodloženého výzkumu něčeho, co ve světě bylo vyzkoumáno a je v tomto případě prakticky 30let aplikováno. Dá se říci, že to je i nebezpečné, když si uvědomíme, že uváděný postup je velmi riskantní, zvlášť, když je ještě uváděna teplota parafinu 200 st. Vyzkoušej to, když jsi bourák, až budeš hasit valstní barák, víš komu máš poděkovat za "dobré rady".
Navíc mám takový dojem že tento "výzkum" je financován z prostředků nás všech. Na základě toho, co si i ty, (když jsi byl v Británii) můžeš přečíst v doporučovaném manuálu pro sterilizaci úlů parafinem, je uvedený příspěvek ukázkou neprofesionální práce výzkumníka. Snad tak nepracují všichni.
Zdenek


Jakub Dolínek napsal:
kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli fotky - rad se podivam.

vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat na tom u nas.
ale to asi neni tenhle pripad...
preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a za to je asi ten dik.
(bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).

pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo najdou a zavedou u nas?
budou to zverejnovat?
asi se na to ani nevy*erou!!!
(tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych duvodu si to nechali pro sebe).
a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet sami...

na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne, vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
pak kritizujte.
jestli ovsem nezmenite nazor...
nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas co to je.
(pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).

je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist. pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni odejdou...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 5. 3. 2007
Re: MPV a (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259)

Antone i nemocné včely dosáhnou svého "biologického vrcholu" a možná ještě dříve.Když jsem začínal, dostal jsem dvoje včely.Jedny byly docela "dobré", druhé ač pěkně plodovaly byly stále slabé.Příčinou bylo zvápenatění.Tyhle včelky početně cca poloviční byly věčně bez zásob i když jsem je přikrmoval a i přes vylamování matečníků se stále rojily.To pokračovalo i po výměně matky, byť ta byla z matečníku z toho sousedního včelstva.Pak už v létě obsedaly cca 1 nástavek a všichni mi radili, vysyp je.Po nasazení formidolu zvápenatění zmizelo a i to rojení takhle slabého včelstva opadlo.Jo touha přežít je silná motivace.A rojení je vlastně přežití.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní přeléčení včelstev (21312)

S důvěrníkem řešíme následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední fumigaci.
........
Hlavně záleží na vyhlášce - co ukládá důvěrníkovi :-) a co včelařovi.
Vyhláška mluví jasně. Celé stanoviště. A jestli byl včelař takový pečlivka, že si sledoval spad, tak si měl přeléčit některá včelstva i po čtvrtý, když mu padali roztoči i po třetím léčení. Spíš je otázka, kdy léčil po třetí?

-----------------------
Jinak ti co někde natírají by mohli ty, co můžou dopřát včelám klidu, informovat o tom kolik plodu viděli?
A jestli je možné pozorovat nějaké rozdíly - uteplené, neuteplené atd.
Děkuji předem za informace
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re:pozvanka na seminar o moru (21278) (21295) (21296) (21303)

Tak to je slovo do pranice teď jsem zvědav kolik z těch " včelařů" , co tady tak vehementně ventilují zaručené způsoby léčení ať už varoázy, nebo MVP včel se ukáže na tomto semináři.
Snad jen ještě poznámka pro organizátory možná by bylo dobré, kdyby se každý účastník (nejen přednášející ale i posluchači ) při zahájení představil . Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: pozvanka na seminar o moru
> Datum: 05.3.2007 09:09:56
> ----------------------------------------
>
>
> Važení přátelé.
> Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
> seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
> Organizační zabezpečení léčení včel
> se zvláštním zaměřením na varroázu
> a mor včelího plodu
>
> Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
> na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
> (Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
> Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
> Všichni jste srdečně zváni.
> František Rousek
> místopředseda OV ČSV Hradec Králové
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308) (21319)

Menšie kúsky vosku vložte do vhodnej nádoby, prilejte jedlý olej (ten najlacnejší) a dajte rozpúšťať na mierny oheň). Po rozpustení masu odložte nechajte vychladnúť a môžete mazať topánky- boty do lesa. Ak chcete mazadlo zlepšiť pridajte v čase spúšťania aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali zdarma) a môžete pridať i rybací olej. Je to dobrá vytrvalá ochrana pracovnej obuvy a dá sa leštit. (Naši osobní vodiči čistili Indulonou vnútro osobných áut tzv. tapacírung z umelých hmôt.) Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 5. 3. 2007
Kdy napsal Jakub Dolínek nějaký článek?

Ty pláče ,to je směs myšlenek.Samozřejmě účastníků konference je málo.Autoři 9 není jich víc.Pan Přeslička dal k disposici parafinovou technologii.Viz Moderní včelař.Nemůžeme od Národního včelařského výzkumného podniku čekat něco nového?Začátek modernizace je použití moderních technologií při ošetřování včelstev proti varoáze. disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313)

> Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače.
> Jestli utáhnou i nerez nevím.

Záleží na délce drátu, to znamená na velikosti rámku. Já v 39x24 mám asi 1,6
metru drátu, na pocínovaný stačí v pohodě, na nerez tak s přihmouřením obou
očí, ale jde to.
U počítačového zdroje je třeba dávat pozor na zatížení + 5 voltové větve.
Starší zdroje mají regulaci napětí vztaženou jen k té pětivoltové větvi,
pokud se ta nezatíží aspoň 5 ampéry, třeba jedním vláknem reflektorové
automobilové žárovky, na 12 voltech není 12, ale klidně 6 - 8 voltů.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 5. 3. 2007
Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib (21309) (21311)

Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou poznámkou myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja osobne som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú tento druh medu. Skôr by Ste našli pohánku smerom západným, lebo podľa ojedinelých článkov v OVP by to mala byť pravda. Má svoju typickú charakteristickú ostrú chuť a vôňu, ale obsahuje istú látku?, ktorá je vraj pre človeka prospešná
Poh. med je svetlohnedý až tmavohnedý, kryštalizuje na veľké kryštalky a poskytuje včelám aj peľ. V teplejších krajoch a po včas zobraných poľno. kultúrach npr. zimný jačmeň, repka olejka, cibuľa a pod. (dôležitá je zemná vlhkodsť) sa môže vysiať a priniesť pre včely aj úžitok, nejak tak ako "svazenka".
Náš agilný predseda ZO pred 5-timi rokmi vysial na svojom poli O,5 ha a roľnícke družstvo ako prejav dobrej vôle ďalší 1 ha. Obe plochy boli v dosahu jeho a iných včelníc (od 100m a 1000m). Plochy sme pravidelne kontrolovali, návštevnosť včiel vysoká, no z včely prinášali len typický peľ a nektár sme na váhe nezaznamenali, ale ani v plástoch iných včiel. Bolo to tak na vyrovnanie dennej spotreby zásob jedného včelstva (váha bola stále vyrovnaná), ale to poskytovali iné voľne rastúce plevelné buriny, npr. bodliak, chrpa luční a iné.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308)

Včelí vosk se rozpustí za tepla třeba v technickém benzínu. Po ochladnutí
vznikne něco jako krém. Ten se nanese na boty, benzín nechá odpařit a vosk
se kartáčem vyleští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 11:26 AM
Subject: Krém na boty.


> Údajně existuje krém na boty s použitím včelího vosku.Jestli někdo má
> recept prosím o sdělení. Možno i na email 88buresova/=/razdva.cz.
> Za odpovědi děkuji.
>
> Zdravím
> Bureš J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Pohanka (21309)

Pohanka zas není tak moc medonosná. Na pohankový med musí být oseta velká
plocha hned vedle včel.
Pohankový mlýn je ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Kopřivnici nic takového
není, pohanka je podhorská a horská plodina a kolem Kopřivnice je už příliš
rovina.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 11:29 AM
Subject: Pohanka


> S lípami máte ve všem pravdu.Já bych je opustil.Loni jsem vysel pod úly
> pohanku.Jeden mlynář z Kopřivnice píše"že se pohanka vlnila včelami"Moje
> pohanka se nevlnila,sem tam včela.O atraktivnosti jiných rostlin,které by
v
> té době mohly kvést vím,ale té době květu P.byla snůžková pauza.Po
vypadání
> semen vykvetla po druhé.Včely opět nic.Četl jsem o snůžce z pohanky,tedy
> pohankovém medu.Neměl jsem žádnou velkou plochu asi 2 ary,jen tak pro
> legraci.Protože na podstatně větší ploch u vysévám svazenku. Chtěl bych
> aby zplaněla.Kolem mne je na polích plevel.Mám skutečně
> "bodlákovou"snůžku,ale když začnou létat semena tak je to hrůza.Škoda,že
se
> u nás svazenka víc nepěstuje. ZD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní poeléeení veelstev (21312) (21315)

Možná jsem se trochu nepřesně vyjádřil,je samosebou,že nařízení se mají plnit a né o nich diskutovat.I tak díky za podporu.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298) (21306)

Je to možné, já se nějakým podrobným rozlišováním lip nezabývám. Pro mě je
podstatné, že kvetou právě ve dvou vlnách, v polovině června ty sázené a v
červenci ty divoké a že jsem schopen je od sebe rozeznat i mimo dobu květu
podle listu nebo mimo listy jsou trochu odlišné i tvarem větví. Asi i
odborníci v tom mají trochu zmatek, jestli je něco druh nebo nějaký
kříženec.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 10:48 AM
Subject: Re: Medovanie lip


LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia) se od Lípy širolisté, (Tilia
platifilus) liší pilovitými zoubky na listu

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní poeléeení veelstev (21312)

Tady snad ani nejde o to, jaký kdo má názor jako o to, že nařízení jsou
závazná a přikazují léčit celé stanoviště.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 12:17 PM
Subject: Jarní poeléeení veelstev


>V naší ZO někteří členové musí provést jarní přeléčení včelstev nátěrem
> plodu přípravkem M1 AER a následnou fumigací.S důvěrníkem řešíme
> následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž
> při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní
> tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední
> fumigaci.Já osobně tvrdím,že musí přeléčit všechna včelstva,poněvadž měl
> ve
> vyšetřené měli v průměru 3,5 roztoče na včelstvo.Celkem se jedná o 10
> včelstev.Domnívám se,že roztoči mohli přežít poslední fumigaci v
> zavíčkovaném plodu,tito se potom objevili v odebrané měli zaslané na
> vyšetření.Jaký je Váš názor?Přeléčit všechna včelstva,nebo jen ta,co měla
> spad roztočů po třetí fumigaci?Díky.Víťa.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Dotaz pro admina

mimochodem:
kolik je v tehle konferenci vcelaru?
posledne admin psal neco kolem stoosmdesati - rekneme dve ste?
to je 0,4 % z celkoveho poctu...
......
Dobrá otázka. Kolik je tady aktuálně registrovaných a kolik unikátních IP návštěv webu/ třeba měsíčně/?

Děkuji
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304)

Do drátků jde proud v rozmezí 3 - 6 ampér. jenže trafo, které má
12 - 15 - 24 voltů a dává trvale 6 ampér je dost drahé i těžké.
Pokud takové trafo není někde po ruce (například 24V z průmyslových aplikací) a měly by se do toho dávat prachy, tak doporučuji zvážit nabíječku na autobaterie. Ta se taky hodí. Ale je třeba kouknout, aby nebyla moc "chytrá" - některé očekávají "proti"napětí z baterky, jinak nezapnou.
Já jsem koupil kdysi jednu - velkou plechovou bednu s jedním trafem, můstkem, pojistkama a hlavně tepelnou ochranou. Měla i dvě napětí 12/24V. K autům bych jí stejně potřeboval. Takže navíc je tam jen ten přepínač 24V, ale tím je to trafo bytelněji dimenzováno a ještě jsem ho nezlikvidoval. A dá se sním i vytáčet med.
Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače. Jestli utáhnou i nerez nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 5. 3. 2007
Jarní přeléčení včelstev

V naší ZO někteří členové musí provést jarní přeléčení včelstev nátěrem plodu přípravkem M1 AER a následnou fumigací.S důvěrníkem řešíme následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední fumigaci.Já osobně tvrdím,že musí přeléčit všechna včelstva,poněvadž měl ve vyšetřené měli v průměru 3,5 roztoče na včelstvo.Celkem se jedná o 10 včelstev.Domnívám se,že roztoči mohli přežít poslední fumigaci v zavíčkovaném plodu,tito se potom objevili v odebrané měli zaslané na vyšetření.Jaký je Váš názor?Přeléčit všechna včelstva,nebo jen ta,co měla spad roztočů po třetí fumigaci?Díky.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Pohanka (21309)

Pohankový med je na východ od nás považován za lék a je ve veliké
úctě. Jeho chuť je ovšem strašlivá.
Podle mých zkušeností se svazenka sama na stanovišti dlouho neudrží.

Víťa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260)


puvodni zpravy:

Radek:
...Trosku se musim smat, kdyz se v CR rozdavaji zlate medaile a jine oceneni
za neco, co ve svete funguje pres 5O let a staci to tedy okopirovat, neni
na tom nic moc k vymysleni...
Zdenek:
...Jestli tomu dobře rozumím, výzkumný ústav úspěšně zkoumá máčení nástavků do
parafinu. Jestli je to tak, opravdu objevujete dávno objevené...
_______________-


hmmm...

kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli fotky - rad se podivam.

vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat na tom u nas.
ale to asi neni tenhle pripad...
preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a za to je asi ten dik.
(bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).

pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo najdou a zavedou u nas?
budou to zverejnovat?
asi se na to ani nevy*erou!!!
(tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych duvodu si to nechali pro sebe).
a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet sami...

na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne, vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
pak kritizujte.
jestli ovsem nezmenite nazor...
nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas co to je.
(pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).

je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist. pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni odejdou...

mimochodem:
kolik je v tehle konferenci vcelaru?
posledne admin psal neco kolem stoosmdesati - rekneme dve ste?
to je 0,4 % z celkoveho poctu...
a kolik je aktivnich (vic nez 1 prispevek mesicne)?
dvacet?
to je 0,04 %.
to uz se zaokrouhluje na 0 % ...

:-)

to jen pro ukazku, jak moc je konference reprezentativni a proc na ni asi nikdo z vedeni csv ci vuvc nereaguje a neztraci s ni cas...

zdravas kralovna

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 5. 3. 2007
Pohanka

S lípami máte ve všem pravdu.Já bych je opustil.Loni jsem vysel pod úly pohanku.Jeden mlynář z Kopřivnice píše"že se pohanka vlnila včelami"Moje pohanka se nevlnila,sem tam včela.O atraktivnosti jiných rostlin,které by v té době mohly kvést vím,ale té době květu P.byla snůžková pauza.Po vypadání semen vykvetla po druhé.Včely opět nic.Četl jsem o snůžce z pohanky,tedy pohankovém medu.Neměl jsem žádnou velkou plochu asi 2 ary,jen tak pro legraci.Protože na podstatně větší ploch u vysévám svazenku. Chtěl bych aby zplaněla.Kolem mne je na polích plevel.Mám skutečně "bodlákovou"snůžku,ale když začnou létat semena tak je to hrůza.Škoda,že se u nás svazenka víc nepěstuje. ZD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 5. 3. 2007
Krém na boty.

Údajně existuje krém na boty s použitím včelího vosku.Jestli někdo má recept prosím o sdělení. Možno i na email 88buresova/=/razdva.cz.
Za odpovědi děkuji.

Zdravím
Bureš J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298) (21306)

Ještě poznámka. PRÁVĚ KŘÍŽENEC těchto lip, Lípa evropaká (Tilia evropae) je nejlepší pro sběr květu Lípa malolistá je (Tilia cordata)
ale v běžné praxi se všech padesát druhů dělí do tří skupin malolistých, velkolistých a stříbrných A jednotlivých skupinách se těžko od sebe rozlišují protože je zde velký počet kříženců

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 05.3.2007 10:48:55
> ----------------------------------------
> LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia ) se od Lípy širolisté, (Tilia platifilus)
> liší pilovitými zoubky na listu
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Medovanie lip
> > Datum: 05.3.2007 00:26:55
> > ----------------------------------------
> > Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
> > malolistá.
> >
> > Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
> > hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
> > byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
> > kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
> > hlavní červencovou snůškou.
> >
> > Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
> > světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
> > ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
> > je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
> > potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
> > střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
> > pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
> > lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
> > že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
> > Subject: Re: Medovanie lip
> >
> >
> > Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
> > toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
> > velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
> >
> > pepan
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298)

LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia) se od Lípy širolisté, (Tilia platifilus) liší pilovitými zoubky na listu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 05.3.2007 00:26:55
> ----------------------------------------
> Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
> malolistá.
>
> Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
> hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
> byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
> kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
> hlavní červencovou snůškou.
>
> Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
> světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
> ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
> je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
> potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
> střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
> pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
> lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
> že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
> Subject: Re: Medovanie lip
>
>
> Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
> toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
> velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
>
> pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296)

omlouvám se
malolistá mělo být v závorce, je to synonymum pro srdčitou A NENAPSAL JSEM TAM Lípu stříbrnou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 04.3.2007 23:17:38
> ----------------------------------------
> Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z toho
> jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a velkolistá
> Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Medovanie lip
> > Datum: 04.3.2007 22:29:19
> > ----------------------------------------
> > Pre Aleša
> > Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po
> > dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi
> > ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie.
> > Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s
> > kočovnými vozmi tak aj odišli.
> > Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú
> > schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden
> > medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone
> > 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď
> > med z líp, tak je to med medovicový.
> > Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely
> > prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila
> > na opustených lúkach a pastvinách. Anton
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299)

Pokud jde jen o trafo na zatavování, vedle napětí musí mít i určitou
"výdrž". Do drátků jde proud v rozmezí 3 - 6 ampér. jenže trafo, které má
12 - 15 - 24 voltů a dává trvale 6 ampér je dost drahé i těžké. A zase z
nějakého šrotu těžko sehnatelné. Stačí trafo, které podle parametrů při těch
napětích může dávat trvale proud od cca 1 ampéru výš, takové trafo na těch
pár sekund ten proud do těch 6 ampérů dodá bez poškození, je třeba jen mezi
zatavováním rámků dělat přestávky, aby vinutí vychladlo. A lépe se v různém
šrotu - zesilovačích nebo některých starých televizích atd nebo bazarech
hledá. Důležité je při zabudování do nějaké krabice a používání kvalitně
propojit sekundární vinutí s nulákem proti probití síťového napětí přes
izolaci trafa. Totéž zvládne jednoduchá autonabíječka typu trafo- diody,
kromě nejlevnějších šuntů mají kvůli spolehlivosti ty diody předimenzované.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
pozvanka na seminar o moru (21278) (21295) (21296)



Važení přátelé.
Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
Organizační zabezpečení léčení včel
se zvláštním zaměřením na varroázu
a mor včelího plodu

Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
(Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
Všichni jste srdečně zváni.
František Rousek
místopředseda OV ČSV Hradec Králové


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 5. 3. 2007
RE: Drátky (21267)

Já používám klasické drátky, u míry 39x24 drátkuji 4 svisle (směr drátků trochu připomíná písmeno W, aby mezistěny nesjížděly). Drátky napnu tak, až se spodní loučka o několik mm prohne. Při zatavování (požívám skoro 18V z trafa) se drátky rožhaví, prohnutá spodní loučka jako péro je drží napnuté, rámek s drátky okamžitě přitlačím na mezistěnu a během několika vteřin to je hotové. Neumím si představit něco rychlejšího. Voští vyřezávám i s drátky, drahých nerezových by mi asi bylo líto.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Kořenský
Sent: Sunday, March 04, 2007 9:31 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Drátky

Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Medomet (21293)

novy medomet s el. pohonem nebo aspon ten pohon k memu stavajicimu medometu.
.......
Vzhledem k nejisté situaci jsem neinvestoval do nového medometu. Ale koupil jsem ke starému pohon. Ten můj byl "nový" nepoužitý, ale ještě socialistický - vyráběl ho tehdy nějaký státní podnik Mikroelektronika, nebo tak nějak, ale viděl jsem ho ještě prodávat. Jedná se o plochý jackl profil, na něm jsou dva/tři? vypínače a potenciometr k regulaci otáček + svislý motor . V elektronice je několik 555. Jsme s ním velmi spokojen, a pokud nepostavím novou medárnu, zůstanu u něj. Abych nezapoměl, je na 12V, ale trafo dneska není problém. Nebo zaparkovat auto u včelína ( a bacha aby zbylo na nastartování:-)
Myslím, že stejně jak jsem jej sehnal já, by se dal z nějaké pozůstalosti. Stavy včelstev se utěšeně snižují, a ti co to myslí vážně zvyšují stavy a kupují novou techniku.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 5. 3. 2007
Re: Medomet (21293)

Vendulce.
Ukázka nejlevnějšího medometu je na www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292)

Někdo mně tady v konferenci poradil trafo na 24V. Dal jsem ho do krabičky a výborné.
Tonda

>V případě 4x vodorovně drátkovaného Langstrota NEREZEM přepínám nabíječku na 24V. Jde to rychleji. Takže pokud má někdo trafo 24V, může zkusit i je. Ale bacha na stará trafa! :-) A kdo nemá předepsané pojistky ......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296)

Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
malolistá.

Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
hlavní červencovou snůškou.

Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
Subject: Re: Medovanie lip


Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (212.24.152.55) --- 4. 3. 2007
Re: MPV , Nebludujte tu zbytečně, prosím!!!!!!!! (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259) (21281) (21294)

> -bol a videl MVDr. Dvořak pri včelstvách napadnutých MVP? Asi nebol, lebo

Pane Turčani, myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že doktor Dvořák za svůj aktivní život zasvěcený zdraví včel viděl víc moru, než my všichni dohromady. Zajeďte se podívat na jeho přednášku do Nasavrk, uvidíte a můžete to s ním diskutovat dlouho do noci, jak tam bývá zvykem (a dejte mi předem prosím vědět, o to bych nechtěl přijít ;-)

Zdravim
Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295)

Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 04.3.2007 22:29:19
> ----------------------------------------
> Pre Aleša
> Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po
> dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi
> ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie.
> Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s
> kočovnými vozmi tak aj odišli.
> Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú
> schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden
> medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone
> 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď
> med z líp, tak je to med medovicový.
> Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely
> prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila
> na opustených lúkach a pastvinách. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 4. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278)

Pre Aleša
Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie. Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s kočovnými vozmi tak aj odišli.
Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď med z líp, tak je to med medovicový.
Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila na opustených lúkach a pastvinách. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 4. 3. 2007
Re: MPV , Nebludujte tu zbytečně, prosím!!!!!!!! (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259) (21281)

Pán Václavek, slová, slová, veľa slov, ktoré nemusia byť pravdivé a sú o ničom.

-bol a videl MVDr. Dvořak pri včelstvách napadnutých MVP? Asi nebol, lebo skutočne napadnuté včelstvo MVP nedosiahne svoj biologický vrchol, t.j. stav keď po jeho dosiahnutí včelstvo začína s prípravou z prechodu utajenej RN, na RN floridnú t.j. viditeľnú. Včelstvo živorí i keď matka podáva vrcholný výkon v kladení vajíčok, pretože čas plodu napadnutých spórani MVP včely vynesú ešte pred rozpadnutím a väčšia časť sa rozloží na glejovitú hmotu po jej zaviečkovaní, včely bunku otvoria, ale nedokážu vyniesť, až kým obsah nevyschne a utvorí sa príškvar. Včelstvo viac menej živorí na zásobách, ktoré mali od zimy a z jarnej znášky, pretože nektár nemá kto donášať.

- k Vašej pripomienke o príprave včelstva na rojenie. Opak je prvdou (pozoroval som to pri prehliadkach včelstvách silno napadnutých MVP), Je pravda, že som na plástach nachádzal materské bunky, ale v žiadnom prípade nie rojové, ale MB na TICHÚ VÝMENU MATKA. V pude sebazáchovy, choré včelstvá, jún,júl, postavia materské kolísky -misky, matky postupne kladú vyjíčka (tap ako pri skutočnej TV), včely ich ošetrujú, ale niektoré ak sú napadnuté MVP uhynú, niektoré sa možno aj vyliahnu, ale sa stratia a tento kolotoč pokračuje. Pokračuje preto, že niekoľko stovák včiel sa vyliahne zdravé a tie včelstvo udržujú pri živote-živorení. V jednom prípade som našiel jedno včelstvo, kde sa matka z TV aj oplodnila a kládla vajíčka, bol zaviečkovaný plod obojstranne tak 1,5dm2. ďalej som ho nepozoroval, lebo podľahlo aj s ďalšími včelstvami ohňu.

Už som to písal aspoň dvakrát, v dedine kde bolo 150 včelstiev (MVP 3 roky), ale ani pred tým ani potom sa v dedine mor neobjavil (dedine bol pod kontrolou veterinárov).
Tak ako? Vie to niekto vysvetliť? Ako sa potom šíri MVP, ako Vis major? Môžeme vylúčiť potom vylúčiť ako vis major aj medzisteny od nezodpovedných výrobcov? Veď všetok vosk s postihnutých včelstiev skončí u výrobcov medzistien, a keďže prehrievanie vosku v autoklávoch pri vysokej teplote a tlaku je náročné, môžu ho vynechať. Dostávame atest od výrobcov zaručujúci Ms bez spór MVP? ASi to opatrenie spálenie pri potvrdení výskytu MVP na včelnici totálnym spálením je tým najistejším a najsprávnejším opatrením.

- V Nemecku je zavedená metóda očisty včelstva od MVP, bez utratenia včelstva! Pripravia si čistý úľ, osadia medzistenami, včely z postihnutého včelstva večerom zmetú cez smyk do rojnice a 24 hodín ich nechajú hladovať. Po ľč hodinách ich v novom úli im postupne podávajú primarané množstvá zásob a včelstvo ako také zachránia. Obsah úľ v ktorom bolo postihnuté včelstvo spália a možno aj úľ. Princíp očisty včiel v novom prostredí spočíva vtom, že včely za 24 hodín strávia zásoby v medovavom vačku a žalúdku a nové zásoby cukrový roztok sú bez spór!
To by znamenalo, že spóry sa nedržia na nohách, tele včely ani na krídlach ako tvrdí jeden autor komentáru.

- toto nech priama výzva takého včelára kde sa MVP objaví za spolupráci s veterinármi, aby sa potvrdilo alebo vyvrátilo toto tvrdenie. Ja viem, že ošetriť takto 20-50 včelstiev nie je maličkosť, ale skúška by stála za to. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vendula (89.24.4.102) --- 4. 3. 2007
Medomet

Zdravim, prosim o radu, chtela bych si poridit novy medomet s el. pohonem nebo aspon ten pohon k memu stavajicimu medometu. Vzhledem k tomu, ze mam 4-6 vcelstev, chtela bych nejakou levnejsi variantu, tedy to nakonec asi prece jenom bude jen ten pohon, poradite mi? Muj stavajici medomet je tangencialni 4ramkovy a ma dve zakladni vady, neni nerez a dost se u vytaceni nadrem, proto bych ho rada na tuhle sezonu vylepsila. Myslite, ze by sla jako pohon pouzit rucni vrtacka? Mate nekdo zkusenosti s pouzitim noveho, koupeneho pohonu ke staremu medometu? Diky
Vendula

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 4. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287)

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.
......
V případě 4x vodorovně drátkovaného Langstrota NEREZEM přepínám nabíječku na 24V. Jde to rychleji. Takže pokud má někdo trafo 24V, může zkusit i je. Ale bacha na stará trafa! :-) A kdo nemá předepsané pojistky ......
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: MPV a "divé" roje

Já jsem kolikrát pozoroval, že v době, kdy včely nemají nějakou bouřlivou
snůšku, třeba časně na jaře, ale třeba i v létě kolem poledne, kdy zřejmě
nektar ve květech zaschne, jsou létavky lákány předměty s vůní propolisu a
voští. Včela přistane, půlminutku, minutku tam nějaký centimetr nachodí a
potom když zjistí, že tam nejsou žádné zásoby na odnesení, zase odletí.
Nedivil bych se, kdyby občas nějaká létavka takhle přistala třeba i na
voskové smetí vynesené včelami před úly a rozpálené přímým sluncem v létě.
Podle staré literatury včely údajně dokonce umí nabalit do košíčků starý
rozehřátý propolis a odnést ho do úlu, to jsem ale nikdy neviděl. Může se to
dít i na díle zlikvidovaném zavíječi nebo díle zlikvidovaném hmyzožravými
ptáky a savci, protože pořád zůstavají propolisem potažené stěny a nějaké
zbytky vosku, které jsou cítit několik let. Myslím, že toto může být zdrojem
opakované nákazy MVP v dalších letech po likvidaci ohniska. Nemusí to být
ani nějaký starý úl někde v rohu zahrady nebo velká dutina někde v silném
stromě. Stačí dutina velikosti ptačí budky a masivně nakažený roj, který
postaví plást a za měsíc uhyne. Takovou dutinu jsem viděl kdysi v obyčejném
smrku v rozšířené patě kmene povaleného vichřicí, smrk neměl ani tak velký
průměr kmene, jaký obvykle mají kácené smrky a v dutině byl jeden panenský
plást o velikosti asi 5 dm2 a druhý o velikosti asi 1 dm2.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Drátky

Pocínované drátky jsou z běžné černé oceli a jsou tenčí a proto trochu méně
pevné, nerezové jsou silnější. Cín z pocínovaných drátků rychle mizí, během
5 - 10 let drátky reznou a trhají se a prakticky nejdou podruhé použít.
Nerezové drátky zůstávají pořád a dají se použít mnohokrát. Při zatavování
vyžadují nerezové drátky poněkud vyšší napětí, nerezová ocel má několikrát
větší měrný elektrický odpor než běžná ocel, i když jsou ty nerezové drátky
většího průměru, mají ten elektrický odpor vyšší.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 4. 3. 2007
Re: Drátky (21267)

Nerez versus pocín? Já bych neviděl problém v zatavování mezistěn. Autobaterie si poradí s obojím. Co se týká různých traf, ať radí někdo jiný.
Já bych se na to podíval z jiného úhlu. Budete chtít vyřezávat souše nebo máte várnu, kde rozpustíte vosk bez porušení mezistěn? Pokud budete vyřezávat, tak je nerezu škoda a na víc se mnohem hůř přeřezává. Pokud budete vyvářet celé rámky, vyplatí se zainvestovat do nerezu, klidně i do 0,4. Pokud se drátek dostatečně napne, tak po prvním vyváření není potřeba na drátky ani šahat.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Lipy (21283)

Velkolistá u nás kvete zhruba od 15 června asi týden, 14 dní. Je to výlučně
strom vysazovaný ve městě a okolo domů, v lese jsem ji ještě neviděl. Snad u
nás ani nemá klíčivá semena Malolistá kvete zhruba od začátku července,
některé stromy ale začínají kvést až o 3 týdny později a kvetou až do
prvního týdnu srpna. Je vysazovaná i ještě roste zřejmě víceméně samovolně v
lesích, hlavně v pobřežních porostech kolem potoků. Má dobře klíčivá semena
a v blízkosti lipových stromů i daleko od nich je obvykle dost malých
semenáčků. Někde ji lesníci považují za plevelný strom a z lesů schválně
vyřezávají. Co se týká výsadby pro včelí pastvu, není myslím třeba sadit
další cizí odrůdy, stačí tyto dvě. Co se týká přínosu pro včely, záleží jaká
plocha je k dispozici. Jeden, dva stromy není na nic jiného než podněcování
a hodí se tehdy, když v krajině v té době není žádná jiná snůška, včely se
nemusí tolik přikrmovat. Podle mého názoru na stanovišti v polích, kde je v
druhé polovině června slabá snůška z mezí a příkopů 1 - 2 kila denně, aspoň
10 - 20 stromů velkokvětých lip ji pomůže vylepšit. V krajině s jehličnany,
kde je nepravidelně v červenci medovicová snůška, pomůže aspoň 10 - 20
malokvětých lip. Půl hektaru lip znamená v době květu pravidelnou snůšku na
místě, kde předtím vůbec žádná snůška nebyla. Trvá ale tak 20 let, než tyto
stromy začnou kvést, je třeba s tím počítat.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 4. 3. 2007
RE: Drátky (21267) (21273)

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Seryn Petr
Sent: Sunday, March 04, 2007 3:58 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Drátky

Myslím, že v použitém materiálu nebude velký rozdíl. Já používám
zvlńovač,
kterým se drátky napnou. Při zatavování položím mezistěnu na drátky,
které
se trafem nahřejí, až se mezistěna do poloviny zataví. Výkon trafa je
potřeba upravit, aby vyhovoval danému rámku. Při troše trpělivosi jde
práce
rychle od ruky. Přeji hodně uspěchu. Petr


> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez
drátky,které
> jsou nyní k dostání?>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21261) (21264) (21265) (21266)

Eman: vývoj MVP. http://kasalice.ic.cz/mor/ - vytáhl jsem to z německého videa.
.....
Tak tohle jsem teda nevěděl -
1/ o té filtrační schopnosti - strávit spory a nepřidávat je do potravy dalším larvičkám.
2/ že nakažlivé jsou až spory. Neví někdo za jak dlouho po infekci sporují. A zda je to opravdu prověřené, že jen spory jsou nakažlivé?

Obojemu bych věřil. Když tady vidím u sebe tu mezerovistost, tak věřím že včely skutečně s něčím bojují. Už dva roky. Doufám, že jim to vydrží.

Jinak k Milošově dotazu. Já bych si tím hlavu lámal teprve tehdy, až bych měl 100% jistotu, že v okolí není žádný zdroj infekce. To je dost nemožné dokázat, a je to více méně vždy pravděpodobné, že okolo něco zbylo. A teprve pak bych zvažoval ty méně pravděpodobné cesty.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77437 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21286 do č. 21346)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu