77004

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jirka Přeslička (213.194.226.75) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366)

Vážení přátelé,
po zkušenostech z nedávné doby se do veřejných diskuzí raději nepouštím. Druhý důvod je nedostatek volného času. V tomto případě jsem ale nucen reagovat a udělat výjimku, protože mám k dané problematice co říct. Nelíbí se mi, že diskuze se místy vzdaluje od tématu a dostává se do osobní roviny.
Parafín k impregnaci dřevěného včelařského vybavení používám již řadu let. O tomto způsobu ochrany dřeva jsem se dozvěděl při pročítání skript Vysoké školy lesnické ve Zvolenu, kde se o této metodě v souvislosti s impregnací píše. Tuto metodu jsem začal používat a v současné době používám výhradně k impregnaci dřeva. Při přednášce v Třešti jsem tento postup prezentoval. Ukázal jsem foto svého vybavení a na dokreslení jako raritu způsob, jak postupují v JAR (sud na 200litrů na otevřeném ohništi). Při této příležitosti jsem zmínil možnost likvidace moru horkým parafínem. Navrhnul jsem, že by bylo užitečné, aby se tím zabýval Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Poté jsem byl osloven ing.Tomášem Jašou. Tomu jsem předal informace jaké jsem věděl, a ten pak učinil další kroky. Jeho postup byl a je naprosto korektní a nechápu, proč je napadán. Zvláště poté, co se nezištně podělil o své zkušenosti. Je třeba si uvědomit, že je to řadový zaměstnanec a udělal co bylo v jeho silách. Ocenění, jaké bylo uděleno, je podle informací jaké mám za model zařízení a ne za metodu jako takovou. Jediné, proti čemu je možné mít výhrady, je způsob prezentace metody. Při tom vzniká dojem, že metodu vyvinul Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Místo nešťastné definice …bylo vyvinuto… by bylo určitě přesnější použít …byla ověřena metoda, která se v zahraničí běžně používá již řadu let…. Výhrady k tomuto je ale nutné adresovat někomu jinému než zaměstnanci, který toto nemůže ovlivnit. To jsou ale nepodstatné detaily. Pokud se někdo potřebuje vyhřívat na výsluní slávy, tak mu to přejme. Určitě to ale není ing.Jaša. Podstatné je to, že vývoj je vcelku příznivý. Metoda byla odzkoušena akreditovanou laboratoří, což je bezpodmínečně nutné pro uznání SVS. Byly stanoveny teploty a časy, které jsou zapotřebí na likvidaci moru. Osobně se přikláním k teplotě 150-160oC a delší expozici než teplota okolo 200oC a expozici kratší. Je to v zahraničí vyzkoušené. Další důvod je ten, že při vysoké teplotě dochází k poškozování struktury dřeva. Na druhé straně nástavky v horkém parafínu nikdo nenechá až zcela zčernají. Jinými slovy argumenty pro a proti se dají nalézt pro oba způsoby. V každém případě je nutné zvolit takový postup, při kterém bylo potvrzeno akreditovanou laboratoří spolehlivé zničení patogenu plus rezerva. V případě moru opatrnosti rozhodně nezbývá. Já osobně bych určitě při likvidaci moru prodloužil dobu o jednu polovinu než v metodice. Při sterilizaci včelího vosku je schválený postup SVS 117oC, ale doba expozice jedna hodina. Z toho lze odvodit, že jakákoliv teplota vyšší než 117oC je vhodná. Otázkou zůstává akorát doba ošetření. Jediný problém je zatím ten, že kontaminované včelařské zařízení morem se zatím stále jen pálí. Je třeba ale chápat váhání při rozhodování v tak záludné věci jako je mor včelího plodu. Všechno chce ale svůj čas. Asi ani v budoucnosti nedojde k plošnému nasazení, ale k individuelnímu přístupu. Kdo bude mít odpovídající vybavení a samozřejmě inventář u kterého se to vyplatí ten bude mít šanci k záchraně horkým parafínem. U zařízení, které již dosloužilo, se asi bude postupovat jako nyní a vše se spálí.
Na závěr bych rád ještě uvedl, že na propagaci této metody se také nezištně podílel ing.Květoslav Čermák, CSc.. Ten uveřejnil informace jaké jsem mu zaslal na optimaforu, kde se rozvinula docela pěkná diskuze. Tam jsem se také dozvěděl v jednom příspěvku o používání v zahraničí na http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051sum.html . Toto staré diskusní téma je bohužel v tuto chvíli již smazané.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 7. 3. 2007
Re: eeský med a tiké kovy? (21359) (21367) (21369) (21370)

Na podzim roku 2006 Veterinární správa u mne odebrala vzorky medu na "těžké kovy". Výsledky byly hluboce pod povolenou hranici. Poznamenávám, že včelnici mám v oblastí, že po "kopnutí" do země vše signalizuje nějakou látku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: eeský med a tiké kovy? (21359) (21367) (21369)

Dnešní analytické metody jsou tak citlivé, že když se něco hledá a použije
se dostatečně složitá a drahá metoda, tak se to tam obvykle najde. Proto je
takový článek nesmysl, základní výsledek by měl být, že všechno bylo hluboko
pod stanoveným limitem. Nebo tam měly být kompletní výsledky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 8:31 AM
Subject: Re: eeský med a tiké kovy?


> Radek Krušina
> Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky
> laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných
> vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným
> hygienickou normou.
> ...
> Když to náhodou přečteš celé. Když tu zprávu někdo přetiskne ( a už tady
> není vůbec jisté, že ji převezmou celou), tak spousta lidí (i já) u testů
> kouká spíš na tabulky.
> A z ní vyplývá, že v polovina českých medů obsahuje těžké kovy.
> A to už nemluvím o tom, že se to někomu i může hodit, když bude chtít
> pořádný titulek.
>
> Prostě si myslím, ale svůj názor nikomu nevnucuji,že když publikuji čísla
> coby statistiku, tak to nemá být zavádějící.
> A ta tabulka dole je zavádějící.
> Pokud by tam byly tři sloupečky : nezjištěn, v limitu, nad limitem, tak
> držím hubu.
>
> To je stejné, jako kdybych tvrdil, že v uvedené lihovině byl zjištěn
> metylalkohol (prý je v malém množství v každé pálence).
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 7. 3. 2007
Re: český med a těžké kovy? (21359) (21367)

Radek Krušina
Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným hygienickou normou.
....
Když to náhodou přečteš celé. Když tu zprávu někdo přetiskne ( a už tady není vůbec jisté, že ji převezmou celou), tak spousta lidí (i já) u testů kouká spíš na tabulky.
A z ní vyplývá, že v polovina českých medů obsahuje těžké kovy.
A to už nemluvím o tom, že se to někomu i může hodit, když bude chtít pořádný titulek.

Prostě si myslím, ale svůj názor nikomu nevnucuji,že když publikuji čísla coby statistiku, tak to nemá být zavádějící.
A ta tabulka dole je zavádějící.
Pokud by tam byly tři sloupečky : nezjištěn, v limitu, nad limitem, tak držím hubu.

To je stejné, jako kdybych tvrdil, že v uvedené lihovině byl zjištěn metylalkohol (prý je v malém množství v každé pálence).
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: (poeítaeový zdroj vs. trafo na zatavování mezistin)

Včera jsme prošel nabídku počítačových zdrojů v Alfacompu v Ostravě. Slabší
než 350 watt se neprodává a ten se dá koupit za necelých 400 nebo i za 1000
Rozdíl je ve značce, doplňcích a podle některých lidí v tom, že levné zdroje
nemusí plně dosáhnout uvedených parametrů - výstupních proudů. 500 watt může
být za 800 i za 1100. Pak tam jsou zdroje pro servery, nejvýkonnější 700
watt, ty mají 4 12voltové větve po 15 - 18 ampér za cca 2500.
Není mi jasné, proč by se měl počítačový zdroj pro použití ve včelařství
nějak upravovat. Přece tam jsou všude konektory. Když se protikusy seženou
ze šrotu nebo koupí třeba nové. V úplně krajním případě stačí kousek
očištěného drátu z mateří mřížky, pasuje prakticky přesně do čtyřvývodových
konektorů na harddisky. Dokonce upravování počítačového zdroje systémem
ucvaknutím chumlu výstupních kablíků hned za krabicí, aby zdroj lépe vypadal
a jejich napojení na jeden silnější kabel je protismyslné, protože se silně
snižuje účinnost ochrany takového zdroje proti zkratu. Počítačový zdroj
totiž ochranu proti zkratu jako takovou nemá. Má jen ochranu proti přetížení
na vstupu. V případě zkratu na konektoru počítačového zdroje dodává zdroj do
zkratu po několik cyklů pracovního kmitočtu ( 50 - 100 kiloherz) pořád plné
napětí výstupu, je tam přece silná regulace výstupního napětí a proud je
potom daný odporem výstupního obvodu. Jeho nezanedbatelnou částí je odpor
poměrně tenkého káblíku vycházejících ze zdroje k zkratovanému konektoru.
Zdroj po pár cyklů takové přetížení vydrží, pak zareaguje regulace přetížení
a zdroj se vypne. Přirozeně taky záleží, jako je v okamžiku zkratu síťové
napětí.

Jinak přirozeně ať si každý na to zatavování i na pohon medomedu vybere jak
mu to vyhovuje. Mně jde o uvedení možností. Jestliže je někdo kutil, má
aspoň základní elektrotechnické znalosti a vyhazuje zrovna nějakou
elektroniku s vhodným trafem, tak proč to nevyužít a neušetřit tisícovku.
Nebo kdo se třeba dostane k modernizaci svého počítače a zbude mu zdroj.
Místo prodeje za dvě stovky proč ho nevyužít?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 7. 3. 2007
Re: český med a těžké kovy? (21359)

Karel napsal:
>Předpokládám, že není úmyslem SVS poškozovat český med, ale když si tohle přečte laik,
>tak z toho pochopí, že v českém medu jsou těžké kovy.
...........................
Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným hygienickou normou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem

savo je v podstatě chlornan sodný. Vyrábí se zaváděním chlóru do roztoku
hydroxidu sodného Cl2 + Na OH = Na ClO + NaCl. . Snad si to pamatuji
dobře. Hydroxid sodný se přidává zřejmě proto, že samotný chlornan je za
tepla v málo zásaditém prostředí nestabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Madra" <rmsm/=/atlas.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 10:37 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Mno ničení spor... bakterie produkujici botulotoxin (konzervovy - klobaovy
> jed) je take sporotvorna a niči se při 121.1 °C. Je to teplota při ktere
se
> skazi 1 konzerva z 10 000 000 vyrobených. Takže prohřátí na 200°C bude mit
> podle mne nejaky efekt na spory MPV. Pak videl bych to i na lepší
> sterilizaci nastavku než jenom ožehnuti plamene po povrchu.
>
> Apropo k desinfekci smesí hydroxidu sodneho a savem. V savu je chlor a ten
> je kyselinotvornej, ale zase reaguje s NaOH za vzniku soli. Takže smíšenim
> by se efekty meli relativne anulovat protože NaOH + Hcl = H2O + NaCl takže
> vznik vody a kuchynske soli????? Jen mi to nejde do hlavy......
>
> Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: (poeítaeový zdroj vs. trafo na zatavování mezistin) (21347) (21349) (21354) (21356)

Eee ten zdroj sem tam kupoval pro kolegu staršiho včelaře za 1050 Kč...... v
Medocentru maj za 800,- :-))) Pořadny pc zdroj stoji taky tak okolo, i když
by podle mne stačil starší 250W, ale hlavne když se koupi novy tak
jakymkoliv zasahem do něj ztracite zaruku.......
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 7:04 PM
Subject: Re: (poeítaeový zdroj vs. trafo na zatavování mezistin)


> Zdroj na zatavování jsem zkoušel a hned mi odešel. Naproti tomu už jsem
> zapojení zdroje z PC na pohon medometu trochu vyzkoušel a chodilo dobře,
> viz moje upozornění před asi 14 dny. Kdo má kamaráda soustružníka a umí se
> porozhlédnout po okolí, nedělá mu potíže nějaký ten svár, může si pohon
> vyrobit za cca 700 Kč. Jinak transformátor s usměrňovačem mají v
> Křemencové
> za cca 1500 Kč. Jinak propagátorům kliky přeji hodně neubývajících sil.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Drátky

A nevyplati se rovnou dojit do včelařskych potřeb a tam si to trafo za
1000,- koupit???? Nemusi se stim člověk dělat a pro ty min šikovnejší je to
i bezpečnější.

Ja používám zdroj z vyřazenyho LCD nebo notebooku ted nevim. Jedno z nich me
zklamalo, malej vykon. Ale stačí jen ustřihnout kovovy kolik na konci a drat
rozdelit a přidelat 2 bananky.... jen bacha draty nejdou klasicky vedle
sebe, ale stini se navzajem, takže jeden obalije druhy po vzoru koaxialu....
Madra
----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 9:55 AM
Subject: Re: Drátky


> No za 700 - 800 korun půjdu do obchodu s počítači a koupím tam za ty
> peníze
> výkonný počítačový zdroj. Ty výkonné nejnovější mají dvě dvanáctivoltové
> větve po 8 - 15 ampérech, nevím, jestli se dají spojit, pokud ano je k
> dispozici proud až 15 - 30 ampér při 12 voltech. Vedle zatavování ideální
> pro pohon 12 V motorkem. Levný 300 wattový zdroj je od cca 400 Kč.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 05, 2007 9:01 PM
> Subject: Re: Drátky
>
>
>> Dobrý den,
>>
>> co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem (
>> odporem) je přímo závislá na velikosti
>> napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
>> Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
>> - tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
>> neprotéká proud trvale.
>>
>> Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
>> vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.
>>
>> Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
>> Váha do 1 kg.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib

Vetšinou i podle dietologu, to hnusny je zdravy . Představte si takovej
řizeček s bramburkem omaštenej maslem.... vyborny, ale dietologove maj z
toho psotnik :-))))
----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vitavydra/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 8:10 AM
Subject: Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib


> Slovem na východ od nás jsem samozřejmě nemyslel Slovensko, tahle
> diskuse je přeci česko-slovenská. Myslel jsem Ukrajinu a Rusko a
> pravda zapomněl jsem na Polsko.
> Pamatuju, že tuším koncem 70 let byly obchody zavaleny pohankovým
> medem ze Sovětského svazu, jiný med po určitou dobu nebyl vůbec k
> mání. Tehdy měl každý možnost ochutnat. Nikdo ho nekupoval ... Asi
> lidé nevěděli jak je zdravý.
> Víťa
>
> On 3/5/07, A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:
>> Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou
>> poznámkou
>> myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja
>> osobne
>> som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú
>> tento druh medu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333) (21339)

Mno ničení spor... bakterie produkujici botulotoxin (konzervovy - klobaovy
jed) je take sporotvorna a niči se při 121.1 °C. Je to teplota při ktere se
skazi 1 konzerva z 10 000 000 vyrobených. Takže prohřátí na 200°C bude mit
podle mne nejaky efekt na spory MPV. Pak videl bych to i na lepší
sterilizaci nastavku než jenom ožehnuti plamene po povrchu.

Apropo k desinfekci smesí hydroxidu sodneho a savem. V savu je chlor a ten
je kyselinotvornej, ale zase reaguje s NaOH za vzniku soli. Takže smíšenim
by se efekty meli relativne anulovat protože NaOH + Hcl = H2O + NaCl takže
vznik vody a kuchynske soli????? Jen mi to nejde do hlavy......

Madra
----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 8:09 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Ano, opravdu jsi asi méně chápavý nebo čteš něco, co jsem nikdy nenapsal.
> Nemám nic proti zahraničním technologiím.
> Nemám nic proti máčení nástavků v parafinu.
> Nemám nic proti získávání zkušeností v zahraničí.
> Laskavě si přečti moje maily. Nikde tam není to co mi vnucuješ.
> Chápu, že bráníš výzkumníka Jášu, asi vymýšlíte novou technologi a máčíte
> společně.
> Já zase dobře znám přítele Přesličku a u něho jsem prohlížel máčené
> nástavku, ale už před třemi roky. Sám jsem si sehnal všechny dostupné
> informace a na rozdíl od tebe jsem si všechno důkladně přečetl. Je to
> otázka kalkulace, komu se to vyplatí, ať si to dělá.
> Dost dobře ale nechápu čeho dosáhneš, když nedodržíš vyzkoušenou
> technologii. Ničeho. Spory (pokud je mor) jsi nezničil a na prodloužení
> životnosti je nutno stejně ještě natírat, navíc máčení pravidelně
> opakovat.
> Jo a ještě, také jsem byl v zahraničí a nechovám se jako bych jen proto
> všechno věděl.
> Zdenek
>
>
>
>
>
>
> asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom,
> kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na
> tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?
>
> anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to
> strcis
> vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
> tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v
> cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela,
> nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to
> docela radi.
> mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to
> porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...
>
> drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
> a poznals rozdil?
> nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste
> dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.
>
> nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na
> vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne.
> leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem
> stoleti :-)
> vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho
> nez zazit na vlastni kuzi...
> ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni
> staci polehavat :-)
> (btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to?
> anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)
>
> ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava,
> dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i
> metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a
> moznosti nedelat to pod strechou baraku.
> je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je
> kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam
> myslet -
> jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi,
> jak se ti to hodi do kramu, coz?
>
> jd
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308) (21319) (21323) (21328)

Mno indulona je upravene sadlo a mažu si boty do lesa jen sadlem a mastnota
jako takova vodu odpuzuje. Nehlede na to, že pravé kůži je takovy tuk blízký
a díky působení glycerolu se i zvlačnuje.

Obsahuje vubec včeli vosk glycerol?? (nebo glycerin už si ze školi přesne
nazev nepamatuji :-))) )

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 2:50 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali
> zdarma) a môžete pridať i rybací olej
> ....
> Taky jsme si mazal boty indulonou, ale jeden odborník se mi smál a
> vysvětlil, že pokud chci od bot nepromokavost atd. tak indulona není to
> pravé. Krémy na ruce jsou jak říkají reklamy na kosmetiku v TV hydratační,
> a mají za úkol kamarádit s vodou.
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (217.112.164.181) --- 6. 3. 2007
Re: český med a těžké kovy? (21359)

Tak teda ten článek je úplně normální novinařina. Po prvním přečtení se člověk zděsí, po zamyšlení zjistí, že tam není napsáno vůbec nic konkrétního. Problém je v tom, že většina lidí to zamyšlení vynechá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 6. 3. 2007
český med a těžké kovy?

http://www.vcelarstvi.cz/cz/novinky/N70305-1.doc

Myslím, že tohle neotiskne Včelařství ani za půl roku. Doufám.
Předpokládám, že není úmyslem SVS poškozovat český med, ale když si tohle přečte laik, tak z toho pochopí, že v českém medu jsou těžké kovy. Jinak nechápu ten konec. Buď i s limitama a naměřenými hodnotami, nebo vůbec nic. A nebo i to jak dopadly dovozové medy.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349) (21354) (21356)

Jinak transformátor s usměrňovačem mají v Křemencové za cca 1500 Kč
.....
Ze stránek přítele Jindry jsem se dostal na unicore.cz (sponkovačka) a tady jsem objevil zdroj 12/24 14A i s ampermetrem. A pokud má někdo diesla, může i nabíjet baterky.

http://www.unicore.cz/katalog/zbozi/popis_zbozi.asp?klic_ma=63103&zskup=&trideni=

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.101.214.141) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349) (21354) (21356)

Trafo na zatavování má samozřejmě zalitou flexošňůru.

Nebudu nikomu vnucovat svůj názor.
Každý ať se zařídí podle sebe.

Začal jsem v roce 1987 včelařit od nuly. V současné době
mám asi 20 včelstev, což při práci je pro mne tak akorát.
Každý rok vracím několik tisíc zpátky do včelaření a ještě
mi zbude na slušnou dovolenou pro celou rodinu.

Chce to mít jen vytrvalost a rozumě investovat, jak bylo již uvedeno v předchozích příspěvcích.

Zajímalo by mě jaký má kdo názor na pohon medometu.
Jaká by měla být cena , co pohon musí umět, jaká má
být jeho životnost,jaký by měl být servis,popřípadě jaká je
nabídka na trhu.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349) (21354)

Zdroj na zatavování jsem zkoušel a hned mi odešel. Naproti tomu už jsem zapojení zdroje z PC na pohon medometu trochu vyzkoušel a chodilo dobře, viz moje upozornění před asi 14 dny. Kdo má kamaráda soustružníka a umí se porozhlédnout po okolí, nedělá mu potíže nějaký ten svár, může si pohon vyrobit za cca 700 Kč. Jinak transformátor s usměrňovačem mají v Křemencové za cca 1500 Kč. Jinak propagátorům kliky přeji hodně neubývajících sil. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 6. 3. 2007
Re: Lipy (21283) (21288) (21329) (21332)

Mno, u nás lipám ještě ani nepraskají pupeny, na květ si budeme muset počkat až po řepce, v posledních letech u nás kvetla koncem června a v červenci. I když miluji med na chleba, lipový si moc nedávám, škrábe mě v krku. Jinak tady byl příspěvek o konzistenci a barvě medu z lip - je to hodně proměnlivý, jestli zrovna meduje, či se na listech tvoří medovice.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349)

V našich drobnochovateľských pomeroch (chov včiel do 100 včelstiev) vyhráva ekonomicky ten, kto si funkčné pomôcky dokáže vyrobiť sám. A vtom má pán.Radim Polášek plnú prevdu! Len malý príklad: Ja dokážem vo svojej primitívnej dielni vyrobiť úľ PUT B10 vyrobiť (tri nadstavky, oddeliteľné dno , medzidno, materská mriežka, peľové dno so strieškou na úľ do 300,-sk, 100 úľov 30 tis Sk nový úľ v obchode 2200.-Sk 100 úľov 220 tis. Sk. Viem, že na to každý ľudský jedinec nemá. Preto si to musí kúpiť, pokiaľ na to má! Keď takýmito lacnými vstupmi nadobudne kapitál (plus dotácie z EU) a hlavne prax, potom môže rozmýšľať produktívne a efektívne, ale ísť na to bezhlavo, tak sa to skončí tragikomicky, stratí osobnú prestíž a utrpí finančne. Peniaze nikto nedáva zadarmo.
V niekoľkých komentároch sa pretriasa pohon medometov, sú aj vhodní dodávatelia, ale kupujúci včelári majú záujem o ne len vtedy ak by boli zadarmo. No tak krúťte kľukou a usporíte. Tu však Vendula pri 6- tich včelstvách napísala, že sa nechce zodrať pri vytáčaní "toľkého" medu. Toto má byť celý problém včelárenia, mať tony medu a pritom sa nenadrieť. Ale priatelia čo človek má z prírody zadarmo a bez roboty? No ukradnúť polovicu včelnice ako p. Kolomému a rok čo rok vytáčať. No toto sú všetko bezpredmetné špekulácie.
Rada tým včelárom, ktorí nemajú medomet na elektrický pohon a chcú si ho kúpiť.
- do toho času využívať aj starý medomet (čistý), ktorý si každý dokáže upraviť na voľnobeh. Zaručujem Vám, že takto upravený medomet dokáže v rýchlosti a kvalite predbehnúť aj med. s elektrickým pohonom. Smejete sa v duchu, radšej to vyskúšajte a potom ma pranierujte.

- odmontujte kryt na prevodovom domci a odložte. Tým docielite, že pohon otáčania koša na vkladanie rámikov (najlepší trojrámikový) bude jednosmerný, len doľava!

- do koša vložíte odviečkované plásty vrchnou latkou s uškami vždy doľava, lebo kôš môžete točiť len doľava! Bunky na pláste sú stavané pod 5-6° smerom k hornej latke, čo umožňuje bezproblémové vytáčanie medu na jedenkrát. Kôš musí mať byť dobre namazaný, kľukou dáte košu rýchly pohyb, kľuka vyskočí, a kôš s plástami sa točí dovtedy kým ho neubrzdíte. Plást je prázdny.

- Po dobu voľnobehu, ten istý človek odviečkuje 1,5 plásta. V koši otočí plásty druhou stranou, vrchnou latkou stále do ľava svojho postoja, kľukou dá znovu tri-štyri silné impulzy, kľuku pustí a odviečkuje 1,5 ďalšieho plásta, teraz má tri. Pri zastavovaní, lebo kôš sa ešte pohybuje, použije vhodnú ručnú brzdu, povyberá prázdne rámiky, a vloží ďalšie odviečkované plásty, atď, atď.

- Celá cyklus vytočenia 9-tich rámikov, od vybrania,pozmetanie (robím ručne), odvezením na vozíku celú debničky 30 m do medárne (až dnu), postupným vybrantím, odviečkovaním a vytočením , odvezením celej debničke a pložením debničke (nie prekladaním plástov)mi trvá 23-26 minút.

- dôležitým momentom rýchleho vytáčania (bez driny) nie je elektrický pohon, ani mať niekoľko rýchlostí (pri tých troch impulzov maxim. silných pri dobrom koši neporuším ani jed plást), ale mať čas na odviečkovanie vždy troch plástov. Ak je včelár pri práci sám a má medomet na 10 plástov, musí si všetky (10 ks) odviečkovať a medomet zbytočne čaká, ja odviečk. len tri, použijem min. tri impulzy- čiže aj min. energie, plásta sa z jednej strany vytáča a ja kľudne na odviečkovači ANTI. Popis výroby odviečkovača je na vcelarskenoviny.cz.

- toto je len skratkovitý popis, ale už túto sezónu si to môže každý vyskúšať. Nič nepokazí ak mu to nepôjde, lebo za 5 min. vráti dekel na prevodovku a môže sa trápiť starým spôsobom.
Dôležité je vyriešiť brzdenie koša na vložené plásty, Ja mám vyvedenú zvislú os koša nad prevodovku, prehodenú krátku remenicu a pákou ťahom kôš ubrzdím. Z brzdou by sa dalo pohrať, ale za 7 rokov som to "nestačil", jednoducho mi to vyhovuje. Kôš ktorý je v dobre nazaných ložiskách sa krúti skoro ako pri perpetum mobille- donekonečna. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (80.95.109.154) --- 6. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298) (21306) (21316) (21352)

jéje, díky, to je skvělej typ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298) (21306) (21316)

Objevil jsem, že v Průhonocích prodávají sazenice památných lip z
Jihočeského kraje:
http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITF3MNCKD
Co vy na to jihočešští včelaři?
--
Vydra
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: (no subject) (21347)

Předpokládám, že až se bude v létě diskutovat o nízkých výkupních cenách za
med nebo o tom, že při započítání skutečných nákladů je problém prodávat med
za takovou cenu, aby se to vyplatilo, že budete mlčet. Nakoupit úl za 2
tisíce a další kompletní vybavení v prvním obchodě umí každý. Ovšem ve v
čelaření v reálném životě budete soutěžit cenou včelích produktů s těmi, kdo
do včelaření vložili i svůj um a znalosti jiného oboru a tudíž si hodně věcí
udělali sami a mnohem levněji. Je to přirozeně jen otázka zvolené cesty.

Co se týká smetiště, mluvil jsem o transformátorech. Hlavně kdo má k vyh
ození ještě nějakou masívnější socialistickou techniku, tak z ní získá ten
zatavovací zdroj téměř zdarma a pokud se trochu vyzná v elektrotechnice, tak
ho udělá i bezpečný. Přirozeně takové věci se musí udržovat v dobrém tec
hnickém stavu. Otázka přípustnosti je u včelaře podnikatele a tuším v př
ípadě, kdy někoho zaměstnává. Pak ty zařízení musí mít automaticky potřebné
bezpečnostní revize a testy. U počítačových zdrojů jsem mluvil o nových
kupovaných zdrojích. Otázka životnosti tam je stejná jeko otázka životnosti
všech zařízení s elektronikou. Zatímco mechanická zařízení, pokud ve vlhku
nezrezla, fungovala prakticky věčně, všechna zařízení s elektronikou stárnou
i když se nepoužívají .S takovou logikou nemá cenu třeba nakupovat složité a
drahé regulátory otáček pohonu medometu, měniče kmitočtu k pohonu a kdovíco
ještě, protože už za 5 let je pravděpodobnost jejich poruchy dost velká a za
10 let jich bude fungovat jen nějaké procento. Opraví je vůbec někdo v p
řípadě poruchy za 5 let?
Takže je otázka, jestli za necelých tisíc korun kupovat těžkou pikslu -t
rafo, která sice možná vydrží desítky let a třeba ji na nic jiného než
zatavování nepoužiji nebo za polovinu zdroj na 5 -10, možná i 15 let. Proč
někdo neupravuje počítačový zdroj na zatavování, myslím tím úpravu konektorů
vystupujících ven, ne vnitřku a místo toho musí včelaři kupovat dvakrát
dražší trafo?( musím vyzkoušet ten zdroj z 286, co mám ještě doma, jestli
ještě po cca 12 letech funguje). A tím víc je to důležitější, když na to mám
dotaci, tedy ne vlastní peníze, které si vydělám jen já sám, ale peníze,
které vydělali jiní a které stát "přerozdělil".

Co se týká problémů, tak k těm, kterým nerozumím, se taky nevyjadřuji. Tady
jsme na tom stejně.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 12:58 PM
Subject: (no subject)


> Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
> elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
> počítače?
> Z hlediska bezpečnosti, jednoduchosti, spolehlivosti,
> a velikosti je uvedené trafo investice na celý život.
>
> Domů přece nekupujete nábytek a vybavení ze smetiště,
> to je případ starých zdrojů a nestavíte si automobil na
> dřevoplyn z náhradních dílů na kotle, to jsou ty nové.
>
> Zajímalo by mě , coby jste dělal , kdyby někdo ze včelařů utrpěl úraz
> elektrickým proudem.Počítačové zdroje nejsou scváleny k zatavování
> mezistěn.
> Konec konců , až vyschnout za 5 let kondenzátory , můžete jít na vrakáč
pro
> nový zdroj.
>
> Stránky sleduje zřejmě mnoho začínajicích včelařů, kteří
> by měli dostat odborné informace.
> Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a
> mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.
>
> Myslím si že tato informace je důležitější než rady typu
> "Urob si sám."
>
> Pracuji jako vedoucí servisní technik v zabezpečovací technice, a k
> problémům kterým nerozumím , se nevyjadřuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Re: (21347) (21348)

Zatím nevlastním,jen mám ve skříni nějaké motorky na 12 voltů. Zatím dávám
do kupy jiné věci, elektrický pohon medomedu přijde na řadu až potom. Ne
jspíš na ten počítačová zdroj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 1:13 PM
Subject: Re:


> Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a
> mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.
>
> Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
> elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
> počítače?
> .....
> Aby se začínající včelaři zorientovali. Je to trafo je určené i k pohánění
> medometu?
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347)

Tom: Zajímalo by mě , coby jste dělal , kdyby někdo ze včelařů utrpěl úraz elektrickým proudem.Počítačové zdroje nejsou scváleny k zatavování mezistěn.

Počítačový zdroj mnohem spíše splňuje požadavky pro bezpečné použití laikem, než trafo, byť by bylo zatavené. V počítačovém zdroji jsou ochrany proti zkratu, splňuje bezpečnostní předpisy izolace výstupu od sítě a především je připraven k připojení k síti. K nějakému, byť zatavenému, trafu si člověk teprve musí přidělat síťovou šňůru a to už by laik bez příslušné kvalifikace neměl dělat.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 6. 3. 2007
Re: (21347)

Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.

Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
počítače?
......
Aby se začínající včelaři zorientovali. Je to trafo je určené i k pohánění medometu?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.101.214.141) --- 6. 3. 2007

Chtěl jsem se pouze zeptat pane Polášku , zda vlastníte
elektrický pohon medometu a poháníte ho zdrojem z
počítače?
Z hlediska bezpečnosti, jednoduchosti, spolehlivosti,
a velikosti je uvedené trafo investice na celý život.

Domů přece nekupujete nábytek a vybavení ze smetiště,
to je případ starých zdrojů a nestavíte si automobil na
dřevoplyn z náhradních dílů na kotle, to jsou ty nové.

Zajímalo by mě , coby jste dělal , kdyby někdo ze včelařů utrpěl úraz elektrickým proudem.Počítačové zdroje nejsou scváleny k zatavování mezistěn.
Konec konců , až vyschnout za 5 let kondenzátory , můžete jít na vrakáč pro nový zdroj.

Stránky sleduje zřejmě mnoho začínajicích včelařů, kteří
by měli dostat odborné informace.
Kromě toho je v Pardubickém kraji uvolněna dotace pro začínající včelaře a mimo jiné na zatavovací trafo asi 1000kč.

Myslím si že tato informace je důležitější než rady typu
"Urob si sám."

Pracuji jako vedoucí servisní technik v zabezpečovací technice, a k problémům kterým nerozumím , se nevyjadřuji.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313) (21335) (21338) (21342)

No za 700 - 800 korun půjdu do obchodu s počítači a koupím tam za ty peníze
výkonný počítačový zdroj. Ty výkonné nejnovější mají dvě dvanáctivoltové
větve po 8 - 15 ampérech, nevím, jestli se dají spojit, pokud ano je k
dispozici proud až 15 - 30 ampér při 12 voltech. Vedle zatavování ideální
pro pohon 12 V motorkem. Levný 300 wattový zdroj je od cca 400 Kč.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 9:01 PM
Subject: Re: Drátky


> Dobrý den,
>
> co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem (
> odporem) je přímo závislá na velikosti
> napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
> Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
> - tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
> neprotéká proud trvale.
>
> Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
> vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.
>
> Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
> Váha do 1 kg.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Krém na boty.

Musí se to dělat rozumně. Nejlépe venku, hlídat to, aby to nevařilo, v
místnosti případně větrat, aby nevznikla výbušná koncentrace a mít to v
nádobě tak do třetiny objemu, ne víc. Nedělat toho kila, do cca 50 - 100
gramů je bezpečnostní problém i v místnosti minimální.. A mít po ruce
nějakou poklici na udušení ohně, kdyby to přece jen chytlo.
Kdo si přitáhne vařič do truhlárny, kde si přitápí piliňákem, postaví ho
vedle hromady hoblin, naplní kastrol, co se do něho vejde, zapne a jde si
třeba ven zakouřit, koleduje si o malér.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 9:57 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> No nevím.... Není ohřívání technického benzínu tak trochu o pusinku :-) ?
> Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib (21309) (21311) (21320)

Slovem na východ od nás jsem samozřejmě nemyslel Slovensko, tahle
diskuse je přeci česko-slovenská. Myslel jsem Ukrajinu a Rusko a
pravda zapomněl jsem na Polsko.
Pamatuju, že tuším koncem 70 let byly obchody zavaleny pohankovým
medem ze Sovětského svazu, jiný med po určitou dobu nebyl vůbec k
mání. Tehdy měl každý možnost ochutnat. Nikdo ho nekupoval ... Asi
lidé nevěděli jak je zdravý.
Víťa

On 3/5/07, A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:
> Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou poznámkou
> myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja osobne
> som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú
> tento druh medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty.

No nevím.... Není ohřívání technického benzínu tak trochu o pusinku :-) ?
Petr
----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 1:00 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> Včelí vosk se rozpustí za tepla třeba v technickém benzínu. Po ochladnutí
> vznikne něco jako krém. Ten se nanese na boty, benzín nechá odpařit a vosk
> se kartáčem vyleští.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.101.214.141) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313) (21335) (21338)

Dobrý den,

co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem ( odporem) je přímo závislá na velikosti
napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
- tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
neprotéká proud trvale.

Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.

Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
Váha do 1 kg.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Parafin (21340)

> Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom,
> vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do
> vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto
> problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom
> včelieho vosku!

Drevo impregnovany parafinem je na povrchu "suchy". Zadny prebytky
parafinu nebo parafinova vrstva. Parafin se po vytazeni dreva z lazne
vcucne do dreva. Takze nevidim mechanismus jak by se mohl dostat do
vosku. Zrovna tak jak by se mohl dostat do medu. Parafin neni
rozpustitelnej ve vode.

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (85.248.41.21) --- 5. 3. 2007
Parafin

Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom, vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom včelieho vosku!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333)

Ano, opravdu jsi asi méně chápavý nebo čteš něco, co jsem nikdy nenapsal.
Nemám nic proti zahraničním technologiím.
Nemám nic proti máčení nástavků v parafinu.
Nemám nic proti získávání zkušeností v zahraničí.
Laskavě si přečti moje maily. Nikde tam není to co mi vnucuješ.
Chápu, že bráníš výzkumníka Jášu, asi vymýšlíte novou technologi a máčíte společně.
Já zase dobře znám přítele Přesličku a u něho jsem prohlížel máčené nástavku, ale už před třemi roky. Sám jsem si sehnal všechny dostupné informace a na rozdíl od tebe jsem si všechno důkladně přečetl. Je to otázka kalkulace, komu se to vyplatí, ať si to dělá.
Dost dobře ale nechápu čeho dosáhneš, když nedodržíš vyzkoušenou technologii. Ničeho. Spory (pokud je mor) jsi nezničil a na prodloužení životnosti je nutno stejně ještě natírat, navíc máčení pravidelně opakovat.
Jo a ještě, také jsem byl v zahraničí a nechovám se jako bych jen proto všechno věděl.
Zdenek






asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom, kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?

anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to strcis vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela, nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to docela radi.
mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...

drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
a poznals rozdil?
nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.

nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne. leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem stoleti :-)
vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho nez zazit na vlastni kuzi...
ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni staci polehavat :-)
(btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to? anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)

ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava, dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a moznosti nedelat to pod strechou baraku.
je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam myslet - jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi, jak se ti to hodi do kramu, coz?

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313) (21335)

Jak jsem rychlej, tak jsem to popletl. Opravuji - na zatavování nerezu používám 12V.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333) (21336)

Karel :
Jaký je ten rozdíl?
...

preslicka ma (nebo mel - mozna uz to dela jinak) na nastavcich po parafinovani hodne vosku. byla tam viditelna vrstva, relativne silny film. nastavky jsou (zejmena v lete) lepkave, vosk zustava trochu i na rukach, me to moc nevyhovovalo.
jasa ma povrch jen neznatelne voskovy (poznas pohmatem, okem moc ne), ale voda od nej odstrikuje, takze ucel to plni a nezapatlava to.

pocitam, ze preslickovi to jako povrchova impregnace vydrzi dele nez jasovi, ale zase spotrebuje vic parafinu.

rozdil muze byt zpusobeny pouzitym parafinem anebo spis teplotou - pri nizsi to vic ulpiva na povrchu. drevo bych jako faktor vyloucil, videl jsem naparafinovany smrk i vejmutovku a v tom rozdil nebyl.
ale to jsou jen moje domnenky... vic informaci u dotycnych.

jd
____________________________________-
____________________________________-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333)

Jakub Dolínek:
drzels v ruce nastavek naparafinovany od Preslicky a od Jasi?
a poznals rozdil?
......
Jaký je ten rozdíl?
Dík
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313)

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače. Jestli utáhnou i nerez nevím.

Používám zdroj z 486. Výstup 5V mám zatížený 21W žárovkou pro nastartování pulzního zdroje. Některé zdroje tuto zátěž nevyžadují. Při nechtěném zkratování dojde k automatickému vypnutí. Stačí zdroj na chvilku vypnout a jede dál. Drátky používá nerez 0,4mm a při zatavování postupuji u vodorovného drátkování nízkých rámků tak, že zatavuji 5V po jednom drátku. U vysokých svisle drátkovaných rámků postupuji po dvojicích drátků. Lépe se mi tak hlídá zatavení jednotlivých drátků zejména nyní co používám mezistěny z vlastního vosku, které mám vyrobeny válcováním za studena. Ty mají několik vad, že nejsou dokonale rovné a jsou nestejně silné.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 5. 3. 2007
Re: MPV a (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259) (21326)

Pán "kozlik", veci môžeme pozerať každý cez svoju prizmu, ale porovnanie môže krívať. Ja som písal o včelstvách postihnutých MVP (pozoroval som choré včelstvá dva roky),tie včelstvá boli stále akoby na rovnakej hranici. Ascosferóza neobišla ani moju včelnicu (aj posledné roky sa cez sezónu vyskytne - slabá forma v 1-2 včelstvách, ale včelstvo postihnuté vápnom dokáže prekonať hendikep vyšším plodovaním matky, u MVP som to nezbadal, v týchto postihnutých včelstvách množstvo včiel stagnovalo.
Dosť často čítam a nie len na KONF. ale aj odberných včel. knižkách, kde sa hovorí o tzv. hladový rojoch, čo som v živote nezažil a ani tomu neverím, lebo pud ochrany včiel svojho príbytku je taký silný, že ho chránia až dovtedy, kým do poslednej nezhynú. To že niekto nájde vyletený roj sedieť npr. v pôzdnom lete nie je hladový roj, ale roj bez zistinej príčiny.
Ja som pri chove včiel zažil viac rojov či rojíkov , ktoré vyleteli s oplodnenou matkou (stávalo sa to často v mes. júl). Boli to všetko roje z oplodňovacích jednotiek (O.J.) (bol som prítomný, videl som to na vlastné oči) a vlastnými rukami i očami okamžite oplod.jednotku prekontroloval!: Bolo tam všetko čo i keď malé včelstvo a bola to biologická jednotka, teda všetky štádia plodu!, chovná jednotka nebola preplnená včelami, bolo tam dostatok miesta na plodovanie, a dostatok zásob! Príčina bola niekde inde. Nič ich nevyrušovalo, a predsa. Musím sa zahrabať do zápiskov, ako som tento jav vysvetľoval.
Kto má oči vidí, kto má uši počuje a chce vedieť pravdu, musí ju hľadať. A nám inšie neostáva len tú pravdu hľadať, ak nie my, tak potom tí čo prídu po nás. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327)


asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom, kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?

anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to strcis vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela, nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to docela radi.
mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...

drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
a poznals rozdil?
nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.

nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne. leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem stoleti :-)
vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho nez zazit na vlastni kuzi...
ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni staci polehavat :-)
(btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to? anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)

ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava, dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a moznosti nedelat to pod strechou baraku.
je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam myslet - jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi, jak se ti to hodi do kramu, coz?

jd


____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 05.3.2007 14:43:30
> ----------------------------------------
> Samozřejmě, příteli Dolínku že máš pravdu, zvláště, když jsi pracoval na
> farmě v Británii.
> Vzpomínám si, že kdysi ti soudruzi, co navštívili SSSR také měli vždy
> pravdu.
> Jinak si myslím, že je třeba především vždy pracovat sám na sobě, hledat,
> studovat a hlavně používat rozum. Určitě ti dávám za pravdu, že jsou tací,
> na jejichž stránkách nebo z jejich příspěvků, i tady v konferenci, se dá
> přinejmenším něco zajímavého a použitelného přečíst. Nejde o žádnou závist
> ani nic osobního, když někdo předloží něco co dává smysl, je všechno v
> pořádku. Ale přítel Jáša vyloženě balamutí všechny na této konferenci
> trapnými a nepodloženými výsledky pokusů a nepodloženého výzkumu něčeho, co
> ve světě bylo vyzkoumáno a je v tomto případě prakticky 30let aplikováno.
> Dá se říci, že to je i nebezpečné, když si uvědomíme, že uváděný postup je
> velmi riskantní, zvlášť, když je ještě uváděna teplota parafinu 200 st.
> Vyzkoušej to, když jsi bourák, až budeš hasit valstní barák, víš komu máš
> poděkovat za "dobré rady".
> Navíc mám takový dojem že tento "výzkum" je financován z prostředků nás
> všech. Na základě toho, co si i ty, (když jsi byl v Británii) můžeš přečíst
> v doporučovaném manuálu pro sterilizaci úlů parafinem, je uvedený příspěvek
> ukázkou neprofesionální práce výzkumníka. Snad tak nepracují všichni.
> Zdenek
>
>
> Jakub Dolínek napsal:
> kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem
> provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli
> fotky - rad se podivam.
>
> vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat
> na tom u nas.
> ale to asi neni tenhle pripad...
> preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o
> tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa
> (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a
> za to je asi ten dik.
> (bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).
>
> pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
> co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo
> najdou a zavedou u nas?
> budou to zverejnovat?
> asi se na to ani nevy*erou!!!
> (tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych
> duvodu si to nechali pro sebe).
> a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet
> sami...
>
> na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne,
> vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
> pak kritizujte.
> jestli ovsem nezmenite nazor...
> nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas
> co to je.
> (pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).
>
> je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist.
> pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni
> odejdou...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 3. 2007
Re: Lipy (21283) (21288) (21329)

U vás už kvetou lípy? U nás teprve začíná zlatý déšt.Mimochodem měli jste někdo příležitost ochtnat lipový med napište jakou měl chut a barvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní přeléčení včelstev (21312) (21330)

To je tak jednoduché léčení a velice účinné, že nemá smysl se o tom vůbec bavit. Ti kteří máte nějaké výhrady, přečtěte si článek od ing. Veselého Včelařství č. 3. Ošetření jedného včelstva je záležitostí několika málo minut.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní přeléčení včelstev (21312)

Máte samozřejmě pravdu přeléčují se všechna včelstva.Jde o přeživší roztoče na plodu a těch letos bude jako máku.Moje včely plodovaly bez přerušení a roztoči padají i ted a tak si rád udělám jarní přeléčení i když podle výsledků měli nemusím!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 5. 3. 2007
Re: Lipy (21283) (21288)

Vzhledem k tomu, že sám jsem lípu velkolistou sázel coby 2 listý semenáč před cca 17 lety mohu říct, že rozhodně a/již 2005 kvetla,b/ roku 2006 sem pod ní objevil první semenáče.Tedy, pokud to nebyly nějací kříženci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308) (21319) (21323)

aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali zdarma) a môžete pridať i rybací olej
.....
Taky jsme si mazal boty indulonou, ale jeden odborník se mi smál a vysvětlil, že pokud chci od bot nepromokavost atd. tak indulona není to pravé. Krémy na ruce jsou jak říkají reklamy na kosmetiku v TV hydratační, a mají za úkol kamarádit s vodou.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 5. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310)

Samozřejmě, příteli Dolínku že máš pravdu, zvláště, když jsi pracoval na farmě v Británii.
Vzpomínám si, že kdysi ti soudruzi, co navštívili SSSR také měli vždy pravdu.
Jinak si myslím, že je třeba především vždy pracovat sám na sobě, hledat, studovat a hlavně používat rozum. Určitě ti dávám za pravdu, že jsou tací, na jejichž stránkách nebo z jejich příspěvků, i tady v konferenci, se dá přinejmenším něco zajímavého a použitelného přečíst. Nejde o žádnou závist ani nic osobního, když někdo předloží něco co dává smysl, je všechno v pořádku. Ale přítel Jáša vyloženě balamutí všechny na této konferenci trapnými a nepodloženými výsledky pokusů a nepodloženého výzkumu něčeho, co ve světě bylo vyzkoumáno a je v tomto případě prakticky 30let aplikováno. Dá se říci, že to je i nebezpečné, když si uvědomíme, že uváděný postup je velmi riskantní, zvlášť, když je ještě uváděna teplota parafinu 200 st. Vyzkoušej to, když jsi bourák, až budeš hasit valstní barák, víš komu máš poděkovat za "dobré rady".
Navíc mám takový dojem že tento "výzkum" je financován z prostředků nás všech. Na základě toho, co si i ty, (když jsi byl v Británii) můžeš přečíst v doporučovaném manuálu pro sterilizaci úlů parafinem, je uvedený příspěvek ukázkou neprofesionální práce výzkumníka. Snad tak nepracují všichni.
Zdenek


Jakub Dolínek napsal:
kdyz je to tak jednoduche, proc to tedy jiz davno nemate zavedene ve svem provozu, nepisete o tom do casopisu, konfereci, na cesky web...??? posli fotky - rad se podivam.

vis, on je asi rozdil neco venku koupit privezt, zapojit do zasuvky a delat na tom u nas.
ale to asi neni tenhle pripad...
preslicka si to v jar vyzkousel, dovezl know-how k nam a dela to. moc se o tom ale nevedelo. pak to melo jeste par lidi, ale take mlceli. jasa (potazmo dol) to zavedli, vyzkouseli a ZPRISTUPNILI vcelarske verejnosti. a za to je asi ten dik.
(bez ohledu na to, ze meri uspesnost na likvidaci spor mvp atd.).

pak se najdou taci, co zavidi a zacnou jim drbat hlavu...
co myslis, ze asi priste tihle lide udelaji, az neco noveho privezou nebo najdou a zavedou u nas?
budou to zverejnovat?
asi se na to ani nevy*erou!!!
(tak, jako tech par, co tady meli parafinovou vanu pred nimi a z ruznych duvodu si to nechali pro sebe).
a my vsichni (vcetne vas - radku a zdenku) utrem nudli a budem vymyslet sami...

na zahranicnim webu je spousta zajimavych veci - vyberte ty spravne, vyzkousejte je a ukazte nam jaky jste bouraci!
pak kritizujte.
jestli ovsem nezmenite nazor...
nebo investuj svuj cas a penize a vyjed za hranice pro zkusenosti - poznas co to je.
(pracoval jsem rok na ekofarmach v britanii).

je strasne jednoduche nekomu zdrbat hlavu, pospinit ho a rozsevat zavist. pak tohle ale bude jen konference poplivovacu - pac vsichni ostatni odejdou...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 5. 3. 2007
Re: MPV a (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259)

Antone i nemocné včely dosáhnou svého "biologického vrcholu" a možná ještě dříve.Když jsem začínal, dostal jsem dvoje včely.Jedny byly docela "dobré", druhé ač pěkně plodovaly byly stále slabé.Příčinou bylo zvápenatění.Tyhle včelky početně cca poloviční byly věčně bez zásob i když jsem je přikrmoval a i přes vylamování matečníků se stále rojily.To pokračovalo i po výměně matky, byť ta byla z matečníku z toho sousedního včelstva.Pak už v létě obsedaly cca 1 nástavek a všichni mi radili, vysyp je.Po nasazení formidolu zvápenatění zmizelo a i to rojení takhle slabého včelstva opadlo.Jo touha přežít je silná motivace.A rojení je vlastně přežití.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní přeléčení včelstev (21312)

S důvěrníkem řešíme následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední fumigaci.
........
Hlavně záleží na vyhlášce - co ukládá důvěrníkovi :-) a co včelařovi.
Vyhláška mluví jasně. Celé stanoviště. A jestli byl včelař takový pečlivka, že si sledoval spad, tak si měl přeléčit některá včelstva i po čtvrtý, když mu padali roztoči i po třetím léčení. Spíš je otázka, kdy léčil po třetí?

-----------------------
Jinak ti co někde natírají by mohli ty, co můžou dopřát včelám klidu, informovat o tom kolik plodu viděli?
A jestli je možné pozorovat nějaké rozdíly - uteplené, neuteplené atd.
Děkuji předem za informace
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re:pozvanka na seminar o moru (21278) (21295) (21296) (21303)

Tak to je slovo do pranice teď jsem zvědav kolik z těch " včelařů" , co tady tak vehementně ventilují zaručené způsoby léčení ať už varoázy, nebo MVP včel se ukáže na tomto semináři.
Snad jen ještě poznámka pro organizátory možná by bylo dobré, kdyby se každý účastník (nejen přednášející ale i posluchači ) při zahájení představil . Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: pozvanka na seminar o moru
> Datum: 05.3.2007 09:09:56
> ----------------------------------------
>
>
> Važení přátelé.
> Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
> seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
> Organizační zabezpečení léčení včel
> se zvláštním zaměřením na varroázu
> a mor včelího plodu
>
> Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
> na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
> (Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
> Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
> Všichni jste srdečně zváni.
> František Rousek
> místopředseda OV ČSV Hradec Králové
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308) (21319)

Menšie kúsky vosku vložte do vhodnej nádoby, prilejte jedlý olej (ten najlacnejší) a dajte rozpúšťať na mierny oheň). Po rozpustení masu odložte nechajte vychladnúť a môžete mazať topánky- boty do lesa. Ak chcete mazadlo zlepšiť pridajte v čase spúšťania aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali zdarma) a môžete pridať i rybací olej. Je to dobrá vytrvalá ochrana pracovnej obuvy a dá sa leštit. (Naši osobní vodiči čistili Indulonou vnútro osobných áut tzv. tapacírung z umelých hmôt.) Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 5. 3. 2007
Kdy napsal Jakub Dolínek nějaký článek?

Ty pláče ,to je směs myšlenek.Samozřejmě účastníků konference je málo.Autoři 9 není jich víc.Pan Přeslička dal k disposici parafinovou technologii.Viz Moderní včelař.Nemůžeme od Národního včelařského výzkumného podniku čekat něco nového?Začátek modernizace je použití moderních technologií při ošetřování včelstev proti varoáze. disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304) (21313)

> Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače.
> Jestli utáhnou i nerez nevím.

Záleží na délce drátu, to znamená na velikosti rámku. Já v 39x24 mám asi 1,6
metru drátu, na pocínovaný stačí v pohodě, na nerez tak s přihmouřením obou
očí, ale jde to.
U počítačového zdroje je třeba dávat pozor na zatížení + 5 voltové větve.
Starší zdroje mají regulaci napětí vztaženou jen k té pětivoltové větvi,
pokud se ta nezatíží aspoň 5 ampéry, třeba jedním vláknem reflektorové
automobilové žárovky, na 12 voltech není 12, ale klidně 6 - 8 voltů.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 5. 3. 2007
Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib (21309) (21311)

Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou poznámkou myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja osobne som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú tento druh medu. Skôr by Ste našli pohánku smerom západným, lebo podľa ojedinelých článkov v OVP by to mala byť pravda. Má svoju typickú charakteristickú ostrú chuť a vôňu, ale obsahuje istú látku?, ktorá je vraj pre človeka prospešná
Poh. med je svetlohnedý až tmavohnedý, kryštalizuje na veľké kryštalky a poskytuje včelám aj peľ. V teplejších krajoch a po včas zobraných poľno. kultúrach npr. zimný jačmeň, repka olejka, cibuľa a pod. (dôležitá je zemná vlhkodsť) sa môže vysiať a priniesť pre včely aj úžitok, nejak tak ako "svazenka".
Náš agilný predseda ZO pred 5-timi rokmi vysial na svojom poli O,5 ha a roľnícke družstvo ako prejav dobrej vôle ďalší 1 ha. Obe plochy boli v dosahu jeho a iných včelníc (od 100m a 1000m). Plochy sme pravidelne kontrolovali, návštevnosť včiel vysoká, no z včely prinášali len typický peľ a nektár sme na váhe nezaznamenali, ale ani v plástoch iných včiel. Bolo to tak na vyrovnanie dennej spotreby zásob jedného včelstva (váha bola stále vyrovnaná), ale to poskytovali iné voľne rastúce plevelné buriny, npr. bodliak, chrpa luční a iné.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308)

Včelí vosk se rozpustí za tepla třeba v technickém benzínu. Po ochladnutí
vznikne něco jako krém. Ten se nanese na boty, benzín nechá odpařit a vosk
se kartáčem vyleští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 11:26 AM
Subject: Krém na boty.


> Údajně existuje krém na boty s použitím včelího vosku.Jestli někdo má
> recept prosím o sdělení. Možno i na email 88buresova/=/razdva.cz.
> Za odpovědi děkuji.
>
> Zdravím
> Bureš J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Pohanka (21309)

Pohanka zas není tak moc medonosná. Na pohankový med musí být oseta velká
plocha hned vedle včel.
Pohankový mlýn je ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Kopřivnici nic takového
není, pohanka je podhorská a horská plodina a kolem Kopřivnice je už příliš
rovina.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 11:29 AM
Subject: Pohanka


> S lípami máte ve všem pravdu.Já bych je opustil.Loni jsem vysel pod úly
> pohanku.Jeden mlynář z Kopřivnice píše"že se pohanka vlnila včelami"Moje
> pohanka se nevlnila,sem tam včela.O atraktivnosti jiných rostlin,které by
v
> té době mohly kvést vím,ale té době květu P.byla snůžková pauza.Po
vypadání
> semen vykvetla po druhé.Včely opět nic.Četl jsem o snůžce z pohanky,tedy
> pohankovém medu.Neměl jsem žádnou velkou plochu asi 2 ary,jen tak pro
> legraci.Protože na podstatně větší ploch u vysévám svazenku. Chtěl bych
> aby zplaněla.Kolem mne je na polích plevel.Mám skutečně
> "bodlákovou"snůžku,ale když začnou létat semena tak je to hrůza.Škoda,že
se
> u nás svazenka víc nepěstuje. ZD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní poeléeení veelstev (21312) (21315)

Možná jsem se trochu nepřesně vyjádřil,je samosebou,že nařízení se mají plnit a né o nich diskutovat.I tak díky za podporu.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298) (21306)

Je to možné, já se nějakým podrobným rozlišováním lip nezabývám. Pro mě je
podstatné, že kvetou právě ve dvou vlnách, v polovině června ty sázené a v
červenci ty divoké a že jsem schopen je od sebe rozeznat i mimo dobu květu
podle listu nebo mimo listy jsou trochu odlišné i tvarem větví. Asi i
odborníci v tom mají trochu zmatek, jestli je něco druh nebo nějaký
kříženec.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 10:48 AM
Subject: Re: Medovanie lip


LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia) se od Lípy širolisté, (Tilia
platifilus) liší pilovitými zoubky na listu

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Jarní poeléeení veelstev (21312)

Tady snad ani nejde o to, jaký kdo má názor jako o to, že nařízení jsou
závazná a přikazují léčit celé stanoviště.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 12:17 PM
Subject: Jarní poeléeení veelstev


>V naší ZO někteří členové musí provést jarní přeléčení včelstev nátěrem
> plodu přípravkem M1 AER a následnou fumigací.S důvěrníkem řešíme
> následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž
> při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní
> tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední
> fumigaci.Já osobně tvrdím,že musí přeléčit všechna včelstva,poněvadž měl
> ve
> vyšetřené měli v průměru 3,5 roztoče na včelstvo.Celkem se jedná o 10
> včelstev.Domnívám se,že roztoči mohli přežít poslední fumigaci v
> zavíčkovaném plodu,tito se potom objevili v odebrané měli zaslané na
> vyšetření.Jaký je Váš názor?Přeléčit všechna včelstva,nebo jen ta,co měla
> spad roztočů po třetí fumigaci?Díky.Víťa.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Dotaz pro admina

mimochodem:
kolik je v tehle konferenci vcelaru?
posledne admin psal neco kolem stoosmdesati - rekneme dve ste?
to je 0,4 % z celkoveho poctu...
......
Dobrá otázka. Kolik je tady aktuálně registrovaných a kolik unikátních IP návštěv webu/ třeba měsíčně/?

Děkuji
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299) (21304)

Do drátků jde proud v rozmezí 3 - 6 ampér. jenže trafo, které má
12 - 15 - 24 voltů a dává trvale 6 ampér je dost drahé i těžké.
Pokud takové trafo není někde po ruce (například 24V z průmyslových aplikací) a měly by se do toho dávat prachy, tak doporučuji zvážit nabíječku na autobaterie. Ta se taky hodí. Ale je třeba kouknout, aby nebyla moc "chytrá" - některé očekávají "proti"napětí z baterky, jinak nezapnou.
Já jsem koupil kdysi jednu - velkou plechovou bednu s jedním trafem, můstkem, pojistkama a hlavně tepelnou ochranou. Měla i dvě napětí 12/24V. K autům bych jí stejně potřeboval. Takže navíc je tam jen ten přepínač 24V, ale tím je to trafo bytelněji dimenzováno a ještě jsem ho nezlikvidoval. A dá se sním i vytáčet med.
Jinak jen zopakuji, že někdo má dobré zkušenosti se zdrojem z počítače. Jestli utáhnou i nerez nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 5. 3. 2007
Jarní přeléčení včelstev

V naší ZO někteří členové musí provést jarní přeléčení včelstev nátěrem plodu přípravkem M1 AER a následnou fumigací.S důvěrníkem řešíme následující problém:postižený včelař,který musí přeléčit včelstva si totiž při každé fumigaci počítal usmrcené roztoče a spolu s důvěrníkem nyní tvrdí,že přeléčí jen včelstva,které měly spad roztočů po poslední fumigaci.Já osobně tvrdím,že musí přeléčit všechna včelstva,poněvadž měl ve vyšetřené měli v průměru 3,5 roztoče na včelstvo.Celkem se jedná o 10 včelstev.Domnívám se,že roztoči mohli přežít poslední fumigaci v zavíčkovaném plodu,tito se potom objevili v odebrané měli zaslané na vyšetření.Jaký je Váš názor?Přeléčit všechna včelstva,nebo jen ta,co měla spad roztočů po třetí fumigaci?Díky.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77004 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21312 do č. 21372)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu